Dotazy

Obec je plátce DPH a provozovatel čističky a vodovodu. Občané platí zálohy. Můžu zálohy účtovat až při přijetí platby zálohy /324, 343 D x 231 MD / nebo je povinnost nejdříve zaúčtovat předpis zálohy na celé období dopředu /bez DPH/ a DPH účtovat až při přijetí zálohy?

Naopak, nejsprávněji je opravdu účtovat jen o přijetí zálohy, ten předpis je jen technická pomůcka. Závazek ze zálohy vzniká až jejím přijetím a DPH povinnost odvodu je také jen z přijaté zálohy, takže ano, můžete účtovat tak, jak navrhujete. 

VHS bude v obci stavět vodovod a obec bude od občanů vybírat za přípojky. Obec nebude mít nic v majetku, ale přesto bude vybírat od občanů za přípojky a bude se podílet ještě finančně. Veškerý příjem od občanů přepošleme VHS. Na vše se teprve připravujeme, ale dotace Vodohospodářské společnosti z OPŽP je již schválená. Můžete mi prosím poradit jak nejlépe nazvat finance obci od občanů za přípojku (napadá mě finanční: dar nebo smlouva, nebo příspěvek). Jak toto pak účtovat do příjmů a hlavně zda tento příjem bude vstupovat do obratu DPH? Limit pro DPH je 1 mil a u nás jsou 500 tis. nájmy, tudíž bychom se stali plátci.

Měli jsme nedávno podobný dotaz a Ing. Nejezchleb k němu napsal toto: 

...díval jsem se na to, musím říci, že je to silně problémová záležitost. Rozhodně pro ty fyzické osoby nerealizuji dodání stavebních prací (stavba podle smlouvy zůstává jednoznačně ve vlastnictví Města …). Takže tady bychom asi striktně právně měli být v režimu, že budu mít plný odpočet DPH na všechno a budu fakturovat mimo DPH s tím, že mi fakticky poskytují dary na vybudování (tedy 403 a také v rozpočtové skladbě jako dar). Ta smlouva není úplně nejšťastnější tím, že mluví o přeúčtování … - už vidím, jak se pracovník FU tohoto bude chytat a bude se dožadovat odvodu DPH z toho přeúčtování – no tady by snad uspět neměl. Horší by bylo, pokud by začal argumentovat, že se jedná o sjednanou odměnu za možnost připojení – tedy faktické poskytnutí služby – tedy s DPH – já myslím, že by to tak snad být nemělo, ale v tomto ohledu si nejsem jist, jak by případný spor s FU dopadl – v tomto aspektu je to o „sklonu k riziku“ – ale říkám – já bych to třeba osobně za sebe udělal s tím, že mi dávají dar mimo DPH  a toto obhajoval – ale hodně záleží, jak jsou odvážní na úřadě, co starosta … - tady je to velice subjektivní a rozhodně to není na 100% jistota.

Ve vašem případě bych se přiklonila k daru nebo příspěvku, vhodné s účtem 403 ( 231 odpa 2310 pol. 3121 MD/ 403 D)  VHS předáte také jako 403 - předpokládám že VHS zůstanou veřejné části přípojek v majetku. Vyberte od občanů jako dar na pořízení DM, i když vy DM nevlastníte, resp. ho vlastníte jakoby zprostředkovaně přes DSO (VHS) a VHS pak předejte jen rozvahově, tj. 403 MD/ 231 D s položkou 6349, odpa také 2310. Od letošního roku by již zase mohla dary vybírat přímo VHS, již jsou daňově od darů osvobozeny. 

Jak je výše popsáno, správně by "snad" do obratu k registraci tento dar vstupovat neměl. 

1. zastupitelstvo schválilo dar farnosti ve výši Kč 59.600, ale neschválilo smlouvu, jelikož mělo nějaké výhrady s tím, že pověřuje starostu obce schválením smlouvy, potřebovala bych vědět, jak formulovat usnesení zastupitelstva, aby audit nezpochybnil, může být napsáno takto, pan starosta nakonec nechal schválit na radě: Zastupitelstvo obce Soběchleby: 1. s c h v a l u j e finanční dar Římskokatolické farnosti Soběchleby 59.600,- Kč 2. n e s c h v a l u j e uzavření darovací smlouvy s Římskokatolickou farností Soběchleby u Hranic na Moravě; děkanát Hranice, se sídlem Soběchleby 38; 753 54 3. p o v ě ř u j e starostu obce k vypracování smlouvy předpokládám, že by tu mělo být pověřuje starostu k vypracování, schválení a podpisu smlouvy 2. Zaplatili jsme poplatek za trvalé odnětí pozemku viz příloha, zaúčtovala jsem 3635/5362, je to správně ? 3. Úprava internetových stránek +Doména 12.000 můžu mít 6171/5168 ? 4. Proplacení nákup materiálu paní učitelce ze ZŠ z dramatického kroužku, kteří potom zahráli pro občany divadlo dát na §3311 nebo můžu nechat na §3113 ?

