Dotazy

Obec má v majetku evidovanou studnu, která stojí na obecním pozemku. Jeden náš občan má zájem tento pozemek i se studnou koupit. Může zastupitelstvo obce schválit záměr prodat tento pozemek i se studnou? Nebo musí být prodán zvlášť pozemek a zvlášť studna? Bylo by nutné si nechat vypracovat geometrický plán? Pozemek ani studnu obec nevyužívá.

Stavba je podle OZ součástí pozemku, když tedy prodáváte pozemek, tak automaticky se studnou (je to jeden celek). Do záměru i do smlouvy je ale vhodné uvést, že na pozemku se nachází stavba studny. GP si nemusíte kvůli tomu nechat zpracovat, pokud je prodávaný pozemek správně zaměřen, není potřeba.

Účtování prodeje pozemku se stavbou najdete např. v dotazu z 23.1.2017 "Prodej zemědělské stavby".

V loňském roce jsme jako obec zakoupili dopadovou plochu pro naši MŠ v ceně 42000,- Kč. Účtovala jsem na 021. Nyní byla schválena smlouva o výpůjčce tohoto majetku. Prosím o radu, jak nyní zaúčtuji.

Pokud jste stavbu dali PO do výpůjčky, tak nadále jste vlastník vy - vedete dopadovou plochu v rozvaze na účtu 021, odepisujete ji, PO neeviduje nikde (ani v podrozvaze), stačí jen mimoúčetně (aby měla pro případné kontroly k dispozici smlouvu o výpůjčce). 

Budeme pořizovat vodovod v obci, který bude ovšem v majetku jen nějakou dobu, poté si jej převezme Vodárenská akciová společnost. Oslovili jsme Vodárenskou akciovou společnost (VAS), která nám na základě příkazní smlouvy zajištuje výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace, zpracování dokumentace, stavební řízení, inženýrské činnosti, územní a stavební řízení. Zastupuje nás v rámci celého průběhu řízení. Vystavila nám první fakturu za zpracování projektové dokumentace na  v únoru ve výši 8 168 Kč následně nám bude fakturovat zpracování žádosti o dotaci na projektovou dokumentaci za 3 630 Kč. Celkem tedy v příkazní smlouvě 11 798 Kč. Předpokládáme tedy dotaci na projektovou dokumentaci za 222 000 Kč. Tato částka bude z části financována dotací a z části z obecního rozpočtu. Dále bude uzavřena druhá smlouva na  výběrové řízení na dodavatele prací a zpracování žádosti o dotaci na realizaci akce, což nám také bude zajišťovat VAS. Tyto služby nám také vyfakturuje.  Poté se již bude dělat vodovod, nejspíš v roce 2018. Prosím o jednotlivé účtování, nevím, jak to účtovat. Ještě jednou pro shrnutí: únor 2017 zpracování projektové dokumentace od VAS - 8168,-  účtování? duben 2017 zpracování žádosti o dotaci na projektovou dokumentaci od VAS - 3630,- účtování? dotace na projektovou dokumentaci xxxx Kč - účtování? projektová dokumentace 222 000 Kč  - účtování? budoucí faktury na výběrové řízení na dodavatele prací  - účtování? budoucí faktury za zpracování žádosti o dotaci na realizaci akce - účtování? dotace na realizaci stavby xxxx Kč - účtování realizace projektu vodovod - cca 7 mil. Kč -  účtování? zařazení do majetku obce cca 2018-2019 - účtování? vyřazení z majetku - převod do majetku VAS - účtování? účtuje se ještě něco dalšího? Jedná se o klasický způsob zadávání zakázky se vším všudy.

Pořizování vodovodu, tedy všechny související výdaje (PD, výběrové řízení, aj.)  účtujte standardně na účet 042, odpa 2310 pol. 6121. Pozor jen na náklady související se zajištěním financování a administrací dotace (např. zpracování žádostí o dotaci - na PD i na realizaci) - zde musíte mít podle bodu 7.1 ČÚS č. 710 ve směrnici určeno, zda je zahrnujete či nezahrnujete do ceny majetku a pak podle toho postupovat. Jinak ostatní Vámi vyjmenované výdaje patří jako náklady související se stavbou na účet 042.

