Dotazy

Obec obdržela na základě veřejnoprávní smlouvy s krajem dotaci na snížení počtu černé zvěře ve výši Kč 12.000,-- (částka vypočtena dle předložených podkladů od mysliveckého spolku - počet střelených kusů, protokoly o veterinárních zkouškách, použité plomby - součást žádosti o dotaci. Dotace je určená pro Myslivecký spolek. Jakým způsobem máme spolku peníze poslat? Máme uzavřít veřejnoprávní smlouvu nebo existuje jiný způsob. Nepožadujeme od myslivců vyúčtování, protože veškeré podklady už máme.

Uvádíte, dotace je určená pro Myslivecký spolek, pokud to tak s krajem máte ve smlouvě nastaveno, že oni jsou příjemce a vy jen zprostředkovatel, tak pak je to průtokový transfer (podle ČÚS je průtokový transfer "transfer, u kterého jeho poskytovatel určil příjemce a výši transferu, a účetní jednotka nemá možnost ovlivnit jeho výši ani příjemce a je povinna jej poskytnout příjemci"). Pak byste přijetí účtovala (předpokládám, že je neinvestiční) 231 ÚZ přidělený krajem pol. 4122/375 a přeposlání 375/231 ÚZ přidělený krajem odpa 3429 pol. 5222. Pokud to tak není a příjemcem jste vy, tak to zaúčtujete jako dotaci přidělenou vám (na účet 672) a spolku jí pak musíte dále poskytnout (572) - pokud nepožadujete vyúčtování, šel by i dar, ale v tomto případě pozor na podmínky dotace, zda by to tak šlo, že náklady vynaloží oni a ne vy jako příjemce a jakou formou jim to můžete poskytnout - to byste si pak měli raději dohodnout s krajem. Ale asi to bude spíš ta průtoková...

Mikroregion v rámci OP Zaměstnanost "pořádá" pracovní cestu do jedné země EU. OP to umožňuje s tím, že se jedná o vyslání cílové skupiny. S účastníky nebudou uzavřeny žádné dohody o prac.činnosti nebo provedení práce - vlastní zaměstnance nemá. Je možné vyplatit cestovné dle platné vyhlášky? Pokud ano, pak může být souhrnný cestovní doklad (všichni budou mít stejné údaje) s vyplacením na bankovní účty zúčastněných (DSO nemá hotovostní pokladnu).

Omlouvám se, není to účetní dotaz, ale myslím, že jestli to nejsou vaši zaměstnanci, nemůžete jim vyplatit cestovné podle vyhlášky. Nárok na cestovné jako náhradu výdajů v souvislosti s výkonem práce upravuje zákoník práce, ve kterém je i v § 189 zmocnění k vydání vyhlášky, která aktualizuje sazby. Nicměné tyto sazby jsou určeny pro vypočítání cestovného zaměstnanci, - když s nimi nemáte uzavřen pracovněprávní vztah, tak to podle mě nejde "zákonně" využít. Můžete jim to asi jako výdaj v rámci OP nějak nahradit, ale nevím jak, aby to bylo dobře. Nevím ani jestli jsem to dobře pochopila. Jestli jste jako mikroregion dostali z OP Zaměstanost dotaci na nějaký projekt, tak pokud v rámci toho projektu pro vás někdo něco dělá, měli byste s ním pracovněprávní vztah podle mě uzavřít. Ale samozřejmě nevím okolnosti, tak neumím lépe poradit. Hodně účetních z obcí bere časopis Mzdová účetní, tam máte k předplatnému tři dotazy zdarma (i z oblasti personálního práva), ale raději bych se zeptala asi přímo poskytovatele dotace, jak náklady vyčíslit, aby vám je pak uznali.

Na druhou stranu, když využijete vyhlášku podpůrně, abyste alespoň nějak stanovili sazby, pokud nic jiného v pravidlech k dotaci není, tak je to asi také nejjistější postup. Nechám zveřejněno, jestli nám někdo neporadí. 

