Dotazy

Škole jsme v roce 2011 nakoupili a předali k hospodaření (svěřený majetek) vybavení ŠJ - konkrétně hnětač těsta. Já ho tedy vedla na 909 a oni v na 022. Nyní již stroj nevyhovoval, musel se koupit nový, a obec ten starý prodala. Když jsem hnětač chtěla zavést do majetku z 909 na 022, tak jsem zjistila, že účetní ZŠ tento stroj neodpisovala. Co já mám teď s tímto fantem udělat?!? Hnětač šel do prodeje po odečtení oprávek, ale ZŠ ho vyřadila v ceně pořizovací... Opravdu nevím, co s tím.

Pokud vám předali svěřený hnětač zpět, měli byste to zaúčtovat 022 PC/082 oprávky, zbytek 401 a vyřadit z podrozvahy 999/909. Škola by měla chybějící odpisy dodělat, předat vám zpět tedy s oprávkami, měla hnětač po dobu, kdy jí byl svěřen, odepisovat. Předání zpět vám by škola účtovala opačnými zápisy než vy, tzn. 082,401/022. Prodej byste pak účtovala již standardně 553/082, 082/022. Oprava nákladů by opravdu měla být na PO. 

Obec má v majetku menší zámek, na kterém v posledních třech letech začala provozovat ekonomickou činnost - turistické ubytování, prohlídky, prodej upomínkových předmětů, výstavy, pronájem sálu, provoz malé kavárny, historické slavnosti. Na zámku jsou i prostory, které nejsou ještě opravené. Zámek je zapsán v seznamu kulturních památek.Oprava zámku probíhá postupně od roku 2004, je závislá na dotačních titulech. Zámek jako celek je zvláště díky rozsáhlým opravám a péči o zeleň (zámecká zahrada) ztrátový. Ekonomická činnost je provozována především za účelem, aby do obce přitáhla turisty, což se podařilo. Výnosy zámku činí 500 tis. Kč za rok. Je nutné vést hospodářskou činnost? A jestliže ano, má obec zámek rozdělit na část ekonomickou a na část, na které se ekonomická činnost nemůže provozovat?

Není povinnost vést část zámku v ekonomické činnosti - v logice vedlejší hospodářské činnosti. Ve VHČ vedeme jen za účelem zisku, soustavné podnikání - tam by povinnost byla. Všechny popsané činnosti mohou být v hlavní činnosti. Jen doplnění - ta soustavnost se vztahuje i na pravidelnou sezonost. 

Obec k 1.1. zřizuje PO a převádí - svěřuje jí majetek, který PO bude mít ve svém účetnictví a bude ho odpisovat. Nemovitost: zaúčtuji ve výši zůstatkové ceny 25 mil na 401/021 a oprávky 7 mil na 081/021. (PC budovy je 32 mil.) Drobný majetek na 028 účtu ve výši celkem 235 tis. zaúčtuji: 088/028. Auto v zůst. ceně 146 tis. na 401/022 a oprávky 108 tis. na 082/022. Na auto za 254 tis. byl transfer - nerozpuštěnou část transferu ve výši 57 tis. zaúčtuji: 401/403. Prosím o případnou opravu a sdělení, jak zaúčtovat majetek na podrozvahu.

První dva případy máte zaúčtovány správně. Převod auta pořízeného z dotace musíte zaúčtovat zápisem MD 082 ve výši oprávek (108 tis. Kč) 403 ve výši nerozpuštěné dotace (57 tis. Kč) a  401 zbytek (89 tis. Kč)/D 022 (254 tis. Kč) (ve výsledku to ale vyjde stejně).

Předaný majetek PO převezme ve stejných hodnotách opačnými zápisy a od měsíce následujícího po předání začne DHM odpisovat a rozpouštět dotaci (vy provedete odpisy ještě v měsíci předání). Jste stále vlastníky, ale podle účetních předpisů vyřazujete svěřený majetek uvedenými zápisy z rozvahy a zaúčtujete ho zápisem 909/999 do podrozvahy. Doporučuji si ve směrnici ošetřit, že předaný majetek budete v podrozvaze evidovat v pořizovací ceně, je to jednodušší než v zůstatkové (ZC se každý rok mění a navíc nelze evidovat svěřený DDHM, protože ten má ZC 0 Kč). Jediné, k čemu by to bylo dobré je, že byste hlídali, zda, popř. jak PO svěřený majetek odpisuje, ale to můžete ověřit při každoroční inventarizaci svěřeného majetku i tak.  

