Dotazy

Dobrý den, prosím o radu. 24.6.2009 jste odpovídala na dotaz, kam zaslat změněnou zřizovací listinu.Kontaktovala jsem obchodní rejstřík, kde mi bylo řečeno, že pokud se pouze mění zřizovací listina u příspěvkové organizace stačí to na obchodní rejstřík zaslat e-mailem bez poplatku ( kolek 1.000,- Kč ) a oni to pouze založí jako doplnění do sbírky listin.Máme to tedy udělat tak, jak nám bylo řečeno na obchodním rejtříku?děkuji za odpověď

Děkuji za upozornění - je to takto: Do ústředního věstníku se posílá jen informace o vzniku, zániku, sloučení, splynutí nebo rozdělení PO a dále informace, když si vymíní zřizovatel předchozí souhlas dle §27, odst. 4. DO OR se zasílá jen změna ZL do sbírky listin bez poplatku, pokud je PO v OR zapsaná.

Máme schválené pro oddávající paušální částku na tvz. ošatné a pak za každý obřad nebo akci další částku. Vyplácíme ošatné i matrikářkám a dalším členům SPOZU z rozpočtu. Lze takto schválené ošatné vyplácet z rozpočtu ( uvolněným zastupitelům , neuvolněným a dalším pracovníkům SPOZU), ) účtujeme na položku 5179. Při kontrole nám bylo vytknuto, že ošatné bylo zrušeno a nelze tímto způsobem vyplácet ošatné. Částka je schválena zastupitelstvem v rozpočtu. Porušujeme tímto nějaký předpis, nebo jakou formou ošatné vyplácet.

Vyplácíte náhradu za opotřebení vlastního majetku. U matrikářek a zastupitelů se jedná o výplatu v souvislosti s výkonem práce nebo funkce a daní se daní z příjmů jako nepeněžní příjem, u členů SPOZU se jedná o záležitost dohody k výkonu dobrovolné činnosti. Žádné ošatné právním předpisem nebylo zrušeno. Pravděpodobně se jedná o nedorozumění. Ve  výplatě "ošatného" můžete nadále pokračovat.

Mateřská škola, jejímž zřizovatelem je obec, chce zvýšit svůj pokladní limit ( z 5000,- na 20000,-Kč). Je potřeba mít souhlas obce, popř. projednání v zastupitelstvu? Nebo stačí rozhodnutí ředitele a úprava směrnice?

Stačí rozhodnutí ředitele PO a úprava ve vnitřní směrnici PO (pokud nemáte v ZL vyhrazen souhlas zřizovatele, pak by povolovala rada obce). Dle mého názoru se však jedná o nakládání s majetkem, který by měl být v kompetenci statutárního zástupce organizace.

Dobrý den, protože je nejvyšší čas propracovat Zřizovací listiny našich PO, obracíme se na Vás se sérií dotazů, které nám nejsou zcela jasné. 1.Auditor naší ZŠ trvá na uzavírání darovacích smluv pouze účelově URČENÝCH. Ve vzorové ZL se ale mimo jiné hovoří o účelově neurčených peněžitých darech, ke kterým nemusí zřizovatel udělovat předchozí souhlas. Je tvrzení auditora správné? 2.Dá se do ZL doplnit aniž by to odporovalo právním normám , že nemusí zřizovatel dávat předchozí písemný souhlas k darům účelově určeným do výše 20. tis Kč ? 3. Je možné do ZL doplnit také následující znění : . V případě investiční činnosti financované z investičního fondu příspěvkové organizace v hodnotě nad 40.000,--Kč včetně DPH v jednotlivých případech realizovat investiční činnost pouze po předchozím schválení investičního záměru zřizovatelem. 4. Je nutné uvádět v ZL - bod C - odst. 1 - že PO vystupuje jako zadavatel veřejných zakázek ? Potká se vůbec ZŚ o 400 žácích s vlastní jídelnou, družinou apod. s pojmem " veřejná zakázka " ? Dosud nic podobného neprováděli. 5. POkud dáme do ZL toto znění : j) Uzavřít nájemní smlouvy nebo smlouvy o výpůjčce na nemovitý majetek na dobu delší než 29 dní lze jen se souhlasem zřizovatele, znamená to, že musí smlouva projít klasickou cestou přes úřední desku apod. ? 6. Existují u PO nájemní smlouvy uzavřené na dobu delší než 29 dnů např. 5 let. Musí tyto smlouvy projít dodatečně přes úřední desku atd.? Děkujeme za odpovědi tohoto obsáhlého dotazu.

