Dotazy

Zastupitelstvo v r. 2013 schválilo prodej bytového domu o 6-ti bytech, ty byly přeceněny na reálnou hodnotu. 5 bytů bylo odkoupeno nájemníky. Jeden byt obývá starší nájemnice a o odkup neměla vzhledem ke svému věku zájem. Zažádala o dožití bez odkupu, které ji bylo ZM schváleno. Nyní nastal problém. Byt máme stále na 036 určený k prodeji, ale nájemnice bez našeho vědomí si byt zrekonstruovala a ZM ji schválilo její žádost o proplacení vzniklých nákladů na tuto rekonstrukci (40000,- Kč). Lze provézt technické zhodnocení bytu vedeného na účtě 036?

Vzhledem k tomu, že jste prodej bytu v podstatě odložili na neurčitou dobu a pronajímáte ho, si myslím, že jste měli přecenění na RH zrušit. Původně jste sice v roce 2013 byt prodat chtěli a tento záměr sice trvá i nadále, ale není v současné době aktuální a vzhledem k okolnostem a nejistotě, kdy byt prodáte, by asi bylo vhodnější to přecenění zrušit, přiřadit TZ a toto TZ také spolu s bytem nadále odpisovat. Jinak ale provedení TZ na majetku, který je přeceněn na RH předpisy nezakazují, resp. neupravují, nicméně ve vašem případě bych to spíše nedoporučovala, protože se domnívám, že vyčleněním majetku určeného k prodeji  dáváme najevo, že tento majetek už nechceme využívat (vy ho ale pronajímáte). I když uznávám, že někdy je to možné, určitě se můžete např. rozhodnout provést TZ, abyste zvýšili možnost jeho prodeje. Zvažte to, každopádně ke zrušení RH musíte mít nějaký podklad, u vás by podle mě stačilo to usnesení o tom, že tam nájemnici ponecháte dožít. Ono totiž nikdy není dobře nechávat majetek dlouho přeceněný na RH, právě kvůli přerušení odpisování, někdy se to sice stává, že je prodej zdlouhavý, ale ve vašem případě je podle mě vhodnější to RH zrušit, když o prodej momentálně vlastně nestojíte, tak není ani momentálně určený k prodeji.  Váš záměr to znovu bude až někdy v budoucnu. Nevím také, jak (jestli) máte okamžik přecenění a zrušení RH upraven nějak ve směrnici. Jak jsem uvedla, předpisy provedení TZ majetku na účtu 036 nevylučují, ale doporučuji spíše to zrušení RH, pokud se tak ale rozhodnete, CUS 709 myslím nevyžaduje dopočtení odpisů za dobu přecenění, ale musíte při opětovném zařazení na účet 021 nastavit jinou zbývající dobu odpisování (zkrácenou o tu dobu, co bylo přeceněno, tím vlastně další odpisy vyjdou vyšší, než byly ty, co vycházely před převodem na 036). 

Při kontrole v naší příspěvkové organizaci - Základní škola byla provedena kontrola smluv uzavřených v roce 2017. Smlouva o dílo, článek V. cena za dílo - 132.717,- Kč, článek VI. Úhrada ceny za dílo - při podpisu záloha 96.270,- - materiál, závěrečná faktura 36.447,- po předání díla. Kontrolou dokladů bylo zjištěno, že byla vyplacena další "záloha" ve výši 30.000,- na kterou nebyla smlouva (práce na opravě parket nejsou do dnešního dne ukončeny). Jak tento výdaj posuzovat - porušení rozpočtové kázně? Pokud ano jaké sankce vyhodnotit? Je to příspěvková organizace, provoz platí zřizovatel.

Ono tady nebude problém v porušení rozpočtové kázně. Kdy se PO dopustí porušení rozpočtové kázně je popsáno v § 28 odst. 10 zákona 250/2000 Sb. Do úvahy by přicházelo snad jen písm. a), podle kterého se PO dopustí porušení rozpočtové kázně, když by použila finanční prostředky z obce v rozporu se stanoveným účelem - a to tady není, i kdyby zastupitelstvo stanovilo přesně tu částku 132 717,- Kč  jako závazný ukazatel vůči PO, tak PO ji, pokud tomu dobře rozumím, nepřekročila. 

