Dotazy

ZO schválilo vyhlášení "veřejné sbírky na obnovu zvonice ". Cílem je pořízení nového zvonu , případně oprava starého zvonu nebo uchycení zvonu. Kostel , kde jsou zvony umístěny je církve. Dle kronik je prý zvon majetkem obce, ale v majetku ho zavedený nemáme.Vše záleží na tom kolik se vybere peněz. Nový zvon má stát 250000,- Je třeba, aby ZO zřídilo fond pokud pořídíme zvon nový a budeme ho vést jako náš majetek? Pokud se ale vybere menší částka zřejmě se bude opravovat jen zvon stávající, který ale v majetku nemáme byť náš prý je. Sbírku jsme oznámili na KÚ a zřídili zvláštní bank.účet. Jak mám účtovat až přijdou první příspěvky?

Vypadá to tak, že ať se rozhodnete nakonec se zvonem naložit jakkoliv, tak ten, co tam teď je, je váš, jedná se tedy o veřejnou sbírku na váš majetek, nikoliv na cizí. Kdyby byla sbírka na cizí majetek, vedli byste jí jako cizí peníze (přes 245 a závazky 378). Když je ale váš, tak je to veřejná sbírka na obnovu vašeho majetku, tam doporučuji mít zřízen (a schválen ZO) účelový fond  dle §5 zákona č. 250/2000 Sb. O fondu pak účtujete - příjem na 236 a RS zvolíte podle druhu přijatých peněz - neinvestiční dar od FO pol. 2321, investiční dar od FO pol. 3121 a souvstažný účet pak také podle toho buď 672 nebo 403. Jelikož je to fond, tak při příjmu peněz se zároveň účtuje jeho zvýšení 401/419. Je trochu problém teď určit, zda to bude investice nebo neinvestice, když rozhodne výše peněz, která se vybere, ale jestli to bude v rámci jednoho toku, tak to účtujte podle toho, co je pravděpodobnější a vždycky to pak můžete opravit. Z dotazu jsem pochopila, že v kostele je více zvonů a vy teď sbírkou řešíte jen jeden z nich? Každopádně je podle vás v úvahu oprava, uchycení zvonu by byla také oprava. Jen pokud byste vybrali tolik peněz, že by se pořídil zvon nový, který by ten původní nahradil (ten byste odstranili), tak byste ho zařadili do majetku jako nově pořízenou věc - jelikož tato situace může nastat, doporučuji původní zvon zařadit jako vícenález až podle toho, jak to dopadne, protože když ho nebudete opravovat, tak je zbytečné ho zařazovat a hned pak vyřazovat a rovnou byste zařadili ten nový (ale když ho zařadíte, tak to bude právně jistější kvůli té sbírce - že vybíráte peníze na něco, co máte v majetku a tolik práce vám to nepřidělá - to radši zvažte). Pokud byste se ale nakonec rozhodli pro opravu, tak je potřeba mít určitě starý zvon v majetku -  podklad pro to máte, pokud to církev jako vlastník kostela akceptuje a potvrdí vám, že ho nemají v majetku oni, tak by neměl být problém, zvon nemusí být součástí kostela, může mít jako samostaná věc odlišného vlastníka. Jako vícenález byste ho zařadili zápisem 022/401, myslím že by šlo jako kulturní předmět v ocenění 1 Kč - využila bych  ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) a podpůrně i zákon  č. 71/1994 Sb., kde je za předmět kulturní povahy považovaná zvonička starší 50 let, tak proč ne zvon.

Obec buduje základní technickou vybavenost (ZTV) k pozemkům určeným k budoucímu prodeji na výstavbu RD. Nejsem si jista účtováním: EON připojení k distribuční soustavě – nákl. 549 3633/6121 37 500,- Kč fa již uhazena bude EON kabel NN a plyn 549 3633/6121 Přeložka dešťové kanalizace 549 2321/6121 Přeložka obecního vodovodu 549 2310/6121 Projekt dok. Pro ZTV pro vydání staveb. povol. a provádění stavby 71 390,- Kč 042 3633/6121 Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavy 40 051,- Kč 042 3633/6121 Obslužná komunikace - 042 2212/6121 Správní popl.Mě ú živ prostř. 3 000,- Kč 042 3633/6121 Správní popl Mě ú odbor dopr. 10 000,- Kč 042 2212/6121 Veřejné osv. 042 3631/6121 Po kolaudaci přeřadím jednotlivě ( silnici a veř. osv.)z 042 na 021 0400 a poměrem k celkové ceně dopočítám náklady na správní popl. a vydání rozh. o umístění stavby(z 042 3633) k obslužné komunikaci a veřejnému osvětlení. Nebo mohu pro související náklady zvolit převažující § 2212?

