Dotazy

Účtuji od začátku minulého roku ještě jednu obec. Při inventurách 403 jsem zjistila, že účtovali investiční dotaci 231 4213/672 a 231 4216/403 rovnou. Navíc v majetku mají kartu udělanou na část ze svých peněz to odepisovali a druhou kartu dotace a tu neodpisovali. Vůbec nevím jak se s tím mám popasovat. Ráda bych to nějak opravila tak, aby dotace byla správně v plné výši na 403 a nastavit kartu k odpisování. Některé dotace jsou však z roku 2013! Je možné v tomto případě účtovat 408/403 (rozdíl, který byl dán na 672?). Chci to nastavit správně, protože pokud to udělám přes 408, tak to bude auditor podrobně zkoumat. Jak dopočítat odpisy dotace zpětně?

Nevím, jestli se třeba nejednalo o dotaci přiznanou po zařazení majetku do užívání. Pak je možné jí zúčtovat do výnosů (nemáme postup nikde upraven). Měli bychom si pomoci významností částky - upravit si ve směrnici a nevýznamnou dotaci lze pak účtovat 231/403 a zúčtovat jí zároveň do výnosů 403/672 (to je vhodnější účetní postup, zkráceně  231/672). To je potřeba důkladně prověřit. Pokud byste zjistila, že se opravdu jednalo o dotace, které byly přiznány v průběhu pořizování majetku a patřily na účet 403, tak je musíte vyčíslit a pokud to bude významná částka (větší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % Vašich aktiv netto), tak to jako opravu výnosů minulých let opravíte zápisem 408/403 (nevýznamná částka by se opravila 672/403, ale u vás to asi v součtu bude  významné). Dotace musíte poznamenat na karty majetku a dopočítat jejich rozpouštění a zaúčtovat jej 403/408 (posuzujeme to jako hromadnou chybu - nezaúčtování dotace na účet 403 a zároveň její nerozpouštění).

Ohledně odpisů nevím, jestli jsem to pochopila správně -  pořídili majetek z dotace za nějakou cenu a odepisovali jen tu část, kterou hradili ze svého? Pak musíte vypočítat odpisy za měsíce (roky), kdy se chybně odepisovalo - z celé pořizovací ceny (jaké měly být odpisy) a vzniklý rozdíl (od skutečně zaúčtovaných odpisů) doúčtovat 551 (významný na účet 408)/081 (082). U tohoto majetku předpokládám, že dotaci zápisem 403/672 proti odpisům rozpouštěli.

Nezapomeňte významné opravy přes účet 408 popsat do přílohy.

Je možné do Veřejnoprávní smlouvy na dotaci pro hasiče, která je ve výši 25000 uvést, že je možné splnit účel dotace v následujícím roce? Chtějí si nechat vyhotovit prapor a to je na delší dobu.

Ano, je to možné, ničemu to neodporuje. Ve smlouvě musíte uvést dobu, do které má být účelu dosaženo, může to být i v příštím roce.

Naším zaměstnancům hodláme umožnit odběr obědů v jídlonosičích z místní školní jídelny (neplátce DPH) s tím, že jim z rozpočtu obce budeme částečně přispívat (max. 55% ceny oběda), tzn. uhradíme školní jídelně celou fakturu a od zaměstnanců vybereme zbylý podíl. Obec je plátce DPH - je povinna vybraný podíl od zaměstnance zdaňovat DPH? ( a tedy tento navýšit o DPH) nebo tato činnost dani nepodléhá? Pokud by se příspěvek nezdaňoval, lze účtovat kompenzačně (na účet 527 jen částku příspěvku od obce, zbytek na 335),ale pokud by podléhal dani, musela by se celá fakturovaná částka účtovat na 527 a vybraný příspěvek na 602 a DPH na 343?

Není povinné zdaňovat DPH, lze mimo režim, spíše je to vhodnější. Lze dávat do nákladů jen částku příspěvku, zbytek úhrady ŠJ na pohledávku. 

Níže kopíruji dotaz s vysvětlením k DPH - to je na konci. 

