Dotazy

Naše město zakoupilo audiovizuální dílo na pěti ks DVD o obsahu několika kapitol ve specifikaci např. historie města, hornictví, turistika, současnost atd. Všech 5 ks DVD obsahují všechny kapitoly. V předávacím protokolu k faktuře je uvedeno, že zhotovitel předáním díla poskytuje městu výhradní licenci k užití díla a je plně oprávněn disponovat právy k duševnímu vlastnictví včetně autorských práv. Cena za dílo je Kč 70.000,-- a má sloužit k propagaci města. Domnívám se, že se jedná o nehmotný majetek a Vaše odpovědi na dotazy k tomuto tématu mě mou domněnku jen potvrzují. Jen si nejsem jistá zda mám tento nákup klasifikovat pol. 6119 jako pořízení jednoho ks díla s pořizovací cenou nad Kč 60.000, nebo pol. 5172 jako pořízení 5 ks DVD s pořizovací cenou Kč 14.000,- za 1 ks.

Jedná se o poskytnutí práva, ten počet DVD je zcela irelevantní, těch nakonec můžete nadělat stovky až tisíce, dle zájmu diváků :o), takže jsem pro právo na dílo, tj. souhlas s nehmotným majetkem, je to správně účet 014, ale položka 6119 s ohledem na zmatečné obsahové vymezení u 6112 je vhodnější, tj. nechte na 6119. A vést jako jeden majetek, můžete si na kartu dát poznámku o 5 DVD, ale opravdu to považuji za údaj zcela zbytečný - hodnota DVD je zanedbatelná. 

Zhruba od roku 2013 - 2014 pořizujeme územní plán včetně jeho změn jako neinvestiční tedy z rozpočtové položky 5169. Teď jsem se setkala s názorem, že by měl být pořizován jako investice na pol. 6119. Prosím, jaký je Váš názor?

Pořízení územního plánu se vyhodnocuje jako dlouhodobý nehmotný majetek, účet 019, pol. 6119. Aktualizace ÚP se zpravidla vyhodnocují jako náklad, tj. účet 518, pol. 5169. Pokud by ale některá změna ÚP byla natolik rozsáhlá, že by ve výsledku měnila významnou část původně schváleného ÚP, mohli bychom vyhodnotit jako technické zhodnocení ÚP - pol. 6119. Případně zpracování ÚP pro nová území. 

Obecně se tedy postupuje - nový ÚP DNM 019, pol. 6119, aktualizace ÚP náklad 518, pol. 5169.  Jak říkám obecně, někde na obcích si opravdu rozhodli, že ÚP není DM a evidují jako službu, někteří úředníci na MF mají tento názor, někteří ne, kraje většinou doporučují jako dlouhodobý nehmotný majetek - zkuste se radši i zeptat na názor vašeho příslušného kraje. Ten dlouhodobý majetek je vhodný někdy i proto, že se jedná o dost významné částky a z důvodu vypovídací schopnosti výkazů - je velmi zajímavé vědět, zda obec ÚP má nebo ne. 

Naše obec vybudovala v roce 2005 víceúčelové hřiště s umělým povrchem v ceně Kč 2.400.000,--. Životnost byla stanovena na 50 let. V současné době činí oprávky 562.000,-- a zůstatková cena hřiště je 1.838.000,--. Obec ale dospěla k závěru, že hřiště nevyhovuje současným potřebám a rozhodla se na místě původního hřiště vybudovat hřiště nové s jiným povrchem a celé hřiště ještě oproti původnímu rozšířit. Z původního hřiště zůstal jenom kamenný podklad, jinak bylo vše odstraněno. Můžeme v současné době původní hřiště dooprávkovat, poté vyřadit za majetku obce a do majetku zařadit hřiště nové? Nebo musíme postupovat jinak? Můžete mi uvést i účtování?