Nejprve k RS - v případě, že budujete více inženýrských sítí najednou - máte na to jednu PD a budujete je současně - můžete pro celou akci zvolit buď všeobecný odpa 3633 (u sítí) a dávat na něj veškeré výdaje a nebo zvolit převažující paragraf podle té sítě, která má největší hodnotu z celku (pokud budujete jen VO a komunikaci, tak buď vše na odpa 2212 nebo na odpa 3631). Ať zvolíte jakýkoliv jednotný paragraf, tak na něj pak účtujete nejen samotnou realizaci (u vás VO a komunikace), ale i související náklady a celá akce je tím pádem pod jedním paragrafem. Samostatné paragrafy pro jednotlivé sítě a jejich související náklady volíme tehdy, když jednotlivé stavby budujete odděleně, pak to není problém, ale když to děláte takto najednou, tak by bylo zbytečně pracné  používat různé paragrafy.

Připojení k distribuční soustavě účtujete správně do nákladů na účet 549, nebudujete žádnou stavbu, jejíž by to bylo součástí, nepořizujete přípojku elektřiny do svého majetku, proto se to účtuje jako náhrada nákladů, pol. ale tudíž ne 6121, ale 5909.

U přeložek nemohu posoudit, zda účtovat do nákladů nebo jako související výdaj. Pokud se přeložky dělají kvůli el. přípojce, tak patří do nákladů (pak ale opět pol. 5909 a účet 549), pokud by souvisely s nějakou z budovaných sítí (kvůli komunikaci nebo VO), pak by byly podle vyhlášky náklad související s jejich pořízením a účtovala byste je na účet 042 s pol. 6121. 

Zařazení do majetku pak navrhujete správně - jednotlivě a poměrem k nim rozpočítat související náklady.

Jak účtovat zrušení FRR o kterém rozhodlo ZM. Peníze byly na zvláštním bankovním účtu, který rušíme a prostředky budou převedeny na BÚ a zapojeny do letošního rozpočtu, který jimi bude posílen. Neumíme si poradit s tím, kam v účtování mezi účet 236 6330/5345 a účet 231 6330/4133 nacpat účty 419, 401,262 a pol. 8115.

Peníze převedete z fondu na ZBÚ jen přes konsolidační položky, které uvádíte správně, tj. 262 MD/ 236 6330 5345 a příjem na ZBÚ 231 6330 4133 MD/ 262 D a zároveň ještě proúčtujete 419 MD/ 401 D (při zdrojovém účtování fondu přes účet 401).

Položku 8115 nikam aktivně neúčtujete, ta automaticky kopíruje pohyby peněz na účtech - neprve zaúčtujete výdaj fondu (snížení stavu peněz, položka 8115 se automaticky vygeneruje se znaménkem plus, protože peníze ubyly), pak účtujete příjem na ZBÚ (zvýšení stavu peněz, položka 8115 se automaticky vygeneruje se znaménkem mínus, protože peníze přibyly) - ve výsledku se tedy po konsolidačním převodu položka 8115 nezmění, protože se ani nezměnil stav peněz (peníze se jen převedly z účtu na účet) - co je ale důležité, tak po zrušení fondu můžete tedy nově použít tyto peníze na jakýkoliv účel, můžete tedy navýšit výdaje na jakýkoliv účel a tyto výdaje krýt penězi, které jste si převedli z fondu na ZBÚ. 

Položka 8115 se aktivně použítá jen při rozpočtování (sestavování rozpočtu, příprava rozpočtových opatření), při účtování skutečnosti se ale vždy generuje sama a kopíruje pohyby peněz na účtech, u kterých se používá rozpočtová skladba. 

K tomuto tématu je již několik odpovědí, přesto mi není úplně jasné účtování. Obec vydala u příležitosti výročí knihu. Náklady jsem postupně účtovala na nákladové účty (501,518,521). Celkové náklady byly 210.133 Kč, výtisků bylo pořízeno 700 ks. Část knih bude darována a část se bude prodávat za cenu 100 Kč/ks. Zaúčtuji převod na 504/501,518,521 ve výši celkových pořizovacích nákladů? A v jaké výši potom budu účtovat k 31.12. převod do zásob (způsobem B)132/504, když knihy budeme prodávat za nižší cenu, než je pořizovací? Darované knihy budu účtovat 543/508 v ceně pořizovací, nebo prodejní ? Příjem z prodeje knih účtuji 231/604 a odvádím 10 % DPH.