1. Usnesení je třeba v zápise formulovat jasně, jak bylo schváleno, s tím jde už teď těžko něco dělat. Škoda, že zastupitelstvo jen neschválilo dar, výši a příjemce. To by bohatě stačilo, byl by splněn požadavek zákona o obcích schválit dar nad 20 tis. zastupitelstvem a jen na základě usnesení by se mohlo vyplatit, zákon nevyžaduje písemnou smlouvu u peněžního daru. To usnesení mi nepřijde logické - že zastupitelstvo schválilo dar je v pořádku (povinnost dle zákona). Že neschválilo smlouvu - nejlepší by bylo tedy do usnesení formulovat, kvůli které náležitosti smlouvu neschválilo a pak mělo pověřit starostu uzavřením smlouvy s povinností ve smlouvě přepracovat tu skutečnost, která jim vadila a kvůli které neschválili. Tím, že je v usnesení pod bodem 3 uvedeno, že pověřuje starostu k vypracování smlouvy, to zase vypadá, že si zastupitelstvo skutečně vymiňuje, že starosta nemá smlouvu uzavírat, ale má ji jen vypracovat. Nemůžeme poradit formulovat usnesení jinak, než jak se skutečně odehrálo. Situace by byla jasnější, kdyby se odehrála tak, že by v bodě 2 usnesení byl dovětek, že ZO neschvaluje uzavření darovací smlouvy dle předloženého návrhu z důvodu ...... a v bodě 3 by bylo, že pověřuje starostu města přepracováním smlouvy v souladu s námitkou uvedenou v bodě 2 a k uzavření této smlouvy. Jen prosím zdůrazňuji - darovací smlouva nesmí obsahovat účel, na který má příjemce peníze použít ani povinnost vyúčtování. To jsou charakteristické znaky pro dotaci a tam už se pak musít postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb.

2. Zde je těžké rozhodnout, dle zaslané přílohy to vypadá, že se odnímá lesní půda a mění se na veřejnou zeleň z důvodu pořízení změny ÚP. Mění se charakter pozemku, tak je položka 5362 dobře, platí se celnímu úřadu. Možná bych dala položce 5362 přednost, pokud výdaj nesouvisí s pořízením hmotného DM.

Ing. Nejezchleb doplnil k vysvětlení, proč výdaj na odnětí lesního pozemku nevstupuje do DNM ÚP: Pokud správně chápu - je zde vynětí lesní půdy na veřejnou zeleň - tedy ne se stavbou. Rozhodně bych ale nedával, že je to výdaj k tvorbě územního plánu (toto je výdaj ke změně charakteru pozemku). Územní plán něco popisuje - výdaj na jeho pořízení podle mne není to, že třeba měním charakter pozemků (to je již třeba následek změn, které bude územní plán popisovat ...) 

3. Ano, 6171/5168 je správně. Teoreticky by do úvahy přicházela ještě položka 5179 a to v okamžiku, kdybyste webové stránky vedli jako nehmotný majetek a úpravu jste vyhodnotili jako zásah do majetku nedosahující hranice TZ (např. nějaké nové zásadní funkce stránek). V případě domény by šlo uvažovat o ocenitelném právu, ale vzhledem k částce se jedná o náklad. 

4. Tady předpokládám, že to byla akce obce, nikoliv školy, proto mi jako přesnější přijde kulturní paragraf, např. 3311. 

Zaplatili jsme zálohu na nábytek ve výši cca 20tis.Kč, ale firma nedodala a je na ní vystaven insolvenční návrh. Má velké pohledávky, přihlásili jsme se také, ale asi nejspíše nic nedostaneme, mám uhrazenou částku na záloze, jak dále postupovat prosím. Zatím ponechat na záloze a pol. 5137, pol.5137 k inventarizaci vysvětlit rozdíl a 314 po ukončení řízení přeúčtovat , ale nevím jak a kam, můžete prosím poradit?

