Dotazy

Obec vykupuje pozemky pod vybudovanými chodníky. Stává se, že je pozemek zatížen zástavním právem banky. Banky většinou nemají problém se vzdáním se zástavního práva, ovšem na úplatu. Jak účtovat tento poplatek banky v souvislosti s pořízením pozemku? Občané jej chtějí od obce zaplatit. A většinou přijdou, až když máme pozemek zařazený v majetku.

V případě, že uhradíte před zařazením, tak by měl jít do ceny pozemku, v případě, že víte částku než občan přijde, tak lze i do ceny pozemku dohadovat zápisem 042/389 a zařadit a po doložení občanem výše náhrady 389/321 a případný rozdíl na 549. V případě, že nevíte nic do zařazení pozemku, tak je to již výdaj po zařazení, tj. provozní a zaúčtujte na 549, položku třeba 5169,5192, 5909 - všechny by byly asi dobře (5192 se dává nejčastěji, ale za poslední 2 roky je v rozpočtové skladbě ta položka tak "zmatlaná", že si jí již nejsem až tak jistá, tradičně se pro různé náhrady vždy však používala). 

První dotaz - plavecký bazén. Město dostalo fa za 70.000,- Kč: technologie na změkčení vody, která byla doplněna do stávající technologie úpravy bazénové vody na plaveckém bazénu - dala jsem na položku 6122 Druhá faktura za 81.450,- Kč je složitější, po poradě s informatikem jsem ji rozdělila takto: Licence na vizualizaci a komunikaci, zprovoznění a odzkoušení vizualizace, instalace, tvorba grafických podkladů a tvorba vizualizace, komunikační převodník, vyčtení průtoku a m3 do PC jsem zařadila na 5172 SW (částka 32.890,- Kč) - podle informatika je to SWry a licence, kde se ukazuje na monitoru na mapce průtok vody. PC s monitorem dám na po. 5137 (19.000,- Kč) Propojení a úpravu signálu mezi dvěma průtokoměry a komunikačním převodníkem vč. kabeláží a nosné části bych přidala k první faktuře (70.000,- Kč) na 6122 (11.400,-Kč). Rozšiřující modul Promos dám na 5172 (9.360,-). Dopravu vydělím čtyřmi a přidám jednu čtvrtinu k SW, druhou k počítači a třetí k modulu a čtvrtou ke kabeláži. Investiční technik chce vše zařadit na položku 6122 - zařízení. Ale já si myslím, že nehmotný majetek a PC mají být zvlášť. Pro úplnost dodávám, že plavecký bazén provozuje příspěvková organizace a majetek má ve výpůjčce a ODPA má 3412. Přílohy: 1) Přidávám dotaz investičního technika: Prosím o sdělení správné rozpočtové skladby na dodávku a montáž vizualizace průtoku množství vody na Plaveckém bazénu (viz v příloze dodací list ). V principu jde o osazení elektronických průtokoměrů ( něco jako vodoměr ) na stávající rozvody vody v bazénu, dodávku počítače a kabelů od průtokoměrů k počítači. Dále vybavení počítače potřebnými programy a licencemi. 2) Přidávám vyjádření paní ředitelky bazénu: od stávajících průtokoměrů velkého a malého bazénu umístěných ve strojovně byly taženy kabely ve stávajících průchodkách a kabelových lištách do skříně měření a regulace ve velínu strojovny. Zde byl instalován rozšiřující modul PROMOS (ve skříni měření a regulace se nachází již celá řada modulů PROMOS na řízení různých technologických celků strojovny). Počítač je úplně nový, ve strojovně dosud nebyl žádný. Jedná se o PC bez připojení na internet pouze pro účely řízení technologie. Zatím jsou do něho svedeny jen ty průtokoměry. Licence jsou součásti SW. Ze skříně měření a regulace byl natažen kabel k počítači. Nejedná se o výměnu, ale rozšíření měření a regulace s instalací sledování a vizualizace průtoků vody přes PC (dosud se údaje musely odečítat přímo z průtokoměrů a neměli jsme archivaci dat, což je nutné vzhledem k legislativě platné od 1.1.2017). Do budoucna budeme chtít postupně do tohoto PC instalovat další SW a napojit a řídit s ním všechny technologické celky. Jelikož se jedná o větší investici, bude to rozděleno do několika let. Druhý dotaz - zimní stadion - žádost o dotaci na investice. Rekonstrukce chlazení zimního stadionu - 3412 6121 částka zatím 300.000,- Kč (za analýzu a hodnocení rizika, odborný posudek, projekt na osvětlení ledové plochy a zpracování a podání žádosti o dotaci). Stavba nemůže bez chlazení fungovat - beru jako součást stavby. Jet to správně? Pokud bude dodávka na SW - musím vést oddělené (5172 nebo 6111) Technologie : Výměna technologie chlazení, kompresory, ventilátory, čerpadla, elektromotory armatury, rozvaděče, měření a regulace, automatizovaný systém řízení .... apod.. - dám na 6121.