1. Na účtu 314 mám přeplatek vyúčtovaných záloh EPK. EPK přeplatky nevrátila.Na EPK byl podán návrh na insolvenční řízení. Mám tuto pohledávku nechat na účtu 314 nebo přeúčtovat na 469? A vytvořit opravné položky 556/194? 2. Naše obec zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení za celkem asi 15 organizací a následně jsme každé organizaci přeúčtovali poměrnou část nákladů. Jedná se o obce a PO. Jak mám prosím účtovat?

1. Převeďte přeplatek na účet 311 (zápisem 311/314) a pokud je k 31.12.2016 déle než devadesát dní po splatnosti, tak musíte vytvořit i OP (jen pozor, kdyby to byla pohledávka dlouhodobá, tak k účtu 469 se OP tvoří na účtu 149 - toto je však pohledávka krátkodobá, jen se bude dlouho vymáhat, ale dlouhodobost jako smluvní podmínka při vzniku pohledávky sjednána nebyla). Pohledávku přihlašte do insolvenčního řízení.

2. Fakturu zaúčtujte 377 MD/ 321 D, úhradu fa 321 MD/ 231 a příjem od organizací 231 (pokud v jednom roce, tak z hlediska RS kompenzačně) /377 D.

Obec má uzavřenou smlouvu s nedalekým městem -"Smlouva o spolupráci na zajištění provozu sběrného dvora odpadů....." Nyní jsme obdrželi od města vyúčtování za rok 2016 s rozpisem, kde jsou uvedeni jmenovitě naši občané, kteří tento sběrný dvůr využili. Na vyúčtování je ještě uvedeno, že se jedná o konsolidovanou položku, kterou máme zapojit do rozpočtu obce. Prosím tedy o radu jak tuto platbu správně účtovat.

Máte s obcí uzavřenou smlouvu o spolupráci podle § 46 zákona o obcích, tzn. předpis z vyúčtování účtujte 572/349 a úhradu 349/231, odpa 3722, pol. 5321. Je to za rok 2016, tzn. správně byste předpis 572/349 měla udělat ještě do roku 2016. Je to vedeno v režimu vzájemných dotací. 

Reaguji na dotaz ze 3.2.2017 změna účetní metody. Jsme město a ve vlastnictví máme cca 1 500 bytů a veškerou agendu s nimi si děláme sami. Jde mi právě o ty služby. Ty v současné době účtujeme obratově / přes účty tř. 5 a 6/, nárokujeme si DPH ze záloh na vstupu a při vyúčtování DPH odvádíme. Jako město pro odpočet využíváme krátící koef., takže DPH na výstupu nám jej výrazně ovlivňuje. Fungovalo to docela dobře do zavedení KH. Ono to funguje i po zavedení KH, ale u vodného a stočného jsme se dostaly do problému v tom, že máme hromadu odběrných míst, na každé odb. místo je samostatný daň .doklad a to nejprve na zálohu a potom na vyúčtování. Každý daň .doklad se musí zapsat zvlášť, aby se to spárovalo v KH, takže je s tím hodně práce. Vím, že je možné ty služby účtovat v režimu přeprodeje, ale je mi jasné, že to neprojde, protože by se výrazně snížil krátící koef. Z toho původního dotazu jsem pochopila, že organizace chce do přeprodeje jen něco, teplo by ponechala v režimu s DPH. A to je to, na co se chci zeptat. Jestli skutečně mohu např. právě to vodné a stočné přeřadit do přeprodeje a vše ostatní nechat v režimu s DPH? Už jsem nad tím také přemýšlela, ale myslela jsem si, že musím buď vše do přeprodeje, nebo vše v režimu s DPH. Že si nemůžu vybírat podle toho, kde se mi to hodí, a kde ne.

Ta varianta přeprodeje služeb vlastně počítá s tím, že se jedná o samostatná plnění. Přitom mi dle mého názoru  nebrání také tato plnění dále rozdělit, pokud se k nim také chovám jako k samostatným plněním - tedy provedu jejich samostatné vyúčtování, nejlépe také stanovím samostatně výši zálohy na tato jednotlivá plnění. Pokud to udělám, tak nevidím nikde blokaci nechovat se k části služeb v režimu přeprodeje a k části v režimu "s DPH". ZN

Dle vašeho článku: "Ještě jedna kalamita pro PO v souvislosti s novelou z.250", je v §28, odst. 1 psáno: Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel. Dotaz: Rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu schvaluje rada obce nebo zastupitelstvo?

