Dotazy

Mám dotaz týkající se závazných ukazatelů rozpočtu. Přečetla jsem Vaše odpovědi na dotazy a některé mně nejsou zcela jasné nebo jsem možná některé špatně pochopila. Naše město zveřejňuje návrh rozpočtu v podrobném členění, ve výdajích až na položky, protože to v minulosti vedení města požadovalo. ZM schvaluje rozpočet tak, že usnesením schválí předložený návrh rozpočtu s tím , že schválí konkrétní celkový objem příjmů, výdajů a financování rozpočtu . Dále stanovuje závazné ukazatele rozpočtu: - poskytnuté příspěvky příspěvkovým organizacím zřízeným městem (ty jsou konkrétně uvedeny) - Ostatní poskytnuté dotace a příspěvky na základě rozhodnutí ZM nebo RM (toto je stanoveno pouze obecně bez konkrétních částek) a je zde dána povinnost účelově použít prostředky, vyúčtovat…. - Příspěvky organizacím vyplývající ze členství města v příslušných institucích (toto je opět obecně stanoveno bez konkrétních částek) - Výdaje celkem v jednotlivých oddílech (ty jsou uvedeny v konkrétních částkách) Rozpočet dále obsahuje členění o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (§11 zákona 250/2000 Sb.). To bylo uvedeno, aby byla splněna povinnost při zveřejnění rozpočtu v užším rozsahu. Ve vašich materiálech hovoříte o povinných a závazných ukazatelích rozpočtu a o povinnosti provést rozpočtové opatření v případě, že bude třeba změnit povinné údaje nebo závazné ukazatele rozpočtu. Za povinné údaje uvádíte mj. příjmy a výdaje v třídění dle tříd rozpočtové skladby (=daňové, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, dotace, výdaje běžné, výdaje kapitálové a financování). Znamená to tedy, že se musí udělat RO i v případě změny daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, běžných a kapitálových výdajů? Já jsem dosud možná chápala povinnost provádět RO v případech uvedených v §16 zákona 250/2000 Sb. špatně. V případě změny rozpočtu příjmů, tak provádím RO vždy pokud se jedná o příjem, snížení dotace (rozpočet upravuji rozpočtovým opatřením dle skutečného plnění), změny vůči jiným rozpočtům. Pokud nebylo potřeba nenarozpočtovaný příjem zapojit do rozpočtu (vyšší daňové, nedaňové příjmy, neplánovaný prodej majetku), tak jsem RO neprováděla. Pokud bylo třeba tento příjem zapojit do rozpočtu, tak to bylo na základě RO. Nejsem si nyní jistá, zda jsem počínala správně. Co se týká změn rozpočtu výdajů, tak jsem prováděla RO pokud došlo ke změně závazných ukazatelů, v našem případě změn výše v oddílech. Pokud došlo ke změně mezi kapitálovými a běžnými výdaji a nedošlo ke změně objemu výdajů v oddílu, tak RO nebyly prováděny, protože běžné a kapitálové výdaje nebyly definovány jako závazné ukazatele rozpočtu, pouze byly uváděny z důvodu naplnění zákonné povinnosti v případě zveřejnění rozpočtu v užším rozsahu nebo pro informativní účel. Opět nyní nevím, zda byl můj výklad správný. Musí tedy být v rozpočtu členění výdajů na běžné a kapitálové a pokud ano, musí se jejich změna sledovat a upravovat rozpočtovým opatřením? Co se týká dotací poskytnutým různým organizacím, tak RM nebo ZM schvaluje tyto dotace až po schválení rozpočtu a při schvalování rozpočtu v příslušném oddílu rozpočtu je s částkou počítáno dle výše uvedené v příslušných dotačních titulech. V případě mimořádných dotací, pokud v oddílu již nejsou na ně peníze, provádí se samozřejmě RO. To stejné platí u členských příspěvků. Jejich výše je známa až po schválení rozpočtu. RO by bylo prováděno, pokud by v oddílu nebylo dostatek fin. prostředků. Děkuji velmi za objasnění této problematiky.

Pokud je zveřejněný návrh rozpočtu podrobně až na položky a zastupitelstvo usnesením schválí předložený návrh rozpočtu, tak v podstatě schvaluje rozpočet v členění jako byl návrh, to znamená na položky. Ono hodně záleží na znění usnesení, které definuje, co se schvaluje jako rozpočet - pokud usnesení ale odkáže na návrh, který je podle podrobné rozpočtové skladby, tak podle mého tím zastupitelstvo schvaluje rozpočet takto podrobně. To mě napadá jen jako alternativní výklad, ale zřejmě s tím problémy nejsou a usnesení to řeší dostatečně. Ještě možná malinko jistější by tedy byla varianta, že by i návrh rozpočtu byl v tom rozsahu závazných ukazatelů a rozpis na položky by zastupitelé dostali jen jako podklad odůvodnění výše návrhu rozpočtu, ale nejednalo by se o návrh rozpočtu, jen o vysvětlení návrhu rozpočtu prostřednictvím podrobně rozepsané rozpočtové skladby.