Tak jsem to přečetla, přemýšlela a ještě se radši zeptám na názor i Ing. Nejezchleba, ale souhlasím s vámi u plaveckého bazénu - rozdělila bych na technologii, PC a SW.  U toho druhého - lze uznat, že technologie chlazení dle judikatur je součást stavby (u toho plaveckého bazénu ale nahlížíte jinak), ale mate mě tam tam "výměna" - zda nebude něco jen oprava? 

Prosím počkejte ještě i na vyjádření pana Ing. Nejezchleba...chtěla jsem jen, abyste věděla, že váš dotaz řešíme.

Ivo je to přesně tak, jak poznamenáváš. Technologie zimního stadionu a technologie plaveckého bazénu v případě jejich pevného spojení mají z mého pohledu stejný  charakter a bojím se, že podle té judikatury NSS jsou obě dovoditelné jako součást budovy i pro účely zákona o dani z příjmů. Vím, že tradičně s nimi pracujeme na 022, asi je to třeba i lepší z hlediska techniky odpisování (pokud neodpisujeme komponentně), ale máme tady potenciálně problém, jak to obhájit. Samotnému mi to způsobuje "neklid" - vím, že tady běžná praxe nekoresponduje s judikaturou NSS. Nicméně já bych se třeba alespoň snažil chovat stejně - tedy buď oboje movitosti nebo oboje stavba (já samozřejmě také nevím, jak to měli historicky - třeba u jednoho mají technologii zvlášť a u druhého dohromady). 

Teď k těm fakturám:

- technologie změkčení vody - OK (pokud pojedou ten režim "022 na technologii)

- ten software - OK - pokud správně chápu - on neřídí technologii - jen sbírá data a dává je do nějakého výstupu (pokud by se tím software třeba řídily nějaké klapky pro průtok... - potom bychom se dostali již spíše k technologickému software)

- počítač - OK a kabeláž také asi OK (se stejnou poznámkou - pokud se řeší 022 ...)

- ten PROMOS - tady jsem znejistěl - podle popisu je to na řízení technologií strojovny - pokud by to byl jeho účel, tak je to dle mého názoru do hodnoty technologie (tedy případně její technické zhodnocení ...)

U toho zimního stadionu - tam tomu moc nerozumím - první odstavec je na osvětlení hrací plochy - dokáži si představit, že asi investice do stavby (asi se to dělá kvůli lepšímu osvětlení, úsporám energie ...). Potom je tam další odstavec "technologie" - nevím, zda je to další případ. Jinak z hlediska opravy a TZ - zase je to o řešení parametrů před a po zásahu - jinak dost pravděpodobně v režimu "lepších parametrů". Ale to se můžu domnívat, jak je to ve skutečnosti - nevím

Požádali jsme o dotaci na MZe na odbahnění rybníka a rekonstrukci hráze. Zatím nevíme, jestli dotaci dostaneme, ale náklady již máme. Paní z MZe mi sdělila, že odbahnění bude neinvestiční a rekonstrukce investiční - kombinovaná dotace. V dokumentaci akce je uvedeno "Investiční bilance potřeb a zdrojů projektu" a částka 1 790 tis.Kč - což je celá částka za akci a v tom pod účelovým znakem 29996 částka 949 795,-Kč. 1. Jak mám prosím nyní účtovat již vzniklé náklady, když se týkají investice i neinvestice - zaměření rybníka, projekty, platby firmě za přípravu a podání žádosti atd.. (Zaměření rybníka proběhlo již loni a dal jsem to na 042) 2. Rybník máme na účtu 021 v hodnotě 256 tis. Kč. Mám účtovat technické zhodnocení?