Z důvodu žádosti o dotaci potřebuji zařadit do majetku válečný hrob - pomník (uctění památky padlých a nezvěstných). Odpovědi, které jsem k tomuto tématu našla, jsou rozcházející. Není známa pořizovací cena, oceněn bude určitě 1 Kč dle §25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví. A nyní se ptám na správné zařazení válečného hrobu (021x032)? Dle mého se jedná o stavbu, ale dle vyhlášky 410/2009 nesplňuje definici stavby, jelikož se podle mého názoru nejedná o nemovitou kulturní památku, která by myslím měla být zapsaná v seznamu kulturních nemovitých památek nebo není nutné být zapsáno?

Pokud se budeme striktně držet účetních předpisů, tak by pomník, jelikož je to stavba, patřil každopádně na účet 021. A to buď prostě jako každá jiná stavba nebo jako nemovitá kulturní památka. Za kulturní památku prohlašuje stavbu ministerstvo kultury a pak je vedena v seznamu nemovitých kulturních památek (MonumNet). Na účet 032 podle vyhlášky obsahově patří "movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku."  Z tohoto důvodu to kontroloři chtějí účtovat na účet 021. I když jsme se vyjadřovali v tom smyslu, že stavby tohoto druhu mají neprodukční charakter a proto by spíše měly být evidovány na účtu 032, doporučujeme raději, abyste s nimi neměli spory, striktně se držet předpisů a neúčtovat to na účet 032, ale na účet 021 jako stavbu - tou bezesporu je, je umístěn pevně a trvale, bez ohledu na to, zda to je kulturní památka nebo ne.

Co se týče ocenění, tam to naopak není úplně jednoznačně pro ocenění 1 Kč. Podíváme-li se do zákona o účetnictví, lze toto ocenění využít pro "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč". Církevní stavba to není (využíváme u kaplí, kostelů, popř. nějakých křížků), pokud to tedy není kulturní památka viz výše, tak ho nemůžete ocenit 1 Kč, ale musíte RPC. Co vím, tak pomníky opravdu kulturní památky spíše nejsou,  ale závazně by vám to mělo sdělit MK, zda to je nebo není kulturní památka, muselo by to ale určitě podle mě být v tom seznamu.

Závěr: Doporučuji zařadit pomník jako vícenález zápisem 021/401 v RPC ( z dotazu předpoklad, že to není kulturní památka).

Naše městská část už léta rozprodává bytové jednotky. Smlouva zní: "Předmětem převodu dle této smlouvy je jednotka č.XY, která je součástí pozemku parc. č. XX, nabyvatel se zavazuje uhradit za převod vlastnického práva k jednotce kupní cenu ve výši, která je určená znalcem atd.". A v této etapě je ještě dohodnutá sleva ve výši 5%. My celá léta prodeje účtujeme pouze na účet 646. Letošní rok nám bylo kontrolory vytknuto, že neúčtujeme ještě na účet 647 - výnosy z prodeje pozemků, když ve znaleckém posudku je rozdělena cena na bytovou jednotku a podíl na pozemku. Argument, že hlavním předmětem prodeje je "převod vlastnického práva k bytové jednotce", nebyl akceptován. Chceme se tedy zeptat na Váš názor, protože zatím každá kontrolní skupina, která přezkoumávala hospodaření vyhodnotila účtování prodejů bytových jednotek jako správné. Z majetkové evidence samozřejmě vyřazujeme zvlášť bytovou jednotku a zvlášť poměrnou část pozemku.

