Dotazy

V r. 2013 obec dokončila zateplení ZŠ, byla přislíbena investiční dotace od SFŽP, proto jsem při zařazení do majetku dala dohadou na 388 MD/403 D 14 mil. Kč dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nyní mám závěrečné vyhodnocení akce, chci dotaci proúčtovat, skutečná poskytnutá výše dotace byla 13 mil. Kč. Je správné zaúčtovat 403 MD 1 mil. Kč + 346 MD 13 mil. Kč/388 D 14 mil. Kč a jednorázově rozdíl dle ČÚS 403 D 1 mil. /672 D - 1 mil. Kč? Nevadí, že bude ve Výkazu zisku a ztráty účet 672 mínusový?

Nepřesný odhad dotace se podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 zúčtovává jednorázově do výnosů, u vás jako snížení výnosů (odhad byl vyšší) na str. MD, opravdu tedy snižujeme o rozdíl výnosy, ale je správně + na str. MD. Vyúčtování se tedy má zaúčtovat 346/388 ve výši přiznané dotace  13 mil. Kč, 403/388 ve výši rozdílu 1 mil. Kč a daný rozdíl tedy ještě zúčtujte 672/403. Dotace se na kartě majetku nemění a TP se nepřepočítává.

Obec připravuje lokalitu pro prodej pozemků na výstavbu RD. Na celé ploše se bude dělat infrastruktura ( plynofikace, elektrofikace, komunikace, kanalizace, vodovod ), avšak pouze část bude zastavěna RD a zbytek bude zasíťován pro případný další prodej. První fáze budou náklady na zhotovení celkové infrastruktury pro prodej pozemků na RD ve výši 7 mil. Účtovala bych vše na 042, paragraf podle typu infrastruktury tj. kanalizace , vodovod, komunikace zvlášť ( pokud to bude vůbec rozepsáno v příloze, jinak nevím jaký paragraf) a to na pol.6121. Nevím, ale kam zatřídit náklady na projektovou dokumentaci na zhotovení infrastruktury, když faktury na projektovou dokumentaci chodí s obecným označením „infrastruktura“, s celkovou částkou, kde je zamícháno vše. U plynofikace a elektrifikace se uvádí par. 3633 a nepatří sem vodovod, kanalizace ani komunikace. Položka také investiční 6121? Ještě jedna věc, patří geodetické zaměření pro projektovou dokumentaci také do investice?

Postupujte např. takto: Zvolte si jeden odpa , např. 3633, vše dávejte k této akci na něj, s položkou 6121, účtem 042. Včetně projektů a geodetického zaměření (do ceny majetku to patří). Až budete dokončovat a zařazovat jednotlivé sítě, tak si nadefinujete majetek - např. VO, silnice, kanál, voda...k jednotlivým majetkům přiřadíte přímou fakturaci, ostatní vedlejší pořizovací náklady (VPN) sečtete a poměrově rozdělíte dle hodnot přímých nákladů (zjistíte si poměr jednoho majetku na součtu všech majetků - tj. rozvrhem) a pak je připočtete k hodnotě přímých nákladů na jednotlivé nadefinované majetky. 

Zastupitelstvo schválilo Fond obnovy vodovodu a kanalizace, na který budeme dávat 240 000,- Kč ročně dle plánu obnovy. Bude veden na zvláštním účtu - podúčtu k našemu ZBÚ. Ten byl kdysi zřízen pro cizí prostředky, když se nám firmy hlásily do výběrového řízení a posílali nám kauci. Teď nevím, jak účtovat, četla jsem více názorů. 1. Odvod ze ZBÚ budu účtovat 262/231 6330 - 5349 2. Na účtu Fondu obnovy 231 6330 - 4134/262 a tvorbu fondu 401/419 Nebo je správné účtovat jako rezervní fond - účet 245? A ještě mám jeden problém. Tento účet byl původně určen pro cizí prostředky - kauce firem. Těm, které nevyhrály výběrové řízení jsem kauce posílala zpět včetně úroků, ale na tomto účtu 245 mi zbylo 9,- Kč. Teď nevím, jak účet vynulovat. Mohu ty peníze převést na účet 236 jak tvorbu Fondu kanalizace nebo na ZBÚ?

Pokud byl schválen Fond dle §5 zákona č. 250/2000 Sb., tj. jako peněžní fond, tak správné účtování je dle vašeho bodu 1. a 2. 401/419 a účet 236. Prosím dejte pozor, rezervní fond by se přes účet 245 účtovat také neměl, účet 245 je určen pro cizí prostředky. Ten zůstatek 9 Kč na nově určeném účtu pro fond byste měla převést do rozpočtu - vhodné zápisem ještě přes 245: nějaký závazek, pokud je podchyceno, případně jen přes 262 MD: 262 MD/245 D a příjem v rozpočtu 231 pol. 4132 MD/ 262 D.  Protiúčet by se měl zvolit dle historie účetnictví, záleží na tom, zda vám těch 9 Kč někde "nevisí" v inventurách. Položka 4132 se rozpočtuje, ale je to nesmysl rozpočtovat při tak nízké částce. Prosím pozor, nemělo by to být převedeno jako součást fondu kanalizace a vod. ,  pokud by přímo nebylo uvedeno jako zdroj fondu ve statutu. Dejte na to pozor, jak jsou kontroly na obcích přísné, tak by to vyhodnotili jako nedodržení pravidel fondu, což je hledisko přezkumu, tj. nedostatek. Tak je skoro jistější těch 9 Kč převést, pokud však,  jak uvádím výše, nebyly schváleny jako tvorba fondu (což spíše nebyly, že ano? ). 