Pohledávku v okamžiku přihlášky do insolvenčního řízení převeďte na účet 377 (377/314), pol. 5137 neměňte (ve vazbě na odst. 17 náplně třídy 5 vyhlášky o RS - položka se má zvolit dle právního stavu ze dne provedení výdaje a to byla záloha na nábytek). 

Je dost zbytečné vysvětlovat a hlídat vazbu položek na účty, ale pokud jste si jistější, tak si tam poznámku k vysvětlení rozdílu položky 5137 a 028 dejte, asi víte, že těch rozdílů může být více (darované DHM, majetek pod limit co končí na 902, DPH, podlimitní TZ...). 

Ohledně OP - insolvence a 100% OP k ní lze jen u daňové pohledávky, obce zde mohou využít zákon o rezervách. Pokud je pohledávka v hlavní činnosti, budete dělat OP v režimu 10% za každých 90 dní po splatnosti, stačí zaúčtovat jednou. Případně dle výsledku rozvrhu budete pohledávku stejně vyřazovat nebo předávat do rozvahy, což se asi do konce roku 2017 dovíte. 

S účetnictvím ÚSC se teprve seznamuji, jsem na úřadě krátce - v 05/2016 byla poskytnuta dotace z kraje - kolegyně účtovala příjem 231MD/472D pol.4222. Nyní musíme dotaci vrátit, protože nedošlo k realizaci projektu. Jak prosím vratku dotace zaúčtovat?

Jen zápisem 472 MD/ 231 odpa 6402 a pol. 5366. Stejně jako v režimu fin. vypořádání, jen vrátíte zálohu na transfer. 

Ověřte, zde z této dotace nezůstalo nic na podrozvaze - pokud ano, zápisem 999/955 vyrušte. 

Naše město je členem SVJ od r. 2013, kde vlastní několik bytů a nebytový prostor. Každý měsíc platíme mj. zálohy do tzv. „fondu oprav“ (zálohy na provoz, opravy a udržování). Výše zálohy byla stanovena dle výměry bytů v Kč za m2. Účtujeme MD 465 / D 231. Za rok 2013 a 2014 jsme dostali vyúčtování nákladů, které jsme zaúčtovali dle druhu nákladu MD 501, 511, 518…/ D 465. Nyní jsme obdrželi vyúčtování „fondu oprav“ za rok 2015 a je zde uvedena kromě nákladů i splacená jistina. Zjistili jsme, že v roce 2014 si SVJ pořídilo úvěr a z tohoto úvěru byla uhrazena rekonstrukce výtahů (proběhla v r. 2014). Rekonstrukce výtahů se v přehledu nákladů tehdy nikde neobjevila, tedy nikde ji nemáme zaúčtovanou. Zjistili jsme, že SVJ zaúčtovalo rekonstrukci jako pohledávku za vlastníky bytů a každým rokem pohledávku snižuje o uhrazenou jistinu. Splátka jistiny úvěru se hradí z "fondu oprav". Rekonstrukce výtahů celkem stála SVJ 1,6 mil. Kč. Rozpočítala jsem dle vlastnických podílů podíl na rekonstrukci připadající na naše byty a vyšly mi částky pod 40 tis. Kč (některé byty mají 29 tis., některé 37 tis., pak malý nebytový prostor jen 6 tis.). Celkem podíl na naše byty a NP je ve výši 370 tis. Kč. Navíc v září 2015 jsme dva byty prodali. Prosím o radu, jak účtovat o rekonstrukci výtahů, o splacené jistině z "fondu oprav" a dále jak účtovat o zbylé nevyúčtované záloze (účet 465), která nám zůstala u prodaných bytů?

Ten účet pohledávky dokonce v odpovědi na dotaz doporučilo MF. My jsme k této problematice  dávali dokument ke stažení 2014 Rozbor fond oprav SVBJ (najdete v sekci archiv ze dne 14.1.2014). Dokument vysvětluje složitost vedení na pohledávce protože se vlastně ten fond nevyúčtuje. V materiálu je vše vysvětleno a není jednoznačná odpověď. Lze vám jen poradit - doúčtovat náklady z pohledávky a u prodaných bytů pohledávku z fondu oprav vyřadit (lze i přes 557, není nutné přes nějakou opravu, prostě pohledávka zanikla.) Upozorňuji, že k tomuto může být ze strany kontroly diskuse, ale ten materiál, na který vás odkazuji, by ji měl argumentačně vysvětlit.  

