Dotazy

Příspěvková organizace získala od společnosti zabývající se loterijní činností finanční prostředky v určité výši (v souladu s §4 odst.2 a §16 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích) na základě smlouvy o poskytnutí finančních prostředků na veřejně prospěšný účel. Jak zaúčtovat přijetí těchto finančních prostředků určených na veřejně prospěšný účel?

241 MD /914 D a při použití účelu 5xx MD / 321 D, 321 MD / 241 D a ve výši čerpání účelu zúčtování fondů 914 MD / 648 D. S čím máte prosím starosti? Je nějaký důvod, proč nelze použít standardní postup u přijatých darů? Pokud se Vám jeví, že se nejedná o dar nebo příspěvek, tak lze zaúčtovat 241 MD / 649 D.

V metodice, kterou jste vydala k provádění inventarizačních prací v roce 2009 bych měla k odstavci Pohledávky dotaz. Co je přesně míněno pojmem odepsat? Znamená to úplné vyvedení z účetní evidence – což by asi jen tak zastupitelstvo nedovolilo, i když by to nebylo jmenovitě ale souhrnně – nebo pouze převod na podrozvahové (nebo jiné nově používané) účty? Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle kterého se při vymáhání pohledávek řídíme, totiž řeší odepsání pohledávek jako převod na podrozvahu, čímž dluh nezaniká, jen nelze již provádět exekuce.

Odepsat pohledávku znamená převést evidenci pohledávky  z rozvahy do podrozvahy, není to v kompetenci ZM, o tom rozhodujete Vy, musíte mít účetnictví v souladu s věrným obrazem. Z podrozvahy se pohledávka vyjme dle §33 vyhlášky č. 505/2002 Sb. Mimochodem si myslím, že máte chybný výklad k 337/1992 Sb., i na pohledávku v podrozvaze nadále můžete provádět exekuce. Pohledávka, dokud právně nezanikla se může nadále vymáhat všemi způsoby bez ohledu na to, kde je v účetnictví vedena. Odpis pohledávky neznamená její prominutí nebo vzdání se práva (viz zákon o obcích a pravomoci ZM nebo RM)!. To jsou rozdílné právní úkony.

Obec zveřejnila závěrečný účet v období 30.3. - 16.4. v elektronické podobě i na úřední desce. Závěrečný účet zastupitelstvo schvalovalo až 30.5. Je to v pořádku?

Ano, viz zprávy MF 3/09 a 4/09.

Dobrý den, máme fakturu na zpravodaj, kde je vyčíslen základ daně a daň. Pak je uvedena samozřejmě částka celkem, kde je mimo jiné 0,27 Kč, které jsou z celkové částky odečteny jako zaokrouhlení. Základ daně dám v předpisu na 410 XX na MD, daň na 343 XX také na MD. Kam mám naúčtovat -0,27 Kč?

Např. na 474.xx, který nazvete zaokrouhlení, můžete i na 410.xx  bez ZJ640 s minusem MD.

V naší obci byl nalezen utonulý člověk, u kterého nebyla zatím zjištěna totožnost. Proto jsme museli jako obec na vlastní náklady zařídit pohřbení. Práci hrobaře i pohřební služby jsem účtovala na §3632 pol. 5169. V tom samém roce nám přišla úhrada celé částky z MMR. Můžu to zaúčtovat mínusem?

Správně měla být položka 5192, lze zaúčtovat kompenzačně v jednom roce.

Podle naší kolektivní smlouvy je sociální fond města tvořen takto : základní příděl do sociálního fondu činí určité % z ročního objemu skutečně vyplacených prostředků na platy, které jsou schváleny zastupitelstvem města v rozpočtu na kalendářní rok. Od letošního roku organizace zařazuje peněžní prostředky, které vyplácí svým zaměstnancům jako náhrady v prvních dvou týdnech nemoci podle zákoníku práce v rozpočtové skladbě na položku 5424 – náhrady mezd v době nemoci. Jsou součástí přídělu do sociálního fondu pouze skutečně vyplacené prostředky na platy ( tj. hrubá mzda) nebo můžeme do základu pro výpočet přídělu zahrnout i náhradu mezd v době nemoci?

Opravdu záleží jen na tom, co schválí ZM. Tvorba fondu je libovolná, hodně obcí má příděl v procentní sazbě i z náhrad za DPN.