Paní z MZe vám sice sdělila, že odbahnění má být neinvestiční, nicméně pokud máte přidělen ÚZ 29996 pro všechny náklady akce (odbahnění i hráz), tak podle číselníku je to účelový znak určený pro investiční výdaje, tzn. podle ÚZ byste měli celou akci účtovat jako investiční. Problém by to být neměl, opravdu můžete i odbahnění rybníka vést jako terénní úpravy na účtu 021( ale z hlediska obsahu je to opravdu spíše neinvestiční výdaj) a rekonstrukci hráze jako TZ hráze. Raději prosím ale důkladně ověřte, zda to tak je, ale z dotazu to vypadá, že ano, uvádíte, že všechny náklady akce mají určeny ÚZ 29996 a trochu mě zde mate, že uvádíte, že nevíte jestli dotaci dostanete a přitom máte již uveden ÚZ - v dokumentaci akce. Nevím tedy z dotazu, jak moc závazný ÚZ je, ale pokud máte již nějaký dokumet z MZe, kde ÚZ 29996 uvádějí pro celou akci, tak to opravdu celé berou jako investici, Pak všechny související náklady účtujte na účet 042, odpa 2341, pol. 6121. Výdaje, které uvádíte, souvisí s uvedenými stavbami, všechny tedy můžete takto účtovat. Jen pozor na náklady související s administrací dotace (podání žádosti aj.),, u nich musíte mít podle ČÚS č. 710 stanoveno ve směrnici, zda je zahrnujete do ceny pořizovaného majetku nebo je účtujete do nákladů.Terénní úpravy (odbahnění rybníka) pak zařadíte jako jedno inventární číslo na účet 021 a rekonstrukci hráze zavedete do majetku jako TZ rybníka. Společné související náklady musíte mezi tyto dvě majetkové položky rozpočíst (nejlépe podle podílu ocenění jednotlivého majetku na celkovém ocenění), stejně tak i dotaci, když je na dvě majetkové položky. Dle vyjasnění, co bude investice a co neinvestice , lze pak z 042 části výdajů např. poměrem u společný výdajů opravit na 511 s jiným UZ. 

Rádi bychom zavedli stravenky pro zaměstnance. V sociálním fondu je daný příspěvek 10 Kč na oběd. Hodnotu stravenky jsme stanovili na 70 Kč, k tomu budou 4 % provize s DPH 3,39 Kč a poštovné za zaslání stravenek ve výši 205 Kč za zásilku. Jelikož 70 % z 86,- Kč (maximální výše stravného pro 5-12 hodin dle zákona) je 60,20 Kč - splňujeme maximální příspěvek 55%, který bude v našem případě činit 38,50+3,39 provize=41,89 Kč. Výpočet úhrad zaměstnanci za stravenky: Počítáme správně z hodnoty stravenky ze 70 Kč takto? - 55 % - 38,50; - 45 % - 31,50, z toho úhrada ze sociálního fondu 10 Kč a zaměstnanec uhradí 21,50 Kč Účtování (máme v pořádku)?: 1) faktura za stravenky MD D 263 (hodnota stravenek) 70,- 321 (celá faktura) 278,39 518 (provize) 3,39 518 (poštovné) 205,- 2) úhrada za stravenky 321/231 (RS 6171/5499) ve výši faktury za stravenky, provizi a poštovného 3) výdej stravenek zaměstnancům (vnitřní doklad): MD D 527 - 55% (38,50) 263 – 70,- Kč 335 - 45% minus 10,- ze SF (21,50) 528 - příspěvek ze SF (10,-) 4) předpis srážky ze mzdy ve mzdách (úhrada stravenky srážkou ze mzdy): MD 331/ D 335 ve výši 21,50 Kč Úprava ve směrnici Dočetli jsme se ve Vašich dotazech, že není třeba mít k tomuto směrnici. Nicméně auditorky nám doporučili, abychom měli někde v nějaké směrnici uvedený alespoň ten max. příspěvek 55% hodnoty stravenky. Bohužel nám však není jasné, ve které směrnici toto uvést. Stačilo by to např. v sociálním fondu (i když to s tím příliš nesouvisí) nebo samostatná směrnice (jaká?).

Vše máte dobře, zaúčtování i postup. Chybí jen pak úhrada ze SF (236) a převod na 231 (lze +/- 5499).  Pokud si chcete výpočet nějak vnitřně  upravit, tak stačí jako interní pokyn k výpočtu příspěvků a úhrad za stravenky. 

Dodavateli dle smlouvy vystavujeme smluvní pokuty z prodlení z celkové ceny díla. V 1. případě jsme v režimu PDP a daň na FÚ odvádíme my (neboť se práce týkají objektu, ve kterém máme hospodářskou činnost). V 2. případě se nás PDP netýká. V obou smlouvách je uvedeno, že smluvní pokuta je 0,1% za každý den prodlení z celkové ceny díla- tzn. včetně DPH(nenárokujeme odpočet). Můj dotaz zní: Vystavujeme mu smluvní pokutu z této celkové částky v 1.případě (režim PDP) ze základu nebo včetně DPH? Já bych volila včetně DPH, ale nejsem si jistá.