1. Není jasná pointa dotazu, uzavírat smlouvy darovací lze samozřejmě i na účelově neurčené peněžité dary, tam však nemusí být předchozí souhlas zřizvoatele. Upřesněte, na co se ptáte.

2. Odporuje to platné úpravě zákona.

3. Ano, to je dokonce vhodné, schvalovat použití investičního fondu zřizovatelem. Souvisí s tím i schvalování odpisového plánu. Je to záležitost i předběžné veřejnosprávní kontroly.

4. Není nutné.

5. Ano

6. Ne. Není zač.

Město poskytuje ubytovací služby. Musí mít na tuto činnost živnostenské oprávnění? Neúčtujeme v hosp. činnosti.

Nemusí, lze odůvodnit zákonem o obcích 35, odst. 2 - poslání obce dané zákonem. Není třeba vést ubytovací služby ve VHČ, pokud nejsou poskytovány za účelem dosažení zisku z této činnosti. Kdybyste měli usnesení ZO, že  ubytovací služby provozujete za účelem dosažení zisku, pak jste povinni vést ve VHČ a mít ŽL k této činnosti. Přesto však ubytovací služby nebudou osvobozeny od DPH, jedná se o činnost ekonomickou z hlediska ZDPH.

Dobrý den, v materiálu Inventarizace k 31.12. 2009 píšete o možnosti odepsání pohledávek s nižší pravděpodobností vymožení - odepsat dle svých pravidel. Evidujeme pohledávky od jednoho dlužníka (firma) - jedna je od roku 2005, druhá od roku 2007 - celkem v částce cca 7.700 Kč. Dlužníka jsme upomínali - avšak bezvýsledně, firma již není - byla provedena dražba. Ve směrnici máme k pohledávkám uvedeno následující: "Příkazce operace vyhotovuje příkaz k vymáhání pohledávek, které vyplývají ze smluvních vztahů obce (např. dlužné nájemné, smluvní pokuty a úroky z prodlení, jiné sankce ze smluvních vztahů). Tento příkaz sepředkládá ke schválení správci rozpočtu. Po kontrole správcem rozpočtu se tento příkaz předává účetní k vyhotovení faktury, ke sledování a k archivaci." Můžete mi prosím poradit, jak naložit s uvedenou pohledávkou a jak se provádí odepsání pohledávky.

Zřejmě směrnice řeší pouze vznik pohledávky. Je nutno směrnici doplnit ohledně správné účetní evidence pohledávek. Například, že pohledávka  musí v určitých případech ( zamitnutí návrhu na vyhlašení konkurzu, dlužník zemřel a není možné uplatnit pohledávku v dědickém řízení, zánik pravnické osoby bez nástupce aj. - dle vaších zkušeností) být převedena do podrozvahy. Převodem pohledávky do podrozvahy se obec nevzdává práva na uspokojení pohledávky ani ji nepromíjí, jedná se o vykazování majetku v rozvaze ve skutečných hodnotách. Ve směrnici rovněž se uvádí postup, kdo podává návrh na odpis do podrozvahy a kdo schvaluje.

Odpis pohledávky účtujete jako předpis s opačným znamínkem: - 315 MD/ - 215 D, zachycení pohledávky v podrozvaze: 9xx/999.

Obec uzavřela smlouvu s Regoinální radou regionu soudržnosti Severozápad o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků RR SZ. Z rozpočtu RR SZ obdržíme 92,5% (z toho 85% ERDF a 7,5% z veř. zdrojů) a 7,5% je vlastní podíl obce. Je správné účtování: 85% výdajů UZ 84505 N 38 Z 5 7,5%výdajů UZ 84501 N 38 Z 1 a 7,5%výdajů pouze Z 1. V číselníku účelových znaků je u výše uvedených ÚZ odvolávka na vazbu jiných účelových znaků, což mě mate. Budou účelové znaky 84505 a 84501 použity i při příjmu dotace od regionální rady?

