Dotazy

Nejméně 15 dnů před zahájením projednávání na zasedání zastupitelstva města zveřejním "návrh" rozpočtu města na rok 2018 na stacionární úřední desce a na internetových stránkách města v sekci Rozpočty .... Dále na stacionární úřední desce vyvěsím "oznámení", kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Po schválení rozpočtu města na rok 2018 v ZM vyvěsím na stacionární desce "oznámení", kde je rozpočet města na rok 2018 zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Rozpočet na rok 2018 je sestaven v členění: odvětvové třídění a druhové třídění na pol. 5xxx, 6xxx. Po schválení se provede rozpis rozpočtu dle rozpočtové skladby. Ptám se: po schválení rozpočtu zveřejním na internetových stránkách rozpočet v tom členění (jak výše uvedeno), které schválilo zastupitelstvo města nebo zveřejním "rozpis" rozpočtu?

Zveřejní se schválený rozpočet, tj. rozpočet v členění, jak ho schválilo zastupitelstvo. Rozpis rozpočtu není povinnost zveřejňovat. 

Sestavujeme návrh rozpočtu a nejsme si jisti u znamének a částek u financování. čísla z rozpočtu vychází následovně příjmy (třída 1-4 ) - výdaje (5 - 6) = 86.043,6 tis. Kč splátka dlouhodobého úvěru = 12.500 tis. Kč přijetí krátkodobého úvěru = 60.000 tis. Kč položky financování máme takto 8123 60.000 tis. Kč 8124 -12.500 tis. Kč 8115 38.543,6 tis. Kč Je to správně?

Přijetí krátkodobého úvěru (pol. 8113) 60 000 tis. Kč
Splátka dlouhodobého úvěru (pol. 8124) - 12 500 tis. Kč
Změna stavu peněz (pol. 8115) - 133 543,6 tis. Kč 
Financování celkem: - 86 043,6 tis. Kč

Vždycky musí platit, že financování je stejné číslo jako je rozdíl mezi příjmy a výdaji, jen s opačným znaménkem. Tedy při rozdílu mezi příjmy a výdaji 86 043,6 bude celkové financování - 86 043,6. Položka 8115 vyjadřuje změnu stavu peněz, záporná položka 8115 vyjadřuje, že očekáváte zvýšení stavu peněz, ve vašem případě tedy např.: 

Např. odhadujete, že k 1.1.2018 budete mít na účtech (na všech, které se třídí RS, tj. 231, 236 a v případě režimu oddělených pokladen také 261) např. 10 000 tis. Kč, k tomu připočtete plánované příjmy, odečtete výdaje (+ 86 043,6 tis.), přičtete přijem ú věru (+ 60 000 tis.) a odečtete spátku úvěru (- 12 500 tis.), tedy 10 000 + 86 043,6 + 60 000 - 12 500 = 143 543,6 (plánovaný stav peněz k 31.12.2018). Položka 8115 se zjistí jako rozdíl mezi počátečním a konečným stavem, tj.: 10 000 - 143 543,6 = - 133 543,6. Takto to bude vycházet, ať budete mít počáteční stav peněz jakýkoliv, položka 8115 vyjadřuje pouze změnu stavu peněz.  

Jinak z dotazu tedy vyplývá, že ten krátkodobý úvěr bude splatný v roce 2019? To budete tedy rozpočtovat pol. 8114 - 60 mil. Kč. A jen ještě prosím poznámka pod čarou, je to mimo dotaz, tak to berte jen jako povšimnutí - jestli je ten krátkodobý úvěr na předfinancování dotace, nezapomněli jste ji rovněž zapojit do výdajů (pokud byste tedy výdaje pro rok 2018 plánovali). To berte prosím jen jako poznámky mimo dotaz, omlouvám se,to jen, kdyby to pomohlo.

Je omezena výše schodkového rozpočtu.Vím, že musí být schodkový rozpočet kryt přijetím úvěru nebo přebytky minulých let. Ale zajímalo by mě, jestli existuje někde stanovená hranice výše schodku.

Výše možného schodku není omezena nějakou absolutní nebo relativní hodnotou stanovenou předpisy. Výše schodku, jak píšete, je omezena zdroji jeho krytí - schodek musí být financován vlastními penězi nebo návratnými zdroji, případně jejich kombinací. Pokud je schodek kryt návratnými zdroji, je třeba pamatovat na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který bude vyžadovat postupné splácení dluhu, pokud dluh k 31.12. překročí 60 % průměru příjmů po konsolidaci za poslední 4 roky. Nějaká pevná hranice omezující výši schodku ale stanovena není.  