V dokumetech je teď ze 7.2. aktuální rozbor dané problematiky pod názvem "Novela zákona 250/2000 Sb. pro PO - rozp. proces (první mat) ". Cituji Vám z něj:

návrh rozpočtu – připravuje jej příspěvková organizace (nikoliv zřizovatel). Tento návrh musí být zveřejněn do 15-ti dnů před jeho projednáváním zřizovatelem. Za zřizovatele bude kompetentní osobou ke schválení rada obce, tam kde rada není, tak se bude jednat o starostu. Následně má být do 30-ti dnů po schválení tento rozpočet zase zveřejněn. Z hlediska návrhu rozpočtu asi bude stejně jako u střednědobého výhledu nejprve zpracován pracovní materiál, dojde k jeho zkonzultování se zřizovatelem a teprve poté bude jako oficiální návrh zveřejněn."

a k SVR:

" střednědobý výhled rozpočtu schvaluje obecně příslušný orgán zřizovatele – tedy rada a v obcích bez rady starosta".

Dále je tam i doporučení:

"Nejsme si vědomi, že by k tomu existovalo nějaké stanovisko MFČR. Opatrným přístupem (asi nejvíce v souladu se zákonem) by bylo začít tyto dokumenty co nejdříve zpracovávat a připravit je ke schválení v příslušném orgánu obce (s tím, že ke zveřejnění dojde někdy v průběhu prvního pololetí 2017)."

Tak si ho kdyžtak projděte, je to určitě vhodné.

Bylo v roce 2016 nutné vyvěsit rozpočtový výhled 15 dní před projednáním v zastupitelstvu obce? Nebo chystají se změny v tomto v roce 2017?

Doposud nebylo nejen nutné rozpočtový výhled vyvěšovat, ale ani ho schvalovat v ZO. 6.2.2016 vyšel ale ve SZ zákon č. 24/2017 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na jehož základě bude novelizován mj. zákon č. 250/2000 Sb. Účinnost by měla být 22.2.2017, tzn. pro rozpočtové výhledy sestavené před tímto datem platí ještě výše uvedené (nevyvěšuje se, nemusí se schvalovat). Po účinnosti zákona se rozpočtový výhled přejmenovává na střednědobý výhled rozpočtu a ten bude muset být vyvěšen 15 dní před projednáním a do 30 dnů od schválení. Máme k tomu na stránkách aktualitu z 6.2.2017 " Zákon o rozpočtové odpovědnosti - VELKÉ RIZIKO POKUT" , tak se na ní kdyžtak podívejte, je tam i informace, že musíte do 20.3.2017 zveřejnit schválený rozpočet na r. 2017. Připravujeme i rozbor dané problematiky do dokumentů ke stažení.

Prosím o kontrolu, jestli mám správně zaúčtovanou darovanou sněhovou frézu od vybrané účetní jednotky (DSO). Podklady jsem dostala tyto: Pořizovací cena 57 490,- Kč, součet odpisů 022/082: 25 634,- Kč, zůstatková cena 022/403: 20 707,- Kč a zůstatková cena 022/401: 11 149,- Kč (na frézu byla dotace). Zaúčtovala jsem 022 MD pořizovací cenu 57 490,- Kč, na 082 DAL odpisy 25 634,- Kč, na 403 DAL 20 707,- Kč, a na 401 DAL 11 149,- Kč. Také bych potřebovala vědět, jestli se tato 403 má také zobrazit v příloze účetní závěrky v bodě C.1. zvýšení stavů transferů.

Zaúčtování se jeví zcela správně, ano je to zvýšení stavu transferů o předaný transfer, myslím, že se tato hodnota do C1 dostává. 

V roce 2016 došlo k řádnému vyúčtování záloh za energie jednou nejmenovanou obecně prospěšnou společností, které byly následně zmrazeny účty. Následně došlo k zjištění chybného odečtu a byla nám vystavena faktura na přeplatek splatnost v 4/2016. Do dnešního dne není uhrazeno protože společnost je v insolvenci. O přeplatku jsem účtovala -502/-321. Asi bych měla tvořit opravnou položku, ale nevím jak to dostat na 311.Nebo to mohu nechat na 321 a zinventarizovat.

