Dotazy

Prosím o názor k problematice poplatek/služba u svozu komunálního odpadu. Do loňského roku jsme zajišťovali svoz komunálního odpadu pro naše občany + chalupáře v režimu prodeje služby. Smluvní partner na obec předal určitý počet svozových známek v různých hodnotách podle četnosti svozů v roce a občan si vybral, jaká frekvence vývozů mu vyhovuje, známku zakoupil a my jsme k určitému datu odeslali informaci dodavateli, který příslušný počet známek vyfakturoval. V příjmech jsme měli stejnou částku jako ve výdajích. Od letošního roku se situace změnila. Dodavatel pojal vyvážení komunálního odpadu od občanů jako jednu z dodávaných služeb a spolu s cenou za odvoz tříděného odpadu nám toto celé vyfakturoval na začátku roku. Nabídl několik variant frekvence odvozů a k nim doporučené ceny za jednotlivé svozové známky s tím, že si máme cenu určit sami a započítat občanům do ceny i část za tříděný odpad. Zastupitelstvo ponechalo 3 varianty frekvence vývozů, ze kterých si občan může zvolit a stanovilo cenu za svozovou známku v přibližné hodnotě, jako byla v loňském roce. V některých frekvencích tak hodnota známky překračuje doporučenou a v některých případech je nižší než doporučená. S tím, že již cenu stanoví zastupitelstvo, přikláněla bych se k účtování jako poplatek, ale protože máme víc variant, nevím, kterou si občan zvolí, tudíž nemohu správně předepsat výši poplatku a ten pak event.vymáhat. Zatím mám zaúčtováno v příjmech jako 3722/2111 a 602. Fakturu za služby od dodavatele 518 a 3722/5169. Vlastně bych potřebovala vědět, zda je tento způsob účtování možný nebo jestli při zevrubném průzkumu zápisů ze zastupitelstva, kde ZO stanovuje cenu za svoz odpadu, může auditor napadnout způsob zaúčtování.

Jako o poplatku byste mohla účtovat až ve chvíli, kdybyste měli vydánu závaznou vyhlášku, toto by spíše odpovídalo poplatku dle §17a, pol. 1337. Zatím je váš způsob účtování jediný možný (a dobře). Doporučila bych vašemu ZO zvážit vydání vyhlášky, jeví se mi to jednodušší než fakturace a hlavně bude asi i spravedlivější, protože dle dotazu budou někteří na ty, kteří si zvolí častější svoz, doplácet (pokud jsem dobře pochopila). 

Občan dluží dlouhodobě za stočné, konkrétně od rok u 2011. Dlužné částky byly opakovaně upomínány, několikrát občan podepsal splátkový kalendář, ale nikdy splácet ani nezačal. Konzultovali jsme s právničkou, která ověřila, že se jedná o dlužníka, na kterého je podáno několik trestních oznámení v řádu milionů korun a že nemá smysl podávat další trestní oznámení, protože soud by byly jen další náklady. Snažili jsme se tedy o vyřešení mimosoudně, bohužel bez úspěchu. Nyní došlo k tomu, že občanovi byl dům prodán v exekuci, občan se odstěhoval a je tedy jasné, že naše pohledávky nebudou splaceny. Za celou dobu jsem netvořila opravné položky. Poslední pohledávka je z poloviny roku 2016. Jedná se celkem řádově o desetitisíce korun. Jak bychom měli postupovat, aby se celá věc uzavřela a byla v souladu se zákony? Je možné nyní navrhnout zastupitelstvu odepsání dluhu? Prosím případně i o návrh účtování.