Mám dotaz týkající se sestavení rozpočtu na rok 2018. Na začátku letošního roku (2017) nám na školení, které prováděl Ol.kraj říkali, že až budeme sestavovat rozpočet na rok 2018, tak dochází k veliké změně. Změna spočívá v tom, že tento sestavovaný rozpočet na rok 2018 už bude muset obsahovat sloupek schváleného rozpočtu 2017 a vedle k tomu sloupek s návrhem rozpočtu na rok 2018. A teď se ptám, je to tak? Opravdu budu mít vedle sebe sloupek se schváleným rozpočtem 2017 a sloupek návrh rozpočtu na 2018?

Můžete ho tam mít a nemusíte. To, co vám kraj říkal, plyne z § 5 odst. 3 zákona 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti:

 (3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen "předcházející rok"), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok.

Jinými slovy - s návrhem rozpočtu na rok 2018 mají obce zveřejnit informaci o schváleném rozpočtu 2017, podrobnost této informace je na obci. Pokud tedy kraj navrhoval samostatný sloupek v návrhu rozpočtu, je to možné řešení. Jde to ale udělat i tak, že do návrhu rozpočtu 2018 uvedete odkaz na zveřejněný rozpočet 2017 na internetu a obejdete se tedy bez toho sloupku. 

Zároveň je třeba do návrhu rozpočtu 2018 uvést informaci o očekávaném plnění rozpočtu 2017 v okamžiku, kdy budete návrh rozpočtu 2018 zveřejňovat. Očekávané plnění rozpočtu = upravený rozpočet 2017. Zase je na obci, v jaké podrobnosti tuto informaci zveřejní - je možno upravený rozpočet ve struktuře závazných ukazatelů nebo výkaz FIN 2-12 M nebo nějakou souhrnější informaci např. po třídách celkem, to nikde není stanoveno. Pokud byste zveřejňovali návrh rozpočtu 2018 až v roce 2018 a už znali skutečně plnění rozpočtu 2017, tak jen namísto upraveného rozpočtu by bylo třeba zveřejnit informaci o skutečném plnění rozpočtu roku 2017. 

Rozpočty zřízených PO bude projednávat rada 7. 12. 2017. Návrh rozpočtu bude vyvěšen 15 dní před projednáváním v radě na internetových stránkách zřizovatele. PO vyčíslí v návrhu náklady, výnosy, ale také m. j. příspěvek z rozpočtu zřizovatele např. 3 000 tis. Kč. Zřizovatel jí však po kvalifikované korekci chce (nebo spíš může) přiznat jen 2 800 tis. Kč. Dotaz: Jaký rozpočet zřízené PO schválí rada 7. 12. 2017 (se saldem 3 000 nebo už zřizovatelem upravený se saldem 2 800)? Rozpor: Rozpočet obce projednává zastupitelstvo až 20. 12. 2017, jeho součástí jsou samozřejmě i závazné ukazatele - neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a tam bude uvedeno 2 800 tis. Kč. Co se stane, když zastupitelstvo nepřizná zřízené PO příspěvek 2 800 tis. Kč, ale třeba jen 2 700 tis. Kč? Pozn. Máme 23 příspěvkových organizací.

Rada může schválit rozpočet s příspěvkem 3 000 tis. i 2 800 tis. Kč, záleží na ní. Jedna věc je výše návrhu rozpočtu (samozřejmě bychom měli PO směrovat k tomu, aby návrh předem s městem vydiskutovala, aby nebyl nereálný), ale druhá věc je samotné schválení - nikde není napsáno, že schválený rozpočet musí být naprosto totožný s návrhem rozpočtu - pravda je, že by rozdíly mezi schváleným rozpočtem a návrhem měly být opodstatněné, ale nic jim nebrání - je v pořádku, pokud PO do návrhu rozpočtu uvede návrh příspěvku od zřizovatele 3 000 tis. Kč a rada nakonec schválí 2 800 tis. Kč (bude muset snížit i některé náklady, předpokládám). Mělo by to fungovat analogicky, jako při schvalování rozpočtu obce - také může být rozpočet schválen se změnami oproti návrhu rozpočtu. 