Toto je spíše dotaz na právníka - může záležet na smluvním ujednání sankcí.

Jak to ale popisujete, tak si myslím, že při ujednání, že je sankce ve výši 0,1% z ceny díla, tak se musí jednat o cenu díla ve smlouvě sjednanou - tedy v případě, že se jedná o dílo, které je účtováno v režimu PDP, jednalo by se pouze o hodnotu základu daně, v případě, že je plnění v klasickém režimu, tak cena díla ve smyslu zákona o cenách je cena včetně DPH - tedy potom by byla sankce i z hodnoty DPH sjednaného ve smlouvě.ZN

V roce 2016 nebyla sepsaná žádná smlouva k dotaci, pouze příslib. Výdaje k dotaci byly celé proinvestované v roce 2016, v letošním roce žádné výdaje nebyly. Vloni byly správně účtované jako neinvestiční. 18.4.2017 jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí dotace z MF. Dotaci jsme obdrželi na účet 19.4.2017 ( z MF jako neinvestiční, poslané přes KÚ). Ve stejný den jsme obdrželi Avízo pro změnu rozpočtu s určením označení UZ . Účtování : 1. Výdaje proinvestované v roce 2016 rukou na dokladech označím UZ (zpětně se do účta nedostanu) 2. 18.4. zapíšu na podrozvahu 915/999 výši dotace na základě dopisu s rozhodnutím. 3. 19.4. ( datum obdržení avíza a dotace na účet obce) odepíšu z podrozvahy a zapíšu předpis 346/672 . Současně zaúčtuji 231/346. Neúčtuji přes zálohy, dotace byla přidělena a zaslána na základě proplacených dokladů, které byly poskytovateli zaslané předtím ke kontrole, než jsme dotaci obdrželi. I když na druhou stranu v rozhodnutí o poskytnutí dotace se píše o tom, že poskytnuté finanční prostředky budou předmětem finančního vypořádání za rok 2017. Tak nevím...

Nevím, jak moc závazný byl ve vašem případě příslib dotace, jakou měl formu. Zpravidla označujeme výdaje ÚZ a případně dohadujeme dotaci 388/672 ve chvíli, kdy máme rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo podepsanou smlouvu, což vy jste neměli. Můžete účtovat a dooznačit ÚZ tak, jak navrhujete.UZ u výdajů však lze doplnit do účetnictví vždy - není ve výkazu FIN 2-12M, stačí otevřít starý rok, ale jen označení na fa je také možné a uznávané.  Jen pokud jde o zaúčtování dotace do výnosů, zde by se dalo uvažovat (mj. i podle výše dotace - zda je významná - nad 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto), zda jí letos zaúčtovat na účet 672 nebo jako opravu výnosů minulých let na účet 408. Dotaci byste letos na účet 408 účtovala, pokud by to byla částka významná a uvážila byste, že na základě příslibu patřila (zápisem 388/672) do výnosů již v minulém roce - že příslib byl dotačující informací pro tento zápis. Pokud byl však přílib např. jen telefonický, poskytnutí dotace (nikoliv její výše - když neznáme přesnou výši, tak se právě účtuje dohadná položka) bylo nejisté, pak patří do výnosů letošního roku, protože v loňském jste jí neměli najisto přiznanou.

Jinak dotaci opravdu už nemusíte účtovat přes zálohy, můžete jí účtovat tak jak navrhujete, jako dotaci ex post, kdy náklady už jsou vynaloženy a na základě předložených dokladů vám jí poskytli. Finančním vypořádáním myslí povinnost předložit zpravidla do 15.2. následujícího roku tabulku finančního vypořádání prostředků poskytnutých ze SR podle vyhlášky č. 367/2015 Sb. Jelikož vám byla dotace poslána přes kraj, budete tabulku muset nejspíš poslat kraji (posílá se např. i u dotace k volbám a jiným dotacím ze SR).

Loni nám TJ Sokol bezúplatně převedl majetek s nulovou hodnotou. Jedná se o dvě dřevěné buňky vyrobené svépomocí v 80. letech stojící na obecním pozemku, které nemají žádnou hodnotu a byly určeny k demolici. Na konci loňského roku se je obec rozhodla zrekonstruovat ,nechala si zhotovit projekt a nyní jsou buňky zrekonstruované. Teď si uvědomuji, že jsem je s nulovou hodnotou nezavedla do majetku (to snad ani nejde) a nevím, jak teď zařadit do majetku jejich technické zhodnocení, které rekonstrukcí vzniklo.