Z hlediska předpisu se formálně o porušení rozpočtové kázně jednat tedy zřejmě nebude, mohlo však dojít k porušení podmínek smlouvy v podobě výplaty prostředků nad rámec smluvního ujednání. Tady se musíme omluvit, ale při dalším rozboru bychom se dostávali nad rámec problematiky řešené na stránkách, záležitost je mimo naši kompetenci, proto odpověď necháme v takto obecnější rovině. Jinými slovy - spíše řešit jako vnitřní záležitost vnitřního kontrolního systému PO, neměl být dán pokyn k platbě. 

Vydali jsme rozhodnutí, které podléhá správnímu poplatku. Rozhodnutí bylo vydáno ke zvláštnímu užívání místní komunikace v hodnotě 1.000,- Kč. Prosím jak zaúčtovat, tento účet.

Přijali jste správní poplatek podle položky 36 sazebníku zákona o správních poplatcích, proto ho zatřídíte, jako ostatní správní poplatky vyjmenované v tomto zákoně, na položku 1361, výnosový účet 605.

Naše obec provedla s KB zpětný odkup podílových listů v částce 1,000.000,68 Kč. Nyní je zůstatková hodnota těchto PL 3,501.289,31 Kč. Do rozpočtového opatření jsem použila položku 8127.

Položka 8127 je správně, pokud jste při nákupu podílových listů použili pol. 8128 (tedy předpokládali jste držení podílových listů více než 1 rok). Ale pravdou je, že ji můžete zvolit i v případě, že jste je sice nakoupili jako krátkodobé a drželi je delší dobu. Zároveň je ale třeba částku rozdělit na částku, za kterou jste nakupovali podílové listy a částku odpovídající zhodnocení nebo ztrátě. Na pol. 8127 budete mít částku, za kterou jste nakoupili ty podílové listy, které teď KB odkoupila zpět. Např. jste nakoupili podílové listy za 950 tis. a teď prodali za 1 mil. (na pol. 8127 bude 950 tis. a rozdíl 50 tis. jako zhodnocení bude na pol. 2149, odpa 6310). 

Jak mám zaúčtovat poplatek za zahraniční platbu ve výši 195 Kč - uhradili jsme ze sociálního fondu zaměstnanci zahraniční rekreaci v Eurech a nemáme tuto situaci vůbec zahrnutou ve směrnici. Máme ji nějak upravit? Nevím, zda jej mám zahrnout do celkové platby za rekreaci nebo jak správně postupovat.Děkuji

A máte ve směrnici k sociálnímu fondu uvedeno, že bankovní poplatky jsou oprávněný výdajem fondu? Pokud ano, tak toto se pod bankovní poplatek vejde. Pokud nikoliv, tak musíte na účet SF převést těch 195 Kč ze ZBÚ, aby to nebylo neoprávněné použití fondu. Určitě ale doporučuji si směrnici doplnit a napsat do ní, že úroky jsou příjmem fondu a bankovní poplatky jsou výdajem fondu - ulehčí to práci. Jinak účtovat se bude jako klasický poplatek 518 MD/ 236 D odpa 6310 pol. 5163.  

Dobrý den, svazek obcí pořizuje drobný dlouhodobý majetek (kolostavy, informační tabule apod.) pro členské obce. Majetek je pořizován z dotace kraje a pak převáděn na jednotlivé obce. Obce platí svazku určitou částku jako podíl na dotaci. Teď nastal případ, že na některé věci se dotace nevztahuje (kraj nám krátí dotaci), tudíž obce zaplatí opět určitou částku a zbytek bude hrazen z rozpočtu svazku. Podíl na dotaci jsme účtovali na transfer mezi obcí a svazkem, ale v tomto případě nevíme jak to obcím předat (dar,bezúplatný převod nebo prodej zboží). Prosíme o Váš názor a pomoc se zaúčtováním. Nákup je účtován na položku 5137.

