Dotazy

Obec koupila pozemek s budovou, se studnou a zahradu za 830.000,- Kč. Znalecký posudek uvádí cenu podle vyhlášky 841.860,-, cenu zjištěnou porovnáním 856.300,- a cenu obvyklou 852.000,-. Kterou cenu vyberu podle znaleckého posudku a jak zaúčtuji rozdíl.

Pořizujete majetek koupí za kupní cenu 830 tis. Kč. Potom se majetek oceňuje pořizovací cenou, což je u vás kupní cena a případné související výdaje. Ze znaleckého posudku bychom při ocenění pořizovaného  majetku vycházeli, pokud by se jednalo o bezúplatný převod majetku, kdy se majetek oceňuje RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Jelikož pořizujete dvě stavby - budovu a studnu a pozemek - zahradu, musíte pořizovací cenu rozdělit pro účely zařazení do majetku (021,031) rozvrhem. Jak takový rozvrh můžete provést, najdete např. v dotazu z 26.10.2016 "! Ocenění majetku dle kupní smlouvy, ZP neobsahuje rozdělení". Jelikož máte ZP, budete mít nejjednodušší vyjít při rozvrhu cen z něj. Jelikož v něm znalec použil několi způsobů určení ceny, jistě v něm min. v jednom ze způsobů najdete ocenění jednotlivých staveb (pozemku), např. ve způsobu "cena podle vyhlášky", porovnáte jej s celkovým oceněním vypočítaným daným způsobem (841 860 Kč) a vyjde Vám pro každou majetkovou položku (budova, studna, pozemek) podíl ocenění  na celkovém ocenění. Tímto poměrem pak rozpočtete pořizovací cenu na  jednotlivé vzniklé druhy majetku, pro účely jejich zařazení. 

Člen rady byl na nějakém zasedání SMO, jehož jsme členem. Náklady na phm (jel svým os. autem) a náklady na ubytování mu byly vyplaceny z pokladny. Nevím, jak zaúčtovat.

V § 78 zákona o obcích je stanoveno:

"Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru."

Jistě máte pro poskytování cestovních náhrad i nějakou směrnici, min. proto, abyste si upravili např. krácení stravného.

Domnívám se tedy, že jste mu měli poskytnout klasickou cestovní náhradu jako každému zaměstnanci. Ta se vypočítá jako (cena PHMxprůměrná spotřeba auta dle technického listu)/100 a přičte se k ní náhrada za použití vlastního vozidla (v r. 2017 3,90 Kč). K tomu samozřejmě má právo na stravné (podle doby trvání pracovní cesty), případně náklady na ubytování. Postupujete tedy stejně jako u zaměstnance obce.

Pokud jde o účtování v pokladně, výdaj zaúčtujete:

512/231 odpa 6112 pol. 5173

261/231 odpa 6171 pol. 5182.

Pokud účtujete v systému oddělené pokladny, přiřazujete RS přímo k účtu 261, pak byste účtovala:

512/261 odpa 6112 pol. 5173

Obec v letošním roce uhradila z BÚ úhradu za zřízení věcného břemena majiteli soukromého pozemku na budoucí výstavbu kanalizace. V současné době provádíme zaúčtování této platby v účetnictví obce a nevíme si s tím rady. Prosím o radu jak úhradu kompletně zaúčtovat (jak v majetku, v BÚ, v podrozvaze ?, odpisy?,..). PS: Bylo by možné odpovědět, v co nejkratším možném termínu, z důvodu uzávěrky. Velice děkujeme!

Pokud zřizujete jako strana oprávněná věcné břemeno z důvodu budoucí výstavby kanalizace, patří toto VB (podle § 14 odst. 6 písm. c) a odst. 7 písm. d) vyhlášky) "přednostně" do ceny kanalizace. Teprve, když není možné (např. vznikne až po zařazení majetku) do ceny stavby VB zahrnout, teprve potom ho evidujeme samostatně - do 40 tis. Kč na účtu 028, nad 40 tis. Kč na účtu 029. Úhradu za VB tedy zaúčtujete 042/321, 321/231 odpa 2321 pol. 6121. Odpisy se pak nastaví až dle kanalizace a VB nebudete již samostatně řešit. 

