Dotazy

Obracím se na Vás se žádostí o pomoc s určením účelových znaků u dotace na revitalizaci zeleně obytného souboru. Dotaci máme ze Státního fondu životního prostředí ČR, přílohy XIV: Program podpory sídelní zeleně. Dotace je rozdělená na investiční a neinvestiční část. Dotace SFŽP je ve výši 80% a 20% je naše spoluúčast. Realizace již proběhla, ale dodnes nám dotace nebyla na účet připsána. ( spoléhala jsem, že se to stihne do termínu odevzdání výkazu a já účelové znaky najdu v avízu) Ve smlouvě nejsou uvedeny, zkoušela jsem volat i přímo na fond, ale bez úspěchu.

Číselník ÚZ najdete na odkazu:

http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku#sfzp

Potřebovala bych vědět, z jakého je to programu, našla jsem např. toto:

https://www.sfzp.cz/soubor-ke-stazeni/57/17277-vyzva_c_10.pdf

a

http://www.mzp.cz/cz/narodni_programy_dotacni_programy_ochrane_prirody.

Tzn. jestli je to jen z národních peněz, mohl by ÚZ být

Nechávám zveřejněno, kdyby měl někdo přesnější info, zda by nám nepomohl. 

Chtěli bychom se zeptat, zda děláme správně, když odmítáme zapojit prostředky z vedlejší hospodářské činnosti MČ získané v kalendářním roce do hlavní činnosti (rozpočtu MČ) stejného kalendářního roku? Trváme na tom, že lze zapojit pouze prostředky ze zisku minulých let, tj. až po schválení závěrečného účtu (po finančním vypořádání), tedy následující kalendářní rok. Nikde jsme nenašli, že by bylo zakotveno toto v zákoně, ani v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Napadá nás ještě zákon o rozpočtové odpovědnosti, který je zatím ve schvalovacím procesu. Děkuji.

Tento názor dost často přetrvává a vycházelo se z §6 250/2000 Sb., kde je uvedeno, že "výsledky"  z VHČ se promítnou do rozpočtu. Ale VH z hospodářské činnosti vůbec nemusí odpovídat volným peněžním prostředkům. Můj názor je takový, že pokud mám dostatek finančních prostředků na účtu VHČ a k VHČ je třeba i dočasně nepotřebuji, tak si je můžeme do rozpočtu zapojit kdykoliv, lze využít pro vzájemné převody účty 262,395,někdo využívá 342 nebo jakýkoliv účet pro spojení obou činností jen technicky s rozdílnou analytikou v okruhu hlavní činnosti a v okruhu VHČ. Rozpočet se pak musí upravit na příjmové položce 4131. V případě, že se peníze do VHČ, když jsou pro činnost VHČ zase potřeba, vrací, tak se rozpočtuje výdaj na pol. 5341 (obojí s odpa 6330). Obsahově je to vlastně jen převod mezi účty jedné účetní jednotky. Jsou i případy, kdy si obce do hlavního okruhu převádějí peníze ve výši odpisů z VHČ, v případě že DM majetek byl pořízen z rozpočtu. Ten text u §6 z hlediska pojmů moc nelze navázat na VH dle výkazu ZZ a tato veličina s tokem hotovosti opravdu nesouvisí. Je klidně možné schválit VH v jiné hodnotě než si do rozpočtu převedete. Můžeme dát i výklad, že dle 250/2000 Sb. jsou výsledkem VHČ "volné zdroje, i když jen dočasné". Jsem přesvědčena o tom, že v efektivním nakládaní s volnými finančními zdroji nemá znění §6 za účel nás nějak omezovat - takže se velmi omlouvám, ale já s vaším výkladem, kdy smím zapojit peníze z VHČ do rozpočtu, nemohu souhlasit. Největším argumentem mi zůstává, že VH v rozdílu účtu 6 a 5 se vůbec nemusí  a často ani nerovná volným penězům, které je možné využít. 

Obec provádí zasíťování pozemků určených k výstavbě. Faktury zní v popise na "Vybudování IS v lokalitě.....". Účtuji na § 3633. Na jaký § zaúčtovat veškeré další činnosti spojené s touto akcí, např. administrace výběrového řízení, technický dozor. Mám se držet § 3633 nebo zaúčtovat na § 3639.