On je to častý případ a je opravdu divný v tom, že si obec jakoby dá dotaci na svůj majetek. Ale když je DSO příjemcem dotace, tak musí majetek pořídit a pak obcím předat. Opravdu postupuje tak, že podíl vlastní k dotaci dají obce svazku přes 572 s dotační položkou a v případě DSO svazek přijme na 672 rovněž s dotační položkou. Následné předání majetku je pak jen rozvahové, v případě DDHM jen 088 MD/ 028 D, neúčtuje se o žádném nákladovém účtu, o výnosech ani nákladech, jen se převede DDHM a obce jej přijmou zápisem 028/088 jako bezúplatně předané. V nákladech obcí pak zůstane jen to, že dali DSO dotaci na 572, DSO má náklad na 558 a dotaci na 672. 

Obdrželi jsme poukaz v hodnotě 2000 Kč, který jsme použili při koupi DDHM. Nevíme, jak postupovat při zaúčtování když: Na stvrzence o platbě v hotovosti je uvedena cena v plné výši - tj. 12 990,- Kč, a pak odečtení platby - 2000,- Kč, konečná cena 12 007,- Kč. Pořízené DDHM bych zařadila v plné výši - 12 990,- Kč, pořízení 558/231 xxx 5137, ve stejné výši 12990,- Kč, ale nevím, jak zaúčtovat poukázku, když jsme skutečně uhradili pouze částku 10 990,- Kč? A jakým způsobem jsme měli zaúčtovat příjem poukázky?

Přijatou poukázku "spotřebováváte" (uplatňujete) při nákupu, tzn. stvrzenku zaúčtujte v hodnotě poukázky 2000 Kč 558/649, zbytek klasicky 558/231 a v celé částce 12990 Kč zařadíte do majetku. Je určená na nákup DDHM, je to tedy v podstatě "částečné" darování DDHM, navíc je tu i analogie s darovanými zásobami (112/649). Není to sleva, ta je součást ocenění (majetek se zařazuje v ceně po slevě). Ve vašem případě, kdy jste uhradili část DDHM obdrženou poukázkou, je proto správný postup viz výše.Poukázku jste mohli vést i na cenině. 

Naše město obdrželo neinvestiční (průtokovou) dotaci na činnost odborného lesního hospodáře, vždy jsme jí zasílali Lesům ČR. Nyní ji máme zaslat žadateli to je fyzické podnikající osobě. Zaúčtuji přes položku 5212, ale nejsem si jistá, zda musí být sepsaná smlouva o poskytnutí neinvestičního transferu. Dále jen pro úplnost, opravu plotu u nebytového domu, který slouží k ekonomické činnosti, bude v režimu přenesené daňové povinnosti ?

U průtokových dotací je třeba se řídit čistě pravidly, které stanoví poskytovatel - odhaduji, že postup bude stejný, jako když jste přeposílali Lesům ČR, tedy mimo režim dotací podle z. 250/2000 Sb. Obecně - právní vztah nevzniká mezi prostředníkem a příjemcem, ale mezi poskytovatelem a příjemcem. Obec je tady v pozici prostředníka, má tedy dostat peníze spolu s pokyny a nemá udělat nic jiného než peníze spolu s pokyny odeslat skutečnému příjemci. Pokud tam ale z něčeho vyplývají nějaké nejasnosti, obraťte se z důvodu jistoty raději na poskytovatele. Zpravidla se tato dotace nejprve LH vyplatí, pak se dá seznam na kraj a ten si vypořádává dotaci, ale průtok to je. 

Ing. Nejezchleb k DPH: 

Předpokládám, že plot tvoří funkční celek s tou stavbou - slouží k užívání s danou stavbou ... Potom by se i zde měla aplikovat PDP. Pokud by to byla ekonomická zdaňovaná činnost, měl by zde být nárok na odpočet DPH ...

Prosíme o radu na jakou položku zaúčtovat příjem města, jako zakladatele s.r.o. (město je jediný společník), ze sníženého základního kapitálu této společnosti.

Příjem ze snížení ZK zaúčtujete: předpis 377/061, příjem 231/377, RS odpa společnosti (kmenový) pol. 3202.

Prosím o informaci ohledně metody paušální sazby (flat rate)? V rozhodnutí a v podmínkách dotace jsem se nikde nedočetla ohledně rozdělení dotace %. Nevím tedy jestli v našem případě není dotace na celkovou částku. Zřejmě tedy nemusím jednotlivé faktury rozdělovat procenty? Vůbec jsem totiž nikde % nenašla. V rozhodnutí se uvádí pouze výše dotace cca 500.000,-- Kč. Nevím jestli mohu tuto částku označit UZ 15974 Z 5 NA 106 na jedné faktuře.

