Dotazy

Dobrý den, 1. Máme Rozhodnutí o poskytnutí fin.prostředků ze SFŽP ČR prostřednictvím Národního programu Životního prostředí, na vrtanou studnu - 80 % a 20 % hradí obec. Ke způsobilým dotačním nákladům 80% jsem přiřadila UZ 90992 a ORG 2310 a 20 % jsou způsobilé náklady obce, přiřazeno jen ORG 2310. V investici mám naúčtovány další faktury, které jsou nezpůsobilé a ty jsem také označovala ORG 2310. Nejsem si jistá, zda jsem u těchto nákladů neměla zvolit jiný ORG, aby byly odlišeny naše způsobilé náklady 20% a ostatní nezpůsobilé. Pokud vyjedu hlavní knihu dle ORG 2310, spojí se mi způsobilé a nezpůsobilé výdaje obce a přesáhneme 20%. Nevím, zda by toto poskytovatel považoval za chybu. Kontakt na projektového manažera je sice v Rozhodnutí uveden, ale nereaguje. 2. Pokud dostaneme Rozhodnutí o poskytnutí fin. prostředků, kde jsou uvedená % a výše podpory v Kč, mohu již značit výdaje UZ,ORG nebo lze značit až předložíme předepsané doklady a bude uzavřena Smlouva.

1. Když je to jen z národních peněz a nefinancuje to EU, tak se podle metodiky MF nepoužívá NZ, vlastní podíl na způsobilých výdajích tedy správně značíte jen org. Nezpůsobilé výdaje pak nemusíte značit vůbec, poskytovatelům dotace jsou většinou dost jedno, ale je určitě možné je v účetnictví nějak oddělit, např. tím jiným org (u vás třeba 2311, abyste měli trochu vztah k tomu původnímu org a lépe se to dohledávalo). Je to určitě jistější a přehlednější, pokud vlastní podíl na způsobilých výdajích odlišíte od těch nezpůsobilých. Nezpůsobilé výdaje je dobré evidovat spíš pro vás, abyste měli přehled o celkových nákladech projektu, tak je oddělte buď tím jiným např. podobným org nebo mějte aspoň k dispozici nějaký jejich soupis.

2. Když máte rozhodnutí, tak ÚZ a org už používejte (samozřejmě v souladu s podmínkami - tzn. při značení způsobilých výdajů a ÚZ jen do výše dotace), to vám nikdo nevytkne, spíš by mohli vytknout neznačení. Rozhodnutí už je dost závazný dokument a když je pak smlouva uzavřena později v průběhu roku, tak se ani nemusíte bát, že to máte "špatně", vždycky to pak můžete opravit. Jediné, kdy bych to třeba zvažovala, by bylo, kdyby byl konec roku, vy neměli smlouvu uzavřenou a měli byste nějaké info o tom, že nesplníte podmínky pro její uzavření (např. nejste schopni doložit všechny dokumenty nebo zjistíte, že nesplňujete podmínky dotace, prostě celkem nepravděpodobné situace). Ale je vždy jistější raději značit chybně více než méně. Jinak org, jelikož je to vaše vnitřní záležitost, není problém začít používat kdykoliv, když se domníváte, že je potřeba cokoliv v účetnictví oddělit (např. když jste podali žádost o dotaci, tak pro jistotu začnete výdaje značit org, abyste je oddělili).

Prosím o radu jak rozpočtově zaúčtovat nákup SOS tlačítek pro občany nad 80let. Cena tlačítka je 4.500, pořídili jsme 028 a 5137. Rada se následně rozhodla, že část ceny tlačítka městská část poskytne darem a zbytek občan doplatí, je to cca 50/50 ceny. Jak zaúčtovat příjem peněz od občanů za tlačítka a jak proúčtovat poskytnutí daru občanovi. SOS tlačítka navíc byly hrazeny z dotace magistrátu. Předpokládám, jestliže DPH nebylo účtováno na vstupu nebude účtováno ani při výstupu (prodeji).

Doporučení Ing. Nejezchleba: 

On to není dar - prostě prodávají za nižší cenu než nakupují. Jinak oni by to neměli ani dávat na 5137 - je to pro ně zboží. Hovořit tady o přeúčtování podle mne nejde - je to prostě nákup a prodej zboží se slevou. Dle mého názoru (když vidím judikaturu ESD), tak je to skoro v režimu plný odpočet a následně odvod z nižší ceny. Jen upřímně - je to na hraně k napadení za zneužití práva. Na druhou stranu zákonný důvod pro dodanění do ceny obvyklé (což by zde přineslo daňovou neutralitu) v tomto případě neexistuje.

Na základě smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví obci byla od ČR - MO převedena komunikace a pozemek. Komunikace a pozemek je ve smlouvě vyčíslen "účetní cenou" ....Kč a připojen geometrický plán, více materiálu už nedostaneme. Budeme zavádět do majetku ve stejné ceně 031/401, 021/401 jako je ve smlouvě? Jak s odpisy komunikace?

MO je vybraná účetní jednotka, podle § 25 odst. 6 zákona o účetnictví v takovém případě "účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.". Správně tedy zařadíte pozemek a komunikaci do majetku v ocenění, ve kterém je vedli v účetnictví oni, tedy v účetní ceně uvedené ve smlouvě. Podle ČÚS č. 708 pak máte u odpisovaného majetku navázat i na výši oprávek. Pozemek tedy zavedete zápisem 031/401, komunikace je ale majetek odpisovaný, k ní by vám tedy měli sdělit nejen její pořizovací cenu, ale také její zůstatkovou cenu k datu převodu (nebo výši provedených oprávek, stačí samozřejmě jedno z toho, to druhé si už pak dovodíte, možná to mají ve smlouvě uvedeno), tak abyste jí pak správně mohla do majetku pořídit zápisem 021 MD v PC/081 D ve výši oprávek a 401 D ve výši ZC. Oni by měli provést odpis ještě v měsíci vyřazení (předání), vy každopádně začněte komunikaci odepisovat od měsíce následujícího od data předání. Doba odpisování se u nově pořízeného použitého majetku určuje odhadem zbývající doby životnosti. Požádejte písemně o potřebnou informaci, jsou povinni ji dát. 