1) Město uzavřelo dohodu s vlastníky pozemku, že každý z nich uhradí 1/3 z celkové ceny za zpracování projektové dokumentace pro zasíťování pozemků pro 3 RD a 1/3 z celkové ceny za jejich geodetické zaměření. PD je objednaná. Celková cena PD je 76 tis a 9 tis. Kč geodetické zaměření. Schváleno bylo navýšení rozpočtu 3636-6121 o PD na zasíťování pozemků ve výši 76 tis. Kč. Fakturu jsme zatím ještě ani neobdrželi, tudíž ani neplatili. Úhrada od jednoho vlastníka již došla na účet města ve výši 28 tis. Kč. Potřebovala bych poradit jak tento příjem zaúčtovat, zda mohu zaúčtovat na snížení investičních výdajů minus 3636-6121 na D a snížení investic minus 042 MD, když doposud ještě žádné výdaje nemáme nebo použít příjmovou položku 2324. 2) V roce 2016 byla uzavřena smlouva, jejímž obsahem je pořízení 2 ks osobních automobilů formou splátkového prodeje. Doba trvání smlouvy je 48 měsíců. Splátky jsem účtovala na účet 459. Bylo mi řečeno, že musím rozlišit závazky na dlouhodobé a krátkodobé a přeúčtovat splátky splatné do 1 roku od uzavření smlouvy jako krátkodobé závazky. Brala jsem to jako dlouhodobý závazek. Prosím o vysvětlení …. mám všechny závazky nad 1 rok vždy rozlišovat jako krátkodobý (do 1 roku) a to co je nad 1 rok jako dlouhodobý?

1. Pravděpodobně budete sítě budovat vy, jako obec, pak příspěvek od vlastníků RD je příspěvěk - resp. dotace na pořízení dlouhodobého majetku, tj. skončí na účtu 403. Úhradu příspěvku dejte s položkou 3121 (položku 3122 nemám moc ráda, kvůli té "opětovanosti", což zavání jakoby protislužbou a tu moc kvůli daňovým diskusím nechceme používat). U volby účtu záleží na smlouvě, správně by asi měl být příspěvek od vlastníků nějak vypořádán, pak by příjem byl 231 3636 pol. 3121 MD/ 374 D pokud bude vypořádán do roka a účet 472 D pokud nad rok. Po vypořádání: 344 MD/ 403 D a 374 (472 MD)/ 344 D. Případně přes rok ještě přes dohadu 388. 

2) U ÚSC se nerozlišuje dlouhodobost dle výše části závazku do roku a nad rok, je to věc podnikatelského účetnictví. U ÚSC dle naší vyhlášky řeším poslední splátku, pokud je splatná po delší době než 12 měsíců, je celý závazek dlouhodobý. Vysvětlujeme podrobně v knize Účetní reforma 2012: (str.485)

24.1. Rozvahové účty a časové hledisko  

Účty v rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé

Účetní jednotka musí u aktivních a pasivních účtů rozhodnout, zda se jedná o dlouhodobý nebo krátkodobý majetek, nebo zda se jedná o dlouhodobé nebo krátkodobé závazky. Vycházíme z ustanovení zákona o účetnictví §19, odst. 7.

§19(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Zde je trochu jiný princip než u podnikatelů. Ti mají ve své vyhlášce č. 500/2002 Sb. uvedeno, že např. krátkodobé závazky jsou ty, které jsou splatné do 12 měsíců od okamžiku sestavení účetní závěrky. Vzniká jim tak povinnost průběžně překlasifikovávat pohledávky a závazky podle jejich splatnosti k datu sestavení závěrky.

ÚSC a PO (ale ani ostatní vybrané účetní jednotky) tuto povinnost  však ve vyhlášce nemají. Případ se zařadí na účet dlouhodobý nebo krátkodobý dle doby použitelnosti, nebo dle sjednané doby splatnosti při VZNIKU účetního případu. Tedy nesledujeme tzv. zbytkovou splatnost.

Příklad:

 Účetní jednotka má dlouhodobý úvěr se splatností do 10 let. Závazek z úvěru vede na účtu 451. Účetní jednotka - podnikatel vždy k účetní závěrce spočítá, kolik z tohoto úvěru musí splatit do 12 měsíců od data závěrky a kolik až po 12 měsících, a účet vykáže v rozvaze v rozdělení na krátkodobý a dlouhodobý závazek. ÚSC a PO tuto povinnost nemají, účet budou vykazovat v hodnotě stavu účtu 451 v dlouhodobých závazcích, i když by nesplacený zůstatek dlouhodobého úvěru měl být uhrazen do jednoho roku.  

Otázkou však je váš splátkový prodej - není to leasing, je to opravdu jako jen splácení dluhu, auta jsou již vaším majetkem? V případě leasingu (nájem s právem koupě se postupuje účetně jinak, omlouvám se, to asi víte :o), já jen pro jistotu. 

Prosím o kontrolu sledování obratu DPH, měla jsem kontrolu z finančního úřadu, kontrolovali rok 2015. Do obratu nám spadá tak 300 000,- za rok, takže jsem byla v klidu. Řekli, že je to v pořádku a odešli. Já si teprve potom, pořádně přečetla protokol a s hrůzou zjistila, co oni tam všechno zahrnuli. Dali tam: 1 .Prodej pozemků (prodávali jsme jen pozemky, které mají lidé omylem zaploceny, tak si to dávají do pořádku) 2. Prodej starého křovinořezu 3. Příspěvek od EKO-KOMU 4. Příspěvky od občanů na vodovodní a kanalizační přípojky (přípojky jsou v našem majetku, vybírali jsme od lidí na vodovodní přípojku 5 000,- a na kanalizační 20 000,- Kč) Příspěvky jsme vybírali na základě Smlouvy na zajištění proj. dokumentace a výkonu inženýrské činnosti nutného pro vydání stavebního povolení a realizaci domovní kanalizační přípojky ve veřejné části pozemku k nemovitosti xy na investiční náklady spojené s inženýrskou činností při realizaci kanalizační přípojky. Zůstanou v našem majetku. Účtovala jsem 672 a 403. To mě docela zarazilo, protože, kdyby se tento příspěvek počítal do obratu DPH, tak bychom už od loňského roku museli být plátci. Většinu těch příspěvků jsme totiž vybrali v roce 2016.