K jednotlivému účtování tedy pro shrnutí: (odpověď zvýrazněna tučně)

únor 2017 zpracování projektové dokumentace od VAS - 8168,-  účtování?  faktura 042/321, úhrada 321/231 odpa 2310 pol. 6121

duben 2017 zpracování žádosti o dotaci na projektovou dokumentaci od VAS - 3630,- účtování? pokud máte ve směrnici, že náklady na zajištění financování a administraci transferů zahrnujete do ceny majetku, tak faktura 042/321, úhrada 321/231 odpa 2310 pol. 6121, pokud nezahrnujete, tak 518/321, 321/231 odpa 2310 pol. 5169

dotace na projektovou dokumentaci xxxx Kč - účtování? chybí info o dotaci, kdo je poskytovatel, způsob financování (ex ante/ex post), ale standardně se účtuje při vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy ve výši dotace předpis do podrozvahy 915(955)/999, od této chvíle se výdaje značí NZÚZ (popř. jen ÚZ když je to jen z národních peněz), doporučujeme všechny SÚ k projektu značit zvoleným org (pro oddělené sledování v účetnictví).  Při přijetí zálohy na dotaci (dotace přijatá před vypořádáním) se účtuje 231 pol. podle poskytovatele, NZÚZ/374 (472 pokud vypořádání za déle než jeden rok od přijetí zálohy)/231 NZÚZ a zároveň se snižuje podrozvaha 999/915(955). I další osud dotace (dohada při zařazení majetku 388/403, pokud je majetek zařazován před vypořádáním dotace, popř. když vypořádání předchází zařazení majetku, pak 34x/403 a zúčtování případných záloh 374/34x) už opravdu záleží na konkrétní dotaci. Když v dotazech do vyhledávače napíšete "dotace", tak Vám vyjede na toto téma mnoho odpovědí.

projektová dokumentace 222 000 Kč  - účtování? faktura 042/321, úhrada 321/231 odpa 2310 pol. 6121

budoucí faktury na výběrové řízení na dodavatele prací  - účtování? faktura 042/321, úhrada 321/231 odpa 2310 pol. 6121

budoucí faktury za zpracování žádosti o dotaci na realizaci akce - účtování? viz faktury za zpracování žádosti o dotaci na PD

dotace na realizaci stavby xxxx Kč - účtování - viz dotace na PD

realizace projektu vodovod - cca 7 mil. Kč -  účtování? faktura 042/321, úhrada 321/231 odpa 2310 pol. 6121

zařazení do majetku obce cca 2018-2019 - účtování? 021/042, pokud dotace nebude vypořádaná (nebudete jí tedy mít na účtu 403), je třeba viz popis výše udělat dohadu předpokládané výše dotace na PD i samotnou realizaci (je to jeden celek - jedna stavba, asi dvě oddělené dotace, ale na ten samý majetek) zápisem 388/403, zapíšete je na kartu majetku a od měsíce následujího po zařazení stavby spolu s odpisy začnete dotace rozpouštět zápisem 403/672.

vyřazení z majetku - převod do majetku VAS - účtování? zde pozor na udržitelnost projektu, budete vlastníkem a obdrželi jste na to dotaci ,tzn. nesmíte vodovod převést po dobu udržitelnosti projektu, standardně bývá 5 let. Pro správné určení účtování mi chybí info, budete to prodávat nebo bezúplatně předávat? Nebo to bude majetek vložený do VAS jako vložená investice? Podle popisu to vypadá na bezúplatný převod, ten byste v současné době účtovala: 081 MD v ZC, 403 MD v nerozpuštěné výši dotace, zbytek 401 MD/021 D, ale účtování se může do doby převodu změnit.  

NIc jiného mě k tomu nenapadá.

