Dotazy

Mám dotaz ohledně EET. Obcí by se neměla týkat. Ovšem prodáváme v infocentrum různé drobnosti knihy apod. Knihy většinou v komisním prodeji. Tím by se nás už mohla EET týkat. Nakoupíme tedy knihy třeba jen po dvou kusech a tím se nás EET týkat nebude? Je ještě jiný způsob? A další dotaz. Sami v rámci činnosti obce (nemáme žádnou založenou společnost) fakturujeme vodné a stočné občanům. To samé v lese. Prodáváme palivové dřevo buď hotové, nebo jako samovýrobu. Dále prodáváme dřevo ke zpracování. Někdo nám platí hotově. Vím, že je možné vše dát na faktury, ale máme odběratele, který platí hotově, protože na účet bychom se peněz asi nedočkali. A někteří občané jsou zvyklý platit i vodné a stočné hotově. I v těchto případech se nás bude EET týkat?

Evidence tržeb obce je z EET vyloučena, pokud ale přijímáte tržby někoho jiného, např. komisní prodej v infocentru, ten EET podléhá. Podívejte se do dotazu ze 7.2.2017 "EET a nepřímé zastoupení" a z 15.2.2017 "EET", tam je to vysvětleno. Je jedno, jestli v komisním prodeji (prodáváte zboží někoho jiného na základě komisionářské smlouvy) prodáte jen jeden nebo dva kusy knih, i tak by to EET podléhalo. EET ale nepodléhá prodej vašeho zboží, tzn. situace, kdy od někoho nakoupíte např. knihy, které pak následně prodáte (je to vaše zboží, tedy vaše tržba).

Ve druhém případě (vodné a stočné, prodej dřeva), je to vaše tržba, ta  by tedy měla být z EET vyloučena.

Naše město je vlastníkem pozemků o výměře cca 88 400 m2. Předmětné pozemky byly v roce 2004 koupeny za cenu cca 10 500 000,- Kč (cca 172,- Kč/m2). Tyto pozemky město nabízelo již od roku 2006 k prodeji za účelem případné stavby obchodních center apod., a to za cenu 580,- Kč/m2. Zájemci o tyto pozemky však vždy od svých záměru odstoupili, takže průběžně probíhalo přecenění reálnou cenou a zpět na cenu pořizovací. V průběhu roku 2010 rada města rozhodla o dlouhodobém vyvěšení záměru prodeje uvedených pozemků, avšak cena stanovena nebyla. Od srpna 2016 jsou pozemky dotčené změnou územního plánu. Bylo proto zadáno zpracování znaleckého posudku na tyto pozemky, avšak vyhlášková cena pozemků k 29.01.2017 je mnohem menší než účetní hodnota (3 935 570,- Kč – 44,- Kč/m2) a rozhodně město by za tuto nízkou cenu pozemky neprodalo. Od roku 2010 se nepřihlásil žádný zájemce. Dotaz tedy zní, zda je nutné pozemky přecenit reálnou hodnotou dle nového znaleckého posudku (nyní jsou vedené v pořizovací hodnotě). Děkuji

V § 64 odst. 2 vyhlášky se k okamžiku přecenění majetku na RH uvádí: "Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu". V bodě 7.1 písm. e) ČÚS č. 710 se pak píše, že si máte ve vnitřní směrnici ošetřit:

1. "způsob stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu a stanovení skutečností souvisejících s oceněním majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou podle § 64 vyhlášky, zejména způsobu zajištění účetních záznamů a určení odpovědných osob."

Rada města rozhodla o záměru v roce 2010, to jste pozemky nepřecenili, neměli jste informaci o RH. Teď, když víte jejich cenu dle ZP, bych je ale na tuto cenu již nepřeceňovala. Jednak sama uvádíte, že tato cena by byla moc nízká a nechcete pozemky za tuto cenu prodávat a jednak podle zákona o účetnictví by měla reálná hodnota být přednostně tržní hodnota majetku, nikoliv cena na základě ZP. Spíše bych revidovala rozhodnutí rady, která by se měla vyjádřit, zda, vzhledem k novým skutečnostem - ZP, žádný zájemce, i nadále záměr prodeje trvá. I pokud by záměr prodeje znovu schválili, bych však pozemky na cenu dle ZP nepřeceňovala, přesnější je ta tržní hodnota, kterou byste teď, když není žádný zájemce, špatně odhadovali, tzn. bych pak, mj. vzhledem k okolnostem, počkala až na případného kupce a dohodnutou kupní cenu.