TJ Sokol jsou nejspíš spolek, nejsou VÚJ, tzn. nemusíte od nich přebírat ocenění. Darované buňky, byť měly již nízkou hodnotu, jste měla ocenit RPC (např. znalecký posudek nebo odhad dle oc.předpisů, příp. dle obdobných staveb) a zavést je do majetku zápisem 021/401. Na druhou stranu, pokud jste je obdrželi darem, ne od VÚJ a měli jste záměr je zbourat, tak chápu váš postup nezařazení do majetku - ale záměr se změnil. Pomohl by protokol o zanedbatelné ceně a místo TZ zavést jako nově pořízený majetek a ocenit v hodnotě rekonstrukce - dle popisu v dotazu to na obnovu majetku i vypadá.  Z dotazu jsem vyvodila, že byly ve velmi špatném stavu a neměly tedy, jak uvádíte, moc velkou hodnotu, proto by to bylo vhodné a nejjednodušší řešení.

Starosta během měsíce jezdí na služební cesty. Jedná se v průměru o 12 cest za měsíc. Je možné, aby předložil vyúčtování cestovného najednou po skončení měsíce, kde na cestovním příkaze cesty rozepíše nebo musí být každá cesta po ukončení hned vyúčtována a na každou bude cestovní příkaz? Ještě prosím o radu, jak zaúčtovat příspěvek občanům na domácí čističku odpadních vod, jaký paragraf a položku?

 1. V § 183 odst. 3 zákoníku práce se o termínu vyúčtování cestovného hovoří, cituji:

"Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru".

Záleží tedy, jak toto máte vnitřně nastaveno, podle zákoníku práce by vám měl každopádně max. do 10 dnů poskytnout doklady k vyúčtování pracovní cesty. Podle tohoto znění by tedy v podstatě k vyúčtování pracovní cesty mělo dojít do 10 dnů od jejího konání. Nicméně v praxi se opravdu cestovné vyúčtovává jednou za měsíc souhrnně na jednom cestovním příkazu (kde se uvedou všechny pracovní cesty v daném měsíci), jak moc je to v rozporu se ZP posoudit neumím, ale při přezkumu hospodaření to vytýkáno, pokud vím, nebývá.

2. Patří na odpa 2321 pol. 6371. Jen pozor na termín - příspěvek, ten už pro poskytnutí peněz z rozpočtu nepoužíváme. Buď jim můžete poskytnout dar podle OZ, pokud nechcete sledovat účel využití peněz, což mi ve vašem případě nepřipadá vhodné  nebo poskytnout občanům dotaci (s vyúčtováním, podle zákona č. 250/2000 Sb.), což je u vás určitě vhodnější, navíc úplně nejsprávněji by to měla být programová dotace. Účtování dotace je: poskytnutí zálohy 373/231, vyúčtování 572/345, zúčtování zálohy 345/373. Zvažte tedy především, jakou formou jim peníze poskytnete, na toto téma je v dotazech hodně odpovědí, např. z 13.1.2017 "Příspěvek na kotel občanům".

Máme v budově základní školy služební byt. Jeho užívání bylo spojeno s pracovním poměrem školníka. Pracovní poměr byl ukončen již červnu 2016. K vystěhování i po upomínkách nedošlo, podali jsme na soud návrh na vyklizení bytu. V současné době máme uhradit poplatek soudu ve výši 5 000,- Kč, budou následovat další platby např. právnické. Tyto finanční prostředky budeme následně vymáhat po bývalém školníkovi. Jak mám správně účtovat a vést v účetnictví, abych prokázala, co jsme v této kauze uhradili.

Všechny vynaložené prostředky účtujte do nákladů - soudní poplatek zaúčtujte na účet 549, odpa 3612, pol. 5192. Platby za právnické služby patří na účet 518, pol. 5166. Pokud byste je v budoucnu po školníkovi vymohli, účtuje se to jako náhrada nákladů minulých let na účet 649, odpa 3612, pol. 2324. Pokud jde o prokázání veškerých souvisejících nákladů, je vhodné vést si k soudnímu sporu mimoúčetní evidenci vynaložených prostředků. V případě vymáhání po školníkovi je možné i náklad převést na pohledávku, např. 549 minus MD/ 377 MD, to zvolte dle vývoje situace. 