Já bych ten dotaz raději rozdělil do několika bodů:

a) předpokládáte, že byste to aktivovala jako zboží - fakticky 132. Já bych si v tomto případě myslel, že není problém, že by se z toho fakticky staly výrobky (tedy 123). Fakticky by to znamenalo, že například v roce 2017 byly náklady 210133 Kč (na 501 ...) - ty tam již zůstanou. Průběžně budu prodávat na 601 s tím, že až na konci roku mi třeba 200 ks zbude a já je v pořizovací hodnotě (tedy 210133 Kč/700 ks) navedu a sklad MD 123/Dal 508. Další rok bych zase prodával klasicky na 601 a pokud by mi jich zbylo 70, tak 130 ks odúčtuji zase MD 508/Dal 123 (tedy ty prodané - k problematice darovaných se ještě vrátím).

b) kvůli tomu, že část knih budete darovat, tak se přiznám, že bych mnohem raději účtoval systémem A - a i když ne s ním, tak bych nejraději stejně prvotní pořízení zaúčtoval 123/508 a potom dělal změnu stavu. Jde mi totiž o to, že při darování to potřebuji v té pořizovací hodnotě dostat na 543 i v prvním roce (v rozsahu v prvním roce darovaných knih). To by bylo nejjednodušší, potom změnu stavu v průběhu roku zaúčtovat MD 543/Dal 123 z důvodu darování a zbytek proti prodeji výrobků MD 508/Dal 123 (maximálně ještě nějaké manko ...).

Berte to prosím jako návrh - viděl bych to jako mnohem jednodušší řešení.

c) teď ještě musíme ošetřit DPH - správně uvádíte, že z prodeje knih odvádíte 10% DPH. Nyní ale také jde o to, jak jste postupovali na vstupu. Pokud jste si třeba plně uplatnili odpočet DPH (z nějakého tisku ...), musíte zase odvést DPH při dodání - přitom základem by měla být cena obvyklá (tedy budeme brát tu cenu, za kterou běžně prodáváte). Tedy sice zaúčtujete hodnotu daru v pořizovací ceně, ale k tomu musíte ještě chytit základ daně a daň (podle systému který máte - třeba GORDIC 734/734 základ daně a k tomu ještě 543/343 daň) - fakticky ve stejných hodnotách, jako byste knihu prodávali.

Pokud jste DPH uplatňovali poměrem - tak jsme samozřejmě v jiné situaci (případně pokud jste DPH neuplatńovali vůbec a nechcete to řešit, tak toto samozřejmě také není problémem)

d) poslední poznámka se týká vykázání v rozvaze na konci roku - i když je prodejní cena nižší, tak vykazujeme v pořizovací hodnotě - s tím nic nenaděláte. Pokud ale víte, že realizovatelná hodnota je jasně nižší, potom by správně měla nastoupit diskuse nad opravnými položkami k zásobám (skoro by to tady mohlo být na místě).

Protože je to takové složitější, tak se v případě nejistoty ještě můžeme domluvit e-mailem (ale je potřeba k tomu již dořešit i tu věc s DPH ...)ZN (zdenek@obecuctuje.cz)

Obec chce přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, nemáme sociální fond a ani ho nebudeme zakládat, bude poskytováno z rozpočtu obce. Pravidla pro přispívání zapracujeme do mzdového předpisu, který v naší organizaci máme a schválila jej RO. Můžete mě prosím poradit kdo má rozhodnutí o přispívání schválit, bude stačit RO nebo musí ZO a lze to takto udělat?

Určitě to takto lze udělat, příspěvek na penzijní připojištění není vázaný na sociální fond, lze ho poskytovat i z rozpočtu. Postačuje schválení rady obce. Do nákladů na účet 528, položku lze 5499. 

Byla podepsána úvěr.smlouva ve výši 1.000.000,- Kč, měs.anuitní splátka 83.771,83 Kč, splatnost do 1 roku za účelem nákupu nemovitosti, 1.splátka bude uhrazena 23.9.2017, do konce roku úhrada čtyř splátek. Jak zapojím tento úvěr do rozpočtu roku 2017? POL 8113 ve výši 333.333,- Kč (4 splátky bez úroků)? Jak rozpočtuji úroky? PAR 6310 POL 5141? Nemovitost účtuji 042/321, úhrada 321/281 PAR 3639 POL 6121?