Když je to prodej stavby společně s pozemkem, tak se většinou volí převažující výnos (v praxi), tedy výnosový účet podle té části, která má větší hodnotu. Je ale pravda, že se to tak dělá především tehdy, když nemáme ve smlouvě jednotlivé kupní ceny rozepsané. Pokud máte info o jednotlivých výnosech a není tedy pro vás tato informace "drahá", tak na tom "trvat" můžou, účetně je to tak pak nejsprávněji a argument proč to tak nedělat moc není. To opravdu jen tehdy, když byste info o výnosech jednotlivě neměli, pak by se dalo argumentovat, že je informace nákladná vůči tomu co přinese (ve své podstatě nic, výnos to je tak nebo tak). Z hlediska OZ je sice stavba součástí pozemku, z hlediska obsahového vymezení účtů ale, pokud to lze, by se měly oddělit "výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků" (646)  a výnosy z prodeje pozemků (647). Záleží na vás, jak se k tomu postavíte, ale hlavně kdyby takto striktně přistupovali zákonodárci k vytváření účetních předpisů, tak by se toto vůbec řešit nemuselo...Toto neplatí pro RS, tam se volí položka 6121, rozdělovat na 6121 6130 se nemusí dle legendy RS k těmto položkám. 

Požádali jsme o dotaci na rekonstrukci a restaurování válečného pomníku u ministerstva obrany. Žádost byla podána jako investiční, ale teď si nevím rady jak zaúčtovat, když výše zmíněný pomník máme v majetku na 032 za 1,- Kč. Částka rekonstrukce pomníku činí 398 000,- Kč.(316 000,- činí dotace).

V prvé řadě nemohu posoudit, zda je dobře, že je dotace investiční, nicméně budu předpokládat, že ano. Pak se jedná o TZ pomníku vedeného na účtu 032 v ocenění 1 Kč. Zrovna dnes jsem odpovídala dotaz ohledně evidence a ocenění válečného pomníku s doporučením, že mj. i kvůli kontrolorům raději evidovat jako stavbu na účtu 021. Jestli to necháte na účtu 032 nebo přeúčtujete na účet 021, kam to obsahově patří,  je na Vás, ale pokud to kontrolorům doposud nevadilo, tak to nevadí, když jste ho měla v ocenění 1 Kč, tak stejně není co odpisovat. Teď by jim ale mohlo vadit, že se nebude majetek odpisovat, když provedete TZ. Ono je to tak, když provedete TZ majetku vedeného na účtu 032, patří to také na účet 032. Pokud je to ale nemovitá kulturní památka (zapsaná v monumnetu) nebo církevní stavba v ocenění 1 Kč, tak jejich TZ správně patří na účet 021. Asi bych to ve vašem případě raději převedla na účet 021, není to problém, když je to za 1 Kč, tzn. jen zápisem 021/032, nemusíte ani dopočítávat odpisy, když je to oceněné takto. A TZ pak taky bude patřit na účet 021, ale pod samostatným inventárním číslem jako "TZ pomníku oceněného 1 Kč".

Starosta má schválený reprefond (pouze paragraf 6112 částku Kč 30.000,-, ne na položky). Z reprefondu byl pořízen dárkový balíček - dar k životnímu jubileu místního faráře. Musí být poskytnutí tohoto daru schváleno radou nebo stačí, že má starosta schválený reprefond a z něj může hradit cokoliv. Pravidla ani směrnici pro nakládání s reprefondem nemáme.

Moc nechápu, jak to máte nastaveno. Jestli zastupitelstvo jen schválilo, že starosta může čerpat z § 6112 na repre až do výše 30 tis. Kč, stejně je potřeba z hlediska rozpočtu paragraf § 6112 rozepsat na jednotlivé položky (v souladu s § 14 zákona č. 250/2000 Sb.). Nevím jak ten reprefond řešíte v rozpočtu, resp. v jeho rozpisu, možná máte § 6112 celý schválen jako závazný ukazatel a v rozpisu jste jej rozdělili na jednotlivé položky. Pak, pokud v něm položka 5194 pro věcné dary není, je to změna rozpisu rozpočtu. Pokud byste měli jako závazný ukazatel jednotlivé položky (což moc kvůli pracnosti neodporučujeme), a položku 5194 byste tam s § 6112 neměli, popřípadě by na ní nebyl dostatek prostředků, je potřeba provést RO. Předně doporučuji mít reprefond řádně vyčleněn v rozpočtu a v jeho rozpisu, musíte k němu mít nějaké položky, i když zastupitelstvo schválí limit pro celý paragraf, musíte ho mít v rozpočtu (jeho rozpisu) rozepsán. Není problém vyčlenit nějaký konkétní paragraf pro reprefond, i když na něj účtujete i jiné výdaje, tak to, že slouží pro reprefond je možné v rozpočtu oddělit např. použitím org, nebo alespoň právě konkrétní položkou - určit jasně pravidla jeho čerpání, např. tedy na věcné dary a v rozpočtu pak tedy bude "vidět" § 6112 pol. 5194 - reprefond. A dostáváme k tomu, že nemáte nastavena pravidla nakládání s fondem, to není dobře, peněžnímu fondu obce je třeba schválit zastupitelstvem statut - pravidla fondu, kde se uvede jeho tvorba a čerpání. Pravděpodobně vám však jde spíše jen o limit na repre a nejedná se o peněžní fond, ale i tak je dobré schválit , co bude povážováno za repre výdaje - dávají se často na položku 5175 Pohoštění, tj. spíše drobné občerstvení, než dary pro někoho, ty by určitě měly být v kompetenci rady. 