Nevím, jak jste účtovala původní vyúčtování, předpokládám ale, že účet 314 máte vyrovnaný. Je to vaše pohledávka, přeúčtujte jí tedy k 31.12.2016 zápisem 311/321, tím se vám vyrovná účet 321 a budete pohledávku inventarizovat již správně na účtu 311. Jelikož je déle než 90 dní po splatnosti, musíte k ní dopočítat k 31.12.2016 i opravné položky (10 % za každých 90 dní po splatnosti) a zaúčtovat je 556/194. Nezapomeňte svou pohledávku včas přihlásit do insolvenčního řízení.

1) Obec obdržela investiční dotaci pro rok 2016 od Olomouckého kraje na akci realizovanou v roce 2016. Olomoucký kraj po přidělení dotace zaslal na běžný účet obce finanční prostředky přidělené dotace. Podmínkou k poskytnutí dotace bylo její vyčerpaní do konce roku 2016 a zaslání vyúčtování poskytnuté dotace, což obec v termínu 31.1.2017 provedla. V průběhu realizace stavby a po jejím dokončení, zhotovitel stavby vystavil dvě dílčí faktury. Obec obě faktury obdržela v roce 2016 s tím, že jedna měla splatnost v roce 2016 a druhé končila splatnost v roce 2017. Obec, na základě výše uvedené podmínky Olomouckého kraje a dle termínu splatnosti první faktury, uhradila částečně (pouze částečně) první fakturu, a to pouze do výše poskytnuté dotace Olom. kraje. V roce 2017 obec zhotoviteli uhradila zbývající část první faktury a celou druhou fakturu. 2) Obec na stejnou investiční akci uzavřela smlouvu o přidělení dotace pro rok 2016 také od SFDI. Z důvodu změn v projektu v roce 2016 nebylo žádáno obcí o uvolnění a proplacení faktur a se SFDI obec jedná o uzavření nové smlouvy na rok 2017. Písemně má obec potvrzeno, i když nepožádala o uvolnění a proplacení faktur, že se finanční prostředky dotace automaticky převádějí na rok 2017, ve kterém si obec po uzavření nové smlouvy se SFDI muže o uvolnění požádat. Akce (stavba) byla kolaudována a kolaudační souhlas byl vydán v lednu 2017. Dotaz zní: Jak zaúčtovat dotaci z roku 2016 i platby došlých faktur, které se týkají jak roku 2016 (zhotovitel, projekt, rozpočet, správní poplatky) tak i roku 2017 (technický dozor stavebníka, autorský dozor, geodetické práce) a kdy zařadit do majetku obce provedenou stavbu, když kolaudace proběhla ke konci ledna 2017 a v následujících měsících po této kolaudaci ještě bude obec hradit faktury dotýkající se realizace stavby (viz. výše popsané). K dnešnímu dni není možné stanovit konečnou cenu majetku obce hlavně s ohledem na neznámou cenu oceňovaného věcného břemene a též výkupu pozemků pod chodníkem od Olomouckého kraje.

1. Nejprve se pozastavím nad způsobem placení faktur dodavateli. Uvádíte, že podmínkou kraje bylo vyčerpání poskytnuté dotace do konce roku 2016, to je běžná dotační podmínka, že uvedou čerpání do konce roku, kdy dotaci poskytli. Proč jste ale nezaplatili dodavateli celou fakturu, tomu nerozumím. Naopak dotaci čerpáte na základě splnění určitých podmínek a těmi často bývá i povinná spoluúčast žadatele, určitě jste tedy nemuseli výdaje faktury, které nebyly kryté dotací, hradit až další rok. Úplně zbytečně jste podle mě naopak (i když asi jen o pár dnů) porušili splatnost první faktury (jestli jsem to dobře pochopila).  

2. U dotace ze SFDI, pokud máte od nich písemné potvrzení, že vám prostředky poskytnou po podepsání smlouvy v r. 2017 (i když jste náklady vynaložili v r. 2016), tak můžete tuto dotaci k datu zařazení majetku v lednu 2017 dohadovat zápisem 388/403 a od února jí spolu s odpisy začít rozpouštět. Vyúčtování byste pak účtovala 346/388 a přijetí 231/346. Nic se neděje, i kdyby vám dotaci náhodou během roku 2017 nepřiznali, v jednom roce by nebyl problém to opravit (zrušila by se dohada a rozpouštění dotace).

