Dotazy

Vyplácíme příspěvek na ošatné pro oddávající a matrikářku z rozpočtu města. Na školení, které se týkalo problematiky zastupitelů, nám bylo řečeno, že příspěvek na ošatné nelze vyplácet přímo z rozpočtu města. Měli bychom si vytvořit nějaký fond a příspěvek vyplácet z fondu. Prosím o sdělení, jaký postup je správný. Děkuji

Připojuji stanovisko MF k ošatnému, jak bylo uvedeno ve zprávách MF. Protože se jejich stanoviska aplikují při kontrolách, tak nechci odpovídat jinak, ale myslím si, že výplata z rozpočtu není špatně, když bude řádně schváleno zastupitelstvem jako výdaj obce. To je náhrada opotřebení pro výkon pro obec, není to určitě neoprávněný výdaj. 

9. Příspěvek na úpravu zevnějšku při svatebních obřadech

čj.: 124/94 547/2004 – ref. Mgr. H. Peterová

Výnos Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 5/1987 V. v. ČSR NV, o některých náhradách výdajů a o odměňování činností a prací prováděných při občanských obřadech, registrovaný v částce 11/1987 Sb., byl zrušen vyhláškou č. 417/2000 Sb. z toho důvodu, že jeho znění již bylo zastaralé a překonané jinými právními předpisy. Před jeho zrušením zůstal z původního výnosu zachován pouze příspěvek na úpravu zevnějšku při svatebních obřadech, přičemž i výše tohoto příspěvku uvedená ve výnosu neodpovídala současným podmínkám.

V současné době poskytování tohoto příspěvku žádný právní předpis neupravuje. To však neznamená, že obec nemůže oddávajícím členům zastupitelstva a pracovníkům, kteří svatební obřady zajišťují, příspěvek na úpravu zevnějšku poskytnout.

Hospodaření s rozpočtem obce patří podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, do její samostatné působnosti. Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí pouze zákonem a právními předpisy vydanými na základě zákona.

Podle  ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může obec zřizovat peněžní fondy pro konkrétní účel nebo bez konkrétního účelu, přičemž počet a druh těchto fondů není zákonem stanoven. Nic tedy obci nebrání v tom, aby si zřídila fond „pro poskytování příspěvku na ošatné“, určený pracovníků a zastupitelům obce. Při jeho zřízení však musí být zastupitelstvem obce schváleny zdroje tohoto fondu a stanovena pravidla pro poskytování finančních prostředků z tohoto fondu (okruh osob, kterým bude příspěvek na ošacení poskytován, v jaké výši, jak často apod.).

V souvislosti s poskytováním „ošatného“ jsme však nuceni ještě uvést, že podle § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se za příjem ze závislé činnosti nepovažuje a předmětem daně není pouze hodnota pracovního oblečení (nepeněžní plnění), je-li určena zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Co je považováno za pracovní oblečení stanoví Pokyn Ministerstva financí D - 190 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle tohoto Pokynu „se za příjem ze závislé činnosti nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. zaměstnancům prodejních organizací, zaměstnancům poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení), pokud plní zejména reklamní,propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Pracovní oblečení nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oděvem“ .

V případě, že zaměstnancům obecního úřadu a oddávajícím zastupitelům bude poskytnuto z fondu tzv. „ošatné“, ať již formou finanční částky na nákup šatů (občanského oblečení), tj. jako peněžní příspěvek, nebo proplacením dokladu za nákup šatů (paragonů), uvedené plnění se posoudí jako zdanitelný příjem, který plyne poplatníkovi v souvislosti s výkonem jeho závislé činnosti nebo funkce.

1.Dobrý den, naše obec obdržela investiční dotaci na opravu místních komunikací zničených povodní, mostků a propustí na těchto komunikacích. Na jaký paragraf zaúčtovat mostky a propusti. 2212?

Určitě lze 2212 použít, lze i 2219, který je obecnější, ale zde mi připadá 2212 pokud je ve vztahu k silnicím ve smyslu průjezdnosti  správnější. Záleží o jaké mosty a propusti jde z hlediska účelu využití. 