Ke způsobu financování a metodě flat rate se ve výzvě vyjadřují následovně:

"Max. 85 % z celkových způsobilých výdajů po odečtení příjmů projektů. Příjmy projektu budou odečteny metodou flat rate paušální sazbou ve výši 25 % (dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013). Výše podpory může být snížena v souvislosti s délkou stávající provozní smlouvy dle podmínek přílohy č. 6 OPŽP. "

Pokud jde o stanovení procenta konečné přiznané dotace, to sice v rozhodnutí nemáte, je možné, že konkrétní % vám neuvádějí nikde, ale vyplývá z porovnání celkových způsobilých výdajů a výše dotace. U jednoduchého příkladu - vaše celkové způsobilé výdaje by byly 1 mil. Kč, přiznaná dotace 0,5 mil. Kč, přiznali vám tedy dotaci ve výši 50 % způsobilých výdajů a v tomto procentu máte výdaje postupně rozdělovat, tzn. když přijde dílčí faktura na 40 tis. Kč, máte z toho pak 20 tis. Kč označit ÚZ a NZ 1065 a org, váš podíl na způsobilých výdajích pak jen NZ 1061 a org. Dotace se vždy váže k celkovým způsobilým výdajům, u metody flat rate (pokud by se vás týkala - vznikaly by vám z projektu příjmy) je pak % dotace nižší, protože ho stanovili ze způsobilých výdajů minus příjmy (stanovené paušálně viz výše), to ale na výše uvedeném nic nemění. Proto pro určení výše dotace porovnejte způsobilé výdaje projektu a přiznanou dotaci (pravděpodobně vám vyjde buď 60 % nebo 85 %, nebo třeba i něco mezi) a vypočteným procentem rozdělujte jednotlivé výdaje na ty kryté dotací (NZÚZ a org) a na vlastní zdroje (bez ÚZ, jen NZ a org). Je to tak z hlediska vykazování NZÚZ především u víceletých projektů správnější - abyste u výdajů jejich krytí dotací značila pomocí NZÚZ postupně procenticky než jednorázově.

Obec má podepsanou smlouvu o poskytnutí dotace na investiční akci ve výši 246 tis. Kč. Dotace bude poskytnuta převodem na účet obce do 21 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Smlouva je již účinná. Obec je povinna dotaci použít nejpozději do 30. 9. 2018. Dle informací pana starosty skutečně dojde k čerpání dotace až příští rok. Nyní mám otázku - musím zapojit dotaci do rozpočtu příjmové části již letos? Když ano, tak příjem bych účtovala 231 pol. 4222 / účet 374 s příslušným účelovým znakem. Ale kam zapojím výdaje, když letos nebudu čerpat. Ještě prosím, bude se provádět nějaká účetní operace koncem roku v souvislosti s dotací?

Rozpočet je plán příjmů a výdajů daného roku a v průběhu se "aktualizuje" rozpočtovými opatřeními podle toho, jak se očekávání o plnění příjmů či výdajů mění. Ne vždy je RO povinné, ale v případě přijetí dotace, která je vztahem k jinému rozpočtu, povinné je, musíte tedy letos určitě přijetí dotace v rozpočtu zobrazit, je to tak správně. Pokud letos žádné výdaje nevynaložíte a plánujete je všechny vynaložit příští rok, je pak naprosto v pořádku je dát do rozpočtu na příští rok, protože rozpočet souvisí s příjmy a výdaji, které se v daném roce přijaly/vynaložily. Zjednodušeně, když letos do příjmů přijmete dotaci, musíte jí mít i v rozpočtu, rozpočet nezobrazuje nějaké minulé nebo budoucí příjmy či výdaje, ale má vazbu na ty současné, daného kalendářního roku. Ono vás v tomto třeba mate ten termín "zapojení" do rozpočtu, ale to neznamená nic jiného než právě zobrazení provedených příjmů a výdajů v rozpočtu, tedy jejich narozpočtování - buď v rámci schváleného rozpočtu nebo pak v průběhu roku pomocí RO. Když vám přijde dotace v daném roce - patří do rozpočtu daného roku. Když plánujete výdaje realizovat až příští rok, tak pokud byste je rozpočtovala už letos, tak by na konci roku nebylo u nich žádné plnění, protože byste o nich neúčtovala, proto je dejte do rozpočtu až na rok 2018, kdy je skutečně vynaložíte. Tím čerpáním dotace se myslí vynaložení výdajů, které jsou dotací kryté.  Výdaje k této dotaci patří ale určitě do stř. rozpočtového výhledu