Dotaz : Odpočet DPH – zateplení KD V tomto měsíci jsme dokončili celkové zateplení pláště KD a zateplení střechy včetně nového povrchu. V roce 2016 byly obci účtovány na tuto akci faktury na technické poradenství a projektovou dokumentaci, dále výběr dodavatele, tato inv. akce se měla uskutečnit ještě v říjnu 2016,ale vzhledem k technologii na zateplení střechy se musela odložit až na tento rok. V roce 2016 mám na účtě 042 několik faktur (celkem částka 225 180,- Kč)– od plátců DPH jsem si odečetla DPH ve výši 75 % -dle poměrového koeficientu a ještě jsem pokrátila koeficientem – ř. 52 – ještě mám na účtu 042 evidovanou k této investiční akci fakturu na částku 181 500,- Kč z r. 2013 - zpracování en. Auditu, Který jsme museli mít zpracovaný pro žádost o dotaci, tu jsme nakonec nezískali. V měsíci květnu a červnu letošního roku mám několik faktur na stavební dozor (odpočet DPH jsem účtovala až v měsíci červnu) a fakturu za samotné provedení stavebních prací na částku 1 612 989,- Kč v režimu přenesené daň. pov. Po poradě s daňovou poradkyní mi bylo doporučeno přehodnotit výpočet poměrového koeficientu ( v tabulce pro výpočet vycházím z využitelnosti KD z minulého roku– dle počtu hodin –pro ek. činnost zdaňovanou (A)ek. činnost osvobozená (B –bez nároku na odp.) a činnosti neekonomické (C veř. správa) –poměr = A+B/A+B+C. Nově by výpočet vycházel - poměrový koeficient 60 % + krátící 89 % (celkem 53 %) Jedná se mi o to, jakým způsobem mám evidovat toto TZ , jestli můžu nechat odpočet z r. 2016 ve výši 75 %- jedná se o částku na DPH 5040,- Kč a jak sledovat jednotlivé faktury tohoto TZ.

Tady jste narazila na jistou nedokonalost zákona o DPH:

- máme § 76 odst. 10, který říká, že v případě, že dojde ke změně koeficientu podle §76 v průběhu výstavby, tak se na konci výstavby vše přepočte koeficientem pro konec výstavby (tedy rok 2017)- tedy zde je jasné, že máme pouze jediný výchozí koeficient pro celou investici (v našem případě roku 2017) - tedy tady by situace byla jasná

- obdobné ustanovení ale chybí v §75 pro poměr - tedy tady trochu tápeme. Já mám ještě z dotazu dojem, že ten poměr nebyl v roce 2016 nastaven správně - tedy prvotně by se ještě někdo mohl dožadovat opravy (dodatečné daňové přiznání, pokud by se zjistilo, že poměr nebyl na začátku nastaven správně a nejsme těch 75% schopni odůvodnit ...). Pokud tomu ale tak není a jen se změnily okolnosti a poměr klesl v průběhu výstavby z 75% na 60%, tak já bych asi přepočet udělal obdobně jako podle §76 odst. 10 - tedy fakticky bych v rámci vypořádání v posledním přiznání roku 2017 vrátil tu již odečtenou část - tedy celou investici bych nakonec měl v režimu poměr 60% a koeficient 89%.

Berte to prosím ale jako názor - jasné to dle mého názoru úplně není.ZN 

Potřebovala bych poradit s opravou chybného zaúčtování digitálního povodňového plánu. Předchozí kolegyně zaúčtovala v roce 2014 přes dohad digitální povodňový plán v hodnotě 114.922,-Kč (není významná částka, nedosahuje 260.000,-Kč ani 0,3% aktiv netto) společně se zařízením preventivní povodňové ochrany do majetku na účet 022-dlouhodobý hmotný majetek-soubor vše dohromady za 2.286.312,- Kč (bylo hrazeno z 90% z dotace). Na tuto chybu jsem přišla bohužel až letos, kdy byla účtována aktualizace, vedení a správa tohoto plánu. Mohu tuto chybu opravit přeřazením z DHM na DNM - zaúčtovat 019/022 v pořizovací ceně 114.922,-Kč a oprávky za roky 2015 a 2016, které byly účtovány chybně na 082 opravit zápisem 082/079 ? Oprávky činí 19.153,66 Kč, žádný významný rozdíl v odpisech nevidím, proto bych u nich opravu neúčtovala. Vycházím z Vašich odpovědí na podobné dotazy, viz. 6.1.2017-studie na 019 patřící na DHM (nebo 8.1.2016-účtování majetku). Náš případ se mi jeví jako opačný, neslučuji 2 majetkové položky, ale rozděluji jeden majetek hmotný na dva - 1 hmotný a 1 nehmotný. Mohu opravu takto zaúčtovat? Ještě bych měla další dotaz k technickému zhodnocení budovy. Na obecním úřadu bude v červnu dobudován výtah, přes prázdniny se budova úřadu bude zateplovat. Měla bych účtovat a zařadit TZ zvlášť na výtah a další TZ potom na zateplení budovy, v rozmezí 2-3 měsíců? Nebo mohu vše účtovat na 042 a po dokončení zateplení vše současně na 021, jedná se o jednu budovu.

