Dotazy

Obec vlastnila 200ks akcií á Kč 100,- na účtě 069 (nabyto předpokládám kdysi v privatizaci). Dne 3.10.2018 valná hromada ČS rozhodla o vytěsnění minoritních akcionářů, uplynutím jednoho měsíce.... došlo k nucenému přechodu vlastnictví všech akcií na Erste Group. Peněžní plnění je Kč 1328,-/akcii, o výplatu budeme žádat v příštích dnech. Je nutné účtovat v případě nuceného přechodu akcií o reálné hodnotě? (ve směrnici máme, že se týká i majetkových účastí, balíkem 200ks akcií se dostaneme nad hranici významnosti...) Pokud ano, prosím o návrh účtování reálné hodnoty a také o zaúčtování vyřazení akcií z majetku obce + přijetí peněžního plnění za přešlé akcie.

RH použít asi opravdu není přesné - obec zde neuvažovala o prodeji - byla vytěsněna "mimo svoji vůli" - byť by to mělo být za tržní cenu. Tady to není pro obec majetek určený k prodeji. Takže RH nedoporučuji a jinak o tom účtuji jako o klasickém prodeji.

Prodej předpis výnosu dle nabídkové ceny: 377/661

vyřazení v evidované hodnotě 561/069

příjem 231 odpa bych dala 6409 a příjem 3201 MD/ 377 D. 

Můj dotaz se vztahuje k odúčtování podrozvahy v případě přijatých transferů. Dosud z 915 (955) odúčtováváme dle ČÚS 703 Transfery, bod 4.10 k okamžiku účtování o záloze (SÚ 374 / 472) a k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu přijetí transferu a je známa jeho výše a okamžiku nebo lhůta jeho poskytnutí; za něj považujeme okamžik, kdy se účtuje dle bodu 4.8 o účtech 346 nebo 348. Na školení k transferům, které vedli metodici z MFČR, odboru 28 – Regulace a metodika účetnictví, jsme se dozvěděli, že z podrozvahy 915 (955) se odúčtovává, cituji: „a) k okamžiku účtování o záloze nebo b) k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu přijetí transferu a je známa jeho výše a okamžik nebo lhůta jeho poskytnutí (tzn. účtování prostřednictvím SÚ 388, nebo účtových skupin 67 nebo 40)“. Text v závorce vnáší na odúčtování podrozvahy další pohled, a to moment, kdy není účtováno o záloze a není známa výše transferu, proto se účtuje dohad, a přesto bychom měli 915 (955) odúčtovat. Analogicky pak samozřejmě u poskytovaných transferů, kdy tímto momentem je také účtování na SÚ 389. Jak se k tomuto postavit? Je tento postup opřen o ČÚS 701 bod 5.4 s tím, že se do rozvahy promítá námi dohadovaná část transferu? Protože jinde se o podrozvaze moc nehovoří. V současné době revidujeme vnitřní předpisy v oblasti transferů a rádi bychom si pravidla nastavili správně.

Předně je k tomu třeba říci, že z hlediska účetního principu by bylo správně odúčtovat transfer z podrozvahy ve chvíli, kdy se účtuje dohada, bohužel je to ale v rozporu se zněním ČÚS. Svým způsobem je  dobře, že se MF vyjádřilo takto, i když to na druhou stranu přináší jen zmatek. Trochu komické zde je, že na druhou stranu je špatně zakotveno, že se má odúčtovávat i k datu přijetí zálohy, což je ovšem účetně nesmysl, protože v rozvaze přijímáte závazek a v podrozvaze snižujete pohledávku, ale tím se teď nemá cenu zabývat. Upřímně osobně nevím moc co s tím, protože ČÚS č. 703, jak jste přesně vystihli a jste s tím dobře obeznámeni, je opravdu v současnosti napsán tak, že postupujete správně, byť, jak zmiňuji, správně by to bylo tak, jak jste se dozvěděli na školení, ale musel by se upravit ČÚS, abyste tak mohli "legálně" postupovat. Tak zde jedině asi poslat dotaz na MF. Ze strany kontrolorů by ale změna v tom, jak se doposud účtovalo, podle mě průchodná nebyla.