24/11 2016 STRAVNÉ A DODATEK DPH

Prosím o napsání celého postupu účtování. Možná to máte v dokumentech, ale potřebovala bych přesný postup podle našeho případu a nestíhám hledat. Jsme plátci DPH. Začali jsme odebíráme obědy pro zaměstnance od naší PO, jež je rovněž plátce DPH. Cena 1 oběda je 65 Kč vč.DPH, faktura celkem 6500 Kč vč.DPH za 100 obědů. Zaměstnanci platí 25,- Kč (strhnu z výplaty) a ze SF přispíváme 40,- Kč za 1 oběd (převedu z účtu SF). Jaké bude účtování – přijetí faktury, platba faktury, zaúčtování předpisu ve mzdách to co platí zaměstnanec, proúčtování této částky ve výplatní den mezd, převod a přijetí příspěvku ze soc.fondu. Ještě prosím o informaci, zda ze stržené částky zaměstnancům je třeba odvádět DPH (je možno si i daň uplatnit a případně z jaké částky) nebo se to bere jako klasické přeúčtování bez vlivu daně ? Velice děkuji za pomoc, máme to po novu.

Předpis fa: 527,343 MD/ 321 D ( ZD = 53,72, DPH 11,28)

Úhrada fa PO: 321 MD/ 231 6171 516 D ve výši 65 Kč

Předpis pohledávky za zaměstnanci: 335 MD / 527 D ( 649 D) a 343 D ( ZD 20,66 a DPH 4,34)

převod ze SF: 419 MD/ 236 6171 5499  D ve výši 33,06 (správně by mělo být bez DPH ze 40 Kč) a 231 6171 5169 minus D/ 401 D

Sražení ze mzdy: 331 MD/ 335 D a protočení RS: 231 6171 5011 D a zároveň 231 6171 5169 minus D. 

Ponechávám s výpočtem DPH, ale přečtěte si i ten názor níže , pokud nebudete umět opravit zaúčtování bez daně, tak se ozvěte, jak jste se rozhodli a já to ještě doplním

Můj dotaz (Ivana Sch. na Ing.Nejezchleba)

Je možné považovat obědy za plnění, že je nakupuji a prodávám zam. se slevou, že mám plný nárok na odpočet, zda nemusím řešit, koeficienty poměr i ek. - nevím, jak je to s benefity, ...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zdravím, toto konkrétně je pro mne velký problém. Pokud by to byla výrobní fabrika, tak neřeknu ani popel, odpočet DPH ponechám, a to, že inkasuji významně nižší částku za obědy než je pořizovací cena, vůbec nevadí. Jenže tady je přesně problém, že cíleně je nižší cena s tím, že se ti zaměstnanci zapojují do činností, které nejsou předmětem daně nebo jsou od DPH osvobozeny (kromě zdańovaných a do nich většinou jen okrajově). Třeba jsem srab, ale já bych v tomto případě nejraději jel v režimu přeúčtování - bez nároku na odpočet DPH na vstupu a bez odvodu na výstupu. 

1/ DPH z faktur s PDP, které jsme odvedli během roku 2016 / při odvodu jsem účtovala 3633/6121-- rozvod plynu. Odpočet DPH jsme uplatnili až v prosincovém DP takže nám vznikl nadměrný odpočet / z hlediska DPH konzultováno/ . Úhradu tohoto nadměrného odpočtu v roce 2017 od FU budu účtovat 343//231/6171/5362 s minusem? 2/ Faktury z Centrálního depozitáře CP za vedení CP účtuji 518/321 a uhradu 321//231/6310/5163 , ale nejsem si jista zda jde opravdu o bankovní poplatky . Jakou zvolit RS? 3/ Škola naše PO požádala RO o příspěvek na nákup vitríny na svačiny cca do 20 tisíc. Rada požadavek schválila. Můžeme uzavřít veřejno právní smlouvu nebo jak nejlépe peníze do školy odvést ?

1. V tomto případě ano, budete dávat na položku 5362 minusem, ale pozor, nedává se k ní odpa 6171, to je nesmysl, spíše zvolte typicky daňový odpa 6399. 

2. Zde je vhodnější účet 569 , než 518, je to již finanční činnost, ne běžný provozní náklad. Pak je možná i vhodnější položka 5149, ale 5163 vám asi nikdo nevyčte.