Za prosinec 2016 jsme podali daňové přiznání – měl být nadměrný odpočet ve výši 132.362,-Kč. V únoru přišla kontrola z FÚ a neuznali nám uplatnění daně u přijaté faktury ve výši DPH 196.762,-Kč. Tudíž jsme v únoru po této kontrole zaplatili DPH (za prosinec) ve výši 64 400,-Kč. Prosím o radu jak toto nyní správně zaúčtovat. Na 343 0040 mi „visí“ 132 362 Kč, které nám měli přijít od FÚ a dále na 042 potřebuji dostat tu daň ve výši 196.762,-Kč a nevím jestli ještě někde se mi to má nebo nemá promítnout??

Oprava by měla být jen zápisem 042 MD/ 343 D , když se nejedná o nárok daně, tak navýšit pořizovací cenu majetku. Jen doufám, že majetek ještě není zařazený, musely by se přepočítat odpisy. 

K 31.12.2016 jsem zapomněla zaúčtovat vyúčtování transferu na volby 346/672 a 374/346. Jak prosím napravit loňské neproúčtování? Nyní účtuji vratku v rámci fin. vypořádání 374/231.

Jedná se o opravu, ve Vašem případě nezaúčtovaných, výnosů minulých let. Ve významné částce (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto) se oprava provádí přes účet 408, v případě dotace na volby to ale nejspíš významná výše nebude, pak to tedy opravíme na výnosové účty, kterých se oprava týká. Zápisy 346/672 a 374/346 tedy zaúčtujete letos. Nezapomeňte i vratku označit ÚZ.

Obec provedla dvě směny pozemků: 1) Obec směňuje pozemek v účetní hodně 1.882,30, ZP je na 66.030,- Kč, dostaneme pozemek – ZP 56.844,- Kč , obec dostane doplatek ve výši 9186,-Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny ceny znaleckých posudků i doplatek ceny. Mám účtováno: 311/647 – 66030, 042/321 – 56844, 321/311 – 56.844, 554/031 – 1882,30, 031/042 56844, 231/311 – 9186. Nám pochybnosti, když jsou ve smlouvě uvedeny ceny směňovaných pozemků. RH máme 1% aktiv netto = 828.000,- 2) Druhá směna – zde nebyly uvedeny žádné ceny, je tam napsáno, že se nebude nic doplácet. Fyzická osoba nechala zpracovat ZP na oba směňované pozemky. Obec dle ZP směňuje pozemek za 134.291,- Kč (účetní hodnota 3.426,-) a dostane dle ZP za 16.336,-. Tento pozemek potřebuje obec k výstavbě ČOV. Budu účtovat jako první případ ? Obec hradila kolek ve výši 1.000,- Kč a sepsání smlouvy 1.633,- Kč. Toto dám na 538/231 pol. 5362.

1. Máte zaúčtováno naprosto správně. Když jsou ceny ve smlouvě uvedeny, tak se oceňuje pořizovací cenou, což je kupní cena, u směny tedy cena nabývaného pozemku, ve smlouvě uvedená. Je jedno, z čeho se při jejím stanovení ve smlouvě vychází, ze ZP to je naprosto v pořádku. Nezapomeňte, pokud jste měli nějaké související výdaje (např. poplatek za návrh na vklad), je také účtovat ve výši 1/2 na účet 042 a zahrnout je do ceny pořizovaného pozemku (031/042). Hranici pro přecenění na RH jste nedosáhli, tzn. nepřeceňujete.