Pokud jde o tu situaci, že rada schválí rozpočet s příspěvkem na provoz 2 800 tis. Kč a zastupitelstvo pak v rámci rozpočtu schválí např. 2 700 tis. Kč jako závazný ukazatel - asi nejčistší řešení by podle našeho názoru bylo, že rada v takovém případě rozpočet přeschválí (opět půjde i o náklady také). Ale optimální by bylo se do takové situace nedostat. Toho bychom mohli dosáhnout při tomto postupu: 

1. PO sestaví ve spolupráci s obcí (z důvodu jeho reálnosti) návrh rozpočtu, zatím jako podklad, nezveřejňuje, návrh projedná rada, jestli je z jejího pohledu OK. Výsledkem této fáze je reálný návrh rozpočtu PO, s kterým rada souhlasí, součástí je tedy i odpovídající výše příspěvku na provoz. 

2. rada obce zastupitelstvu doporučí schválit příspěvek na provoz, který vychází z projednaného návrhu rozpočtu PO. Tento příspěvek se zapracuje do návrhu rozpočtu obce. 

3. zastupitelstvo schválí rozpočet obce. Příspěvek na provoz buď akceptuje v navržené výši nebo ho schválí v jiné výši. 

4. rada obce schválí rozpočet PO, který bude obsahovat výši příspěvku, který schválilo zastupitelstvo v rámci rozpočtu obce. 

Kdy tedy dojde ke zveřejnění návrhu rozpočtu PO (oficiálně na internetových stránkách)? Pokud nás netlačí čas, tak klidně až po schválení rozpočtu obce. Pokud nás tlačí čas, tak ho zveřejníme kdykoliv, kdy ho rada už považuje za reálný s tím, že k jeho schválení dojde až po schválení rozpočtu obce (pokud zastupitelstvo výši příspěvku změní, dojde ke změně výše příspěvku i v rozpočtu schváleného radou, bude to jakoby změna oproti návrhu). 

Když se ještě vrátíme k tomu příkladu se schválením příspěvku zastupitelstvem ve výši 2 700 tis. - asi si lze teoreticky představit i situaci, pokud má rada převedenou kompetenci k provádění změn příspěvku na provoz RO ve výši alespoň 100 tis., tak může zareagovat tak, že rozpočet PO přeschvalovávat nebude, ale na začátku roku udělá rozpočtové opatření ve své kompetenci a zvýší příspěvek z 2 700 na 2 800 tis. Kč - zastupitelstvo by pak mohlo eventuálně reagovat tak, že by tuto kompetenci radě odebralo - už by asi záleželo, co by kdo byl schopný dělat kvůli takové věci (toto berte v nadsázce, předpisy to nijak neřeší). 

Samozřejmě, že je toto velký problém tam, kde je hodně PO, a také z hlediska toho, že MF požaduje rozpočet PO schválit do konce roku - nevíme jak řešit pak situace, když zastupitelstvo schválí jiný závazný ukazatel k PO, tím změní i rozpočet PO, asi jinak než pro změnu schváleného rozpočtu pro PO to nepůjde. Určitě se k tomu ještě povedou diskuse, ten požadavek na schválení rozpočtu PO před začátkem rozpočtového roku je zbytečný i trochu nesmyslný, když nejsou dotaženy rozpočtové změny pro PO. 

Dobrý den, v naší obci je zvykem schvalovat rozpočet obce po třídách. Zastupitelé dostávají jako podklad položkový, zcela podrobný, rozpočet. Dle MF ČR (Zprávy 3/2017) je na zastupitelstvu, v jakém členění si rozpočet schválí. V souvislosti s novelou rozpočtových pravidel se vyrojilo mnoho nových názorů. Četla jsem názor, že schválení po třídách není naplněním zákona, za nejvyšší možné jsou považovány např. paragrafy. Je fakt, že 250/2000 Sb. jasně hovoří o tom, že z rozpočtu musí vyplývat závazné ukazatele pro např. PO, výkonné orgány ÚSC (lze přenést i na obecní úřad, který je dle zákona orgánem obce??? - pak by to byl paragraf 6171). Při schválení rozpočtu po třídách se PO nedozví, jaký mají příspěvek (u nás jeho výši schvalujeme samostatně před schválením samotného rozpočtu). Protože v tom není jednotná metodika a celý proces se pomalu na rok 2018 rozbíhá, ráda bych požádala o Váš názor. Děkuji

