Dotazy

Od roku 2015 máme akci Regenerace městského parku (kácení a výsadba nové zeleně). Bylo zažádáno o dotaci na MŽP. V roce 2015 dávala paní účetní výdaje na 518, byly to výdaje na projekty. V roce 2016 faktury za projekty jsme také účtovali na 518. Tento rok dochází k samotné realizaci a pokračovali jsme nadále v účtování přes 518. Z MŽP nám zatím žádné rozhodnutí o dotaci nepřišlo, ale došel od nich dokument „kumulativní rozpočet projektu“, kde jsou rozepsané čtyři faktury na způsobilé a nezpůsobilé výdaje. Je zde uvedeno, že celkové výdaje jsou 5869891,- Kč, z toho způsobilé 5803966,-Kč a dotace EU 3482379,-Kč. Dále přišlo prohlášení o investičních a neinvestičních nákladech. Dle těchto dokumentů chápeme, že akce je z větší části investiční. V neinvestičních nákladech je pouze faktura za publicitu, která ještě nebyla vystavena. Měli bychom teď všechny faktury za projekty, tech. dozory a za realizaci přeúčtovat z 518 na 042. Můžeme to udělat za roky 2015 a 2016 jako opravu hromadné chyby 042/408 v celkové částce 641663,-Kč? A rok 2017 (máme zatím výdaje v částce 3152906,50Kč) opravit 042 a -518 a opravit RS 231 3745 5169 na 231 3745 6121? Konec akce je naplánován na červen 2017, pak bychom zařazovali do majetku 029/042. O dotaci jsme zatím vůbec neúčtovali, ani výdaje neznačíme UZ. U projektu také vznikne příjem z pokácení a to musíme poskytovateli dotace doložit a on sníží způsobilé výdaje.

Pokud se opravdu jedná o investiční dotaci, tak s navrženými opravami účtování souhlasím. Výdaje se ÚZ značí po podpisu smlouvy nebo po vydání rozhodnutí, popř. na základě jiného závazného dokumentu, ve kterém by byl ÚZ projektu přidělen. Jelikož je dotace investiční (až na publicitu), dohadujte jí na účet 403 zápisem 388/403 ke dni zařazení majetku, ale pouze za předpokladu, že k datu zařazení bude poskytnutí dotace nezpochybnitelné - budete mít její poskytnutí z MŽP potvrzeno. Následně k datu vyúčtování dotace budete účtovat předpis 346/388 a příjem dotace 231/346.

Pokud jde o zařazení provedených prací do majetku, uvádíte jen kácení a výsadbu nové zeleně, tzn. žádné drobné stavby nebo movitý majetek asi pořizovány nebudou, pak bych to na účet 029 zařadila jako TZ pozemku p.č. xxx.

Pokud jde o příjem z pokácení, nevím, jakého je charakteru, pokud je to příjem z prodeje dřeva z pokácených stromů, účtovala bych to klasicky do výnosů (lze účet 644, pol. 2310). V úvahu by teoreticky připadalo i snížení účtu 042, ale to např. v případě, že by bylo s dodavatelem dohodnuto snížení ceny díla s tím, že dřevo z kácení bude jeho, nicméně v případě kácení a následného prodeje (byť dodavateli) to patří do výnosů, není to totiž ani případ, kdy bychom měli pro snižování vstupní ceny majetku oporu ve vyhlášce.   

Firma X.Y. požádala dobrovolný svazek měst a obcí o dotaci na nákup rolby pro strojovou úpravu běžkařských stop. Svazek požádal své členy, zda přispějí na nákup rolby. Naše obec na rolbu přispěla. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním příspěvku ?

Pokud jste přispěli DSO, pak např. takto: 572 MD/ 231  odpa např. 3419 pol. 5329 D. Případně přes předpis 572 MD/ 349 D a 349 MD/ 231+RS D. I když je to příspěvek na pořízení rolby, tak majetek nebude pořizovat DSO, ale dá ho jako dotaci, tj. také na 572, tak volím provozní příspěvek, protože pro DSO na pořízení DM určen není. Položku investičního příspěvku by měl volit až DSO dle právní formy příjemce. Je to můj názor, upřímně se přiznávám, že může být i názor, že konečným cílem je pořízení DM a že je vhodnější položka 6349, ale pak se v sumarizaci výkazů objeví 2x dotace poskytnutá na pořízení DM (jednou od obcí svazku, jednou od svazku firmě), tak si myslím, že větší vypovídací schopnost má jen "běžná" dotace DSO. 