2. Ceny nemáte ve smlouvě uvedeny, oceňujeme tedy RPC, případné vedlejší náklady se zde nepřipočítávají - bere se, že RPC, jelikož je to "aktuální" cena, je obsahuje. Související výdaje tedy patří do nákladů. Kolek zaúčtujte na účet 538, pol. je ale 5361. Úhrada za sepsání kupní smlouvy není správní poplatek, zaúčtujte jí na účet 518, pol. 5166.  RPC je nejpřesněji cena dle ZP, jelikož jej máte, využijeme ceny z něj. Budete to účtovat:

311/647  16336 Kč

042/321 16336 Kč
321/311 16336 Kč 

554/031 3426 Kč

031/042 16336 Kč

Rozdíl je významný, v usnesení o směně ho tedy zdůvodněte - k výstavbě ČOV.

V současné době dokončujeme opravu bytu v budově ZŠ, součástí této akce bylo i pořízení nové kuchyňské linky (skříně + montáž + doprava + dřez + baterie dřezová v ceně cca 45 tis. Kč) jejíž součástí jsou elektrospotřebiče (varná deska, trouba, myčka, pračka, odsavač - v rozmezí 3 000 - 40 000 Kč). Do koupelny byl místo vany pořízen sprchový kout. Účtovat jako TZ budovy nebo na účty 022, 028.

Kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů se u bytu považuje za součást stavby, tzn. její výměna by měla být oprava. Pokud tam kuchyňská linka dříve nebyla nebo by nová měla významně jiné parametry než původní, pak by to bylo TZ budovy. Výměna vany za sprchový kout je spíše TZ ve smyslu změny technických parametrů, možná i rozšíření vybavenosti.  Bude to určitě podlimitní (do 40 tis. Kč), tak to můžete zaúčtovat na účet 549, pol. 5137.

Měla bych dotaz zda zábradlí vybudované u příkopu, který navazuje nebezpečně na místní komunikaci (nevzniká most, spíše jako svodidlo) v ceně 34000,-Kč lze zaúčtovat na 2212 5137/ 549? Děkuji

Podle zákona o pozemních komunikacích se za součást místní komunikace považují mj.  zábradlí, svodidla aj. Považovala bych to za TZ (rozšíření použitelnosti komunikace), u vás je podlimitní, s navrženým účtováním tedy souhlasím. Šikulka jste.

Naše příspěvková organizace základní a mateřská škola je účastníkem projektu " Jedna střecha pro naše kultury " z Programu spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014 - 2020. Je vedlejším partnerem. Nyní jsme jako zřizovatel obdrželi finanční prostředky, které jsme povinni škole přeposlat. Jedná se mi o to, jakou položku, nástroj a zdroj použít pro zaúčtování. Peníze přišly z účtu hlavního německého partnera. Z kopie smlouvy jsme zjistily, že smlouva je uzavřena mezi Saskou rozvojovou bankou - dotační bankou a německým partnerem. Prostředky jdou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Právní forma banky je instituce veřejného práva. Z kopie rekapitulace rozpočtu vyplývá, že dosud byly uznány neinvestiční výdaje. Je možné použít položku 4152 a nástroj 041, zdroj 5. Prostředky, které jsme obdrželi, jsou dle rozpočtu, prostředky EU.

K programu jsem našla informace na odkaze:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Sasko-%E2%80%93-CR

Položku a zdroj máte správně, ÚZ se nedává. Pokud jde o nástroj, mohl by to být 41 nebo i 110 (OP přeshraniční spolupráce 2014+). Zkuste využít kontakt na pana Rataje, který najdete na odkazu viz výše (stanislav.rataj@mmr.cz), mohl by Vám nástroj pro jistotu upřesnit.

