Dotazy

V rozpočtu obce je rozpočtováno na položce 4112 více než ve skutečnosti bylo obci krajem přiděleno. Je tedy potřeba udělat RO. Je možné schválit takové RO pouze starostkou obce nebo musí být schváleno zastupitelstvem na veřejném zasedání?

Záleží na tom, jaký máte převod kompetencí zastupitelstvem. Vztah k jinému rozpočtu (souhrnný dotační vztah takovým vztahem je) je závazný ukazatel a musí být rozpočtové opatření, to máte pravdu. Na druhou stranu, bude to ze strany zastupitelstva jen "odkývání", schválit se to musí tak jako tak, tak takovéto "odkývání" doporučujeme dávat do kompetencí radě, kde není rada starostovi, ale to musí být zastupitelstvem v převodu pravomocí k rozpočtu starostovi schváleno. 

Zastupitelstvo obce dalo paní starostce pravomoc provádět rozpočtové opatření s tím, že na nejbližším zasedání zastupitelstva bude předloženo ke schválení ZO. Paní starostka neschvaluje, pouze provádí, schvaluje zastupitelstvo. Musíme rozpočtové opatření zveřejnit do 30 dnů od provedení nebo až od schválení? V zákoně se všude píše jen o schválení.

Rozpočtové opatření se má opravdu zveřejnit do 30 dnů od jeho schválení. V případě převodu kompetencí k provádění RO je vhodné si vnitřně nastavit, k jakému datu je RO schváleno. Doporučovala bych pro jistotu zveřejňovat do 30 dnů od provedení RO starostkou. Na druhou stranu záleží, jak máte celý proces provádění RO ošetřen, zda např. zastupitelstvo může starostkou provedené RO neschválit, toto je důležité mít opravdu dobře vnitřně nastaveno a popsáno. Z hlediska znění zákona se musí zveřejnit od schválení - nejsme moc schopni vyhodnotit pojem "pravomoc provádět" - asi bude nejlepší, když si vy na obci nadefinujete, co je vlastně platné a schváleno RO - zda od starostky nebo až po schválení ZO. 

Mám dotaz ohledně paragrafu 2299 - Ostatní záležitosti v dopravě, kde je uvedeno, že tento paragraf využívají obce s přenesenou působností k položkám 221X při výběru pokut odborem dopravy. Znamená to tedy, že na tento paragraf nelze zařadit příjmy z položky 2324 (konkrétně náhrady nákladů správního řízení - odbor dopravy)? Jaký případně paragraf byste doporučila k těmto příjmům (odbor dopravy)?

Není důvod, proč nezvolit stejný odpa (2299) i pro náhradu nákladů řízení, je však možné zvolit i odpa 6171, kde náklady, které se nahrazují, asi původně vznikají. 

Obec dostala pokutu 85 000 Kč od ČIŽP za: a) správní delikt ust. §125a odst.1 písm.b vodního zákona /vypouštění odpadních vod z ČOV do toků/ b)správní delikt ods.1 písm.a vodního zákona /neplnění funkce ČOV/. Je správný paragraf 2369 nebo 2321 ?

Zde spíše odpa 2321, obojí je však možné. 

Naše obec schvaluje rozpočet dle paragrafů, takže změny v paragrafech například paragraf 6171 položku 5139 navýšíme o 1000,- a paragraf 6171 položku 5169 snížíme o 1000,- to nedělám jako rozpočtové opatření tzn., že ZO neschvaluje, jen starostka podepíše vnitřní účetní doklad, chci se zeptat jak to mám nazvat. V dotazech jsem již něco našla, ale chci se ujistit, že to můžu nazvat změna rozpisu rozpočtu?

Je to jako změna rozpisu rozpočtu, ale není to potřeba dělat vůbec - to už ale záleží jen na vnitřních pravidlech, jak máte nastaveno, je možná zbytečné rozpis rozpočtu  v rámci odpa jako schválených ukazatelů pořád upravovat. 

Valná hromada DSO schválila částečné vyplacení zůstatku na BÚ (naspořeno z předchozích let) jednotlivým členským obcím na financování drobných akcí - dle počtu obyvatel stejně jako se stanoví roční příspěvek. Nejsem si jistá, zda musí být uzavřena veřejnoprávní smlouva s vyúčtováním s jednotlivými obcemi nebo stačí pouze usnesení z valné hromady a informace od členských obcí, na co příspěvek použili? V tuto chvíli není jasné, zda obce použijí na opravy dětských hřišť, nákup mobiliáře nebo nějakou investici (dětské hřiště). Můžu celé rozpočtovat jako neinvestiční příspěvek? Jednotlivé akce si budou řídit již obce samy. 572/349 349/231 pol. 5329 par. 3639 Děkuji za upozornění na možná úskalí této operace.

