Dotazy

Nemám moc zkušeností s dotacemi EU. Stavíme mateřské centrum - v letošním roce jsme obdrželi rozhodnutí o přidělení dotace na neinvestiční a investiční potřeby projektu. V rozhodnutí jsou uvedeny UZ a zdroje. Pro rok 2017 je uvolněno 1,62 Kč (nevím, zda i tuto směšnou sumu v letošním roce obdržíme) a pro rok 2018 - 4 825 tis. Kč. Faktury za výstavbu se již nyní proplácejí z úvěrového účtu. Při úhradě částku rozděluji dle ÚZ a zdroje podle stanoveného poměru (85% EU+5%SR+10%VL). Zároveň hlídám investiční (042) a neinvestiční výdaje (5xx - náklady). Je to takto v pořádku? Stavební dozor máme přes DPP. V projektu je ve výši 20 tis. Mám na 042 zaúčtovat hrubou mzdu (rozdělit % na EU,SR a VL), patří na 042 i odvody SP a ZP (to budou jen vl. náklady).

Té částky 1,62 Kč si moc všímat nemusíte, asi máte dotaci ex post, když už hradíte faktury a o přijaté dotaci se nezmiňujete, peníze vám tedy pošlou, až jim doložíte příslušné podklady, nemusíte se bát, že by vám letos poslali 1,62 Kč :) Proplácení z úvěrového účtu je v pořádku (předpis faktury 042/321, úhrada 321/451 s RS). Nezapomeňte při rozdělování na procenta správně používat NZÚZ - u podílu EU používejte ÚZ i NZ (zdroj 5) a zvolený org, u podílu SR také (ale zdroj 1) a org, u vlastního podílu jen NZ bez ÚZ (zdroj 1) a org, nezpůsobilé náklady projektu jen org (ten doporučujeme používat u všech SÚ k projektu, nejen u 231, resp. u vás 451). Rozdělení na investici a neinvestici hlídáte, to je naprosto správně. I dotaci pak musíte rozdělit na investiční, která bude patřit na účet 403 a budete jí rozpouštět spolu s majetkem a neinvestiční, která patří na účet 672. Jelikož máte náklady už letos, dokončení a dotace však budou až příští rok, tak také nezapomeňte udělat k 31.12.2017 dohadu dotace ve výši vynaložených nákladů x procento dotace, opět to musíte rozdělit na investiční a neinvestiční a zaúčtovat jí 388/403 a 388/672. K dotaci jinak nic letos nemusíte mít, měli byste jí dát do rozpočtu na příští rok (včetně NZÚZ a org) a jelikož máte letos rozhodnutí, tak byste jí měli mít vedenou na podrozvaze (účet 915 pokud vypořádání do jednoho roku od data rozhodnutí, 955 když za déle než jeden rok). U úvěru předpokládám, že ho máte ze strany ZO schválen a také řádně rozpočtován (čerpání, splátky).

Ten stavební dozor zaúčtujte klasicky na účet 521, RS mezd (5021,5031,5032) a pak ho do ceny majetku aktivujte zápisem 042/506. NZÚZ použijte u těch mzdových položek, nepřeúčtovávejte na pol. 6121. Do ceny majetku zahrňte určitě celou jeho odměnu, tzn. včetně odvodů, jestli jsou ale odvody z hlediska dotace (značení NZÚZ) uznatelný náklad nevím, ale předpokládám, že ano (nesetkala jsem se s tím, že by nebyly, max. bývá nějaký limit pro objem mzdových prostředků).Odvody z DPP jsou jen, když je měsíčně nad 10 tis. Kč. 

Nic jiného mě k tomu nenapadá.