Z hlediska obratu platí následující:

a) nezapočítávají se příjmy z prodeje dlouhodobého majetku - §4a odst. 2 zákona o DPH - tedy zahrnutí příjmů z prodejů pozemků, které uvádíte, je rozhodně chybně. Pozemky, které jste takto prodávali, jednoznačně splňovaly podmínky pro zařazení pod dlouhodobý majetek

b) křovinořez - tady je to sporné - předpokládám, že to nebyl "velký majetek" na 022 (ten dlouhodobý majetek je vymezen jako majetek podle zákona o daně z příjmů - tedy nad 40 tis. Kč). Musel bych argumentovat, že se jednalo o křovinořez vyňatý z jakékoliv ekonomické činnosti - nesekalo se s ním také na drobné zakázky, ale pouze veřejná zeleň (ale je to sporné téma - z mého pohledu stále nedořešené - tedy i zde bych sporoval, pokud to bylo jen na veřejnou zeleň - jaký bude výsledek - nevím)

c) příspěvek EKO-KOM - tady máme několikeré vyjádření, že příspěvek od EKO-KOM není odměna za ekonomickou činnost - tudíž nemůže se počítat do obratu. Nasměroval bych Vás například na následující odkaz:

http://www.smocr.cz/cinnost/financovani-obci/vyuziti-trideneho-odpadu-dph-nepodleha.aspx

d) ta poslední věc je sporná - bavíme se o hranici mezi darem a odměnou za určitou službu - tady je to o nesmírně jemných hranicích - výsledek nejsem moc schopen předjímat. Hodně bude záležet i na textaci smlouvy, do jaké míry se dá identifikovat protiplnění za to, co platí ...ZN

Obec si nechala k výročí natisknout knihu - 400 ks. Ve faktuře je uvedeno - grafická příprava, jazykové korektury, tisk knihy, doprava. Tudíž jsem to chápala jako službu a účtovala 518/231, par. 3399, položka 5169. Obec je plátce DPH, mám uplatnit odpočet? Jsou zde dvě sazby 10% a 21%. Je to správně? Nemám knihy převést na sklad nebo jako zboží? Více jak polovina knih se bude dávat zdarma občanům do každé domácnosti. Zbytek knih by se prodával. Jak budu toto účtovat. Když bude uplatněn odpočet na vstupu, tak budu muset uvádět DPH i na výstupu a zase obě sazby? Nemám s tím tolik zkušeností. Nebylo by lepší daň neuplatňovat na vstupu i výstupu.

Kniha o obci, kterou vydáváte, je pro vás výrobek. Položky při pořízení mohou být různé, účty také, ale správně by se pak měl výrobek ocenit pořizovací cenou a zavést na sklad zápisem 123/508. Z hlediska DPH na vstupu - není problém, jaká je sazba, na výstupu bude 10%, ale na vstupu můžete odpočíst jak 10%, tak i 21% dle daňových dokladů. Nic vám nepomůže , když si neuplatníte odpočet na vstupu, na výstupu budete muset danit. 

Ohledně rozdělení darů a prodeje. Zde máte možnost buď uplatnit celý odpočet a dodanit dary nebo předem určit přesnou část na dary a odpočet poměrově rovnou krátit. 

Kopíruji vám sem podobný dotaz a odpověď, najdete tam i účetní postupy: 

27/4 2016 PUBLIKACE OBCE

Obec na základě smlouvy o dílo vydává publikaci o obci. Platba je hrazena dílčími fakturami. Na konci r.2015 byla zaplacena 1.fa, po poradě s metodikem KÚ JMK byla zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,- (54.000,- bez DPH,DPH 10% 5.400,-) a k 31.12. 132/504 59.400,- jako zboží na skladě.. V lednu 2.fa zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, březnu 3.fa 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, a dubnu 4.fa(doplatek) 504/321, 321/23110 3399 5138/ 176.770,-(160.700,- zákl., DPH 10% 16.070,-(jsme plátci DPH, ale DPH na vstupu se neuplatnila).Celkový náklad je 354.970,-( 322.700,-zákl.,10% DPH 32.270,-). Máme 700 ks a cena vychází za 1 ks na 507,10 Kč(461,- zákl.,10%DPH 46,10). Zastupitelé rozhodli prodejní cenu 330,- Kč včetně DPH. Potřebovala bych poradit, zda je nutné dodanit DPH na vstupu, jsem si vědoma,že při prodeji musím DPH odvádět. Teď ale nevím z jaké ceny,nevím kolik ks budou rozdávat darem a co vlastně udělat s DPH a jak to zaúčtovat v jaké ceně(náklady jsou vyšší a jak je potom odúčtovat ze skladové evidence). Mnohokrát prosím o pomoc mám hlavu prázdnou a jsem zralá na ten "šaškec". Veškeré podklady a rozhodnutí si musím vydupat a řekne se mi ať si poradím, že od toho jsem účetní. Ani nevím jak se to účtuje,když to dají darem(DPH jsem na vstupu neuplatnila),musím dodanit? Moc Vás prosím o radu, výtisky se mají od května již prodávat (přes pokladnu, to taky nevím jak to účtovat).