3. Zákon 250/2000 Sb. nepředpokládá, že by se vlastní příspěvkové organizaci poskytovaly veřejno-právní smlouvy (respektive bylo diskutováno zda to může být nebo nemůže ... - to bych tady nyní nerozebíral). Já bych se držel toho, že dotací pro účely zákona 250/2000 Db. nejsou příspěvky podle §27 odst. 4 (příspěvek příspěvkové organizaci) - můžete udělat úplně jednoduše navýšení příspěvku pro PO s tím, že třeba tuto konkrétní částku ve výši 20 tis. kč budete vázat na nákup vitríny (a třeba můžete i stanovit, že se vyúčtuje) - je to nejjdenodušší varianta poskytnutí takových peněžních prostředků. Ale pozor, nespadá to pak jen do pravomoci rady, ale zastupitelstva. Nelze schválit radou část navýšení příspěvku!

Člen zastupitelstva daroval obci materiál na opravu klubovny. Přinesl doklady a po nás chce vystavit darovací smlouvu na částku, která se rovná penězům, které za materiál zaplatil. Stačí jen zaúčtovat přijetí daru 501/649 nebo proúčtovat přijetí peněz na základě darovací smlouvy a potom výdaj za materiál?

Pokud vám zastupitel daroval materiál na opravu, tak úplně nejsprávněji byste měla tento dar z hlediska souvztažností podle ČÚS č.707 účtovat 112/649 a spotřebu materiálu při opravě 501/112. Darovací smlouva je podle OZ povinná jen u darování nemovitostí, pokud jí ale zastupitel požaduje v písemně formě, můžete jí samozřejmě uzavřít. Je ale potřeba dar ve smlouvě řadně nadefinovat, tedy tak, jak požaduje zastupitel, tam uvést, že vám daruje materiál na opravu klubovny v hodnotě x Kč. Pak tento dar (v hodnotě podle smlouvy - dokladů) zaúčtujete výše uvedenými zápisy. Příjem ani výdaj peněz neproběhne, nebudete ho účtovat, přijetí darovaného materiálu není ani váš příjem, ani výdaj.  

Město převedlo stavbu kanalizace na SVS ve výši 64 mil. Kč, SVS před 10 lety poskytla městu příspěvek na úhradu části stavby ve výši 33 mil. Kč. Při převodu této stavby na SVS, vyřazením z majetku města a přeceněním na reálnou hodnotu, došlo k velké ztrátě z tohoto prodeje a tím i následně k zápornému výsledku hospodaření..Ale jak se s tím ztrátovým převodem vypořádat v rámci daně z příjmu práv.osob? Výnos z tohoto prodeje nemohu zařadit do odečitatelných položek. Lze nějakým způsobem odečíst náklady z přecenění na reálnou hodnotu? Snížit náklady? V opačném případě je i přes záporný výsledek hospodaření daň z příjmu velmi vysoká a po zaúčtování záporný výsledek HV ještě zvýší. Je správné účtování o dani z příjmu v roce 2016: 591/319 a 319/384 a po podání dańového přiznání v 2017: 384/682 a 319/231 6399 5362 a 231 1122/319. Je stále povinné opravdu prostředky převést z výdajového účtu na příjmový?

Předpokládám, že SVS je Severočeská vodárenská společnost a. s. - musím zároveň říci, že nejsem seznámen s tím, za co tento příspěvek považovat (záloha na budoucí kupní cenu - že by se to nyní třeba odkupovalo za těch 33 mil. Kč?, investiční dar?). Asi bychom si toto potřebovali vyjasnit před posouzením celého daňového dopadu transakce (a to v zásadě na obě strany ...). Nyní předpokládám, že řešíte, že tam máte ztrátový prodej (účetní ztráta) a zda ztráta z tohoto prodeje může kompenzovat daňově jiné činnosti, kde máte zisk (třeba bytové hospodářství apod. ...) - jestli to myslíte takto, tak bohužel - nemůže.  / lze dokomunikovat na zdenek@obecuctuje.cz/

Čast dotazu 2:

Zaúčtování DPPO v roce 2016 stačí takto: 591/384 a po podání dańového přiznání v 2017: 384/682 a  protočení přes ZBÚ: 231 6399 5365 (položka určena od února 2016) a 231  1122. Je stále povinné opravdu prostředky převést z výdajového účtu na příjmový? Od 2016 se to již dle vyhlášky o rozpočtové skladbě proúčtovat má. 