Ke schvalování poskytnutí daru - i když máte schválený fond na dary (určitě ale dořešte jeho statut), měli byste je jednotlivě schvalovat podle příjemců. Zastupitelstvo schvaluje poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 tis. Kč, pokud jsou do 20 tis. Kč (jedné FO nebo PO v jednom roce), pak rada, kde není rada, tam starosta.

Obec plánuje zakoupit 4 ks plechových uvítacích cedulí s textem zákaz podomního prodeje v celkové částce 17908,- Kč (to je 4477,- Kč/kus). Jedna bude připevněna na stěně autobusové čekárny, další budou na kovových sloupcích zaražených do země. Prosím o radu, jak cedule zaúčtovat a na jaký paragraf výdaj zařadit (účet 028, položka 5137, § např. 3699) nebo jinak?

Můžete se rozhodnout, není to významná pořizovací cena, záleží i na materiálu, z jakého jsou vyrobeny. Buď je můžete účtovat jako materiál (účet 501, odpa by šel 3699, pol. 5139) s tím, že nemají životnost déle než jeden rok. Pokud byste je chtěli vést jako majetek, tak by cedule na zastávce mohla být DDHM (lze jí sundat a dát jinam), ty na sloupcích už by ale mohly být spíš stavby, záleží, jako "moc" by byly upevněny, pokud by byly také přemístitelné, šlo by je evidovat také jako DDHM. Ve vašem případě bych spíše doporučovala dát to do spotřeby, argumenty (životnost, cena) by pro to byly.

Dobrý den paní inženýrko, už je mi skoro trapné zatěžovat Vás dotazem ohledně investičních a neinvestičních nákladů u dotací, protože už jste to v dotazech řešila mockrát, ale potřebuji se ujistit, že jsem postupovala správně, protože mi postup při uplatnění „kouzelné věty“ hlava nebere. Naše obec podala v roce 2016 žádost o dotaci na IROP na pořízení hasičské cisterny – vše vyřizovala pražská firma. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsme obdrželi v září 2016. V roce 2016 jsem k tomuto projektu zaplatila dvě faktury (studie proveditelnosti a výběrové řízení) a účtovala jsem na pořízení investice SU 042. V červnu 2017 byla cisterna hotova, zaplatila jsem fakturu (opět SU 042) a zavedla do majetku. A v tu chvíli jsem zjistila, že mám problém, protože mě ani ve snu nenapadlo, že firma požádala o dotaci investiční jen na cisternu a na studii proveditelnosti a výběrové řízení žádala o dotaci neinvestiční. Požádala jsem tedy firmu, aby se zeptali na IROPU, jestli by nebylo ještě možné změnit dotaci pouze na investiční, bohužel za celé prázdniny se na IROPu nenašel nikdo, kdo by odpověděl a my museli koncem srpna už podat žádost o platbu. Tak jsem využila vaši „kouzelnou větu“ a k datu 31.7. jsem obě faktury z roku 2016 přeúčtovala (-042MD/518MD), napsala si komentář k dokladu, vytiskla účtování akce a poslala s Žádostí o platbu na IROP. Ke kartě majetku jsem zaúčtovala pouze investiční část dotace. No a pak jsem si napsala další opravný doklad s komentářem, že „S ohledem na názor poskytovatele a z důvodu dodržení účetních předpisů vyhlášky č. 410/2009 Sb., §55 byla navýšena pořizovací cena hasičské cisterny o náklady na studii proveditelnosti a výběrové řízení ..“ a zaúčtovala jsem k 31.8. pro změnu zápis -518MD/042MD. Ve výsledku mám tedy v majetku hasičskou cisternu i s náklady za studii proveditelnosti a výběrové řízení, ale dotaci tam mám pouze investiční. Je to takto v pořádku – ještě jednou se omlouvám, ale přijde mi to naprosto účtování k ničemu. A ještě bych měla jeden dotaz k této akci – v Obecných pravidlech pro žadatele jsem se dočetla, že po dobu udržitelnosti projektu je nutné evidovat v oddělené účetní evidenci provozní příjmy a výdaje, které přímo souvisí s akcí (výdaje na opravu a údržbu majetku pořízeného z dotace). Já u všech účtů souvisejících s akcí používala org. 9200. Znamená to tedy, že po celou dobu udržitelnosti budu pokračovat stejně? Například – vymění mi na cisterně pneumatiky a já zaúčtuji 511MD, org.9200/231D, par.5512,pol.5171, org. 9200? Občas nevím, jestli jsem se zbláznila já nebo někdo tam nahoře.