Dobrý den, od roku 2002 stojí ve městě Český Krumlov mostní provizorium jako náhrada za most poškozený povodní v tomto roce (vedeme jej v najatém majetku). Nyní budeme toto provizorium kupovat za cenu 8 milionů Kč. Ve smlouvě, která nám byla nyní předložena, je uvedeno, že dodavatelem je Česká republika - Správa státních hmotných rezerv, předmětem smlouvy je mostní provizorium nikoliv jako movitý majetek - ale jako materiál (1384 šroubů,206 mostin, 12 nosníků atd.) - je to vlastně taková skládačka. Na most máme narozpočtovaný kapitálový výdaj pol. 6121, chtěli jsme jej zařadit jako stavbu a odepisovat. V komentáři bylo uvedeno, že z rozpočtu bude hrazen nákup mostního provizoria. Pokud budeme pořízení rozpočtovat jako nákup materiálu, bude se jednat pouze o změnu rozpočtu, kterou vezme na vědomí rada města nebo budeme muset provést rozpočtové opatření? Předpokládáme, že jej takto koupit nemůžeme, protože by nevyšla konsolidace mezi partnery. Jak máme v tomto případě postupovat, prosím ? Nakoupit jako materiál a následně aktivovat ?

Není to bezúplatný převod od jiné VÚJ, ani transfer, proto nemusíme konsolidaci řešit. Je to běžné pořízení majetku koupí, je jedno od koho. Ocenila bych tedy klasicky pořizovací cenou a bez ohledu na definici prodávaného majetku ze smlouvy bych to také viděla spíše na stavbu, byť dočasnou (provizorní). Sama uvádíte, že tam most stojí již tolik let a pokud váš záměr není ho zbořit a postavit nový (což asi těžko, když za něj platíte tolik peněz), tak bych ho zařadila jako stavbu na účet 021, pol. 6121 a začala odepisovat. Argumentací pro stavbu je několik: nemáte záměr ho přemisťovat, je složený, nikoliv rozložený do nějakého materiálu a splňuje definici stavby podle stavebního zákona, což nám jako argumentace pro zařazení na účet 021 stačí. Ve stavebním zákoně se dokonce i píše, že :"Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.", takže i pokud byste měli od stavebního úřadu nějak omezenou dobu, po kterou se může most používat (což u vás asi nebude), byla by to stavba.  

Na závěr jen chci podtknout, že varianta, že někdo prodává "zásobu" a kupující z toho má "dlouhodobý majetek" je naprosto běžná a není to v rozporu s jakoukoliv účetní zásadou. Třeba stavební firma v rámci NV a výrobků staví dům a prodá mi jej jako stavbu - tedy ona má provozní výnos z výroby a já kapitálový výdaj. Stejně tak třeba autosalon takto prodá auto (u něj zboží, u mne pořízení auta). Tedy tady skutečně nemusíte řešit, jak to evidovala druhá strana - vy to kupujete jako investici.

Prosíme o posouzení účtování 3 níže uvedených akcí. Jedná se o opravy poškození na objektech, které nejsou majetkem města, ale škody vznikly v důsledku činnosti města. Město nemůže již čerpat pojistné plnění a faktury za jednotlivé opravy a PD bude platit samo přímo dodavatelům. Ani v jednom případě není s majiteli objektů sepsána žádná smlouva. Máme účtovat pol. 5192 a účet 549 či doporučujete jiné řešení? 1.Rekonstrukce oplocení : Původní oplocení soukromého pozemku na betonové podezdívce bylo v době před cca 30 lety zasypáno násypem pod komunikaci, budovanou v rámci výstavby prodejny v akci „Z“ (investor Městský národní výbor ). V průběhu užívání komunikace v majetku města došlo k vyklonění podezdívky, která původně nebyla dimenzována na boční tlak od násypu. Město na základě požadavku vlastníka oplocení a statického posouzení provádí výstavbu nízké opěrné zdi náhradou za původní podezdívku, vlastník financuje osazení oplocení na zeď. 2.Statické zajištění části objektu : Část historického objektu (nemovitá kulturní památka) v posledních letech začala vykazovat statické poruchy, na základě upozornění vlastníka byl zpracován statický posudek, který jako hlavní příčinu označil dlouhodobě nefunkční dešťovou kanalizaci, umístěnou v sousedním pozemku v majetku města, čímž docházelo k podmáčení základů předmětné části objektu a vzniku statických poruch. Zpracována PD statického zajištění a ve spolupráci s orgány památkové péče bude statické zajištění postupně realizováno. 3.Opravy objektu : Historický objekt na břehu rybníka (rybník v majetku města) a v sousedství frekventované komunikace (komunikace v majetku města). V roce 2007 město realizovalo rekonstrukci výpustního zařízení a odbahnění rybníka, který byl dlouhodobě vypuštěn, následně při provádění prací bylo s hladinou několikrát manipulováno. Objekt začal vykazovat statické poruchy, na které vlastník upozorňoval a zajistil zpracování znaleckého posudku. Jako příčiny poruch byly označeny manipulace s hladinou rybníka a vliv dopravy na sousední komunikaci. Město připravuje zpracování PD statického zajištění objektu a jeho realizaci.