Naše obec se rozhodla darovat nepotřebnou hasičskou cisternu obci na Ukrajinu. Nikdo s tím nemá zkušenosti, tak se obracím na Vás. Cisternu máme v majetku v zůstatkové ceně 18172,- Kč. Vyřadím zápisem 553/082 ZC a 082/022 PC. Povezou ji naši členové JSDH po vlastní ose. Náklady na přepravu (naftu atd.) budou platit obdarovaní. Přesně nevím na co budou mít nárok řidiči. Jsou to členové výjezdové jednotky a mají podepsanou smlouvu s obcí. Můžeme jim uhradit stravné nebo nějakou odměnu?

Jelikož se jedná o dar, i když do zahraničí, nebudete cisternu vyřazovat přes účet 553, ten se používá jen při vyřazení prodejem. Zahraniční obec není VÚJ podle zákona o účetnictví, proto dar auta (hmotného majetku) zaúčtujete podle ČÚS č. 710 zápisem 543/082 v ZC a 082/022 v PC.

Pokud jde o peníze řidičům - můžete jim každopádně zaplatit např. odměnu na základě uzavřené dohody o provedení práce, tu můžete uzavřít na jakoukoliv činnost, pokud je budete chtít nějak odměnit. Pokud jde o to, zda mají na nějaké peníze nárok (cestovné asi uhradí zahraniční obec?) např. uváděné stravné,  tam si jistá nejsem, to je spíše otázka z pracovního práva, ale myslím, že i pokud byste s nimi měli sepsanou DPP, tak to není pracovní cesta podle § 42 zákoníku práce, ale jak říkám, to bohužel najisto posoudit neumím. Navíc pokud vím, tak u DPP musíte mít nárok na cestovné (a související stravné) v DPP sjednán  (§ 155 zákoníku práce), ze zákona není. A byl byl by asi z právního hlediska i problém poskytnout samotné stravné bez cestovného (kdyby cestovné poskytla hasičům zahraniční obec a vy jen stravné). Ale jinak není problém jim nějaké peníze za to, že cisternu převezou, poskytnout. Můžete zvolit buď formu DPP, nebo vyplatit nějaké přímé náklady, pokud jsou hasiči vaší OSS. Dar bych spíše nevolila - jedná se o práci, za práci se dává odměna...

Jak postupovat v případě, že jsme PO poskytli na základě změny závazného vztahu - investiční příspěvek na zakoupení škrabky v celkové výši 44 407,- Kč, který jsem po schválení ZO zaúčtovala: předpis 401/349, úhradu 349/§ 3113 pol. 6351. Nyní nám PO doložila ke schválení odpisový plán. Po schválení odpisového plánu zaúčtuji majetek 903/999. Musíme současně schválit, že majetek je svěřen PO? Nebo stačí pouze schválení změny finančního vztahu - investice?

Musíte jít prvotně do ZL - máme dvě základní varianty:

a) ZL nebude nic uvádět - potom se podle zákona č. 250/2000 Sb. jedná o majetek nabytý do vlastnictví svého zřizovatele a dále bude považován za majetek svěřený (samozřejmě někdo toto má uvedeno výslovně ve ZL - tedy, že je majetek pořizován do vlastnictví zřizovatele a považuje za svěřený). V takové situaci skutečně můžete zaúčtovat 909(asi jste se překlepla s tím účtem 903)/999

b) ZL může také uvádět, že si majetek pořizují do svého vlastnictví - potom jsme v situaci, že to bude majetek vlastní příspěvkové organizace.

V takové situaci již není sebemenší důvod na 909 účtovat (váš majetek to není).

Zvláštní rozhodování zastupitelstva o tom, že byl majetek svěřen (v té variantě a) není nezbytné. Vemte to prosím logicky - ono by se to třeba muselo týkat i nakoupených zásob ... 

Z hlediska schvalování je to pouze o změně finančního vztahu ... - tedy poskytnutí investičního příspěvku ..

Město vybudovalo kanalizaci a vodovod, ten prodává SVS dle znaleckého posudku. Město je akcionářem SVS. SVS není schopna generovat takový zisk, tak kupní cenu částečně vypořádává ve formě peněžitého příplatku mimo základní kapitál a provede zápočet a uhradí daný rozdíl. S prodejem majetku problém nemám, ale nevím si rady s peněžitým příplatkem mimo základní kapitál.