Kopíruji vám sem dotaz z 20.12.2016 "NED Demolice", tam jsme řešili podobný problém:

"Investiční odbor zažádal o investiční dotaci na demolici objektu. Ministerstvo pro místní rozvoj dotaci poskytlo, ale s podmínkou, že na místě bude stát dětské hřiště. Mám do pořizovací ceny hřiště naúčtovat i demolici (Kč 1 280 180,08 Kč) a zůstatkovou cenu demolovaného objektu (Kč 2 665 801,- Kč)? Přečetla jsem si na Vašich stránkách dotaz z 10/10 2016 Zpevněná plocha, který by této situaci odpovídal. Ale pak bude pořizovací cena hřiště téměř 4 mil. Kč a přitom se skládá ze 4 herních prvků v ceně cca 50 000,- Kč.

Doplnění, jak uvažovat: Není uzavřeno - je to k diskusi, ta vstupní ZC je opravdu vysoká, zda je to ekonomicky dobře...

Berme to ekonomicky - pokud je ta budova v hrozném stavu a odpovídá to stavu, že by ZC měla být nula, tak by se dalo odůvodnit, že prostě nebyla odpisována úplně dobře (postupem zohledňujícím skutečnou hodnotu) a mimořádný odpis by se asi zdůvodnit dal - nicméně náklady na demolici již do ceny investice ... Pokud je ta budova ale technicky v zásadě OK, tak je to prostě z ekonomického pohledu obětovaný náklad na to, že pořizuji nějakou stavbu. Jen mne tady zaráží ta cena - bude to skutečně stavba hřiště? Nebo jen umístěné 3-4 herní prvky někde v trávě ... - potom bychom skutečně pochybovali o tom, že by se to do ceny mělo dát...

Je to opravdu tak, podle vyhlášky, cituji "zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu", tzn. zůstatková cena demolované stavby vstupuje do ocenění nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení pak 081/021 ve výši ocenění v účetnictví. Náklady na demolici, jako náklad na vyřazení, také patří do ceny nového hřiště, zápisem 042/321. Uznávám, že související náklady jsou ve Vašem případě oproti samotnému pořizovanému majetku obrovské (všechny prvky za 50 tis. Kč nebo jeden?), ale do toho jste s tím šli, podle účetních předpisů je to v pořádku. Navíc máte z MMR na demolici objektu investiční dotaci a není jiný způsob, jak z demolice udělat investici, než považovat to za náklad související s pořízením nového DM."

Ve vašem případě je to demolice původního hřiště, které podle vás nevyhovuje, místo toho chcete postavit nové hřiště, a to i když to původní ještě bylo použitelné, nebylo technicky nevyhovující, ani nějak předčasně zastaralé - alespoň to tak vyvozuji, když  uvádíte, že nevyhovuje současným potřebám - pravděpodobně jste se prostě rozhodli umístit tam jiné herní prvky, např. vzhledem k věkové kategorii dětí, které ho využívají.  Připouštím, že není úplně jednoznačné, jak postupovat,  ZC původního hřiště je vysoká, ale přiklonila bych se mj. i podle diskuze výše k tomu postupovat podle vyhlášky a ZC hřiště i náklady na jeho demolici do ceny nového zahrnout (účetně 042/081 v ZC, vyřazení 081/021). Ve vašem případě jasně demolujete původní hřiště v důsledku výstavby nového. Možná ale zvážit i kvůli tomuto případu životnost majetku typu dětského hřiště celkově a nastavit např. 30 let? 

V červenci jsme zařazovaly do majetku budovu ve velmi špatném technickém stavu. Dle znaleckého posudku hodnota činí 206.000 Kč. V srpnu a v září jsou již odpisy zaúčtovány. Probíhá u nás kontrola hospodaření a bylo nám doporučeno, abychom tuto budovu, vzhledem k jejímu stavu, neodpisovaly a proúčtované odpisy zrušily. Náš názor je, že každá oceněná stavba by se měla odpisovat. Máme pravdu a pokud ano, čím máme argumentova? Pokud by bylo možno, prosíme o odpověď obratem, kontrola je tady do zítřka.