Vše co popisujete představuje faktické náhrady škod - přitom nevyplácíte přímo náhradu, nicméně přímo hradíte konkrétní náklady v souvislosti s odstraněním těchto škod. Ani v jednom případě se nejedná o výdaje v souvislosti s realizovanou investiční akcí ...

Pokud bych se měl rozhodovat, tak v případě, že se jedná přímo o vyplacení náhrady vlastníkům (poškozeným), tak skutečně zvolím Vámi navrhovaný 549 a pol. 5192. V případě, že se jedná o to, že přímo hradíte určité náklady, tak bych osobně spíše vyšel z povahy těchto nákladů a účtoval bych například posudky 518 a pol. 5166 ... - tedy podle svého charakteru (případně oprav majetku apod.). Samozřejmě to by se netýkalo situací, když by nutné odstraňování problémů skončilo investicí - tam bych se vrátil k tomu, že ta 549 a pol. 592 je na místě. Berte to jako názor - Vašemu řešení s 549 a 5192 i pro tyto případy také rozumím. ZN

Vykonáváme funkci veřejného opatrovníka pro lidi, kteří jsou umístěni v Domě sociálních služeb v naší obci. Každý náš opatrovanec mají zřízený svůj vlastní účet v bance. V hotovosti žádné peníze nevydáváme. Všechny platby (úhrada za služby a kapesné) zasíláme z účtů opatrovanců na účet DSS. Vše máme podloženo výpisy z účtu. Doposud jsme o těchto penězích nijak neúčtovali v našem účetnictví. Můžeme tak pokračovat i nadále, nebo je nutné o těchto penězích účtovat?

Kopíruji Vám sem odpověď na podobný dotaz. Pokud vím, tak povinnost to není, ale audit to někdy jako cizí peníze požaduje účtovat, ale nevím o žádném předpisu, který by to požadoval.

29/4 2016 Opatrovnický účet

Pokud je obec na základě rozhodnutí soudu určena jako opatrovník osoby nesvéprávné či omezené ve svéprávnosti je povinna se starat i finanční prostředky svých opatrovanců. Vyúčtování finančních prostředků opatrovanců se pravidelně předkládá ke kontrole na opatrovnický soud. V našem městě, má každý opatrovanec založen svůj bankovní účet (na své jméno) popřípadě i vkladní knížku na jméno, kde má pouze starostka města dispoziční práva. Na základě provedeného auditu, nám bylo vytknuto, že tyto finanční prostředky opatrovanců nevedeme v účetnictví na účtu 245. Prosím Vás tímto o Váš názor, zda je toto správné. Dle mého názoru by město účty opatrovanců i vkladní knížky (vedené na jejich jméno) nemělo vést v účetnictví města.

Účet 245 je určen pro správu cizích prostředků, ohledně povinnosti vést přes něj cizí peníze - je to opravdu k diskusi, ale jsou takto podchyceny a účtuje se jen 245/378 příjem a 378/245 výdej ve prospěch opatrovance. Vkladní knížky se neevidují. Můžete vznést dotaz na uvedení předpisu, podle kterého máte evidovat peníze opatrovanců na účtu cizích prostředků, máte pravdu v tom, že peníze obce to nejsou, otázkou je i kdo je vlastně jejich správcem - často se hovoří o osobě, ne o úřadu. Zajímalo by mě, jaký předpis jste porušili neevidováním v účetnictví na 245.  Omlouvám se, že jsem moc nepomohla , vím, že jsem to již zkoušela koumat a bez výsledku.