Naše škola bude dělat retopint atletické dráhy. Měli by dostat dotaci. Opravu ale musí uhradit předem a teprve následně dostanou dotaci. Obec jim poskytne 400 000Kč na předfinancování a po obdržení dotace, by měla škola obci vrátit částku ve výši dotace .Potřebovala bych poradit, zda máme se školou uzavřít nějakou smlouvu, na jejímž základě nám vrátí částku po obdržení dotace nebo stačí usnesení zastupitelstva.

Můžete jim dát půjčku nebo můžete dát jako zálohu na dotaci na účet 373 (471 - dlouhodobý, kdybychom očekávali, že dotaci PO dostane až po 5/2018) a pak až vrátí, tak brát jako vratku zálohy - to se často praktikuje, protože dochází k tomu, že se např. dotace PO od poskytovatele pokrátí a pak se nemusí ze strany obce rušit půjčka a měnit na dotaci. U obojího je vhodná smlouva. Smlouva o půjčce nebo smlouva o poskytnutí dotace a jejím vypořádání. 

Zaúčtování: 373 (471) MD/ 231 + RS (pokud oprava, tak položka 5331) D

Nebudete dělat dohadu 572/349 - protože čekáme dotace "shora" a že nám záloha na dotaci bude vrácena. 

Vypořádání - vratka dotace 231 položka 2229 MD/ 373 (471) D, když bude vráceno v roce 2018, když letos (2017) tak lze i minus 5331 - na to by měla vázat rozpočtová opatření. 

Prosím o radu ohledně založení rezervního fondu. Zastupitelstvo obce schválilo "založení rezervního fondu rozvoje a investic na splaškovou kanalizaci a ČOV" Obec má běžný účet, účet na rezervní fond co se týká vodárny na tento účet přeposílám, co si zastupitelé schválili na obnovu infrastrukturního majetku tj. celkem odebraná voda x cena za m3 v účetnictví účtuji 236 (419/401) a pak účet na kanalizaci, na který chodí poplatky za stočné a veškeré faktury co se týká opravy a služeb na kanalizaci a ČOV. Teď nevím jestli mohu použít ten účet co máme na vodárnu jen pro rezervní fond, nebo musíme založit u banky nový účet na kanalizaci. A nebo si na účtu kanalizačním tvořit rezervu na obnovu infrastrukturního majetku podle kalkulace ceny stočného.

Doporučuji nezakládat nový účet, je to zbytečně drahé, můžete na jednom 236 vést analyticky i další fond a účtovat stejně, jen si analyticky oddělit i 419, k 236 i k 419 pak příjmy a výdaje jednotlivých fondů také analyticky oddělovat. Často se u peněžních fondů obcí takto postupuje (i když já nerada vidím , když jeden účet u banky neodpovídá jedné analytice - musí se pro kontrolu zůstatku analytiky sčítat), je to efektivní.

Mám dotaz ohledně zaúčtování a úhrady daně z nemovitých věcí, kterou v těchto dnes rozesílá FÚ. Účtuji na účet 532/231 10 6399 5362 bez předpisu. Nevím, zda je to dostačující nebo se musí udělat předpis - 34x.

Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb. jsou od daně z nemovitých věcí osvobozeny "pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí". Za pozemky ve svém k.ú. byste tedy daň z nemovitých věcí platit neměli. Pokud máte pozemky na jiném katastru, tak za ty asi ano, s navrženým účtováním souhlasím, paragraf bych použila ale spíše 3639, který se používal i pro daň z nabytí nemovitých věcí (obec je od této daně od 1.11.2016 osvobozena).

Co se týče předpisu 532/342, ten udělat můžete, a to k datu povinnosti uhradit daň. Není to nezbytné. Mohou však někteří kontroloři vyžadovat. 

Naše obec buduje nové chodníky. Prosím Vás o vyjádření, zda součástí investice jsou i právní a poradenské služby a faktury za obstarávání různých stanovisek a dokladů potřebných k výstavbě.

Náklady související s pořízením stavby jsou vyjmenované v § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Podle písm. a) jsou to např. náklady na "přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce". Všechny vámi vyjmenované náklady tedy spíše patří do ceny chodníků, v průběhu výstavby se účtují na účet 042, RS odpa 2219, pol. 6121.