Dle popisu v dotazu jste budovu pořídili a ocenili RPC podloženou ZP. Pokud  máte  na LV jako budovu, tak to do majetku patří a není důvod neodpisovat jí jen kvůli špatnému stavu, ten naopak musíte zohlednit v odpisovém plánu a odpisovat jí rychleji s tím, že už nemá moc dlouhou životnost.  Také je důležitý váš záměr. Pokud byste jí pořídili za účelem demolice v dohledné době, např. společně s pozemkem a bylo záměrem vlastnit jen pozemek, tak se nemusela na účtu 021 evidovat - ale to jen dohaduji. Pokud jste jí ale nějakým způsobem získali do majetku a řádně ocenili, tak se má podle předpisů odpisovat  podle § 28 odst. 6 ZoÚ až do výše ocenění v účetnictví, odpisování se přerušuje jen u majetku přeceněného na RH. Ono odpisování nelze přerušit a když bylo ocenění dle ZP, tak moc nerozumím, jaký je záměr kontroly neodpisovat? Není to nějaké nedorozumění? Prostě účetní odpisování se nedá přerušit. 

Dodavatel nám realizoval investiční akci. Ve smlouvě k této akci byla mimo jiné uvedena dohodnutá smluvní cena a dále byla dohodnuta odložená postupná úhrada této ceny, za kterou jsme se zavázali uhradit určený úrok.Vyčíslení úroku včetně splátkového kalendáře bylo součástí smlouvy. Investice byla provedena, dodavatel nám zaslal 2 faktury, jednu za provedení investiční akce a jednu za finanční služby (úrok) podle smlouvy. Obě faktury mají splatnost 30.7.2027 a jejich součástí je splátkový kalendář, ve kterém jsou uvedeny pravidelné stejné půlroční splátky, rozepsané na splátky za investici a splátky úroku. Ve směrnici o evidenci majetku máme uvedeno, že součástí ocenění dlouhodobého majetku jsou i úroky z dlouhodobých úvěrů do doby zařazení majetku do užívání. Z toho vyvozuji, že do ceny investice započítám i uvedenou celou částku úroku, na který je sice splátkový kalendář, ale byl nám vyfakturován současně s cenou investice dle smlouvy. Je to tak? Pokud by uvedené úroky nebyly součástí ocenění DHM, bude předpis účtován MD 383 Výdaje příštích období/459 a každý rok 10 let v předpisu rozpouštět do nákladů předpis 562/383, platba 459/231 pol. 5141?

Ve směrnici to máte napsáno správně. Princip je takový, že do ceny investice může vstoupit jen poměrná část úroků za období do okamžiku zařazení majetku do stavu způsobilého k užívání. Takže rozhodující je znalost dvou termínů - jednak počátek období čerpání úvěru (počátek náběhu úroků) a okamžik zařazení majetku do užívání. Jako součást investice můžete zahrnout jen poměrnou část úroků "naběhlých" do okamžiku zařazení majetku, bez ohledu na to, že na ně máte vystavenou fakturu. Ve vašem případě tedy odhaduji, že počátkem čerpání dlouhodobého úvěru bude okamžik vystavení faktury. Pak je tedy také důležitý okamžik zařazení majetku do užívání. Jestli tedy např. zařazujete do majetku ve stejném okamžiku, jako byly vystavené faktury a zároveň vystavené faktury jsou počátkem vzniku úvěru, pak nemůžete do majetku zařadit žádné úroky a vše půjde postupně do nákladů - bylo by to tak proto, že věřiteli  nevznikl nárok na žádné úroky před okamžikem zařazení majetku do užívání. Pokud ale uplynula nějaká doba mezi okamžikem vzniku (čerpání) úvěru a termínem zařazení majetku do užívání, můžete poměrnou část naběhlých úroků zařadit do investice. 

Pro názornost na příkladu:
Termín čerpání úvěru: 1.7.2017 (např. faktura na 2,4 mil. Kč, půlroční splátky 120 tis.).  
Datum zařazení do majetku: 31.12.2017 

V tomto případě byste mohli jako součást investice zařadit úrok 120 tis. Kč (poměrná část odpovídající 6 měsícům mezi okamžikem vzniku úvěru a okamžikem zařazení majetku), zbytek by musel postupně do nákladů.