Mám dotaz ohledně zařazení majetku "parcelace pro výstavbu 7 RD". Od roku 2014 účtuji vše (geodet.práce, projekt, poplatky za stav.povolení, tech.dozor, archeolog.výzkum a stavební práce) na MD 042 / DAL §3699 pol.6121 s tím, že po kolaudaci přeřadím na 021 jednotlivě na čtyři maj.karty: komunikaci, veř.osvětlení, inž.sítě a kanalizaci s vodovodem. K ceně stavebních prací jsem poměrově rozpočítala související náklady. Závěrečná prohlídka provedena v 09/2017, ale (aby to nebylo tak jednoduché) vydaný kolaudační souhlas máme v 09/2017 pouze na část stavby (komunikace+VO+inž.sítě) a na druhou část stavby kolaudační souhlas (kanal.vodovod) teprve bude (po předložení chyb.dokumentu). Můžu nyní z 042 ve výši 5,8mil převézt část majetku ve výši 3,5mil na 021 ke dni kolaudace (vzniknou pouze 3 maj.karty, začít s odpisováním) a dále na NDHM 042 evidovat majetek ve výši 2,3mil do doby kolaudace? Nebo mám čekat na druhou kolaudaci a teprve k jejímu datu zařadit celou 042 na 4 maj.karty?

Správně je určitě zařadit do majetku dokončené a zkolaudované stavby, je to tak i v souladu s vyhláškou, podle které se "dlouhodobým hmotným majetkem stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu)". Samozřejmě se musí posuzovat, co je jednotlivým pořizovaným majetkem. Ve vašem případě jste to ale měli nadefinováno od začátku, že byť společně, tak budujete několik samostatných staveb - komunikace, VO, kanalizace... Patří na účet 021 jednotlivě, jsou to jednotlivé stavby a to, že je budujete současně, na jejich zařazení do majetku nemá vliv,  mají se zařazovat jednotlivě chronologicky podle toho, kdy jsou dokončeny. Nejen tedy, že to není problém, ale naopak je to tak naprosto v pořádku a účetně správně zařadit ty dokončené "části" celé akce teď a zbytek (kanalizace a vodovod), až budou zkolaudovány (způsobilé k užívání). Společné související náklady se v takovém případě rozpočítávají poměrem podle jejich cen z rozpočtu, pokud informaci o jejich konečném jednotlivém ocenění teď ještě nemáte.

Město tvoří sociální fond. Zřízení fondu, principy jeho tvorby a čerpání schválilo zastupitelstvo města v roce 2002 Směrnicí o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města. Od roku 2002 jsou vydávána aktualizovaná znění směrnice, která však schvaluje rada města. Ve směrnici je zakotveno, že ze sociálního fondu může být poskytnuta půjčka finančních prostředků zaměstnanci města zařazenému do městského úřadu. Nyní si zaměstnanec požádal o finanční půjčku ze sociálního fondu. Dle ustanovení § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, schvaluje zápůjčky zastupitelstvo obce. Nyní si nejsme jisti, zda je nutné předložit smlouvu o zápůjčce ze sociálního fondu ke schválení zastupitelstvu města. Dále máme obavy, zda není porušován zákon o obcích tím, že aktualizace Směrnice o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města schvaluje rada města (ZM schvaluje pouze příděl do sociálního fondu v rámci rozpočtu příjmů a výdajů města na příslušný kalendářní rok). Prosíme o zaslání odpovědi na otázku, kdo by měl schválit smlouvu o zápůjčce ze sociálního fondu a zda je možné, aby aktualizaci Směrnice o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města schvalovala rada města. Děkuji.

Nejprve ke schválení smlouvy o zápůjčce ze sociálního fondu – já se z důvodu opatrnosti přikláním k tomu názoru, že smlouvu (popř. její podstatné náležitosti) musí schválit zastupitelstvo. Vycházím přitom z právního výkladu, že vymezené kompetence podle zákona o obcích nelze převést na jiný orgán obce (pokud zákon přímo nestanoví jinak). Ust. § 85 písm. j) zákona o obcích obsahuje formulaci, že (zkráceno) zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o právním jednání uzavření smlouvy o poskytnutí zápůjčky. Tuto kompetenci tedy nelze převést na radu, je vyhrazena přímo zastupitelstvu. Směrnice k fondu může sice stanovit okruh osob, kterým může být zápůjčka poskytnuta, maximální výši, příp. za jakých okolností může být poskytnuta. To právní jednání uzavření smlouvy ale znamená, že přímo zastupitelstvo schválí text smlouvy nebo alespoň podstatné náležitosti smlouvy – a podstatnou náležitostí smlouvy je mj. bezesporu konkrétní vydlužitel (dlužník). I když tedy ve směrnici je definováno, že zápůjčka může být poskytnuta zaměstnanci zařazenému do městského úřadu, nejedná se podle mého názoru o podstatnou náležitost smlouvy, ale pouze o obecně vymezený okruh potenciálních žadatelů o zápůjčku. Podlé mého názoru je tedy schválení smlouvy o zápůjčce ze SF v kompetenci zastupitelstva.