ZN - já k tomu ještě poznámku. S těmito požadavky jsem se také setkal, nicméně domnívám se, že vedení těchto peněz v účetnictví Města není v pořádku. Účty jsou vedeny na cizí osobu, Město jako právní subjekt těmito aktivy nedisponuje, pouze určitá osoba je pověřena jejich zprávou. Dle mého názoru nemám tedy ani aktivum, ale ani závazek (ten má banka vůči majiteli účtu). Ale vím, že kolem tohoto panují rozpory.

Dobrý den, do kanceláře starosty budeme kupovat veškeré nové vybavení (nábytek, židle, skříňky atd. mimo PC). Lze si na zakoupení vybavení nárokovat DPH v poměrovém kráceném odpočtu ( tj. dle výpočtu máme st.správu 61% to by bylo bez nároku DPH a 39% ekon. činnost, z toho bychom nárokovali krácený odpočet DPH. Děkujeme za odpověď.

Domnívám se že ano - souvislost s ekonomickou činností tady je - tedy bylo by to v režimu "dvojího krácení" - tak, jak navrhujete.

V roce 2012 jsme jako město (VÚJ) obdrželi investiční dotaci ve výši 360tis., zavedli jsme ji a postupně rozpouštíme. Z důvodu porušení podmínek poskytnuté dotace (technické zhodnocení v době udržitelnosti projektu r. 2016) jsme byli vyzváni k vrácení části dotace (60tis.). Zaúčtovali jsme na účet 572/349, 349/231. Musíme ještě snížit účet 403 a upravit výši transferu na majetkové kartě, nebo se má postupovat dle ČÚS 708 bod 4.8 a 403 neúčtovat a neprovádět změnu na kartě majetku? Děkujeme předem za odpověď.

Zaúčtování vratky má být na účet 549, nikoliv jako náklad na transfer 572. Na účet 572 patří jen poskytnuté transfery (dotace, dary apod.), nikoliv vratky přijatých transferů. Závazkový účet 349 používáme, pokud je poskytovatel dotace vybranou místní vládní institucí (obec, kraj, DSO..). Nevím, kdo byl vaším poskytovatelem, tak vám ho nemohu potvrdit, ale předpokládám, že ho máte zvolen správně (varianta by byla účet 347, pokud by byl poskytovatel ústředí - ministerstvo, státní fond apod.). Výdaj je z hlediska RS potřeba zaúčtovat odpa 6409 pol. 5363 (pol. 5909 pokud je to v režimu § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.) + příslušný ÚZ. Nejjistější je vždy se snažit zjistit, jak o vratce účtuje příjemce (poskytovatel dotace) - kvůli konsolidaci.

Co se týče účtu 403, odkazujete na správné ustanovení ČÚS č. 708, podle kterého se opravdu v případě odvodu dotace (např. z důvodu jako u vás - porušení podmínek), nezasahuje zpětně na 403, jen zaúčtujete vratku viz výše, na kartě majetku se nic nemění, účet 403 se tedy o následné odvody po zařazení majetku do užívání již nesnižuje. 

Nalezena chyba v ročním zúčtování zálohové daně starosty za r. 2015 v 2/2016. Nyní odesláno opravné přiznání a doplaceno FÚ 105 Kč. Jak účtovat? předpis 331 MD/342 20 D, úhrada 342 20 MD/231 6112 5023 D. Starosta uhradil přeplatek do pokladny: 261 40 6112 5023 -D/331 D.

Navržené účtování máte naprosto správně, není k tomu co dodat, šikovná.

Budeme zřizovat na MK tzv. ,,zónu 30". Součástí kalkulace jsou náklady na dopravní značení, demontáž původních značek montáž nových ) a montáž zpomalovacích polštářů. Budu účtovat jako o opravě na 2212/5171?