Nejprve bychom si měli vysvětlit zboží - kupujete za účelem prodeje v nezměněném stavu. Různými pořizovacími náklady jste nepořídili zboží, publikace je vaším výrobkem. Měla jste účtovat na 501 a po dokončení ( a ke konci roku ) přes aktivaci majetek navést na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Pak při předání výrobku do "vlastní prodejny" převést na zboží je možné zápisem  132 MD/ 123 D.

Pokud se týký DPH - tady je to následovně:

- pokud byste si neuplatnila odpočet DPH a následně to dávala bezplatně, potom nemusíte odvádět DPH, neboť nenastane "fikce dodání" - bylo by to ale škoda, protože tady obecně byste podmínky pro uplatnění nároku na odpočet splňovali

- pokud půjdete do odpočtu, tak máte dvě základní varianty:

a) podle mne jednodušší - půjdete do plného odpočtu - klidně to můžete odpočítat nyní v běžném přiznání, i když faktury již byly dříve - tedy zaúčtujetete třeba na MD.

504        s minusem celou částku

504        s plusem základ daně

343        s plusem daň

Jen kvůli kontrolnímu hlášení to tam musíte dostat po jednotlivých fakturách s čísly dokladů, DUZP a DIČ (třeba FENIX toto nyní umí doplňovat k takovým interňákům). Následně prodáváte a odvádíte DPH. Pokud by došlo k darování, tak uděláte tzv fikci dodání - odvedete z ceny obvyklé (dal bych na úrovni, za kolik běžně prodáváte) - někdo Vám připraví, že je to třeba 20 ks v daném zdaňovacím období a Vy zaúčtujete (bude k tomu "doklad o použití"):

MD 543/Dal 504 (převádíme to na dary z 504)

MD 543/Dal 343 (hodnota DPH je potom také darem)

Do kontrolního hlášení to jde potom do A.5 bez ohledu na částku. Tedy v tomto případě to chce evidenci, kam to šlo ... (ještě k tomu účtování - tam to záleží podle software, myslím u GORDICu si budete třeba muset pomoci prostřednictvím 734... b) hned na začátku odhadnout počet pro rozdání a počet pro prodej a uplatnit to v poměrné výši - tedy třeba si říci, že 80% je pro prodej a 20% na rozdání a potom na vstupu uplatnit jen z 80% - tedy to zaúčtování

504   celá částka

504  základ daně

343  daň

by se týkalo jen poměrné hodnoty z faktur - třeba jen těch 80%. Do kontrolního hlášení bychom to zase měli navázat na ty faktury s tím, že poměr ANO (jenže nastane problém, že první faktura je již ze 2015 - když jdu na částečný odpočet, tak bych správně měl podat dodatečné přiznání na 2015 - neměl bych do kontrolního hlášení dát fakturu, kde mohl být nárok na odpočet ve 2015 a mít částečný odpočet... - i když někdo by to potom dal třeba do B.3. - byť by faktura byla nad 10 tis. kč - aby se to nevidělo).

No když od tohoto odhlédnu, tak v tomto případě darované potom neřešíte s DPH (darování jste již zohlednili v rámci prvotního odpočtu) - tedy v tomto by to mohlo být lepší. Problém nastane, pokud podíl mezi darovanými a prodanými vybočí z toho původně předpokládaného 80% na 20% o více než 10 procentních bodů - potom bych měl správně na konci roku 2016 provést přepočet...  

Obecně toto je také důvod toho, proč někdo skutečně postupuje raději tím prvním způsobem - neboť nelze moc věřit prvotním odhadům, co s takovými knihami bude a co se následně s těmi knihami dělo. Stejně potřebujete u takto významného zboží (ty hodnoty jsou skutečně velké) vědět kvůli skladům ...

Naše obec prodává tři pozemky. Všechny jsou v ÚP jako zastavěné území. Na dva jsme nechali udělat ocenění, kde je uvedeno, že oba tvoří funkční celek s RD, nachází se hned vedle domu a druhý před domem. Na jednom, který je v KN veden jako ostatní plocha, ostatní komunikace chce nový majitel vybudovat pergolu. Budou prodávány bez DPH jako funkční celek? Domy nejsou nově postavené. Poslední se nachází vedle zahrady domu, který měl kolaudaci v r. 2014. V současnosti ho má zájemce o koupi v nájmu. Bude prodej s DPH? Mockrát děkuji za odpověď. Ondrová

U funkčního celku GFŘ dává podmínku, že již před převodem to bylo užíváno tím, kdo si to bude kupovat ... (a samozřejmě by to mělo nějak sloužit obsluze domu). Tedy pokud je tam dokumentovatelné toto užívání, potom to vypadá na funkční celek a pokud by byly objekty starší 5-ti let - potom OK - bylo by osvobození. U toho posledního - zase - pokud slouží k obsluze domu (ne, že je to jen další navazující zahrada na třeba zahradu kolem domu) - potom bych byl ve funkčním celku - nicméně pokud je to ve funkčním celku s novostavbou (zde kolaudace v r. 2014), potom by to muselo být s DPH.

Ale upozorňuji - nevidím to na nějakých snímcích a i když bych to viděl, tak toto je nesmírně subjektivní ...ZN

V roce 1995 jsme pořídili zabezpečovací zařízení do kanceláře obecního úřadu ve výši 22.948,-Kč. Zaevidováno bylo do zhodnocení budovy (021).Nyní jsme toto zabezpečovací zařízení rozšířili o další kancelář ve výši 11.000,-Kč. Kam účtovat? Také do zhodnocení nebo jako službu? I když pro moji přehlednost by bylo asi lepší kdyby celé zabezpečovací zařízení bylo na 028. Jaký máte názor?