Pokud jde o aktualizaci směrnice k fondu – základní pravidlo, které platí obecně, je, že kdo schvaluje, ten také upravuje nebo ruší. Právně jistý přístup je tedy takový, že zastupitelstvo schvaluje pravidla k fondu a také provádí jejich aktualizaci. Pokud tedy zastupitelstvo zřídí fond a schválí pravidla k fondu v rámci směrnice, rada není kompetentní k tomu tuto směrnici měnit, ty změny směrnice tedy vypadají jako neoprávněné. Nabídnu ale také jiný úhel pohledu, ke kterému se nepřikláním, ale uvádím ho proto, kdyby se vám hodil k argumentaci. Nejprve co říká zákon o obcích v § 84 odst. 2 písm. c) (zkráceně) – zastupitelstvu je vyhrazeno zřizovat peněžní fondy obce. Pro srovnání – v písm. d) téhož ustanovení je stanoveno, že (zkráceně) zastupitelstvu je vyhrazeno zřizovat PO a schvalovat jejich zřizovací listiny. U příspěvkových organizací je tedy výslovně uvedeno, že zastupitelstvo schvaluje zřizovací listiny. U fondů obdobná formulace, že statuty (pravidla, směrnice) fondů schvaluje výhradně zastupitelstvo, chybí, tam je uvedeno pouze, že zastupitelstvo fondy zřizuje. Takže teoreticky by se mohl objevit výklad, že by zastupitelstvo mohlo zřídit fond prostým usnesením, že zřizuje fond a dále by stanovilo, že pravidla k fondu stanoví rada. Teoreticky by to bylo možné, ale zcela proti logice – ono nejde o to jen formálně zřídit fond, podstatou fondu není jeho název, ale právě pravidla, z čeho se fond naplňuje a na co se peníze fondu používají. Mířím k tomu, že pokud by ty změny směrnice, které u vás schvaluje rada, neměnily parametry schválené zastupitelstvem, mohli byste zkusit argumentovat oprávněností schvalování radou. Ale nedovedu si to moc představit, je to spíše jen taková teorie, jednoznačně bychom doporučili schvalovat úpravy té směrnice zastupitelstvem, schvalování radou může být skutečně vyhodnoceno jako postup v rozporu se zákonem o obcích. Obě odpovědi berte prosím jako názor neprávníka.  

Prosím o kontrolu, zda můj úsudek je správný: - Obec prodává pozemek FO, která není plátcem DPH. Jedná se pozemek, vedený na katastru jako zahrada, je to spíše cesta k pozemku kupce (zde není žádná stavba, je využíván jako zahrada). V územním plánu obce je však pozemek majitele veden jako zastavitelná plocha. V okolí předmětného pozemku nevedou žádné inženýrské sítě ani nebylo není vydáno žádné stavební povolení. Vzhledem k územnímu plánu musíme odvést DPH? - Další případ: Obec prodává pozemek o 12 m2, neboť zjistila, že je v užívání majitele přilehlé nemovitosti (je součástí dvora). Jedná se o FO, která není plátcem DPH. Pokud by nebylo možné odpustit ohledně stáří stavby -nemohu dohled datum kolaudace - i v tomto případě musíme odvést DPH? Děkuji za odpověď.

Hodnotí se mi to těžko - popisuji to v dokumentech na stránkách.

Pokud vyjdete z toho, co říká GFŘ:

- ano - první případ by podle GFŘ byl stavební pozemek a odvádělo by se DPH ve výši 21%. Osobně se domnívám, že v tomto případě, který popisujete, by ale logicky mělo dojít k osvobození od DPH (pozemek není způsobilý k zastavění, nebyl zde dle mého názou správní úkon ohledně "této" stavby). Musíte se ale nějak rozhodnout - buď pojedete podle GFŘ a budete zdaňovat nebo se budete hájit (třeba i soudně), že názor GFŘ není v pořádku