Když znovu důkladně pročítám znění ČÚS, tak mě k tomu napadá snad jediný "argument" (to berte opravdu s nadhledem), když se podíváte do bodu 4.10., tak se tam píše, že musí být známa výše transferu, v bodě 4.7 se pak píše, že dohadu účtujete, když není známa výše nebo je zpochybnitelná, třeba si to teď vyložili tak, že zpochybnitelná výše je v podstatě známá výše (jen ne úplně přesně) a proto se odúčtovává z podrozvahy, když se účtuje dohada, ale to by byla už opravdu síla :)  ale věřte mi, že když toto psali, tak to jejich záměr nebyl a naopak i přes námitky to mysleli opravdu tak, že odúčtovat při pohledávce a nikoliv při dohadě, i když bylo namítáno, že by mělo být odúčtováno už při dohadě a prosadili i odúčtování při záloze, jak uvádím výše, opět i přes námitky, že to je účetně špatně... Opravdu by mě upřímně zajímalo, co na to MF, kterým argumentem by to, co školí, obhájili, být Vámi, tak jim dotaz pošlu s tím, že v souladu s ČÚS postupujete takto a na školení Vám bylo sděleno toto a budu ráda, když mi pak dáte vědět, co oni na to.

Město obnovilo teplovod, jedná se o stavbu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) bod 7: rozvody tepelné energie (teplovodní přípojky) a související technologické objekty (domovní předávací stanice), včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. V případě teplovodu se jednoznačně jedná o stavbu a budeme zařazovat na účet 021. Prosíme o informaci, jak je to v případě domovních předávacích stanic. Jedná se o účet 021 stavby nebo účet 022 samostatné movité věci, když se jedná o technologický objekt, který zajišťuje přípravu topné vody pro vytápění objektů (bytových domů) a přípravu teplé užitkové vody? Původně jsme měli vše na pol.6121, ale po konzultaci s naším investičním odborem, jsme akci rozdělili a teplovod máme na pol.6121, účet 021 a domovní předávací stanice na položce 6122 a účtě 022. Protože si však nejsme zcela jisti, zda je tento postup správný, prosíme o Váš názor.

Ing. Nejezchleb komentář 

Je to níže moc dobré, jen pár poznámek - totiž mne hned jako první napadla otázka, zda to není součást domu - ta argumentace energetickým zákonem vypadá solidně a také podotýkám, že jsem našel také článek, kde je to snad potvrzeno (takto s vlastnictvím) - respektive odkaz na šílený materiál, který skoro nechápu. Teď jde tedy o to, zda je to přímá součást stavby nebo již movitá věc. Klárka to argumentuje jako součást sítě - tedy 021. Pro mne je to skoro na hození kostkou, jen si pamatuji jednu věc - v tepelných hospodářstvích dělají z patních měřičů tepla movité věci. Zkoušel jsme hledat obrázky - třeba:

https://www.cez.cz/edee/content/file-other/teplarenska/pro-zkaznky/ledvice/teplofikace-ledvic-info-k-projektu-iii-web.pdf

Třeba tak, jak je to tady, tak bych se z toho asi nebál udělat 022.

Ale opakuji - myslím, že je to hodně diskutabilní.

Asi bych předně ověřila, že to nebude součást bytových domů, nebudete to předávat a zůstane to vaším majetkem. Každopádně se stavební zákon v tomto případě odkazuje na zákon č. 458/2000 Sb., kde se v § 2 odst. 2 písm. c) č. 10. píše: "předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna." Z toho by vyplývalo, že opravdu nebude předáno vlastníkům domu, ale zůstane to vaším majetkem. V bodě 11. se pak píše: "rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,".