Máme s naší bankou sjednaný dlouhodobý úvěr, který jsme zatím nečerpali. Banka nám účtuje za tento měsíc odměnu za rezervaci zdrojů k tomuto úvěru. Mám účtovat na bankovní poplatky nebo se účtuje na jinou položku?

Účtovala bych to  spíše jako finanční službu, na účet 569,  obsahově mi připadá přesná položka 5144,  i když se kdysi MF zmínilo, že není určena pro obce, ale dle znění RS plně odpovídá.  

Když uzavřeme smlouvu o poskytnutí daru, musím předepsat závazek na účet 345 v den podpisu smlouvy. Vytýká mně to audit. Myslela jsem si, že dar nikdy nepředpisujeme.

O smlouvách se neúčtuje, určitě není rozhodné datum uzavření smlouvy o daru. Na dar většinou není právní nárok, závazky však z principu opatrnosti vedeme, takže předpis je možný, ale spíše k datu schválení daru nebo k datu předání daru než jen k podpisu smlouvy, i když to může být datum shodné. Dar se snažíme z principu opatrnosti nepředepisovat do výnosů a pohledávek, do závazků to akceptovatelné je. 

Na účtu 112 – materiál na skladě máme pohlednice z roku 1991 v souhrnné výši 5 251,50 Kč ( 2334 ks á 2,25 Kč). Při přezkumu soukromým auditorem nám bylo řečeno, že máme vést k tomuto účtu opravné položky, jinak zkreslujeme účetní závěrku a bude nám to zapsáno do chyb a nedostatků. Jak prosím eventuelně vypočítat opravné položky k zásobám a je možnost upravit si nějakou směrnicí hladinu významnosti k tomuto druhu majetku? Pohledy jsou sice staré, ale čas od času si nějaký soukromý sběratel pohled koupí anebo je darujeme při besedách o obci. Úbytek máme tak 50 ks pohlednic ročně, což se auditorovi nelíbí – prý je máme na 50 let. Co s tím? Druhý dotaz: Jelikož se konec roku pomalu chýlí ke svému konci, obracím se na Vás s dotazem, který jsme spolu již řešily. Auditor mi dal do chyb a nedostatků v Závěrečné zprávě, že jsem účtovala došlou fakturu v roce 2017, vztahující se k roku 2016, a z které jsem si chtěla uplatnit DPH přes účet 385 – příjmy příštích období. (Účtování 518/321 – základ daně, 385/321 –výše DPH). Odepsala jste mi, že tento účet je vhodný a auditor posléze Závěrečnou zprávu přepracoval. Zajímalo by mne, jak tedy o tomto účetním případu účtovat, aby to bylo správně. Auditor po mě chce, abych účtovala v roce 2016 jen 518/383 v základu daně a v roce 2017 MD 383 základ daně a 343 – daň/D 321. Tento způsob mi ale také nepřipadá správný, jelikož se v inventuře neobjeví závazek vůči dodavateli, což mi může být následně vytknuto. Ale zase když si to auditor přeje? Anebo jak nejsprávněji by bylo účtovat? V každém případě si asi udělám směrnici, ve které si zvolím postup účtování.

Diskuse k zápisu fa, kde nárok na odpočet vzniká meziročně. 

Oni jdou totiž na to, že chtějÍ srovnat daňové přiznání na 343. Já to třeba také dělám tak, že to mám na 343 s tím, že zůstatek dokládám přiznáním + sestavou odložených odpočtů DPH. Oni to ale tak nechtějí (není pro to v zásadě důvod) a proto to odhodí na 385 ... 

Jinak v praxi si myslím, že nejčastější je udělat to s tou 343 (tedy dokládat přiznání + odložené odpočty na MD), druhý nejčastější je udělat 383 jen na základ daně a třetí nejčastější si to odhodit na nějakou jinou pohledávku mimo 343. Mně připadá stejně s nejvíc vypovídací schopností hned na 343. 

Ohledně OP k zásobám - opravdu zkreslení UZ ve výši 5 tis. Kč je tak minimální, že by se nemuselo řešit. Pro vás bude nejjednodušší zaúčtovat celé zásoby do OP, tj. zápisem 556 MD/ 181 D. Když dojde ke spotřebě, tak ve stejné výši snížíte OP zápisem 181 MD/ 556 D - tím pořád budou zásoby v netto hodnotě nula.

Jen pro info, např. OP k zásobám se dělají ve výši jejich prodejní ceny minus náklady s prodeje. 

Prosím o objasnění rozdílu u analytiky účtu 401 - Jmění ÚJ. Ve výkazu PZVK je JÚJ rozděleno na A.III.1./Svěření majetku PO, A.III.2/Bezúplatné převody A.III.3/ Investiční převody. Předáváme PO DHM (zateplení MŠ). Dodavatelské faktury byly hrazené zřizovatelem - MČ. Obsahová náplň účtů objasňuje pouze SU 401, rozdělení dle AU jsem nenašla.