Obec podala návrh na vklad do katastru nemovitostí v prosinci 2016 na odkoupení pozemku. Dnem návrhu se účetně pozemek zařadil na účet 031. Vklad byl proveden 4.1.2017, ale právní účinky vkladu jsou k 9.12.2016. Tzn. že nám na základě inventarizace nesedí pozemku s LV k 31.12.2016. Jak se toto řeší v inventarizačním zápise a v příloze účetní závěrky ? Vznikl rozdíl mezi stavem v účetnictví a stavem v inventurách.

Každopádně pozemek zařaďte k datu podání návhu na vklad (=datum právních účinků vkladu), což je u vás 9.12.2016. K 9.12.2016 tedy pozemek zařaďte do majetku zápisem 031/042 (ve výši kupní ceny + související náklady). K inventurám přiložte doložku z k.n. z 4.1.2017 jako podklad pro zařazení pozemku již v roce 2016 - vklad byl povolen, právní účinky nastávají zpětně k datu podání návrhu na vklad. Informaci o tom, že k 31.12.2016 nebyl ještě vklad povolen a doložka přišla až 4.1.2017, uveďte do části B.1. přílohy účetní závěrky.(Pozor změna mezi rokem 2015 a 2016 v příloze, do 2015 do byla část A)

Pokud jde o daň z nabytí, tak podle novely zákona účinné od 1.11.2016 platí daň nabyvatel, ale obec je osvobozena (neplatí, nepodává přiznání), takže to už řešit vůbec nemusíte.

V roce 2008 jsem zapomněla vyřadit z majetku trafostanici v ceně 200 tis. Kč. Přišlo se na to při inventarizaci v roce 2011. Vyřazení jsem zaúčtovala MD 408, DAL 021. Domnívám se, že jsem udělala chybu a místo účtu 408 jsem měla dát účet 401. Je možné v letošním roce zaúčtovat opravu MD 401, Dal 408?

Máte pravdu, to nebylo dobře, měl se jakoby opravit převodový můstek, protože až do roku 2011 jsme DM nevyřazovali přes náklady, tj. bez vlivu na VH. Ano, je správně ještě opravit. Můžete. (Zápis 401/408 je v pořádku). 

Mám dotaz, jak letos správně zaúčtovat vrácení místního poplatku občanovi, kterému vracíme zpětně za tři roky poplatek za KO (celkem 1500Kč-3x500Kč/os./rok/ za roky 2016,2015,2014/.

Tradičně se uvádí, že se poplatky jako daně  vracejí i meziročně z položky, kam se řadí (nevím, zda u vás 1340?). Ale větší právní jistotu budete mít, když vrátíte s položkou 5909, účet 549 (náhrada výnosů min. let, §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb.)

V loňském roce jsme dodělali kanalizaci a přípojky, které jsme hradili z našich peněz a mám je zařazené v majetku. Na ně jsme vybírali příspěvky na základě Smlouvy o finančním příspěvku na kanalizační přípojku a ty jsem účtovala 403/231 2321 - 3122. Teď v lednu, již po zařazení nám ještě přišel příspěvek (a ještě asi 3 občané by měli zaplatit v roce 2017). Chci se zeptat, jak tento příspěvek zaúčtovat, jestli mohu zařadit jen 672/231 nebo 403/231 a 672/403. Nebo jak? Děkuji

V případě nevýznamné dodatečné dotace - máme stanovisko MF, že nemusíme pořád měnit účet 403, že stačí zúčtovat jednorázově, takže ano, jak jste si sama odpověděla: zaúčtujete 231 2321 3122 (já mám radši 3121) MD/ 403 D a zároveň 403 MD/ 672 D. Jen si k tomu dejte protokol, že takto postupujete s ohledem na nevýznamnost docházejících příspěvků (např. i třeba napsat že pro větší přehlednost v účetnictví...).