- v druhém případě se domnívám, že podle popisu to vypadá, že pozemek je ve funkčním celku se stavbou (oni to v současnosti užívají, navíc to přiléhá ke stavbě a slouží to asi užívání s touto stavbou). Pokud víte, že je tam starší stavba - tedy je starší 5-ti let, tak bych si nechal do smlouvy dát jejich prohlášení, že stavba, se kterou nemovitost tvoří funkční celek, je starší 5-ti let a nesplňuje charakteristiku novostavby podle §56 zákona o DPH - tedy osvobodil bych to. ZN

Oboje je porušení rozpočtové kázně. Vše obec zaplatila. U prvního v roce 2016 za VPP - pozdě posláno, že pracovník skončil. U druhého neuznatelné náklady v dotaci - částečná vratka dotace +penále, obec se odvolala, zatím u soudu v řešení. Obec se dohodla s finančním úřadem, že vše zatím zaplatí. Podle výsledku soudu se pak uvidí. Přílohy jsem zaslala na mail.

Předpis by byl jen 542 MD/ 347 D v obou případech  - tj. u penále, pro vratku dotace volíme spíše účet 549 a úhrada také stejná v obou případech tj. 347 MD/ 231  odpa 6409 a pol. 5363 D. 

Na základě mého dotazu ze dne 11/1/2017, došlo při budování kanalizace v naší obci k dosti značnému zvratu událostí, ve věci týkající se kanalizačních přípojek. Dle původního záměru zastupitelstva obce, měly být kanalizační přípojky po veřejné části v majetku občanů, občani měli za její zbudování obci zaplatit a obec ji poskytla dar na 1 m kanalizační přípojky. Leč nastaly okolnosti, které zastupitelstvo donutilo, vytvořit další variantu, kde kanalizační přípojky po veřejné části zůstane v majetku obce, občané ji zaplatí a obce jim na ten 1m stejně přispěje. Pro zřejmost Vám přikládám, původní smlouvu i novou a nový předávací protokol. Protože jsme původní smlouvy měly od všech podepsané až na dvě rodiny a pak došlo ke zvratu událostí. Pan starosta chtěl být férový vůči všem, tak dal na vybranou. V současné době jsou tedy dvě varianty. Na kanalizační přípojky se dotace od MZe nevztahovala. Prosím o moci při rozuzlení této svízelné situace, která má několik variant.

Já se v těch přílohách do mailu  moc nevyznala, prosím ověřte zda jsem pochopila druhou variantu dobře: 

Obec přípojku vybuduje a v části veřejné, tj. mimo pozemek vlastníka objektu, zůstane v majetku obce a vlastník přesto na ni přidá, protože na ni není dotace. A nepřidá celou částku, ale sníženou (obec sama sobě nic darovat nemůže) - pokud je to tak, tak ten příspěvek je dotace na pořízení dlouhodobého majetku a měla by skončit na 403 proti hodnotě přípojky na 021. Lze přijetí před dokončením stavby dávat na zálohu na transfer zápisem např. 231 odpa 2321 pol. 3121 MD/ 472 nebo 374 D (dlouhodobost, krátkodobost) a pak předpis 344 MD/ 403 D a zúčtování zálohy 374 (472 MD)/ 344 D. Stačí takto? Jeslti ne, tak mi ještě napište na iva@obecuctuje.cz 

Obec obdržela darem sochu zdarma - její hodnotu neznáme. Jak máme postupovat v jejím zavedení do účetnictví a majetku?

Pokud je socha někde pevně a trvale umístěna, je to stavba, její bezúplatné pořízení byste zaúčtovala 021/401, ocenit byste jí měli RPC, popřípadě 1 Kč - to byste mohli využít, pokud by byla kulturní památkou, nebo pokud by se dala považovat za církevní stavbu (např. socha nějakého svatého apod). Jiné ocenění sochy může být dost náročné, možná bude potřeba využít nějakou odbornou pomoc, oceňovací předpisy zrovna u soch vám moc nepomohou. 

Pokud by byla "přenosná", tak by se dala jako předmět kulturní hodnoty zařadit na účet 032, opět zápisem 032/401 - podle zákona č. 71/1994 Sb. jsou sochy kulturní předměty, pokud jsou starší 50 let, jako kulturní předmět byste jí pak ocenili 1 Kč. Předpokládám, že jste jí nedostali od jiné VÚJ (to by pak bylo správně převzít jejich ocenění). Jinak pro jednoznačnou odpověď mám o soše málo informací - její umístění a charakter (historická nebo nějaká  soudobá).