A úvěr jste už předpokládám čerpali? V rozpočtu letošního roku tedy musíte mít přijatý úvěr na pol. 8113 v celé výši úvěru, tj. 1 mil. Kč (jestli nebyl ve schváleném rozpočtu, tak bylo nutné zapojit rozpočtovým opatřením). Proti úvěru rozpočtujete výdaje, tj. odpa 3639 pol. 6121. Splátky úvěru, které uhradíte do konce roku 2017, budete rozpočtovat na pol. 8114, na této položce bude jen úhrada jistiny úvěru. Do rozpočtu 2018 musíte pak rozpočtovat na pol. 8114 zbývající splátky jistiny úvěru. Úroky z úvěru v rozpočtu dáte na odpa, který odpovídá účelu výdaje, na který se čerpá úvěr, tj. pokud je výdaj na odpa 3639, budou úroky rovněž na odpa 3639.  

Pokud jde o položku úroků, tak jsou dvě možnosti - buď položka 5141 nebo 6121 a to podle toho, jestli zahrnujete úroky z úvěru do ocenění té investice nebo nikoliv. Pokud se úroky nezahrnují do ocenění majetku, tak se účtují jako náklad na účet 562 a položku 5141. Pokud vstupují do majetku jako součást ocenění, tak se účtují na účet 042 a položku 6121. Tady je na každé účetní jednotce, aby si postup vybrala, říká to takto ČÚS 710, bod 7.1. písm. b) Pokud bychom se rozhodli zahrnovat úroky do ocenění té investice, tak je takto zahrnujeme jen do doby zařazení majetku do užívání, po zařazení do užívání se účtují zase jako náklad. 

Dobrý den, ve vzoru Směrnice o aplikaci reálné hodnoty je stanovena hranice významnosti 1% aktiv netto účetní jednotky za minulé účetní období. Dále je zde věta, „významnost posuzujeme pro jednotlivé případy s výjimkou hromadných prodejů… Chceme směrnici aktualizovat a tak nás zajímá, zda je někde stanovena povinnost řešit tzv. „hromadné prodeje“ nebo zda je možné si pouze určit hranici významnosti pro jednotlivé případy. Pokud je opravdu povinnost brát v potaz „hromadný prodej“, zajímá mě, zda je hromadným prodejem i záměr prodat několik parcel, když nejsme schopni určit, v jakém časovém horizontu by byl prodej realizován. Zastupitelstvo by schvalovalo prodej nejspíš jednorázově, ale nepředpokládáme tak velký zájem, tudíž by se mohly prodeje rozprostřít i do několika let.

Ta povinnost řešit hromadné prodeje je jen naše invence do směrnice, právě pro tu významnost. Není to dané žádným předpisem a nemusí se do směrnice dávat. U zvolené hladiny významnosti má právě význam četnost případů, v logice, čím je vyšší četnost případů, tím nižší je hladina významnosti, tj. s cílem, aby nedošlo k významnému zkreslení výkazů vlivem vyšší četnosti. U RH jde však o vykazování natolik samo o sobě zkreslující, že odstranění té věty o hromadných prodejích u směrnice nevadí (alespoň ne mě osobně i s přihlédnutím, že bych měla za účetnictví odpovědnost :o). 

Obdrželi jsme fakturu od firmy Booking se sídlem v Nizozemí s DIČ NL.... a bank.účtem v Deutsche Bank vedeným v Kč. Fakturovaná částka je uvedena v EUR i v Kč. My platíme v Kč. Účetní byl zvolen následující postup: částku v EUR přepočítá kurzem k 2.1. ČNB střed (máme ve směrnici) = do nákladů. Z částky v Kč vyčíslí DPH (odvede a uplatní). Rozdíl mezi fakturovanou částkou v Kč a spočítanou do nákladů vyčíslí jako kurzový rozdíl. Nemáme všichni zde stejný názor. Děkuji za odpověď. Ještě jen snad pro potvrzení naší úvahy: město má uzavřenu smlouvu na spolupořadatelství s firmou. Sml.obsahuje poskytnutí prostor, propag.mater., reklam.plochy, uvaděček..... Firma na fakturu uvedla jen "spolupořadatelství". Podle nás nelze zaúčtovat na dotační položku, ale jako službu, neb dotace schválena nebyla.