Na budovu OÚ byla zakoupena a nainstalována vitrína v hodnotě 14 000,- Kč. Vitrína byla namontována na zeď budovy a napojena na přívod elektrické energie, aby mohla být osvětlena. Jedná se o TZ budovy nebo zařadit jako DDHM? Mám ještě jeden dotaz, měsíčně vystavuji zálohové faktury na nebytové hospodářství za elektrickou energii (účtuji 311MD/324D) a dvě zálohové faktury nám odběratel neuhradil, ale od E.ONU již přišlo vyúčtování. Odběratel po mně chce vystavit na tyto dvě neuhrazené zálohy, zálohovou fakturu mínusem, nikdy jsem se s tímto nesetkala, mám ji vystavit? (Já jsem k datu vyúčtovací faktury odúčtovala -311MD/-324D ve výši těchto dvou neuhrazených záloh a do vyúčtovací faktury jsem neuhrazené zálohy vůbec nepromítla.) Děkuji

Ta vitrína by mohla být vyhodnocena jako zabudovaná, tj. jako součást budovy, byl by to zásah do majetku pod hranicí TZ, (podlimitní TZ), položka 5137, účet např. 549, hodnota majetku se nezvyšuje, vhodné poznamenat na kartu majetku jako o vybavení budovy, případně do pasportu budovy, pokud jej vedete. 

Ing. Nejezchleb má názor tento: 

Ta vitrína nezajišťuje samostatnou funkčnost budovy. Budova je pouze nositelem, kam se ta vitrína umístila. Funkčnost budovy je ale na vitríně nezávislá. Když bych to otočil a koupil bych si z nějakého důvodu vitrínu jako nábytek dovnitř, ukotvil ji na zeď a dal do ní osvětlení, tak skoro budu uvažovat o DKP na 028. Ale chápu, že je to k diskusi, nicméně tady bych skutečně viděl dost velký postor pro to mít to samostatně. 

Já jsem vycházela spíše z principu "zabudovaného nábytku", který se dává jako součást stavby, ale takto jsou argumenty pro obě varianty, tak byste si mohla vybrat, co je vám účetně i funkčně bližší, argumenty pana Nejezchleba mají také svou váhu. 

U záloh toto popsáno nikde není - ono by to nebyly vlastně dobropisy - jen dokumenty, že byly zálohové faktury jako požadavky na peníze - nebyly daňovým dokladem, nyní již vyúčtováváme a protože nezaplatili, tak svůj nárok dáváme do vyúčtování a již dáváme nějak najevo, že zálohové faktury nemají platit (je to jako bychom napsali k vyúčtovací faktuře, že úhrada zálohových faktur je bezpředmětná, neboť nárok byl zahrnut do vyúčtování) - to asi klidně můžete udělat, ale také - pokud se to neudělá nebo udělá, ničemu to nevadí a o ničem se neúčtuje.

Na účet D403 3xx účtuji příjem investičního transferu na DM a na účtu MD 403 5xx účtuji rozpuštění transferu. Když vyřadím DM s transferem, tak zaúčtuji zůstatek transferu MD403 5xx a D672 3xx. Celá hodnota transferu vyřazeného majetku, ale stále zůstává na účtu D403 3xx. A teď nevím, jestli je to v pořádku, že celá hodnota transferu je pořád na účtu 403 3xx, i když majetek už je vyřazený. Mám to nějak odúčtovat z té 403 3xx nebo to může pořád tam zůstat? 2) Po kolegyni jsem zjistila, nesrovnalosti na 403 v hodnotě 401 Kč můžu to opravit zápisem MD403 3xx a D672 3xx?

1. Je to opravdu tak, že i po dorozpuštění je dotace stále vedena v  původní hodnotě na D účtu 403 (u vás s AÚ 3xx), ale máte jí zároveň v celé výši rozpuštěnou na MD 403 5xx, takže ve stavu účtu 403 již zobrazena není. Děje se to proto, že musíte u účtu 403 dodržovat závazné analytiky dodavatele SW, aby vám vstoupily příslušné údaje do položek C.1 a C.2. Můžete to tak nechat nebo, zvlášť pokud byste měla takovýchto rozpuštěných dotací na účtu již mnoho a bylo by to nepřehledné, je možné  to vyřešit zápisem MD 403 AÚ 3xx / D 403 AÚ 5xx. Záleží i, jestli chcete mít transfer z nějakého důvodu evidovaný. Když je majetek již vyřazen, tak ale moc není důvod. Někteří kontroloři sice požadují mít částky přijatých dotací na účtu 403 nadále evidovány, i když jsou na jiné AÚ dorozpuštěné a zůstatek této dotace je tedy stejně 0, ale podle mě to pro nemají v účetních předpisech oporu, protože když už je i majetek, ke kterému se transfer váže, vyřazen, ztrácí už informace o dotaci na jeho pořízení význam.