Naše město zřídilo muzeum v budově která je majetkem města. V té samé budově umožnilo zřídit muzeum soukromé osobě. Město nechalo udělat vstupenky ( jedna vstupenka na obě expozice dohromady). Vstupenky bude prodávat zaměstnanec města a také bude udržovat pořádek. Starosta se domluvil s vlastníkem druhé expozice, že po něm nebude chtít nájem, protože jeho muzeum přiláká více návštěvníků a také se domluvili, že dostane nějakou část z prodaných vstupenek, zhruba asi polovinu. Vůbec nevím, jak to vše mám zaúčtovat a jestli něco podléhá DPH, nebo EET. Můžete mi prosím poradit? Děkuji

Prvotně si myslím, že se pouštíte do něčeho, co dle mého názoru způsobí velké komplikace (respektive je prakticky neřešitelné):

a) režim DPH - pokud jsme správně pochopil, budou tady dvě muzea - každé provozováno samostatně, pouze bude společné vstupné do obou. Nicméně v tom je problém, neboť vámi provozované muzeum by mělo povinně požívat osvobození od DPH podle §61e, jeho muzeum (fyzické osoby) by ale mělo být klasicky zdaněno(tady samozřejmě ještě také nevím, zda on je plátce DPH, respektive je nezbytné počítat s příjmy, které by se do DPH dostaly) - u fyzické osoby osvobození není možné. Tedy na jednom plnění by se prolínalo osvobozené a zdaňované a to v režimu, který je z mého pohledu mimo jakoukoliv teorii hlavní a vedlejší plnění - podle mého názoru to fakticky nemá řešení. V zásadě bychom mohli asi uvažovat o režimu "společnosti" - dříve "sdružení bez právní subjektivity" - nicméně já bych do toho nešel - jeví se mi to jako krajně problémové

b) také si myslím, že to EET by byl problém - totiž jeho tržby (fyzické osoby) by asi do EET jít měly (nicméně tady musíme vyčkat, jak to vlastně s EET dopadne po volbách ...) - to je asi zbytečné předjímat

Jestli bych mohl něco doporučit, tak bych navrhoval následující uspořádání:

- muzeum jako celek provozuje Město - ponechává si celé vstupné jako klasickou osvobozenou činnost od DPH (účtuje na 602), nepodléhá to EET

- daná fyzická osoba podle smlouvy "subdodává Městu" služby v oblasti přípravy a "pronájmu" části expozice - zde by se definovaly jeho povinnosti... s tím, že za toto dostává od Města odměnu, kterou bude klasicky fakturovat (zda to bude nějaký fix, nebo zda to bude podle vyinkasovaných tržeb ... - to by již bylo na něm). Toto by u Města byl klasický náklad na 518.

Tímto nastavením byste se vyhnuli velkému množství komplikací (třeba bychom vůbec nemuseli uvažovat o tom nájmu, hrazení energií a diskutovat nad tím, jestli je to právně v pořádku). Pokud je to pro vás z nějakého důvodu nepřijatelné, tak se prosím ozvěte e-mailem a budeme přemýšlet nad jinými alternativami nastavení - rovnou ale upozorňuji, že odhaduji, že jakékoliv jiné nastavení než nabízíme bude plodit dost velké daňové problémy.ZN

Město koupilo licenci k užití, na vzory smluv CODEXIS, monitor Obecní samospráva CODEXIS , každé za 1 210,- Kč a k tomu servisní smlouvu na období 4 let za cenu 76 230,- Kč. Celkem fa za 79 860,- Kč.V ceně je literatura, právní kalkulačka, zákony. Jedná se o službu nebo dlouhodobý majetek? Jak toto účtovat? .