Obec nechala zpracovat knižní publikaci obce, některé publikace prodá, jiné budou darovány. Jak postupovat při účtování? Nějaké dotazy jsem si na Vašich stránkách našla, ale pořád mi to není jasné...přijatou fakturu naúčtuji na 501 MD 321 D ty co se budou prodávat a 543 MD 321 D ty co se budou darovat. Pak musím navést knihy na sklad a to zápisem 123 MD/ 508 Dal a 132 MD/ 123 Dal...tady si nejsem jistá. A jak budu postupovat při prodeji a darování?

Je to váš výrobek, pokud vedete zásoby způsobem B, tak pořizovací náklady účtujete podle jejich druhu na účet 501, 518, popř. např. DPP na účet 521, během roku budete při prodeji účtovat výnos na účet 601 a k 31.12. provedete aktivaci ve výši zůstatku knih zápisem 123 MD/508 D, totéž zase dle stavu ke konci dalšího roku. Pokud chcete vykázat dary, lze zaúčtovat  543/508. 

Česká pošta nám poskytla finanční zálohu na transakce pošty PARTNER. Jedná se o peníze pošty v oddělené pokladně. Stav pokladny se samozřejmě každý den mění podle druhu transakcí. Tyto peníze nebudou nikdy uloženy na bankovním účtu. Povolený limit máme 300 000 Kč. Pokud má pracovnice pocit, že je v této pokladně více, než je potřeba, peníze odvede, v opačném případě zažádá o příděl. Jak správně o těchto penězích účtovat?

O poště partner se účtuje jako o cizích penězích, tj. lze vést zálohu do pokladny jako pokladnu cizí, tj. vždy zápisy 261MD/ závazek D (závazek může být např. 378,324...)  a závazek MD/261.x D. O odvodech na účet pro poštu partner jen zase 245/378 a 378/245 výplaty za poštu partner. Stačí vám toto jako odpověď, nebo byla jiná pointa dotazu? 

Mám na Vás prosbu ohledně zařazení - dodání a montáž tepelné izolace a kovového vybavení. Jedná se o zaizolování ústředního vytápění v Obecním úřadu hodnota je 5 300,--. Prosím o rozřešení - investice - návrh byl i na pol. 5137 - oprava?

Je to součást budovy, zateplení bych považovala za změnu technických parametrů, tzn. spíše TZ, ve vašem případě "podlimitní". Účtovala bych tedy na účet 549, odpa 6171, pol. 5137.

Na základě veřejnoprávní smlouvy (příjemce DSO) jsem v 10/2016 účtovala pos.zálohy 373/231 (včetně podr.). Dle smlouvy mělo být FV k 31.12.2016 a tak jsem účtovala k 31.12.2016 572/349 a 349/373. Dne 14.2.2017 jsme obdrželi v rámci FV téže akce 30 tis. Kč. Jelikož na 373 již nic nemám, bylo by možné příjem 30 tis. zaúčtovat např. 348/649 a 231/348 ??? Děkuji za odpověď.

V dotazu nezmiňujete způsob vypořádání poskytnuté dotace ze strany příjemce. Nevím, jak to máte přesně  smluvně ošetřeno, ale pokud jste měli termín pro FV do 31.12.2016, tak vám měl příjemce do tohoto termínu předložit vyúčtování, abyste k 31.12.2016 zaúčtovala předpis 572/349 ve výši čerpané dotace za r. 2016. Vypadá to, že vám ale vyúčtování nepředložil, Vy jste dotaci vyúčtovala ve výši poskytnutých záloh a teď vám příjemce vrátil nevyčerpaných 30 tis. Kč - jestli jsem to správně pochopila. Pak by se jednalo o opravu nákladů minulého roku - předepsala jste k 31.12. čerpání dotace na účet 572 ve vyšší výši než příjemce skutečně vyčerpal (nedal vám podklad o čerpání). Není to významná částka, tzn. přijatou vratku teď zaúčtujte 572 -MD/231 MD odpa 6402, pol. 2226. Toto si do budoucna ošetřete, ať dotace vyúčtováváte s příjemcem správně podle termínu a podmínek uvedených ve smoluvě, máte možná ve smlouvě dobře a jsou jen špatně nastaveny infotoky.