Konkrétní analytické účty nikde v předpisech určeny nejsou. Členění SÚ na AÚ slouží pro vaše potřeby a také právě pro účely výkaznictví, kdy pokud potřebujeme naplnit správně výkazy, musíme použít takový analytický účet, aby nám to do příslušné části příslušného výkazu vstupovalo. To jsou pak tzv. závazné analytiky, které určuje dodavatel účetního programu, který vydává účtovou osnovu s příslušnou závaznou analytikou. Nevím, jaký máte účetní program, nemohu tedy poradit, jakou konkrétní AÚ máte použít a kde přesně směrnovou účtovou osnovu se závaznou AÚ ve vašem programu najdete, ale bývá v programu např. na kartě uživatelská dokumentace, dodavatelé účetního SW jí mívají k dispozici i na www stránkách, např. pro účetní program Fenix je zde:

http://www.helios.eu/podpora/podpora-pro-produkty-helios/helios-fenix/legislativni-podpora/uctova-osnova-fenix-zavazne-analytiky-2017/

Pokud předáváte výkazy PZVK a CF, tak je pro vás dodavatelem uvedená AÚ u účtu 401 závazná, aby tam uvedené údaje vstoupily na správný řádek. Jelikož jste své PO svěřili majetek, musíte zvolit takovou AÚ, aby se to ve výkazu PZVK objevilo na řádku A-III.1 Svěření majetku PO - např. tedy u Fenixu je to AÚ 2x, můžete si tedy zvolit AÚ v rozmezí 20 až 29 a budete mít výkaz správně naplněn.

V březnu nám došlo oznámení o poskytnutí dotace, zavedla jsem do rozpočtu na pol.4216 a do výdajů. Teď nám došlo oznámení , že nám tuto dotaci snižují asi o 13.tis. Mám opravit pol.4216 i výdaje rozp.opatřením, nebo můžu v rámci převodu mezi položkami. Rozpočet máme schválený na paragafy.

V příjmech musíte provést změnu rozpočtu, tedy rozpočtové opatření, protože dotace je vztah k jinému rozpočtu, tam je RO podle § 16 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech povinné. Ve výdajích už to tak jisté není. Pokud náklady projektu předpokládáte stejné nebo případně nižší, tak je jen potřeba upravit na výdajové straně rozpočtu NZÚZ - těch 13 tis. Kč už nebude označeno ÚZ (výdaj v této výši už nebude kryt dotací, musí vám opět sedět jako před snížením dotace - označení příjmů a výdajů ÚZ = stejná částka - konečná snížená dotace), ale jako váš podíl jen org, případně NZ. Pokud se vám celkové předpokládané náklady snížily, tak vám na dané položce zbydou prostředky, které můžete vyčerpat na jiné položce pod daným paragrafem - za předpokladu, že máte jako závazný ukazatel daný paragraf celkem - opět zde musí platit, že org a případně NZ budete mít značen takový objem výdajů, které máte podle rozhodnutí dofinancovat, zde tedy platí ve výdajích vztah - celkové způsobilé výdaje minus výdaje kryté dotací = vlastní podíl). Zda ale ve výdajích provést RO nebo jen změnu rozpisu rozpočtu, poradit neumím, záleží, jak máte schválen rozpočet - co jsou závazné ukazatele u výdajů. Pokud, jak uvádíte, jen paragraf celkem, bez značení NZÚZ (což doporučujeme - je vhodnější schválit rozpočet bez NZÚZ a NZÚZ uvést až v rozpisu rozpočtu, právě kvůli případným změnám), tak pak v tomto případě na výdajové straně stačí provést  jen změnu rozpisu rozpočtu. Rozpočtové opatření byste museli provést, pokud byste měli značení NZÚZ ve schváleném rozpočtu - pak by to byla změna závazného ukazatele a také pokud budete potřebovat výdaje na závazném ukazateli - paragrafu zvýšit. Když už máte dotaci přiznanou, tak nezapomeňte mít na výdajové straně rozpočtován právě i ten váš vlastní podíl, tedy výdaje kryté vlastními zdroji, nejen ty kryté dotací - samozřejmě v návaznosti na realizaci akce - v letošním rozpočtu jen ty, které letos plánujete vynaložit (pokud bude projekt víceletý), dotace se pak v souladu s tím rozpočtuje podle očekávaného přijetí a také v návaznosti na rozhodnutí (oznámení o poskytnutí).

Naše obec v měsíci červenci rozhodla o prodeji obecní budovy. Na základě znaleckého posudku. Jednalo se o pozemek pod budovou, kanalizační přípojku k budově a budovu. Protože obec měla ve směrnici o reálné hodnotě určenou velmi nízkou hranici jen 100 tisíc,/ vzhledem k aktivům obce se jednalo o velmi nízkou hranici/ dooprávkovala jsem budovu i přípojku, ukončila odpisy a zaúčtovala vše přes účet 036. V měsíci září rada obce schválila novou směrnici o reálné hodnotě, kde došlo k navýšení hranice s tím, že směrnice je účinná již od 1.1.2017. Protože výkazy jako rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha jsou posílány na kraj jednou za 3 měsíce, na základě výše uvedené směrnice jsem vstoupila do měsíce července, doklad jsem vynulovala a pokračovala v odpisování, vše jsem tedy uvedla do původního stavu. Nemůže mi tento postup audit vytknout?

Váš postup je v souladu s platným zněním směrnice, dělat opravu opravy mi připadá nesmyslné. Uznávám, že není zcela správné měnit vnitřní směrnice se zpětnou účinností, ale když se nesmí měnit metoda v průběhu roku, tak často nic jiného nezbývá, neměli by to vyčíst (není moc podle čeho, účinnost vnitřních norem totiž zákon ani jiný předpis, kromě změny v průběhu období, neřeší a změnu v průběhu období směrnice nemá). Můj názor pořád je - čím méně se účtuje o RH, tím lépe pro výkazy a jejich vypovídací schopnost. Smysl to má opravdu jen u významných částek. 