Mezi DSO a členskou obcí nemusí být VP smlouva, účel si může stanovit orgán svazku přímo do usnesení, může být i účelově volné. Je možné dát celé jako neinvestiční příspěvek, zde se jen odhaduje použití. Pokud však členské obce použijí na pořízení DM, tak by jim dotace od svazku skončila na 403 - ale na položku to nemá vliv a účet u DSO by byl také na 572, takže jen pro obce - lze pak uvést do usnesení orgánu svazku i možnost pro členské obce, že lze využít volně, tj. i na pořízení DM.

Zaúčtování - pozor je to dotace obci, ne svazku, položka by pak měla být 5321. Jinak v pořádku. Členské obce přijmou s položkou 4129, odpa mohou dle účelu a účet 672 nebo 403 (předpis 348/672 nebo 348/403 lze rovnou, když není požadováno vypořádání). Jestli ty částky pro obce nejsou významné, tak jako neúčelovou dotaci lze vše u členských obcí na 672. 

V roce 2016 začal Pozemkový úřad v našem katastru provádět pozemkové úpravy. Vzhledem k tomu, že se v naší obci občas vyskytne povodeň, jsou součástí pozemkových úprav i protipovodňové valy nebo suché poldry. Obec ani stát nemá v našem katastru tolik pozemků, aby na tato opatření stačila. Bylo tedy dohodnuto na odkupu dostačujících pozemků od různých majitelů. Pozemkový úřad má vyčleněnou určitou částku na m2, za který smí nakupovat, ale majitelé požadují částku vyšší. Zbytek tedy musí zaplatit obec. Peníze od obce musí být pro Pozemkový úřad specifikované jako dar, za které budou tyto úpravy zřízeny jako státní pozemek. Po pěti letech pak tyto protipovodňové úpravy-pozemky přejdou bezplatně na obec. Jak mám správně zaúčtovat tento dar a na jaký paragraf a položku by toto mělo správně patřit?

Státní pozemkový úřad je organizační složka státu (VÚJ), pokud to bude peněžní dar, nikoliv dotace s vypořádáním, tak ho zaúčtujete jen 572/231 odpa 3744, pol. 6331. Pozor jen - hlavně při předání, ale zkusila bych to s nimi konzultovat už i teď - dáváte jim dar na pořízení pozemků, ale jestli jsem to správně pochopila, tak i na pořízení staveb  nebo na pořízených pozemcích každopádně stavby pořídí - nevím jakého charakteru budou protipovodňové valy a poldry, ale nejspíš to stavby budou. Až vám to tedy budou za několik let předávat, tak by se nemělo jednat jen o převod pozemků, ale i staveb (valů a poldrů) a protože stavby se odpisují, tak byste od nich správně měli převzít i hodnotu účtu 403 (na který by oni měli účtovat transfery na valy a poldry a případně tedy i část vašeho daru, pokud bude specifikované, že jim ho v nějaké částce dáváte nejen na pozemky, ale i na protipovodňové stavby). Pro jistotu byste tedy toto měla s nimi vyjasnit, na účtování daru to ale vliv nemá - je každopádně investiční, ať je na pozemky či stavby.

Dobrý den, ráda bych se poradila, jakou položku rozpočtové skladby zvolit u následujícího případu. Město poskytuje půjčky na bytové potřeby svým zaměstnancům ze sociálního fondu, a to způsobem, kdy zaměstnanec si objedná např. pračku a donese fakturu na město a město fakturu za něj uhradí přímo dodavateli. Je přesně ujednána částka půjčky, např. 10tis. Kč. Někdy se stává, že faktura je na vyšší částku, např. 12tis.Kč. Rozdíl ve výši 2tis. Kč zaměstnanec zaplatí v pokladně města. Úhradu faktury zařadím na odpa 6171 a položku 5660 ve výši 10tis. Kč. Na jakou položku zařadím zbylé 2tis.Kč? Jak tento rozdíl posuzovat, jako přečerpání půjčky nebo nákup DDHM nebo jinak?