Pokud jde o tu terminologii povinných údajů a závazných ukazatelů rozpočtu - ono jde v podstatě o to, když to zjednodušíme, že každý číselný údaj schváleného rozpočtu je závazný ukazatel ve smyslu, že město je povinno (příslušné orgány jsou zavázány) podle něj hospodařit a měnit ho lze pouze rozpočtovým opatřením. Takže ať už v rozpočtu máme závazný ukazatel podle § 12 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 b. (příspěvek příspěvkové organizaci) nebo máme v rozpočtu povinně prostředky na spolufinancování projektu EU (povinně proto, že to vyžaduje § 11 odst. 2), tak obě čísla jsou součástí rozpočtu a tudíž se jedná o závazné ukazatele ve smyslu, že zastupitelstvo zavazuje (tím, že číslo v rozpočtu schválí) orgán města nebo organizaci, kteří jsou odpovědni za hospodaření, k dodržení tohoto závazného ukazatele. Tedy mezi pojmy závazný ukazatel a povinný údaj, jak se objevil v materiálu, není v podstatě rozdíl. 

"Povinnými údaji" jsou rovněž tedy příjmy a výdaje podle nejvyšších jednotek druhového třídění RS, tedy třídy celkem. Třídy celkem jsou tak závaznými ukazateli rozpočtu. Pokud jde o daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, tak ačkoliv je máme jako závazné ukazatele, tak není třeba při překročení provádět rozpočtové opatření, pokud neplánujeme tyto prostředky zapojit do výdajů. Pokud je plánujeme zapojit do výdajů, tak pak je třeba udělat rozpočtové opatření. U změn rozpočtu na příjmové straně souhlasím s tím, že je provádíte tak, jak píšete v dotazu, to je správně. Pokud se zvýší např. daňové příjmy, není třeba provádět rozpočtové opatření, pokud ty dodatečné peníze nechceme zapojit do výdajů. Pokud je chceme "nechat" na položce 8115, rozpočtové opatření není třeba. U dotací je to také píšete - rozpočtují se podle rozhodnutí nebo až podle skutečnosti. Ještě jen pro úplnost - rozpočtové opatření v příjmech by bylo ještě v situaci, jak se píše v § 16 odst 2 úplně poslední část věty "jestliže hrozí nebezpečí rozpočtového schodku" - když by byly příjmy narozpočtované nereálně vysoké a objektivně by se neplnily, tak pak by bylo také třeba udělat RO v příjmech (snížit) a ještě také např. při odvodu z fondu investic příspěvkové organizace (změna závazného ukazatele vůči jiné osobě). 

Pokud jde o celkové běžné a kapitálové výdaje - tam by tedy teoreticky mělo docházet k rozpočtovým opatřením, pokud se mění celková výše běžných nebo kapitálových výdajů (pokud tedy přijmeme ten výklad, že tyto hodnoty jsou závaznými ukazateli rozpočtu). 

Co se týká poskytnutých dotací neziskovkám, tak určitě možný postup je takový, že se schválí jako závazný ukazatel rozpočtu částka k rozdělení celkem, pak se dávají jednotlivé dotace, provádí se jen změna rozpisu podle příjemce dotace a rozpočtové opatření se udělá až v případě, že by bylo třeba celkový objem prostředků na dotace zvýšit nebo snížit. 

Kontrola mi vytkla, že jsem v minulém roce účtovala dotaci tělovýchovné jednotě 472/231. Organizace ještě nedala vyúčtování, tak jsem zatím jinak neúčtovala. (Budu účtovat 572/345 a 345/472). Jenže v rozvaze se tato částka objevila mínusem, což se kontrole nelíbilo. Mohu se zeptat jak tedy mělo být správně účtováno? Dále by mě zajímalo, pokud platíme zálohy na energie a dopravní obslužnost a následně nám přijde vyúčtování s přeplatkem jak účtovat? Účtovala jsem totiž přeplatek 321 s mínusem, což mi bylo vytknuto (502/-321,314).

Je v pořádku mít dotaci na zálohách, když ještě není vyúčtovaná, nicméně vy jí vedete na špatném účtu. Účet 472 je určen pro dlouhodobé přijaté zálohy na transfery, vy jste dotaci poskytli, nikoliv přijali, proto to přeúčtujte na správný účet 471 - zápisem 472 minus MD/471 MD. Vyúčtování pak zaúčtujte tak, jak navrhujete, jen zúčtování zálohy bude 345/471.V rozvaze se to objevilo minusem právě proto, že jste použila nesprávný účet a účtovala jste to v podstatě jako vratku přijatého transferu, který jste však přijatý neměla:), proto to tam zůstalo minusem.

Přeplatek má zůstat na účtu 314 - vyúčtování účtujte: 502(518...) MD/ 321 D, zúčtování uhrazených záloh 321 MD/ 314 D - když je přeplatek, tak ve výši spotřeby, přijmete ho 231/314. Někdy se i přeúčtovává na účet 311, ale to např. když vám ho nevrátí a vymáháte ho jako pohledávku, jinak jako vratka přeplatku zálohy je přesnější účet 314.

Obec vlastní bytovku, kde je 8 bytů, 4 z nich obec prodala a 4 nájemníci platí nájem. Ti, kdo byty koupili, založili společenství vlastníků, kde je společníkem také obec. V majetku má obec vedenou částku za celý dům a také odpisy. Potřebovala bych vědět, jak vyřadit z majetku čtyři byty a co z odpisama.