Abychom účtovali o cizí měně a kurzových rozdílech, musíme řešit, zda jste nebo nejste v kursovém riziku. Pokud je vztah nastaven tak, že faktura byla vystavena v Kč i EUR a dodavatel vám možná umožnil vybrat si, v jaké měně zaplatíte a vy jste se rozhodli v Kč (je to trochu zvláštní, ale u jedné společnosti to mají také takto nastaveno s významným odběratelem), tak jste dle mého názoru nebyli v kursovém riziku - tedy choval bych se k tomu jako k faktuře v Kč a kurzový rozdíl bych neúčtoval. Z hlediska DPH - opět by byla základem částka v Kč. ZN

U toho spolupořadatelství - ano, přesně tak, vy jako spolupořadatel již máte vlastní přímé náklady, to již není transfer. Tento "pojem" se u menších obcí hodně používá, řeší tím zmenšení byrokracie u dotací - nazvou se u akcí spolupořadateli, domluví se, kdo co zaplatí a obec pak má jako "také pořadatel" již vlastní náklady. IS

Náš DSO vlastní mobilní pódium, které zapůjčuje zadarmo členským obcím svazku. V současné době svazek uvažuje o půjčování tohoto pódia za úplatu ( kromě členských obcí) veřejnosti - právnickým i fyzickým osobám. Svazek není plátce DPH a nemá zřízenu hospodářskou činnost. Půjčování by bylo na základě krátkodobého pronájmu vykazovaného v rozpočtu OdPa 3639 s položkou 2133. Prosíme o konzultaci, zda postupujeme správně.

Nevidím v tom žádný problém, můžete ho pronajímat v hlavní činnosti (není to jednoznačná podnikatelská činnost za účelem dosažení zisku). RS máte správně, příjmy půjdou na účet 603, budou předmětem DPPO. Jste sice neplátci DPH, ale do obratu k registraci se příjmy z pronájmu započítávají, nicméně se nebude asi jednat o tak významné částky, aby vám obrat překročil 1 mil. Kč a stali jste se plátci DPH.

Obec pořídila knihovní systém Koha a nevím, jak přesně jej zaúčtovat. Jedná se o otevřený software, do kterého máme pouze přístup. Není to zakoupení software. Cena je nad 60.000,- Kč. Bude se případně i odpisovat?

Nejedná se sice o pořízení SW, ale pořizujete právo užití SW - licenci. Jelikož u DNM není podmínkou pro zachycení v aktivech jeho právní vlastnictví, účtuje se i licence jako pořízení SW, pokud ji máte sjednanou na dobu delší než jeden rok. Jelikož je to nad 60 tis. Kč, patří na účet 013 (odpa 3314, pol. 6111) a budete jí odpisovat (551/073). Pokud by byla licence zřízena na dobu kratší než jeden rok, účtovali byste jí na účet 518, pol. lze 5168 (případně 5042)

Jako obec jsme se dali do oprav salonku v obecní budově, který je i pronajímán veřejnosti k soukromým oslavám. Práce a materiály nám dodávají různé firmy - jedna žaluzie, další vyměnili a zapojili nové radiátory, pak zapojení nového odsávání, oprava stávajících rozvodů elektřiny a vody s vyvedením nových vypínačů, vodovodních baterií, udělala se nová podlaha (lino), nový podhled, vybudovaly se nové dveře a jedny - stávající - vylepšily a koupily se zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka. Samostatně jsou nám pak fakturovány pomocné práce. Nevím, zda je lepší tuto akci účtovat jednotlivě podle jednotlivých dodavatelů a prací, tedy něco jako opravu (elektřina, voda), něco jako TZ (žaluzie, odsávání, lino, radiátory...) nebo vše pojmout jako celek a veškeré práce na salonku zařadit jen jako TZ. Účel se nezměnil, náklady se na různé práce pohybují i do 40. tis., i nad 40 tis. Dále by mne zajímalo, jak to bude s DPH, když několikrát za rok salonek pronajímáme veřejnosti a účtujeme jim cenu s 21% DPH. Musíme u jednotlivých prací DPH účtovat a odvádět? Lze uplatnit krácený odpočet?