Máte za SVS pohledávku z prodeje 311/646 ve výši kupní ceny (u vás dle ZP) a na druhé straně závazek z příplatku mimo ZK, ten předepíšete k datu smlouvy 043/368. Zápočet k datu sepsání dohody o zápočtu zaúčtujete 368/311, zbytek kupní ceny vyinkasujete 231/311. Příplatek mimo ZK zařadíte jako finanční majetek k datu předání kanalizace a vodovodu zápisem 069 (váš vlliv v SVS bude určitě nadále nevýznamný)/043.

Toto je dost častý postup. 

Obec poskytuje dotace sportovním klubům na kalendářní rok s tím, že vyžaduje vyúčtování nejpozději do 15.12. / případné vratky ,nesrovnalosti v čerpání/. Kluby se domáhají možnosti vyúčtování v následujícím roce. ???

Podle § 10 a odst. 5 písm. j) je toto povinnou náležitostí veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, ve smlouvě si tedy máte určit, cituji "dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny."

Je to tedy věc smluvní a záleží, jaké podmínky nastavíte a kluby jako příjemci dotací jsou pak povinny to respektovat. Samozřejmě je vhodné s nimi podmínky poskytnutí dotace, jako je právě např. termín vyúčtování, před podpisem smlouvy dohodnout, ale to už pak záleží na vás. Poskytování dotací probíhá v režimu veřejného práva (jak už i název smlouvy napovídá), kde se určitá nerovnost subjektů (poskytovatel dotace x příjemce) vyskytuje a očekává. Vy jako poskytovatel dotace máte tedy právo určit jim termín předložení vyúčtování a oni jsou povinni ho respektovat, pokud chtějí od vás peníze. Na druhou stranu v praxi se samozřejmě vždy snažíte s nimi dohodnout, popř., pokud to jde, vyjít jim vstříc, i když byste teoreticky nemuseli.

Z hlediska účetnictví určitě není problém jim vyhovět.  Pokud z nějakého důvodu nemohou vyúčtování dotace doložit do 15.12., ani do 31.12., tak vy pak musíte k 31.12. dělat dohadu předpokládané čerpané dotace 572/389 (příjemci by měli mít naopak ve výnosech) - kvůli časovému rozlišení, tzn. stejně nejpozději v lednu (do data závěrky) od nich informaci o čerpání (alespoň předběžnou) mít musíte. K datu předložení vyúčtování následující rok se pak účtuje 389/345, zúčtování zálohy 345/373.

Obecně tedy doporučujeme, pokud je to možné, mít ve smlouvách stanoven termín pro předložení vypořádání dotace do konce roku. Pokud s tím mají velký problém, např. čerpají peníze i koncem roku, tak mít ošetřeno, ať vám včas (do závěrky) dají konečné vyúčtování nebo aby vám alespoň sdělili předběžnou částku čerpání dotace (pro vytvoření dohady k 31.12.).

Na podrozvaze máme evidovány pohledávky za nájmy do roku 2004 a starší ve výši cca 4.000.000,-. Většinou se jedná o pohledávky, na které byl vydán rozsudek soudu, ale exekučně tyto pohledávky nemá smysl vymáhat. U některých dokonce sám exekutor navrhuje zastavení vymáhání. Chceme tyto pohledávky úplně vyřadit z podrozvahy a z evidence. Je nutné toto vyřazení z podrozvahy schvalovat RM nebo dokonce ZM?

Zastupitelstvo obce (do 20 tis. Kč rada, popř. starosta, kde není rada) rozhoduje pouze o prominutí pohledávky. Pokud ZO pohledávku promine (např. ze sociálních důvodů), pak ji vyřazujeme z rozvahy, případně pokud už není v rozvaze, z podrozvahy.

Vyřadit  pohledávku z rozvahy z důvodu nevymahatelnosti nebo nedobytnosti musíme udělat i bez jejich souhlasu, pak tedy není potřeby souhlas ZO ani rady, je vhodné jim to ale dát na vědomí.

Těžší je evidence v podrozvaze - tam by se měly vyřadit pohledávky nevymahatelné, což většina pohledávek starých 12 a více let již určitě je. Pro vaše bezpečí by zastavení vymáhání schválené radou bylo asi jistější. Pohledávky, u kterých exekutor zastaví jejich vymáhání,  jsou tedy nevymahatelné, můžete tedy zápisem 999/905 vyřadit. Ty nemá smysl ani vést na podrozvaze. Obecně se držíme systému - nedobytné dočasně na podrozvahu, nevymahatelné nikde. 