Je potřeba rozdělit dům na bytové jednotky a vyřadit 4. Odpisovat nadále již jen 4 vlastní bytové jednotky. Rozdělíte jedno inventární číslo bytový dům na b.j. podílem a uděláte 8 inv. čísel. Ke každému přidáte vstupní cenu a oprávky 081 ve výši těch podílů. Součet 081 děleno 021 za všech 8 b.j. se musí rovnat původní poměru 081 ku 021. Jednotlivé b.j. vyřadíte 553/081 ve výši zůstatkové ceny a 081/021 ve výši vstupní ceny. U těch b.j. , co zůstaly ve vašem vlastnictví, budete nadále pokračovat v odpisování. Vyřazení by mělo být ke dni podání návrhu na vklad, od toho dne by již odpisy zúčtovány  být neměly. Je to pointa dotazu? 

Obec dostala dotaci z MMR na rekonstrukci mateřské školky. Registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace je z 23. 3. 2017 (podepsáno MMR). Tato registrace se ke mně dostala 31. 8. 2017. K tomuto datu zaúčtuji na podrozvahu 955/999 - realizace akce 31. 10. 2017 ukončení, financování akce 30. 4. 2018 ukončení, předložení dokumentace závěrečného vyhodnocení akce 31. 10. 2018 ukončení. Typ financování akce ex post. Účtování dotace v roce 2017: účtuji jen na podrozvahu 955/999 v celkové výši odsouhlasené dotace tj. 8 270 821,50 Kč- Na rok 2017 jsou v registraci akce a rozhodnutí směšné částky (úč. státního rozpočtu - 1,50 Kč, vlastní zdroje - 1,17 Kč, celkem 2,67 Kč. Neúčtuji o tom, v roce 2017 by se mělo započít s rekonstrukcí . Budu v roce 2017 ještě něco účtovat do konce roku? V roce 2018 dám do schváleného rozpočtu pol. 4116, 4216. Přijetí dotace budu účtovat: neinvestiční : pol. 4116 UZ 17015, nástroj 107, zdroj 1 - částka 3 565,- Kč, pol. 4116 UZ 17016 nástroj 107 zdroj 5 - částka 60 608 oproti účtu 472. investiční: pol. 4216 UZ 17968 nástroj 107 zdr. 1 - částka - 455 924,- Kč , pol. 4216 UZ 17969 nástroj 107 zdroj 5 - částka 7 750 723,- Kč oproti účtu 472. Všude budu dávat org. 107. U výdajů budu faktury rozpočítávat na vlastní zdroje (10 %) s nástrojem 107 zdr. 1, SR (5 %) s UZ, nástrojem a zdrojem, prostředky EU (85 %) s UZ, nástrojem a zdrojem.

Zaúčtování do podrozvahy máte správně. Pokud jde o ostatní účtování dotace, uvádíte realizaci akce podle rozhodnutí do 31.10.2017, jestli to tak opravdu je, tak byste museli mít letos rekonstrukci dokončenou, na to dejte pozor, termíny v rozhodnutích jsou závazné, pokud víte, že je nedodržíte, tak musíte včas žádat o změnu. Každopádně letos nějaké výdaje asi mít budete, ty tedy musíte také mít označené ve stanovených procentech NZÚZ a zvoleným orgem (musíte je mít tak i narozpočtované) - vždy účtujeme o skutečných příjmech a výdajích projektu, a ty také značíme NZÚZ. Jelikož vyúčtování dotace neproběhne letos, ale výdaje na projekt již nějaké vynaložíte, musíte kvůli dodržení akruálu zaúčtovat k 31.12.2017 dohadné položky - na investiční část dotace zápisem 388/403 ve výši skutečně vynaložených investičních výdajů x procento dotace, na neinvestiční část zápisem 388/672 ve výši skutečně vynaložených neinvestičních výdajů x procento dotace (u obou musíte samozřejmě dohadovat dotaci ze SR i z EU).

Do rozpočtu na příští rok dejte zbývající plánované výdaje (pokud nějaké budou) a dotaci (i do rozpočtu včetně NZÚZ). U dotací ex post se o zálohách většinou neúčtuje, záleží ale na konkrétních podmínkách, kdy dojde k vyúčtování. Vy máte uvedeno v rozhodnutí, že budou financovat a teprve potom proběhne ZVA, tzn. bude asi jistější  příjem dotace zaúčtovat na zálohy tak, jak navrhujete, jen by byl správnější účet 374 místo 472, protože záloha dotace bude podle rozhodnutí vypořádána do jednoho roku od přijetí. Ke dni přijetí dotace také odúčtujte dotaci z podrozvahy 999/955. K datu ZVA pak provedete vyúčtování dotace zápisy 346/388 ve výši dohadných položek, 346/403,672 ve výši zbytku -investičních a neinvestičních nákladů vynaložených příští rok x příslušné procento investiční (403) a neinvestiční (672) dotace, zúčtování záloh 374/346.

Starosta by měl představu dávat jednou ročně finanční dary fyzickým osobám-členům zásahové jednotky hasičů (výši darů rozdělit dle počtu zásahů, kterých se jednotlivec zúčastnil). Je toto nějakým způsobem možné? Uzavíraly by se na to darovací smlouvy? Jak by se takový případ účtoval? Museli by tento příjem lidé zohlednit v dani z příjmu FO? Musí o těchto darech rozhodovat rada nebo zastupitelstvo?