OP se tvořit měly, pravděpodobně se však o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv nejedná (to by se musely dotvořit přes 408), takže zde bychom nemuseli nic opravovat (tvořit a rozpouštět OP v jednom roce nemá smysl) a rovnou bychom vyřadili pohledávku zápisem 557 MD/ 311 (nebo z účtu, kde ji vedete) D. Tuto operaci nemusí schvalovat nikdo, lze dát jen na vědomí. Pokud si myslíte, že pohledávka není jen dočasně nedobytná, ale i již velmi pravděpodobně nevymahatelná, nebylo by možná špatné projednat v zastupitelstvu, že s ohledem na nízkou pravděpodobnost vymožení by se jednalo o velké náklady na vymáhání (zbytečné) a že se ustupuje od vymáhání. Pak bychom nemuseli vést tuto pohledávku ani v podrozvaze na účtu 905. Nedoporučuji pohledávku zastupitelstvem promíjet, spíše jen schválit, že se upouští do vymáhání, to prominutí je sice jasným podnětem pro zánik pohledávky, ale je demotivující k úhradám pro další dlužníky. Promíjet se má např. ze sociálních důvodů apod.  

Při dlouhodobé nemoci kolegy z provozního oddělení tuto práci dělá starosta. Jakým způsobem je možné mu vyplatit odměnu? Je možné s ním uzavřít dohodu o provedení práce nebo mu vyplatit odměnu k jeho platu? Musí se tím zabývat Rada města a kdo může případnou dohodu podepsat.

Úvodem upozorňuji, že nejsme kompetentní podobné dotazy zodpovídat a nemáme to ani uvedeno v obchodních podmínkách, ale snažíme se, pokud k tomu máme nějaké informace, alespoň někam nasměrovat. K tomuto tématu si projděte metodiku 5.3 MV k odměňování členů ZO na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx 

Je to řešeno na str. 54-57.

Dále je na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/stanoviska-odk-2016.aspx

stanovisko ODK 2/2016, kde je také výklad dané problematiky. Co jsem na to tak koukala, tak uzavřít se starostou pracovní poměr či DPP, popř. DPČ lze, ale je potřeba si dát pozor na to, co může být předmětem těchto pracovních smluv. Nesmí to souviset s výkonem funkce člena ZO, jako příklady, kdy není problém pracovněprávní vztah s členem ZO uzavřít , uvádějí dvě situace - nějaké manuální práce a speciální odborné práce, pro které má zastupitel potřebné vzdělání (např. zpracování projektu aj.). Ve vašem případě bych se obávala, že to tak jednoduché nebude, protože ve stanovisku ODK se mj. uvádí, že předmětem takové pracovní smlouvy nemůže být "zabezpečení plnění úkolů obecního úřadu v samostatné a přenesené působnosti".

Na str. 56 metodiky se k tomu pak uvádí:

"musí se jednat o zcela specifické, kvalifikované, odborné, manuální či technické činnosti, jež nelze žádným způsobem spojovat s výkonem funkce a současně nejde o „výkon státní správy“ na základě zvláštního právního předpisu. Zároveň je dle našeho názoru vyloučeno, aby starosta na dohodu o provedení práce duplicitně vykonával činnosti, jež na základě pracovní smlouvy zajišťuje jiný zaměstnanec obce (obecního úřadu), byť mu starosta k výkonu takové činnosti dává pokyny, kontroluje ji, tedy řídí ji. Starosta je z titulu své funkce v čele obecního úřadu, takže i činnosti z toho vyplývající jsou součástí výkonu jeho funkce. V této souvislosti si pro doplnění dovolujeme poukázat na ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru (s možností sjednání kratšího úvazku, pokud práce není na plnou pracovní dobu, pracovního poměru na dobu určitou na sezónní práce apod.)."

V uvedených dokumentech se také řeší, kdo je oprávněn smlouvu se členem ZO uzavírat - v souladu s judikáty nedoporučují, aby jí starosta uzavřel "sám se sebou", uvádějí tam jako možnost místostarostu, popř. u samostatné působnosti tajemníka. V každém případě doporučují mít předem souhlas ZO k uzavření jakéhokoliv pracovního poměru se starostou, mj. i z morálního hlediska.

Ve stanovisku také OKD MV informuje, že není kompetentní kontrolovat obsah pracovních smluv či dohod konaných mimo pracovní poměr uzavřených se členy ZO, odkazují se v tomto na přezkum hospodaření, tzn. kompetentní poradit vám by měl být odbor přezkoumání hospodaření vašeho KÚ, případně soukromý auditor, pokud si necháváte dělat přezkum u něj. Vyšší instancí je pak MF.  