Dobrý den, 1. Financujeme akci, na kterou dostaneme dotaci od kraje. Jedná se o obnovu vybavení fitness - činky, posilovací stroje, podložky na cvičení, infra topení, zrcadlovou stěnu a sportovní gumovou podlahu. Některé věci jsou drobnosti do 500,- Kč (hranice pro zařazení majetku). Bylo by možné veškeré vybavení zařadit jako soubor movitých věcí včetně drobných věcí a včetně nalepené zrcadlové stěny a sportovní podlahy? Dotace není určena jako investiční nebo neinvestiční. 2. Máme uzavřenou smlouvu o pronájmu pozemku. Nájemce zde vybudoval parkoviště. Ve smlouvě je nyni stanoveno, že nájemné bude započítáváno proti provedené investici. Může být parkoviště zařazeno do majetku obce pouze na základě smlouvy o nájmu nebo je lepší sepsat předávací protokol? Jak postupovat s účtováním? 3. ZŠ jako příspěvková organizace obdržela dotaci Potravinová pomoc. Nyní tuto dotaci vrací prostřednictvím zřizovatele. Bude u příjmu od ZŠ i u vratky prostředků kraji použit stejný zdroj, nástroj a ÚZ jako u přijaté dotace?

1. Dotace od kraje tak někdy bývají nastavené, že si příjemce má sám (většinou už v žádosti) specifikovat o jaký typ dotace žádá. Drobné vybavení jako činky a podložky budou určitě neivestice, podle výše ocenění je zaúčtujte buď na účet 902, popřípadě 028. Nevím, jakou (popř. jestli) máte ve směrnici stanovenou nějakou dolní hranici pro evidenci majetku pod hranicí DDHM na účtu 902, postupujte podle toho, drobný majetek pořízený z dotace je ale vhodné pro jistotu někde evidovat - buď 902 nebo pokud to nebude v souladu s vaší směrnicí, stačila by i mimoúčetní operativní evidence (jen soupis). Posilovací stroje budou podle výše jejich ocenění buď neinvestice (do 40 tis. Kč účet 028) nebo investice (nad 40 tis. Kč - účet 022), pokud jich pořizujete víc, mohla byste z nich i udělat soubor na účtu 022 (určitě budou dohromady stát více než 40 tis. Kč). Ale pozor - se souborem jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování (v jakém ocenění - nejsprávněji je asi FIFO) a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne, já se v praxi snažím souborům co nejvíce vyhnout, volíme je často jen k naplnění dotačního titulu, tak zvažte. 

Nevím, jakého charakteru je to infra topení - zda takové ty přenosné zářiče, ty by pak byly DDHM (podle ocenění), pokud je to ve smyslu centrálního vytápění trubkovým infra topením (viděla jsem to v průmyslových halách), pak by to mělo být součást budovy (tedy nejspíš TZ), ale to asi nebude, dělá se to právě v dost velkých prostorách. Zrcadlová stěna - rozhoduje, zda tam byla nebo nebyla a jakého je charakteru - podle toho nejspíš buď oprava nebo TZ. Sportovní podlaha -  asi spíše oprava původní?, ale opravdu mi chybí informace o konkrétních zásazích, abych to mohla najisto posoudit. 

2. Je běžné, že nájemce provádí TZ na pronajatém majetku, pak je ale třeba s tím udělit souhlas a zároveň se dohodnout, jak bude toto TZ vypořádáno (nejpozději k datu ukončení nájmu) - buď nájemce vede sám TZ a odpisuje jej, po skončení nájmu pak obec zaplatí jen zůstatkovou cenu TZ, nebo vede nájemce TZ jako pohledávku za obcí, obec vůči němu závazek a započítává se na nájemné, to je váš případ, ale nájemce neprovedl TZ, ale postavil stavbu na pronajatém pozemku. Parkoviště je jako zpevněná plocha součástí pozemku, v takovém případě mu podle mě pro zhotovení stavby nestačil jen pronájem, nájemce je oprávněn pronajatou věc užívat, ale ne jí zatížit stavbou, podle mě jste mu měli zřídit právo stavby, ale nejsem právník, tak nebudu řešit právní okolnosti, asi se to muselo ve stavebním řízení nějak řešit, když stavebník byl odlišný od vlastníka pozemku... Z účetního hlediska je každopádně potřeba to s ním nejprve právně vypořádat. Nevím, jak to máte v nájemní smlouvě ujednáno, ale měl by vám předložit vyúčtování provedené investice a musíte s ním někde mít ujednáno, že vám to v této částce předává do majetku a vy mu to započítáte s nájemným - v praxi se sepisují dohody o vypořádání provedené investice nebo o zápočtu pohledávky a závazku. Účtování pak bude: zařazení do majetku 021/459 (předpokládám, že se to bude započítávat déle než jeden rok, proto to bude váš dlouhodobý závazek), nájemné budete předepisovat tak jako doposud 311/603 a zároveň ho budete postupně až do výše investice započítávat zápisem 459/311.

3. Průtokové dotace, které jdou přes zřizovatele, se při příjmu i následném přeposlání (přes účet 375) značí ÚZ, případně NZÚZ, stejně se postupuje i u vratky, tzn. i váš příjem od PO a následné přeposlání kraji se má značit NZÚZ.  