Všechny výdaje související se stavbou (tedy i za administraci výběrového řízení a technický dozor), které účtujete na účet 042, se i z hlediska rozpočtové skladby zatřiďují na stejný odpa a pol. jako stavba, tzn. patří na § 3633, pol. 6121. Po dokončení sítí musíte na účet 021 zařadit sítě jednotlivě a související náklady k nim rozpočítat podle poměru ocenění jednotlivých sítí k celkovému ceně. U sítí platí, že můžeme volit převažující odpa - např. kdyby byla nejdražší komunikace, tak lze zvolit i jako převažující odpa 2212. 

Dobrý den, zpracovávám účetnictví obce první rok a tak trochu na konci roku tápu jak se vypořádat s tím, že zastupitelstvo neudělalo rozpočtové opatření na výdaje ve 12.měsíci a mě tudíž ve FIN budou výdaje přesahovat rozpočet. Je možné si nechat podepsat rozpočtové opatření zpětně? Nebo jak se s tím vypořádat?

Je možné schválit RO po skončení běžného roku k roku minulému na dalším zasedání ZO, ale pravdou je, že problém mít budete u překročení výdajů u schválených závazných ukazatelů, protože tam je povinné dělat RO před uskutečněním výdaje - to by se mělo nějakým způsobem projednat, označit viníka, přijmout opatření. Je mi líto. 

Dobrý den, zjistila jsem, že jsem se při zadávání rozpisu rozpočtu na začátku roku 2016 "přeťukla" a rozpočtovanou částku "přidělila" sice na správnou položku, ale na jiný paragraf. Zjistila jsem to až teď. Zastupitelstvo bude schvalovat poslední rozpočtové opatření loňského roku. Mohu tuto opravu připsat k tomuto rozpočtovému opatření, chybnou položku mínusem a správnou položku plusem, a připsat, že se jedná o opravu chyby? Bude to takto správně opraveno ?

Záleží, kdo má u vás v pravomoci rozpis rozpočtu. Většinou to bývá pravomocí účetní, tedy Vás, pak jelikož se jedná jen o "překlep" a věcně se tím nic nemění, tak můžete opravit sama bez rozpočtového opatření. Navíc jste se překlepla v paragrafu, který ZO pravděpodobně schvalovalo v rámci rozpočtu jako závazný ukazatel, tak pokud tam to máte správně a máte překlep jen v rozpisu, tak to je úplně bez problému. Jinak je samozřejmě možné schválit RO k běžnému roku i v následujícím, u závazných ukazatelů typu dotací a vztahu k jiným subjektům je to dokonce povinné. 

Obec v prosinci 2016 obdržela sdělení od FÚ o převodu mezi jednotlivými daněmi (snížení nároku pol.1111 a zvýšení pol.1211) Na základě tohoto oznámení jsme provedli úpravy výnosů na účtech 681(Výnosy z DPFO) a 684 (Výnosy z podílu DPH). Z hlediska rozpočtové skladby nevím, zda je již ze strany MF dořešeno, jestli lze provést i převody mezi položkami (-1111 a + 1211) . Prosím o vysvětlení, jak správně postupovat k 31.12.2016.

Převody mezi jednotlivými položkami povinné nejsou - i když já je doporučuji kvůli přehledu o výnosu z jednotlivých daní a zachování možnosti porovnání i pro stanovení odhadu rozpočtu do dalších let. 

" Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby. Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby....." Dotaz: lze celý rozpočet zpracovat a také schválit jen slovně např. oprava komunikací, poplatky ze psů místo konkrétní položky a paragrafu? Setkala jsem se s názorem, že stačí pouze slovní popis schvalovaného rozpočtu.

Správně to není, měla by třídění rozpočtové skladby být, od 2017 lez využít i org nebo orj dle odpovědností a akcí. Stačí třída (1 až 6, a 8)  nebo skupina u odvětvového třídění, nemusí být celý odpa nebo "celá" položka, ale nějaké číselné třídění v rozpočtu být musí. Již jsme se setkali i s tím, že jen slovní schválení bez číselného označení RS bylo vyhodnoceno jako správní delikt.  

Dne 21.12.2016 schválilo zastupitelstvo města rozpočet na rok 2017. Do rozpočtu byly rozpočtovány položky 1351 a 1355. Zastupitelstvo schválilo jako závazný ukazatel podseskupení položek 135 Ostatní odvody z vybraných činností a služeb ve výši 3.290.000 Kč. Od 1.1.2017 však vstoupila v účinnost novela RS, která položky 1351 a 1355 ruší a nahrazuje je položkou 1381. Prosím o sdělení, jakým způsobem máme správně postupovat, zda položky na lednovém zastupitelstvu změnit rozpočtovým opatřením nebo postupovat jiným způsobem. Pro úplnost sdělujeme, že rozpis rozpočtu dle platné RS nám schvaluje rada a bude rozpis rozpočtu projednávat 16.1.2017.

Ano, bude třeba rozpočtovým opatřením snížit částku na podseskupení položek 135x a narozpočtovat podseskupení (v případě, že si přejete tuto úroveň třídění) 138x, které v rámci rozpisu bude obsahovat položky 1381, 1382 a 1383. Zatím víme, že položka 1382 slouží k dobíhajícím příjmům, které do roku 2016 patřily na pol. 1351 (příjmy z převodového účtu s předčíslím 3690) a položka 1383 k dobíhajícím příjmům, které do roku 2016 patřily na pol. 1355 (předčíslí 3682).

Předčíslí pro příjem daně z hazardních her na pol. 1381, což bude ve většíně případů samozřejmě nejvýznamnější příjem celého podseskupení, ještě není známo, jeho zveřejnění očekáváme ve Zprávách MF č. 1/2017.

Položky 1351 a 1355 od 1.1.2017 nelze používat, je třeba použít pol. 138x bez ohledu na to, zda jsou již formálně rozpočtované či nikoliv.

Doporučujeme změny v RS vlivem změny vyhlášky dát do usnesení k rozpočtu v rámci tzv. předběžného rozpočtového opatření - že je ZO schvaluje v rámci předběžného rozpočtového opatření, pak by se nemusely nechávat schvalovat jako změna. Je to vlastně jen formální úprava rozpočtu. (viz materiál ke knize RS 2016).

V návazosti na novelu RS v oblasti vykazování DPH z přenesené působnosti bych se chtěla zeptat, pokud si účetní jednotka nevybere vykazování DPH z PDP přes položku 5362 zůstává účtování stejné jako před novelizací RS, tzn. přes položku 8901?

Moc děkuji za tento dotaz, nenapsala jsem to do toho přehledu ke změnám RS přesně. Ano, jsou obě možnosti, můžete si vybrat. Možnost s položkou 8901 zůstává a pak je druhá možnost od 1.1.2017. Ta s položkou 8901 je pracnější i v zaúčtování přiznání, ale druhá zase se hůře rozpočtuje a pokud máte nastaveny programy, tak není potřeba měnit. 

Paní tajemnice MěÚ chce pořádat pracovní poradu všech zaměstnanců města s občerstvením. Ptáme se, jak lze tyto náklady na občerstvení uhradit, když v zásadách pro použití sociálního fondu pro máme pouze uvedeno cituji: Příspěvek v oblasti kultury, sportu a vzdělávání - na úhradu nákladů spojených s výchovně-vzdělávacími, sportovními a kulturními akcemi organizovanými zaměstnavatelem (porady, semináře, zájezdy, apod,) Je možno považovat - na úhradu nákladů i /náklady na občerstvení/, jinak asi proplatit z § 6171 - položka 5173.