Jak zaúčtovat 1.odměnu SD , která se jmenuje fin. podpora od SD a nyní přišla na náš účet na základě naší žádosti (podmínkou bylo zakoupení nového kotle a 3 tun uhlí v loňském roce)2. odměna bude po zakoupení uhlí v letošním roce a byla -li vyplacena odměna 1. Prosím o účty i RS.

Budete to účtovat jako transfer. Na uhlí je to neinvestiční, na kotel nevím, zda to byla investice (TZ) či neinvestice (oprava). Neinvestiční příspěvek zaúčtujte 344/672, příjem 231/344, odpa lze podle účelu budovy, pol. 2321. Pokud byla výměna kotle investice (TZ), tak příspěvek na ní zaúčtujte 344/403, příjem 231/344, odpa podle účelu budovy, pol. 3121. Transfer zapište na kartu budovy a začněte ho rozpouštět proti odpisům. Vycházím z toho, že příspěvek vám byl přiznán až letos, k datu závěrky jste tedy neměli o přiznání příspěvku informaci, proto jste jej nemohli dohadovat zápisem 388/672 (403).

Ve 12/2016 jsem účtovala uhrazenou kauci 1000 Kč na stavbu (je to vlastně jen dřevěná stavba nebo přístřešek bez č.p.,do budoucna bude odstraněna) 314/231 3639 6130(mylně jsem pochopila,že je to kauce na pozemek).Stavbu jsme získali. Doplatek 9000Kč jsme uhradili 24.2. Jaké bude prosím kompletní správné účtování včetně opravy účtování kauce?

V některých případech, např. když je stavba vedena již jako zbořeniště a máme záměr koupě pozemku se stavbou za účelem její demolice a následného využití "vyčištěného pozemku", lze účtovat již jen jako o pořízení pozemku a následné zbourání pak účtujeme jako náklad (518, pol. 5169), popř. náklady demolice vstupují do ocenění nově budované stavby. Pokud jste ale pořídili dřevěný přístřešek, který je veden jako stavba bez čp. a jen do budoucna uvažujete o jeho odstranění, tak bych pořizovala pozemek se stavbou. Pozemek se stavbou z hlediska RS pořizujeme na pol. 6121., meziročně ale RS již opravit nelze. Jelikož jste stavbu získali, mění se provozní záloha na zálohu na pořízení DM, přeúčtujte jí tedy 052/314 (je možné jí i rovnou při zaplacení účtovat 052/231 a pokud byste neuspěli, tak jí přijmout zpět zápisem 231/052). Doplatek (pokud byl hrazen před návrhem na vklad) zaúčtujete také 052/231 RS již 3639 6121. Spolu se stavbou přístřešku jste jistě získali i pozemek pod ním (podle nového OZ je stavba součástí pozemku), tzn. k datu podání návrhu na vklad (popř. k datu předání, pokud není zapsaná v k.n.) zaúčtujete 042/321 ve výši kupní ceny, zúčtujete zálohy 321/052, pozemek zařadíte 031/042 ve výši kupní ceny + rozpočítané případné související náklady, stavbu 021/042 ve výši kupní ceny + rozpočítané případné související náklady. Musíte bohužel kupní cenu rozdělit pro účely zařazení do majetku na pozemek a stavbu. Jsou pro to různé způsoby, jak cenu rozvrhnout, podívejte se na dotaz z 26.10.2016 "! Ocenění majetku dle kupní smlouvy, ZP neobsahuje rozdělení".

.