(započteno na 2 dotazy)

Rada obce letos v lednu schválila nájem a poplatek z hrobových a urnových míst. Nájem z hrobu je stanoven 7,-Kč/m2/rok a 30,-Kč/m2/rok za služby (sečení, voda, atd.). Nájem z urnových míst /kolumbária/ je stanoven 60,-Kč/m2/rok a to jen nájem - bez služeb. Vybíráme na deset let, ale zaúčtovávám hrobová místa 311/602 předpis a platbu 231 parg 3632 pol. 2111/311 a urnová místa 311/603 a příjem 231 par. 3632 pol. 2139. Chtěla bych vědět, zda tento příjem se počítá do obratu pro DPH? A pak bych se chtěla zeptat zda provádět na každý rok opravné položky po dobu těch desti let nebo nechat tak jak to mám zaúčtované letos a žádné opravné položky neprovádět. Dle směrnice se časově nerozlišují částky do 5.000,-Kč. (Nevím jak veliké změny pro obec jsou v DPH od 1.7.2017). Děkuji

U nájmu hrobových míst platívala cenová regulace, prosím ověřte - ale přiznám se, že nemohu na internetu v posledním cenovém věstníku nějak najít - jestli Vám to také nepůjde, tak se ještě ozvěte, zkusím se na MF poptat. 

Ohledně OP - zde prosazuji si u významnosti dát, že k hrobovým místům ani časově nerozlišujeme a ani neřešíme OP k pohledávkám, doporučuji hranici 3 tis. Kč. Někde s tím měli u kontrol problémy, ale argumentace zde pro významnost je. Pod odpovědí Ing. Nejezchleba jsem k tomu zkopírovala vysvětlení z jiného dotazu. S použitím RS je souhlas. 

Ing. Nejezchleb k DPH 

Z hlediska DPH bych stále považoval za režim výkonu veřejné správy - (speciální zákon - zde zákon o pohřebnictví stanovuje obcím specifickou povinnost zajištění pohřebiště ...). Tedy jak vlastní nájem, tak i služby bych do obratu nepočítal.

Vysvětlení k významnosti k OP k hrobovým místům

29/10 2015 ! OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM - VÝZNAMOST

Ve vašem materiálu zveřejněném na Vašich stránkách (Významnost obce a města) a v prezentaci ke školení Účetní závěrka ÚSC, výkaznictví – aktuální problematika 2015 uvádíte, že si účetní jednotka může stanovit interním pokynem hladinu významnosti k jednotlivým účetním metodám. Následně v tabulce uvádíte i možnost stanovit hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám. Při tvorbě opravných položek pohledávkám se řídíme § 65 odst. 6) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví, že v případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10% za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. To znamená, že ke všem pohledávkám (i v hodnotě 10 Kč), které jsou vyjmenované v § 23 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoříme opravné položky ve výši 10 % za každých 90 dnů po splatnosti. Nevím, jak mám informaci, o možnosti stanovit si hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám, pochopit. Mohu si to vyložit tak, že si interním pokynem stanovím, že k pohledávkám do hodnoty 1 000 Kč nebudu tvořit opravné položky? Pokud ano, je tato možnost odsouhlasena Ministerstvem financí?

Ano, probíhala k tomu diskuse i s MF. Vycházíme z CUS 701. Nejvíce jsme toto řešili vloni u VB, kdy v připomínkách MF reagovalo významností. Na dotaz, zda je pak možné určit významnosti i u PO bylo MF sděleno, že ano.

U OP k majetku je významnost daná předpisem jako 20% hodnoty majetku, u OP k pohledávkám jako 10% hodnoty pohledávky. Ale toto není možné považovat za účetní významnost - ta musí mít vztah ( i když %) k hodnotám bilance, ne k jednotlivým majetkovým položkám.Níže cituji stanovisko MF při vypořádání připomínek - zde ačkoliv mají ve 410/2009 napsáno, že 20% hodnoty majetku je významných, tak v připomínkách sdělí, že významnost je až 40 tis. Kč - takže analogicky je aplikováno i na OP k pohledávkám. 

OP k nevýznamným majetkům nebo k nevýznamným pohledávkám nemají vůbec žádný informační (vykazovací) přínos. Pohledávky obcí jsem pečlivě prověřovala, významné pohledávky mají obce u bytů (nájmy  a služby) a dále u pokut (v sumárních hodnotách). Proto jsem volila doporučenou významnost dost nízkou (jen 2,5 tis. Kč, protože u částky např. 10 tis. Kč by již mohlo dojít  k významné chybě - právě např. kvůli bytům). 

Hodně účetních na obcích u OP k pohledávkám  významnost nevyužívá, obzvlášť tam, kde mají zajištěny výpočty pomocí programů SW. Já tu významnost doporučuji především kvůli pohledávkám z nájmů hrobových míst, kde se často jedná o evidence ve značném zmatku a zbytečné počítání, problémové i z důvodů časového rozlišování. 

Doplnění : 

Např. odpověď MF k významosti: 

VB na straně oprávněného dle aktuálního účinného znění § 14 vyhlášky 410/2009 nemá podmínku „bez ohledu na výši ocenění“, aplikuje se tedy hladina významnosti stanovená pro DM obecně zákonem o účetnictví.

 Trochu problémem je, že zákon o účetnictví žádnou hladinu významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku stanovenu nemá.

K významnosti lze najít v zákoně o účetnictví toto:

§19, odst. 6

(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná,je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

 Obecně o významnosti ještě pojednává ČÚS 701 v bodě 6.5.

6.5. Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 6 zákona). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.

Zákon o účetnictví mluví o konkrétní významnosti ve vztahu k ocenění dlouhodobého hmotného majetku jen v §19, odst. 6, a to u ÚSC, jen ve vztahu k dotacím, a jen u dlouhodobých samostatných movitých věcí nebo jejich souborů, a to při jejich vykazování (ne při evidování) o 40 tis. Kč. Nikde jinde zákon o účetnictví nezmiňuje stanovit možnost významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku.

Názor, že je možné aplikovat významnost, však MF zveřejňuje poněkolikáté, např. reakce na připomínku č. 174 od kraje Vysočina u vypořádání připomínek k novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1.1.2014.