Obec zakoupila na čerpaní stanici nabíjecí kartu na mytí auta. Karta byla zakoupena za 200,- Kč (jako záloha) a byla nabita na 500,-Kč. Při vjezdu do mycího boxu se z karty odečte odpovídající částka. Žádný doklad nedostaneme. Pokud by jsme kartu již nechtěli a vrátili ji, vrátí nám zálohu 200,-Kč . Prosím o radu jak zaúčtovat nabíjecí kartu . Jako nějakou zálohu? Nebo do cenin? Těch 500,- Kč bych zaúčtovala přímo na účet 518, poněvadž žádný doklad o odečtu částky za mytí auta nebudu mít.

Ta záloha by měla jít na jistiny na 5189 a stačí pohledávka ze zálohy 314. Až po vrácení karty a zpět zálohy zaúčtujete např. 261 + pol. 5189 minus D/ 314 D.  když vrátíte kartu, plnění vám nikdo neodečte, takže lze nabití rovnou zaúčtovat na 5169 a na účet 518. 

FÚ doměřil obci úrok z prodlení za DPH, jednalo se o dodatečné DPH za 02/16, kde jsme dodaňovali prodej pozemku. DPH jsme ihned z tohoto dodatečného DPH zaplatili. Za 10/16 vznikl obci nadměrný odpočet a FÚ si z tohoto odpočtu ponechal i úrok z prodlení, který vyčíslil 15.02.2017. Můžete mi prosím poradit předkontaci úroku z prodlení.

Předpisem 541 MD/ 347 D  a proúčtováním zápočtu k datu příjmu zápisem najednou tak, aby obrat na 231 souhlasil na příjem nadměrného odpočtu:  231 6399 5362 MD/ 343.x D  a 347 MD/ 231 6399 5363 D by se mělo vše vyrovnat. 

Naši zastupitelé schválili statut fondu - fond je tvořen přídělem fin.prostředků z rozpočtu obce ve výši 100000 Kč, bude zaúčtováno vždy do konce března každého roku. Pro fond není zřízen zvláštní účet.... přidala jsem proto těchto 100000 při schvalování v rozpočtu na §2310, pol.5171. Jak mám prosím vytvořit účet 419? můžu jen v průběhu března zaúčtovat 401 MD proti 419 D? prostředky ale zůstanou v rozpočtu na uvedené RS. a při nějaké opravě budu účtovat jak? předpis FA 511 MD / 321 D úhrada 321 MD / 231 2310 5171 D a ponížení fondu 419 MD / 401 D?

Lze takto postupovat. 

Jen několik poznámek - lze vyčíst i z obdobných odpovědí, ale abyste měli info

Schválit fond a nemít zvláštní účet je na nic, já tomu říkám "pseudofond", fond má za cíl právě shromažďování peněz za určitým účelem, které se převádějí do dalšího roku, což součást rozpočtu neplní, ale je to věc vašeho zastupitelstva, ale opravdu si pak myslím, že naplněním účelu fondu takový postup není. Je to prostě s prominutím k ničemu. 

Za další - fond obnovy VodoHos by se měl tvořit ve výši plánu obnovy na tento majetek, který je povinné zpracovat. Pokud se k tomu konečně někdo postaví čelem, tak tento váš fond toto základní pravidlo nesplňuje, tak ho stejně budete muset zrušit, protože na tvorbu možného zákonného a tohoto stejně nebudete mít, ale je pravdou, že řešení je v nedohlednu. Tak je to u vás tak, že něco máte, co zákon nevyžaduje a je to celkově zbytečné, ale je to vaše právo. Nemyslím to však zle, tak jako vy to udělalo pod stresem "aby obec nějaký fond měla" hodně obcí. Špatně to není. 

V roce 2007 jsme od MMR dostali dotaci na vybudování sítí k novým rodinným domům (RD) á 80 000 Kč. Dne 3.2. 2017 uplynula lhůta, do které měly být nové RD postaveny a zkolaudovány. Jelikož není u jednoho RD splněna tato podmínka, vrátili jsme 80 tis. Kč přes finanční úřad MMR - ve lhůtě do 3.2. 2017 (nebylo vyměřeno penále). Jak prosím vratku dotace zaúčtovat: 542 (549) / 349, 349 / 6409 - 5363. Jak postupovat s rozpouštěním dotace, je již částečně rozpuštěna, ponížit účet 403.