Licence patří do vašich aktiv, i když nejste vlastník daného programu, ale jen uživatel, tak u nehmotného majetku je to takto nastaveno, vlastníte v podstatě právo daný SW využívat. Podle své hodnoty patří licence na účet: do 60 tis. Kč na 018, nad 60 tis. Kč na  013, popřípadě, když nesplňuje dolní hranici pro zařazení do DDNM (018 od 7 tis. Kč popř. nižší hranice podle vaší směrnice), pak je vhodný účet 901. Ve vašem případě to každopádně patří z hlediska RS na pol. 5172 a ohledně jejich majetkové evidence pak záleží na funkci jednotlivých SW, k nimž máte licenci. Koukala jsem, co nabízí jako tu právní kalkulačku a Monitor - obecní samospráva (jsou to další funkční doplňky původního Codexisu), podle toho, co jsem tam tak načetla, jsou spíše asi funkční odděleně a nejsou nijak provázané, asi bych to proto nesčítala a spíše považovala za licence k jednotlivým SW, tzn. tři licence, každá za 1210 Kč. I kdyby se to sečetlo, tak pokud nemáte pro DDNM ve směrnici nižší hranici, tak by se to na účet 018 nedostalo, protože to nedosahuje částky 7000 Kč, evidovala bych to tedy v podrozvaze na účtu 901.

K té servisní smlouvě - servisní náklady byste měla časově rozlišit -  náklady na servis za rok 2017 patří na účet 518 (pol. 5168), ostatní předplacené na další roky na 381 - pokud to tedy splňuje vaší hranici významnosti pro časové rozlišení (pokud byste hranici měli vyšší, účtovala byste rovnou celou částku do nákladů letošního roku).

ZO schválilo vyhlášení ,,Veřejné sbírky na rekonstrukci staré zbrojnice se změnou účelu užívání na kapličku“. Datum zahájení sbírky od 1.4.2014-31.3.2016. Způsob provedení byl shromažďováním příspěvků na zvláštním bankovním účtu a pokladničkami. V roce 2016 byla sbírka prodloužena do 27.2.2017. Příjem jsem účtovala jako cizí prostředky MD 245/378 D a placení faktur za rekonstrukci MD 378/245D. Stará hasičská zbrojnice byla, je a po rekonstrukci zůstane v majetku obce,ale rekonstrukce není zaúčtována na 042. Jak lze tuto 042 zaúčtovat ? V září 2017 jsme obdrželi od KÚ celkové vyúčtování této veřejné sbírky-schválení a opět jsme požádali o veřejnou sbírku se stejným účelem, na dobu určitou od 1.10.2017-30.9.2019. ZO schválilo v září 2017 smlouvu o zápůjčce od fyzické osoby za účelem výstavby této kapličky ve výši 500 tisíc a obec se zavazuje jistinu zápůjčky vrátit nejpozději do 30.8.2019. Kaplička bude financována jak z účtu veřejné sbírky, tak pomocí zápůjčky. Prosím o radu jak to všechno zaúčtovat. Děkuji.

Níže jsem popsala postup, který by byl správnější. Nyní však uděláme zjednodušený postup na nápravu stavu. Převod se sbírky jako veřejných prostředku musíte rozpočtovat do příjmu, vhodné přes odpa 6330 a položku 4132. Co je však větší chyba je opravdu to placení fa za rekonstrukci, to je potřeba přes tu 042 opravit. Provedla bych jednotným zápisem takto:

To co bylo již zaplaceno spočítejte a zaúčtujte k jednomu dni do příjmu na položku 4132 a zároveň do výdaje na položku 6121. Dále si udělejte soupis fa přijatých na rekonstrukci s daty, kdy přišly a udělejte zápis o účetní opravě a jednou částkou zaúčtujte 042 MD/403 D (od lidí dotace na pořízení DM). Pokud jsou ještě na účtu sbírky nějaké peníze, tak je převeďte do rozpočtu zápisem 378/245 a 231 6330 4132 MD/ 403 D a přijaté fa za rekonstrukci kapličky již klasicky účtujte jako přijaté fa obce. (042/321 a úhradu 321/231 3326 6121.  

Přijetí zápujčky (ve vašem případě dlouhodobá) zaúčtujete 231 MD pol. 8123/459 D , jejich splátky pak 459 MD/231 D pol. 8124. Příjem i splátky musíte mít v rozpočtu podle toho, kdy očekáváte jejich přijetí/splácení.

Pokud máte nějaké námitky, tak se ozvěte. 