Ona ta "kouzelná věta" se používá mj. také proto, že v podmínkách dotace je často uvedeno, že máte účtovat v souladu s účetními předpisy. Tedy to, že jste "chybně" určili druh dotace je jedna věc, to, že pak ale budete v rozporu s účetními předpisy, je věc druhá. Abyste dodrželi obě dvě podmínky, tak právě lze využít toto, tzn. nejprve to zaúčtovat v souladu s druhem dotace a pak se přiznat, že se to udělalo špatně a přeúčtovat tak, aby to nebylo v rozporu. Pro argumentaci je samozřejmě lepší situace, kdy tento rozpor způsobí poskytovatel, kdy on sám určí neinvestiční dotaci na něco, co ale patří do ceny majetku. Tady jste si to způsobili "sami" , i tak si ale myslím, že vám nikdo hlavu neutrhne a můžete to použít. Zkuste v podmínkách najít to, co uvádím na začátku - že máte dodržovat účetní předpisy, pak to můžete při případném problému použít. Ale upozorňuji, že nějaké riziko tam je, když nemůžete argumentovat chybou u nich, ale je to chyba z vaší strany (resp. ze strany firmy, co to za vás vyřizovala).

K tomu druhému - ano org bude dostačující, ale je to tedy něco, co oni nevymyslí, aby vám to ještě ztížili...ale znám to, některá města musí dávat i vývoz košů a úklid sněhu a čištění náměstí odděleně pro prokázání služeb k udržitelnosti, poprvé jsme to opravdu společně obrečeli, pak jsme požádali dodavatelské firmy o oddělené vyúčtování a vedeme tak všechny náklady, které chtěli po udržitelnost sledovat...

V jídelně ZŠ, jíž je obec zřizovatelem, jsme letos plánovali velkou investiční akci - výměna gastrozařízení, sporáků, vzduchotechniky, elektřiny, stavební práce, podlahy, ... Žádali jsme o dotaci, která letos nevyšla. O dotaci budeme žádat i příští rok. Nutná však byla výměna sporáku. Původní byl zcela nevyhovující (byl kombinovaný - plyn, elektřina) a koupil se nový plynový. Zaúčtovat výměnu sporáku jako opravu nebo jako koupi nového DHM. Cena nového je 69 tisíc.