Kam zaúčtovat aktualizaci digitálního povodňového plánu? Má se zaúčtovat na pol.5168 oproti účtu 518 nebo se jedná o jiné účtování? A prosím ještě o jednu radu. Když má naše obec sociální fond, ale nemá k němu zvláštní účet. Může hned ÚJ účtovat na účet 236 nebo musí napřed 231 D, 231 -D a následně zaúčtovat na 236.

Aktualizaci povodňového plánu dejte jen na účet 518 s položkou 5169, odpa jak používáte, např. 3744, někdo dává i na 2399. Na pol. 5168 aktualizace nehmotného majetku nepatří. Je možné si dát na kartu majetku k pov. plánu info o jeho aktualizaci. 

Ohledně SF - já jsem proti zobrazování SF, který je jen "pseudofondem" na jiných analytikách účtu 231 nebo dokonce na 236. ZBÚ je jen jeden účet u banky a měl by mít jen jednu analytiku. Doporučuji zobrazení jen zdrojově, tj. 401/419 při tvorbě a 419/401 při použití, nepoužívat ani konsolidační položky, jen výdajové dle druhu výdaje SF. Ta 419 vám vlastně jen dá info, kolik ze ZBÚ můžete použít v režimu sociálního fondu. 

Může být účetní závěrka schválena ještě před tím, než proběhne audit.

Zpráva o přezkoumání hospodaření je podle § 5 písm. b) vyhlášky č. 220/2013 Sb. podkladem pro schválení účetní závěrky, tzn. účetní závěrku určitě doporučuji schválit až po přezkumu. Účetní závěrka za předcházející období musí být schválena do 30.6. následujícího roku, proto někdy, když vám dají pozdější termín přezkoumání, může vznikat časový "pres" a mohl by být se schvalováním závěrky problém, zvláště pokud by i např. zastupitelé požadovali nějaké informace, které by na ZO nebyly k dispozici a závěrku byste kvůli tomu nestihli schválit do 30.6. nebo byste museli zbytečně znovu svolávat ZO. Toto ale není problém mít ošetřeno ve vnitřní směrnici tak, že dáte ZO závěrku do nějakého data (např. 30.4., 31.5) předběžně projednat a až když máte k dispozici zprávu o přezkoumání, dáme jim jí ke schválení (tak, aby se stihla schválit do 30.6.). Máme v archivu v dokumetech ke stažení vzor směrnice, pod názvem "2013 Směrnice - schvalování závěrky vzor".

Kopíruji vám část ze str. 3:

V případě, že k datu 30.4 nebude k dispozici zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, bude účetní závěrka jen předběžně projednána pro zajištění času na odstranění nedostatků a doplnění podkladů a ke schválení bude předložena až včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce. (Pokus nějak reagovat na problém – „jsou-li k dispozici“ , protože zprávy o výsledku přezkoumání musí být vždy, kdybychom naschvál schvalovali závěrku před jejím vydáním, tak by nás někdo mohl napadnout z obcházení účelu předpisu. Ve vyhlášce je uveden §7, odst. 2 : „ Schvalující orgán neschválí…, když mu nebyly předloženy významné podklady podle §5. Kdybychom dali schválit závěrku před zpracováním zprávy o přezkumu, tak by mohla být neschválena dle §7, tak proto bych volila předběžné posouzení):

Město poskytlo smlouvou o zápůjčce občanovi peněžitou pomoc se stanovením splátek, pokuty a penále. Občan samozřejmě nesplácí a jelikož je nemajetný, víme jak to dopadne. Pohledávku evidujeme na účtu 462. Lze k takovéto pohledávce tvořit opravnou položku? Máme dopočítat i stanovenou pokutu a penále (případně k jakému datu)? ZaM zatím nerozhodovalo o postupu, jak s pohledávkou naložit.