Hasiče můžete odměňovat např. i na základě DPP. Můžete jim dát i peněžní dary, pak je to ale dar jako každému jinému občanovi - musí být neúčelový (jinak by to byla dotace), což by ve vašem případě problém být neměl, rozdělíte sice dary podle počtu zásahů, ale poskytujete je jako ocenění za dobrovolnickou aktivitu a nebudete sledovat účel použití poskytnutých prostředků. Poskytnutí darů byste účtovali 572/231 odpa 5512, pol. 5492. Z hlediska obdarovaného je to bezúplatný příjem, který je osvobozen, pokud je nabytý příležitostně a úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč. Darovací smlouva u peněžních darů povinná není. Peněžitý dar do 20 tis. Kč jedné osobě ročně schvaluje rada (starosta, kde není rada). ZO schvaluje nad 20 tis. Kč, tzn. když každý hasič od vás dostane dar ročně do 20 tis. Kč, stačí rada.

Minulý rok jsme obdrželi neinv. dotaci na soc. práce s výjimkou soc.- práv. ochrany dětí. Měli jsme větší náklady než byl transfer. Předpokládali jsme, že bude v r.2017 doplacen. Ale nebyl. Teď mi na účtu MD 346 xxx straší 470323,50Kč a nevím, co s tím mám dělat. Jak v letošním roce proúčtovat. Mohla by jste mi poradit?

Záleží, jak jste o dotaci účtovali. Máte částku vedenou na účtu 346, předpokládám tedy, že jste v loňském roce zaúčtovali očekávanou (o 470323,50 Kč nadhodnocenou) dotaci na účet 672 a letos jste zjistili, že vám na překročené výdaje dotaci neposkytnou. Pak je to oprava výnosů minulých let, částka je významná, proto jí zúčtujte zápisem 406/346 a popište to do textové přílohy k účetní závěrce. Považuji to za opravu chyby, protože nemělo být předepsáno na 346, ale jen dohadováno na 388. Ta dohada by měla výhodu, že nepřesná dohada není považována za chybu (nemuselo by se účtovat na 406), ale z hlediska výkazu je skoro ta oprava lepší, jedná se o významnou částku a ta by vám dotace za rok 2017 zkreslila, kdyby se bývalo muselo opravit přes 672. 

Do budoucna na to dávejte pozor, abyste vždy do konce roku s poskytovatelem vykomunikovali informace potřebné pro co nejpřesnější odhad, popřípadě jako ve vašem případě, zda dotaci poskytnou i na překročené výdaje. Pozor také na použití účtu 346 - když dotace ještě není vyúčtovaná a nevíte její konečnou výši, máte předpokládanou výši dotace k vynaloženým nákladům daného roku "dohadovat" na účet 388.

Končíme projekt realizovaný z prostředků OP VVV (Místní akční plán vzdělávání). Realizační tým projektu navrhl vyplatit odměnu za práce přípravné a podpůrné (administrativa, personální výkaznictví, koordinační činnost). Tyto odměny nejsou součástí přímých nákladů (to jsou jen mzdové náklady realizátorů projektu). Vše ostatní se hradí z paušálu. Paušál představuje 40% ze způsobilých přímých nákladů. Navrhované odměny mají být hrazeny z paušálních výdajů. Jakou položku rozpočtu je správné použít? Nelíbí se nám pol. 5011, protože přes ní se vyplácí mzdy,platy, odměny vyplývající z pracovního poměru. Můžeme uzavřít DPP nebo DPČ s položkou 5021, ale to nebude možné obsáhnout všechny konané činnosti od začátku roku, tj. zpětně. Šla by použít položka 5499, ta je i pro zaměstnance, že?

Bez ohledu na způsob financování z hlediska dotace je potřeba z hlediska RS výdaje zatřídit podle povahy poskytnutých prostředků. Pokud pro vás v rámci projektu někdo vykonává uvedené činnosti, je potřeba si jasně stanovit, jakou formou ho odměníte. Obecně je vždy potřeba si způsob odměny za práci stanovit dopředu - musíte si buď dohodnout, že pro vás někdo bude práce konat zdarma nebo v rámci pracovního poměru nebo formou DPP, popřípadě DPČ. Opravdu není správné uzavírat to pak zpětně, když práce již vykonají, popř. vykonávají. Pol. 5011 tedy použít nesmíte, museli by to být vaši zaměstnanci, se kterými máte sjednaný pracovní poměr. Pol. 5021 můžete použít, pokud byste s nimi uzavřeli na vykonané práce DPP nebo DPČ (pokud tedy nebudeme řešit, že jste nějakou z dohod s nimi měli mít již uzavřenou, když pro vás již nějaké činnosti vykonali).

Upřímně - ono se děje docela často, že někdo se do něčeho pustí, jako nějakou vlastní aktivitu, pak z toho vznikne práce (např. místostarosta 3/4 roku čistil hebrejská písmena na židovském hřbitově), za kterou chce město odměnit. U těch dohod o provedení práce není povinnost vyplacení měsíčně a často se tím dohání snaha někoho za práci jakoby "doodměnit", tak bych se toho až tak nebála...