Šel by bez obav použít reprefond, účet 513, položka 5175. Ohledně toho SF - asi by to také bylo možné, museli byste nějak rešit za ten den stravenku, pokud by to občerstvení mělo charakter hlavního jídla. Je to škoda SF na takovou akci čerpat. Možná by šlo také v rámci cestovného, to mi připadá jako dobrý nápad, pokud je to výjezdní porada, ale opět pozor na čerpání stravenek. Připadá mi, že vše z toho, co jsem uvedla je možné, poskytnout občerstvení na jednání by neměl být až tak rizikový problém, u toho repre to je úplně v klidu. Cestovné je s otazníkem a ten SF - to spíš pocitově, připadá mi to takové nespravedlivé čerpat sociální fond na nařízenou akci jednání - pracovní poradu, ale obsahově to docela vyhovuje, je to výchovně vzdělávací akce pořádaná zaměstnavatelem. Tak musíte rozhodnout u vás. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně Rozpočtového provizoria. Zastupitelstvo našeho města schválilo rozpočtové provizorium ve znění, které přikládám v příloze tohoto mailu a mě by zajímalo, zda je správný názor, že v rámci takto stanoveného provizoria je možné platit výdaje potřebné pro chod města (jako např. mzdy, energie, papír do tiskárny, čistící a toaletní prostředky, opravy nutné k např. zajištění úklidu apod.) – na základě odkazu na § 13 odst.2 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, uvedeného v prvním odstavci našeho Rozpočtového provizoria, a dále pak další výdaje (stanovené v jednotlivých odrážkách Rozpočtového provizoria). Dále bych se chtěla ještě zeptat, zda je správný názor, že když v jedné z odrážek našeho rozpočtového provizoria máme stanoveno, že se mohou platit závazky z již uzavřených smluv a my jsme jako město dostali od sponzorů dar pro „účely činnosti obdarovaného “ (tedy města) a dále na „kulturní akce v roce 2017“ a Rada města by se rozhodla, že tyto finanční prostředky použije na výdaje za ples města v roce 2017 konaný každoročně v lednu, je nutné nakoupit a pořídit věci do tomboly nebo materiál na výzdobu před konáním akce, je tedy možné bez problému pořizovat vše do výše poskytnutého daru? Je to smluvně ošetřené (darovací smlouva), rada by rozhodla, že to bude na účely plesu a rozpočtové provizorium říká, že se budou platit závazky z již uzavřených smluv v plné výši? N Á V R H Rozpočtové provizorium na rok 2017 V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Zastupitelstvo města Libochovice s účinností od 1. 1. 2017 do doby schválení rozpočtu města Libochovice tato pravidla rozpočtového provizoria:  V době rozpočtového provizoria budou přijímány příjmy dle vyhlášek, zákonů, dohod a smluvních ujednání, včetně příjmů, jejichž prodlení by mělo za následek trvalou ztrátu tohoto příjmu.  Veškeré výdaje související se schválenými dotacemi budou hrazeny v plné výši, dle smluvních ujednání.  Příspěvek vlastním příspěvkovým organizacím bude zasílán ve výši příspěvku poskytnutého v daném období předchozího roku. Hospodaření příspěvkových organizací a organizační složky města se rovněž řídí rozpočtovým provizoriem.  Závazky z již uzavřených smluv budou hrazeny v plné výši. Po schválení rozpočtu pro rok 2017 se příjmy a výdaje rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. 

Ona je velká škoda si právě u rozpočtového provizoria, jehož pravidla si můžeme nadefinovat, způsobit problémy tím, že se napíše nejednoznačně. Mě přijde, že je takto naformulováno nešťastně, proto se Vám omlouvám za odpověď, ale když to rozebereme: 

Mzdy - jedná se o závazky z již uzavřených smluv, takže je určitě možné bez obav hradit mzdy plynoucí ze smluv, které byly uzavřeny k 1. 1. 2017. Moc mi ale v té formulaci nezdá použití slůvka "již". Rozpočtové provizorium je účinné od 1.1., mě z toho vyplývá, že je možné hradit mzdy pouze ze smluv uzavřených "již k 1.1." Pokud někdo ale uzavře pracovní smlouvu 15. 1., tak je možné mu na základě této formulace vyplatit mzdu? Samozřejmě, že se v praxi asi vyplatí, protože opravdu není legrace nevyplatit mzdu zvlášť s tímto odůvodněním, ale ta formulace opravdu podle mého názoru není dobrá. Dále problematika souvisejících odvodů - ta není pokryta provizoriem vůbec. 