Ono je to svou povahou a funkcí spíše technologické zařízení, na druhou stranu je to nezbytné k funkci teplovodní sítě, kdy jejím účelem je dodávat teplo, já bych to do ceny teplovodní sítě tedy spíš zahrnula, samo o sobě to funkci nemá, nenahlížela bych na to analogicky jako třeba na technologii ČOV, toto je zařízení, které slouží k tomu, abyste mohli teplo, které teplovodem povedete, dodat konečnému spotřebiteli, je to tedy v podstatě rozvodné zařízení, samo o sobě bez teplovodní sítě funkci nemá, proto bych ho spíše chápala jako součást celé stavby teplovodního systému. Nejen, že to transformuje teplo tak, aby mohlo být dodáno konečnému spotřebiteli, ale odečítá to i spotřebované teplo, takže pro mě jsou zde jasné argumenty pro součást stavby.

Jaká výše odměny bude náležet neuvolněnému místostarostovi obce, když obhájil stejnou funkci, a to dne 31.10.2018 na ustavujícím zasedání obce? Je to tak, že nemá nárok na odměnu při skončení funkčního období a nemá nárok ani na odchodné, protože byl opětovně zvolen do funkce ? Jeho dosavadní schválená odměna je ve výši 19.391,- Kč. Bude neuvolněný místostarosta obce pobírat za říjen 2018 dosavadní odměnu ve výši 19.391,- Kč do 31.10.2018 včetně dne 31. října, kdy se konalo ustavující zasedání obce, pokud ano, jakou odměnu bude pobírat za listopad 2018 od 1.11. do 8.11.2018, když 8. listopadu 2018 se bude na zasedání zastupitelstva obce schvalovat měsíční odměna neuvolněného místostarosty.

Nejprve je potřeba říci, že neuvolněnému místostarostovi náleží odměna i ve volebním mezidobí, podle zákona až do zvolení nového starosty nebo místostarosty. Dále je potřeba se podívat do § 72 odst. 3 zákona o obcích, kde se uvádí: "Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo." - tím usnesením podle odst. 2 se myslí stanovení výše odměn neuvolněným členům ZO. Takže odměna v dosavadní výši mu náleží až do dne 31.10. (včetně). Jak odměňovat od 1.11. záleží na rozhodnutí nového ZO, zda odměny neuvolněným členům schválí, v jaké výši, od kdy, každopádně nemůže odměny schválit zpětně. Uvádíte, že o odměnách rozhodnou až 8.11., za období od 1.11. do 7.11. mu tedy odměna každopádně náležet nemůže a pak záleží, od kdy mu ZO poskytování odměny schválí, zda ode dne ustavujícího zasedání nebo až od nějakého následujícího. Vše, co vám zde píšu, je popsáno v metodice MV č. 6.2, tak se tam na to můžete podívat.

Na odměnu při skončení funkce určitě nárok nemá, na ní neuvolněný místostarosta neměl nárok nikdy, nově se ale neuvolněnému místostarostovi poskytuje odchodné, nicméně, když pokračuje ve funkci, tak se mu odchodné neposkytuje, viz § 77 odst. 3 zákona o obcích. Tady bych chtěla ale upozornit na to, že když si toto ustanovení přečtete, vyplývalo by z něj, že pokud mu ZO nově odměnu nestanoví a vykonával by funkci místostarosty tedy "zadarmo", pak by podle mě nárok na odchodné měl, ale to už je asi případně na dotaz na MV, pokud by u vás tato situace nastala, v metodice jsem na toto zatím nenarazila, ale ze znění zákona by to tak mělo být.

Obec pronajímá celou nemovitost plátcům DPH ( v přízemí se nachází pohostinství vč. kuchyně, dále nějaké skladové prostory a v I. NP výrobna svítidel). Nájemce, který se zabývá výrobou svítidel podal v březnu žádost o výměnu 2 střešních oken spolu s žádostí, aby se obec částečně na této opravě podílela . ZO schválilo tuto výměnu s tím, že uhradí 50 % nákladů na opravu. Dnes jsem obdržela fakturu od firmy (text : Fakturujeme Vám spoluúčast na opravě budovy - ve výši 50 % nákladů – DUZP 31.10.2018) + jsou přiloženy kopie 2 faktur :1. nákup 2 střešních oken(od plátce DPH) , 2. za montáž oken( od neplátce DPH) . Můj dotaz zní : jestli vystavená faktura od nájemce (plátce DPH) na obec ve výši 50 % nákladů by neměla být v režimu PDP?