Nevím, jak máte evidovaný původní sporák, ale zařízení kuchyní a vývařoven se mj. i v souladu s pokynem GFŘ, který můžeme podpůrně využít (ten pokyn) považuje za samostatnou movitou věc ( je to účelové zařízení, ale např. sporák v bytě je součást) a patří tedy ve vašem případě, kdy je v ocenění nad 40 tis. Kč, na účet 022. Pokud jste původní sporák vedli samostatně na účtu 022, tak ho vyřadíte a zařadíte nový. Pokud byl součástí souboru na účtu 022, tak je to výměna jedné jeho části - opět původní vyřadíte a nový zařadíte. Opravou by to bylo tehdy, pokud by původní sporák byl součást stavby (vyhodnocujeme ho tak např. u bytů), pak pouhá výměna bez změny parametrů je oprava. Nezapomeňte ho případně ZŠ i předat.

V minulých letech naše obec podala žalobu na firmu, která špatně udělala kanalizaci v naší obci. Byla zaplacena jistina, ale zřejmě zaúčtována jako správní poplatek na účet 538. Nyní nám soud vrací složenou jistinu. Prosím jak zaúčtovat příjem jistiny? A pokud soud rozhodne o odstranění vad a zaplacení škody jak budu účtovat tyto přijaté peníze?

Máte asi na mysli vrácení soudní jistiny (jistoty) podle § 75b) očanského soudního řádu. Ta měla být zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314, popř. spíše asi jako dlouhodobá na účet 465. Jestli jste jí účtovali do nákladů, musíte teď provést opravu nesprávnosti z minulých let, je to částka nevýznamná (50 tis. Kč?), proto teď její vrácení zaúčtujete 538 minus MD / 231 MD odpa 2321 pol. 2324. Pokud by to byla náhrada nákladů soudního řízení, patřila by na výnosový účet 649.

Příjem za způsobenou škodu zaúčtujete 231 odpa 2321 pol. 2324/649.

Již je na mě vyvíjen nátlak, že musím položku 5343, kterou doposud používám přeúčtovat, jelikož je špatně. Bohužel mi ale neporadili jakou jinou položku mám použít a mám se dotazovat přímo Vás. Depozitní účet máme pouze pro účely nesvéprávných lidí, o které se stará sociální pracovnice. Depozitní účet máme u české spořitelny. Máme i depozitní pokladnu. Peníze do depozitní pokladny vybíráme přímo z Postkonta - tedy na poště, tento účet máme zřízený vyloženě pro výběry peněz a následně přesouváme peníze z depozitního účtu na účet Postkonta. Pak tedy účtujeme výběr z Postkonta: 6330/5343. Výdej z depozitního účtu je bez ODPA a POL. Příjem na Postkonto je 6330/4132. Můj dotaz je - jakou jinou položku pro výběr peněz z Postkonta do depozitní pokladny mám použít než 5343? Děkuji předem moc za radu.

Bohužel MF pol. 5343 pro tyto převody zrušilo bez náhrady, pevně doufáme, že od příštího roku to nějakým způsobem vyřeší. Opravdu pokud v souladu s náplní nebudeme chtít použít pol. 5343, nezbývá asi nic jiného, než použít pol. 5909 jako jinam nezařaditelný výdaj. Ono jinou pol. z podsesk. 534x nelze použít, protože kromě 5341 (převody do hospodářské činnosti) jsou všechny ostatní položky konsolidační, my pro převody mezi ZBÚ a depozitním účtem potřebujeme nekonsolidační položku. Pak tedy nezbývá nic jiného, než 5909. Vezměme si, že ani jedna z nabízených možností není ale v podstatě správná - pol. 5343 je dnes v rozporu s náplní, navíc její název "převody na účet závodního stravování" by byl hodně zavádějící. Pol. 5909 je zase nesystémová, mimo systém položek pro převody mezi účty. Náš názor je takový, že bychom akceptovali použití obou těchto položek, ani jedna není správně a když jinou nemáme, tak co máme dělat - rozumný kontrolor by tohle měl pochopit a akceptovat obě varianty, chyba je na straně předkladatele předpisu. MF slibuje doplnění obsahové náplně. 