Příspěvek na provoz příspěvkové organizaci je povinnost v rozpočtu vyjádřit jako závazný ukazatel, v rámci rozpisu rozpočtu se pak příspěvkové organizaci tento závazný ukazatel sdělí. Vezmeme to postupně. Zásadní požadavek na formální správnost rozpočtu je povinnost sestavit rozpočet v třídění podle rozpočtové skladby. To je nepřekročitelná podmínka. Dále ze zákona č. 250/2000 Sb. vyplývají některé náležitosti, které by měl rozpočet obsahovat. Jsou to: 
- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány obce. Výkonným orgánem není obecní úřad, ale podle zákona o obcích rada obce a na obcích, kde se rada nevolí, tak starosta. Vychází to z logiky, že zastupitelstvo schvaluje rozpočet a rada zabezpečuje hospodaření podle tohoto rozpočtu. Ale ve své podstatě se závaznými ukazateli rozpočtu musejí řidit všichni, včetně samotného zastupitelstva. 

- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit zřízené nebo založené právnické osoby. Typicky jde o příspěvky příspěkovým organizacím. Rozpočet tedy musí povinně obsahovat příspěvky příspěvkovým organizacím a jak jsme uvedli, musíme tyto příspěvky v rozpočtu vyjádřit prostřednictvím rozpočtové skladby. 

- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit tzv. další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků.

- Účelově určené prostředky na příslušný rok na spolufinancování programu / projektu EU. 

- Nejvyšší jednotky druhového třídění rozpočtové skladby - tj. třídy celkem.

- Finanční vztahy k jiným rozpočtům (tj. dotace, NFV). 

Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Samozřejmě obcím doporučujeme postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější. Určitě je možné ale schválit rozpočet i po třídách druhového třídění, tomu nic nebrání. Je ale pravda, jak jsme napsali výše, že rozpočet musí obsahovat i příspěvky PO jako závazné ukazatele rozpočtu i další náležitosti. Příspěvek na provoz PO je možné ve vaší struktuře rozpočtu vyjádřit např. takto: 

Schválíte tedy závazný ukazatel třídu 5 běžné výdaje celkem. V rozpočtu ale musíte vyjádřit závazné ukazatele v podobě příspěvků na provoz PO a musíte je vyjádřit v třídění podle rozpočtové skladby. To je na příkladu splněno. Tímto postupem tedy můžete strukturu rozpočtu postavit na třídách druhového třídění a jen pokud potřebujete vyjádřit nějaký jiný závazný ukazatel, tak si pomůžete i jinými hledisky třídění rozpočtové skladby - např. paragrafy nebo ORG či ORJ, to je rovněž od roku 2017 třídění rozpočtové skladby, jedná se o tzv. další třídění rozpočtové skladby, viz § 3a vyhlášky o rozpočtové skladbě. Více k tomu třídění najdete v dokumentech ve stažení v materiálu:

Když bude v rozpočtu na rok 2018 schválena celková částka pro TJ, hasiče, útulek na poskytnutí finančního daru, musí potom ještě jednotlivým organizacím schvalovat poskytnutí daru rada.

Z hlediska zákona je  jistější, když to pak schválíte jmenovitě, protože podle § 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb. jsou závazným ukazatelem jednotlivé finanční vztahy k jednotlivým příjemcům dotací nebo příspěvků z rozpočtu obce. Myslí se tím tedy mj. i případ poskytování darů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že závazný ukazatel nemůže být v tomto případě celý paragraf, ale musí jím být i jednotlivá položka (u vás např. 5222 nebo "všeobecná" pro dary 5240). Pro lepší právní jistotu se doporučuje členit i na jednotlivé příjemce. Ve vašem případě dost záleží na znění, jak rozpočet schválíte. Pokud schválíte jen objem prostředků na dary (např. na pol. 5240), tak byste pak měli schválit jejich jmenovité poskytnutí - do 20 tis. Kč jedné FO nebo PO ročně schvaluje rada, kde není rada, tam starosta. Pokud byste to však schválili např. s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců (v tomto případě doporučujeme využít org viz vysvětlení dále), mohlo by to takto stačit. U vás dary poskytujete na různé účely, tzn. měly by mít různé paragrafy, tam by pak bylo asi nejjednodušší, pokud nebude na jednom paragrafu a položce více příjemců, schválit to spolu s rozpočtem rovnou jmenovitě. Kopírují vám k tomu str. 15 dokumentu ke stažení s názvem