Pol. 5499 se používá pro různé odměny či  např. čerpání SF, ale pouze poskytnuté zaměstnanům, tzn. ta ve vašem případě vhodná není, když to vaši zaměstnanci nejsou. Jelikož je chcete "odměnit" za provedenou práci, není vhodný peněžní dar. Jediné možné a podle mě  z hlediska čerpání dotace nejsprávnější řešení je ta DPP nebo DPČ, kterou když s nimi uzavřete, tak pak zaplacenou odměnu z ní budete účtovat na pol. 5021.

Jsme vlastníci zámku, který se stále rekonstruuje. V době letních prázdnin jsou tam možné prohlídky za symbolické vstupné 40,- Kč/osobu. Toto je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet DPH stejně jako prodej turistických známek, pohlednic, odznáčků apod., protože toto všechno provádíme vlastním jménem (obce). Nyní se nám nabízí podnikatel (s.r.o. - plátce DPH), že nám na základě vzájemně uzavřené smlouvy bude provádět prohlídky zámku a prodej od nás "nafasovaného" zboží, (pohlednic, tur.známek, publikací o zámku apod.) svým jménem s tím, že nám měsíčně vykáže počet návštěvníků a prodaných předmětů a obec mu pak vyfakturuje sjednanou cenu za provádění a prodej předmětů (např. 50% z ceny vstupného či prodejní ceny zboží). Zbývajících 50% zůstane podnikateli jako jeho tržba. Jak to bude s DPH a jeho sazbou v tomto případě? Bude vstupné (přesněji cena "organizované prohlídky zámku", jak to nazývá podnikatel), které mu budeme účtovat ještě vstupným osvobozeným od DPH a prodej turistických předmětů také? Nebo to pak budeme muset chápat jinak? Děkuji za odpověď.

Prvotně chci uvést, že mám určitý problém s vymezením aktivit, které hodnotíte jako osvobozené. Plný souhlas s osvobozením v souvislosti s prohlídkami. Jsem ale mnohem konzervativnější v hodnocení prodeje zboží v souvislosti s těmito aktivitami - samozřejmě jde o výklad, co to je "úzce související s kulturními aktivitami" - viz §61e. Osobně jsem to aplikoval například na prodej programů v divadle, které jsou jasně svázány s představením ... Aplikovat "úzkou souvislost" na prodej doplňkového zboží jsem si nedovoloval a proto v těchto případech já osobně (možná konzervativně) provádím zdanění. Nicméně je pravda, že k tomu asi v zásadě neexistuje nějaká judikatura a plně si uvědomuji, že se v nějakém sporu může ukázat, že nemám pravdu.

Nyní uvažujete, že jste se posunuli do situace, že by kulturní službu poskytovala daná fyzická osoba s tím, že byste jí účtovali asi za nějaké právo užití objektu k dané činnnosti - podle mne v tom případě neprovádíte kulturní službu, ale službu poskytovanou k tomu, aby jiný subjekt poskytoval kulturní službu. Za těchto okolností bych to viděl na to, že je to s DPH.  Jinak on jako podnikatel fyzická osoba nemůže rozhodně vstupné osvobodit (pokud bude jednat svým jménem) - on totiž není neziskovým subjektem dle požadavku §61e. Přitom si myslím, že by byla tato služba ve snížené sazbě DPH (15%). O prodeji turistických předmětů při tomto vyhodnocení se vůbec nemusíme již bavit - tam by nebyla úzká vazba na kulturní službu poskytovanou neziskovým subjektem - tedy rozhodně řípadně s DPH (ale jak uvádím výše - za mne osobně mám již pochybnost v případě současné situace prodeje těchto předmětů Městem).

Blíží se volby a volební strany mají zájem o umístění bannerů a plakátků v obci. Nově je již dáno, že toto nemůže obec poskytovat zadarmo. Mám dotaz, kterou položku použít v případě, že je daný banner vyvěšen na plotě (pozemku) u obecní budovy - účtovala bych na paragraf 3745 a položku 2131 - příjmy z pronájmu pozemků (máme nájemní smlouvu). Další případ jsou vyvěšené letáčky na plakátovacích plochách, také bych použila par.3745, ale nevím položku, neboť tyto plochy nejsou zavedeny v majetku (nejedná se o vitríny....).

Tady bude přesnější pro oba případy odpa 2144 jako ostatní služba, náplň odpa 3745 podle mého případům neodpovídá. Pokud jde o položky - v tomto případě se obsahově nejedná o nájem (nejsou všechna obdobná  vlastnická práva k charakteristice nájmu, je to jen užívaný pojem, který právně neodpovídá obsahu- viz níže), ale spíše o právo užití, položka je správněji 2111 (jako jiná služba) a mělo by spadat i pod DPH, není osvobozeno jako nájem. Ta položka může být i 213x, ale důležitější je to DPH...

Ty plochy jsou předpokládám vaše, nemusí jít přímo o vitrínu, ale nejsou to třeba nějaké malé stavby? Myslím, že by bylo dobré je s ohledem na charakter vyřešit z pohledu majetkové evidence. 

Ing. Nejezchleb doplnil: - toto je přesně problém, že nevím, kde končí nájem a začíná poskytování reklamních služeb (případně plakátovací služby) - z pohledu českého práva. Z pohledu DPH bych to pod pojem pronájem nepodřazoval (nebude to výhradní užití vymezené nemovité věci - pouze právo umístit a třeba využít plot...) - určitě bych to dal s 21% DPH (tím ale neříkám, že to podle českého práva není pronájem ...).