Dále pro přehlednost uvedu odpovědi k jednotlivým částem dotazu:

Jak zaúčtovat dotaci z roku 2016 i platby došlých faktur, které se týkají jak roku 2016 (zhotovitel, projekt, rozpočet, správní poplatky) tak i roku 2017 (technický dozor stavebníka, autorský dozor, geodetické práce)  - dotace byla vyúčtována až v r. 2017, tzn. v roce 2016 přijetí dotace účtujeme jako zálohu, k podpisu smlouvy 915/999, ke dni přijetí dotace 231 (ÚZ,org) pol. 4222/374 a zároveň 999/915, to je k dotaci v roce 2016 vše, v lednu k datu vyúčtování zaúčtujete 348/403 a 374/348 a začnete dotaci rozpouštět od února spolu s odpisy. Předpis obou došlých faktur v roce 2016 v celé jejich výši  042/321, úhrada v r. 2016 321/231 - označit celou úhradu org + ÚZ (uvádíte, že jste v r. 2016 uhradili dodavateli ve výši dotace). Všechny související náklady (projekt, rozpočet, správní poplatky), dozory, geodet) ať vznikly v r. 2016 nebo před zařazením v r. 2017, účtujte na účet 042 s pol. 6121.

a kdy zařadit do majetku obce provedenou stavbu, když kolaudace proběhla ke konci ledna 2017 a v následujících měsících po této kolaudaci ještě bude obec hradit faktury dotýkající se realizace stavby (viz. výše popsané). K dnešnímu dni není možné stanovit konečnou cenu majetku obce hlavně s ohledem na neznámou cenu oceňovaného věcného břemene a též výkupu pozemků pod chodníkem od Olomouckého kraje. Do majetku musíte zařadit ke dni kolaudace a náklady, které vznikly do doby zařazení majetku a nemáte je jen vyfakturované, musíte k datu zařazení dohadovat zápisem 042/389. Může Vám následně při vyúčtování (389/321) vzniknout rozdíl od dohady, ten pak podle ČÚS zaúčtujete na přísloušnou stranu účtu 551 (MD - náklady vyšší než dohada, D - náklady nižší než dohada).  Zde je potřeba zdůraznit, že takto účtujeme o nákladech, které vznikly v době pořizování majetku, až do doby jeho zařazení. Pokud náklady ještě nevznikly - např. u VB není ještě podepsaná smlouva apod., tak se v takových případech jedná o náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání, jsou to již provozní náklady. V případě VB, které ještě není sjednáno ho pak musíte evidovat odděleně od stavby, do 40 tis. Kč na účtu 028, nad 40 tis. Kč na účtu 029 (budete strana oprávněná). Výkup pozemků není výdaj související s pořízením stavby, pozemky se evidují majetkově odděleně od staveb, tzn. budete je pořizovat na účet 031 (u odkupu vč. souvisejících výdajů).