" 2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad", kde je to dobře vysvětleno a doporučujeme tam využít "novinku" v RS od roku 2017 -  při členění závazných ukazatelů v takovýchto případěch použít pro jejich oddělení org:

"V případě závazných ukazatelů rozpočtu ve vztahu k jiným osobám (transfery přijaté i po­skytnuté) však nelze schválit závazný ukazatel dle paragrafů celkem. Zákon požaduje, aby závazným ukazatelem byly jednotlivé finanční vztahy k jednotlivým příjemcům nebo po­skytovatelům. Takovými vztahy jsou transfery (dary, dotace, granty, příspěvky) přijaté i po­skytnuté, vratky a doplatky vyplývající z vypořádání transferů, odvody z odpisů a provozu příspěvkových organizací, půjčky na provoz nebo pořízení dlouhodobého majetku …

Závazné ukazatele ve vztahu k jiným osobám by se měly schvalovat i dle jednotlivých polo­žek, protože zákon vyžaduje jako závazný ukazatel uvést finanční vztah, kterým se mají pří­jemci povinně řídit. Což indikuje i členění vztahů na půjčky, investiční dotace, příspěvky…, které se člení právě pomocí položek. Je však možné, že se v tomto bodě mohou výklady zákona lišit. (Od roku 2017 můžeme k vyjádření závazného ukazatele rozpočtu využít i org.). Doporučení členění závazných ukazatelů na položky i na jednotlivé příjemce je kvůli právní jistotě dodržení zákona ze strany obce. Na druhou stranu, v případě, že se schválí např. každému vlastníku rodinného domu na území obce příspěvek na kompostér (na studnu, septik, čipování psa…), by bylo asi neúčelné schvalovat jako závazný ukazatel rozpočtu příspěvek každému jednotlivému vlastníkovi. Tam by bylo možné v rámci rozpoč­tu schválit paragraf a položku celkem (včetně např. příslušného org.) s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců. Analo­gicky lze postupovat i u příspěvků drobným spolkům, v případě hromadných půjček apod.

Při schvalování rozpočtu však často dojde k situaci, že se navrhne jen částka určená k poz­dějšímu rozdělení mezi příjemce. K datu schvalování rozpočtu nejsou budoucí příjemci transferů nebo půjček (půjčky například z fondu rozvoje bydlení) známi. To je případ zá­vazného ukazatele pro výkonné orgány ÚSC (viz § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.) a tyto rámcové částky lze schválit jen jako závazný ukazatel za paragraf, případně za paragraf a položku celkem. Po schválení jednot­livých transferů a půjček příjemcům se změní závazný ukazatel pro výkonný orgán na zá­vazné ukazatele pro jiné osoby (viz § 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.)."

Jakou položku použít při úhradě členského příspěvku Sdružení místních samospráv ČR, zda použít položku 5179 nebo 5329.

SMS ČR je zájmové sdružení právnických osob. Náplň položky 5179 byla rozšířena i o členské příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, členský příspěvek SMS ČR tam tedy patří. Je trochu k diskuzi ta protihodnota - v náplni položky je definice, že jim členský příspěvek musíte poskytovat jako protihodnotu za členská práva, což podle mě právě v případě SMS lze i jakžtakž obhájit - máte jako člen hlasovací právo, nabízí vám bezplatnou právní poradnu aj. benefity, tzn. protihodnota tam nějaká je (ne však v tom správném smyslu, ale stačí argument), tedy lze volit položku 5179. Položka 5329 se využívá např. pro neinvestiční transfery DSO. Bez ohledu na položku, nákup to není, je to spíše transfer, tj. účet 572.

Očekáváme, že daňové příjmy budou vyšší než jsme rozpočtovali. K překročení by mělo dojít v průběhu října. Je možné už v tuto chvíli provést rozpočtové opatření (navýšení daňových příjmů a zároveň kapitálových výdajů), anebo je nutné čekat, až budou skutečně překročeny?

Určtě ano, je možné provést rozpočtové opatření už teď, není třeba čekat až na překročení daňových příjmů. Vychází to z toho, že rozpočet je plán, upravený rozpočet vyjadřuje aktuální plánované (očekávané) příjmy a výdaje do konce roku.