Já bych s Vámi souhlasil - podle mne je to v pozici, že podle dohody fakturují stavební práce a byl bych raději, pokud by to bylo v režimu PDP.  ZN

Mám dotaz ohledně směny pozemku. Pozemek, který směnujeme 131 m2 cena za m2 1100,- Kč celkem 144 100,- Kč, 15 m2 cena za m2 300,-Kč celkem 4500,- Kč. Celkem tedy 148 600,- Kč. Nabývaný pozemek: 26 m2 za 5980,- Kč, 403 m2 za 92690,- Kč, 283 m2 za 65090,- Kč. Celkem 163 760,- Kč. Doplatek ve výši 15 160,- Kč uhradí obec. Cena v účetnictví 2682,- Kč. Máme směrnici, že přeceňovat na RH je od výši 100 000,- Kč. Mám tedy jednu parcelu ve výši 144 100,- přeúčtovat na 036? Dále je ve smlouvě uvedeno, že náklady spojené s provedením vkladu do KN uhradí strany stejným dílem. Jde o 1000,- Kč správní poplatek. Mám tedy ještě přidat do pořizovaného pozemku ve výši 500,- Kč. Nebo to dát do nákladů? Ve smlouvě je uvedená pouze výše doplatku. Je vypracovaný znalecký posudek. Prosím o kontrolu účtování a dále o radu jak s DPH. Jaká částka vlastně bude uvedena v kontrolním hlášení a z jaké částky budu odvádět DPH? 311/647 148 600,- 042/321 163 760,- + (500,- ?) 321/311 148 600,- 321/231 15 160 3111 3639 15 160,- 554/031 2682,- 031/042 163 760,-

V prvé řadě je potřeba si ujasnit, zda to DPH podléhá, tedy zda vaše pozemky, které směňujete, mají charakter stavebních, případně zda se jedná o pozemky funkčně spojené s novostavbou (do 5 let). Pokud ano, pak máte odvést DPH z hodnoty vašich pozemků, tedy z hodnoty 148600 Kč (když máte ve smlouvě jen doplatek, tak použijete jejich cenu ze ZP). Ohledně RH, splňuje to vaší významnost, u hromadných prodejů to doporučuji posuzovat v součtu, takže ve vašem případě byste měli na RH přecenit, popř. byste si museli dát do přílohy k závěrce odchylku od metody ve smyslu, že v souladu s věrným obrazem a pro větší vypovídací schopnost výkazů nepřeceňujete RH majetek určený ke směně. Související výdaj za vklad bych účtovala do nákladů, protože ceny pozemků nemáte ve smlouvě uvedeny, jen doplatek, někdy záleží, jak je to přesně formulováno, ale brala bych to spíše tak, že pořizovaný pozemek oceňujete RPC, tedy nepřipočítáváte související výdaje. Účtování:

Přecenění na RH:

1. 031/407 ve výši 161078 Kč (163 760 Kč -RH minus 2682 Kč) - vidíte, že je zde rozdíl 161078 Kč, ten splňuje vaší hranici pro přecenění

2. 036/031 163 760 Kč

Směna (tam, kde to máte správně, to kopíruji a píši souhlas):

1. 311 MD 148600/647 D 122810 Kč a 343 D 25790 Kč - - takto, pokud to bude podléhat DPH, pokud ne, pak je Váš zápis správný
 
2. 042/321  163 760,- souhlas

3. 321/311  148 600,- souhlas

4. 321/231    15 160    RS 3639 6130  15 160,- -

5. 554/036  163760 Kč vyřazení vašich přeceněných pozemků

6.031/042 163 760,- souhlas

7. 407/664 161078 Kč zúčtování RH

K Lípě Svobody byla zhotovena a osazena žulová nápisní deska za cenu 5556,- Kč. Nevím, jestli ji mám zaúčtovat na 028 nebo na 032.

Doporučovala bych spíše účet 028, stárnutím se její hodnota asi nebude zvyšovat, což je jedna z charakteristik kulturních předmětů. Samozřejmě by ještě šlo vzít v úvahu její účel, ale různé pamětní desky nejsou typickým kulturním předmětem (nad 40 tis. Kč, když nelze jako DDHM, pak doporučujeme účet 029). Pořízení tedy klasicky přes účet 558, odpa 3326 pol. 5137, zařazení 028/088.