Naše město je vlastníkem budovy, ve které velký sál a jeviště s oponou. Opona není samostatně vedena v majetku města, předpokládáme že byla součástí ocenění budovy. Ještě letos plánujeme výměnu textilních dílů opony(všech čtyř kusů) za nové. Podle nabídky dodavatelské firmy , která se zabývá výrobou jevišťní a divadekní techniky nám zhotoví "konfekci z jevištního sametu" určitého rozměru, zapravení a nařasení, celkem 4 kusy v celkové ceně 68 tisíc Kč. Výměnu staré opony za novou provede naše údržba.Prosím o radu, jakou položku rozpočtové skladby použít a současně tedy jak zaúčtovat ( nákup materiálu, oprava, technické zhodnocení, samostatná movitá věc).

Opony evidujeme jako technologii - sam. movitou věc, účelové zařízení, i když je pevně spojené s budovou, tj. položku 6122, účet po zařazení 022. Kategorizace opony je v dokumentu ke stažení na příklady na kategorizace majetku. Dokument 2011 Kategorizace na obci - příklady z praxe ve složce Archiv.

Dobrý den, potřebuji do rozpočtu 2014 zadat splátku dlouhodobého úvěru ve výši 1.200tis.Kč,dám ji na položku 8124 MD mínusem?

Proč ne na 8124 D?  Je to výdaj, i když z třídy 8 - ale nevím, co po Vás chce vás program, někde opravdu rozpočtují vše tak, že s mínusem výdaje a  s plusem příjmy, spíše ale znám systém, že příjmy jsou MD a výdaje D (Jen 5362 z nadměrného odpočtu u DPH se dává minus D). 

Město má zřízen účelový fond na rekonstrukci kotelny- zůstatek máme vedený na účtě 236 21 a 419. V příštím roce se rekonstrukce kotelny plánuje. Sestavuji rozpočet a teď nevím jak to do rozpočtu zahrnout. Stačí dát jenom do výdajů finanční prostředky na rekonstrukci ? Faktury by se platili rovnou z účelového fondu / máme zřízen zvláštní účet/ nebo by se fin. prostředky převáděli na výdajový účet.? Fond byl založen někdy před 10 lety vůbec jsem k tomu nenašla podmínky účtování.

Lze čerpat přímo z fondu: 042/321 a 321/236 odpa dle účelu 3634? (není v dotazu uvedeno, čemu kotelna slouží), pol. 6121 a 419/401

Možností je více, lze i přes konsolidační položky brát z fondu a platit z výdajů, ale to je zbytečné. V rozpočtu stačí jen výdaje na kotelnu (pol.6121 s příslušným odpa), proti nim bude v rozpočtu  položka 8115 MD, protože se sníží stav peněz na 236, tj. změna stavu= položka 8115 bude s plusem, tj. na MD (PS bude větší než KS - viz materiál "Financování vysvětlení" v dokumentu ke stažení). Může se stát, že kvůli tomu bude rozpočet schodkový, protože se na rekonstrukci kotelny používají peníze naspořené v minulých letech. 

Jsme malé město-jedna účetní a pokladní,pokladní sedí v jiné kanceláři a nezná rozpočtovou skladbu,účtujeme: v pokladně 261/5XX a 6XX a rozpočtovou skladbu u banky (při odvodu nebo výběru do pokladny). Měsíčně uzavíráme pokladnu a všechny pokladní příjmy a výdaje jsou v daném měsíci zaúčtovány na rozp.skladbu. Porušujeme tímto "nějaký" předpis? Můžeme takto nadále účtovat?

Ono se nedá posoudit, zda něco porušujete, protože v současnosti žádný předpis vazbu výdajů a příjmů v hotovosti a značení těchto příjmů a výdajů dle RS vůbec neřeší. Váš postup je však plně v souladu s postupy ostatních obcí. Posílám vám mailem výklad k pokladně ve dvou materiálech - jednou jak mám ke školení RS za rok 2014, druhý materiál je jen takový určitý rozbor problémů - je to stejné, jen pokaždé řečeno malinko jinak. Váš postup by měl být všemi kontrolami bez problémů akceptován.  