Dopravní značení včetně zpomalovacích prahů (popř. polštářů - mají stejný účel, jen trochu jiné parametry) považujeme za součást komunikace (mj. s odkazem na § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb.). Jejich výměnu doporučujeme účtovat jako opravu, tedy jak navrhujete, protože se předpokládá, že každá komunikace pro to, aby mohla svému účelu sloužit, nějaké dopravní značení má a doplněním nových značek ho jen "aktualizujeme". Ani zpomalovací polštáře (popř. prahy, pruhy) nepovažujeme za TZ komunikace - není to rozšíření použitelnosti, vybavenosti ani technických parametrů a považujeme to také za doplňující vybavení komunikace a za součást dopravního značení. Jsou sice určitou úpravou na komunikaci, ale bez vlivu na životnost a základní parametry.

Pravdou je, že názory na zpomalovací pruhy se liší - že se může měnit využitelnost komunikace dle judikatury, nejlepší by bylo vlastní rozhodnutí např. jen pokynem nebo do směrnice, zda zpomalovací pruhy TZ nebo oprava. Mně osobně připadají spíše jako znehodnocení komunikace než její TZ, pro řidiče určitě, ale pro bezpečnost...

Od 1.3.2017 jsme plátci DPH. 1.Město prodává pozemek 94 m2 FO, která není plátcem DPH za účelem zahrady. Na pozemku není umístěna žádná stavba. Pozemek je v územním plánu veden jako SM - plochy smíšené obytné městského typu (určené pro maloobchod, služby, veřejné stravování a veřejné ubytování, kulturu a bydlení městského typu. Pozemek není zasíťován, ani nebyl dotčen stavebními úpravami nebo správními úkoly, byl vyhotoven pouze GP k dělení pozemku. Bude prodej tohoto pozemku předmětem DPH? 2.Město prodává pozemek 179 m2 FO, která není plátcem DPH. Na pozemku není umístěna žádání stavba. V územním plánu je pozemek veden jako VD - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná (jsou určeny pro drobnou výrobu vč.výr. i nevýr.služeb, servisní provozy a sklady převážně v objektech drobných měřítek. Pozemek není zasíťován, ani nebyl dotčen staveními úpravami, byl vyhotoven pouze GP k dělení pozemku. Bude prodej tohoto pozemku předmětem DPH. Děkuji

Na úvod si dovolím jednu poznámku - měli bychom uvažovat nejen o tom, zda přímo na pozemku je stavba, ale může nastat i situace, kdy tam stavba není, je třeba na pozemku přiléhajícím a vlastník této stavby již v součsnosti využívá daný pozemek třeba k obsluze daného domu - potom řešíme otázku "funkčního celku s tou stavbou" a testujeme, zda se jedná o novostavbu či nikoliv.

Nicméně budu předpokládat, že ve Vašem případě není možné určit stavbu, ke které by dané pozemky tvořily funkční celek.

Podle GFŘ (a i současného postoje MF) by v případech, které uvádíte, mělo dojít k zatížení pevodu daných pozemků sazbou 21%. Pozemky by byly vyhodnoceny jako stavební (s argumentem, že správním úkonem je schválený územní plán). Pouze v případě, že by z nějaké dokumentace bylo zřejmé, že se tady stavět nedá (například ochranné pásmo nějaké sítě ...), tak by to jako stavební pozemky nebraly. Nedomnívám se, že se jedná o přístup, který je v souladu s cíli směrnice EU k DPH (cílem by měo být zdanění pozemků určených k zastavění) a dle mého názoru to ani moc neodpovídá zákonu (zejména tam, kde se převádí pozemky, které svým charakterem nejsou fakticky způsobilé k tomu, aby na nich stavba byla umístěna). Nicméně takový je výklad finanční správy a nějaká diskuse k této tématice není moc možná. Případnou jednoznačnou odpověď, zda je názor finanční správy správný, může dát až rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - pokud se někdy v budoucnosti nějaký spor v této oblasti vyvolá.  

Město prodává pozemek a na něm umístěnou stavbu, která je v majetku města od 03/1983. Budova byla v minulosti pronajímána za účelem restaurace, ale posledních 20 let ji město nepronajímá. Nebyly zde provádění žádné stavební úpravy. Kupující není plátcem DPH. Prodej je uskutečněn prostřednictvím realitní kanceláře. Smlouva s realitní kanceláří byla uzavřena v 01/2017. Je prodej nemovitosti včetně pozemku předmětem DPH. Děkuji za odpověď.