Potřebovala bych poradit, jak dále postupovat při účtování. Obec pořídila nový bezdrátový rozhlas za 205.000,-Kč. Dostala na něj investiční dotaci z PSOV PK 140.000,- Kč. Rozhlas už je namontovaný, zaplacený a funkční. Paní starostka v nejbližší době půjde na Plzeňský kraj podepsat smlouvu o dotaci. Já jsem zaúčtovala: Faktura na pořízení 042/321 Úhrada faktury 321/231 3341 6122 Vnitřní doklad zařazení do majetku 022/042 Dále nevím jaké další operace zaúčtovat (403, odpisy, …)? Investiční dotaci na majetek účtuji poprvé. Děkuji za odpověď

Jelikož ještě nemáte dotaci závazně přiznanou, píšete, že smlouva ještě není podepsaná, tak rozhlas zařaďte do majetku, od následujícího měsíce začněte odpisovat (zápis 551/082, odpisy by vám měl automaticky vypočítat, popřípadě i zaúčtovat účetní program), ale dotaci na účet 403 ještě účtovat nesmíte. Je to případ dotace přiznané až po zařazení majetku do užívání, kdy byste si měli vnitřní směrnicí stanovit, jak s tímto druhem dotace budete nakládat, např. že do určité výše dotaci jednorázově rozpustíte při přijetí do výnosů zápisem 403/672. Podívejte se na dotaz z 21.9.2016 "Investiční dotace", tam je toto podrobněji vysvětleno. Účtování tohoto druhu dotace není předpisy stanoven, záleží tedy na vás, jak s ní naložíte, důležité ale je to mít směrnicí tzv. "k významnosti" ošetřeno a postupovat pak stejně i v budoucnu. K účtování dotace: ke dni podepsání smlouvy jí zaúčtujte do podrozvahy zápisem 915/999, ke dni přijetí můžete rovnou zaúčtovat "vyúčtování" 348/403, přijetí 231 pol. 4222 + stanovený ÚZ/348 a zároveň odúčtovat z podrozvahy 999/915, dotaci připsat na kartu majetku a začít nově rozpouštět zápisem 403/672 nebo jí jednorázově zúčtovat 403/672 viz vysvětlení výše.

Naše město staví polyfunkční dům. V přízemí ordinace ( určené k pronájmu ), v prvním a druhém patře 10 bytů pro seniory. Na tyto byty pro seniory město dostalo dotaci z MMR ve výši 6.000.000,- Kč. Celkový rozpočet projektu činí 42.465.644,- Kč. Souhrn financování podle rozhodnutí o poskytnutí dotace je : Rok 2017 MMR 6.000.000,- VLASTNÍ ZDROJE 8.000.000,- Rok 2018 VLASTNÍ ZDROJE 28.465.644,- Účtování o dotaci ( předpokládám, že dostaneme celých 6.000.000,- Kč ) 1.Rozhodnutí o poskytnutí dotace – 29.8.2017 – 915 0000 / 999 0915 6.000.000,- Kč 2.Peníze z MMR budeme dostávat v roce 2017 postupně na základě faktur od dodavatele. 231 ( ÚZ 17978 4216 ) / 472 + 999 0915 / 915 0000 6.000.000,- Kč 3.Realizace akce ( projektu ) stanovená poskytovatelem je 30.11.2018 ( kolaudace + zařazení do majetku ). Dotaci přiřadím na kartu majetku + zaúčtuju 388 / 403 6.000.000,- Kč Budu zároveň rozpouštět dotaci proti odpisům. 4.Předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení projektu je 31.05.2019. Budu účtovat 346 / 388 + 472 / 346 6.000.000,- Kč Mohu takto účtovat? Používám i org. – zde neuvádím. Jedná se mi hlavně o to, kdy účtovat dotaci na účet 403. Zda-li nemám o dotaci účtovat k rozvahovému dni tj. k 31.12.2017. A když ano, tak co rozpouštění dotace?

Dohahu 388 MD/ 403 D ve výši 6 mil. Kč je třeba zaúčtovat už k 31.12.2017 - zálohu na dotaci ve výši 6 mil. Kč dostanete už letos, jsou to skutečně prostavěné peníze, proto je třeba tvořit dohadu k 31.12.2017. V okamžiku zařazení majetku do užívání (30.11.2018) na účet 403 už účtovat nebudete, protože dohadu ve výši celé dotace už budete mít vytvořenou. Od následujícího měsíce (prosinec 2018) začnete majetek odpisovat a dotaci rozpouštět zápisem 403 MD/ 672 D. Po předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení budete čekat na informaci od poskytovatele, že vypořádání proběhlo v pořádku a na základě této informace předepíšete pohledávku 346 MD/ 388 D a provedete zúčtování 472 MD/ 346 D. Jen k té podrozvaze, vypořádání dotace celé je s předpokladem za období delší než 12 měsíců, takže na podrozvahu je spíše správněji dlouhodobá podm. pohledávka, tj. účet 955, který se bude snižovat o přijaté zálohy na dotaci, pokud by něco zbylo, tak k okamžiku uznání dotace, tj. k předpisu na 346 by se již celá podrozvaha vyřadila. 