Dobrý den, tímto bych chtěla poprosit o účtování kompostérů, spolufinancovaných Fondem soudržnosti Operační program Životní prostředí – 40. výzva (prioritní osy 3 a 4). Najali jsme si firmu, která nám vyřizovala dotaci První přišel přehled výběrové komise operačního programu ŽP: Způsobilé výdaje 674.575.00 z toho Příspěvek unie 573.388,75 85% Národní 101.186,25 Kč 15% Zaúčtovala jsem na podrozvahu v celé částce 674.575,- 915 MD, 999 D Po výběrovém řízení firma dodala kompostéry 200 ks za cenu 600.160,- Kč (je v tom cena i za dopravu a zaškolení obsluhy) Firma vyřizující dotaci administrativní náklady 18.150,- Kč Firma vyřizující dotaci administrativní náklady 47.190,- Kč Celkem 665. 500, Kč Starosta rozhodl, že dotace bude neinvestiční. Jak správně zaúčtovat platbu faktur za kompostéry a administrativní náklady? Způsobilé výdaje jsou vyšší než doposud došle faktury, je nutné ještě doplnit faktury do výše způsobilých výdajů? Co je dále nutno udělat? Zařadit do drobného majetku, každý kompostér zvlášt a asi je vyhodit z podrozvahy viz. výše. Je možné administrativní náklady nepromítnout do ceny kompostérů? Kompostéry se se dávají občanům do zápůjčky, je nutno vždy 1x měsíčně počet zapůjčených kompostérů doplnit na podrozvahu? Firma, která nám dotaci zajišťovala nám sdělila, že teď musíme čekat na avízo o dotaci a platbu dotace. Jak správně zaúčtovat přijatou neinvestiční dotaci 23110 UZ 15011 pol 4116 oproti? Je ještě nutné něco zaúčtovat?

Uvedu odpovědi k jednotlivým částem dotazu:

Zaúčtovala jsem na podrozvahu v celé částce 674.575,-   915 MD,  999   D - domnívám se, že z OPŽP poskytují dotaci jen z prostředků EU (např. těch 85%) a nikoliv i ze SR, ale že zbytek (15 %)  jsou vlastní zdroje účastníka - raději to ověřte, že vám opravdu poskytnou dotaci 100 % a ne jen 573388,75 Kč, pak byste musela podrozvahu a i rozpočet upravit, i podle ÚZ (15011) jsou to jen prostředky EU, mají na stránkách informaci, jak o přijetí peněz účtovat a není tam také o SR zmínka - viz odkaz: http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1%20skladba.pdf

Po výběrovém řízení firma dodala kompostéry  200 ks  za cenu  600.160,- Kč
(je v tom cena i za dopravu a zaškolení obsluhy) - jestli vám poskytli neinvestiční dotaci (ÚZ 15011), tak abyste splnili podmínky (a je to tak účetně v pořádku), zařaďte kompostéry jako DDHM na účet 028 (558/321, 321/231, 028/088), ale jen pokud máte ve směrnici pro účtování do DDHM nižší hranici než 3 tis. Kč a cena kompostéru je bude splňovat, protože cena za dopravu do ceny DDHM vstupuje, ale zaškolení obsluhy nikoliv, to zaúčtujte jako provozní výdaj na účet 518, odpa 3725 pol. 5169. Pokud by byly pod vaší hranicí pro DDHM, tak byste je zařadila na podrozvahu (účet 902, pořízení přes účet 501 s pol. 5137). Každopádně musíte výdaj na 231 (odpa 3725 pol. 5137) rozdělit a označit NZÚZ podle rozhodnutí - tzn. ve výši 85% ÚZ 15011 NZ 1065 + zvolený org a ve výši 15 % NZ 1061 + zvolený org, ÚZ když to budou vlastní (vaše) zdroje ne, ten byste použila jen kdyby to opravdu byla dotace ze SR těch 15 %

Firma vyřizující dotaci administrativní náklady                                   18.150,- Kč - podle ČÚS č. 710 musíte mít ve směrnici upraveno, zda náklady na administrace transferů zahrnujete či nezahrnujete do ceny DM, zde tedy záleží, jak to máte upraveno, pokud nezahrnujete, tak to zaúčtujete na účet 518, odpa 3725 pol. 5169, pokud zahrnujete, tak by to měl být výdaj související s pořízením kontejnerů a pokud by cena kontejneru pak převýšila hranici pro zařazení na DDHM, účtovala byste to jako náklad související s jejich pořízením (558, pol. 5137, zahrnout do jejich ceny), jinak 518, pol. 5169, ať tak nebo tak, tak výdaj opět rozdělit a označit NZÚZ. Volím analogii - když do DM , tak i do DDM, ale je možné si i upravit, že v případě většího množství DDM nebudou tyto náklady do ceny vstupovat kvůli nákladům na pracnost. 

Způsobilé výdaje jsou vyšší než  doposud došle faktury, je nutné ještě doplnit faktury do výše způsobilých  výdajů? V tomto případě vám dotaci pokrátí, musíte se každopádně držet původního rozpočtu, takže buď vám ještě něco nevyfakturovali, tak je musíte zaurgovat, nebo pokud je to vše, tak jste oproti původnímu rozpočtu ušetřili a pak je to v pořádku, ale tím pádem vám dají menší dotaci, rozhodně vám nebudu radit, abyste "doplňovali" faktury, jen abyste splnili plánované výdaje projektu, jestli jste to tak myslela, to by byl podvod :) ale jestli máte na mysli to, že máte způsobilé výdaje z jednoho ze dvou výše uvedených důvodů nižší, tak to problém není, buď ať vám dofakturují, pokud něco chybí, pokud je to vše a ušetřili jste, tak informujte poskytovatele před proplacením v rámci vyúčtování a počítejte s pokrácením dotace (bude vám vypočítaná z těch nižších - konečných způsobilých výdajů).