19.5.2016 došlo k předpisu faktury ve výši 667.592,-- Kč za výstavbu chodníku (042/321 ), v ten samý den proběhla kolaudace stavby a zároveň jsem věděla, že dostaneme ještě jednu fakturu na částku 10.769,-- za stavební dozor, účtovala jsem dle Jihočeského kraje : 042/389 - 10.769,-- - tvorba dohady na fakturu, 021/042 - 678.361,-- - převod do majetku, 388/403 - 500.000,-- - výše přislíbené dotace na dohadu 25.5.2016 - úhrada faktury za výstavbu - 667.592,-- ( 231/321 ) 31.5.2016 - předpis obdržené faktury za stavební dozor - 10.769,-- ( 389/321 ), a 16.6.2016 její úhrada ( 321/231 ). 5.9.2016 došlo k podepsání smlouvy na dotaci - 915/999 - 500.000,--, zároveň doplněn ÚZ k výdaji ve výši 500.000,-- 24.10.2016 - obdržení dotace ve výši 500.000,-- na účet ( 231/374 ) 31.10.2016 mi předložil starosta Závěrečné vyhodnocení, došlo k úspoře peněz a tudíž k vratce 39.362,-- - tady jsem začala lehce tápat : 915/999 - -39.362,-- ( snížení podrozvahy dle ZVA ) 388/403 - -39.362,-- ( snížení dohady a narovnání dotace na 403 ) 346/388 - 460.638,-- vyúčtování ( zrušení zbytku dohady ) 374/346 - 460.638,-- vyúčtování 999/915 - 460.638,-- odúčtování výše dotace z podrozvahy 374/231 - 39.362,-- vratka dotace. Jen na začátku máte překlep, pro jistotu ale zmiňuju - 25.5.2016 úhrada faktury 321/231. Předpokládám také, že od června majetek odepisujete a rozpouštíte dotaci. Ke dni 24.10.2016, kdy jste přijala zálohu jste měla odúčtovat z podrozvahy 999/915, to tedy doúčtujte a vratku podle ZVA už v podrozvaze nemusíte zobrazovat. Co se týče vyúčtování dohadované dotace, tam ČÚS hovoří jasně - když se vypořádává dohada dotace, účtuje se rozdíl + - do výnosů, bez úpravy TP. Vyúčtování zaúčtujte 346/388 (348 kdyby to byla dotace z kraje) ve výši přiznané dotace 460 638 Kč, 403/388 ve výši rozdílu 39 362 Kč, rozdíl zároveň podle ČÚS jednorázově zaúčtujete do výnosů zápisem 672/403, zúčtování zálohy 374/346 (jestli je to dotace od ústředí - např. ministerstvo, státní fond..) 460 638 Kč, vratka dotace 374/231 39 362 Kč, RS u vratky s NZÚZ a nejlépe minus příjmová položka (např. -4116), protože byla dotace přijata letos, tak to takto lze, ale je vždy lepší zkusit postup u vratky u poskytovatele ověřit (jak účtuje on - ale je to často předem prohraný boj). Měla bych k tomu jen poznámku. Když jste neměla podepsanou smlouvu, tak není vhodné dělat dohadu na dotaci, ale samozřejmě nevím, zda jste neměli k dispozici jiný podklad, ze kterého by vyplývala nezpochybnitelnost poskytnutí dotace. Není problém, i když je už majetek zařazen, k němu později přiřadit dotaci s tím, že to bereme jako novou skutečnost a rozpouštění provádíme od měsíce následujícího po přijetí dotace. O takových dotacích se pak při přijetí účtuje rovnou jako vypořádání na 403, nemusí se na zálohy, ale u Vás, když jste vědeli, že dotace bude nižší než přiznaná, jste to vyhodnotila správně jako zálohu. Jen pro příště - asi jste k datu zařazení mohli vědět, že dotace bude nižší, částky faktur už jste věděli, tak se vždy snažte dělat dohad dotace co nejspřesnější. A ještě jsem si všimla, že zmiňujete doplnění ÚZ zpětně do výdajů. Když výdaj vznikl před podepsáním smlouvy, tak byste neměli ÚZ zpětne doplňovat, nemohou to po Vás chtít, lze jen např. dooznačit org, aby byly výdaje oddělené pro případné kontroly. Ráda bych vás ještě požádala o doplňující informaci a sice tuto : Ve chvíli, kdy jsem dle Vaší rady zaúčtovala vypořádání dotace, došlo k tomu, že na účtu 403, tedy v části C1 přílohy mi zůstala částka 500.000,--, což znamená původní výši dotace, platí tedy i to, že i v kartě majetku bude uvedena jako výše dotace tato částka ? ________________________________________

Máte to správně. Podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 se rozdíl od dohady zúčtovává jednorázově do výnosů, na kartě majetku (i v příloze na C.1) se nechává původní dotace, TP se nepřepočítává, dotace se tedy rozpouští spolu s odpisy zápisem 403/672 postupně po dobu životnosti majetku, až do výše původně odhadovaných 500 tis. Kč. Ten zápis 672/403 (když byla dohada vyšší) právě koriguje výnosy z dotace tím, že v roce vyúčtování o vzniklý rozdíl jednorázově výnosy snížím a tím ve výnosech zobrazím skutečnost, že budu po dobu odpisování majetku dotaci rozpouštět z vyšší než přiznané dotace (výnosy budou vyšší než měly být).

Vždy doporučuji snažit se dělat co nejpřesnější odhad podle dostupných informací, abychom se tomuto jednorázovému zúčtování, především ve významných částkách, raději vyhnuli.

V majetku ZŠ máme EZS na účtu 028 v hodnotě 21 tisíc. v majetku obce máme tuto EZS evidovanou na účtu 909. Jako obec žádáme o investiční dotaci (mimo jiné) i na rozšíření EZS do dalších pater budovy ZŠ za 94 000,- Kč. Prosím o radu, jak zaúčtovat a odpisovat v účetnictví obce, když je původní EZS v majetku školy a v podmínkách dotace bude určitě několik let udržitelnost projektu, takže převést technické zhodnocení do majetku školy asi nebude možné. Do žádosti o dotaci musíme uvést, jak bude zaúčtováno a odpisováno (odpisovou skupinu a délku odpisování).