Jen pozor i pro ostatní obce - pokud splňujete podmínky pro sestavení výkazu o změnách VK,  tak analytiky  nerušit, protože mají vliv na počáteční stavy výkazů - výkaz se dělá  jen ročně. Možnost vyrušit tedy platí jen pro ty obce, které tento výkaz nesestavují.

2. Nevím o jakou nesrovnalost se konkrétně jedná, nemohu vám tedy s jistotou poradit, ale pokud např. nedorozpustila transfer k nějakému vyřazenému majetku, je tento zápis možný, je to nevýznamná částka, ale vždy je lepší se snažit rozdíl identifikovat.

V roce 2016 jsme dostali od Středočeského kraje investiční dotaci na postavení nové autobusové zastávky v hodnotě 180 000 Kč. Podle smlouvy se všechny náklady s touto akcí spojené, měly účtovat na ÚZ 806. Letos v květnu přišla kontrola ze Střed.kraje a chtěli vidět, jak je vše zaúčtované. Kontroloři měli připomínky k tomu, že nemáme oddělené vlastní náklady. Celkové náklady na zastávku byly 208 945,- tudíž 28 945 Kč jsem měla prý zaúčtovat jako vlastní zdroje a nedávat již UZ 806. Vše je již zaúčtováno v roce 2016. Chtějí po nás nápravu, ale já opravdu nevím, jak v roce 2017 mám odúčtovat z ÚZ aby viděli naše vlastní zdroje.

Ono by šlo otevřít účetnictví roku 2016 a UZ u výdajů snížit, stačí však jen napsat na doklady „fixem“ opravy zápisů. ÚZ „krajský“ nevstupuje do žádných výkazů  (FIN 2-12 M“)- ani v příjmu ani ve výdaji. Je to ale velmi formální postup jen pro vyhovění kontrole, když je výdaj evidentně vyšší než dotace. Nasypte si „popel na hlavu“, řekněte, že jste na fa vyznačila všude výši výdaje do výše dotace a vlastní zdroje označila "fixem"  jen do výše dotace, protože jinak opravit nelze.  Otázkou je i znění smlouvy s krajem. Pokud je ve smlouvě, že náklady s akcí spojené se měly značit UZ. Je ve smlouvě přímo uvedené, že vlastní zdroje se značit UZ nemají? Je  vůbec v souladu se smlouvou požadavek kraje na opravu značení výdajů?

Vysvětlení: Jen ÚZ z ústředí (pětimístné, co vystupují do FIN 2-12M) se značí do výše dotace, krajské tříčíselné ÚZ jsou jen věcí odděleného sledování, tj. při nich se nevychází z obecných předpisů, ale jen ze znění smlouvy. Pokud ve smlouvě není nic o značení výdajů krytých vlastními zdroji nad výši dotace k výdajům s akcí spojených, tak by zase mohlo být při jiné příležitosti vytčeno, že vlastní zdroje ÚZ označeny nebyly...

Potřebovala bych radu ohledně směny pozemků s občanem. Obec směnila s občanem pozemek ostatní plocha výměra 173 m2 (hodnota v evidenci pozemků 269,88 Kč) za pozemek občana trvalý travní porost o výměře 121 m2. Protože pozemek obce je větší, občan doplatil obci částku 4.160,-Kč. (cena 80,-Kč/m2 z rozdílu metrů 173 - 121). Jak tuto operaci zaúčtovat a zařadit nově nabytý pozemek TTP o výměře 121m2?

Včera jsem zodpovídala ke směně podobný dotaz, když tak se na něj prosím podívejte, nebo i na obdobné dotazy, stačí, když do vyhledávání v dotazech napíšete "směna" a vyjede vám spoustu příkladů, jak o směně účtovat. Pro správný postup účtování směny je totiž důležité si nejprve ujasnit, jak budeme pozemky oceňovat - zda jsou ceny pozemků ve smlouvě uvedeny či nikoliv. Podle popisu to vypadá, že ceny pozemků ve smlouvě uvedeny nemáte, ale jen např. ZO rozhodlo o doplatku 80 Kč/m2 ? Pak se musí pozemky ocenit RPC, což je buď cena podle ZP nebo odhadem podle oceňovací vyhlášky. Mohla byste asi jako RPC použít i tu cenu 80 Kč za m2, ale ZP nebo odhad dle vyhlášky je správnější. Pokud bychom jako RPC vzali těch 80 Kč za m2, bylo by účtování ke dni podání návrhu na vklad:

1. předpis výnosu ze směny 311/647 13 840 Kč (173 m2 x 80 Kč)

2. předpis závazku ze směny 042/321 9680 Kč (121 m2 x 80 Kč)

3. kompenzace 321/311 ve výši 9680 Kč

4. vyřazení vašeho pozemku z účetnictví 554/031 269,88 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 9680 Kč

6. příjem doplatku 231/311 4160 Kč

Významný rozdíl to není, tak byste nemusela přeceňovat na RH, ale ověřte to ve své směrnici, jestli v ní máte významnost pro přecenění na RH stanovenou.

Směňujete ale různé druhy pozemků, tam by měla být jejich RPC za m2 asi rozdílná, to takto ale nemohu posoudit, opravdu záleží na znění smlouvy.

Máme rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR na chodníky ve výši cca 13 mil. Kč. Realizace akce je do 30.09.2017, firmě provádějící tuto investiční akci zaplatíme do 30.03.2018, závěrečné vyhodnocení akce je do 30.09.2018. Po výběrovém řízení již víme, že vysoutěžená cena je okolo 10 mil. Kč. S naší bankou máme domluven úvěrový rámec na cca 25 mil. Kč, který ještě pokryje další akci " Obnova návrší u kostela". Z tohoto úvěru bychom průběžně hradili dodavatelské faktury na tuto investiční akci. Po vyhodnocení akce bychom úvěr zaplatili obdrženou dotací plus naší spoluúčastí. Prosím o kontrolu účtování: 1/ rozhodnutí o poskytnutí dotace 955 MD x 999 D ve výši cca 13 mil. Kč 2/ v rámci rozpočtové změny financování na pol. 8123 x 231 040 D 2219 6121 ve výši poskytnutého úvěru v r. 2017 3/ před obdržením dotace opět rozpočtová změna 231 040 MD 4216 x 231 040 pol. 8124 D Děkuji za případné komentáře.

K jednotlivým bodům:

1. účtování máte dobře, dotaci byste ale měla do podrozvahy zavést jako podmíněnou pohledávku v hodnotě předpokládané pohledávky, tzn. máte přiznanou dotaci 13 mil. Kč, vysoutěžili jste ale cenu 10 mil. Kč, tak konečná přiznaná dotace bude pravděpodobně o dost nižší než původně přiznaná, v tomto případě bych tedy doporučovala spočítat v souladu s podmínkami dotace pravděpodobný nárok vzhledem k vysoutěženým nákladům a v této částce zaúčtovat dotaci na podrozvahu

2.Souhlas -  pokud jde o rozpočtování úvěru, tam byste po podpisu úvěrové smlouvy (kterému předchází schválení přijetí úvěru zastupitelstvem) opravdu měla provést rozpočtovou změnu na pol. 8123 ve výši čerpání úvěru v letošním roce a zároveň do rozpočtu v rámci změny zapojit předpokládané výdaje na akci, které, vzhledem k tomu, že budou hrazeny z úvěru, budou logicky tedy ve stejné výši jako jeho čerpání. Vypadá to, že se bude jednat o úvěr přímo čerpaný z úvěrového účtu, pak tedy budete při placení faktury účtovat RS přímo k účtu 451 a program by vám měl generovat z obratu 451 položku 8123 (ale položku 8123 musíte mít narozpočtovanou).

3. Z dotazu si úpně nejsem jistá průběhem realizace akce - máte asi překlep v prvním datu, tzn. realizace akce a vyúčtování musí proběhnout do 30.9.2018 a dodavateli budete platit postupně až cca do 31.3.2018. Pak tedy opět do rozpočtu na letošní rok zapojit položku 8124 ve výši předpokládaných splátek pro letošní rok, pokud ovšem nějaké plánujete - uvádíte, že úvěr zaplatíte po vyhodnocení akce obdrženou dotací a zbytek z vlastních zdrojů. Nevím, jak máte dotaci nastavenou, zda vám letos nějakou částečnou platbu pošlou a vy jí pak použijete na splátku úvěru. To samé platí pro rozpočtování očekávané výše dotace do příjmů - dotace se do příjmů rozpočtuje po uzavření smlouvy nebo ke dni rozhodnutí a u víceletých projektů se rozpočtuje  podle očekávané výše přijetí v jednotlivých letech realizace.