Co je dále nutno udělat? Zařadit do drobného majetku, každý kompostér zvlášt a asi je vyhodit  z podrozvahy viz. výše. Je možné  administrativní náklady nepromítnout do ceny kompostérů? Musíte splnit podmínku neinvestice, tzn. musíte je zařadit podle jejich konečné ceny za kus buď na účet 028 nebo 902 a to jednotlivě, sice lze i na účtu 028 dělat soubory, ale takový soubor nesmí hodnotově převýšit 40 tis. Kč, pak by patřil na účet 022, tzn. musíte jednotlivě, v majetku by neměl být problém zařadit to hromadně, max. by se dalo udělat z nich několik souborů (každý v ocenění do 40 tis. Kč, ale nějak logicky provázané např. podle ulic, kde budou umístěny), pro budoucí nakládání s nimi ale bude nejpřehlednější je zařadit na jednotlivá i.č. a ne nějak "hromadně". To "vyhození" z podrozvahy nemá s jejich zařazením nic společného, na účtu 915 je zobrazena podmíněná pohledávka z poskytnutí dotace, podle ČÚS se na něj předpokládaná výše dotace účtuje k okamžiku, kdy zjistíte, že "došlo ke skutečnosti, která je natolik určitá a významná, že zakládá možnost poskytnutí transferu" (v praxi nejčastěji rozhodnutí o poskytnutí dotace). Naopak z účtu 915 se odúčtovává podmíněná pohledávka ve chvíli, kdy se dotace vyúčtovává a pohledávka se účtuje do rozvahy, tzn.  u vás v případě účtování na účet 346, popřípadě pokud jsou před vyúčtováním poskytnuty zálohy (účet 374 u krátkodobé), tak ty nám také pohledávku na podrozvaze snižují. K promítnutí administrativních nákladů do ceny kompostérů viz výše - záleží, jak máte upraveno ve směrnici.

Kompostéry se se dávají občanům do zápůjčky, je nutno vždy 1x měsíčně  počet zapůjčených kompostérů  doplnit na podrozvahu? Majetek ve výpůjčce zůstává nadále vaším vlastnictvím , tzn. budete je evidovat na účtu 028, popřípadě 902, jakákoliv jeho další evidence by byla duplicitní, na podrozvahu se výpůjčka ze strany půjčitele ani vypůjčitele neúčtuje. Diskutovalo se o evidenci vypůjčeného majetku u výpůjčitele (u vás občané), ale nenašli jsme pro tento případ žádný obsahově vhodný podrozvahový účet, tzn. ani když byste si majetek vypůjčili vy, v podrozvaze byste ho neevidovali, jen mimoúčetně v nějaké evidenci vypůjčeného majetku (soupis takového majetku s příslušnými smlouvami). Pokud budete dávat občanům do výpůjčky, tak si i jako půjčitel takovou evidenci veďte, to je určitě vhodné.

Firma, která nám dotaci zajišťovala nám sdělila, že teď musíme čekat na avízo o dotaci a platbu dotace.Jak správně zaúčtovat přijatou neinvestiční dotaci 23110  UZ 15011  pol 4116 oproti? Je ještě nutné něco zaúčtovat? Jestli jste jim již poslali podklady k platbě, tak opravdu nezbývá, než počkat, co "oni na to".  Důležité je, že jelikož jste náklady vynaložili letos, tak kdyby se náhodou letos nestihla dotace vyúčtovat, tak nezapomeňte k 31.12. udělat dohadnou položku ve výši předpokládané dotace(co nejpřesnější odhad, tzn. vzít v úvahu snížení celkových nákladů, což bude mít na dotaci vliv) zápisem 388/672. Dotaci byste měli mít i v rozpočtu podle toho, kdy očekáváte její přijetí. Pokud vám jí pošlou letos, tak podle podmínek dotace jí buď budete k datu přijetí považovat za vyúčtovanou, pak příjem zaúčtujete rovnou 346/672 a 231 ÚZ 15011 NZ 1065 + zvolený org pol. 4116/346 a zároveň 999/915, nebo jí budete vyúčtovávat až k ZVA, pak příjem dotace zaúčtujete jako zálohu 231/374, zároveň odúčtujete 999/915 a až k datu ZVA dotaci vyúčtujete 346/672 a 374/346 (popřípadě, kdyby ZVA proběhlo až příští rok, udělejte k 31.12. tu dohadu a vyúčtování příští rok byste pak zaúčtovala 346/388 a 374/346).

Mohla bych Vás poprosit o rozepsání účtování (vč. RS) právě poskytnuté dotace na Zlepšení nakládání s bioodpady – v příloze? Chceme pořídit pro lidi kompostéry. Již zaúčtované náklady k této dotaci, jako administrativní práce na zpracování žádosti o dotaci jsem označila u 042 jen analytikou. Je potřeba i org, stejně tak to budu rozlišovat i u účtu 321?

Dobrý den, nejprve k účtování příjmu -  na www.opzp.cz  je dokument, viz odkaz: 

http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1%20skladba.pdf 

V něm je uvedeno, že investiční dotaci budete účtovat na pol. 4216  a budete používat ÚZ 15974 zdroj 5.

Jelikož je to podle rozhodnutí celé investiční akce, všechny uznatelné náklady (775403 Kč)  účtujte na účet 042, odpa 3725 pol. 6122, je potřeba to rozdělit a rozúčtovat na NZÚZ, z rozhodnutí vyplývá, že vám poskytují dotaci 85 % v této výši tedy budete značit výdaje ÚZ 15974, NZ 1065 a zvolený org, vaše vlastní zdroje jsou 15 % v této výši budete značit bez ÚZ jen NZ 1061 a zvolený org. Abyste splnili podmínku investice, musíte pořídit kompostéry jako soubor na účet 022.