Dobrý den v roce 2016 byla uzavřena s krajem veřejnoprávní smlouva na investiční dotaci na realizaci akce Chodník ke škole s povinností závěrečného vyúčtování akce do 10.12.. Dotaci jsme odevzdali 6.12., účtováno 348/403, 374/348 ve výši zaslané dotace (zůstatek na účtech 348,374 = 0,--). Dnes jsme obdrželi e-mail z kraje, že z důvodu toho, že pravidla dotačního titulu neumožňují zahrnout do celkových nákladů akce projektovou dokumentaci, musíme odeslat vratku ve výši Kč 884,-. Mám ještě upravit vyúčtování dotace v roce 2016 a ponechat v zůstatku na účtu 374 částku Kč 884,-- nebo mám nechat až do roku 2017?. Pokud ano, jaké by bylo účtování v roce 2017?

Ještě to do roku 2016 můžete opravit, je to pro vás lepší, mj. i kvůli nastavení rozpouštění dotace. Tzn. opravte zaúčtování vyúčtování tak, abyste měli v roce 2016 zůstatek 884 Kč na účtu 374 a  letos už jen zaúčtujete vratku 374/231 odpa 6402 pol. 5364 + stanovený ÚZ. Vratku dotace musíte dát i do rozpočtu.

Dnes jsme obdrželi žádosti o dotaci z rozpočtu obce od firmy. Je to s.r.o., která v obci provozuje chráněné bydlení, pečovatelskou službu a půjčování pomůcek. Žádají obec o dotaci na zakoupení evakuačních plachet za celkovou cenu 33 000,- Kč. Připravuji rozpočet - jaký paragraf a položku použít.

Chráněné bydlení i pečovatelská služba je podle zákona č. 108/2006 Sb. služba sociální péče, pokud tedy evakuační plachtu pořídí pro objekty chráněného bydlení, lze zvolit odpa 4354, pokud pro objekt pečovatelské služby, pak odpa 4351. Popř. lze zvolit i obecný odpa pro služby sociální péče 4359. Paragraf se volí podle účelu dotace, ale u vás bych to vyhodnotila jako sociální výdaj vzhledem k tomu, že bude použit ve službách sociální péče (i když to není přímo např. nějaká pomůcka). Pol. je pro neinvestiční transfer s.r.o. 5213.

Jinak poskytnutí dotace a uzavření VPS do 50 tis Kč schvaluje rada, popř. starosta tam, kde není rada - pokud si to  ovšem ZO nevyhradilo jako svou pravomoc. O poskytnuté dotaci se účtuje jako o záloze (373, popř. 471), k datu vyúčtování předepíšete 572/345 a zúčtování zálohy 345/373 (471).

Přeceňuji všechny pozemky na reálnou hodnotu. V červenci jsme prodali pozemek, ve smlouvě je napsáno, že vklad provádí kupující. Do dnešního dne však vklad nebyl proveden, protože prý paní ještě bude něco vkládat, tak to chce učinit zřejmě za jeden poplatek. Já však mám rozdíl na 031 a 407. Nevadí, že nebylo ke konci roku vyrovnáno? Je takhle účetně zprávně? Dále se jen vrátím k Vašemu školení. Říkala jste, že z novely zákona, která byla podepsána prezidentem, co se týká vyvěšování dokumentů vypadlo rozpočtové opatření. Platí to, nebo od této chvíle musíme rozpočtová opatření vyvěšovat před i po schválení zastupitelstvem.

O prodeji jste rozhodli, tzn. je správně, když nemáte stanovenou významnost pro přecenění RH, majetek na RH přecenit. K datu rozhodnutí o prodeji jste pozemek tedy měli přecenit na RH zápisem 031/407 a zároveň se přeceněný pozemek majetkově převádí (již v ocenění RH) zápisem 036/031. Tzn. na účtu 031 ho k 31.12.2016 již nemáte evidovat, ale máte ho v reálně hodnotě evidovat na účtu 036. Účet 407 má mít zůstatek ve výši rozdílu RH a účetní ceny pozemku a zúčtujete ho až letos (ke dni podání návrhu na vklad), kdy pozemek i vyřadíte z účtu 036. Jinak pokud jde o významnost pro účely přeceňování majetku na RH, doporučuji ji mít ve směrnici nastavenou. Např. 1% aktiv, 0,5% aktiv netto, nebo 260 tis. Kč. U nevýznamných částek nemá přeceňování na RH smysl, narušuje to i vypovídací schopnost výkazu ZZ. V dokumentech ke stažení je i vzorová směrnice k přecenění RH (již asi v archivu). Ale je to samozřejmě na vás, chyba to není, využít významnost je vaše právo, nikoliv povinnost.