OP k účtu 462 se tvoří zápisem 556/142 ve stejném režimu (10% za 90 dní po splatnosti...). Ohledně pokuty a penále - doporučujeme si stanovit ve vnitřní směrnici jak a kdy budete předpisovat - většinou dáváme jako doporučení, že k okamžiku, kdy je udělán nějaký stop stav a o výši příslušenství k pohledávce je dlužník informován. Tím je stanovena splatnost a dají se následně pak také dělat OP i k příslušenství. Já někdy na přednáškách doporučuji účtovat o výnosech z příslušenství až při úhradě, tam kde již tušíme nedobytnost, mi připadá zbytečné účtovat o výnosech jen proto, abychom 3 roky dělali OP - na druhou stranu mi to kolegové vyčítají, mimo jiné i kvůli obsahu případu, nárokově k pohledávce opravdu dochází...takže musím nechat rozhodnutí na vás (je v "nepředpisu" určité riziko). 

Jsme DSO v oboru vodohospodářské infrastruktury. V loňském roce jsme s dotací od krajského úřadu postavili novou kanalizaci v jedné členské obci. Až na konci roku, když už byla investice hotová, podepsala tato členská obec se svazkem obcí veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí příspěvku (dotace) na tuto kanalizaci. Vzhledem k tomu, že splatnost příspěvku dle smlouvy je až 31.3.2017, rozhodli jsme se, že se zařazením do majetku raději počkáme až na skutečné přijetí příspěvku, tj. do konečného vyjasnění zdrojů. Teď jsme ale obdrželi od obce žádost o odložení splatnosti o půl roku. Podmiňují to vlastně uskutečněním prodeje nějakého svého majetku, ke kterému prý nedošlo z důvodu legislativních průtahů. Co teď? Se zařazením bychom už asi čekat neměli. Rádi bychom ale zařadili investici do majetku už tak, jako bychom příspěvek přijali, abychom už nemuseli na kartách majetku nic měnit. Ihned po zařazení totiž majetek přidáváme dle smlouvy s provozovatelem VH-infrastruktury do pachtu závodu a změny ohledně odpisování jsou pak komplikované. Přemýšlím o možnosti účtovat před zařazením do majetku o neobdrženém příspěvku na 388/403. Přímo na pohledávku za obcí se účtovat neodvažuji, možná jen na podrozvahu.

V souladu s § 11 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. jste měli kanalizaci zařadit do majetku datem dokončení a splněním potřebných povinností podle jiných právních předpisů - u kanalizace byla určitě kolaudace nebo nějaký souhlas s užíváním ze strany stavebního úřadu, k tomu datu tedy patřila správně do majetku. Teď tedy proveďte opravu chyby - dozařazení do majetku, připište na kartu majetku dotaci z KÚ, dopočítejte odpisy za chybějící měsíce 551/081 (částka asi nebude významná, když měla být kanalizace zařazena vloni, dopočítání odpisů ve významné částce se účtuje 408/081) a dopočítejte a doúčtujte i rozpouštění dotace z KÚ zápisem 403/672 (opět bude určitě nevýznamné, proto nevolím zápis 403/408).

Není možné "odkládat" zařazení dokončeného majetku s argumentem nevyjasnění případných možných následných dotací na něj. Dokonce na to nemá vliv ani fakt, že chcete kanalizaci propachtovat formou pachtu závodu, to je stejné jako nájem, jen má pachtýř právo věc nejen užívat, ale i požívat, tzn. může čerpat z daného majetku užitek (výnosy). 

Ing. Nejezchleb doplnil: Pozor -  u "pachtu závodu"se zpravidla sjedná, že odepisuje on (podnikatelský ČÚS 011 bod 4.2.) - a tady jen poznamenávám - tady je problém, že nájemce jako podnikatelský subjekt je podle svých postupů nastaven tak, že upravuje vstupní cenu podle skutečné dotace .. - takže za mne bych se v tomto případě tam snažil tu 403 dodat správně - byť dotace byla až následně a jakkoliv vím, že to v našich předpisech není ...(takže s tou dohadnou ...). 