Ano, opravu můžete, tak jak navrhujete, zaúčtovat, ale je pak potřeba napravit odpisový plán, povodňový plán je většinou zařazen na 10 let. Takže případně zkrátit dobu odpisování a dodělat mimořádný odpis za ty dva roky. A správně pak nastavit 079.

Ta dvě TZ vypadají na oddělená, je dle znění vyhlášky skoro správněji je sledovat zvlášť a každé dokončené zařadit. 

Město od 1.7.2017 upravuje nájemní smlouvy na pronájem nebytových prostor. Součástí každé nájemní smlouvy je výše nájmu a zároveň výše zálohy na služby (energie). Ze starých smluv byla jasná výše zálohy na jednotlivé energie, a proto se záloha rovnou rozúčtovala na jednotlivé položky 5154, 5151 atd. V nových smlouvách ale již nebude rozpis záloh, takže budeme celou zálohu mít pouze na jedné položce. Která položka je nejvhodnější? 2111, 2324, 8901? Aby bylo možné hlídat zaplacení záloh, budeme účtovat o předpisech záloh pro jednotlivé nájemce 311/324, při platbě budeme párovat 231/311. Záloha na účtu 324 bude vyúčtována vždy až v následujícím roce do konce dubna. Pokud začneme používat pro zaplacené zálohy položku 2111, budeme mít v prvním roce v rozpočtu velké příjmy. V následujícím roce při vyúčtování bude ale položka 2111 mínusová, a to až do doby než budou zaplaceny další zálohy. Je to tak správně? Problém dále nastává v tom, že jsme dvě účetní. Každá má „svůj“ bankovní účet. Jedna „příjmový“ a účtuje veškeré příjmy města a používá účet 231 0200 a druhá účtuje veškeré výdaje města a používá účet 231 0300. Zálohy na energie vždy chodily na „výdajový“ účet. Mohla by se u tohoto „výdajového“ účtu používat položka 2111, když by na tento účet přicházely zaplacené zálohy? Myslím, že by to nemuselo ničemu vadit. Nebylo by lepší používat položku 8901?

Příjem zálohy na služby patří na pol. 2111, meziroční vratky přeplatků záloh pak dle náplně na pol. 5909. Položka mínus 2111 se použije jen při vratce v rámci jednoho roku.

Položka 8901 se u záloh nepoužije (i když by se mohl najít argument o účtování záloh jako o cizích penězích, ale ne vždy to platí), na ni patří cizí peníze na ZBÚ - např. dodavatel složí na ZBÚ jistotu pro účast na výběrovém řízení, jestliže neuspěje, jsou mu peníze vráceny. Tady se použije pol. 8901. To jsou cizí prostředky, obec s nimi nijak nenakládá, peníze leží na účtu a pak se vrací. U záloh na služby je to jiné - to je platba na zajištění služeb, obec peníze dál používá k platbám záloh dodavalům energií apod. Ačkoliv jde až do vyúčtování o závazek, tak je to příjem obce na poskytování služeb podléhající vyúčtování - službou obce je v podstatě zajištění dalších služeb (energií a dalších) pro nájemce.

V archivu v dokumentech ke stažení najdete příklady na účtování záloh přes 3xx a přes náklady a výnosy. Je to pro byty, ale pro nebyty u záloh je to hodně stejné. Váš systém, co popisujete, vypadá celkem správně.  Nepíšete, jak jste dořešili DPH, ono DPH v jedné částce záloh na služby je problém - rozdílné sazby např. u vody a elektřiny apod. 