Zabezpečovací systém lze vést v souladu s pokynem GFŘ D-22 jako samostatnou movitou věc (do 40 tis. Kč účet 028), u škol se v poslední době často přikláníme i k TZ budovy. Vyjdeme ale z vašeho zařazení. Plánujete provést TZ tohoto DDHM, to je tedy potřeba vést na účtu 029. Ohledně vedení TZ EZS v majetku je potřeba jasně definovat, čí je EZS majetek. Uvádíte, že EZS evidujete na účtu 909, tzn. pravděpodobně jste ho svěřili do hospodaření škole. Vy jste tedy nadále vlastníkem, jen ho neevidujete v rozvaze, ale v podrozvaze a zobrazujete tím skutečnost, že s daným majetkem hospodaří někdo jiný. Pak byste správně škole měli předat i provedené TZ (oni na účtu 029, vy na účtu 909). Z hlediska dotace by to problém být neměl, odpisy vám škola může, jako vámi zřízená p.o., dokládat. Nevím, jaká omezení jsou v dotačních podmínkách, většinou tam bývá zákaz převodu majetku (vlastnického práva), ale hospodaření s majetkem vlastní p.o. by vadit snad nemělo. Kategorizace lze 21.12.93 (ÚOS IV).

Od roku 2016 používáme pro vyúčtování služeb spojených s nájemným přeprodej. Pouze teplo zůstalo v režimu s DPH. Při vyúčtování dohadných položek na elektřinu z roku 2015 můžeme účtovat -502, když již účtujeme spotřebu na účet 377? U plynu by to neměl být problém, protože dále účtujeme o nákladech. Problém je také u úklidu, který v domě provádí náš zaměstnanec - zde může být režim mimo DPH nebo musí být DPH? Náklady účtujeme na 521 a museli bychom je přeúčtovat na účet 377 (asi aktivovat?). 2. Další problém je u vodného, stočného. Zúčtovací období je od října 2015 do září 2016. Hradíme zálohy, kde jsme si v roce 2015 uplatnili odpočet DPH. V listopadu přišlo vyúčtování a spotřebu jsme dali na účet 377. Potřebujeme ale zúčtovat celou zálohu včetně DPH, ale my máme 3 zálohy s odečtem DPH. Zde asi vznikl problém s DPH, kde jsme asi již neměli uplatnit odpočet. Které přiznání k DPH máme případně opravit - za rok 2015 nebo až při vyúčtovací faktuře v roce 2016? 3. A ještě prosím k dotacím - na účtu záloh přijatých by měly zůstat pouze dotace, které nyní dáváme do finančního vypořádání? Nevím jak volby, kdy jsme v roce 2016 již vyúčtovali a nyní znovu děláme finanční vypořádání? Na účtu záloh poskytnutých by pak měly zůstat pouze dotace nevyúčtované do konce roku od příjemců? Děkujeme předem za odpověď

1. Při vyúčtování dohadných položek, pokud je spotřeba menší než odhad, by rozdíl vznikl opravdu na 502 minus MD. V případě, že spotřebu v roce 2016 dáváte již na pohledávku k přeúčtování, tak by na tento postup nemělo mít vliv zúčtování dohad spotřeby za rok 2015. Tady si  nejsem jistá, na co se ptáte. 

2. Úklid je služba, kterou dodáváte vlastní činnosti, tj. to nemůže být přeprodej, to musí být služba s DPH. Takže náklad a výnos, ne náklady na 377, to by nebylo dobře. 

K tomu ještě podotýkám, že v případě služeb úklidu máme judikát ESD, že by tyto služby neměly být považovány za vedlejší plnění k nájemnému, ale že v případě jeho samostatného vyúčtování se jedná o zdaňované plnění (u bytových domů ve snížené sazbě DPH).