Prosím o radu jak zaúčtovat v případě, že ZO schválí měsíční příspěvek na provoz prodejny v obci, kterou provozuje Jednota, spotřební družstvo. Jednota požaduje po obci měsíční příspěvek ve výši 4.000,- Kč na provoz prodejny, s tím, že tato prodejna je ztrátová a jestli obec nebude přispívat tak okamžitě prodejnu uzavřou. Chtěla bych se zeptat, poprosit o radu jak legalizovat tento příspěvek jestli smlouvou nebo jen stačí schválení v zastupitelstvu obce.

Je zcela na vašem rozhodnutí, zda poskytnete dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo peněžní dar podle OZ. Musíte se rozhodnout podle toho, jak moc vám záleží na vyúčtování použití prostředků. Ve vašem případě bude nejdůležitějším záměrem zachovat prodejnu v obci, pokud byste tedy nepožadovali vyúčtování poskytnutých prostředků, tak byste to mohli poskytnout jako peněžní dar. Jelikož je to nad 20 tis. Kč ročně, musí to schválit zastupitelstvo. Můžete jej poskytnout jednorázově nebo i měšíčně v určitých částkách, nemusí být písemná smlouva, ale je možné ji uzavřít. Účtování pak je 572/231 odpa by šel 3639, pol. 5213, případně předpis přes účet 345, ale na dar není právní nárok, předpisy se dělat nemusí.

Pokud byste požadovali vyúčtování poskytnutých peněz, tak pak musíte postupovat v režimu dotace podle zákona č. 250/2000 Sb. Prodejna tedy musí podat žádost, která bude splňovat zákonné náležitosti (doporučujeme mít pro žadatele vzor žádosti), dotaci do 50 tis. Kč v jednom kalendářním roce jedné FO či PO schvaluje rada, kde není rada, tam starosta. Pokud dotaci schválíte, musí se zároveň schválit  i uzavření veřejnoprávní smlouvy. Pokud je to nad 50 tis. Kč musí se smlouva vyvěšovat, u vás by to ale vycházelo 48 tis. Kč ročně, takže smlouvu byste vyvěšovat nemuseli. Pak byste poskytnuté prostředky účtovala jako zálohu 373 (pokud vypořádání za déle než 1 rok, pak účet 471)/231 RS stejná jako u daru. Vypořádání byste účtovala 572/345, zúčtování záloh 345/373 (471). Pokud by proběhlo meziročně, je potřeba vždy k 31.12. dělat dohadu 572/389 ve výši spotřebované výše dotace.

Dobrý den, naše obec schvalovala rozpočet pro rok 2017 již v roce 2016,kde byl mimo jiné schválen i rozpočet na provozní náklady mateřské školy. Musím tedy ještě v tomto roce schvalovat znovu rozpočet MŠ nebo postačí ten z roku 2016? Ve Vašich dokumentech pro inspiraci uvádíte několik variant, ale já jsem se do toho tak zamotala, že jsem z toho teď jelen.

Pokud se opravdu jednalo o rozpočet, ne jen podklad pro výpočet příspěvku a výslovně jste schválili rozpočet, tak máme několik starostí. Za prvé - schválení zastupitelstvem, ale je to v kompetenci rady, kde není rada, tak starosty, tak se nedá rozpočet MŠ považovat za schválený kompetentním orgánem. Pro větší právní jistotu je však možné doporučit jej zveřejnit a případně ještě schválit radou , kde není rada - starostou. Rozpočet na rok 2017 již není potřeba v průběhu roku schvalovat pro PO, MF dalo odpověď do zpráv č. 2/2017, že stačí zveřejnit až rozpočet na rok 2018. 

Citace části zpráv: 

Příspěvkové organizace

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, plní rada obce vůči zřízené příspěvkové organizaci úkoly zřizovatele podle zvláštních právních předpisů. To znamená, že rada obce schvaluje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace. V obcích, kde se rada nevolí, plní podle zákona o obcích úkoly zřizovatele starosta.