Nejprve - TZ se zvyšuje hodnota majetku až od hranice 40 tis. Kč, ale je pravděpodobné že v roce 95 to byla nižší hranice, tak odpovídám, jako že TZ je dobře (nepamatuji si, kdy se hranice zvedla, a je to zbytečné hledat, toto zde uvádím jen proto, že když bude někdo odpověď číst, aby ho nižší hodnota než 40 tis. Kč nezmátla - že na ni nereagujeme :o). 

Záleží na vás, jak zabezpečovací zařízení vyhodnotíte. Pokud bychom si "pomohli" pokynem GFŘ, který ale není závazný pro účely zařazování majetku do účetnictví, mělo by být zabezpečovací zařízení kromě rozvodů samostatným majetkem, tzn. podle ceny buď na účtu 028 nebo na účtu 022. Podle pokynu máme vzít také vždy v úvahu funkci a účel budovy, proto někdy doporučujeme účtovat ho jako TZ.

Vzhledem k tomu, že jste tenkrát vyhodnotili zabezpečení jako TZ budovy a teď ho budete rozšiřovat, bylo by vhodné neměnit účetní metodu a vyhodnotit rozšíření opět jako TZ, ve vašem případě podlimitní, které tedy zaúčtujete na účet 549, odpa 6171 pol. 5137.

Město obdrželo žádost o příspěvek od římskokatolické církve na projekt na fasádu kostela. Zastupitelstvo schválilo částku Kč: 100.000,--. Stačí uhradit tuto částku na základě výpisu usnesení zastupitelstva a schválené rozpočtové změny, kde je tato částka obsažena? Výdej jsem rozpočtovala § 3330, pol. 6323.

Pro peněžní dar není potřeba písemná smlouva, jako podklad k uhrazení stačí usnesení ZO o schválení a mít to v rozpočtu. Účtovat ho budete 572/231, RS máte správně, pokud to bude investice, pokud neinvestiční (uvedení fasády do původního stavu je oprava, TZ jen když se např. zatepluje, to se ale u památek nedělá, tak toto raději ještě ověřte), pak je správně pol. 5223. Otázkou je, zda spíše nemělo být vedeno v režimu dotací s vypořádáním (tj. dle 250/2000 Sb. se všemi povinnostmi), částka to není bezvýznamná, řádně schválit včetně VP smlouvy, tu zveřejnit, žádost náležitosti dle 250/2000 Sb. Je to i kvůli správě financí obce, dát takto vysokou částku jako neúčelový dar, kde nás nezajímá osud peněz, se nemusí jevit jako hospodárné - ale je to na zastupitelstvu, jak se rozhodnou. 

Z odboru životního prostředí a zemědělství ze Stř. kraje máme v řešení dotaci na kompostéry celkem 730 tis.Kč.V této částce jsou zahrnuty: štěpkovač 214tis a pak kontejnery 68 ks - každý ve výši do 7tis. Náklady na proj. přípravu a administraci nejsou součástí dotace. Máme sdělit, zda chceme kompostéry účtovat jako neinv. a štěpkovač jako investiční nebo zda-li vše investiční . To samé je i s tou proj. přípravou a dok. Podmínky dotačního programu účtování neřeší, záleží prý na našem rozhodnutí. Tímto Vás chci poprosit ,když si můžeme vybrat, co by bylo z hlediska účtování vhodnější .

Doporučovala bych kombinaci investiční a neinvestiční dotace. Investiční na štěpkovač, ten zavést jako samostatnou věc na účet 022 a neinvestiční na kompostéry, ty zavést podle jejich ceny (a vaší směrnice - spodní hranice pro zařazení do DDHM, ve vyhlášce je od 3 tis. Kč) buď na účet 028 nebo popřípadě 902, budete mít přehlednější evidenci pro nakládání s nimi, budete je např. půjčovat občanům apod.

Pokud jde o náklady na projekt a administraci dotace, nevadí, že nejsou kryté dotací, předpokládám, že se týkají obojího - štěpkovače i kompostérů. U projektu je to jasné, ten vstupuje do ceny majetku, tzn. rozpočtete náklady na něj poměrem k investiční a neinvestiční části. Pokud  214 tis. Kč stojí štěpkovač, tak to je 29 % z celkové částky a zbývajících 516 tis. Kč jsou kompostéry, tj. 71 % z celkové částky. V tomto poměru tedy rozdělíte náklady na projekt a ve výši 29% budou investiční (součást PC štěpkovače) a ve výši 71% neinvestiční (účet 518). U administrace dotace se podle ČÚS musíte rozhodnout a mít uvedeno ve směrnici, zda je zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku, podle toho je buď budete útovat do nákladů celé nebo opět rozpočítáte část do investice a část do neinvestice.   

V obci máme kapličku, která je zařazená na stavbách 021 v hodnotě 1,- Kč. Nyní žádáme Ministerstvo zemědělství o dotaci na rekonstrukci této kulturní památky. Již probíhají přípravné práce (projekt, vyjádření památkářů atd.) Teď mi přišla první faktura za zpracování dokumentů až po podání žádosti o dotaci a faktura za zaměření. Nyní budu přemýšlet nahlas:nevím zda žádost bude schválena, pokud ano, tak záleží na tom co bude v rozhodnutí o poskytnutí dotace (INV nebo NIV). V případě že dotace schválená nebude, tak nebude ani žádná rekonstrukce. Prozatím se na vše dívám jako na budoucí opravu a dosud vystavené Fa jsem zaúčtovala na služby (pouze jsem si raději vše rozlišila organizací). Dotaz: Nemám se raději na vše dívat jako na investici a přeúčtovat ? Je divné mít kapličku v hodnotě 1,- a opravu za cca 200.000,-.

Zda bude akce investiční či neinvestiční by mělo být již teď jasné - jednak z projektu a podle něj by měla být zpracována žádost o dotaci, ve které si většinou už charakter dotace určujete. Tím bych se tedy zabývala každopádně důkladně, abyste měla včas správné informace. Když jsem se dívala do zásad na odkazu:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/dotace-na-udrzbu-a-obnovu-kulturnich-a/pravidla-a-zakladni-informace/

našla jsem tam pro obce přidělené ÚZ - investiční i neinvestiční:

1. v případě kdy žadatelem je obec (město, městys), budou použity účelové znaky:

• 29331 – Agrokomplex – podpůrné programy APK – NIV (neinvestiční),

• 29702 – Agrokomplex – podpůrné programy APK – IV (investiční).

Tzn. myslím, že byste měli už teď v žádosti mít specifikováno, zda je to investice nebo neinvestice. Toto bych tedy každopádně prověřila. Pak jsou dvě možnosti:

Bude-li to investice, pak je to TZ majetku oceněného 1 Kč, které se podle vyhlášky eviduje také na účtu 021, ale odděleně pod samostatným inventárním číslem, účtovala byste ho tedy během pořizování na účet 042 a po dokončení byste o něj nezvedla cenu kapličky, ale zařadila ho na účet 021 jako samostatné i.č. -TZ kapličky oceněné 1 Kč.

Bude-li to neinvestice, pak to tedy jako opravu budete účtovat na účet 511 a související služby na účet 518.

Jinak se dost těžko radí, když byste nevěděla, zda to bude investice či neinvestice, kam teď náklady účtovat. Ono je to totiž v podstatě jedno, především pokud dostanete rozhodnutí z MZE do konce roku, tak to můžete kdykoliv letos opravit a nic se neděje. Pokud by to byla ale oprava meziroční, tak tam je to pak horší, ale stejně je jedno, jestli teď budete účtovat na účet 042 nebo 518, protože i když by se to opravovalo meziročně, tak pak buď snižujeme nebo zvyšujeme náklady příštího roku (významné částky se opravují přes účet 408), ale doporučuji to opravdu raději zjistit, ať se tomuto, zvlášť meziročnímu opravování, vyhnete. A ještě pozor na úhradu za zpracování žádosti o dotaci - podle ČÚS máte mít ve směrnici uvedeno, zda tyto náklady zahrnujete či nezahrnujete do ceny majetku.

Obci byla poskytnuta dotace z Ministerstva pro místní rozvoj z programu 11703 - Integrovaný regionální operační program, název akce Dopravně bezpečnostní úpravy v obci, typ financování ex post. Jedná se o výstavbu nového chodníku s jeho odvodněním, výstavba nového osvětlení, likvidace staré autobusové zastávky a stavba nové. Realizace akce je do 31.12.2017, financování 30.6.2018, předložení dokumentace k závěr. vyhodnocení 31.12.2018. Účast stát. rozpočtu 7 639 668.90 (90%), vlastní zdroje 848 852,10 (10%). Částku dotace ze stát.rozpočtu 7 639 668,90 jsem zaúčtovala na 955/999. Prosím o radu, jakým způsobem mám celý případ účtovat pro jednotlivé roky ( v roce 2016 je v řádku 1.90 stát.rozpočet, 1,10 vlastní zdroje - celkem 3,00 Kč - nikam jsem neúčtovala !!!). Jak zaúčtovat jednotl. roky 2016, 2017, 2018 (rozhodnutí, příjem dotace, faktury, náklady, jaké použít ÚZ, jaké použít SÚ k projektu, ozn. org, dohady, rozpočtové opatření apod.). Pro lepší orientaci v dotazu si dovoluji dnes na Váš mail zaslat Registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace. Děkuji. Prosím ještě o doplňující odpověď k mému dotazu ze dne 13.6.2017 Dotace MŽP Program 11531 obnova struktur, kde píšete, že je potřeba podle plánovaných příjmů a výdajů provést rozpočtové opatření do příjmů a výdajů na letošní rok - tzn. narozpočtovat dotaci do příjmů i do výdajů a do výdajů i vlastní podíl. Vysvětluji si správně, že rozpočtové opatření na rok 2017 učiním tak, že narozpočtuji dotaci do příjmů i do výdajů, do výdajů i vlastní podíl pouze za rok 2017, za rok 2018, 2019, 2020 budeme s dotací počítat již v rámci sestavovaní rozpočtu. Rozpočtové opatření máme též označovat ÚZ, org. apod.? Děkuji.

Pozor na to, že dotace není jen ze SR, ale i z EU a je rozdělená na investiční a neinvestiční část, najdete to na druhé straně rozhodnutí, kde máte i přidělený ÚZ a nástroj, pro tuto akci budete používat ÚZ 17015 - neinvestiční ze SR, ÚZ 17016 neinvestiční z EU, ÚZ 17968 investiční ze SR, 17969 investiční z EU,  nástroj 107, zdroj 1 u prostředků ze SR a vlastního financování a zdroj 5 u prostředků z EU. Každou fakturu je potřeba ve výdajích podle toho rozdělit, na konci má být v součtu NZÚZ použit ve výši dotace, jen NZ ve výši vlastních zdrojů. Pokud jde o značení org, doporučujeme zvolit si jednotný org a značit jím všechny používané SÚ.