Rozpočet by měl být rovněž reálný, pokud by se zase naopak začalo ukazovat, že se příjmy neplní tak, jak bylo očekáváno, je také nutné provést rozpočtové opatření a příjmy snížit. 

Kraj poskytuje námi zřízené příspěvkové organizaci návratnou finanční výpomoc do doby získání dotace ze státního rozpočtu na projekt. Dle pokynu z krajského úřadu má být položkově zaúčtováno takto: - neinvestiční návratná finanční výpomoc zaslaná krajem obci jako zprostředkovateli - položka 5659 - příjem u obec - položka 2329 - zaslání zřízené PO - položka 5336. Není nám zcela jasná příjmová položka u obce. Je tento postup správný ?

Vyhláška o RS na tento případ nepamatuje.Chápu doporučení kraje ohledně položky 2329, protože vy nemůžete přijmout na 4122 kvůli konsolidaci na úrovní kraje. Co si však myslím, je to, že kraj zvolil technicky nejméně vhodný způsob. Zobrazit přijetí NFV pro PO v rozpočtu obce přes nahodilé příjmy a přeposlání na transfer je hodně v rozporu s obsahem případu. Nejedná se o příjem a výdej, vzniká půjčka a navíc jinému právnímu subjektu. Mně by přišlo nejsprávněji přijmout NFV přes obec na položku 231 8113 MD/ 375 D a přeposlat 375 MD/ 231 8113 minus MD. Vratku půjčky přes vás rozpočet kraji pak stejně, jen s položkou 8114 na str. D a minus D. Dále je samozřejmě možné využít jakoukoliv položku, třeba i tu 2329  jen technicky, tj. s plusem a minusem. Nevím, jak máte SW, je možné že vyžaduje přes šablonu vždy proti 8113 účet půjčky, že vás na povinný účet pro zprostředkovatele 375 nepustí. (Ale měl by). Zkuste ještě s krajem diskusi, jejich návrh se mi opravdu moc nezdá, na druhou stranu obce většinou udělají, co kraj chce.

Prosila bych o potvrzení nebo vyvrácení mého počínání: Rozpočet schvalujeme na paragrafy. Mohu ponechat např. po celý rok ve Fin překročení položky (nerozpočtování položky) za předpokladu, že rozpočtované výdaje za paragraf nejsou překročeny. Nebo je přesun mezi položkami (v rámci §) pouze věc účetní ? Po schválení rozpočtu na paragrafy mi rozpis rozpočtu také nikdo neschvaluje.

Ano, když ta položka není závazným ukazatelem, což ve vašem případě není, tak můžete ponechat ve výkaze FIN její překročení klidně po celý rok. Podstatné je, aby nebyly překročeny závazné ukazatele rozpočtu, tam by se pak vytýkalo neprovedené povinné rozpočtové opatření, ale není povinnost provádět povinně změnu rozpisu rozpočtu, takže postupujete v pořádku v souladu s předpisy. 

Co se týče osoby, která schvaluje rozpis rozpočtu, popř. změny rozpisu rozpočtu, určitě toto může provádět účetní, ekonom, rozpočtář, vedoucí oddělení, odboru, atd. Jen z hlediska jistoty doporučujeme udělat jednoduchou směrnici, kterou by schválil pan starosta (nemáte radu, na obcích s radou by směrnici schválila rada), v rámci které se uvede alespoň, kdo provádí rozpis rozpočtu, změny rozpisu rozpočtu, popř. jak často anebo se tam také může uvést, že změny rozpisu rozpočtu se neprovádějí. To už je na vnitřním nastavení. 

Obec bude uzavírat smlouvu na projekt velké investiční akce. Celková smluvní částka bude 1 mil. Kč, z toho se bude polovina hradit 2017 a polovina 2018. Musím do rozpočtu zavést celou částku 1 mil. Kč, aby z toho bylo patrné, že na projekt, který je smluvně zajištěn, máme? Nebo stačí, když připravím změnu rozpočtového výhledu?

Rozpočet je plán příjmů a výdajů na daný rok, správně tedy je uvést do něj letošní plánované výdaje (0,5 mil. Kč) a do rozpočtu na příští rok částku, kterou plánujete vynaložit příští rok (dalších 0,5 mil. Kč). Rozpočtový výhled je vhodné a vždy jistější (zvlášť u významných částek) aktualizovat. Pokud jde o problematiku víceletých smluv, můžete se podívat např. do dotazu z 26.1.2017 "Víceleté smlouvy".