Ohledně pokladny a účetnictví - účetní doklad pokladně se opravdu účtuje jen 5xx nebo i 04x MD / 261 D, nebo 261 MD /6xx D, při úhradě vydané fa přes pokladnu může se objevit i zápis 261/311 (3xx) , při úhradě přijaté fa v hotovosti i zápis 321/261, jiného závazku (32x , 3xx, 45x),  další variantou jsou např. zálohy zaměstnancům 335/261, lze v hotovosti hradit i poskytovat půjčky ... a také přes 262 peníze na cestě. To uvádím jen pro úplnost, aby nebyl dotaz zavádějící, že se na pokladně smí účtovat jen náklady a výnosy. 

Dobrý den, prosím chtěla jsem se zeptat, když zastupitelstvo města svěří pravomoc radě městě provádět rozpočtová opatření do výše 5 mil. Kč. Pak se při hlídání této částky sčítají rozpočtová opatření v jednotlivých paragrafech nebo v celkové částce změny. Např. RO kdy: se příjmy zvyšují: § 33131 o 100.000,-Kč, § 3613o 500.000,-Kč se příjmy snižují: § 3745 o 1.200.000,-Kč - tedy celkem se příjmy snižují o 600.000,-Kč. Už jsem v tom tak zamotaná, že vůbec nevím, které částky mám hlídat. Moc děkuji.

To si musíte vyjasnit  v převodu pravomocí, to já nemohu takto říci, protože to předpisy neřeší. V knize k RS 2013 mám takový podnět, na co u převodu pravomocí pamatovat, aby právě nedocházelo k takto různým výkladům (četnost) . Z hlediska pojmů se spíše používá slovo opatření  pro více změn rozpočtu. Tj. udělám x změn rozpočtu dle jednotlivých ukazatelů a schvaluji je jedním rozpočtovým opatřením. Tedy bych se spíše přiklonila, že testujeme na hodnotu 5 mil. Kč  součet, co rada schválí při jednom zasedání. I když zde nevím, co jste mysleli vy opatřením, a co změnou. 

Citace:  

První úroveň přenesení kompetencí ke schvalování rozpočtových změn je přenos pravomocí dle §102 zákona o obcích na radu, nebo kde není rada, na starostu obce.

Zpravidla se přenesení kompetencí řeší ve dvou rovinách (viz VZOR č. 2):

1. Změny závazných ukazatelů do určité hranice vyjádřené v Kč. Zde by bylo vhodné ještě doplnit četnost, kolik takovýchto změn může být přijato za určené časové období, aby nedocházelo ke zneužití kompetence.  Např. do výše 500 tis. Kč za rok, nebo za období mezi zasedáními zastupitelstva, nebo za měsíc, apod. Pro váš problém s výkladem tam ještě doplním  do roku 2014 jak koukat na to, co je změna - zda jednotlivá změna jednoho ukazatele, nebo celkem za všechny změny, co jdou do jednoho usnesení...

2. Změny všech rozpočtových hodnot bez omezení výše v případech k zajištění činnosti obce, zpravidla se definují tyto případy:

Přijetí a realizace účelově poskytnutých prostředků

Výdaje k odvrácení škod, prevenci havárií, řešení živelních pohrom, výdaje ve stavu nouze…

Úhrady pokut, penále, daní a daňových doměrků, odvodů…

Zaúčtování příjmů a výdaje daně z příjmů právnických osob, které platí obec sama sobě

Technické změny rozpočtu vlivem změny předpisů pokud mají vliv na rozpočet

Pozn. Technickou změnou máme na mysli např. zavedení nové položky v průběhu roku (např. v roce 2012 pol. 1355, nebo vyhlášením použití dočasného paragrafu, např. pro prezidentské volby v roce 2012 nejprve 6114, pak 6115 apod…)