Pokud jde o zákon o rozpočtové odpovědnosti, který novelizuje i zákon 250/2000 Sb., ten ještě nevyšel ve sbírce zákonů, tzn. ještě není účinný. Až nabyde účinnosti, tak musíte do 30 dnů vyvěsit schválený rozpočet na rok 2016 a aktuální SVR (dříve rozpočtový výhled). Rozpočtová opatření a provizorium se bude vyvěšovat jen 30 dní po schválení, ne před projednáním. Hned jak zákon vyjde, dáme vám přehled povinností do dokumentů ke stažení. 

Prosíme o vysvětlení povinných rozpočtových opatření koncem roku a dodatečně v následujícím roce. Jak pracovat s úpravou rozpočtu u transferů v návaznosti na zákon č. 250/2000 Sb. par. 16 odst. 2.

Pro vysvětlení je potřeba si připomenout znění dvou odstavců §16:

(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

 (3)Rozpočtovým opatřením je

a)  přesun rozpočtových prostředků,při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,

b)  použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem neza­jištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,

c)  vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

 (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12.“

 Porušení §16, odst. 2 je správní delikt, kde hrozí pokuta ÚSC do výše 1 mil. Kč. Porušení odstavce 4 je jen nedodržení zákona, může být uvedeno jako nedostatek ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce, ale nejedná se o správní delikt, za který by mohla být udělena pokuta.

Od února 2015 jsou starosti s výkladem odst. 2, který vyznívá tak, že rozpočtová opatření jsou povinná vždy, a to všechna a navíc zejména v případech v odst. 2 vyjmenovaných. 

Někteří kontroloři vyžadují pro naplnění zákona 100% vyrovnání všech položek rozpočtu vykázaných ve FIN 2-12M. K tomuto výkladu bylo vyžádáno stanovisko Svazem měst a obcí a MF odpovědělo, že povinnost rozpočtových opatření se vztahuje jen na schválený rozpočet, tj. ne na rozpis rozpočtu dle výkazu FIN 2-12M a povinnost rozpočtových opatření se netýká příjmů, pokud nehrozí schodek a nejsou ve vztahu k jinému veřejnému rozpočtu nebo jiným osobám. Povinnost rozpočtových opatření se kromě vyjmenovaných případů v odst. 2 dle výkladu MF má vztahovat i na případy odstavce 4, tj. výdajů.

ÚSC by měly povinně udělat rozpočtová opatření i po skončení běžného roku v těchto případech:

-          Přijmout rozpočtové opatření na vyrovnání přijatých transferů na skutečnost; především dotace od jiných rozpočtů, zde je často požadována rovnost rozpočtu a skutečnosti na koruny. Je to dost zbytečné, ale předpis takto vyznívá. Především u dotací se nedá udělat v příjmech rozpočtové opatření včas, nevíme, zda dojdou do konce roku nebo až začátkem dalšího roku, neznáme přesnou výši dotací např. u dotací z Úřadu práce na mzdy za veřejně prospěšné práce apod. Když je rozpočtové opatření povinné a nešlo provést před koncem roku pro neznalost přesné výše, nezbývá než jej přijmout následně, aby byl požadavek zákona splněn.  Stejně by se měly vyrovnat vratky dotací, převody průtokových dotací, vypořádání apod.

-          Složitější je rozpočtové opatření u změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám. Přimlouvali bychom se za vyrovnání skutečnosti a rozpočtu u výdajů na vztahy k příspěvkovým organizacím. U ostatních poskytovaných transferů je praxe trochu složitější. Ne všechny ÚSC mají zájem schvalovat veškeré transferové vztahy vůči příjemcům dotací, darů, grantů…jako závazné ukazatele rozpočtu. Zpravidla se schvalují jako závazný ukazatel rozpočtu celkové částky určené k rozdělení na podporu různých neziskových aktivit. Přestože mohou být dotace smluvně ošetřeny veřejnoprávní smlouvou, není na ně právní nárok. Může docházet k různým objektivním situacím, kdy není vhodné plně podporu vyplatit. Pro větší právní jistotu lze ÚSC doporučit srovnat i poskytnuté transfery na skutečnost, zde by však vyhodnocení nesplnění povinnosti rozpočtového opatření nemělo být tak striktní, jedná se o režim nenaplnění výdaje, což nemůže být narušením hospodaření obce a není důvod za nenaplnění výdaje ve výši plánovaných 100% ÚSC „trestat“.

-          Další problematickou oblastí jsou i výjimky uvedené v odst. 4, tj. možnosti výdajů před schválením rozpočtového opatření. Není správný výklad, že když je výdaj před rozpočtovým opatřením umožněn dle znění odst. 4, že již není rozpočtové opatření dle znění odst. 2 povinné. Doporučujeme provést následně u výdajů, které byly schváleny jako závazné ukazatele, rovněž rozpočtová opatření, ale to jen v případě, že jsou skutečné výdaje vyšší než rozpočet.

Příklady:

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na odvětvové členění, paragraf 2212 celkem 100 tis. Kč. Dle rozpisu rozpočtu je překročena o 5 tis. Kč položka 5139, ale položka 5169 je o 20 tis. Kč nižší než rozpočet. Celkově je na paragrafu ve výdajích ve skutečnosti 85 tis. Kč oproti rozpočtu 100 tis. Kč. Rozpočtové opatření není povinné, jedná se jen o přesuny v rámci rozpisu rozpočtu, závazný ukazatel není překročen.

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na údržbu komunikací rovněž na paragrafu 2212. Ke konci roku došlo k živelní pohromě a byl zničen most, který se musel urychleně opravit. Rozpočet byl překročen o 350 tis. Kč. Je zde možné uskutečnit výdaj před schválením rozpočtového opatření, ale je nezbytné následně rozpočtové opatření schválit.

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na údržbu komunikací rovněž na paragrafu 2212. Ke konci roku bylo několik sněhových kalamit  a výdaje na paragrafu 2212 byly překročeny o 50 tis. Kč. Správně neměl být výdaj uskutečněn před přijetím rozpočtového opatření, ale stalo se. Může být popsáno jako nedostatek ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce. Ale pokud obec dodatečně schválí rozpočtové opatření, neměl by být případ vyhodnocen jako správní delikt, protože povinné rozpočtové opatření provedeno bylo, i když následně.

                Doporučení závěrem:

Existuje možnost, jak řešit případy, kdy dochází k povinnosti přijmout rozpočtové opatření a přitom není o čem rozhodovat, jsou to případy, kdy příjmy nebo výdaje nejsou závislé na vůli ÚSC. Je možné schválit tzv. předběžné rozpočtové opatření orgány ÚSC hned při schválení rozpočtu pro tyto případy bez konkrétních částek.  Zastupitelstvo ani rada by s takovýmto usnesením neměly mít problém, protože budou muset rozpočtová opatření pro tyto případy schválit tak jako tak (je však potřeba správně situaci orgánům ÚSC vysvětlit). Tím předběžným rozpočtovým opatřením nebudou ÚSC muset řešit následná povinná rozpočtová opatření. Výrazně volbou uvedeného doporučení  ÚSC sníží rizika správních deliktů.

Příklad:

 Zastupitelstvo schvaluje předběžně rozpočtové opatření č. 1  k rozpočtu na rok 201x bez určení konkrétní výše pro tyto rozpočtové změny: 