První střednědobý výhled rozpočtu budou příspěvkové organizace zpracovávat při přípravě svých rozpočtů na rok 2018, tj. do 31. 12. 2017. Rozpočet příspěvkové organizace se sestavuje v návaznosti na její střednědobý výhled rozpočtu. Z toho plyne, že při přípravě rozpočtu (plánu výnosů a nákladů) na rok 2018 připraví příspěvková organizace i návrh střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2019-2020 (případně delší). Zřizovatel bude tudíž schvalovat rozpočet příspěvkové organizace na rok 2018 a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace na léta 2019-2020 (případně delší).

prosím o informaci, jak správně zaúčtovat vrácení správních poplatků a pokut z minulých let, které se týkají např. životního prostředí, stavebního odboru, pokut z dopravy…(napříč paragrafy)? Jde o částky nevýznamné, např. vratka správního poplatku dopravky 1 500,-Kč apod., ale i částky významné, např. vrácení správního poplatku OSÚ 80 000,-Kč. Z pohledu právní jistoty je správné zařadit do rozpočtu města částku s pa. 6409 pol. 5909 ?. Při čerpání napříč odbory zachovat paragraf nebo převést na příslušný paragraf daného odboru? Nákladový účet 549 ?.

Když vracíte příjem původně zaúčtovaný s položkou 1xxx (kde není RS), tak nejjistější z hlediska znění RS je 6409 a pol. 5909, dříve se uvádělo, že můžete i meziročně minusem, ale je to jen tradované ještě z výkladu Ing. Kinšta a v předpisu to nikde nenajdeme, tak si nemohu být jistá, jak na to nahlížejí různí kontroloři, tak volím největší jistotu. Samozřejmě můžete použít orj a org, pokud jsou odbory zainteresované na svých příjmech. Pokuty bych již vracela s odpa, kam byly původně přijaty a meziročně je položka 5909 určitě také správně. Nákladový účet 549 je určitě v pořádku, jen kdyby se jednalo o chybu, tak opravujeme na účtu, kterého se chyba týkala. Ohledně vracení daní a správních poplatků - je také možné využít obecně odpa 6399. Já bych vracela s tím odpa, kde jsem přijala, ale nevím, jak moc vám to zahltí rozpočet. Ale také si neumím představit, že by vůbec toto šlo rozpočtovat, to se pak asi musí rozpočtově doupravit - např. lze využít v předběžně schváleného RO. 

Vstupují tyto dary a příspěvky do základu daně z příjmu právn.osob? Jsou to dary, které obec dostala za soutěž Vesnice roku 2016: - peněžní dar od Zlínského kraje 1 mil Kč, účtováno na pol. 4122 - finanční příspěvek od Svazu měst a obcí 100 tis. Kč, účtováno na pol.2321.

U těch darů, které uvádíte, bych se na straně obce zachoval naprosto pragmaticky:

• Dar od kraje – Vesnice roku – tady asi není podmínkou využití přímo na činnosti v §20 odst. 8 – tedy já bych to zdanil – nic tím neztratím
• Příspěvek SMO – udělal bych to samé.

 Je to i pragmatické rozhodnutí – jak vyšel zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tak toto je cesta, jak zvýšit daňové příjmy a objem rozpočtu a nespadnout třeba pod povolený limit zadlužení. Samozřejmě je to záležitost nesmyslná, ale když to tak konstruují, tak bych se nebránil i takovémuto zneužití.

 Jinak kolem darů by snad měla být změna ve 2017 – aby se dalo osvobodit generálně bez ohledu na účel u obcí a PO – ale tady čekáme na 8.3., kdy se to má projednávat v Senátu. ZN

Chtěla bych se zeptat jak správně zaúčtovat vyúčtování a úhradu za pečovatelské služby. Za rok 2015 vedeme přeplatek 30tis. na účtu 348 v průběhu roku jsme poslali zálohu 15 tis. a tu jsem ke konci roku dala na účet 389/572. Vyúčtování přišlo na doplatek 17 tis.

Přeplatek z vyúčtování poskytnuté dotace podle ČÚS č. 703 zůstává na účtu 373. Na účtu 373 tedy vedeme nevypořádané poskytnuté zálohy na dotaci i případné pohledávky z vypořádaných dotací. Nemusíte tedy (ani meziročně) přeplatek převádět na účet 348. Pokud je poskytnutí dotace meziroční, tak je správné, jak jste k 31.12.2016 udělala, předepsat vždy k 31.12. dohadnou položku ve výši čerpání dotace (zápisem 572 MD/389 D). Měla byste jí tvořit v co nejpřesnější výši, vždy se s příjemcem do závěrky snažit vykomunikovat, netvořit dohadnou položku automaticky ve výši poskytnuté zálohy (ve výši zálohy lze, když nejsou info).