Prosím o radu - jak předepsat a účtovat poplatek z prodlení za dlužný nájem a plnění poskytovaná s nájmem bytu. Poplatek nám vypočítá PC program jednou částkou, nerozlišuje co je za nájem a co za služby. Předpis nájemného účtuji 315 MD, 215 D (ZJ 150), 324 D, položka při platbě 2132 nájem, 2111 záloha na služby.

Stejně jako předpis a příjem z nájemného. Není třeba rozlišovat, který poplatek z prodlení je k nájemnému a který ke službám, doporučuji evidovat jako nájemné. Ke konci roku by bylo vhodné rozlišit, kolik je zaplaceno na nájemném, kolik na službách a kolik na poplatku z prodlení, a to jen pomocí analytiky ( 2132, org "prodlení"). Od roku 2010 bude vhodné analyticky rozlišovat na výnosech (603). Zajímavý je pohled z hlediska členění DPH, poplatek z prodlení není předmětem DPH, není ani službou ani dodáním zboží, tedy ani osvobozeným plněním, neměla by být u něj záznamová jednotka ZJ150. Tedy je předepisujte 315 MD / 215 D bez ZJ. Možná bude mít někdo jiný názor, když někdo zareaguje ihned předám.

Naše PO ZŠ si pořídila auto na rozvoz snídaní ,obědů a večeří do Domova mládeže Střední průmyslové školy v obci. Auto slouží i pečovatelce pro rozvoz obědů důchodcům v rámci pečov.služby. Do srpna používali auto obce na základě společné smlouvy, kde jsem jim čtvrtletně vyúčtovávala procentně částku z nákupu PHM pro toto auto a snižovala tak kompenzací/bylo to vůbec dobře?/ výdaje na PHM. Nyní to podobně chce udělat i škola s tím, že byl nám vyúčtovávala spotřebu za ujeté km a amortizaci .Pečovatelka pracuje 4 hodiny jako uklízečka pro ŠJ ZŠ 4 hodiny jako pečovatelka pro obec, u každé organizace má poloviční úvazek. Jde to vůbec, aby nám ZŠ účtovala kilometry a my si tuto spotřebu účtovali na 4359 5156 nebo jak bychom to měli správně udělat, účtovat, sepsat smlouvu. ZŠ se bojí i kvůli případné nehodě auta, Jak s toho ven?

Opravdu jen smluvně ošetřit, kolik budete platit, kdo za co odpovídá, nic nezákonného v tom není. Pokud je auto ve vlastnictví zřizovatele a škole jen svěřené,  tak je možné sjednat jen náhradu PHM, nemusíte hradit amortizaci, tu jim hradíte v příspěvku na odpisy. Pro školu by úhrada amortizace byla zdanitelným plněním z hlediska DPH (do obratu), daňovým příjmem hlediska DPPO a asi i základem pro silniční daň. Není to vlastně amortizace, ale nájem movité věci.  Doporučuji sepsat smlouvu jen na PHM a na řešení odpovědnosti, lze z hlediska pojištění uvést i více řidičů.

Zastupitelstvo odsouhlasilo odpis pohledávek,jednalo se v některých případech o pohledávky,na které jsem měla doklad od soudů o tom,že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu a některé pohledávky,které byly vedeny v účetnictví a byly nevymahatelné.Musí být všechny tyto odepsané pohledávky vedené v podrozvaze?

Nemusí, dle vyhlášky č. 505/2002 Sb. se v podrozvaze neevidují pohledávky, kdy pohledávka právně zanikla nebo kdy je prokazatelně známo, že nenastane její úhrada (§33).

Je uzavřena smlouva o sdružení, účastníky sdružení je 5 obcí. Naše obec je pověřena vedením účetnictví. Byly uzavřeny darovací smlouvy s a.s. a s.r.o, dle kterých darují sdružení finanční prostředky na společný účel uvedený ve smlouvě o sdružení. Je správné účtování příjmů těchto darů na 245 - 918, anebo se tyto částky mají rozúčtovat poměrem mezi účastníky sdružení jako závazek k úč.sdr. to je na účet 368 s příslušnými AÚ podle jednotl. obcí?

Zde záleží na ustanoveních smluvních, zda se jedná o část zdrojů určenou k vypořádání s ostatními účastníky sdružení, nebo o část zdrojů určenou jen pro správce účtu. Odhaduji, že v souladu se smlouvou bude postup formou rozúčtování na analytiku 368.

Musí mít obec stanoven ve vnitřní směrnici datum uskutečnění účetního případu v případě závazků vůči dodavatelům z došlých faktur? Účtujeme předpis závazku u došlé dodav. faktury dle data doručení na úřad.