Jsme Městys a plátci DPH, založili jsme DSO z důvodu zhotovení ĆOV a dobrovolně DSO přihlásili k DPH. U Městyse máme uhrazené fa. na projekt ĆOV, je možné tyto fa. přefakturovat DSO s vyčíslením DPH a u DSO následně DPH uplatnit. Když je ĆOV pro DSO ekonomickou činností je také ekonomickou činností pro Městys?

Ekonomickou činností pro Vás ČOV nebude (to bude ekonomickou činností u DSO, který je samostatným daňovým subjektem) - nicméně rozhodně pro Vás může být ekonomickou zdaňovanou činností to, že určitá plnění na ně přeúčtujete. Tedy pokud jste si uplatnili odpočet z projektové dokumentace a zase to přeúčtujete  s DPH - které si oni zase uplatní - nevidím v tom problém. Pokud jste si ho původně neuplatnili a nyní byste to přeúčtovali s DPH - podle mne je to také možné a šlo by se potom na možné douplatnění odpočtu DPH 3 roky zpět..ZN

Dobrý den, při přezkoumání hospodaření za rok 2016 nám bylo vytknuto, že návrh rozpočtu ÚSC, neobsahoval alespoň údaje v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozp.skladby. Následně jsem četla Váš materiál 2017RS-zpracování rozpočtu vzory a tam je věta v §11, odst.3: Na úřední desce může být (moje pozn. -rozumím nemusí) návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozp.skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Výrazem „úplné znění“ myslíte paragrafy a položky? My jsme měli pouze paragrafy (schválený závazný ukazatel). Zamotala jsem se ve slovíčkách – může být, a alespoň. Já usoudila, že paragraf je podrobnější než třídy. Jasně, že nejjednodušší je uvést výdaje v třídění podle nejvyšších jednotek, ale zajímá mě, kdybychom v návrhu rozpočtu měli paragrafy i položky, bylo by to dobře?

Úplným zněním se rozumí návrh rozpočtu v té podobě, v které byl zpracován a ve které ho bude projednávat (schvalovat) zastupitelstvo. Nelze obecně říct, jestli to budou paragrafy a položky, to budou mít obce různě, záleží na míře podrobnosti vašeho zpracovaného rozpočtu.

Tady se bavíme o zveřejňovací povinnosti návrhu rozpočtu. Obec zpracuje návrh rozpočtu, který může vypadat různě - někdo zpracuje návrh rozpočtu na paragrafy a třídy položek, někdo na oddíly nebo skupiny, někdo používá org. či orj, je to opravdu různé. Samozřejmě lze zpracovat rozpočet i podrobně v rozsahu paragrafů a položek, ale to nedoporučujeme. Návrh rozpočtu je pak nutno ze zákona zveřejnit a zveřejňuje se dvojím způsobem. Za prvé na internetu - tam se návrh rozpočtu zveřejní v úplném rozsahu - to znamená nic se nezkracuje, musí být zveřejněno vše, co obec považuje za návrh rozpočtu. Za druhé je pak nutné rozpočet zveřejnit i na fyzické úřední desce. Na fyzické úřední desce je možné (nikoliv nutné) zveřejnit rozpočet v užším rozsahu. Tato možnost je zavedena z toho důvodu, že úřední desky mají omezenou kapacitu a kdyby návrhu rozpočtu měl více stran, tak by se na úřední desku nemusel vejít. Takže pokud bude mít návrh rozpočtu např. 2 strany, tak je zbytečné ho na úřední desce zveřejňovat v uzším rozsahu, ty dvě strany se tam pravděpodobně budou vejít. Pokud bude mít návrh rozpočtu např. 15 stran, tak už může být problém, aby se všechny strany na úřední desku vešly, a proto je tady možnost zveřejnění v užším rozsahu. Zákon říká, že užší rozsah musí obsahovat alespoň údaje o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění (tzn. třídy celkem). Může toho obsahovat více, ale alespoň tedy třídy celkem. Jde tedy o to, že z toho nepřímo vyplývá, že i návrh rozpočtu v úplném znění by měl obsahovat z druhového třídění alespoň třídy celkem - kdyby tomu tak nebylo, těžko bychom je enventuálně zpracovávali do užšího rozsahu. 

Pokud vám přezkum vytkl, že návrh rozpočtu neobsahoval alespoň údaje o třídách celkem, tak vycházeli z toho, co jsme popsali výše. V podstatě ze zákona nepřímo plyne, že údaje o třídách celkem by měly být součástí návrhu rozpočtu. Pokud tedy např. ve výdajích máte jen paragrafy, tak pravděpodobně bylo kontrolory vyžadováno, aby v rozpočtu byl alespoň údaj o třídě 5 běžné výdaje celkem a třídě 6 kapitálové výdaje celkem. 

Předem Vás zdravím a prosím o posouzení, zda je či není rozpočtové opatření starosty v souladu s jeho nadefinovanou kompetencí: var. 1: zvýšení 1122 a zároveň 6399 5365 o Kč 150tis. var. 2: snížení tj. -150tis tamtéž 1122 a 6399 5365 (daň z příjmů pr.osob za obec). "Zastupitelstvo obce schvaluje kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v rozsahu do výše 100.000Kč na jednotlivých závazných ukazatelích, tj. změnu do 100.000Kč za kalendářní měsíc na každém konkrétním závazném ukazateli jednotlivě, jsou-li tato opatření vyvolána organizačními změnami, a pokud zároveň tyto změny nevyvolávají další nároky na finanční prostředky obce (přesun mezi závaznými ukazateli/paragrafy rozpočtu do 100.000Kč/měsíc/paragraf, přičemž se nezvyšuje celkový rozpočet výdajů). Rozpočtová opatření v částkách vyšších může starosta obce samostatně provádět jen v případech: - rozpočtového zapojení prostředků z jiných veřejných rozpočtů - kdy zapojení výdaje vyžaduje nutný výdaj na zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, výdaj k odvrácení možných škod, dále když včasné provedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady - úhrady pokut, penál z rozhodnutí nadřízených orgánů a dohledů a další nutné výdaje, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva po schválení rozpočtového opatření starostou a v případě potřeby jejího stručného odůvodnění (odůvodnění lze podat na zasedání ústně)." Předem mockrát děkuji! Nemohu v dokumentech najít vzor "střednědobý výhled rozpočtu", potřebovala bych minimální povinný rozsah...

Podle mého názoru to rozpočtové opatření není bohužel v souladu s kompetencí - nevidím tam nikde popsaný tento případ. Určitě by bylo vhodné do kompetence zahrnout, k této problematice můžu doporučit dokument ke stažení 2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad - rozpočtová opatření jsou popsána od str. 25. 

Pokud jde o střednědobý výhled rozpočtu, tak jsme se nesoustředili na minimální povinný rozsah, ale možnou formu zpracování SVR naleznete v dokumentu ke stažení 2016 Materiál ke knize RS 2016 komplet aktuální (str. 24, 25, je to starší vzor, název by bylo třeba aktualizovat) nebo v dokumentu 2017 Rozpočtová odpovědnost - mat. na školení 2017 (str. 9, tam je ukázáno spojení SVR s návrhem rozpočtu). 

Dobrý den, bohužel až nyní jsem se dozvěděla, že faktura z roku 2016 měla být účtována na 042 a spadat tak do celkových nákladů, které byly uplatněny v rámci dotace (dotace získána v r.2017). Lze přeúčtovat z 511 na 042 opravným dokladem v tomto roce? jak účtovat? popř.jak nejlépe tuto chybu opravit?

Ano, účetnictví jde vždycky opravit. Pod významnost (260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto - rozhoduje nižší hranice) se opraví jen 042 MD/ 511 D, u významnosti přes 408 a pak popsat do přílohy, účet 408 nahrazuje náklady, tj. bude na místě účtu 511. Kontroly na dotace nemají s těmito opravami žádný problém, napište si k tomu, že jste na to přišla díky kvalitnímu vnitřnímu kontrolnímu systému :o). RS opravit meziročně nejde a nikomu to nevadí, to je v pořádku, řešit to nemusíte.