Ke správnému určení způsobu účtování mám málo informací. Přeplatek z r. 2015 nebyl vypořádán a je předmětem vyúčtování, které vám teď přišlo (a k 31.12.2015 jste vytvořili dohadnou položku 572/389), nebo jste v r. 2015 provedli vyúčtování 572/349?  Tím pádem ani nevím, zda doplatek 17 tis. Kč vznikl opravdu jen vyúčtováním dotace z r. 2016 nebo i zúčtováním přeplatku (tzn. ve skutečnosti vám oni mají zaplatit 13 tis. Kč, přeplatek 30 tis. Kč - doplatek 17 tis. Kč). Uvedu Vám tedy pro jistotu a přehlednost obě varianty účtování vyúčtování:

1. Předpokládám, že když jste (i když zbytečně - viz výše) přeplatek z r. 2015 převedla na účet 348, tak byla dotace na rok 2015 v r. 2015 již vypořádána (572/349) a jen vám teď mají vrátit přeplatek. Teď vám poslali vyúčtování za r. 2016, celkově čerpali dotaci 32 tis. Kč, vy jste jim poslali zálohu 15 tis Kč a ještě jim tedy máte doplatit 17 tis. Kč. Pak by účtování bylo: 389 MD 15 tis. Kč, 572 MD 17 tis. Kč/349 D 32 tis. Kč, 349/373 15 tis. Kč, pak vychází na účtu 349 doplatek 17 tis. Kč. Mohla byste ho po dohodě s nimi započíst s přeplatkem za r. 2015 zápisem 349/348 ve výši 17 tis. Kč a oni by vám doplatili 13 tis. Kč (231/348). Jen ještě pozor na účty - ta pečovatelská služba je vaše příspěvková organizace? Volím účet 349, že vy v dotazu 348, ale pokud je to např. charita, která pro vás službu dělá, tak správně jsou účty 344 (pohledávka) a 345 (závazek).

2. Druhá možnost je, že přeplatek z r. 2015 nemáte vyúčtován a je předmětem aktuálního vyúčtování, jen jste ho ze záloh převedla na účet 348. Pak nevím, zda a v jaké výši jste udělala v r. 2015 dohadnou položku. Dotaci byste teď ale vyúčtovala 389 MD ve výši vytvořených dohadných položek, zbytek čerpané dotace do výše vypořádání na účet 572 MD/349 D ve výši vypořádání (čerpání dotace), zúčtování zálohy 349/373 a zúčtování zálohy převedené na účet 348 zápisem 349/348. Doplatek byste uhradili zápisem 349/231.

Přišla na obec faktura 70 168,- naviják lanový - pořizený primárně pro VHČ Lesy. Jsme plátci DPH, právě kvůli lesům. Jak mám prosím účtovat fakturu a zařadit do majetku? Z faktury si chceme uplatnit DPH v plné výši 21% a fakturu uhradit z účtu Lesy, neúčtovat přes RS, protože na lesy máme sestavený plán N a V.

Zde máte nárok na odpočet a DM lze pořídit i mimo hlavní rozpočtovou činnost přímo přes VHČ. Takže např. takto: 042 MD, 343 MD / 321 D a úhrada fa 321 MD/ 241 D, zařazení do majetku 022/042 (nastavit odpisový plán...) a DPH proúčtovat při přiznání - případně i převést do VHČ z hlavní činnosti zápisem 241/343. 

Obci byly vráceny náklady soud. řízení, jelikož se obec odvolala a Vrchní soud dal za pravdu obci. Jak o těchto nákladech účtovat, které se obci vrátily. Obec uhradila v loňském roce toto řízení, po odvolání obce byly v letošním roce tyto finanční prostředky vráceny zpět na účet.

Meziroční vrácení účtujte jako náhradu výdajů/nákladů minulých let na účet 649, pol. 2324.