3. vodné a stočné - přechod na režim "mimo DPH" - tedy pokud správně chápu - přecházeli jste na režim mimo DPH, nicméně u toho, co nyní vyúčtováváte mimo DPH (a nemůžete již jinak, nebot jste také od lidí vyinkasovali zálohy mimo DPH) jste si ještě omylem uplatnili odpočet daně (konkrétně u záloh). Pokud tomu tak je, tak bohužel je toto případ pro dodatečná daňová přiznání na rok 2015. Pokud to budete řešit až při vyúčtování, je to na vaše riziko případného doměrku (nehodnotím, co je lepší - sami musíte vyhodnotit, do čeho půjdete ...).ZN

4. Na účtu záloh přijatých by měly být všechny přijaté transfery, kde ještě nebylo provedeno závěrečné vypořádání, nemohu říci, zda jsou to všechny, které dáváte do tabulky , co se posílají přes kraj dle vyhlášky o vypořádání, mohou tam být i další, např. z programů spolufinancovaných EU. Dále na 374 nebo 472 může být i přeplatek zálohy - tj. to, co po vypořádání máte vrátit. 

Ty zálohy poskytnuté, - ano zálohy poskytnuté, nevypořádané, ale navíc by tam mohly zůstat i pohledávky - např. na záloze 373 bylo 10 tis. Kč, příjemce vyúčtoval 8 tis. Kč, má 2 tis. Kč vrátit, ty 2 tis. Kč mohou klidně na 373 zůstat do vyrovnání vratky zálohy. 

Za kraj máme na Vás dotaz ohledně nového paragrafu rozpočtové skladby na Dopravní obslužnost (§ 2292). Žádáme Vás laskavě o informaci, kdy užít tento nový paragraf rozpočtové skladby oproti dříve používaným paragrafům 2221 a 2242, které odlišovaly provoz silniční a železniční dopravy. § 2292 je určen na úhradu nákladů, které souvisejí s dopravní obslužností (úhrada nákladů organizaci která organizuje veřejnou dopravu na území kraje)? A u obcí je to totožné? Vaše 2 odpovědi k tomuto tématu v lednu letošního roku jsme četli, přesto žádáme o upřesnění, v jakých případech užije kraj i obec všechny výše uvedené paragrafy.

Ono je pro mě těžké označit všechny případy, kdy se má odpa 2292 použít, nevím, ke kterým v praxi dochází, je to více případ opravdu krajů než obcí. Asi by bylo dobré vyjít z logiky důvododové zprávy, kdy zavedení toho nového odpa pro dopravní obslužnost vycházelo z nedostatečné vypovídací schopnosti položky 5193, kdy se dotace na DO dávaly i na položky transferové a proto se zvolilo odvětví, aby byly vidět výdaje na DO. Vysvětlení se věnuje i část zpráv MF 1/2017 - vydali je myslím minulý týden. Asi by měl mít odpa 2292 přednost před rozdělením na autobusy a dráhy. Musíte konkrétní dotazy asi směrovat na MF. 

4. Zařazení výdajů na dopravní obslužnost na paragraf rozpočtové skladby

čj.: MF – 1 951/2017/1104 – 2 – ref. Ing. J. Paroubek

 K dotazu na jaké paragrafy rozpočtové skladby se mají zařazovat výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřených podle současně účinného a dřívějších zákonů, sdělujeme:

 Na nový paragraf 2292 – „Dopravní obslužnost“ je třeba zařazovat veškeré výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících, to znamená nejen výdaje podle smluv uzavřených podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., podle nichž se tyto smlouvy uzavírají od 1. 7. 2010, ale i podle již zrušeného § 19 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 304/1997 Sb., č. 150/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 38 zákona č. 194/2010 Sb.) a podle již zrušeného § 39 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákonů č. 23/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 39 zákona č. 194/2010 Sb.), podle nichž se tyto smlouvy uzavíraly do 30. 6. 2010 a i po tomto dni práva a povinnosti z nich zůstávají zachovány (§ 35 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).

V náplni paragrafu 2292 se uvádí, že na něj patří také „výdaje podle smluv s dopravci (kompenzace dopravcům, které v druhovém třídění patří na položku 5193)“. Na položku 5193 patří podle její náplně vedle výdajů „podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavíraných podle zákona č. 194/2010 Sb.“ také „výdaje podle smluv uzavřených do dne 30. června 2010 podle ustanovení upravujících závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a úhradu prokazatelné ztráty z tohoto závazku, která zákon č. 194/2010 Sb. dnem 1. července 2010 zrušil (§ 19 až 19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 39 až 39d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách)“. Jestliže na paragraf 2292 patří všechny výdaje patřící na položku 5193, musejí na něj patřit i výdaje podle smluv uzavřených podle zákonů o silniční dopravě a o drahách.