V tomto případě se jedná o prodej osvobozený od DPH - důvodem je, že se jedná o prodej nemovitosti tvořené pozemkem tvořícím funkční celek se stavbou a danou stavbou (tedy §56 odst. 3) a daná stavba není novostavbou (zjednodušeně testovací lhůta 5 let od kolaudace, případně rekolaudace, kterou by došlo ke změně způsobu využívání). Tedy osvobozeno od DPH.

V letošním roce jsme si pořídili modul - Souborový depozitář v hodnotě 4 000,- Kč a mobilní verzi www stránek v hodnotě 10 000,- Kč. Jaký bude postup účtování a jaký to má vliv na DDNM?

Posouzení nehmotného majetku je vždy problematické. Souborový depozitář bych považovala spíše za službu, ve smyslu toho, že se jedná v podstatě asi jen o digitální archiv souborů (518, pol. 5169,zvážovala bych i jako službu k SW - položka 5168).

Mobilní verzi www stránek bych za předpokladu, že webové stránky evidujete v majetku, považovala za TZ www stránek. Ve Vašem případě je to TZ podlimitní (u nehmotného majetku je hranice pro TZ od 60 tis. Kč), účtujete ho tedy na účet 518, pol. 5179 (spíše než SW se jedná o jiný DDNM).

Máme zřízený "Fond financování a obnovy vodohospodářského majetku", peníze jsou odděleny na samostatném bankovním účtu. Ve statutu fondu je upraveno, že čerpání schvaluje zastupitelstvo na základě předaných investičních podkladů. 31.3. se mi podařilo převést na základě pokynu pana starosty peníze z fondu (určené na investiční akci) a na nutnost schválení zastupitelstva jsem úplně zapomněla. Je možné čerpání fondu 419/401 zaúčtovat,až to zastupitelstvo schválí? Anebo zaúčtovat hned při převodu a nechat schválit dodatečně? Nevím, jak moc je to velká chyba..?

Fakticky jste tady dali další doplňující podmínku - nicméně pokud tak bylo usneseno, měli byste to respektovat. Když to vezmu do důsledků, tak jste dle mého názoru peníze převedli omylem a správně byste je měli vrátit zase na 236. Potom až po schválení převod peněz z 236 do 231 a zároveň 419/401.

Nicméně jakákoliv kontrola (přezkum hospodaření ...) v zásadě může říci, že čerpání fondu nebylo v souladu s tím, co schválilo zastupitelstvo a že je to porušení pravidel při nakládání s fondy. Proto bych se snažil, pokud je to možné, vrátit i ty peníze, abych co nejvíce mohl říci, že to byl jen omyl, který jsem napravil. ZN

Naše město zřídilo v dubnu 2016 sbírku na opravu kostela, který je v majetku města. Na tuto sbírku byl zřízen zvláštní účet, na který lidé posílají nebo vkládají finanční prostředky. Z tohoto účtu budeme platit faktury na opravy. Zřízený bankovní účet jsem zaúčtovala jako depozitní účet 245 a příjmy účtuji 378. Teď jsem však zjistila, že měl být zřízen a schválen fond. Prosím o radu, jak postupovat zpětně v letošním roce a jak zaúčtovat přijatou fakturu za opravy.

Opravdu jste to neměla účtovat jako cizí prostředky, když je to na opravu majetku města. Navíc jste pro fond měli zřízený účet (měl být na účtu 236), který jste měla v podstatě k 31.12. inventarizovat a měla jste poskytnuté prostředky třídit RS - odpa 3322 nebo 3326 a pol. 2321/672. Peníze jste ale obdrželi vloni, jejich příjem už tedy neopravíte (meziročně nelze opravit RS). Peníze tedy jen přeúčtujte zápisem 236/245 a zároveň doúčtujte tvorbu fondu 401/419. Letošní příspěvky už účtujte správně 236 s RS viz výše/672 a  zároveň 401 MD/419 D. Zaplacení faktur z účtu 321/236 odpa kostela, pol. 5171 a zároveň jako použití fondu 419 MD/ 401 D.