Prosím o radu se zaúčtování dotace z Úřadu práce na VPP – příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy nebo platy zaměstnanců, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na VZP, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu maximálně však ve výši 22.000 Kč na dva pracovníka ( z toho 85% je hrazeno z prostředků ESF a 15 % je hrazeno ze státního rozpočtu ČR. Já mám nyní zaúčtováno takto: - v předpisech a úhradách mezd mám zaúčtováno tak jako běžného zaměstnance OÚ na paragrafu 6171 (v nákladech nemám analyticky odděleno ani označeno ORG), - při přijetí dotace účtuji : o MD 231 / pol. 4116 /UZ 33513234 v částce 18.700,- - MD 231/ pol. 4116 / UZ 33113234 v částce 3.300,- / D 672 část. 22.000,- Kč - A současně účtuji: o MD 231/ pol. 6171/ par. 5011 / UZ 33513234 v částce 18.700,- o MD 231/ pol. 6171/ par. 5011 / UZ 33113234 v částce 3.300,- o D 231/ pol. 6171/ par. 5011 v částce -22.000,- Pořád si nejsem jistá jestli to tak může být, jestli to může zůstat na paragrafu 6171 (vím, že vy doporučujete 3639 a zda nemá být rozčleněno na položky SP a ZP, jestli se v předpisech musí oddělit náklad - do výše příspěvku například analytikou nebo ORGEM. Zda ORG nahrazuje analytické členění – účtujeme v účetním programu Gordic. Nejsem na obci dlouho a mám z toho docela zamotanou hlavu – moc prosím o vysvětlení a radu zda můžu případně opravit vše v prosinci příspěvek máme již od začátku roku. Děkuji moc a přeji hezký den.

S odpa nemám problém, ten odpa 3639 do odpovědí dávám, protože častěji mají obce na tomto odpa VPP rozpočtovány.

Oddělené sledování je i UZ, ale dala bych opravdu i odděleně náklady 521, 524 a případně i k závazkovým vztahům  - 331,336,342, případně u jiných srážek např. výživné i na 378.

„Org.“  je také považován za vlastní analytiku a splňuje podmínku dotace pro oddělené sledování. Ohledně rozúčtování NZUZ – zde je mi líto, co poradím, kvůli pracnosti, ale asi by opravdu měly být NZUZ i k položkám 5031 a 5032 u odvodů ZP a SP za zaměstnavatele, pokud je i odvod kryt dotací. Lze vše opravit až v prosinci. 

Potřebovali bychom vědět, zda je možné schválit rozpočet na rok 2014 se zapojením dotace (souhrnný dotační vztah, sociálně právní ochrana dětí), když dosud nebyl schválen státní rozpočet a neznáme přesnou výši. Lze v rozpočtu ponechat výši dotace z roku 2013?

Ano, můžete do rozpočtu použít částku např. z roku 2013, není zakázáno schvalování rozpočtu pro obec v případech, že není schválen státní rozpočet. Schválení rozpočtu je věcí samosprávy. Až bude částka známá, tak se však musí povinně rozpočtovou změnou upravit. 

Chtěli bychom se zeptat, zda je možné při ukončení pracovního poměru dohodou vyplatit zaměstnanci odstupné ? Toto ukončení pracovního poměru není vázáno na organizační změny v naší organizaci. Je správná položka k zaúčtování 5024 ? A podléhá vyplacení odstupného schválení orgánu obce nebo je v kompetenci tajemníka úřadu ? Musíme z takto vyplaceného odstupného odvést zdravotní a sociální pojištění ?

Moc se omlouvám, tyto stránky nejsou určeny na pracovní právo. Je to hlavně z důvodu, abychom chybnou odpovědí někoho nepoškodili, protože nejsme na toto odborníci. Toto je záležitost zákoníku práce a odstupné se hradí např. proto, že se ruší místo. Myslím si, že nejde dát, když je ukončení dohodou, jistá si tím nejsem. Dar však  zaměstanci  asi můžete vyplatit i mimo zákoník práce, když dle výše schválí rada nebo zastupitelstvo. Lze asi i odměnu, když se nějak vejdete do předpisů, za co odměna může být. Dar, odměna i odstupné - vše co je v souvislosti s výkonem práce se daní a jsou odvody ZP i SP. Dotaz vám vracím. 