Ing. Nejezchleb doplnil odpověď takto: 

Já prvotně k té odpovědi k vyhodnocení oprava x TZ - moc se mi nelíbí, jak je to pojato, podle judikatury bych totiž při souběhu oprav a TZ musel doložit vzájemnou technickou a technologickou nezávislost aktivit - to ale nedovodím. Třeba pokud osazuji jinde vypínače, tak logicky sahám do elektriky jako celek a je to celé TZ - vůbec bych nediskutoval o jiné variantě. Pokud v místnosti vybuduji nový podhled - je to TZ, zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka (nevím zda je nová a zda spořebiče jsou zapojené do ní) - předpokládám, že zase rozšiřují vybavenost - k tomu je judikát, že případně TZ - s tím se asi muselo zasáhnout i do podlahy - i kvůli těm dveřím. Chci tím jen říci, že dovozovat tedy neprovázanost bych si nedovolil - podle mne celé TZ.

DPH - tady je stav takový, že nárok na odpočet máte podle způsobu využití - tedy pokud by to bylo výhradně pouze k pronájmům pro cizí - potom by byl plný odpočet DPH na vstupu. Nicméně předpokládám, že je to spíše v režimu, že se to používá pro vlastní potřeby (nespojeno s nějakou úplatou... ) -třeba pro nějaká jednání a dále k pronájmům. Potom by to bylo v režimu souběhu použití mimo ekonomickou činnost a k ekonomické činnosti a bylo by to spíše v režimu "poměrného odpočtu" podle §75 (tedy ne koeficient podle §76). Zároveň tím, jak to popisujete, by to odpovídalo charakteristice investice vlastní činností - tedy byl by režim, že prvotně by se přiznávala DPH (faktury asi budou v PDP) a odčítala plně, po dokončení by se udělala fikce dodání - tedy celkový odvod a zase odpočet DPH (ale již jen v poměrné výši).

Samozřejmě opakuji - pokud by to bylo jen ke krátkodobým pronájmům - potom asi DF v režimu PDP a hned plný odpočet.

Původní názor před doplněním Ing. Nejezchleba - jen jako podnět k zamyšlení, ale dejte prosím přednost té TZ: 

Zda budou provedené práce TZ nebo oprava záleží vždy na záměru (může to mj. i podpořit argument pro TZ) a charakteru provedených prací. Nevadí, že se nezměnil účel místnosti, změnily se ale technické parametry a rozšířila se i vybavenost a použitelnost místnosti. U každého zásahu je vhodné posoudit, zda splňuje podmínky pro TZ. Po posouzení každý výdaj účtujeme buď jako opravu nebo TZ nebo součást ceny TZ jako opravu vyvolanou. Protože se to týká jedné místnosti, pojala bych to celé jako její rekonstrukci s tím, že bych zásahy splňující definici považovala za TZ, u oprav bych pak posoudila, zda jsou vyvolané TZ a budou se účtovat do jeho ceny (zde je vždy dobré poradit se i s nějakým technikem) či nikoliv a teprve zbývající práce nesouvisející s TZ bych účtovala jako opravu.  Vezmeme-li to jednotlivě:

- žaluzie - podle pokynu GFŘ, který můžeme rámcově využít,  jsou součástí budovy, pokud tam nebyly, je to TZ

- vyměnili a zapojili nové radiátory - výměna radiátorů, pokud se nějak zásadně nezměnily jejich parametry, je oprava, pokud jste však topení rozšiřovali a pořizovali nové, lze to celé brát jako TZ (zakoupení nových je TZ, při tom jste vyměnili staré, to lze posoudit jako opravu vyvolanou TZ)

- zapojení nového odsávání - viz žaluzie, pokud nově, tak je to TZ

- oprava stávajících rozvodů elektřiny a vody s vyvedením nových vypínačů, vodovodních baterií - viz radiátory, rozhoduje tu především záměr a to, jak byste pro TZ argumentovali - pouhá výměna by byla oprava, dalo by se argumentovat tím, že rozvody rozšiřujete a zároveň opravujete, pak by to mohlo být celé i TZ

 - nová podlaha (lino) -opět platí, že výměna povrchu je oprava, pokud nenajdeme argument pro to, že je to oprava vyvolaná TZ (např. vyměňujete nejen proto, že je opotřebená, ale musíte jí vyměnit např. proto, že v ní povedou nějaké rozvody) nebo rovnou jako TZ - pokud by se změnily tech.parametry - např. byste jí zateplili nebo izolovali od vlhkosti, jinak oprava (to je asi pravděpodobnější varianta)

-  nový podhled - platí to samé, co pro podlahu

-  vybudovaly se nové dveře - vybourání nového stavebního otvoru pro nové dveře je stavební úprava, tzn. nové dveře jsou určitě TZ

 - jedny  stávající dveře se vylepšily - nevím, co myslíte tím "vylepšily", může to být TZ, pokud byste je např. zateplili, jinak mě moc argumentů pro TZ nenapadá

-  koupily se zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka - pokud tam linka se spotřebiči byla a nevedli jste jí jako samostatný majetek, ale jako součást budovy je výměna opravou, ale o tom, zda je linka brána jako součást budovy (resp. u vás místnosti) či jako samostatná věc, rozhoduje účel budovy popřípadě místnosti, u salonku v obecní budově bych to spíš viděla jako samostatnou věc, ale nevím, na co všechno ho používáte, mohli byste třeba najít i argument pro to, že je linka se spotřebiči nezbytná pro splnění jeho účelu, ale myslím si, že spíš ne a měla by být samostatným majetkem (podle ceny buď účet 028 nebo 022)

- samostatně jsou nám pak fakturovány pomocné práce - záleží, čeho se týkají, když vyhodnotíte, jak zaúčtujete zásahy, tak je zaúčtujete podle toho, kterého zásahu se týkají stejně jako ten zásah (do ceny TZ nebo jako opravu)

ZO prodalo místnímu podnikateli pozemky z obce za KC 161.610,-Kč+21%DPH=195.548,-Kč. Bylo schváleno a zapracováno do kupní smlouvy, že kupující podnikatel tuto KC uhradí formou splátek a to následovně: 30.000Kč zaplatí po podpisu smlouvy v hotovosti na úřadě a poté měsíčně minim.4000Kč splátky. Dotaz prosím zní: Jak o prodeji správně účtovat a jaké vystavovat daňové doklady? Na první splátku těch 30tis.Kč vystavíme daňový doklad po přijetí platby a pak každý měsíc na splátku co kupující pošle taktéž?

Děkujeme za upřesnění dotazu - tedy zrekapituluji - z pohledu DPH nastane zdanitelné plnění již předáním - tedy 11.9. 2017. Tím vznikne DUZP - viz ustanovení §21 odst. 2 zákona o DPH. Zároveň tím, že to děláte ve vztahu k podnikateli, tak potřebujete vystavit daňový doklad - aby druhá strana mohla případně odpočítat DPH - tedy na celou částku.

Zároveň ještě k 11.9. nedojde k dodání - tedy nebude podán návrh na vklad do katastru nemovitostí - okamžik, ke kterému má být účtováno a prodeji v účetnictví.

Tedy striktně vzato:

- při předání (daňový doklad)

                      např. MD 395/Dal 395 (příp 734/734 v GORDICu) - základ daně 161 610

                              MD 377/Dal 343 - odvod DPH 

- zároveň pokud jsem správně pochopil, tak okamžitě zaplatí zálohu (opět 11.9.) ve výši 30 tis. Kč - abychom byli přesní tak MD 231/Dal 324

- následně 15.9. by mohlo dojít k vkladu do katastru nemovitostí - účtování by bylo:

MD 469 (pokud bude platit po 4 tis. Kč měsíčně, bude to dlouhodobé) - částka 195 548

          Dal 647 ve výši 161 610 Kč

          Dal 377 ve výši odpovídající DPH

A zápočet dříve inkasované zálohy - MD 324/Dal 469 ve výši 30 tis. Kč

Zároveň vyřazení pozemku ...

Následně splátky by již byly 231/Dal 469.

Zde již by nedocházelo k vystavování žádných daňových dokladů - doklad byl vystaven již při předání pozemku.

Teď ještě upřímně - výše uvedené účtování jsem schválně rozepsal, jak by mělo komplet být a je to dost složité jen kvůli tomu, že 11.9. je předání a 15.9. je návrh na vklad - jedná se o 4 dny v jediném měsíci. Myslím si, že by nebyl až takový prohřešek udělat to tak, že s DUZP 11.9. vystavíte fakturu a zaúčtujete hned 469/647 a 343 a dál přijmete peníze MD 231/Dal 469 ... - dobře to úplně není, ale na druhou stranu je to v jednom měsíci ...- tedy nikoho nakonec nepoškodíte.ZN

Město obdrželo rozhodnutí o poskytnutí dotace, poskytovatel MŽP, program 11531 - Operační program životní prostředí 2014-2020, 85% prostředky EU, 15 % vlastní zdroje. Název akce: Analýza rizik ohrožení rybníka galvanickými kaly. Prosím o radu, jakou máme použít rozpočtovou skladbu k této akci, je to dotace neinvestiční. ÚZ jsem si našla že by měl být 15011, prostředky EU bych tedy účtovala s ÚZ a nástroj 106, zdroj 5 a vlastní zdroje nástroj 106, zdroj 5.

Účtování příjmu dotace z OPŽP najdete zde:

http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1%20skladba.pdf

NZÚZ máte správně, jen u vlastních zdrojů nepoužívejte zdroj 5, ale 1. Položka příjmu dotace bude 4116. Výdaje, protože je to neinvestice, musíte účtovat do nákladů, ve vašem případě je vhodný účet 518, RS odpa 2341, pol. 5169. Jinak RS (odpa) včetně NZÚZ byste měla najít v rozhodnutí.

Dobrý den, prosím o doplňující odpověď na dotaz ze dne 13.6.2017-Dotace MŽP program 11531 obnova struktur. V odpovědi jste mi popsala postup jak účtovat faktury do nákladů a na jaké účty V rámci této dotace došlo k tomu, že do dotace byly zahrnuty i faktury, které byly uhrazeny již v roce 2015 a 2016 (zpracování žádosti o dotace, projektová dokumentace a zajištění podkladů pro podání žádosti, biologické posouzení). Jelikož se v těchto letech nevědělo, jestli dotaci obdržíme nebo ne, byly fa účtovány na 518/6171 5169. Prosím o odpověď, jak tyto náklady z faktur 2015 a 2016 v roce 2017 zahrnout do dotace. Dále prosím ještě o dovysvětlení rozúčtování fa 2017: Faktura celkem 36 300,- z toho způsobilé výdaje 17.590,94 (80 % z EU 14 072,75 účt. 518/ 3745 5169 ÚZ 15011 NZ 1065 org.2000, 20% vlastní podíl 3 518,19 účt. 518/3745 5169 NZ 1061 org.2000).Jak zaúčtovat zbytek fa 18 709,06 (518/3745 5169 bez ÚZ bez NZ a bez org.)? Při provedení rozp opatření dát do příjmu na položku 4116 i ÚZ, NZ i org. a do vydání 3745 5169 EU dát ÚZ, NZ i org., + vlastní podíl dát NZ a org.

Máte neinvestiční dotaci, je tedy v pořádku, že jste faktury účtovali, byť v minulých letech, do nákladů. U víceletých projektů to tak je, k tomu, aby byl dodržen akruální princip v jednotlivých letech, dohadujeme k vynaloženým nákladům dotaci do výnosů. Pokud jsou to ale uznatelné výdaje, na které obdržíte dotaci, tak měly být označeny NZÚZ, ale uvádíte, že jste nevěděli, zda dotaci obdržíte. Jestli jste tedy neměli smlouvu nebo rozhodnutí, tak se NZÚZ zpětně nedooznačuje, můžete to tedy nechat tak, jak to je. Bylo vhodné jen používat org, ten můžete když tak doplnit na doklady, NZÚZ jste používat nemohli, když jste o dotaci ještě závazně nevěděli, to by nebylo správné.

Rozúčtování faktury máte správně, nezpůsobilé výdaje se neznačí NZÚZ, ale orgem ano.

Příjmy i způsobilé výdaje mějte i v rozpočtu označené NZÚZ a orgem, nezpůsobilé výdaje jen orgem.

Dne 31.8.2017 jsme obdrželi fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti s datem vystavení a DÚZP 7.7.2017. Daň si neuplatníme, jen odvedeme. Musíme podat následné kontrolní hlášení za 7/17, nebo můžeme fakturu nechat do 8/17 a promítne se v kontrolním hlášení a DPH až za 8/17?

Daň se bohužel měla přiznat k DUZP - tedy pokud je 7.7. správně, tak nezbývá nic jiného než do kontrolního hlášení dát 7.7. a u režimu PDP tím, že musíte přiznat daň a zároveň došlo ke zvýšení daňové povinnosti, tak je to bohužel na následné kontrolní hlášení (jinak by byla identifikována chyba při párování mezi dodavatelem a odběratelem), a pokud jste měsíční plátci, tak dodatečné přiznání k DPH za červenec (případný úrok z prodlení bude vyměřen vám, pokud bylo pochybení u dodavatele, můžete po něm chtít náhradu škody ... - samozřejmě nevím, o jakou jde částku ...).

Toto je potenciálně právě ten problém, že chybu mohl způsobit dodavatel, ve vztahu k FU má ale problém odběratel ...ZN