Ohledně vlastních zdrojů - i tam se účtuje nástroj 38. Ohledně UZ - já Vám v tom neumím poradit - v číselníku UZ jsou vždy uvedeny programy a jiné UZ jsou u "NUTSů." Já sama s informacemi, které od Vás dostávám, nejsem schopna určit správnost UZ. Určitě by se UZ měly dávat především u příjmů dotací, u výdajů je lze jen dopsat na faktury. Ověřte UZ u poskytovatele, pokud možno. Myslím si, že je na čase, aby obcím byly poskytnuty řádné informace, jaké kódy mají k jakým programům používat.  Liberecký kraj to například svým obcím ve formě kompletního materiálu zpracoval. Bez řádných pokynů si každý volí UZ dle odhadu, musí v tom pak být celkově v republice ohromný nepořádek a všechna práce je zbytečná. To nemyslím na Vás, celkově se zlobím na systém.   

Jak se správně účtuje příspěvek obce do provozního fondu a do fondu oprav společenstvím vlastníků jednotek v domech, kde máme také podíl?

odpa 3612, pol. 5192, účet 420 MD

Čerpáme úvěr z úvěr.účtu zřízené k BÚ na výstavbu kanalizace. Na tuto akci bychom měli obdržet dotaci od SZIF (tzn.peníze i z EU i z ČR). Zřejmě se ZVA nestačí provést do konce letošního roku. Účtuji dle Vaší knihy, tj. při úhradě z úvěr.účtu D 951 20, § 2321, pol 6121, a současně si faktury rozděluji na % dle smlouvy tj. 10% hradí obec, 9O% bude (doufejme) dotace, z toho 75% EU a 25% ČR a přiřazuji k tomuto ihned ÚZ, nástroj a zdroj - EU ÚZ 89512,N 27,Z 5, u ČR ÚZ 89511, N 27, Z 1. Účtuji správně? Kdybych totiž ÚZ, N. Z nerozúčtovala v letošním roce nepodaří se mně již do účetnictví dostat rozdělení faktur dle jednotlivých % dle smlouvy.¨, jelikož úhradu úvěru pak provedeme z obdržených dotačních peněz a budu už jen účtovat:MD 95120,D 231 10, pol. 8124.

Vše máte výborně a správně. Opravdu se N, Z dává hned u výdaje bez ohledu na to, kde jste získali finanční zdroje na úhradu výdaje, tedy i v případě čerpání úvěru. Pak zaúčtujete s N,Z, a UZ dotaci a následně z ní uhradíte již bez N, Z, UZ úvěr.

Na základě smlouvy o kontokorentním úvěru nám byl navýšen Disponibilní zůstatek o dohodnutý debet. Smlouva byla podepsána jako pojistka, spíše se předpokládá, že na tomto účtu do mínusu nepůjdeme,tj. že nebudeme muset čerpat (vazba na příjem dotace). Lze nějak o tomto dohodnutém debetu, tj. v den navýšení toho disponibilního zůstatku účtovat? Nebo teprve až opravdu půjdeme do mínusu a vlastně ve výši té mínusové částky budu mít pohyb na 281 přes financující položky 8113-4

Účtovat o kontokorentu se bude opravdu  jen v případě, že začne být čerpán. Do doby "záporného zůstatku" na účtu vlastně nevzniká závazek, tedy není třeba o právu čerpat úvěr účtovat. Nevzniká účetní případ.

Vystavujeme fa za za ekonomickou činnost (prodej dřeva, inzerce v městském zpravodaji,pronájem smuteční síně, prodej zboží IC,..) a také z titulu veřejnosprávního. Mezi náležitosti faktur patří uvedení registrace. Na školení mi radili, uvést registraci vzniku města a na ekonomickou činnosti dle ŽL. Na živn.odboru zase radí,uvést jen registraci dle ŽL. To bych musela na každé vystavené fa zkoumat, podle kterého ŽL vystavuji fa a tu konkrétní registraci uvést. Není jiné řešení?