Je nutné, aby rozpočet obsahoval členění na běžné a kapitálové výdaje celkem? Pokud ano, stávají se automaticky závaznými ukazateli? Pro následující rozpočtový rok totiž plánujeme stanovit jako závazný ukazatel ve výdajích jednotlivé paragrafy celkem. Nejsme si však jistí, zda přesuny mezi běžnými a kapitálovými výdaji v rámci jednoho paragrafu jsou rozpočtovým opatřením podléhajícím schválení ZMě resp. RMě.

Rozpočet by měl obsahovat alespoň běžné a kapitálové výdaje celkem (ve vazbě na § 11 odst. 3 zákona 250/2000 Sb.), není nutné ale členit běžné a kapitálové výdaje v rámci každého paragrafu. Každé číslo, které je součástí schváleného rozpočtu, je závazným ukazatelem rozpočtu a jeho změna se provádí rozpočtovým opatřením. 

Př.: rozpočet je ve výdajích schválen na paragrafy, běžné a kapitálové výdaje jsou schválené jako celkové (nikoliv za každý paragraf). Ve schváleném rozpočtu jsou schválené výdaje na knihovnu na odpa 3314 ve výši 1 mil. Kč, tř. 5 celkem (běžné výdaje za celý rozpočet) je schválená ve výši 30 mil. Kč. Chystá se rozpočtové opatření, kterým se do rozpočtu zapojí prostředky na plánovanou opravu budovy knihovny ve výši 200 tis. Kč (financováno např. z dotace). Toto rozpočtové opatření se na výdajové straně dotkne dvou závazných ukazatelů - jednak se zvýší rozpočet knihovny na odpa 3314 na 1,2 mil. Kč a jednak se zvýší běžné výdaje celkem na 30,2 mil. Kč. Celkové výdaje se samozřejmě zvyšují jen o 200 tis. Kč, jde o dvojí pohled na jednu operaci. 

V čem bude situace jiná, pokud bude mít obec jednotlivé paragrafy rozdělené na běžné a kapitálové výdaje - příklad pozměníme v tom, že v rámci odpa 3314, který je schválen ve výši 1 mil. Kč, obec zároveň schválila v rámci tohoto odpa i běžné výdaje ve výši 900 tis. a kapitálové výdaje ve výši 100 tis. Kč. Obec chystá stejné rozpočtové opatření.  Dojde k tomu, že běžné výdaje (tř. 5) v rámci odpa 3314 se zvýší na 1,1 mil. Kč, odpa 3314 celkem bude také 1,2 mil. Kč. 

Na příkladu je vidět, že ať máme rozdělení na běžné a kapitálové výdaje v rámci paragrafu nebo schválené za celý rozpočet, tak při rozpočtových opatřeních musíme upravovat jak odpa, tak i hodnotu běžných / kapitálových výdajů (pokud v obou případech jde o závazné ukazatele rozpočtu - viz. poznámka na závěr dotazu). Určitě lze doporučit při převodu kompetence k provádění rozpočtových opatření ze zastupitelstva na radu (starostu kde se rada nevolí) vymezit kompetenci typu: 

Zastupitelstvo schvaluje převod kompetence .... na výdajové straně rozpočtu:

b) přesuny v rámci jednoho paragrafu (pododdílu) mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny, ale u kterých je nutné pro uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou,

Ještě je možné v rámci rozpočtu při schválování schválit běžné a kapitálové výdaje jak tzv. "rámcový ukazatel", s tím,že odpa je závazný ukazatel. 

Prosím o radu na jaký ODPA správně zaúčtovat stání pod kontejnery 2212, 2219 nebo 3639.

Paragraf volíme dle účelu, u vás se stání buduje pod kontejnery, tzn. zvolte odpa kontejnerů - 3725 pokud jsou na tříděný odpad, 3722 pokud na komunál, 3721 pokud na nebezpečný...