Obec prodává pozemek o výměře cca 3500 m2 za účelem vybudování přístupové komunikace pro návštěvníky státního zámku (NPÚ). Pozemek je přilehlý k budově státního zámku.V katastru nemovitostí je pozemek veden jako ostatní plocha, v územním plánu je veden v plochách veřejného prostranství - zeleň. Podléhá tento prodej DPH? Byla ukončena předprojektová příprava a nyní se pracuje na projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení.

Hodnotíme tedy pozemek, který nyní netvoří funkční celek se stavbou (asi nemůžeme říkat, že tvoří nyní funkční celek se zámkem - samozřejmě neznám podrobnosti situování pozemku - spíše se jen dohaduji. Pokud by náhodou funkční celek se zámkem tvořil, potom by tam beze sporu bylo osvobození.... - připomínám, že funkční celek by se podle GFŘ měl vyznačovat charakteristikou že před převodem byl užíván se stavbou a po převodu taktéž se stavbou).

Pokud tedy netvoří funkční celek, řešíme, zda je stavebním pozemkem či není. Pokud by tam nebyl jakýkoliv správní úkon, potom by to bylo osvobozeno od DPH. Nicméně kromě územního plánu musíte  hodnotit i to, zda nebylo uskutečněno nějaké podání směřující k umístění dané komunikace - vycházím zejména z toho, že již hovoříte o projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení  (třeba mohlo být územní rozhodnutí týkající se umístění komunikace ... ). Musíte si prověřit, zda tam nebyly nějaké další správní úkony, které by umožňovaly umístění příslušné komunikace (tedy přestože uvádíte, že v územním plánu to řešeno jako komunikace vůbec není) - já neznám postup stavebního řízení v těchto věcech - obávám se, že je to hodně pravděpodobné, že tam nějaký správní úkon byl ...(územní rozhodnutí? územní souhlas?) ZN

Obec eviduje dva přeplatky dle vyúčt.faktur za dodávku plynu a el.energie ve výši 8611,- spl.10.3.16 a 22 321,- spl.05.05.16,zaúčtované mínusem na 321, dle požadavku kraje přeúčtuji na 377/321 s datem 04/17. Dále vytvořím opr.pol. 556/199 za kaž.90dní po splat., tady nevím, jak s datumy, můžu zahrnout OP roku 2016 teď do 04/17 a OP 2017 k 31.12.17 při inventuře? Jde o to, že obec nikdy toto neřešila a nemá vytvořenou směrnici ohledně opr.pol.k pohledávkám. Můžu vytvořit směrnici např.k1.1.16, nebo musí schvalovat zastupitelstvo?

Přeplatky z vyúčtování energií lze evidovat i na účtu 311, každopádně je přeúčtujte z účtu 321 na pohledávky a když jsou po splatnosti, tak se k nim musí tvořit OP, a to ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti. K první pohledávce jste tedy měla vzhledem k její splatnosti již v roce 2016 (podle ČÚS č. 706 nejpozději k rozvahovému dni 31.12.) zaúčtovat třikrát OP, ke druhé 2x. Nejsou to ale významné částky, proto je můžete doúčtovat letos tak, jak navrhujete. Pro výpočet výše OP můžete využít kalkulačku MF, na odkazu:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicke-pomucky/2013/metodicka-pomucka-k-vypoctu-vyse-opravne-24619

Když jsem to počítala, vyšlo mi, že k první pohledávce jste měla nejpozději k 31.12.2016 vytvořit OP ve výši 2583,30 Kč, ke druhé ve výši 4464,20 Kč. Ty teď tedy doúčtujte (556/199). OP za letošní rok opět tvořte ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti, k jakému datu je zaúčtujete si upravte ve směrnici.  