Zastupitelstvo města schválilo dne 20.06.2018 záměr prodeje 16 pozemků pro výstavbu rodinných domů a zároveň schválilo Program finanční podpory, na jehož základě při splnění podmínek stanovených programem by měla být kupujícím vrácena do 3 let ode dne zápisu do katastru nemovitostí část kupní ceny ve výši 35 % kupní ceny bez DPH. První kupující již uhradil za pozemek celou kupní cenu včetně DPH ve výši 846.455,50 Kč (základ 699.550,- Kč, daň 146.905,50 Kč). Ke dni úhrady za pozemek: 1. vystavím fakturu na celou kupní cenu, kterou zaúčtuji do výnosů a odvedu daň: předpis VF MD 311/D 647 (základ) a 343 (daň) úhrada VF MD 231 pol.3111/D 311 2. 35 % kupní ceny bez DPH tj. 244.842,50 Kč převedu na účet cizích prostředků, kde budou „odloženy“ na dobu 3 let. Převodem na účet cizí prostředků nyní snížím výnosy a zároveň snížím položku 3111? Převod na účet cizích prostředků: MD 231 pol. 3111 -244.842,50/D 647 -244.842,50 3. Předpoklad snížení výnosů v budoucím období zohledníme nyní tvorbou rezervy v předpokládané výši budoucí slevy MD 555/D 441? Dále bych se chtěla zeptat, jak to celé budeme účtovat po třech letech včetně DPH, když stavebník podmínky Programu finanční podpory splní a finanční prostředky mu vrátíme a jak je zaúčtujeme, když podmínky nesplní a peníze se vrátí zpět na příjmy města?

Předně se mi nelíbí nahlížet na možnou budoucí slevu jako na cizí peníze, vám to jako kupní cena náleží celé, určitě bych to nechala na výnosech i příjmové položce a nepřeváděla na účet cizích prostředků. Sami uvádíte, že jim část kupní ceny vrátíte jen tehdy, když splní určité podmínky, takže není to jisté, každopádně v současnosti jsou to vaše peníze, to, že jim možná v budoucnu část z nich vrátíte, z nich ještě nedělá peníze cizí. I když uznávám, že rozhodující zde je, jak je to právně nastaveno, na mě to ale působí jako sleva - dohodnuté možné budoucí snížení kupní ceny za předem stanovených podmínek. Účetně s tím problém není, bod 1 účtujete dobře, bod 2. neúčtujte, bod 3. souhlas, je to klasický případ pro tvorbu rezervy, kdy máte budoucí závazek v nejisté výši. 

Z hlediska DPH souhlasím s tím, že byste měli odvést teď z celé kupní ceny. Za tři roky byste pak měli postupovat v souladu s § 42 zákona o DPH, tedy opravit základ daně a účtovat takto:

378 D ve výši slevy, 647 minus D základ daně, 343 minus D ve výši DPH. Zároveň rozpustíte rezervu 441/555 a vrácení slevy zaúčtujete 378/231 pol. 5909. Jelikož pozemky prodáváte nepodnikajícím fyzickým osobám, tak  nevystavujete opravný daňový doklad (nevystavujete ani teď daňový doklad, proto ani pak opravný) a toto tedy interně zaúčtujete k datu přiznání slevy.

Jen pozor na dodržení lhůty - na vystavení opravného daňového dokladu máte opravdu jen lhůtu tři roky - počítá se od konce zdaňovacího období, ve kterém původní plnění vzniklo.

A závěrem ještě trochu váhám, jak zde pochopit ten program, jestli tu podmíněnou slevu máte zakomponovanou i v kupní smlouvě a nahlížet na to tedy tak, jak popisuju výše nebo máte kupní cenu napevno stanovenou a odděleně od toho jste schválili dotační program, kdy jste si sice určili jako měřítko výše podpory část původně zaplacené kupní ceny, ale je to pak v podstatě z vaší strany poskytnutý transfer, tedy mimo DPH a v tomto případě byste nárok na opravu základu daně neměli ( a prodej byste účtovali klasicky bez tvorby rezervy).