Je to jen na vnitřní organizaci - víceméně můžete zvolit jakoukoliv položku - třeba i 2324 příjmovou s minusem u výdaje a zaměstnanec zaplatí, pak s plusem - vždy se vlastně vynuluje. Neřešila bych přes položku půjčky.

ZO projednalo návrh ZU, ten byl vyvěšen na úřední i elektronické desce na 15 dnů, ale ne až do zasedání, kdy bude ZU schválen. Připomínky žádné vzneseny nebyly. Jak velký problém to bude?

Jedná se o porušení § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., kde se opravdu uvádí, že zveřejnění návrhu závěrečného účtu musít trvat až do jeho schválení. Každopádně podle § 22 a odst. 2 písm. g) se dopustíte správního deliktu, pokud v rozporu s § 17 odst. 6 nezveřejníte návrh závěrečného účtu. Vy jste ho zveřejnili, pouze jste nedodrželi všechny podmínky, tzn. nemuselo by to být posouzeno jako správní delikt (možná ale bude, ta podmínka tam bohužel opravdu je), ale pouze jako chyba, kterou jen uvedou do zápisu. Dejte si na to pro příště pozor, doporučuji si i dopředu připravit protokol o tom, že jste vnitřním kontrolním systémem na chybu přišli, opravit to již samozřejmě ale nelze. Dodatečně mě napadlo -  Ještě by bylo možné revokovat a znovu schválit s řádným vyvěšením - je na to čas. 

Jen připomínám povinnost zveřejnit schválený závěrečný účet do 30 dnů od schválení podle § 17 odst. 8, kdy musí být ZÚ zveřejněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. Dané ustanovení Vám sem níže kopíruji, vedly se diskuze, co zákonodárce zamýšlel zbytečně zmatečným pojmem "na svých internetových stránkách" a proč nepoužil pojem "elektronická úřední deska", každopádně musíte mít na svých internetových stránkách (např. ve zvláštní sekci, případně na elektronické úřední desce, to je asi v souladu s vyjádřením MF jistější varianta, ale záleží na názoru) zveřejněn schválený ZÚ v plné podobě, na fyzické stačí jen oznámení "kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby":

"Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení10) a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok."

Dobrý den. Zastupitelstvo ve svém rozpočtu schválilo PO ZŠ a MŠ investiční příspěvek. Musí zastupitelstvo schvalovat také souhlas s použitím uvedeného příspěvku? Děkuji

Dle mého názoru nemusí - stačí jen rozhodnutí, že peníze budou poskytnuty. Další souhlas by byl nezbytný jedině v případě, že by se měl změnit účel použití v porovnání s původním rozhodnutím ... - jinak není důvod pro nějaký další souhlas.

V jakém rozsahu je nutné schvalovat rozpočtové opatření? Jako závazné ukazatele rozpočtu máme paragrafy. Rozpočtové opatření schvalujeme také na pargrafy. Je to dostačující, nebo má být v podrobném členění podle rozpočtové skladby.

Rozpočtovým opatřením se provádí změna rozpočtu, v podstatě tedy změna schválených závazných ukazatelů rozpočtu. Proto by rozpočtové opatření mělo být ideálně ve struktuře, v jaké je měněný závazný ukazatel. Pokud tedy měníme závazný ukazatel, kterým je paragraf celkem, rozpočtové opatření bude schváleno jako změna celého paragrafu. Poté dojde jakoby k rozpisu schváleného rozpočtové opatření, analogicky, jako je tomu u schváleného rozpočtu. Ono pro rozpočtová opatření z logiky věci musí platit obdobná pravidla jako pro rozpočet - to znamená, rozpočtovým opatřením provedeme změnu schváleného závazného ukazatele rozpočtu a po schválení provedeme rozpis této změny rozpočtu podle podrobné rozpočtové skladby.  Podívejte se prosím na str. 19 tohoto materiálu (v dokumentech ke stažení), tam je uveden příklad:

2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad

Chtěla bych s vámi zkonzultovat zveřejňování dokumentů dle zákona 250/2000 Sb. týkajících se města. Schválený rozpočet a schválená rozpočtová opatření jsem zveřejnila na našich internetových stránkách, nechala jsem zde udělat sekci, kde budou zveřejňovány všechny dokumenty dle zákona 250/2000 Sb. týkající se jak města tak jeho příspěvkových organizací (návrh SVR, schválený SVR, návrh rozpočtu, schválený rozpočet, schválená RO), k návrhu závěrečného účtu a schváleného závěrečného účtu města jsem se ještě nedostala, ale předpokládala jsem, že ho zveřejním obdobně jako ostatní dokumenty. Na úřední desce (fyzické i elektronické) jsem zveřejnila odkazy, kde jsou tyto dokumenty na našich internetových stránkách zveřejněné. Nevím jestli je to správně, ve Zprávách MF 2/2017 jsem se dočetla, že zveřejňování je v podstatě stále stejné, jen se změnila terminologie, což znamená, že internetové stránky = elektronická úřední deska?Pak mám vše špatně. Jsem z toho celkem zmatená, možná hledám problém, tam kde není. Musím veškeré dokumenty zveřejňovat na elektronické úřední desce nebo stačí jen odkaz na umístění na internetových stránkách? Město má schválený rozpočtový výhled na roky 2014 - 2020, rozpočtový výhled schválilo ZM v roce 2013. Musím ho zveřejnit na elektronické úřední desce nebo stačí jen odkaz kde je zveřejněn? Všechny zatím zveřejněné dokumenty jsou na http://mu.loket.cz/ . Děkuji

Ono je to tak, jak uvádíte. MF se ve Zprávách č. 2/2017 skutečně vyjádřilo, že internetové stránky = elektronická úřední deska. Z textu zákona jsme tuto interpretaci skutečně neuměli dovodit, nicméně stanoviskem MF bychom doporučili se řídit. Teď jde o to, jak naplnit povinnost zveřejnění na elektronické úřední desce. Už jsme se skutečně setkali s tím, že někdo tuto povinnost vyřešil tak, že na elektronické úřední desce zveřejnil odkaz na jiné místo na svých internetových stránkách, kde má dokument zveřejněn. Někdo jiný zase zveřejňuje schválené dokumenty přímo na elektronické úřední desce. Podle našeho názoru jsou oba tyto postupy možné a vedou k naplnění požadavku zákona.

Pokud jde o ten rozpočtový výhled schválený v roce 2013, tak my jsme byli názoru (a stále jsme), že z přechodných ustanovení zákona neplyne povinnost zveřejňovat rozpočtové výhledy schválené přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (před 21.2.2017). K tomuto problému se v rámci e-mailové odpovědi vyjádřil Ing. Matej z MF, který uvedl (viz aktualita "Odpovědi z MF - RV a SRV" ze dne 2.3.2017):

Ad 2: Ano, rozpočtový výhled (nově střednědobý výhled rozpočtu), který byl schválen před nabytím účinnosti zákona č. 24/2017 Sb., musí být do 23. března 2017 zveřejněn postupem stanoveným zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném od 21. února 2017.  To znamená, že ÚSC podle § 3 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách (elektronické úřední desce) a současně na stacionární úřední desce oznámí, kde je střednědobý výhled rozpočtu zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být schválený střednědobý výhled rozpočtu zveřejněn až do schválení nového střednědobého výhledu rozpočtu. 

Vzhledem k této odpovědi (byť neoficiální e-mailové) doporučujeme, že pokud chcete mít právní jistotu, tak ho zveřejněte, ale nelze počítat s tím, že tím je splněna povinnost zveřejnění návrhu a schválení "střednědobého výhledu rozpočtu".

K rozpočtovému výhledu schváleného v roce 2013, bychom však doporučili (od schválení už uběhla dlouhá doba) výhled v průběhu letošního roku aktualizovat a přeschválit už v režimu novely zákona se zveřejňovacími povinnostmi.

Komise pro školství a kulturu má v rozpočtu k dispozici prostředky (limit) na ODPA 3421, komise sociální a bytová na ODPA 4379. Je nutno v případě přiznání dotace či daru konkrétnímu subjektu realizovat rozpočtové opatření - přesun z ODPA 3421 (popř. 4379) na jiný ODPA? Pokud ano, je v případě zatřídění na konkrétní ODPA určující charakter činnosti příjemce dotace (obdarovaného) nebo účel, na který je dotace poskytnuta?

Určující odpa je dle účelu - jen u organizací, které ovládáme, volíme tzv. kmenový odpa, u cizích můžete  dát přednost  účelu transferu před hlavní činností příjemce transferu. RO by potřeba byla, ale vámi zvolené odpa jsou dost obecné a je možné, že by často byly i vyhovující, není potřeba za každou cenu volit jiný odpa, i kdyby se vám třeba jevil přesnější. 