Jak máme prosím postupovat v případě neidentifikovaných přijatých plateb na běžné účty obcí? Například se jedná o částku ve výši 2 tis. Kč ze zahraničí, tušíme, že je to za pokutu z dopravního úřadu, ale nejsem schopni dle údajů o platbě spárovat s pohledávkou. Rovněž máme příjem okolo 10 tis. Kč, ze kterého vůbec nejsme schopni odvodit účel úhrady. Jsme povinni vracet i drobné přeplatky plátcům?

Nejprve k přeplatkům. Musím zdůraznit, že jsme nezohlednili v této odpovědi právní hledisko, odpovídáme spíše dle praxe. Např. u přeplatků poplatků bychom měli postupovat dle daňového řádu, které se vracejí (odhadujeme) jen na základě žádosti druhé strany. Obce často si ve vnitřních předpisech například stanoví, že přeplatky nevrací do výše 50 Kč, v případě zahraniční platby do výše 200 Kč, pokud si druhá strana nepožádá. V případě požádání o vrácení přeplatku by měla mít možnost obec vrácenou platbu ponížit o bankovní poplatky, a to jak zaúčtované při příjmu (pokud by se jednalo o platbu oddělenou), tak za vrácení platby. U plateb do zahraničí se může jednat u bankovních poplatků o významnější částky, především kdyby jich bylo větší množství.

U obcí se často setkáváme s neidentifikovaným příjmem. Nejprve bychom měli rozlišit dost pravděpodobnou možnost nedostatečného informačního toku a požádat pracovníky napříč úřadem, zda o příjmu něco nevědí. V případě, že tušíme účel příjmu, např. jak zmiňujete úhradu pokuty, pak bychom doporučili vést na oddělené analytice pohledávek (např. pokuty jsou předepsány na 315.60, příjem zaúčtujeme 231 MD/ 315.65 D, kde účet 315.65 v účtovém rozvrhu byl nazván „nespárované úhrady“. Zároveň se pokoušíme získat informace.

Přesto zůstává skupina příjmů, kde se účel úhrady nezjistí.

Citace advokátky Aleny Němcové, odbornice mj. i na právo v oblasti finančních služeb (zdroj: internet).

Neoprávněně získané peníze jste za každých okolností povinni vrátit, neboť z hlediska občanského práva se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Zároveň tazateli hrozí riziko trestního postihu.

Podle ustanovení § 451 občanského zákoníku je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, povinen takto získané prostředky vrátit. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V případě omylem zaslaných peněžních prostředků se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu – zjednodušeně řečeno, nebyl zde důvod, proč by dotyčnému měly být peníze zaslány. Na příjemce peněz lze proto podat civilní žalobu, aby vrátil takto neoprávněně získané peníze zpět.

Podle okolností se také ten, kdo si takto získané peněžní prostředky ponechá, může z hlediska trestního práva dopustit buďto trestného činu zatajení věci nebo podvodu.

Trestného činu zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku pak naplní ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Nikoliv nepatrná hodnota je přitom částka dosahující alespoň 5 000 CZK.

Návod k rozlišení, zda se jedná o podvod či o zatajení věci, poskytl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 16.5.2007, sp.zn. 5 Tdo 538/2007 (R 22/2008). Podle tohoto judikátu je rozhodující, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tj. když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu). Věděl-li pachatel již v této době, že jde o peníze, které mu byly zaslány omylem, může spáchat  trestný čin podvodu, nikoli trestný čin zatajení věci. Uvědomí-li si pachatel omyl (nebo je-li na něj upozorněn) až poté, co již získal cizí věc (za niž se považují i peníze na účtu), do své dispozice (do své moci), nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu, ale v takovém případě není vyloučena jeho trestní odpovědnost pro trestný čin zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku.

U částek nižších než 5 000 CZK lze uvažovat namísto trestní odpovědnosti o přestupku.

 Postup při vrácení neoprávněného příjmu je analogický postupu při omylné platbě, uvádíme dle článků na internetu, jak postupovat v obou případech, protože se obojí v praxi může stát.

Jak postupovat, aby vám byla platba vrácena

Podejte do banky co nejdříve žádost o vrácení platby (chybně provedené platební transakce). Formuláře k této žádosti mívají banky na svých internetových stránkách. Zažádat můžete u některých bank i telefonicky, lepší je ale mít písemný záznam v případě, že byste svůj postup museli v budoucnu dokazovat. Některé banky mají tuto službu zpoplatněnou (250 Kč).

Žádost by měla obsahovat údaje o plátci i příjemci platby, bankovní spojení, výši platby a termín její splatnosti. Banky také požadují doklad, ze kterého je zřejmé, že došlo k chybě (faktura, výpis z účtu na pravidelně opakující platby, smluvní ujednání).

Prolomení bankovního tajemství

Na základě tohoto dokumentu Vaše banka zkontaktuje banku příjemce platby. Poté je nutné vyčkat nějakou dobu (do 1 měsíce), zda Vám platba bude vrácena. V případě, že vám platbu nevrátí, přichází fáze prolomení bankovního tajemství – tedy chvíle, kdy se budete muset přímo obrátit na banku, která vede účet neoprávněného příjemce, s písemnou žádostí o sdělení identifikačních údajů příjemce a Vy musíte vymáhat vrácení plnění přímo po příjemci sami. K tomu, abyste kontaktní údaje od banky příjemce získala, musíte podle § 38 ods. 6 zákona o bankách prokázat, že se skutečně jedná o chybně zaslanou platbu. Počítejte také, že předání těchto údajů je zpoplatněné, a to výší věcných nákladů banky.