Naše město vede hospodářskou činnost, jejíž předmět je přesně vymezen a schválen radou. Pro hospodářskou činnost sestavujeme samostatný rozpočet, který necháváme schválit zastupitelstvem v okamžiku, kdy se schvaluje rozpočet hlavní činnosti. Rozpočet pro VHČ není podrobný, je stanoven rámcově asi takto: Příjmy – nájem byty, nájem nebyty, zapojení fin. prostředků z minulých let. Výdaje – mzdy + pojištění, služby, energie, opravy, investiční akce (specifikace větších akcí), odvod do hlavní činnosti. Jakým způsobem bychom měli provádět změny rozpočtu hospodářské činnosti? Je třeba nechat změny schválit v ZM či FM? Je možné nějakým způsobem specifikovat, které změny budou předkládány ZM nebo RM ke schválení? Např. pro hlavní činnost máme vnitřní směrnicí stanoveno, že přesuny příjmů a výdajů mezi položkami v rámci jednoho ORG jsou pouze položkovou změnou rozpočtu a návrh je v kompetenci odboru, v rámci paragrafu rozpočtové skladby schvaluje přesuny rada a další změny zastupitelstvo. Lze tento postup nějak aplikovat i v rozpočtu hospodářské činnosti? Z hospodářské činnosti poskytujeme i příspěvky (např. na údržbu sportovních zařízení) a tyto příspěvky schvaluje ZM. Děkuji za odpověď.

Hospodářská činnost u obcí je vedena mimo rozpočet, tj. zákon č. 250/2000 Sb. v oblasti rozpočtového procesu, tj. vše je dobrovolné (rozpočet, aktualizace, předkládání orgánům obcí...).

Plán toku hotovosti k hospodářské činnosti děláme jen dobrovolně, pro přehled zastupitelů. Je možné jej aktualizovat, a zda budete aktualizaci předkládat radě nebo zastupitelstvu je na vás (resp. na nich, co si budou přát vědět). Plán hospodářské činnosti v oblasti nákladů a výnosů a toku hotovosti může však mít vliv na rozpočet v položkách 4131 (zapojení volných financí do rozpočtu) a 5341 (dotování HČ z hlavního okruhu), to již pak podléhá i povinnosti rozpočtových změn, když se vývoj liší od plánu. 

Takže plán toku hotovosti v HČ je jen vnitřní záležitost, předpisy pro obce žádné povinnosti zde neukládají. 

Jen poznámka - poskytování příspěvků z HČ se mi moc jako podnikání obce nejeví. Je to vztah k jiné osobě, mělo by to být součástí závazných ukazatelů rozpočtu, máte to promyšlené?  Vypadá to na výdaj hlavní činnosti obce. 

Dobrý den, už zase ta nepříjemná položka 8115 Potřebuji poradit s rozpočtem Rozpočet byl schválen jako přebytkový, tzn. že jsem mi zbyly peníze na příjmech a dala jsem je na 8115 MD s mínusem. Během roku jsem změnami použila 440000 - účtovala jsem na 8115 MD plusem. Dalšími změnami mi opět zbyly prostředky, které nechceme rozpustit ve výdajích a účtuji opět 8115 MD mínusem. Je to tak správně? Nějak mi nevycházejí strany rozpočtu. Motám se v tom a motám.

Je to správně. Ta položka slouží k vyrovnání. Např. příjmy 100 MD =  výdaje 80 D a 20  8115 D (což je stejné jako příjmy 100 MD, 20 8115 minus MD = výdaje 80 D). Mělo by to vyjít. 