Uvažuji správně, že pokud byl rozpočtový výhled sestaven v r. 2016 na r. 2018 - 2020, ale nebyl schválen (tehdy nebyla povinnost schválení), nebudu ho nyní do 23.3.2017 zveřejňovat a zveřejním jen schválený rozpočet na r. 2017, který byl schválen v prosinci 2016? Podle nových pravidel budu postupovat až při aktualizaci výhledu v letošním roce. Zveřejněním na internetových stránkách se rozumí elektronická úřední deska a nebo mohou být schválené dokumenty (SRV, rozpočet, rozpočtová opatření, ... ) zveřejněna mimo el. desku - např. v sekci rozpočet nebo jinde.

Rozumíme tomu také tak, nevnímáme povinnost  rozpočtový výhled sestavený v roce 2016 (a neschválený) zveřejnit v režimu podle zákona. Předpokladem zveřejnění je schválení, k čemuž ve vašem případě vůbec nedošlo (nebyla povinnost), z toho plyne, že teď nemáte co zveřejňovat. Aktualizaci výhledu s novým názvem a zveřejněním podle zákona ještě v roce 2017 schvalujeme.  Rozpočet schválený v prosinci 2016 je určitě třeba zveřejnit podle zákona do 23.3.2017. Pokud jde o internetové stránky, tak bychom doporučili řídit se výkladem MF prezentovaným ve zprávách 2/2017 a zveřejňovat dokumenty na elektronické úřední desce:

V sekci elektronická úřední deska na svých internetových stránkách můžete vytvořit samostatnou "podsekci", kde budete zveřejňovat dokumenty podle zákona č. 250/2000 Sb. Podobně jsme se museli před časem vypořádat i s povinností zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy podle § 10d, který je zákoně od února 2015 (povinnost zveřejnit VPS nad 50 tis. Kč na dobu alespoň 3 let "na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup"). Přijde nám nešťastné a závadějící, že se v zákoně používá různá terminologie pro stejný způsob zveřejnění (alespoň podle toho, jak zákon vykládá MF).

Povinnost zveřejňovat na elektronické úřední desce je docela byrokratická, hodně obcí bude mít na stránkách informace duplicitně - např. rozpočet bude mít někde v sekci rozpočet a pak ještě na el. úřední desce. Zase na druhou stranu, na el. úřední desce bude vždy jen rozpočet na aktuální rok, kdežto jinde na stránkách v sekci rozpočet bývají často i rozpočty za minulé roky, tam bývají tedy i historické dokumenty, které na el. úřední desce nebudou.

Dle novely 24/2017 je povinnost zveřejňovat schválená rozpočtová opatření. Týká se zveřejňování i návrhu rozpočtového opatření 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu? Nebo se opatření pouze schválí a pak zveřejní?

Povinnost zveřejnit návrh RO byla v průběhu projednávání novely odstraněna. Podle aktuálně účinného zákona o rozpočtových pravidlech tedy máme povinnost zveřejnit RO jen po schválení a musí být zveřejněno po dobu, kdy je zveřejněn rozpočet, kterého se týká (který mění). Způsob zveřejnění je stejný jako u ostatních dokumentů (SVR,rozpočet aj.). V zákoně č. 250/2000 Sb. ale v § 22a odst. 2 písm. d) chybně zůstalo (opomněli odstranit spolu se samostatnou povinností) jako správní delikt nezveřejnění návrhu RO. Z právního hlediska ale nelze toto ustanovení aplikovat - nemáme stanovenou povinnost, tzn. nemusíme návrh RO zveřejňovat, nemohou nám tedy ani dát sankci. Cituji Vám k tomu i vyjádření MF ze zpráv č. 2/2017:

"V průběhu legislativního procesu byla z původního návrhu zákona vypuštěna povinnost zveřejňovat návrhy rozpočtových opatření a návrhy pravidel rozpočtového provizoria.Tato skutečnost však nebyla reflektována v novém znění § 22a, konkrétně v odstavci 2 písm. d), odstavci 3 písm. d) a odstavci 4 písm. d). Do přijetí legislativně technické novely je proto na tato ustanovení nutné nahlížet jako na ustanovení neaplikovatelná, a to pokud jde o nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria. Vzhledem k neexistující zákonné povinnosti nemůže být nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria správním deliktem a ÚSC, regionální radu nebo DSO tak za nezveřejnění těchto návrhů nelze sankcionovat."