Dneska se už smysl pro rozdělování účtů na příjmový a výdajový ztratil, oba jsou to základní běžné účty, jsou rovnocenné, na obou můžete používat položky příjmů, výdajů i financování. Na účtu, který je interně označen jako výdajový, lze bez obav účtovat příjmy.

Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí dotace na rekonstrukci zbrojnice. Celkové náklady 5 964 759,- 85% dotace EU 5 070 045,- 5% dotace st.rozpočet 298 237,95 ,- a vlastní náklady 596 475,- Takto jsem zaúčtovala s příslušnými ÚZ do roz.opatření. Na vlastní náklady se nám podařilo získat dotaci z Moravskoslezského kraje ve výši 8% tj. 477 000,- max. V rozpočtu opravím částku 596 475 na 8% 477 000,- (ÚZ kraje zatím nemám) a 2% 119 476,- ponechám na původním ÚZ. A takto budu účtovat i výdaje. Prosím o kontrolu, zda je toto moje účtování správné.

Jsem z dotazu trochu zmatena, nástrojem a zdrojem se označují i vlastní náklady, ale pozor, UZ se dává vždy jen do výše dotace, vlastní náklady se UZ neoznačují. Po přiznání dotace od kraje je "krajským UZ" označit můžete, ten do výkazu nevstupuje, je to jen oddělené sledování, ale rozhodně by podíl vlastních nákladů neměl mít UZ ve výdajích (ve výkazu se však UZ u výdajů rovněž neobjevuje, jen u příjmů). Ale radši ověřte. 

V roce 2016 jsme rekonstruovali budovu kulturního domu v hodnotě cca 35 mil.Kč (stavba v PDP, neuplatňovali jsme DPH). V 2017 jsme podali opravné daňové přiznání za 4Q/2016, kde si nárokujeme odpočet DPH v poměrné výši (z výstavby budovy KD + vybavení KD) dle skutečného využití cca 2,5 mil. Kč. Můžete nám poradit účtování tohoto příjmu DPH? Dle CÚS 710 - hodnota majetku zavedeného do účetnictví v 2016 včetně DPH se již opravovat nebude?

Ta částka je docela významná, ale o chybu se nejednalo, takže nejste povinni opravit vstupní cenu. Volili bychom pak stejný režim jako u nepřesné dohady, tj. analogický zápis 343 MD/ 551 D. Je to jakoby jednorázové snížení odpisů, které se bude v nákladech projevovat po x let, protože nedošlo ke snížení vstupní ceny - tj. má to vliv na vypovídací schopnost výkazu ZZ jak v roce provedení ( v roce provedení významně sníží N), tak v dalších letech ve vyšších nákladech (již ne významně).  Postup je to dle ČÚS 710 bod 4.6. Přečtěte si ten bod, uvidíte, že dle popisu se na tento případ opravdu hodí, uvádíme to vždy v příkladech na aplikaci bodu 6 (např. i změna odpočtu vlivem koeficientu apod.) Další je možnost uvést do přílohy závěrky odchylku od metody a snížit vstupní ocenění (i když nešlo o chybu) a zahájit nižší odpisování (343 MD/ 02x D). Odůvodnění je jasné - věrnější obraz finanční situace. 

Dnes jsem zjistila, že jsem uhradila 2x nedoplatek za plyn. Jednou příkazem k úhradě a pak inkasem z účtu. Prosím o radu: mám zaúčtovat, jako nedoplatek za plyn obě dvě platby MD389, 502/321, MD314/231, MD 321/314 a pak až dorazí peníze na účet, tak mínusově jednu platbu zrušit nebo mám tu druhou platbu zaúčtovat zrovna jako mylnou platbu MD 311/231 6409 5909 a příjem mínusově to stejné? Plynárny nám vrátí tento přeplatek na účet.

Víte, můžete obojí, bude minusováno, takže ve výkazu vyjde výsledek stejně, obojí je možné. Jen bych neúčtovala na nákladové účty, ale tu druhou platbu bych dala rovnou na pohledávku 311 MD proti 231 + RS D. RS je opravdu jakákoliv, klidně plyn nebo omylnou platbu, když se bude při vracení minusovat. 