Pokud se jedná o investiční dotaci od kraje, tak je správně položka 4222 s příslušným ÚZ. Přijetí dotace, jelikož je to ex ante a poskytují vám tedy peníze předem, správně účtujete na zálohy. Jen možná zvažte, jestli nepoužijete účet dlouhodobý 472 - realizaci máte sice do 30.9. příštího roku, ale rozhodnutí, jaký typ účtu použít závisí na tom, za jak dlouho od přijetí zálohy očekáváte její vypořádání (do jednoho roku/nad jeden rok).

Vzhledem k výše uvedenému nemusíte už letos k dotaci nic jiného účtovat. V úvahu by připadala jen dohadná položka (u vás 388/403) k 31.12., ale to jen kdybyste letos nějaké výdaje nakonec vynaložili, pokud ne, tak letos nic, jen udělejte RO k příjmu dotace (včetně ÚZ) a do rozpočtu na příští rok dejte výdaje na příští rok včetně ÚZ a org.

Prosím o pomoc při účtování dotace program 11531 OPŽP . Je rozdělena na neinvestiční a investiční výdaje, 85% prostř. EU, 15% my. Neinvestiční je na projektovou dokumentaci ,ve financování je až v roce 2018.. Způs.výdaje celkem 123.710,40Kč, dotace 85% 105.153,84. . Investiční v roce 2017: kontejner. stání 13 ks á 90.750,-- celkem 1.179.750,- Kč. Způsobilé výdaje jsou 515.460,--Kč , 39 plast. kontejnerů á 9.680,-- Kč tj. 377.520,--, 10 ks plechový kontejner á 65.430,-- tj. 653.400,--Kč. Kč. Způsobilé výdaje sběr. nádoby celkem 1.030.920,-- Kč. Dotace 85% Celkem dotace neinv.a inv., tj. 85% způs. výdajů je 1.419.576,84 Kč. Účtování: Všude účtována organizace 230 1.rozhodnutí o poskytnutí dotace: 955/999 1.419.576,84 Kč podr. , rozhodnutí 20.9.2017, ukončení akce 1.1.2019 (dlouhodobá ?)financování ex post 2. platby faktur: neinv. 321/231/15011//1065/3725/5169 85%, 321/231/3725/5169 15%. Má být i u 15% (my) nástroj a prost. jednotka 1065? invest.: kontejnery.321/231/15974/1065/ 3725/6122 85%, 15% 321/231/3725/6122 plast.kontejnery 39 x 9.680,-- Kč=377.520,-- mohu zařadit jako jeden soubor ? Stání budou v 8 vesnicích, ale pokud bych to vzala podle vesnic, nedostala bych se v každé vesnici nad 40 tis. Kč. platba faktur za postavení sběr. místa (stání s dlažnou a přístřešek) 321/231/15974/3725/6121 85%, 321/231/3725/6121 15% 3. příjem zál.dotace neinv. 231/15011/4116/1065 // 374 + odúčt. podrozvahy. Mělo by být r. 2018. 4. příjem zál. dotace inv. 231/15974/4216/1065 //374 + odúčt. podrozvahy 5. dohada r. 2017 388/672(403) – u zaplacených nákladů, bez dot. zálohy , další fakturace , zařaz. majetku 6. vypořádání dotace 374/346, 346/388 Neinvestiční výdaje by měly být v pořizovací ceně majetku rozpočítány, budou účtovány do nákladů, podle dotace, je to OK? Máme rozděleno financování akce 2017 investiční, 2018 neinvestiční. Je jedno, pokud budeme čerpat část neiv.nákladů již 2017 a investiční náklady až vroce 2018?