Obdržíme bezúplatným převodem pozemek od Lesů ČR. Nevím zda je státní podnik VÚJ. Zda tedy budu zařazovat v jejich cenách nebo budu oceňovat RPC. Pokud RPC půjde do ceny i kolek za zápis do katastru?

Vybrané účetní jednotky jsou definovány v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví a vztahuje se na ně vyhláška č. 410/2009 Sb., kde je také definováno, která účetní jednotka je vybraná. Státní podníky tam uvedené nejsou, nejsou tedy VÚJ. Musíte proto bezúplatně nabytý pozemek ocenit RPC, tedy buď cenou dle ZP nebo výpočet podle oceňovací vyhlášky. RPC je současná hodnota majetku, která se považuje za cenu konečnou ve smyslu, že je v ní vše zahrnuto, nepřipočítávají se k ní tedy běžně vedlejší související výdaje, to jen k ceně pořizovací, tedy kdybyste od nich pozemek např. kupovali. Kolek tedy patří do nákladů (účet 538, pol. 5361).

Sestavujeme rozpočet na rok 2019 a nemáme zkušenosti s tímto plánem, prosím o radu. Peníze nemáme na samostatném účtu. Nově jsme tvořili plán teprve na rok 2018. Čerpání nebylo. Plán na rok 2018 byl 7 000 000,-. Zůstatek 2018 tedy 7 000 000,- plus tvorba na rok 2019 je 1 200 000,- a víme, že budeme v roce 2019 čerpat 1 000 000,- Kč. Tvorba - navedu do rozpočtu na stranu D 231 10 2321 5901 částku 8 200 000,- Kč (1. a 2. sloupec FIN) a jak do výdajů narozpočtovat samotné čerpání rezervy ve výši 1 000 000,-? Skutečné čerpání je jasné - dle faktur budeme účtovat 231 10 2321 5171. Ale nevíme jak rozpočtovat výdaje 1 000 000,- Kč. Nebo je postup úplně jinak? Děkujeme.

Podívejte se k tomu na odpovědi na stránkách, např. dotaz z 2/5 2016 "Tvorba fondu obnov vodovodů". Nemusíte mít každopádně vytvořen fond, ani zvláštní účet, můžete postupovat tak, jak navrhujete, tedy vyčlenit vždy nějakou částku na daný rok, můžete jí i rozpočtovat jako rezervu na pol. 5901 a pak jí zase odminusovat, když se nespotřebuje nebo během roku z pol. rezervy použít - a to pak jednoduše tím, že jí v rámci RO převedete v rozpočtu na pol. 5171 ve chvíli, kdy chcete rezervu čerpat, tedy vynaložit nějaké výdaje na opravu. Pokud ale už při sestavení rozpočtu předpokládáte peníze na opravu vynaložit, pak je určitě rozpočtujte rovnou na pol. 5171, pol. rezervy pak jen ve výši zbytku do plánu na daný rok, tedy tak, aby tyto dvě položky vám po sečtení daly plán na daný rok, pro rok 2019 tedy narozpočtujte na pol. 5171 1 mil. Kč a na pol. 5901 200 tis. Kč. Částky, co vám takto postupně zbydou tím, že jste je pro daný rok plánovali, ale nevynaložili, evidujte jen mimoúčetně, stačí tabulka v excelu - v rámci tabulky si evidovat, kolik plánuji utratit, kolik se utratilo, kolik ne a převedlo, takto to zatím stačí, pořád to není blížeji vyjasněno.

Jinak výdaj se vždy rozpočtuje na stejné položce, kde se vynaloží, když se tedy ptáte, jak rozpočtovat výdaje, které budete účtovat na odpa  2321 a pol. 5171, je odpověď v samotné otázce - na tuto RS, protože jinak by nebyly kryté rozpočtem.

Jak vypočítat odchodné neuvolněné místostarostky. Místostarostka pracovala ve 2 volebních obdobích. V podzimních volbách již nekandidovala. Náleží jí odchodné ve výši 3+1 platu a odměna za poměrnou část října do doby konání nového ustavujícího zastupitelstva?