Pokud by to však bylo takto: 

Termín čerpání úvěru: 1.7.2017 (např. faktura na 2,4 mil. Kč, půlroční splátky 120 tis.).  
Datum zařazením do majetku: 1.7.2017 

V tomto případě byste nemohli jako součást investice zařadit žádný úrok (žádný do okamžiku zařazení majetku nevznikl). 

Pokud je o účtování - místo 383 je třeba použít náklady příštích období 381, jinak je účtování správně - 381 MD/ 459 D, každý rok v poměrné části do nákladů 562 MD/ 381 D a splátka 459 MD/ 231 D odpa dle účelu, pol. 5141. 

Popis situace: Město má v evidenci budovu – radnici MěÚ, ve které nyní probíhají stavební úpravy na základě doporučení externího statika. Dle některých vyjádření statika bude nutné některé části budovy vystěhovat a vše přemístit do jiných objektů. Tyto objekty jsou některé v majetku města, ale některé budou buď předmětem smlouvy o výpůjčce, nebo bude sjednána smlouva o pronájmu budovy. U všech objektů budou prováděny takové stavební úpravy, aby bylo možné objekty plně využít potřebám radnice MěÚ. Dotazy: 1. Stávající objekt – stavební práce a úpravy včetně pronájmů sloupů v souvislosti s prováděním sond pro statika (podlahy, stropy). Částky prací celkem za jednotlivá patra jsou nad hranicí 40.000,-Kč. Jedná se o opravu (pol. 5171) nebo TZ budovy-rekonstrukce, modernizace atd. (pol. 6121)? 2. Jiné objekty: a) Vlastní – stavební práce a úpravy včetně nákladů na přestěhování a zajištění přístupů k internetovému spojení. Stávající objekty zřejmě změní účel využití a předpokládaná výše nákladů bude opět nad hranicí 40.000,-Kč. Jedná se o opravy (pol. 5171) nebo TZ budov-rekonstrukce, modernizace atd. (6121)? b) Cizí (výpůjčka, pronájem) – stavební práce a úpravy včetně nákladů na přestěhování, a také zajištění přístupů pro telekomunikační a internetové služby. Objekty zřejmě také změní účely využití a předpokládané náklady budou opět nad hranicí 40.000,-Kč. V případné smlouvě by mělo být uvedeno konečné vypořádání nákladů. Bude se jednat o opravy (pol. 5171) nebo TZ-rekonstrukce, modernizace atd. (pol.6121) prováděné vypůjčitelem/nájemcem? 3. Nový objekt – dřívější i nové projektové a stavební práce. Lze práce uvedené v bodě 1.-2. brát jako vyvolané vedlejší pořizovací náklady k investici (pol. 6121)? Nebo tyto práce posuzovat samostatně viz bod 1.-2.?

1. Nevím přesně o jaké práce se bude jednat, tzn. nemůžu stoprocentně odsouhlasit TZ, ale když to vyžadovalo zásah statika, tak úpravy asi budou rozsáhlejší a spíše charakteru TZ. Pokud by se ale podlahy a stropy jen uváděly do původního stavu, pak je to oprava, pokud se budou provádět stavební úpravy (bourání nebo naopak stavění příček aj.), nebo budou mít podlahy či stropy nějaké nové vlastnosti, pak to je TZ. Pronájem sloupů pak s investicí souvisí, měl by do její ceny vstupovat.

2.a To je už trochu hraniční. Přiklonila bych se ale spíše k provozním nákladům, případně k TZ těchto objektů. Náklady na vyklizení a přestěhování můžete zahrnout do ceny TZ stávajícího objektu, rekonstrukci ostatních vašich objektů už bych více vnímala jako náklad na vaši činnost, v podstatě zajištění činnosti po dobu výstavby, ale uznávám, že to je k diskuzi. Protože ale budete své objekty rekonstruovat, uvádíte, že dojde ke změně jejich účelu, vyřešila bych to podle mě nejvhodněji tím, že dané zásahy zaúčtujete jako TZ těchto objektů (zůstanou i po přestěhování zpátky ve stavu po rekonstukci) a nebudete to přičítat do ceny TZ stávajícího objektu, to mi opravdu  v tomto případě vhodné nepřipadá. U internetu záleží, jak bude řešen, pokud nějaké dočasné připojení, pak je to náklad vaší činnosti, pokud trvale, pak lze zahrnout do ceny TZ. Jinak ale pro posouzení, zda budou dané zásahy opravdu TZ nebo oprava mám málo informací, pokud tam bude ta změna účelu, tak TZ ano, pokud ne, tak nemohu posoudit.