Energie - to samé jako u mezd. U smluv uzavřených již 1.1. bez obav lze, u smluv pozdějších je to přinejmenším dle mého názoru diskutabilní.

Papír do tiskárny, čistící a toaletní prostředky - kdyby existovala alespoň rámcová smlouva s dodavatelem (i když ani ta přímo nezakládá vznik závazku), tak by se to asi dalo obhajovat. Jinak prostor pro tyto nákupy, ačkoliv to může znít absurdně, v provizoriu nevidím.

Opravy - opět bude rozhodovat, vzhledem k formulaci, existence smlouvy na opravu.

Pokud jde o ten dar od sponzorů - je to pokus o obhajobu výdaje příjmovou smlouvou. Rozumím tomu, že těžko půjde vymyslet lepší obhajoba než ta, která je uvedena.

Závěrem - příjmy mi přijdou v provizoriu lépe nadefinované než výdaje. U příjmů máme odkaz např. na zákony, což by v případě výdajů hned legalizovalo např. odvody z mezd.

Jinak takto naformulovaná pravidla rozpočtového provizoria považuji bohužel za nejednoznačná s rizikem možného budoucího dohadování s kontrolory, co tím bylo nebo nebylo myšleno.

Uvedu ještě příklad možného znění pravidel rozpočtového provizoria, které je obecné, ale přesto dostatečně jednoznačné. Uvedené provozní výdaje by bylo možné podle této formulace hradit.

Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv.

Jak nejlépe formulovat schválení rozpočtového provizoria na veřejném zasedání : např. Do schválení rozpočtu k 31.3.2017 platí rozpočet minulého roku včetně financování ( splácíme totiž úvěry ). Nebo bude vhodnější uvést : platí rozpočet 3/12 rozpočtu minulého roku Nebo uvést částku příjmů, výdajů a financování ?

Nejvíce bych doporučil navázat pravidla rozpočtového provizoria na rozpočet minulého roku. Schválit rozpočtové provizorium ve výši 3/12 minulého roku nedoporučuji, protože formálně nevíme, zda bude rozpočet skutečně schválen k 31. 3. 2017 (pravidla rozpočtového provizoria bychom správně měli schválit jakoby na celý rok) a hlavně ani nemusíme vědět, zda se do limitu 3/12 loňské skutečnosti budeme vejít. Proto také nedoporučuji měsíční čerpání výdajů v rámci rozpočtového provizoria omezovat např. 1/12 skutečnosti výdajů minulého roku. Zvlášť, pokud bychom realizovali v rámci rozpočtového provizoria nějakou významnější akci, která se loni ještě nehradila, mohla by hlavně na menších obcích i jedna uhrazená faktura takový limit značně vyčerpat.  Pro inspiraci uvádím možné znění usnesení k rozpočtovému provizoriu (s navázáním na upravený rozpočet minulého roku):

Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv.

Lze doporučit pravidla schválit obecně, ale srozumitelně a jasně, to znamená při jejich definování používat terminologii odpovídající předpisům, např. nepoužívat termíny typu „nutné výdaje“, ale lépe použít „běžné výdaje“, atp.

Nyní probíhá na Městském úřadě výběrové řízení na výměnu kotlů. Po ukončení výběrového řízení by měl p. starosta podepsat s vítěznou firmou smlouvu o dílo /cena cca 21 mil. Kč/. p. starosta se ptá, zda může smlouvu podepsat, když v rozpočtu na rok 2017 tuto částku nemá ?Město si na tuto akci bude muset vzít úvěr, ale úvěr není ještě schválený zastupitelstvem a tudíž není smlouva, tak to není možné dát do rozpočtu.

No, to by opravdu neměl takovou smlouvu podepsat, je to překročení pravomocí a porušení zákona o vnitřní kontrole, protože kontrola na krytí rozpočtem se musí provést před vznikem závazku - tj. před podpisem smlouvy nebo před objednávkou. Je rok 2016, mohla by se částka v rozpočtu zatím krýt jen v rozpočtovém výhledu (aktualizovaném), kde se smí rozpočtovat - plánovat  úvěr, i když ještě není smluvně zajištěn - ale do rozpočtu se to v žádném případě plánovat na položku 8113 nebo 8123 nesmí bez smluvního zajištění. Je to docela problém - protože dle zákona VZ je nějaké časové omezení, dokdy je účastník vázán smlouvou, že ano? Zkuste se poradit s právníky. Nic jiného mě k tomu nenapadá. 