Musíte se řídit předpisem a to ČÚS č. 501, bod 5.3. Datum vzniku závazku a nákladu je dle data uskutečnění plnění na faktuře. Vnitřním předpisem se pouze upravuje datum na přelomu roku, do jakého data přijetí faktur ještě půjdou do starého roku a od jakého data bez ohledu na DUUP již do nového roku kvůli zajištění včasnosti zpracování účetní závěrky.

ZŠ PO byl poskytnut příspěvek 20 000,-- Kč od zřizovatele na mzdové prostředky pro asistentku k nevidomému dítěti.Je možné, že poskytnuté prostředky se do konce roku nevyplatí, ale budou potřeba v lednu následujícího roku. Paní ředitelka chce poskytnutou částku přesunout v den přijetí do fondu odměn.Je možné je tam převést?

Ne, fond odměn PO se tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku organizace. Navíc, tvorbu fondu organizace smí provést až po schválení výše hospodářského výsledku zřizovatelem. Proto budou nevyčerpané prostředky na asistentku součástí hospodářského výsledku a po schválení zřizovatelem převedeny do fondu odměn po skončení kalendařního roku.

Prosím o radu: zaměstanec byl na školení v Praze a protože má v Praze rodinu vzal si 2 dny dovolené a po absolvování školení zůstal v Praze.Po návratu chce proplatit i cestu z Prahy a nejsem si jistá jistli na to má nárok.Bere to jako přerušení pracovní cesty.

Zákoník práce v podobných situacích omezuje pouze výši úhrady jízdného - nemá být větší než ta, která by náležela zaměstnanci, kdyby pracovní cestu nepřerušil. Pokud přerušení pracovní cesty bylo předem schváleno zaměstnavatelem, není důvod cestu neproplatit.

1.došlá fa v roce 2009 záloha el. enegie : předpis 314/321 200,-- Kč úhrada 321/232 200,-- Kč 2.došlá fa vyúčtování el. energie ještě v roce 2009 na částku 176,-- Kč : nevím přesně jak zaúčtovat, zda-li předpis 314/321 176,-- Kč úhrada 321/232 176,-- Kč a vyúčtování nějak provést v roce 2010 s ostatními vyúčtováními nebo předpis 316/321 376,-- Kč úhrada 321/232 176,-- Kč 321/314 200,-- Kč

Ta druhá varianta je správnější. Má to být takto: přijatá faktura k vyúčtování nájemníkům 316 MD /321 D 176,- ; vyúčtování zálohy 321 MD / 314 D 176,-, až přijde vratka zálohy tak 232 MD / 314 D. 24,-.

Máme hlavní pokladnu, v ostatních odborech referenti vybírají příjmy např. za kopírování,fax,prodej předmětů v infocentru. Referenti lidem vystaví zjednodušené daňové doklady a za určité období např. za týden odvedou vybrané příjmy do hlavní pokladny. Pokladní je přijme datem odvodu a vystaví hromadný daňový doklad a datum zdanitelného plnění uvede den , kdy platby přijala od referenta do pokladny. Příklad: Referent Nová má tři zjednodušené daňové doklady na kopírování ,jeden vystavila 2.9.2009,další 5.9.2009 a třetí 6.9.2009. Tyto doklady vezme a předá s penězy hlavní pokladní dne 10.9.2009. Ta vystaví pro referenta jeden příjmový souhrnný daňový doklad s datem 10.9.2009 a předá ho účetní k zaúčtování jako daňový doklad . Uvede datum vystavení 10.9.2009 a datum zdanitelného plnění 10.9.2009 . Nevíme zda-li je správné vystavovat v podstatě dva daňové doklady. Jeden zjednodušený vystaví referent pro jednotlivé lidi při kopírování a další hromadný souhrný doklad vystaví pokladní při převzetí peněz od referenta. Prosím o radu jak správně postupovat, jaký je správný datum zdanitelného plnění , je-li správné vystavovat dvakrát daňový doklad případně jak by měl souhrnný doklad daňový vypadat. Při současné náročnosti práce všech zaměstanců není možné , aby každý den odváděli přijmy do hlavní pokladny. Děkuji a přeji příjemný den.

Váš postup není v rozporu se zákonem. Jako podklad pro zaúčtování daně použíjete souhnný doklad, kde datem zdanitelného plnění bude datum vystavení. Podmínkou je aby veškeré příjmy byly zaúčtovány ve zdaňovacím období, pro věcnou správnost lépe v kalendářním měsíci.