K datu rozhodnutí se ve výši dotace účtuje do podrozvahy 955/999. Máte dotaci ex post, budete tedy platit jednotlivé faktury a teprve pak vám, nejspíš až po ukončení celé akce, pošlou dotaci. Jednotlivé faktury budete účtovat podle jejich druhu - investiční na účet 042, neinvestiční např. 511, 518... Úhrady jednotlivých faktur musíte poměrově rozdělovat, máte tu nejsložitější možnou kombinaci značení - jednak musíte nejdřív určit, zda je to podle rozhodnutí (a žádosti o dotaci) investice či neinvestice, podle toho zvolit účtování a ÚZ, pak to rozdělit procenty na účast SR (NZ 1071 + ÚZ), účast EU (NZ 1075 + ÚZ) a vlastní zdroje (jen NZ 1071, bez ÚZ). Máte realizaci do konce roku, tzn. investiční i neinvestiční náklady projektu vynaložíte letos, jelikož ale nebudete mít dotaci ještě vyúčtovanou, tak u invetiční části musíte k datu zařazení dokončeného majetku zaúčtovat dohadu dotace 388/403, u neinvestiční části k 31.12.2017 udělat dohadu neinvestiční části dotace 388/672. Výše dohad záleží na tom, zda celkové vynaložené náklady budou odpovídat rozhodnutí. Pokud ano, můžete i dotaci dohadovat ve výši podle rozhodnutí. Pokud ne, musí se dohadovat procenticky podle skutečně vynaložených nákladů.

Příští rok vyúčtujete dotaci zápisem 346/388, příjem dotace: neinvestiční 231 pol. 4116, podíl SR ÚZ 17015,NZ 1071, podíl EU ÚZ 17016 NZ 1075 /346, investiční 231 pol. 4216, podíl SR ÚZ 17968,NZ 1071, podíl EU ÚZ 17969 NZ 1075 /346 a odúčtovat z podrozvahy 999/955.   

Pokud jde o rozpočtování, tam je opravdu potřeba podle plánovaých příjmů a výdajů. Akci budete realizovat letos, tzn. výdaje vč. NZÚZ musíte mít narozpočtované celé letos. Dotaci obdržíte nejspíš až po dokončení a vyúčtování v příštím roce (neznám přesné podmínky, ale u dotací ex post to tak bývá), tam tedy letos příjem mít nebudete, jen ty dohady.

Co se týče předchozího dotazu, je to také dotace ex post, tzn. musíte postupovat podle podmínek dotace, jelikož vám jí pravděpodobně pošlou až po dokončení celého projektu, tak jí budete rozpočtovat až v roce dokončení - pravděpodobně v r. 2020 nebo 2021, podle toho, jak stihnete akci dokončit. Do výdajů byste jí měla rozpočtovat podle toho, jak je plánujete vynaložit - buď podle rozhodnutí, jestli to odpovídá, nebo např. podle smlouvy o dílo, ve které byste měli mít předpokládané výdaje na dílo v jednotlivých letech uvedeny.  

1. Byla schválena Radou Energoregionu dotace na malou komunální techniku ve výši 62 tis. pro naši obec. V červnu jsme zahradní traktor v hodnotě 150 tis. koupili a budeme čekat do konce července (ještě to není jisté) jestli nám pošlou peníze. Poté teprve bude sepsaná Darovací smlouva. Ke dni koupě traktoru jsem zavedla do majetku i dotaci na účet 403. Začne se rozpouštět až za červenec, tak doufám, že mi do konce července dojdou peníze na účet. Co když ale ne. Mohu ponechat na kartě majetku dotaci? Zatím mám v ruce usnesení o tom, že Rada Energoregionu o tom rozhodla na svém jednání. Teď ještě zaúčtování. Ke dni připsání peněz na účet MD 377/D 403 a zároveň MD 231 0040 3745 3121/D 377. 1. Máme zaměstnance, kterému vzhledem k jeho zdravotnímu stavu bychom chtěli proplatit jednu dávku očkování na klíšťovou encefalitidu. Prosím o kontrolu. Zaúčtovala bych jako službu 518 a pol. 5169. Nemáme žádný sociální fond, z kterého by se to dalo proplácet. 3. V roce 2011 proběhla rekonstrukce víceúčelové budovy (hodnoty budovy přes 8,5 mil. Kč) s dotací ve výši 2,5 milionů. Během následujících 5 let (2011-2016) tvořila jistá firma monitorovací zprávy podle dřívější účetní vypočítané na 140 000,- Kč. Tato částka se vložila v roce 2011 jednak do hodnoty majetku a také na účet 389 a každý rok po fakturaci na mon. zprávu se odúčtovává. Letos udržitelnost projektu skončila, přišla poslední monitorovací zpráva a zjistila jsem, že na účtu 389 mi zůstalo přes 94 tis. Kč. Jak tento účet vyčistit. Budu postupovat podle ČÚS 710. Zaúčtuji 389/0100 MD a 551/0300 D. Pořizovací cenu uvedenou na kartě a SU 021 snižovat nebudu.