Zkusíme ještě výklad - je jen názorový, jak asi uvažujeme: 

Ty ostatní, u kterých uvádíte, že byl vydán rozsudek, ale nemá smysl je vymáhat, je potřeba uvážit, zda a z jakého důvodu je z podrozvahy vyřadit (pro pomoc, jaké pohledávky patří na účet 905 slouží jednak obsahová náplň účtu ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. a jednak ČÚS č. 706, který v bodě 5.3 vyjmenovává pohledávky, které by se měly evidovat v podrozvaze). Já to takto na dálku úplně posoudit nemůžu.  Do podrozvahy pohledávku zpravidla zařazujeme, když je nedobytná, ale je ještě nějaká šance jí vymoci. Nevím přesný důvod, proč u vás nemá smysl pohledávky vymáhat, jedná se asi o drobné částky, případně dlužníků neznámého pobytu, kde by náklady na vymáhání převýšily výnosy. To je zrovna jeden z případů, o kterém se hovoří v bodě ČÚS č. 706 a takovou pohledávku pak máme vyřadit z rozvahy a evidovat jí právě v podrozvaze. Ale pokud jí nebudete vymáhat, tak samozřejmě ztrácí smysl jí v podrozvaze evidovat, protože je velmi malá pravděpodobnost, že by dlužník po takové době sám od sebe dluh dobrovolně uhradil. Každopádně celková částka 4 mil. Kč je dost významná, nevím, jak velkou část z toho tvoří tyto pohledávky (které nevymáháte), ale nechala bych asi před jejich vyřazením z podrozvahy v ZO schválit jejich prominutí, právě z důvodu, že se jedná o jednotlivě drobné částky, u kterých by náklady na vymáhání převýšily výtěžek. Ale dobře to samozřejmě moc není, je to do budoucna pak takový návod pro dlužníky - nebudu platit, tak mi to pak prominou, aby to nemuseli vymáhat, ale takto obecně to samozřejmě nelze odsoudit, záleží na konkrétních okolnostech. Pokud vezmeme v úvahu stáří pohledávek, tak by ale prominutí od ZO v podstatě nebylo nutné a asi bych je z podrozvahy vyřadila bez toho s tím, že vzhledem k významnosti částky by to měli dostat alespoň na vědomí. A do budoucna jen ošetřit tyto případy - "pohledávky nemá smysl vymáhat" - to není argument pro to, abychom je nevymáhali, tzn. buď vymáhat nebo prominout., institut prominutí dluhu ale zase na druhou stranu nezneužívat, není to pro dlužníky "výchovné" a je potřeba si uvědomit, že máte využívat své prostředky podle zákona o obcích účelně a hospodárně, tzn. jen proto, že je dlužná částka nízká, by neměla být automaticky promíjena nebo nevymáhána. 

Chtěli bychom se zeptat na povinnost zveřejnění veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace fyzické osobě v rámci programu vyhlášeného městem "Fasády historických objektů". Chápeme dobře, že dle Zákona o registru smluv jde o vyjímku dle § 3 odst. 2 písm. a) smlouvy s FO se nezveřejňují (kromě prodeje nemovitostí). Ale dle zákona č.250/2000 Sb §10d ost. 1 povinnost zveřejnit na úřední desce. Co doporučujete, aby v tom nebyl chaos - zveřejnit v registru smluv nebo tyto vyjímky pro změnu pouze na úřední desce?

Doplňuji stanovisko MV k dotazu: 

naše stanovisko v této věci je stále stejné, tedy že smlouvy s fyzickou osobou se uveřejňují pouze v případě, že povinný subjekt podle zákona o registru smluv převádí nemovitou věc na fyzickou osobu, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Jinou výjimku z výjimky zákon nestanoví.

 S pozdravem

 Mgr. Monika Bulínová

odbor eGovernmentu

Ministerstvo vnitra

(zaslal nám právník ze SM, moc děkujeme za pomoc)

Tady v první řadě zvažte (případně prodiskutujte s právníkem), zda se na vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv.

Z textu ustanovení to sice vypadá, že by se výjimka mohla pro váš případ vztahovat. 

V důvodové zprávě se říká, že tato výluka nedopadá na ÚSC...

Obecně platí, že pokud se uveřejní smlouva v souladu se zákonem o registru smluv, je tím splněna povinnost uveřejnit smlouvu podle § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (viz § 8 odst. 5 zákona o registru smluv). Zvažte tedy, do jaké míry je analýza § 3 zákona o registru smluv přínosná a zda by se problém nevyřešil zveřejněním smlouvy podle registru smluv s tím, že by tím automaticky byla splněna i povinnost zveřejnění podle zákona č. 250/2000 Sb.

V důvodové zprávě se tedy říká, že tato výluka nedopadá na ÚSC...