1. V únoru nám bylo zasláno Avizo pro změnu rozpočtu, kde je uvedeno, že nám byla přidělena dotace od KrÚ a že máme provést úpravu rozpočtu v souladu se zákonem 250/2000. Dotaci jsem tedy zahrnula do rozpočtu, který jsme schvalovali v březnu. Teď jsem si uvědomila, že KrÚ požaduje, aby dotace byla rozpočtována až po schválení smlouvy. Smlouva nám byla doručena až dlouho, takže byla schválena zastupitelstvem až v květnu. Jedná se o částku 5.000,-, domnívám se, že tato smlouva ani nemusela být schvalována zastupitelstvem. Datum podpisu starosty na smlouvě je den, kdy byla smlouva schválena zastupitelstvem. Je to velká chyba ? A dá se ještě nějak napravit ? 2. V prosinci se bude platit oprava poškození v sokolovně. Účtovat budu 511, 3613-5171. Ještě se neví, zda se bude oprava přefakturovávat osobě, která škodu způsobila. Případná přefakturace, pokud se uskuteční, proběhne až příští rok. Jak, prosím, účtovat příští rok přefakturaci, když faktura bude uhrazena letos ?

1. Pokud obec obdrží avizo z kraje o přidělení dotace, je její zahrnutí do rozpočtu, ve vašem případě schvalovaného v březnu, podle mého názoru v pořádku. Argumentujte zahrnutím do rozpočtu datem avíza, o velkou chybu se i vzhledem k nevýznamné částce určitě nejedná (pokud vůbec o nějakou). Nějakým způsobem opravit již nelze.

2. Letos zaúčtujte do nákladů přesně jak uvádíte a příští rok, pokud bude znám viník a bude po něm požadována náhrada, se zaúčtuje předpis náhrady škody např. 377 MD/ 649 D, pokud by byla škoda dána k náhradě vlastnímu zaměstnanci, pak 335 MD/ 649 D, v rozpočtu bude příjem náhrady s odpa 3613 a pol. 2324.

Obec zvažuje vstoupit s Českou poštou do tzv. programu Pošta partner, v rámci kterého bude pošta provozována v budově v majetku obce. Obec bude hradit veškeré náklady spojené s provozem (vodné, elektřinu, vytápění a pod.) a rovněž má zaměstnávat pracovnici pošty v tom smyslu, že zaměstnavatel bude obec a ne pošta. V knize rozpočtová skladba uvádíte u paragrafu 2411, že se zde zařazují pouze provize a ostatní se účtuje jako o cizích prostředcích. Mám tomu rozumět tak, že výše uvedené náklady obce včetně platu zaměstnance se do rozpočtu nezahrnují? A jak se tedy budou účtovat?

Ano, rozumíte tomu dobře, nepatří ani mzda paní, co dělá poštovní činnost nebo jiné výdaje na tuto činnost či příjmy z činnosti pošty do rozpočtu obce. Ale to, k čemu se obec zavázala, že bude hradit - provoz - energie apod. do rozpočtu na 2411 také patří dle položek na druh výdaje a dále příjem z provize. Pokud ze svého účtu budete hradit něco za poštu a přijímat její tržby a nepovedete to na zvláštním účtu, tak je potřeba evidovat jako cizí peníze na ZBÚ a to zápisy přes položku 8901, např. příjem pošty před převodem na účet pošty zápisem 231 8901 MD/ 378 D a převod pak jen 378 MD/ 231 8901 D, výdaj za poštu, který by vám měla nahradit zápisem 377 MD/ 231 8901 D a příjem od pošty např. 231 8901 MD/ 377 D. Evidence na účtu 245 (cizí prostředky- samostatný účet) by byla také jen např. 245/378 nebo 377/245 a při převodech obráceně.