 Pokud jde o dotaci od členské obce, uvádíte, že k podpisu smlouvy došlo až po dokončení majetku, tzn. kanalizaci jste měla mít v majetku a teprve následně jste se dozvěděla o tom, že na ní bude poskytnuta dotace, je to tedy jasný příklad dotace přiznané po zařazení majetku do užívání. Tento případ není předpisy upraven, proto doporučujeme i v souladu se stanoviskem z MF posoudit v tomto případě vždy významnost částky dotace a mít to ošetřeno ve směrnici. Pokud uznáte, že dotace je ve významné částce, tak jí k datu přijetí připíšete nově na kartu majetku a začnete jí rozpouštět, zpětně TP (transferový podíl) nepřepočítáváte - je to nová skutečnost. Pokud jí budete považovat za nevýznamnou (mj. právě s odkazem na směrnici, kde byste toto opravdu měli mít upraveno), tak jí jednorázově zaúčtujete do výnosů.

Z účetního hlediska tedy teď posuďte významnost dotace od členské obce a podle toho zvažte, zda jí budete účtovat na účet 403 (předpisem 348/403), nebo jí zúčtujete do výnosů (navíc zápis 403/672). Já bych se ve vašem případě v tuto chvíli přikláněla bez ohledu na významnost k zaúčtování na účet 403, připsání na kartu majetku a začít jí nově rozpouštět, protože zařazení provádíme jako opravu chyby a k datu, kdy chybně nezařazený majetek dozařazujeme už info o dotaci máme (je podepsaná smlouva). Nevím ale, jaké je přesné znění veřejnoprávní smlouvy a jaké jsou v ní uvedeny podmínky poskytnutí dotace od členské obce a hlavně, zda je dotace podle smlouvy vypořádaná - podle zákona č. 250/2000 Sb. je povinnou náležitostí VPS o poskytnutí dotace termín pro předložení vyúčtování, pak by se správně měl předpis 348/403 účtovat až k datu vypořádání podle smlouvy, bez ohledu na termín přijetí peněz. Zvažte tedy, k jakému datu předpis podle smlouvy zaúčtujete. Pokud byste ho zaúčtovala teď se zařazením kanalizace, přiřadila bych, jak výše navrhuju, dotaci na kartu a začala jí rozpouštět. Pokud uznáte, že dotace ještě není vypořádána (vypořádání dotace přiznané po dokončení majetku je problematické, podmínky máte sice asi splněny, ale ve VPS smlouvě by i tak nějaké vypořádání mělo být - např. jim předložit nějakou tabulku vynaložených nákladů,), tak pak proveďte předpis až k datu vyúčtování a jelikož mezi zařazením majetku a vypořádáním dotace vznikne časová prodleva, můžete pak s dotací naložit jako s dotací přiznanou po zařazení do majetku a posoudit tedy její významnost - viz popis výše.

Předpokládám ale, že podmínky jsou splněny, tzn. už v prosinci k datu podpisu smlouvy jste mohla účtovat předpis 348/403 a začít jí rozpouštět. Smlouva o poskytnutí dotace by měla být za stanovených podmínek, pokud je máte splněny, závazná, takže bych tam podklad pro zaúčtování předpisu zcela jasně viděla, zápis 348/403 bych jako opravu chyby tedy také teď zaúčtovala (musíte to ale raději zvážit podle smlouvy) a pak se tedy rozhodněte, zda  dotaci necháte na účtu 403, připíšete jí na kartu zařazované kanalizace a začnete nově rozpouštět (správně měla být rozpouštěna už od prosince nebo od ledna, ale to už bych neřešila, částky rozpouštění nebudou tak významné a je to "dotace po zařazení", takže tam stejně není "jisté", jak postupovat) - tento postup spíše doporučuju, nebo jestli s předpisem zároveň dotaci zúčtujete 403/672 - toto bych ve vašem případě však nezvolila.

Ještě uvažuji i nad vypořádáním dotace - jak to máte ošetřeno ve smlouvě, když je majetek už dokončen. Protože samotná smlouvy o poskytnutí dotace by neměla být 348/403 předepisována, když není dotace vypořádána. Součástí VPS o poskytnutí odtace totiž musí být termín pro předložení vyúčtování, pak by se správně, když vám nedali žádnou zálohu mělo až k datu vypořádání podle smlouvy účtovat 348/403 a začít dotaci rozpouštět.

Prosím o zaúčtování pořízení turistického mobiliáře - infotabule. Majetek je pořízen s příspěvkem dotace z POV. Příspěvek obce 10 tis.(uhradili jsme my SPOM).Dotace 20 tis. Zatím budu účtovat výdaj 10 tis. a M na podrozvahu. Moc děkuji a hezký den.

Nejprve je potřeba si ujasnit charakter infotabule, může to být DDHM (v ceně o 40 tis. Kč, což u vás asi je - podle dotazu bude stát 30 tis. Kč, pokud není pevně zabudovaná v zemi, je např. záměr jí přemišťovat), ale spíše to bude jako drobná stavba na účet 021  - pořizujete jí určitě spíše se záměrem trvalého umístění a bude nějak zabudovaná v zemi. Také záleží na charakteru dotace. Pokud máte přiznanou investiční dotaci, tak pro splnění podmínek je potřeba účtovat to jako dlouhodobý majetek, ve vašem případě tedy na účet 021. Pokud byste měli dotaci neinvestiční, tak byste to museli vést jako DDHM na účtu 028. Od toho se pak odvíjí i další účtování. Pokud vám zatím přišla dílčí faktura 10 tis. Kč, tak jí v případě investice zaúčtujete na účet 042, odpa podle umístění tabule lze 3742 (na naučné stezce), 3745 (v parku, aleji nebo na jiném méstě veřejné zeleně), popř. obecný 3639, pol. 6121. Pokud by dotace byla neinvestiční (vždy je potřeba se snažit určit už při podávání žádosti o dotaci, zda je akce investiční nebo neinvestiční) , pak byste dílčí (předpokládám zálohovou) fakturu účtovala 314/231 zvolený odpa, pol. 5137 a až při konečné faktuře 558/321, 321/314 a zařazení 028/088. Poud máte k dotaci rozhodnutí nebo smlouvu, tak jí zaúčtujte, jak navrhujete, do podrozvahy zápisem 915 (u POV bývá vyúčtování do jednoho roku) + zvolený org/999+ org. Pokud je dotace již přiznaná (rozhodnutí nebo podepsaná smlouva), tak byste měla zároveň každý dílčí výdaj v poměrné výši podle % dotace označit přiděleným ÚZ (kraj ho mívá uveden ve smlouvě) a zbytek org, tzn. už i částečnou platbu byste měla ve výdajích zčásti označit ÚZ a org (ve výši podílu dotace na částce výdaje, např. dotace je 75%, pak tedy 75% z 10000 Kč) a zčásti jen org (ve výši zbytku - vlastního podílu).

Snad jsem odpověděla na to, co jste chtěla vědět, pokud ne, tak se když tak ještě ozvěte, v dotazu je málo informací na to, abych si byla úplně jistá.

Obec uhradila fakturu za rizikové kácení lip a bříz (518/321; 3745 5169). Část toho kácení bylo ale pro soukromou osobu, která nám svůj podíl uhradila na bankovní účet. A já nevím, jak tuto platbu správně zaúčtovat. Podle mě by nejsprávnější bylo zaúčtovat to s mínusem, ale to předpokládám minimálně u rozpočtových položek a paragrafů neprojde.

Takto dle popisu to opravdu vypadá na částečnou přefakturaci, měla byste mít v nákladech nižší částku, takže lze např. předpis -518 MD/ 311 MD. A úhrada lze s minusem, lze i na stejný odpa s položkou 2324 - záleží jak rozpočtujete, ale na druhou stranu s minusem je zde možné - to je správně kompenzace i dle rozpočtových pravidel (náhrada výdaje). 

Rada města schválila Nařízení města o placeném stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích ve vymezených oblastech města, kterým nově stanovila cenu za parkování max .do 24 hodin na základě vydání stíracího parkovacího lístku. Parkovací lístek se bude prodávat na pokladně, účtován bude přímo do výnosů vč. DPH. Schválená cena vč. DPH je stanovena pro 2 oblasti a 2 časy (na dobu 2 hodin a 24 hodin). Na lístku si uživatel vyznačí datum a hodinu použití a umístí jej za předním sklem ve vozidle. Prosíme o rozpočtové zařazení tohoto příjmu města, případně vyjádření k DPH.

Ohledně rozpočtového příjmu - je to položka 2111, víceméně RS jinou nemá k dispozici, výnosový účet 602 a případné DPH 343 D. (261, odpa  např. 2219 pol. 2111/602,343)

Ing. Nejezchleb doplnil:

Já z hlediska DPH jen mohu konstatovat - pokud bych jednal v režimu zákona o pozemních komunikacích - zde krátkodobé parkování do 24 hodin ve vymezených zónách - potom dle mého názoru výkon veřejné správy a není předmětem DPH.

Obec zakoupila dárkové předměty /vlaječky,hrnky,zvonky,kniha Jinačovice atd./ k výročí obce 650 let v roce 2008, které se postupně prodávaly. Nyní se tyto dárkové předměty rozdávají a to novým lidem, kteří se např.přistěhují - především kniha Jinačovic. Poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním a jak z pohledu DPH, v době kdy obec pořizovala tyto předměty v roce 2008 ještě nebyla plátce.

Prvotně z hlediska DPH - zde je režim takový, že v případě darování věcí provádíme odvod DPH v případě, že byl původně uplatněn odpočet DPH. V tomto případě ale odpočet daně uplatněn nebyl - tedy při následném darování již DPH neřešíte.

Z hlediska zaúčtování je to jen zúčtovávat MD 543/Dal 132 (pokud to vedete jako zboží).

Jak máme zaúčtovat a rozpočtovat přijetí věcného daru ve výši 2 997,- Kč od podnikající fyzické osoby (malý obchod s výtvarnými potřebami - např. věcný dar papírová skládanka 5 ks za 121,- Kč.......), který je věnován jako ceny do tomboly na akci "Veřejné fórum". Byla předložena darovací smlouva, kde obdarovaný je Městská část. V rozpočtové skladbě jsem našla pouze přijetí peněžitého daru.

Přijmutí věcného daru se neúčtuje přes RS, nedochází k toku peněz. Pokud byste vy někomu poskytli věcný dar, tak ho nejprve pořizujete, máte na něj tedy výdaje, které se RS značí. Pokud ale někdo poskytl věcný dar vám, tak není co rozpočtovat a účtovat přes RS, protože to není příjem peněz. Účetně lze přijetí věcných darů do tomboly zobrazit zápisem 501/649 (pokud účtujete zásoby způsobem B). Šel by i zápis 112/649 přijetí daru a 501/112 spotřeba v tombole, kdyžtak si ošetřete ve směrnici, jak budete o věcných darech do tomboly účtovat, ale doporučuji jako o zásobách způsobem B, pak by šel zkrácený zápis 501/649 a teprve, pokud nebude vše během roku v tombole rozdáno, aktivuje se zůstatek k 31.12. na sklad.  

Jsme malá obec, nejsme plátci DPH a nemáme žádnou hospodářskou činnost. Zastupitelstvo se nyní rozhodlo a schválilo zřídit malý obchod. Musím tento obchod vést zvlášť jako hospodářskou činnost, nebo stačí oddělit si ho paragrafem 2141 Vnitřní obchod a účtovat ho v hlavní činnosti? Pokud je možné obojí, co je lepší?

Možné je obojí, jednodušší pro účtování je VHČ, budete nakupovat hodně zboží, bude hodně fa, takže se šetří práce jak s rozpočtem, tak s účtováním přes RS. Vedení obchůdku pod obcí má dost rizik, posílám vám k tomu pár poznámek mailem. 

Jedná se mi o výplatu náhrady mzdy za pracovní neschopnost uvolněné paní starostky v roce 2014. Mám program Gordic a zde se mi náhrada spočítala za 11 dní. Myslím, že u zastupitelů se počítá kalendářské dny (3 první dny nic a od 4 do 14 kalendářního dne tj, celkem 11 kalendářních dní) Byly jsme na kontrole na OSSZ, kde nám vyměřili chybu ve výplatě. Je jejich postup správný? Jestliže ano, pak program od Gordigu byl nastaven špatně.