Domnívám se, že máte pravdu, tedy odchodné a k tomu ještě klasická odměna za daný měsíc, když skončí v průběhu, tak v poměrné výši. Pro jistotu se obraťte ale na MV, toto není řešeno v jejich metodice, ani v zákoně, ale z logiky by to mělo tak být, odchodné nemá co dělat s nárokem na měsíční odměnu. K vyplacení odchodného by měla splnit  i nějaké podmínky - např. by měla podepsat čestné prohlášení o bezúhonnosti, podívejte se ohledně tohoto prosím do metodik MV č. 5.4 a 6.2. a případně se raději obraťte i na MV, máte pak i podklad pro případné kontroly.

Prosím můžete mi poradit jak kompletně zaúčtovat směnu pozemků. Máme znalecký posudek. Nebudeme přeceňovat na real.hodnotu.Obec pozbývá dle znal.posudku v částce 6.532,40,-( v tom jsou 4 pozemky) a obec nabývá v celkové částce 46579,10,-.(5 pozemků). Já jsem účtovala-nejprve jsem vyřadila naše prodávané pozemky po jednom, tedy každý zvlášť v našich cenách(protože každý je zavedený v jiných částkách-jako orná půda či kom.),tedy 4x 031/554-v celkové částce 1034,9,-,zde nevím jestli nějak proúčtovávám tu částku ze znal.posudku za tyto pozemky těch 6532,40,-? A následně jsem účtovala nabývané pozemky pro obec ( protože je jich 5 tak jsem také účtovala každá zvlášť do zařazení). 042/321-46579,10,-, 031(zde jsem zařadila 5x částku podle toho zda to je orná p.či komunikace,ale v celkové hodnotě 46579,10,-/042 46579,10, 311/647-46579/10,-, 321/311-46579,10 děkuji

Jestli není stanoven nějaký doplatek, tak účtujete správně. Předpokládám, že ceny pozemků jste do smlouvy neuvedli, tak používáte RPC, tedy cenu ze ZP, k ní už se nepřipočítávají související výdaje. Kdybyste ceny do smlouvy uvedli, oceňovali byste nabývaný pozemek pořizovací cenou (ze smlouvy), kdyby byla shodná s cenou dle ZP, tak je jediný rozdíl v tom, že by to bylo ocenění nikoliv RPC, ale PC a v tomto případě byste do pořizovací ceny pozemku měli připočítávat související výdaje (ty společné související se směnou pak ve výši jedné poloviny - část jich se týká pozemku vyřazovaného, část zařazovaného). Ohledně toho, na co se ptáte, cena vašeho pozemku ze ZP vás v podstatě nezajímá, vyřazujete v účetní hodnotě, výnos ze směny je hodnota nabývaného pozemku (případně snížená o doplatek viz níže), o hodnotě dle ZP neúčtujte, všechny zápisy jsou takto v pořádku, jen vyřazení správně 554 MD/031 D, ale to asi víte, jen pro jistotu to zmiňuji, máte to v dotazu uvedeno opačně než klasicky MD/D. Ale opakuji, že pokud byste dopláceli (vychází to, že byste měli doplatit cca 40 tis. Kč), tak to dobře není, v tom případě byste měli účtovat takto: 311/647 6532,50 Kč (hodnota nabývaného pozemku snížená o doplatek) 321/311 v té samé výši a doplatek 321/231 40046,60 Kč, zařazení a vyřazení stejně.

Chtěla bych se zeptat na zaúčtování občerstvení a pohoštění dosud jsem účtovala na pol. 5175 proti účtu 513. Při setkání účetních jsme zjistila, že většina z nich používá pol. 5139 proti účtu 501 nebo účtují jako službu na pol. 5169 proti účtu 518 při nákupu pohoštění v restauraci. V metodické příručce pro účtování výdajů za občerstvení na volby je pol. 5175 proti účtu 501. Prosím o ujasnění v jakém případě které účty používat.