Obec zakoupila defibrilátor pro JSDH. Přišla zálohová faktura na Obec ve výši 30.000,-- Kč. Zálohovou fakturu obec neplatila a zaslala ji nadaci AGFOFERT, která jí proplatila na základě darovací smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že dar bude poskytnut formou bezhotovostního převodu na účet dodavatele defibrilátoru na základě dokladů vystavených obdarovanému dodavatelem ve výši 30.000,-- Kč. Poté přišla faktura od dodavatele na Obec ve výši doplatku 10.548,-- Kč. Faktura obsahuje: defibrilátor 1 ks - 37.955,34 Kč klíč pro defibrilaci dětí - 2592,93 (je součástí defibrilátoru) Celkem: 40.548,27 Kč Uhrazená záloha: 30.000,-- Kč Celkem k úhradě: 10.548,-- Kč. Jak to bude se zařazením do majetku.

Jedna varianta je nahlížet na dar jako na věcný: 

Tady se nabízí kombinované ocenění darem a pořízením, tj. předpis faktury 042 (40 548,-) MD/ 401 (30 000,-) a 321 (10 548,-) D, úhrada 10 548,- bude s pol. 6122 - jedná se o výdaj na pořízení dlouhobého majetku, přestože platba obce je pouze částečná. Při zařazení majetku do užívání 022 MD/ 042 D (40 548,-).  Nevýhoda - do nákladů přes odpisy by šla částka včetně daru. 

Druhá varianta - finanční dar a zápočet: 

Připadá mi však po promyšlení, zda by nebylo lepší zobrazit průběh případu přes zápočet. Tj. celou fa dát na 042 MD/ 321 D a darovací smlouvu si předepsat 344 MD/ 403 D a udělat na částku 30 tis. Kč zápočet 321/344. Je to tak možná lepší kvůli dotaci na pořízení DM, aby se zobrazila proti odpisům. 

Myslím si, že obě varianty jsou možné. 

V roce 2014 jsme obdrželi investiční dotaci (část z MŽP a část ze SFŽP) na obnovu veřejné zeleně. Akce byla také v roce 2014 dokončena a zařazena do užívání. Nyní nám přišla výzva k vrácení části dotace jak MŽP tak SFŽP. Jedná se mi o účet 403 - dotace na DM. Musí se účet 403 o tyto částky ponížit? Případně jak toto zaúčtovat.

Účet 403 se při vratce dotace neupravuje, viz bod 4.8. ČÚS 708, rozpouštění dotace 403/672 probíhá po vratce ve stejné výši jako před vratkou. Vratka se předepíše zápisem 549/347, úhrada bude s odpa 6409 a pol. 5364, kdyby se jednalo o sankční platbu, tak pol. 5363, kdyby se jednalo o vratku v rámci finančního vypořádání, tak odpa 6402. 

Máme sociální fond na zvláštním účtu. Úroky nejsou součástí tvorby fondu, takže je převádím na ZBÚ. Chci poprosit o kontrolu účtování. Úrok na SF účtuji 236 6310 - 2141 / 662. Při převodu účtuji na Účtu SF 262 / 236 6330 - 5342, příjem na ZBÚ 231 6330 - 4134 / 262. Je to správně?

Již roky doporučuji, aby se s peněžním fondem schválilo, že příjem fondu jsou úroky a výdajem poplatky z účtu - můžete kdykoliv přes usnesení ZO upravit, ty převody jsou pracné i zbytečně někdy drahé. 

Jak nakombinovat účetnictví je věc volby, těch možností je více, ale volba zaúčtování úroku do výnosu a převodu přes konsolidační položky je běžná, částá  a také jedna ze správných. 

Jinak je chybička u položky, ta minus 5342 není moc dobře.

Při převodu z účtu SF bude položka 5345 a při příjmu na ZBÚ 4139. Ostatní účtování je správné.

S těmi konsolidačními položkami je to tak, že pro správnou volbu výdajové položky odpovídáme na otázku KAM peníze převádíme, přičemž nezáleží na tom odkud. Takže pokud převádíme peníze na ZBÚ, bude vždy převod s pol. 5345, přičemž nezáleží na tom, zda je převádíme z jiného ZBÚ, z účtu fondu nebo z oddělené pokladny.

Příjmovou položku zase volíme podle toho, ODKUD peníze převádíme. Takže pokud převádíme peníze z účtu SF, bude příjmová položka 4139. Kdybychom vybrali peníze z účtu SF do oddělené pokladny, bude také příjem s pol. 4139 - volbu položky určuje účet (ve vyhlášce o RS se říká "peněžní fond"), ze kterého se peníze převádějí.