Zaúčtujte 549 MD/ 347 D (MMR je ústřední orgán,349 závazek je pro území, tj. RRRS, Kraj, jiná obec, DSO, PO), pro ústředí je závazek 347. RS dejte položku 5909 - není to sankce, jen vratka dotace. K dotaci se již vracet nemusíte, tento postup, že se dá rovnou celé do nákladů, je v souladu s CUS 708 pro případy následných odvodů dotací, zpětně 403 ani již vykázáné na 672 z rozpuštění neopravujeme, jen doporučuji si do karty do poznámek dát info o vratce, abychom měli zachovanou info o reálné dotaci, ale jen info slovní, 403 již neměnit. 

ZD slovenská firma - neplátce DPH, která vyhrála výběrové řízení, nám bude fakturovat projektovou dokumentaci na investiční akci. Jak to bude s DPH? Místem uskutečnění zdanitelného plnění je ČR, naše město je plátce DPH, tudíž budeme muset toto DPH odvést našemu FÚ. Co to bude znamenat pro firmu ze SR? Bude se muset registrovat k DPH v ČR?

Slovenská firma se nebude registrovat v ČR - vystaví pouze fakturu na poskytnutí služby s místem plnění mimo Slovensko. Vy jako příjemce plnění jste povinni danou službu prodanit v sazbě 21% (obdobně jako režim PDP), plnění dáte zároveň do řádku A.2. kontrolního hlášení- pokud by to bylo na objektu, kde je nárok na odpočet DPH, tak zároveň daň odečtete, jinak bude součástí 042.

To, že je slovenská firma neplátce DPH, je irelevantní. Neznám jejich předpisy - v podmínkách ČR (pokud by u nich platily stejné zákony jako u nás), tak by se musela stát plátcem nebo nejspíše identifikovanou osobou (§6i zákona o DPH) - ale opakuji - oni musí vyřešit, jaké mají v této souvislosti povinnosti na Slovensku - zda je pro ně aplikovatelný také režim identifikované osoby na Slovensku ...(předpokládám, že ano) ZN

Naše obec každý rok přispívá drobnými částkami (do 5 tisíc korun) např. kynologům, včelařům apod. Na tyto částky uzavíráme darovací smlouvy a nežádáme vyúčtování jako u veřejnoprávních smluv. Bylo nám řečeno, že pokud se tyto dary opakují (u nás tedy jednou za rok) musí se uzavírat veřejnoprávní smlouva. Můžete mi poradit?

V žádném předpise není stanoveno, že když poskytujete peníze z rozpočtu někomu každoročně, tak se musí jednat o dotaci. Je na vás, zda poskytnete peněžní dar podle OZ (a nepožadujete tedy vyúčtování poskytnutých prostředků) nebo dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb., která se musí vyúčtovat, sepsat VPS aj. Cituji Vám k tomu pro argumentaci ze zpráv MF č. 3/2015:

"Při určení, zda územní samosprávný celek má v konkrétním případě poskytnout dotaci nebo dar, je namístě vyjít z vymezení dotace v zákoně č. 250/2000 Sb. Tento zákon pojímá dotaci jakpeněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel.

Proto tam, kde obec hodlá poskytnout peněžní prostředky, aby byly použity k plnění úkolů obce v samostatné působnosti, a tím pádem i vázány k tomuto účelu, je namístě poskytnout prostředky formou dotace a nikoli daru. Poskytnutí daru by mělo být využíváno především tam, kde další užití poskytnutých prostředků nemá obec v úmyslu jakkoli cíleně vázat ani „sledovat“ jejich užití.

Obdobné rozlišení platí i v případě návratných finančních výpomocí a zápůjček.

Poznámka: Do samostatné působnosti obce náleží podle § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení), v platném znění, záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku."