Dotazy

Obracím se na Vás s dotazem ohledně úpravy rozpočtu. Obec má přislíbenou dotaci na opravu knihovny (Oznámení o přiznání dotace – max. částka 105 000 Kč). Oprava již byla provedena, faktura je vystavená na 216 000,00 Kč. Podíl obce je 120 000,-Kč ; 96 000,00 Kč. Při schvalování rozpočtu jsme do rozpočtu zahrnuly jen náš podíl (120 000,00 Kč). Fakturu jsem uhradila v plné výši, veškeré doklady poslala na kraj k vypořádání. V rozpočtu zatím „chybí“ těch 96 000,00 Kč. Musím upravit rozpočet už tento měsíc, když peníze z kraje dostanu třeba až na podzim?

Jestli tomu správně rozumím, tak tady je problematické, že byl realizován výdaj bez rozpočtového krytí, resp. s krytím pouze částečným, to může být vytknuto. Výdaj v celé maximální výši měl být narozpočtován po přijetí oznámení o přiznání dotace, ve stejném okamžiku se rozpočtuje i příjem. Určitě je třeba do rozpočtu doplnit, nepříjemnost je, že na výdajové straně to již bude po úhradě faktury. Pokud teď víte, že dotace bude pravděpodobně pouze 96 000 Kč, tak narozpočtujte tuto částku do příjmů na pol. 4122 a do výdajů co nejrychleji. Pokud jde o příjmy, tak nevadí, že peníze přijdou až na podzim, do letošních příjmů bychom dotaci nerozpočtovali pouze v případě, že by z podmínek vyplývalo, že bude přijata třeba až příští rok.

Kontroloři při přezkoumání hospodaření obce přišli na chybu v zaúčtování pokladního dokladu ve výši 288,-. Omylem byl zaúčtován na pol.5141, par.2321 - mělo být pol.5139, par.6171. Jakým způsobem máme odstranit nedostatek - jak uvést v projednání závěrečného účtu?

Tato chybka se týká již uzavřeného rozpočtu minulého roku, nelze opravit nijak. Vzhledem k nevýznamnosti nedostatku není třeba kvůli této jediné věci uzavírat projednání závěrečného účtu souhlasem s výhradou, je možné schválit celoroční hospodaření bez výhrad.

Pokud se podíváme na § 13 a 14 zákona č. 420/2004 Sb., zjistíme, že je nutné ale přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, jejich nepřijetí by bylo vyhodnoceno jako správní delikt (je třeba opatření přijmout vždy, i když je nedostatek nevýznamný nebo formální). 

Bude tedy třeba přijmout nějaké formální opatření k nápravě typu: Vzhledem k tomu, že rozpočet roku 2014 je uzavřen, nelze provést opravu rozpočtové skladby uvedeného pokladního dokladu. V roce 2015 účetní jednotka obdobný výdaj z rozpočtu obce zatřídí v souladu s rozpočtovou skladbou.

Ve zprávě o výsledku hospodaření ÚSC za rok 2014 krajský úřad uvedl nedostatek: Při schvalování rozpočtu ZO ze dne 4.12.2013 nebylo uvedeno, že byl rozpočet schválen jako přebytkový (šlo o to, že chybělo slovní ne numerické vyjádření). Ale rozpočet obce byl schválen jako přebytkový, což bylo patrné z numerické části rozpočtu, který je nedílnou součástí přijímaného usnesení zastupitelstva obce ve věci návrhu rozpočtu obce za rok 2014, neboť příjmy rozpočtu jsou vyšší než jeho výdaje. Informace i přebytkovém rozpočtu byla do usnesení pojata implicitně. Slovní informace, že návrh rozpočtu je předkládán jako přebytkový, byla pak předkladatelkou návrhu rozpočtu podána na zastupitelstvu obce (vše je uvedeno v zápisu ze zasedání). Chtěla jsem se zeptat, zda z ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů lze dovodit povinnost v textu usnesení zastupitelstva obce výslovně uvádět, jaký typ rozpočtu je schvalován. Myslím si, že absenci této informace v usnesení zastupitelstva nelze považovat za nedostatek uvedený ve Zprávě o výsledku hospodaření část C.II.

V zákoně č. 250/2000 Sb. se nenachází ustanovení, ze kterého by pro obce plynula povinnost schvalovat rozpočty nějakým konkrétně znějícím usnesením. Z textu zákona dle mého názoru nelze dovodit, že usnesení, kterým obec schvaluje rozpočet, musí obsahovat formulaci, zda se jedná o rozpočet vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový (ačkoliv je to vhodné). Určitě je třeba, aby ze zápisu bylo patrné, jaký rozpočet se schvaloval, což ve vašem případě bylo splněno, protože rozpočet byl součástí zápisu. S vaší interpretací, že jste usnesením neobsahujícím informaci, že schvalovaný rozpočet je přebytkový, rozpočtová pravidla neporušili, zcela souhlasím.

Vysvětlení: Jedná se o §4, odst 4 a 5, kde je uvedeno, že rozpočet může být schválen jako přebytkový nebo schodkový a za jakých podmínek. Vždy jsem toto chápala tak, že jasným finančním vyjádřením výše příjmů a výdajů a financováním, které rozpočet vždy musí vyrovnat, naplníme ustanovení předpisu. Takto i doporučuji ve vzorech schvalovat rozpočet, právě bez vyjádření těch slov, protože jsou pro zastupitele nesrozumitelná - jsou jakoby proti smyslu slova rozpočet , který v sobě obsahuje vyrovnanost. Vždy se podivují např. nad přebytkovým rozpočtem kvůli splátkám půjček - aby byl rozpočet jasný, tak dávám přednost tomu finančnímu vyjádření. 

Kontroloři ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření při popisu zjištěných chyb a nedostatků jsou povinni uvést odůvodnění svého zjištění (resp. musí uvést povinnosti, stanovené zvláštními právními předpisy nebo jiná hlediska přezkoumání, které nebyly dodrženy). Nezbývá tak, než se seznámit s jejich odůvodněním.

Pro úplnost  (případné porovnání znění předpisu) dodávám, že jiná situace je u závěrečného účtu, kdy § 17 vyžaduje, aby se jeho projednávání uzavřelo vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad nebo s výhradami. Zde se jedná o konkrétní požadavek na znění usnesení. U schvalování rozpočtu tento požadavek není.

Dobrý den, chci Vás požádat o radu ve věci novela zákona 250/2000Sb. V prosinci 2014 jsme obdrželi žádosti o finanční příspěvek od SDH Havraníky a občanského sdružení " Zoufalé manželky". V prosinci 2014 byly žádosti schváleny. Zároveň byl v prosinci 2014 schválen rozpočet obce. Rozpočet schvalujeme na paragrafy. V § 5512 (hasiči) a v § 3319 (kultura) byly kromě jiného zařazeny i tyto finanční příspěvky. Dosud nebyly vyplaceny. Chtěla jsem se zeptat, zda by byla chyba (nebo nějaké porušení rozpočtové kázně), když by si hasiči finanční příspěvek nevzali a nosili mi paragony a já bych jim je proplácela z pokladny (konkrétně bych si položku 5222 vynulovala a navýšila si ostatní položky). Měla bych to nějak odůvodnit nebo by stačilo nějak popsat ve výkazu Příloha? A totéž se týká občanského sdružení. Spolek se zalekl a příspěvek od obce nechce vůbec. Stačilo by, kdyby mi napsali, že odstupují od své žádosti a peníze nechtějí vyplatit? Ještě jsem se chtěla zeptat. když se SDH nebo spolku nebo fotbalistům vyplatí dotace, zda si z těchto peněz mohou nakupovat drobný majetek (který není zapsán v majetku obce). Jedná se mi o minulé roky, kdy takto tato sdružení činily.

Finanční příspěvky vůči SDH a spolku musejí být v rozpočtu v pozici závazných ukazatelů, protože se jedná o tzv. další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu (§ 12 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb.). Pokud se závazné ukazatele vůči těmto osobám mění, je nutné tak učinit pouze rozpočtovým opatřením (§ 16 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb.). Z toho vyplývá, že nelze bez schválení vynulovat položku 5222 a narozpočtovat místo ní položky jiné (nejednalo by se pouze o změnu rozpisu rozpočtu, ale o změnu schváleného rozpočtu bez provedení rozpočtového opatření a ve svém důsledku i o správní delikt). Je třeba nejprve schválit rozpočtové opatření, kterým se závazné ukazatele vůči zmíněným subjektům "vynulují".

Jen ještě zkusím něco poradit (co řešily vaše kolegyně z obcí na přednášce). Někdy neposkytují dotace, ale obec prohlásí spoluuúčast na akci a pak proplácí ty paragony - ať už u hasičů nebo i jiných spolků - proplácí je pak ne jako transfer, ale jako svůj výdaj a rozpočtově se tyto výdaje opravdu zařadí jen druhově - tj. je to vlastně váš záměr. S příslušnými schváleními rady nebo zastupitelstva byste to také mohli takto praktikovat (když to nebude nějak v přehnaném rozsahu). 

Pokud jste v minulých letech poskytli spolkům neinvestiční příspěvek bez konkrétního účelového určení, určitě je možné, aby si spolky z těchto prostředků pořídili drobný majetek. Pokud by si tak případně pořídili v rozporu s účelem vymezeným ve smlouvě, jednalo by se samozřejmě o porušení smlouvy. Sám o sobě nákup drobného majetku z neinvestičního příspěvku ničemu nevadí.

Prosím o radu u následujícího případu. Musí být v rozpočtu města schválena akce vč. odhadované částky než je provedeno podle směrnice obce poptávkové, případně výběrové řízení a je známá cena. Nebo lze schválit akci, uložit příslušnému příkazci operace zajištění podkladů pro cenu a úpravu rozpočtu provést až potom co je známá cena. Příkazce operace má rozpočtem svěřené určité fin. prostředky, které jsou určeny na správu majetku, který příslušný odbor spravuje. Obec má schválenou hranici, kdy může rozhodnout přímo příkazce a kdy již musí být akce schvalovány. Poptávkové řízení provádějí pracovníci příslušného odboru, nedochází tedy k žádnému navýšení fin. prostředků, dle mého názoru lze hradit ze svěřeného rozpočtu. Po zjištění ceny předložit návrh na zařazení akce již včetně ceny. Do poptávkového řízení i do VŘ lze přeci uvést, že poptávkové řízení je prováděno z důvodu návrhu na zařazení akce do rozpočtu a v případě neschválení bude poptávkové řízení nebo VŘ zrušeno. Pokud schválíme v rozpočtu cenu, všichni dodavatelé ji znají a nabídka se pohybuje velmi blízko schválené ceně. Můžete nám prosím poradit jaký je správný postup.

Jakákoliv akce by měla být rozpočtově kryta nejpozději v okamžiku uzavírání smlouvy nebo podpisu objednávky, aby bylo možné úspěšně realizovat předběžnou kontrolu před vznikem závazku podle zákona o finanční kontrole a prováděcí vyhlášky. V době poptávkového řízení nemusí být akce rozpočtově kryta, je ale určitě vhodné mít promyšleno, jak případně rozpočtově vyřešit. Zveřejňovaný rozpočet nemusí být vždy na jednotlivé akce. Zde se moc nedá říci, co je dobře. Rozpočet může obsahovat výdaje před soutěží v plánované výši. Je však možné i řešit rozpočtovou změnou po výsledku soutěže. Zde více záleží na vnitřním systému. 

Z § 17, zákona č. 250/2000 Sb mi není úplně jasné, jestli musí být součástí závěrečného účtu obce vyúčtování finančních vztahů s příjemci poskytnutých programových dotací z rozpočtu obce? Z Vaší publikace "Rozpočtová skladba" v sekci Rekapitulace rozpočtového procesu mi vyplývá, že je součástí ZÚ?

§17, odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech (250/2000 Sb.) ukládá, že součástí závěrečného účtu jsou i vyúčtování vztahů k hospodaření jiných osob - proto si myslím, že by součástí závěrečného účtu  mělo být i vypořádání dotací poskytnutých, nejen přijatých. Proto to mám ve vzoru. 

ZO na svém ustavujícím zasedání v listopadu 2014 schválilo, že rozpočtová opatření během roku bude provádět účetní obce po odsouhlasení starostou obce a následně bude rozpočtové opatření předloženo ZO. Mohu tedy toto přenesení kompetence k rozpočtovým opatřením nyní používat, aniž bych porušila § 16 zákona č.250/2000 Sb.?

Takto je to hodně obecně a mohlo by být vyčteno. Kompetence k rozpočtu lze převést jen na radu, kde není rada -  na starostu. Účetní může být pověřena rozpisem rozpočtu a případně úpravami rozpisu rozpočtu v rámci schválených ukazatelů. Znění usnesení, že účetní dělá RO se schválením starosty, je zavádějící, moc to nedoporučuji. V dokumentech ke stažení a dále každému, kdo si koupil knihu RS 2015, byl zaslán materiál k rozpočtovému procesu, kde problematiku převodu kompetencí podrobně vysvětluji i s příklady znění usnesení, tak se na to prosím u vás na obci podívejte a zvolte nějakou variantu dle uvedených návodů. Materiál se jmenuje: "2015 Materiál ke knize RS 2015 - komplet" ze dne 14.2.2015.

Dobrý den, rád bych se zeptal na jakou položku rozpočtové skladby je možné zaúčtovat platbu poplatku bance za vklad hotovosti (poplatku) za vystavení víz na účet Čínského velvyslanectví. Poplatky za vystavení a vyzvednutí víz budeme účtovat na pol. 5179, ovšem nejsem si jist zda poplatek hrazený bance je možné účtovat na pol. 5163, nebo je možné tento poplatek zahrnout do poplatku za víza, tedy na pol. 5179?

Vízum není materiál, ani majetek, zde bych pořizovací cenu "služby"  neřešila (ve smyslu vedlejších nákladů na pořizení služby) a volila bych položku dle charakteru výdaje - tj. 5163 jako finanční službu. 

Spol.ANIMA o.p.s. nástup.organizace pečovatelské služby nám předložila smlouvu o zajištění pečovatelské služby terénní.Obec by měla hradit úhrady klientů za poskyt.pečovatelské péče a procentuální část dotace ze státního rozpočtu(takto ve smlouvě). Nejsme si jisti, zda můžeme tuto smlouvu uzavřít nebo postupovat dle novely zák.č.250/2000Sb.? Žádost, veřej.smlouva, vyúčtování.

Dle mého názoru se jedná o dotaci, měli byste postupovat dle 250/2000 Sb. Pokud má návrh smlouvy náležitosti žádosti, tak si "myslím", že se dá toto považovat za žádost dle 250/2000 Sb. Ta smlouva pak bude veřejnoprávní smlouva na dotaci. 

Po změně RUD v roce 2013 město přistoupilo k uzavření dohod o příspěvku na úhradu neinvestičních výdajů provozu mateřských škol a školských zařízení, kdy dle uzavřených dohod uhradí obce, jejichž žáci do škol či školek našeho města dojíždějí, rozdíl mezi částkou poskytovanou v rámci RUD a skutečnými neinvestičními náklady na tato zařízení (v přepočtu na počet žáků, kteří z obce dojíždějí). Účtujeme na pol. 4121. Zajímalo by nás, jestli se na takto přijaté (a jinými obcemi poskytnuté) příspěvky vztahují změny schválené zákonem 24/2015 (změna zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) – tedy veřejnoprávní smlouvy, zveřejňování, žádosti atd…. Děkujeme za odpověď.

Nemusíme vycházet z položky dotace, spíše z obsahu vztahu. Zde došlo k dohodě nějakých náhrad, i když dobrovolných, ale za nějakou službu pro jiné obce. Myslím si, že bez obav můžete vyhodnotit jako smluvní vztah ze zákona o obcích o spolupráci mezi obcemi. Tj. není zde nutný postup dle 250/2000 Sb., pokud se týká jen obcí. 

Chci se zeptat, zda je povinností obce mít v elektronické formě po celý rok zveřejněn schválený rozpočet, případně aktuální upravený rozpočet. Pokud ano, prosím, dle jakého předpisu.

Omluva, byla jsem upozorněna na chybnou odpověď. Zveřejnění rozpočtu vyžaduje příloha předpisu č. 442/2006 Sb., bod 8.2. Jedná se o vyhlášku ke struktuře informací o povinném subjektu dle zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Citace bodu 8.2.: 

8.2   Rozpočet                  

Údaje   o   rozpočtu   povinného   subjektu   v   aktuálním   a   uplynulém   roce a   obsah   účetních   výkazů   povinného   subjektu   za   uplynulý   rok.  Uvádí   se   schválený   rozpočet   i   jeho   pozdější úpravy. Uvádí   se   jako   textová   informace   nebo   hypertextovým   odkazy na   internetové   stránky   nebo   na   veřejný   informační   systém   s   uvedenými informacemi.

Renovace tonerů do tiskáren máme v současné době likvidovány na položce 5171. Obracím se na Vás s dotazem ekonomického odboru, zda by renovace neměly být na položce 5139, jako běžný materiál.

Toto je opravdu spíše jen kancelářský materiál, ten repas často není obnova původního, do materiálu dáváme i cartridge do tiskáren, připadá mi to obdobné. Nedá se říct, že je 5171 zcela špatně, i tam bychom našli odůvodnění (toner je součást kopírky, oprava je odstranění částečného opotřebení), přesto jako kancelářský materiál mi to přijde přesnější. Především to je výměna barviva bez větších prací, např. stejně jako výměna žárovky. 

Rozpočet města máme zastupitelstvem schválený na paragrafy. Chtěla bych se zeptat, zda musím dělat rozpočtové opatření u výdajů, když např. v § 6171 jen přehodím 50.000 Kč z jedné položky na druhou a celkový § mi zůstane ve stejné výši. Přijde mi hrozně zdlouhavé dávat ke schválení do zastupitelstva jen přehození mezi položkami, když schválili celkový §. Pokud tyto změny můžu udělat bez souhlasu zastupitelstva, tak jakým způsobem - v softwaru, který používáme je pouze záložka rozpočtová opatření, tak nevím, jestli by patřily změny sem.

Přesun v rámci jednoho schváleného závazného ukazatele rozpočtu (v tomto případě paragrafu 6171) není změnou rozpočtu a tudíž se neprovádí rozpočtovým opatřením. Jedná se pouze o změnu rozpisu rozpočtu. Tyto změny je možné schvalovat na základě vnitřních pravidel - např. schválí účetní, rozpočtář, vedoucí oddělení, starosta apod. Nepodléhají žádnému zákonem upravenému schvalovacímu procesu, schválený rozpočet se při změně rozpisu rozpočtu nemění. 

Pokud máte v programu pouze záložku rozpočtová opatření, zkuste ji i přesto zvolit a udělat pouze změnu rozpisu rozpočtu. Program by měl poznat, že se jedná o změnu rozpisu a neměl by generovat rozpočtové opatření s dalším pořadovým číslem. Změny rozpisu rozpočtu by určitě měly mít vlastní číselnou řadu a neměly by být označeny jako rozpočtové opatření, protože jím nejsou. Pokud se i nadále nebude dařit změnu rozpisu rozpočtu pořídit, obratťe se na dodavatele software, měli by navést, jak postupovat. 

Trápí nás tady na finančním odboru skutečnost, která souvisí s přijetím zákona č. 24/2015 Sb., a to přesně změna §16 odstavce č.4 zákona 250/2000 Sb "Rozpočtová opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje". Samozřejmě si uvědomujeme, že stále a pořád účtujeme, rozpočtujeme a hospodaříme s veřejnými finančními prostředky a tuto skutečnost řádně dodržujeme celá léta. Bohužel si nevíme ale rady s jedním obdobím v roce, a to přesně s obdobím nového rozpočtového roku, kdy dobíhají objednávky roku předešlého a kdy máme spoustu nedokončených investičních akcí a oprav., které přecházejí do toho roku nového. Výdaje nelze v době tvorby rozpočtu (t.j. říjen a listopad) přesně naplánovat a vyčíslit. Utrácí se až do posledního data roku, kdy se nám rozpočtové období uzavře a my začínáme od nového rozpočtového roku s čistým štítem a v rámci schváleného rozpočtu a stanovených závazných ukazatelů. V lednu až únoru pracujeme na uzávěrce, odbory si kontrolují čerpání a my pomalu připravujeme pro naše zastupitelstvo Závěrečný účet, a s tím spojené Přerozdělení výsledku hospodaření předcházejícího období. Jeho součástí jsou také výše uvedené výdaje, které nebyly v předchozím roce vyčerpány a které jsou po schválení tohoto přebytku(cca na konci března dalšího roku) rozpočtovány prostřednictvím rozpočtových změn, t.j. výdaje se dostanou do upraveného rozpočtu usnesením zastupitelstva města. A tady nás tíží právě problém s proplácením faktur v období od 1.1. do schválení zapojení přebytku předcházejícího roku.Tyto faktury jsou propláceny z titulu vystavených objednávek předcházejícího roku nebo z titulu pokračování investičních akcí, např. i dotačních. Vůbec si nedokážeme představit, že bychom ze své pozice tyto výdaje do schválení přerozdělení přebytku pozastavili, a neumožnili je do doby jednání zastupitelstva jejich úhradu. Dodavatelé nemohou čekat tři měsíce na proplacení a dotačnímu oddělení to zcela jistě nevysvětlíme, že platit nemohou, že výdaje nejprve musí schválit zastupitelstvo a poté to mohou čerpat. - i když byly na akci peníze uvolněny v roce předcházejícím. Přebytek je vždy schválen v zastupitelstvu po odečtení právě těchto výdajů, které přecházejí automaticky (bez zamítnutí, bez výhrad, bez připomínek zastupitestva) do roku následujícího. Nikdy to zastupitelé neseškrtají, je zde závazek města, krytý objednávkami. Financování velkých akcí bylo schváleno rozpočtem nebo rozpočtovou změnou v předcházejícím roce. Takže nám jde v tuto chvíli o proplácení výdajů v období od 1.1. do schválení přebytku (rozpočtové změny). Tyto výdaje jsou rozpočtově pokryty v roce předcházejícím, ale nebylo je možné z jakéhokoliv důvodu proplatit, nebo akce trvá třeba dva roky. Finančně zajištěny byly, ale díky tomu, že každý nový rozpočtový rok začíná úplně nanovo, rozpočtově se zde dostanou až v tom březnu po jednání zastupitelstva. Moc prosím o radu. Doufám, že jsme si ustanovení nového zákona vyložili správně a že se jedná skutečně o rozpočtované výdaje daného rozpočtového roku. Je to ale pro nás velice složité a nevíme s i s tím rady.

Zde se trápíte dost zbytečně. Do schválení rozpočtu na běžný rok se hospodaří dle pravidel rozpočtového provizoria. Pravidla se často schvalují tak, že to schválení nového rozpočtu  vychází z rozpočtu pro loňský rok a že jsou povoleny i výdaje investiční na akce dříve orgány obce schválené. Toto obecné pravidlo myslím plně zahrnuje platbu fa přešlých z minulého roku. Tedy by se jednalo o výdaje schválené pravidly rozpočtového provizoria. Ten text §16 nehovoří o rozpočtu, ale o rozpočtových opatřeních, které se provádějí až po schválení rozpočtu, tak si myslím, že v sobě obsahuje i přechodné období před schválením rozpočtu. Kdybychom vzali váš výklad, tak by se nedalo do schválení rozpočtu proplatit nic a to určitě záměr zákona nebyl. Jsem přesvědčena, že v tomto případě můžete být bez obav. 

Zastupitelstvo schválilo finanční příspěvek pro dětský dechový orchestr ve výši 1.000,- Kč bez konkrétního účelu. Rozumím dobře, že nyní musím i na takto nízkou částku sepsat veřejněprávní smlouvu o dotaci? V žádosti není uvedena ani výše částky, tu určili až zastupitelé, je to správně, nebo je třeba žádost doplnit? A smlouva se vyvěšuje na úřední desku až ve výši dotace nad 50.000,- Kč, tzn. že mohu částku vyplati ihned po podpisu smlouvy aniž bych smlouvu vyvěšovala?

Zde bych také volila dar dle OZ, jedná se o velmi nízkou částku. Je tam i ta podmínka pro smlouvu o neúčelovosti. Pokud bychom vedli v režimu dotace, tak opravdu by bylo potřeba doplnit náležitosti žádosti (požadovaná částka je povinnou náležitostí), sepsat veřejnoprávní smlouvu, požadovat v ní vypořádání a řešit, jak z nich danou částku vymůžete, kdyby náhodou zanikli..., smlouvu dát schválit radě - nebo zastupitelstvu (do 50 tis. Kč schvaluje příspěvky rada, kde není starosta, pokud si zastupitelstvo nevymíní, proč u vás schvaluje příspěvek 1 tis. Kč zastupitelstvo? ) . Smlouva do 50 tis. nemusí být zveřejněna, lze vyplatit ihned po podpisu, ale spíše po schválení smlouvy. Bez příslušného schválení by byla smlouva právně neúčinná.