• Změny v  členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě ve znění změn průběhu roku 201x.
• Přijetí a  případné realizace výdajů účelově poskytnutých transferů. 
• Změny v položkách 1122 a 5365 vlivem zobrazení v rozpočtu daně z příjmů právnických osob, kde je poplatníkem obec a zároveň i příjemcem sdílené daně. 
•  Upřesnění výše transferů dle schváleného SR a dle upřesnění dalších veřejných rozpočtů (kraje, SF, jedná se např. o přesnou výši dotace na koruny...; u městských částí by se mělo jednat i o rozpočet magistrátu...) 
• Upřesnění výše transferů v případech jejich vypořádání nebo z jiných důvodů, rozpočet se schvaluje na výdajové i příjmové položky transferů nebo položky finančního vypořádání.
• Upřesnění zatřídění příjmu nebo výdaje – opravy zápisů
• Navýšení rozpočtových příjmů dle skutečného plnění oproti položce 8115
• Vzniklé výdaje nezávislé na vůli ÚSC (inkaso vyšší spotřeby energií, jiné specifické situace…)
• Přesun v rámci paragrafů, a to z paragrafu 3635 z důvodu upřesnění účelového čerpání (vysvětlení: Města často mají na odpa 3635 kryty rozpočtem celkové očekávané výdaje na plány, studie nebo projekty pro připravované investice. Z rozpočtového krytí na tomto paragrafu např. zpracují projekt na zateplení školy, který je však potřeba zatřídit na paragraf 3113, výdaj je rozpočtově krytý, ale na paragrafu obecném, z důvodu předpisu potřebujeme přesné účelové zatřídění, ale přitom k novému rozpočtovému výdaji nedochází…, tento případ  by mohl být rovněž  schválen dopředu v předběžném RO.

Opět je možné uvést  i další výdaje, příjmy nebo financování, pokud vás napadne, co je ještě potřeba ošetřit.

1) V naší obci se provádí průzkum pro možnost otevření jaderného úložiště.Podle zákona o geologických pracích vznikl stanovením průzkumného území pro průzkumy spojené s hlubinným úložištěm naší obci nárok na poplatek za oprávnění provádět tento průzkum. Výše poplatku se odvozuje od velikosti průzkumného území § 4b zákona č. 62/1988 Sb., a na účet jsme dostali 27.6.2016 2805,70 Kč účtovala jsem pol. 1359/688 a 22.6.2016 příspěvek z jaderného účtu SURAO 1 007 824,20 Kč-§ 27 odst. 9 zákona 18/1997-Geologický a Atomový zákon §2119 pol. 2343/672. Jak to bude od roku 2017?

Od 1. ledna 2017 máme tyto položky:

Položka 1356 - Příjmy úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce

            (1) Příjmy Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 89/2016 Sb., a podle nařízení vlády č.98/2016 Sb., o sazbách úhrady.

(2) Příjmy obcí z poplatků za oprávnění provádět ložiskový průzkum podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

 Položka 2343 – Příjmy z úhrad dobíhajících úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů

            Příjem úhrad podle § 32a horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a § 4b zákona o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Příjem úhrad dobíhajících podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb. Příjmy z úhrad odváděných za rok 2017 a další léta podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 89/2016 Sb., který je účinný od 1. ledna 2017 a kterým byl § 32a zrušen, patří na položku 1356. Na tu patří i poplatek podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb., inkasovaný od 1. ledna 2017.

 V odůvodnění poslední novely rozpočtové skladby se uvádělo:

 K čl. I bodu 9 (zavedení položky 1356):

            Příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů jsou dosud na položce 2343 (k tomu odůvodnění bodu 16, kterým se tato položka mění). V souvislosti s novou úpravou těchto úhrad, kterou přinesla novelizace horního zákona zákonem č. 89/2016 Sb., bylo v ministerstvu financí přijato stanovisko, že tyto příjmy jsou příjmy daňovými. Proto bylo rozhodnuto, že příjmy z těchto úhrad v nové úpravě budou zařazeny mezi ostatní odvody z vybraných činností a služeb. Příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů dobíhající podle úpravy před novelizací zůstanou na položce 2343.

 K čl. I bodu 16 (změna v názvu položky 2343 a nově její náplň):

            Jak je uvedeno výše v odůvodnění bodu 9, jímž se zavádí položka 1356, příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů patří mezi daňové příjmy a je proto třeba je mezi ně, až se budou odvádět podle novelizovaného horního zákona, přeřadit. Dobíhající úhrady podle zákona před novelizací však je třeba ponechat na položce, na níž byly od začátku vyhlášky č. 323/2002 Sb. (předtím od roku 2001 byly na položce 2333 a předtím od roku 1998 na položce 2327).

             Ustanovení § 27 odst. 9 zákona č. 18/1997 Sb., geologický a atomový zákon bylo zrušeno a nahrazeno ustanovením § 117 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Podle atomového zákona budou obce dostávat od SÚRAO „příspěvky z jaderného účtu“. Bude to standardní dotace ze státního rozpočtu – položka 4116 s účelovým znakem.