Obec obdržela dotaci z MMR na pořízení dopravního automobilu pro hasiče. Součástí dotace je i nákup přívěsu za auto, pro převoz hasičského vybavení apod. Je možné auto i přívěs zaúčtovat na položku 6123 a pak zařadit do majetku jako soubor na 022?

Soubor na účtu 022 je z toho možné udělat, pokud je přívěs využitelný jen s daným automobilem, pak to můžete celé zaúčtovat na pol. 6123. Podle popisu to ale vypadá, že jste hasičům koupili osobní vůz pro jejich dopravu, ten asi bude splňovat podmínku pro zařazení na účet 022, ten přívěsný vozík pak bude ale asi klasický, zapojitelný k jakémukoliv automobilu, pak by bylo správnější ho evidovat jako samostatný DHM, opět podle jeho ocenění buď na účtu 028 nebo 022. Nevím ale, jakou na to máte dotaci, pokud jen investiční a vozík je pod 40 tis. Kč, tak by vytvoření souboru byla jediná možnost, jak podmínky dotace dodržet a argument by pak  mohl být, že i když vozík můžete odpojit a použít k jinému autu, tak záměr pořízení byl používat ho jen s tímto vozem (např. ani jiný nemáte a jak píšete, bude převážet hasičské vybavení).

V související s blížícími se volbami bych se chtěla zeptat : objednali jsme si 20 ks voličských průkazů - doprovázela je pouze skladová výdejka, a tak předpokládám účetní hodnotu nulovou. Jak o nich mám, prosím, účtovat? Mám je naúčtovat na ceniny nebo do spotřeby - s nulovou hodnotou?

Voličské průkazy určitě nejsou ceniny, ceninou jsou např. stravenky, různé poukázky a podobné platební prostředky nahrazující peníze a většinou určené na stanovený účel.  VP je přísně zúčtovatelným tiskopisem, ve smyslu jeho důkladné (avšak mimoúčetní) evidence o převzetí s následným postupným vydáváním. Jelikož, jak sama uvádíte, mají "nulovou hodnotu", resp. žádnou hodnotu nevyjadřují, není o čem v jejich případě účtovat (někde je účetně evidovat) a ani za ně neplatíte, jsou tištěny tiskárnou MV a obcím zdarma distribuovány (na základě objednávky) v rámci volebních materiálů, nelze je tedy zaúčtovat ani do spotřeby (nejde zaúčtovat 0 Kč). Je to sice tiskopis tištěný na ceninovém papíru s ochranými prvky, ale pořád jen tiskopis, to zajištění je kvůli ochraně před zneužitím. MV má k VP informace na tomto odkazu:

http://www.mvcr.cz/clanek/volby-volicske-prukazy.aspx

Najdete tam i metodiku k nakládání s VP, cituji z ní:

"Evidenci o tiskopisech voličského průkazu si proto povede Tiskárna Ministerstva vnitra, obecní úřad a zastupitelský úřad. Z evidence tiskopisů voličského průkazu musí být zřejmé, které tiskopisy byly vyrobeny (jejich unikátní čísla) a které, kdy a komu byly distribuovány, což bude podložené protokolem o převzetí nebo doručenkou (pokud se zasílá poštou). Každý obecní úřad si pak vede evidenci o tiskopisech voličského průkazu, které obdržel v rámci distribuce a dále pak na základě vlastní objednávky, a které vydal voličům.

Vydání voličského průkazu voliči se tak promítne nejen do poznámky ve stálém seznamu voličů, ale i do evidence tiskopisů voličského průkazu. Konkrétní voličský průkaz musí být vždy dohledatelný podle svého unikátního čísla.

Evidence může být vedena v listinné podobě, např. formou knihy nebo i prostředky výpočetní techniky."

Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba vést důkladně jejich evideci, ale opravdu mimoúčetně.

Obec realizuje investici, která se sestává z vybudování kopané studny, výtlačného vodovodního potrubí, které je zaústěno do akumulačních nádrží pro zavlažování hřiště. Nevím si s tím rady, zda zařadit jako celek nebo části např. studna, výtlačné potrubí s nádržemi.

Můžete to celé zařadit jako jednu stavbu - zavlažovací systém hřiště. Myslím, že to je nejvhodnější varianta, protože celé to budujete jako jeden funkční celek a životnost jednotlivých staveb není výrazně odlišná.