Jak je i z názvu položky 5175 patrné, patří na ní pohoštění. Obecně tedy lze říct, že učtujete správně. Položka materiálu určitě vhodná není, v úvahu připadá pol. 5131 s účtem 501, ale to je u obcí výjimečně, někteří tak účtují např. nákup drobností pro děti (lízátka, limonády). Ohledně pol. 5169, na tu se účtují stravenky (popř. lze pro stravenky i pol. 5499). I pohoštění v retauraci je pořád pohoštění, bez ohledu na to, jakou formou ho hradíte, jestli přímým nákupem nebo takto, proto i zde pol. 5175 a účet 513. Položka pohoštění má přednost před ostatními, vyplývá to z její obsahové náplně, kde se píše, že pokud se koupí věci za účelem pohoštění, patří na tuto položku, pokud za jiným účelem, pak se můžete rozhodnout pro jiné z podskupiny 51xx. Domnívám se, že postupujete správně. Samozřejmě vám to takto na dálku nemohu odsouhlasit kategoricky, ale pokud je to pohoštění pro vaše účely, pak účtujete dobře, pokud pro někoho jiného a nejste spolupořadatel akce, pak je někdy jistější transfer, ale záleží na okolnostech. Ohledně účtu 513, ten vám ve spojení s pol. 5175 nikdo nevytkne, nevidím problém ho použít i pro občerstvení na volby.

V roce 2017 jsme proplatily studie proveditelnosti projektu "Rozvoj služeb eGovernmentu", které jsme zaúčtovaly jako investiční výdaje na položku 6122 účet 042 ve výši 157.300 Kč. Na projekt byla podána žádost o dotaci a veškeré výdaje měly být způsobilé. V letošním roce byly proplaceny již výdaje na realizaci ve výši 605 tis. Kč, ale dotace schválená nebyla ani už nebude. Můžeme částku za studie proveditelnosti přeúčtovat z účtu 042 na 518, nebo je vhodnější účtovat zmařené investice? Nebo nenápadně přiřadit k ceně majetku :) ?

Různé studie, analýzy apod. jsou součástí ocenění hmotného majetku, pokud s ním souvisí. Jestli se projekt uskutečnil a pořídili jste nějaký majetek (pravděpodobně na účet 022, když studie na pol. 6122? asi nějaké nové PC? ), tak je určitě nejvhodnější studii do jeho ceny zahrnout. Varianta by ještě byla opravit to do nákladů (případně i přes účet 408, kdyby těch 157 tis. Kč za studii bylo více než 0,3 % vašich aktiv netto), ale to jen tehdy, kdyby byla studie pořízena před rozhodnutím o pořízení majetku, jako podklad pro rozhodování, vy jste to ale zaúčtovali na rozpořizovanou investici, předpokládám, že oprávněně (bylo schváleno pořízení investice), takže teď je nejvhodnější dát to do ceny majetku, což je naprosto v souladu s účetními předpisy, nemusíte nenápadně :) tím, že jste nedostali dotaci to není zmařená investice, jestli jste projekt i tak dokončili a studie s ním souvisí, pak to do ceny tohoto dokončeného majetku patří, bez ohledu na způsob financování, tedy i tehdy, když jste předpokládali dotaci, ale nakonec jste to financovali ze svého.Jestli se akce nedokončila - ano opravit na 518, je to pod hladinu významnosti 260 tis. Kč

Zastupitelé schválili za člena komise i občany naší obce, kteří nejsou v zastupitelstvu. Na jaký paragraf se budou účtovat jejich odměny?

Měly by se účtovat na stejný paragraf, na jaký účtujete odměny ostatních členů komise, kteří jsou zastupiteli, tedy odpa 6112. Účel je stejný - poskytnutí odměny za výkon funkce člena komise ve výši dle nařízení vlády č. 318/2017 Sb.. Odměna za funkci souvisí s činností komise, proto by všechny měly patřit na stejný paragraf, bez ohledu na to, komu je platíte. Samozřejmě za předpokladu, že ZO poskytnutí těchto odměn schválí, právní nárok mají jen uvolnění zastupitelé, ostatním, včetně občanům "nezastupitelům", musí ZO odměnu schválit. Položka je však 5021, ne 5023.