2.b  Nájemné za vypůjčené prostory by do ceny investice stávajícího objektu nemělo vstupovat, stejně ani náklady na dočasné připojení internetu, to už je jasné zajištění vaší činnosti. Zde se ale dostáváme do situace, že budete nejspíš zhodnocovat cizí stavby (pro jisté posouzení, zda je to TZ nebo oprava mám opět ale málo informací, když změna účelu, budeme předpokládat, že TZ, v podstatě to ale účel změní, když tam bude nově sídlit úřad), ale toto zhodnocení budete využívat jen dočasně. Pokud bude souhlas vlastníka s evidencí a odpisování TZ cizího objektu, eviduje se na účtu 021 a doba odpisování se volí dle doby, po kterou se očekává pronájem. V případě nesouhlasu vlastníka se nejedná o dlouhodobý majetek a je nutné časově rozlišit. Toto se podle mě musí dohodnout, jak to bude. Pravděpodobně ale TZ provedete, následně vyčíslíte a buď se započte na nájem nebo ho předáte po ukončení v zůstatkové ceně, pokud nějaká bude - záleží na dohodě s vlastníkem. Do ceny rekonstrukce původního objektu bych to nezahrnovala, je to opět pro zajištění vaší činnosti po dobu rekonstrukce původního objektu.

3. Projekt na investici vstupuje do její ceny. Ostatní viz výše - práce uvedené v bodě 2. bych posuzovala samostatně od rekonstukce stávající budovy. Tj. související výdaje by měly vstupovat do ceny DM objektu, který se zhodnocuje. 

Před 5 lety vybudoval zdejší spolek díky dotaci SZIF dětské hřiště s herními prvky (prolezka, houpačky, lavičky). Nyní doběhla udržitelnost a spolek hřiště daruje obci. Měli bychom zařadit do majetku v RPC. Předpokládáme, že životnost je 10 let, 5 let je majetek používaný. Můžeme použít jako RPC polovinu pořizovací ceny, kterou známe? Nebo musíme mít odborný posudek na určení ceny?

Odborné posouzení si stanovení RPC vyžaduje - ocenění může určit např. starosta nebo někdo s odborností ze zastupitelstva nebo správce majetku a může dojít k závěru, který popisujete, ale jde o to, že to musí podepsat. Ocenit dar může i dárce - např. jako přílohu ke smlouvě, pokud pak RPC odpovídá, tak by u tohoto ocenění také asi s kontrolory diskuse nebyla. S popsanou úvahou souhlasím, pokud se pod ní někdo podepíše s tím, že to tak skutečně je, tak vlastně pak je takový postup odborným posouzením. Směřuji k tomu, že podle mého názoru by ocenění majetku RPC neměla dělat účetní (pokud není zrovna zároveň znalcem v oboru), není to její kompetence, je to kompetence osoby odpovědné za účetní případ. Zápis bude např. 021 MD/ 401 D v hodnotě RPC, a to jako dar od jiné osoby, než je VUJ

Přecházíme od 1.1.2017 na nový program a s tím souviselo vložení veškerého majetku do PC, při kontrole bylo zjištěno, že některé účty nesedí. Proto jsem účtovala: částka: 48,40 408 0002/ 902 0905 1,- 021 0600/ 28,- 028 0052/ 1,- 031 0300/ 11,- 032 0011/ 15,- 902 0809/ 56,- / 408 0002 účtovala jsem prosím správně, nebo se musí ještě účtovat i na oprávky.