1. Pokud poskytnutí dotace není ještě "jisté", je jen předběžně schválena, ale nemáte nějaké závazné potvrzení o jejím poskytnutí, tak byste jí na účet 403 neměla účtovat. Až budete mít oběmi smluvními stranami podepsanou darovací smlouvu, pak jí teprve účtujte na účet 403. Teď tedy zaúčtování dotace i rozpouštění zrušte a vyčkejte na toto. Jelikož to bude dotace přiznaná až po zařazení majetku, není problém jí na kartu dodatečně přiřadit a začít rozpouštět až od té doby, nikoliv zpětně. Každopádně si upravte ve směrnici, jak o takových dotacích budete účtovat - zda je budete vždy účtovat na účet 403 a nově rozpouštět, nebo, což doporučujeme spíše, využijete významnost - významné částky přiřadíte na kartu zařazeného majetku, nevýznamné jednorázově zúčtujete do výnosů 403/672.

2. Nevadí, že nemáte sociální fond, povinný výdaj to podle mě každopádně není, jen určité zvýhodnění, účtovala bych to tedy na účet 528, pol. 5499. Mělo by být schváleno radou. 

3. Ano, je to přesně případ podle bodu 4.6 ČÚS č. 710, kdy rozdíl vzniklý od dohady zúčtujete na účet 551 - vyjde vám to v závěru stejně, ale účetně nejsprávněji jste měla poslední fakturu zaúčtovat 389 MD ve výši zbytku dohady/321 D ve výši faktury a zbytek 551 D. Tím vlastně jednorázově snížíte náklady, protože na 551 MD budete postupně odepisovat z větší částky, než jste měli.  

Veřejnosprávní kontrolou účetnictví školské příspěvkové organizace v roce 2015 bylo zjištěno následující: Paní ředitelka školky chtěla zakoupit do jídelny konvektomat ve výši 165 734,- Kč a protože na Fondu investic nebyl dostatek prostředků na nákup konvektomatu, tak zažádala zřizovatele o převod chybějící částky 45 000,- Kč z RF do IF a převod byl schválen. Paní účetní však zaúčtovala nákup konvektomatu do nákladů na účet 501 a zařadila ho do majetku 022/401 a začala ho odepisovat, neúčtovala přes Fond investic , což je porušení rozpočtové kázně, a neprovedla ani převod chybějící částky z RF do IF. Výsledek hospodaření tím byl také zkreslen. Prosím poraďte nám, jak nejlépe tuto situaci napravit.

Musím říci, že to účtování je skutečně hodně vedle. Dle mého názoru nezbývá než trvat na provedení oprav - tedy v roce 2017:

- doúčtování převodu z rezervního fondu MD 413(414)/Dal 416

- dále by mělo dojít k opravě nesprávně zaúčtovaných nákladů - správně by se mělo rozhodovat podle hranice významnosti (0,3% aktiva netto) - pokud do této částky, tak s minusem MD 501/Dal 401 (tím opravuji to nabrání do majetku proti 401), pokud to je více než 0,3% aktiva netto, tak to máme udělat ne proti 501, ale proti 408 - asi by se udělalo 401/408.

- zaúčtovat čerpání z fondu investic - celá částka - tedy MD 416/Dal 401 - celých 165 tis. Kč

- potom by se správně měly ještě dopočítat odpisy, které by správně naběhly za roky 2015 a 2016 - ty doúčtovat MD 551/Dal 082 (to bych udělal, pokud by oprava šla proti 501) nebo případně MD 408/Dal 082 (to bych udělal, pokud oprava výše by šla proti 408.. - ať je ta oprava již komplexní). No a zase k tomu tvorba fondu 401/416. 

No - to by snad bylo vše - na pochvalu pro účetnictví dané PO to tedy skutečně není...ZN

Dobrý den, máme dotaz zda datum UZP na faktuře musí být shodný s datem převzetí na dodacím listu. Příklad: máme objednáno zboží, které nám je dodáno např. 16.6. ráno, ale faktura je vystavena v den vyskladnění dodavatelem, tj. předchozí den 15.6. Je to běžný postup i u objednaného zboží, které nám je následně doručeno poštou a v balíku je faktura. V těchto případech se vždy liší datum UZP na faktuře s datem na dodacím listu. Dále máme dotaz zda součástí všech faktur musí být dodací list. Jedná se nám zejména o úhrady služeb nehmotného charakteru. Domníváme se, že podpis zodpovědné osoby za příjemce je dostatečnou účetní stopou o tom, že služba byla provedena. Děkujeme za odpověď

Víte ono tady jde i o dodací parity. Pokud jsme v režimu, že dodáno je již odesláním od dodavatele (takzvané EXW parity ...), tak skutečně může být nastaveno DUZP dobře již ve vazbě na odeslání, neboť zboží již bylo odesláno  ...Takto to v zásadě nastavuje jako základní možnou variantu i občanský zákoník (§2090 ...). Já bych v tomto problém neviděl - když se takto odesílá zboží třeba prostřednictvím pošty, tak ono DUZP na doklad ani jinak dát nejde než že je to odesláním. Tedy končím konstatováním, že je určitě možné, že se v konkrétním případě rozejde DUZP a okamžik, kdy si kupující zboží převezme.

Dodací list nemusí být rozhodně součástí všech faktur. Dodací list je dokumentem potvrzujícím předání zboží (upozorňuji, že není ani právní povinností, je to jen o zvýšení právní jistoty a dokumentace případu .. + je to dokument i pro případy, kdy se třeba průběžně dodává a fakturuje jednou za měsíc ....). U služeb obecně - je to zase jen a pouze o dokumentaci, že služba byla provedena - zda se to třeba potvrdí na faktuře nebo se udělá něco jako zjišťovací protokol provedených prací ... Pokud vezmu třeba svoje práce, tak zda udělám fakturu, kde rozepíši, co bylo předmětem prací nebo k tomu udělám ještě další doklad, kde práce rozepíši - to je asi úplně jedno. Samozřejmě u prací většího rozsahu se podepisují zjišťovací protokoly ... ZN