Nepomohl přímý kontakt? Obraťte se na soud

Pokud jste dotyčného bez výsledku kontaktovala, přichází řada na soud. Jako první krok je nutné podat žalobu na bezdůvodné obohacení, do které můžete zahrnout i zaplacení soudních výloh a nákladů spojených s vymáháním platby. Jestliže neoprávněný příjemce platbu nevrátí během soudního řízení, může proces skončit exekucí.

Město čerpá několikamilionový úvěr na různé investiční akce - výstavba a TZ VO, chodník, koupaliště, optický kabel, rekonstrukce školy aj. Čerpání úvěru účtujeme dle příslušných oddpa, avšak zajímalo by mě, jaký oddpa přiřadit k následným úrokům z úvěru, které budeme platit. Přijde mi technicky nemožné úrok rozpočítávat na oddpa jednotlivých akci. Můžete mi, prosím, poradit? Ještě bych se chtěla ujistit, zda je v pořádku výdaj na konzultaci k programovému vybavení u nás na radnici celý vč. dopravy (i když ta je ve stejné výši jako samotná konzultace) účtovat na pol. 5166?

Úroky z úvěru lze volit dle účelu, na který se úvěr čerpá, když je však účelů více, lze zvolit převažující. Je to dost starý a tradiční výklad (bylo to uvedeno v jednom opatření k RS, které je již zrušeno), myslím že v současné praxi není vůbec vyčítáno, když všechny úroky ze všech úvěrů se dávají na odpa 6310, účelově to souhlasí, finanční operace úrok je a není rozpor se zněním RS, tak bych se toho vůbec nebála a netrápila se rozdělováním a rozpočtováním úroků na různé odpa.

2. Položka 5166 je v pořádku, ta doprava je jen kalkulačním nákladem konzultanta, volíme položku dle účelu fa, ne dle toho, jak si "dodavatel kalkuloval cenu..."( - toto je citace k třídě 5 z vyhlášky o RS).  

Obec obdržela finanční dar ve výši 50 000,- Kč od firmy, která sídlí v obci a to na podporu kulturní a sportovní spolkové činnosti. Příjem daru jsem účtovala 231 01 par. 3429 položka 2321/672. Obec téměř žádné kulturní ani sportovní akce v obci nepořádá, takže zastupitelstvo na svém zasedání rozhodlo, že tento dar rozdělí mezi spolky působící v obci (SDH, TJ Sokol), které naopak pořádají různé kulturní i sportovní akce (dětské den, maškarní karneval, různé sportovní soutěže pro děti i dospělé, drakiáda). Poskytovatel daru s tímto postupem souhlasí. Obec finanční prostředky na spolky převede darovací smlouvou. Jak převod prostředků spolkům zaúčtovat?

572 MD/ 345 D - pokud jim dáte jako dar, lze i rovnou 572/231 D+ položky např. 5240 nebo dle právní formy příjemce, odpa dle účelu, příp. společný na 3900. 

Pokud budete peníze rozdělovat jako dotaci dle 250/2000 Sb. přes žádosti a VP smlouvy včetně schválení, budete požadovat vypořádání, tak musíte účtovat o záloze na transfer 373 (471 dlouhodobá) a pak vypořádat dle spotřeby dotace u příjemce. Dar je jednodušší, dotace se lépe hlídá přes účel. 

Obec koupila stavbu určenou k demolici spolu s pozemky. V kupní smlouvě je doslova napsáno.: - kupní cenu ve výši 450 000,- Kč za st. pozemek p. č. 54, jehož součástí je stavba, pozemek p. č. 36/1 a pozemek p. č. 613/2 . Pan starost mi řekl že na budovu mám dát tak 150 000,- a zbytek na pozemky. Ta stavební parcela je k zaúčtování jako součást stavby? Do soupisu pozemků ale asi přijít musí ne? A za jakou cenu. Můžeme si sami určit cenu stavby i pozemků? Ty dva pozemky jsou zahrady u nemovitosti. Stavba se určitě bude bourat.

Pokud se stavba bude bourat a pořídili jste ji jen za účelem získání pozemku, tak můžete dát celé na pozemek na 031 a zbourání stavby pak na účet 518, jen na služby. Jinak pokud bourání je v nedohlednu, tak ocenit budovu opravdu dle jejího stavu a nastavit velmi krátkou dobu odpisování - podrobněji viz níže. 

Ohledně dalších části dotazů - pozemek není součást stavby nikdy, ale naopak je hodně staveb, které jsou od nového OZ součástí pozemku. 

Každý pozemek, na který máte vlastnictví a je i zapsán do KV, musí být u vás na obci v majetku veden. 

Nemůžete si sami od oka určit ocenění stavby a pozemku, mělo by mít nějaký reálný základ, např. vyjít z rozvrhu dle ZP, příp. z oceňovacích předpisů...Níže vám kopíruji jeden dotaz a odpověď jak postupovat, abychom zjistili cenu stavby a pozemku, když se pořizují zvlášť...

26/10 2016 ! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)).