Ke značení org - je to přehlednější než samostatná AÚ, protože si zvolíte jednotný org a ten používáte u SÚ 231 i ostatních. Jednotná AÚ jde většinou zvolit těžko, protože na SÚ máte už AÚ vytvořeny a musíte někde dodržovat závazné analytiky, aby to správně vstupovalo do výkazů a nekoresponduje vám to pak ani s org u 231. Proto je nejjednodušší a nejpřehlednější používat ke všem SÚ projektu jednotný org.

Pokud jde o náklady administrace dotace, které jste již vynaložili, podle rozhodnutí by měly být asi uznatelné, je tam uvedena částka 24 200 Kč na náklady řízení a přípravy realizace, ale to bez rozpočtu, který jste jim předložili a máte k dispozici, nemohu stoprocentně potvrdit, ale vypadá to tak. Musíte je tedy také zahrnout do ceny kompostérů na účet 022, ale pozor, podle ČÚS si musíte ve vnitřní směrnici určit, zda je budete do ceny majetku zahrnovat (náklady na administraci dotace), tak ať to máte dobře vnitřně upraveno. Jinak ještě k těm kompostérům, podle podmínek musí být 5 let ve vašem majetku a až je budete zařazovat jako soubor, tak mezi jednotlivé kusy rozpočítejte související náklady, ať máte informaci o jejich jednotlivém správném ocenění při budoucím nakládání s nimi.

Účtování dotace: K datu rozhodnutí zaúčtujte dotaci 659 092, 55 Kč do podrozvahy 955/999 (podle rozhodnutí bude vypořádání za déle než jeden rok). Z dotazu nevím, kdy bude realizace, každopádně k letos vynaloženým nákladům nezapomeňte dohadovat dotaci 388/403. Nejpozději k datu zařazení majetku musíte mít na účtu 403 celou dotaci, abyste jí mohli začít rozpouštět, ty dohady se ale kvůli akruálu, když je to přes rok, dělají i k 31.12. a zbytek pak k datu zařazení.  Je to ex post, ale podle podmínek to vypadá, že jim pošlete nejdřív žádost o proplacení a pak teprve bude ZVA, na základě kterého může být dotace ještě upravena, uvidíte, jak to bude v reálu - jestli ke dni přijetí dotace jí budete považovat za vyúčtovanou či ne. Asi spíše ne, tak byste i když je ex post účtovala přijetí dotace 231 ÚZ 15974 NZ 1065 + org pol. 4216/374 (předpokládám, že záloha bude vyúčtovaná do jednoho roku) a zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955. A k datu vyúčtování (ZVA) byste účtovala 346/388 (bývá to tak, že majetek je zařazen dříve, než je vyúčtovaná dotace) a zúčtování záloh 374/346. Pokud byste k datu přijetí dotace jí považovali za vyúčtovanou, tak byste neúčtovala na zálohy, ale rovnou předpis 346/388 a přijetí 231/346 a odúčtování 999/955.

Prosím o vysvětlení, proč patří členský příspěvek mikroregionu na položku 5179.

Mikroregiony bývají svazky obcí (DSO podle zákona o obcích), pak členský příspěvek (a jakýkoliv transfer, který jim poskytnete) patří na "dotační" pol. 5329. Na položku 5179 (jako nákup) obsahově podle její náplně ve vyhlášce patří členské příspěvky, které hradíte spolkům a zájmovým sdružením právnických osob (pokud je tam protihodnota za členská práva - takto je to tam přesně napsáno). U členského příspěvku je tedy rozhodující právní forma příjemce, podle toho se rozhodujete z hlediska transferu nebo to, že je to opětovaná platba - tj. jakoby "za něco" a pak volíme 5179. U vás je to však DSO (pokud je mikroregion DSO)  - tam musí být transfer 5329, jinak by nevyšla konsolidace a považujeme tedy za neopětovaný. 

Prosím o doplnění zaúčtování na obci odvodu z rezervního fondu MŠ. 348/672 a příjem 231 3111 xxxx/348.

No, ono správně k odvodu z rezervního fondu docházet nemá, níže vám k tomu kopíruji např. jednu odpověď od Ing. Nejezchleba, ale pokud se ptáte jen na položku, tak lze zvolit 2122, pokud by to bylo správně přes investiční fond, jinak 2123. 

23/5 2017 ODVOD ZŘIZOVATELI

Dotaz : Naše PO skončila za r. 2016 v zisku s výsledkem hospodaření ve výši Kč 221 409,36. Je možné v rámci schválení výsledku hospodaření PO za r. 2016 schválit : Usnesení : ZO schvaluje výsledek hospodaření Základní školy a Mateřské školy,……………. příspěvková organizace za rok 2016 ve výši 221 409,36 Kč . ZO schvaluje převod částky Kč 111 409,36 Kč do rezervního fondu školy a převod částky Kč 110 000,- Kč zpět do rozpočtu obce. Jak bychom tento převod zpět do rozpočtu obce zaúčtovali ??

VH PO mají být v režimu hmotné zainteresovanosti, pokud nemáte nějaká pravidla na příspěvek, tak by se správně neměl dávat odvod z VH zřizovateli. Vhodnější je dát celé do rezervního fondu, projednat, že částečně musí zapojit RF do hospodaření letošního roku a snížit příspěvek na letošní rok, protože zdroje jsou vyšší než potřeba. Tento postup by nikdo nemohl vyčíst.  

Ing. Nejezchleb doplnil -  já to již několikrát popisoval - zákon 250/2000 Sb. toto nezná a MFČR k tomu ve Zprávách MF uvedlo následující (klíčové jsem poznačil tučně - nebo-li oni říkají - případně posílit fond investic a potom odvod z fondu investic):

Zprávy MFČR 3/2004

2. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

• odvod provozních prostředků,
• odvod investičních prostředků,
• odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.