Pokud bych měla zkontrolovat jen účetní stránku, tak vyřazení/zařazení (ne)nalezeného majetku, popřípadě nejakých rozdílů v podrozvaze, neprobíhá přes rozvahový účet 408, ale přes podrozvahový 999, správně tedy 902/999 či 999/902.  U rozvahových majetkových účtů není účet 408 také vhodný (resp. on se nesmí použít ve vašem případě i kvůli nevýznamnosti a vliv na náklady a výnosy minulých let je zde opravdu zanedbatelný), nejsou to významné částky a pokud to nějak lépe nebudete schopni dohledat, tak byste to měla zúčtovat jako inventarizační rozdíl na účet 401, lze i 649 nebo 549 jako rozdíly při zaokrouhlování. I když jste doposud evidovali majetek jen v listinné podobě, tak jste nějak museli dělat inventury, rozdíly nejsou významné, ale jsou.  Doporučuji to tedy nejprve důkladně prověřit, může se stát, že rozdíl vznikne, ale vám vznikl u docela dost účtů a i když to jsou malé částky, tak opravdu nevím, jak vám dříve vycházela jejich inventarizace. Opravdu by to mohly být ty překlepy, moc se mi nezdá, že by vám to nesedělo u tolika účtů.

Pro úplnost ještě doplňuji správné účtování:

999/902  - 48,40

021/401 - 1,-

028/088 - 28,-

031/401 - 1,-

032/401 - 11,-

902/999 - 15,-

Chtěli bychom vyměnit povrch mostku - nyní dřevěné trámy za železné rošty.Konstrukce je železná. Bude se jednat o opravu nebo TZ? Cena cca 70 tis. V případě TZ (k čemuž se přikláním) měla by ZC těch trámů (pan starosta říká že žádnou nemají a že se spálí) vstoupit do TZ mostku? Dále jsme vybudovali bezbariérový sjezd k bytovému domu + chodníček. Každé eviduji v majetku zvlášť. Dát na § 2219 nebo 3612?

Nejprve k výměně povrchu mostku. Účetně máme TZ ve vyhlášce vymezeno tak, že je potřeba, aby uvedený zásah způsobil změnu účelu, technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Podle pokynu GFŘ, který lze podpůrně využít, se za "změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu" (např. u výměny oken). Také bych to u vás jako TZ nevyhodnotila jen z důvodu výměny povchu, ale argumentem pro TZ by mohlo být zvýšení nosnosti mostku. Tak to zvažte, ona se ta nosnost možná zas tolik nezvýší, když konstrukce byla a bude stále železná, zkuste se o tomto poradit s nějakým technikem, jak to ve vašem případě s tou nosností bude (např. budou tam moc jezdit těžší auta?). Jiný argument pro TZ mě ve vašem případě nenapadá, max. ještě nějaké výrazné rozšíření plochy pro přejezd (případně přechod). Pokud ale argument pro TZ nenajdete, tak ta výměna starého nevyhovujícího povrchu za nový (bez nových vlastností, zlepšení...) bude oprava.  ZC starých trámů by ale do ceny TZ nevstupovalo, to jen, když se bourá (byť i částečně) původní stavba z důvodu nové výstavby, vy však jen měníte povrch stávající stavby.

U sjezdu i chodníčku lze odpa 2219.

Jedná se o komunikace a chodníky. V evidenci majetku máme pouze „část“. Nyní máme zpracovaný passport a chtěli bychom v evidenci udělat pořádek. Máme tedy v plánu: 1. přiřadit komunikace a chodníky z evidence k passportu 2. vyřadit ty, které nebudeme mít k čemu přiřadit ? (081/021 a 401/081) 3. zařadit naopak ty, které nám chybí (021/401). Ale nejsem si jistá, jak máme správně ocenit ? Je možné ocenit komunikace i chodníky dle přílohy č. 15 –část pozemní komunikace(vyhláška 441/2013 - cenový věstník 1/2014)? Chodníky i komunikace odpisujeme 50 let. My ale chybějící komunikace a chodníky zařadíme v ocenění dle vyhlášky a nastavíme odpisování např. na 30 let, tj. odhadnutá doba životnosti ? 4. Celé po zpracování, ale před samotným zařazením, necháme projednat v radě obce a následně schválit v zastupitelstvu. Bojíme se do toho pustit, bude jednat o velké částky, a tak bych radši postup měla od Vás zkontrolovaný, abychom na něco nezapomněli.