Toto nechávám pro info, jak bylo správnější postupovat: 

Pokud byla sbírka určena na váš majetek, tak se to neúčtuje jako cizí peníze, je vhodné pro tyto účely mít schválen v ZO peněžní fond včetně určení účelu jeho použití (zřizujete ho pro evidenci  veřejné sbírky podle §5 zákona č. 250/2000 Sb.). Příjem peněz do fondu (bude to investice - příspěvky do sbírky tedy budou transferem na pořízení majetku) jste měla účtovat 236 MD s RS - odpa 3326 pol. 3121/ 403 D a zároveň tvorbu fondu 401 MD/ 419 D. Použití peněz z fondu (zaplacení faktur) pak máte účtovat: 042/321 a 321/236 odpa 3326 pol. 6121 a zároveň 419 MD/ 401 D. 

Jak zaúčtovat finanční, krátkodobou výpomoc ve výši 100.000,-Kč nájemci místního pohostinství. Jedná se o poskytnutí finančních prostředků se splatností jednoho roku. Výpomoc je nájemci poskytnuta v této částce na pořízení nezbytných zásob.

Předně upozorňuji, že podle § 85 písm. c) zákona o obcích musí poskytnutí NFV a uzavření smlouvy o poskytnutí NFV nad 50 tis. Kč schválit ZO a musíte splnit všechny náležitosti podle § 10 a zákona č. 250/2000 Sb, tzn. žádost, schválená veřejnoprávní smlouva, a protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte VP i zveřejnit. To vše platí, pokud se jedná skutečně o NFV podle zákona o rozpočtových pravidlech, tedy v podstatě o bezúročnou půjčku.

Účtování krátkodobé NFV: Poskytnutí 316 MD/231 D odpa např. 2142 pol. 5612 (předpokládám, že NFV poskytujete nájemci jako podnikající FO). Přijetí splátek 231 MD pol. 2411(odpovídá výdajové položce, tedy za předpokladu, že NFV poskytujete podnikající FO), bez odpa/316 D. Nezapomeňte mít poskytnutí NFV a přijetí splátek i v rozpočtu (u vás nejspíš pol. 2411 a pol. 5612 - upravte si případně podle
"právní formy" příjemce)

Zastupitelstvo obce schválilo převod finančních prostředků z ČNB na hospodářskou činnost. Pokud zaúčtuji na pol. 5341 jak zaúčtuji HČ, aby byl vidět i příjem? Děkuji

Je to jen převod z jednoho vašeho účtu na druhý, účtuje se přes peníze na cestě , tj. účet 262, ale i při převodu na VHČ, tj. nerozpočtový účet, se musí jen v hlavní činnosti i výdaj rozpočtovat. Takže zápis převodu z VHČ je tento: 262 MD/ 231 6330 5341 D a příjem na VHČ jen 241 MD/ 262 D. 

Od firmy KOFOLA jsme obdrželi finanční dar 50.000,-. Dar je poskytován za účelem pořízení dětského herního prvku na hřiště. Mohla byste mi prosím poradit jak zaúčtovat přijetí daru i jak dále účtovat při pořízení herních prvků?

Záleží, jakého charakteru je herní prvek, na který vám přispívají - nebo to vypadá, že jich i nakonec budete pořizovat víc. Ty herní prvky budou nejspíš (častější varianta) drobné stavby (nepřemístitelné, trvale umístěné) nebo to lze budovat i celé jako jednu stavbu (dětské hřiště). Přijatý dar bude tedy asi spíše investiční,  pak ho zaúčtujete 231 odpa 3421 pol. 3121/403 - investiční dar považujeme za transfer, který přiřadíme k majetku a rozpouštíme ho. Neumím lépe poradit, ani jak účtovat o herních prvcích -  z dotazu nevím, jakého jsou charakteru. K tomu, jak účtovat herní prvky, resp. dětské hřiště bylo napsáno již mnoho, mrkněte např. na dotaz z 9.5.2014 "Dětské hřiště", nebo když do vyhledávače napíšete herní prvky, tak je toho tam k tomu ve starších dotazech dost. Nicméně většinou je to investice (buď jednotlivé stavby nebo celé jedna stavba), DDHM jsou herní prvky jen, když jsou volně přemístitelné např. trampolíny.