Naše obec směnila pozemek o výměře 433m2 za pozemek o výměře 392m2 - stanovená prodejní i nákupní cena schválena ZO 30,- Kč/m2. Cena obecního pozemku v majetku 6.495,-Kč. Účtuji správně? 031D 6.495,-/ 554MD 6.495,- 031MD 11.760,-/401D 11.760,- 311MD 1.230,-/ 647D 1.230,- Zařazení do majetku: 031MD 11.760,-/042 D 11.760,- 042MD 11.760,-/401D 11.760,- Úhrada 1.230, Kč ještě neproběhla. Děkuji za odpověď.

Nejprve je potřeba si ujasnit, zda jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě. Podle popisu to vypadá, že ano - cenu 30 Kč / m2 schválilo ZO a předpokládám, že jste jí i uvedli do smlouvy. Když jsou ceny pozemků ve smlouvě uvedeny, oceňujeme je pořizovací cenou, ke které se v případě směnou nabytého pozemku přičítají i případné související výdaje (zpravidla ve výši 1/2, pokud se týkají obou pozemků, např. pokud budete hradit poplatek za návrh na vklad, patří ve výši 1/2 na účet 042 jako výdaj související s pořizovaným pozemkem, zbývajících 500 Kč pak účtujeme jako náklad na účet 538 jako výdaj související s prodejem našeho pozemku).

Pozemek nabytý směnou se neúčtuje přes účet 401, na účet 401 účtujeme jen bezúplatně převzatý majetek, směna není bezúplatný převod, i když případně nedochází k žádnému doplatku, tak za nabytý pozemek poskytujete protihodnotou svůj pozemek, bezúplatný převod by to byl, pokud by vám pozemek poskytli bezúplatně, bez jakékoliv protihodnoty (darem).

Správné účtování směny je tedy ve vašem případě (ke dni podání návrhu na vklad):

1. předpis výnosu ze směny 311/647 ve výši nabývaného pozemku a doplatku 12 990 Kč (433 m2 x 30 Kč)

2. předpis závazku ze směny 042/321ve výši hodnoty nabývaného pozemku 11760 Kč (392 m2 x 30 Kč)

3. kompenzace 321/311 ve výši 11760 Kč

4. vyřazení vašeho pozemku z účetnictví 554/031 6495 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 11760 Kč + případné související náklady

6. příjem doplatku 231/311 1230 Kč

Založili jsme jako obec účet na finanční pomoc pro naše občany,kterým vyhořel dům.Vybrané peníze jsme převedli na jejich účet. Sice to s obcí nesouvisí, ale musí tyto peníze pán zdanit?? Ráda bych mu poradila jaké případně podat přiznání a kdy.Vybralo se okolo 180 tisíc.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

 ono je to dosti záludné - §4 odst. 1 písm. u) uvádí:

u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Tedy odstranění následků živelní pohromy je osvobozeno -  jako dotace od obce - nicméně oni to tady asi shromažďovali jako cizí peníze - tedy nemá to asi charakter dotace.

Potom je tam ještě osvobození podle §4a k) - tedy pokud by to bylo z veřejné sbírky - což by asi mělo správně být, pokud veřejně vyhlásili účet, kam se může přispívat - nicméně nejsem si jist, zda to tak skutečně v tomto konkrétním případě bylo.

Další případné osvobození mě již nenapadá - potom by již skutečně šlo o tu částku - pokud bych řekl, že obec byla jen zprostředkovatel, tak potom souhlas s tím, že by se mělo hodnotit, kolik je to od jednotlivých lidí - tedy udělat mu nějaký přehled dárců? - ale mohou tam být  i anonymní dary ...- tedy asi 

Každopádně to případně podléhá dani z příjmů,darovací daň již byla zrušena a byla právě "přesunuta" pod daň z příjmu. Domnívám se, že je to pro něj bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. a ten je podle § 10 odst. 3 písm. c) položka 4 osvobozen jen, "pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč". U bezúplatných příjmů nad 15 tis. Kč (v odst. 3 písm. c) jsou i další osvobození, např. od příbuzného, ale to se pána týkat nebude, když je to od ostatních, pro něj "cizích" občanů -  je tedy povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO a příjem zdanit. Ale v osvobození se uvádí "úhrn od téhož poplatníka", tzn. nevím, jak na to pohlížet, když např. občané poskytli jednotlivě dary do 15 tis. Kč a vy mu to jako cizí peníze shromažďovali a pak jednorázově poslali. Konzultujte to prosím raději na příslušeném pracovišti finančního úřadu, tam vám poradí nejlépe, jak má pán postupovat.