Prosím o radu při sestavení aktualizace střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2018-2020. Připravujeme investiční akci Intenzifikace ČOV. Akce bude dotačně podpořena MŽP Operační program Životního prostředí, akce je zaregistrována a čekáme na Rozhodnutí, ale k tomu musíme nejprve předložit schválenou a podepsanou smlouvu s dodavatelem. Jedná se o velkou částku a smlouva by měla být před jejím podpisem rozpočtově kryta, s rokem 2017 si poradíme, máme přebytek hospodaření minulých let, tedy zapojím pol. 8115, máme schválenou a podepsanou smlouvu o úvěru, pol. 8123 a můžeme čerpat kontokorent, pol. 8905. Ale vyvstává problém se zapojením výdajů prostřednictvím výhledu rozpočtu do roku 2018, kdy má být stavba dokončena a dle platebního kalendáře stavby také uhrazena a kde by většinu nákladů měla pokrýt dotace EX post. Jelikož však nemáme Rozhodnutí, nemohu tuto dotaci ještě rozpočtovat ani v příjmech, ani ve výdajích označením výdajů NZUZ, jak tedy rozpočtově krýt výdaje, když zapojení vlastních příjmů nebude stačit? Stačí do výhledu zapojit předpokládanou výši vlastních zdrojů s tím, že do komentáře uvedeme, že ostatní investiční náklady budou kryty dotací – ve smlouvě s dodavatelem je totiž uvedena podmínka, že k předání staveniště a zahájení prací dojde po zaslání kladného Rozhodnutí o poskytnutí dotace a pokud nebude toto rozhodnutí kladné, pak se smlouva ruší v celém rozsahu bez náhrady škody obou smluvních stran. Ještě bych se zeptala, jestli mohou být do rozpočtového výhledu zapojeny plánované úvěry (budeme navyšovat kontokorentní úvěr, ale ještě není schváleno v zastupitelstvu, tak nevím, jestli mohu zapojit)?

Vezmeme to prosím odzadu, tedy jestli mohou být ve výhledu zapojeny plánované úvěry, které ještě nebyly schváleny zastupitelstvem - já myslím, že tyto úvěry být ve výhledu mohou nebo spíše musí, pokud se plánují. Výhled stejně jako rozpočet není nic jiného než plán (měl by být samozřejmě reálný). V zákoně je uvedeno, že se sestavuje na základě smluvních vztahů a přijatých závazků, ale to nemůže znamenat, že do výhledu patří jen údaje z uzavřených smluv nebo přijatých závazků. V okamžiku, kdy uzavíráme smlouvu, tak už bychom měli mít ověřeno, že budoucí výdaj je rozpočtově krytý. A u výdajů, které se plánují na další roky, máme jako podklad pro ověření rozpočtového krytí pouze výhled. Kdybychom nejprve uzavřeli smlouvu a teprve pak aktualizovali výhled, tak bychom také při sestavování nového výhledu mohli zjistit, že v budoucnu nebudeme mít dostatek zdrojů na úhradu výdajů či splátek úvěru (ale smlouva by už byla uzavřena). Jinými slovy - požadavek zákona je podle mého takový, že pokud máme smlouvu či dlouhodobé závazky, ty by měly být ve výhledu vždy - resp. výhled se zpracovává na jejich základě. Zároveň by však ve výhledu měly být i další plánované akce, které ještě sice nejsou schválené, ale tím, že dojde k jejich zařazení do výhledu (a dnes už i přes nejasnosti víme, že výhled schvaluje zastupitelstvo), tak se v podstatě z hlediska výhledu v budoucnu plánují. Pokud z realizace sejde, výhled se aktualizuje a akce se z něj odstraní. Je to obdobné jako s rozpočtem.

V dotazu se uvádí, že akce má být uhrazena v roce 2018. Pokud se tedy neplánují žádné peněžní toky na letošní rok, tak akci do letošního roku vůbec nedáváme a rozpočet roku 2017 neupravujeme - opět platí, že rozpočet je plán na jeden rok a pokud do konce roku neplánujeme žádné peněžní toky (příjmy, výdaje, úvěry), tak rozpočet neměníme, akce v něm na rok 2017 tedy vůbec nebude (v souladu se skutečností). Pak je tedy třeba jen upravit výhled a dát plánované peněžní toky až do rozpočtu na rok 2018 (rozpočet vychází z výhledu).

Do výhledu tedy naplánujeme příjem dotace (bez ohledu na to, že nemáme dosud rozhodnutí o poskytnutí dotace), příjem úvěru, splátky úvěru a výdaj na samotnou akci. Předběžná kontrola před uzavřením smlouvy na plánovaný výdaj v dalším roce se provede právě na výhled (na rozpočet běžného roku to není možné, protože v roce 2017 se financování akce neplánuje, a proto v rozpočtu není).