Dobrý den, prosím při darování pozemků Středočeskému kraji dle darovací smlouvy účtuji 401/031?

Středočeský kraj je vybraná účetní jednotka jako vy, je to bezúplatný převod mezi VÚJ, navržené účtování máte tedy správně. Nezapomeňte jim předat i info o ocenění pozemků, aby mohli zařadit ve stejných cenách (viz § 25 odst. 6 ZoÚ).

Město získalo rozhodnutím neinvestiční dotaci na demolici objektu, v rozhodnutí byla i poznámka o povinnosti zatravnit pozemek, ale náklady na zatravnění nejsou uznatelnými náklady. Město demolici celou předem předfinacovalo, následně požádalo svými skutečnými náklady o poskytnutí dotace, která byla poskytnuta v plné výši dle rozhodnutí, všechny náklady města rozhodnutí odpovídaly. Do 1 roka proběhne ještě závěrečné vyhodnocení akce. Rozhodnutí o dotaci je vedeno v podrozvaze. Účtujeme 999/915, 231 s ÚZ/374, 346/672, po závěrečném vyhodnocení 374/346? Zatravněním pozemku vznikla svépomocí skalka s několika nízkými keři, travnatou plochou a plůtkem. Můžeme považovat tuto plochu stále jen za pozemek?

Nejprve k účtování dotace. Odúčtování z podrozvahy máte správně, když jste již dotaci obdrželi. Přijetí dotace můžete účtovat dvěma způsoby. Je to dotace ex post, dala by se vyúčtovat už teď, nevím jakého charakteru bude závěrečné vyhodnocení, jestli by vám mohli  na jeho základě dotaci ještě ponížit. To zvažte a podle toho účtujte o přijetí dotace buď jako o záloze, pak ale udělejte letos k vynaloženým nákladům (nejpozději do 31.12.) dohadu dotace 388/672 a až příští rok k ZVA dotaci vyúčtujte zápisem 346/388 a zúčtování zálohy 374/346. Nebo, pokud se budete podle dostupných informací domnívat, že je dotace již vypořádaná (je to dotace ex post, MF se vyjádřilo, že možné je dotaci v tomto případě vypořádat k datu přijetí dotace, ale zvažte to podle důležitosti a funkce ZVA), tak byste mohla přijetí dotace účtovat rovnou jako její vypořádání 346/672 a zúčtování zálohy 374/346. Každopádně princip je takový, že na pohledávku (u vás 346) účtujeme k datu vypořádání dotace a k tomuto datu se i zúčtovává případná záloha, tedy ne tak jak navrhujete, ale vyberte si jednu z variant uvedenou výše, je to i na vás, jak si datum, k jakému dotaci vypořádáte, "obhájíte", popř. jestli zvolíte princip opatrnosti - tedy buď rovnou vypořádání nebo nechat na zálohách a udělat dohadu do výnosů a vypořádat až k ZVA. Otázkou ještě může být zvolení správného účtu pro přijatou zálohu na transfer, protože pokud by ZVA bylo za dobu delší než 12 měsíců od přijetí zálohy, měl se zvolit účet 472, dtto podrozvaha, u doby mezi zapsáním na podrozvahu a ZVA nad 12 měsíců musíme volit účet 955. 

Zatravnění pozemku se skalkou a osázením keři bych považovala za provozní náklad, tzn. účet 518, odpa 3745 pol. 5169. Neprovádíte nějaké rozsáhlejší zemní práce a nevznikají ani ve větším měřítku stavby, navíc vás ani netlačí případná dotace (že byste z toho museli udělat investici), z hlediska účetnictví je to ve vašem případě vhodnější varianta - za investici (TZ pozemku) by se dalo uvažovat v případě rozsáhlejší a nákladné výsadby např. aleje. Plůtek ale asi bude drobná stavba (samostatná, neoplocuje žádnou jinou stavbu a bude určitě pevně zabudován v zemi bez záměru jeho přemisťování), nicméně jeho ocenění z celku určitě nebude převažující, nebylo by tedy ani dobře do jeho ceny úpravu zeleně zahrnout (což je jinak druhá teoretická možnost, jak ze zeleně udělat investici). Proto bych účtovala tu zeleň jako náklad a plůtek jako drobnou stavbu, případně i jen jako provozní materiál.