Dobrý den, máme "zajímavý" dotaz a chceme poradit... Při přípravě rozpočtu na rok 2014 nám byly do kapitálových příjmů zařazeny příjmy z prodeje majetku ve výši ca 100 mil.Kč a proti nim byly zařazeny do návrhu rozpočtu kapitálové výdaje ve stejné výši. Nemáme však jistotu, že plánované prodeje budou realizovány v roce 2014 stejně tak, že na BU v roce 2014 skutečně bude přípsáno uvedených 100 mil.Kč. Pokud by k tomu nedošlo, měly bychom dosti závažný problém s úhradami těchto výdajů. Padl návrh, aby do usnesení o schválení rozpočtu bylo zařazeno vázání kapitálových výdajů na příjmy v částce skutečně přijaté na BU, resp. uvažujeme o možnosti tyto výdaje podmínit skutečnými příjmy a to formou určité podmínky ... uvedené v usnesení o schválení rozpočtu.

O vázání rozpočtových výdajů, pokud je jejich krytí ohroženo neplněním příjmů se zákon 250/2000 Sb. zmiňuje jen u rozpočtových opatření v §16. Přesto mi připadá, že není rozdíl v tom, že by se výdaje vázaly již při schvalování návrhu rozpočtu. Stačí opravdu k návrhu rozpočtu uvést podmínku (dát do usnesení), že určité výdaje bude možné uskutečnit jen ve vazbě na zajištění určitých příjmů. Vlastně se jedná o podmínku, že tyto výdaje nesmějí být čerpány jen na základě schváleného rozpočtu, že se vážou na další podmínku. Takže jste to vymysleli dobře, plně s vámi souhlasím. 

Městský obvod uzavřel s akciovou společností kupní smlouvu týkající se výkupu nemovitostí. V kupní smlouvě je stanoven předmět převodu: a) pozemky (zde je uveden seznam pozemků jak ostatní plocha, tak zastavěná plocha) b) budovy Finanční prostředky na výkup byly předběžně schváleny, pozemky uhrazeny z položky 6130 a budovy z položky 6121. Kupní smlouva však obsahovala i přílohu, kde jsou uvedeny ostatní stavby na daných pozemcích, které byly i oceněné ve znaleckém posudku (např. komunikace,oplocení,kanalizace). Tyto byly v podstatě financovány z položky 6130. Samozřejmě však ostatní stavby byly zavedeny do majetku jako stavby nikoliv jako pozemky. Chtěla bych se zeptat, zda je nutné udělat rozpočtové opatření na převod finančních prostředků ve výši hodnoty ostatních staveb z položky 6130 na 6121 z důvodu souladu financování a evidování vykoupeného majetku nebo zda je možné ponechat položky v původní výši.

Dle vyhlášky RS volíme převažující položku,  buďte klidná, není potřeba v RS nic opravovat. Postupovali jste dle záměru. Pro tento případ položka 6130 vyhovuje a je zvolena správně. 

Dobrý den, účastníme se projetku s názvem : "Evropský model organizování veřejné dopravy jako klíčový faktor vedoucí k udržitelnosti dopravy".tj. zkratka: EPTA, která je uzavřena v rámci Operačního programu meziregionální spolupráce INTERREG IVC. Vedoucím partnerem je: SRM - Reti e Mobilità Srl (Public Transport Authority Bologna). Nyní po roce byly připsány peníze na náš účet. Pod jakou položkou je zařadit do našeho rozpočtu?Jedná se o peníze z EU, ale přišly od partnera z Itálie (dle doporučení jsme použily pol. 4153 ovšem v Papu máme partnera Italy). Děkuji za odpověď

Ač je spolufinancováno z EU, příjemce byl asi partner, a ten se s vámi vypořádal. Položka 4152 se mi jeví správnější, protože to vypadá jako analogie s přehraniční spoluprácí a tuto položku určilo pro příjem od zahraničního partnera MF. Nepřipadá mi to jako přímá dotace z EU (viz náplň položky - to by asi peníze šly z Bruselu :o), ale jako dotace, kterou má poslat partner. Omlouvám se však, k tomuto případu nemám žádné informace a nevím ani, kde je hledat.  Takže  je možné, že by obě položky byly dobře. Partner je asi ta Bologna.