Stačí uvést na faktury tento text: Činnost dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Obec je k ekonomickým činnostem  registrována na ŽÚ v ....

Chtěli bychom přejít na běžné účtování mezd - tzn. nepřevádět prosinec na depozita. Máme však problém. Dostáváme dotaci ze SR na soc.právní ochr. dětí. Je hlavně na mzdy pracovníků této agendy. Pokud vyčerpáme s rozp. skl. a UZ pouze 11 měsíců museli bychom prosincovou dotaci vracet při finančním vypořádání. Dá se to nějak řešit?

Za splnění podmínek dotace by se mělo  považovat již  zúčtování mezd do 12. období.  Jedná se v těchto případech  pouze o formální proúčtování UZ, mzdy budou opravdu fyzicky vyplaceny až v lednu.  Běžný postup účtování mezd by  neměl mít vliv na dotaci. Radši ještě ověřte, zda by se opravdu jednalo o nesplnění podmínky dotace.  Přechod na mzdy na 12 měsíců od prosince do listopadu je ten nejlepší možný způsob rozpočtování i evidence. Převodem na depozita se vlastně nic neřeší, je to zbytečný a pracný úkon, což vy asi víte.  Pokud nezískáte kladné stanovisko, tak je však jistější alespoň tyto mzdy s UZ na depozita převést. Příští rok to účetně rovněž půjde zvládnout, i když dojde k účetní reformě.

Nakoupili jsme pro policii koně, mobily a kola. Vše jsme jim darovali. Máme to zaúčtovat na majetek a pak to z něj vyvést nebo se to může při nákupu rovnou dávat na položku 5194.

Ač to zní divně, opravdu vyhláška o RS umožňuje toto vše zařadit jen na 5194. Předpokládám, že se nejedná o policii jako orgán obce, ale o policii založenou jiným subjektem. V případě, že by se jednalo o policii jako orgán obce, jednalo by se zároveň o majetek obce. V případě vnitřních převodů v rámci jedné účetní jednotky se o dar nemůže jednat, ale to vy asi víte, uvádím jen pro upřesnění.

Jakým způsobem by měla být vedena evidence věcných břemen?

Na podrozvaze. Můj názor je, že evidence věcných břemen, když je obec povinná, je v účetnictví naprosto zbytečná (viz výklady na přednáškách, která k VB již 4 roky dávám  a dále Metodika Majetek v obcích , kap. Podrozvaha), ale kontroloři z krajů a ani MF si to nemyslí, tak obce raději evidují i tato břemena na podrozvaze. Evidence VB ve prospěch obce jako další právo je k evidenci na podrozvaze vhodná i podle mého názoru. Pokud neznám cenu, oceňuji v částce 10 tis. Kč.

Příspěvková organizace má na základě zřizovací listiny předán do správy k vlastnímu hospodářskému užívání majetek, který zůstává ve vlastnictví města. Organizace je zřizovací listinou oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet uzavírat k majetku převzatému do správy nájemní a jiné smlouvy. Na doporučení právního zástupce se do nájemních smluv uvádí jako pronajímatel město , zastoupené příspěvkovou organizací. Je příjemcem nájemného takto formulovaných nájemních smluv zřizovatel nebo příspěvková organizace? A kdo je příjemcem v případě původních smluv, kde byla příspěvková organizace uváděna jako pronajímatel?

Nájemné uzavřené jménem města  je výnosem města (ne však města ve funkci zřizovatele). PO by o něm měla účtovat jen přes závazkový účet, ne přes výnosy. Město by o tomto nájemném mělo účtovat jako o výnosech; v hlavní činnosti na účtu 215 a zdaňovat je daní z příjmů.  Na druhou stranu je tato nájemní smlouva v rozporu se zřizovací listinou, kde uvádíte, že má PO oprávnění uzavírat nájemní smlouvy vlastním jménem a na vlastní účet. Pak by nájemné bylo výnosem PO, rovněž daň z příjmů by hradila PO. Lépe odpovědět na takto položenou otázku, která v sobě obsahuje protimluvy, bohužel nejde, je mi líto (vím, že to není Vaše vina).