Odpověď naleznete v § 73 odst. 3 a 4 zákona o obcích a je k tomu i výklad v metodice MV č. 5.3, kterou nalezenete na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx 

Je to tam řešeno na str. 32-33, cituji z ní ze str. 33:

"Na základě stávající právní úpravy platí, že uvolněnému členovi zastupitelstva obce

a) za první 3 dny nemoci (včetně soboty a neděle) měsíční odměna ani žádná její náhrada nenáleží,

b) odměna s výpočtem dle § 73 odst. 4 zákona o obcích náleží za dobu od 4. do 14. kalendářního dne nemoci (a od 1. do 14. dne karantény), a to za každý kalendářní den, tj. včetně sobot a nedělí,

c) pokud doba nemoci (karantény) přesahuje 14 dní, od 15. dne nemoci (karantény) nastupuje režim dávek nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Pro úplnost uvádíme, že výpočet denní částky odměny, která náleží za jeden den nemoci v období od 4. do 14. dne nemoci je komplikovaný, protože se zde analogicky aplikuje již složitý výpočet dávek nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, který platí i pro jiné skupiny plátců nemocenského pojištění. Obecně tedy platí následující:" a dále je uveden v metodice způsob výpočtu náhrady.

Závěrem této problematiky (poslední věta na str. 33) se v metodice uvádí:

"V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme, že právní úprava je předmětem častých legislativních změn, tudíž je potřeba ji soustavně sledovat nebo předmětnou

problematiku pro jistotu konzultovat s příslušnými orgány nemocenského pojištění."

Podle zákona o obcích a metodiky MV by tedy za první tři kalendářní dny nemoci neměli dostat uvolnění zastupitelé žádnou odměnu, od 4. do 14. dne pak odměnu ve zkrácené výši podle výpočtu. V metodice MV odkazuje na orgán nemocenského pojištění (ČSSZ), který by měl vždy posoudit stav podle aktuální legislativy, tzn. ČSSZ by mělo být v tomto kompetentní. Nicméně nevím, co konkrétně vám vlastně napadli - jestli opravdu to, že jste odměnu krátili za kalendářní dny nebo spíše výpočet krácení odměny, který se pravděpodobně u uvolněných zastupitelů liší od výpočtu náhrady mzdy za dobu nemoci u ostatních zaměstnanců (u uvolněných zastupitelů je výpočet uveden právě v § 73 odst. ZoO), proto vám to program asi "špatně" spočítal, počítal to jako náhradu mzdy běžného zaměstnance. Můžete to s nimi ještě prodiskutovat, co vám vlastně napadli a oni by podle MV měli být metodickým orgánem v této problematice, tzn. měli by vám to nejen uvést jako chybu, ale i poradit, jak to mělo být správně.

Jak poznám, kam mám zaúčtovat platbu od SFÚ - konkrétně kterou na položky 1381 a kterou na 1383 ? Můžete mi, prosím, napsat předčíslí účtu a kontaci?

Poznáte to stejně jako u sdílených daní, které vám přeposílá FÚ, tedy podle předčíslí účtu, ze kterého byla daň poslána. Jednotlivá předčíslí účtů a jejich vazby na položky   RS jsou vždy uvedeny ve zprávách MF (bývá to hned v těch prvních daného roku), tzn. pro letošek to najdete v tabulce na str. 7 ve zprávách MF pro obce a kraje č. 1/2017. Od 1.1.2017 platí nový zákon o dani z hazardních her. V této souvislosti byla novelizována i vyhláška o rozpočtové skladbě. Z tabulky ze zpráv MF a z novely RS vyplývá, že příjmy, které vám přijdou z účtu s předčíslím 9814 nebo 9822, se účtují na pol. 1381. Položky 1351 a 1355, na které se účtoval příjem odvodu z loterií a z VHP do 31.12.2016 byly od 1.1.2017 zrušeny a byly nahrazeny položkou 1382 (použijete, když předčíslí účtu bude 3690), která je určena pro dobíhající odvody z loterií podle původně platného zákona a položkou 1383 (pokud máte na území obce VHP, předčíslí účtu je 3682), která je určena pro dobíhající odvody z VHP z loňského roku, kdy platil ještě zákon o loteriích (byl od 1.1.2017 nahrazen zákonem o hazardních hrách). Všechny zmiňované daňové příjmy patří na výnosový účet 688.