1. Určitě je vhodné zhotovený pasport porovnat s majetkovou evidencí, ale také se skutečným stavem, protože - viz níže:

2. U těch vyřazení opatrně, raději si nejprve ověřte, zda opravdu nemají být v majetku, neexistují nebo nejsou vaším vlastnictvím? Proč jste je ale v majetku měli a "procházeli" jejich inventury? Na to pozor -  nemáte průkazné účetnictví, když neumíte identifikovat váš majetek. Pokud se vám některé chodníky či komunikace opravdu nepodaří jako váš majetek identifikovat, tak je jako manko vyřadíte zápisem 547/081 a 081/021. Ale na toto opravdu pozor, abyste byli v souladu se skutečností, nedělejte vyřazení jen proto, že v pasportu uvedeny nejsou, může jít o chybu, důležité je, jak jejich evidenci v majetku (vlastnictví) umíte prokázat a obhájit a zda opravdu existují (jsou identifikovatelné). Je také možné, že v majetku o nich máte nedostatečné info a některé mohou být právě ty, které byste pak na základě pasportu "znovu" zařazovali jako vícenález.

3. Pokud máte v pasportu uvedeny komunikace či chodníky, které nemáte v majetku, ale opět platí, že jste schopni je identifikovat (nejčastěji a nejsprávněji podle p.č.), reálně tedy existují a domníváte se (resp. dohledáte nějaký nabývací titul), že jsou vaším majetkem (na vašich pozemcích, je k tomu vhodné alespoň nějaké prohlášení někoho, bývá to např. u starších komunikací, kde nějaký pamětník potvrdí, "že to tenkrát budovalo MNV"), tak pak je vhodné zařadit je do majetku jako vícenález zápisem 021/401, správně v RPC, výpočet podle oceňovací vyhlášky bude naprosto dostačující, dá se to zvládnout a ušetříte za ZP :) Z hlediska odpisování pak, tak jak navrhujete, podle jejich stavu odhadnete zbývající životnost.

4. V případě vícenálezu není nutné schvalovat to ZO, ani projednávat radou, v podstatě ani starosta toto nemusí schválit, ale samozřejmě to udělat můžete. Dát ale do souladu účetnictví se skutečností musíte tak nebo tak, i kdyby vám to např. ZO neschválilo.

Do jaké odpisové skupiny zařadit a kolik let odepisovat autobusovou čekárnu, která je vyrobena z ocelového jeklu a na stěny jsou použity skleněné výplně? Musím do pořizovací ceny nové čekárny zařadit zůstatkovou cenu staré vyřazené čekárny, když zůstatková cena je vyšší než cena nově pořízené.

Kategorizace lze z ÚOS VI 21.12.11 nebo 21.12.19. V současné době již není součástí ČÚS č. 708 doporučená doba odpisování k jednotlivým odpisovým skupinám, dříve bylo pro ÚOS VI doba odpisování 50 let, což je na čekárnu hodně, čekárny bych zařadila tak max. na 25-30 let.  Podle § 55 vyhlášky je součást ocenění DM "vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu." Pokud jste tedy starou čekárnu bourali kvůli postavení nové, její ZC, ať je jakákoliv, do PC nové patří (042/081 v ZC, nezapomeňte pak starou vyřadit 081/021), stejně tak i náklady na demolici.

Jakým způsobem doporučujete prosím účtovat o elektrickém ohradníku proto divokým prasatům (částka ca 800.000,- Kč)?

Doporučuji do materiálu, účet 501, položka 5139. Volila bych analogicky jako majetek, který není dlouhodobý, např. u oplocenek apod. s tím, že životnost ani záměr pořízení není delší než jeden rok. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zkoušel jsem se dívat na internet... - podle mne to rozhodně není stavba ... Dále on ten ohradník není souvislý - je to vždy pouze na části území. Tedy i pokud bychom chtěli jako majetek, mělo by se jednat o několik majetků ... Souhlasím s Tebou, že musí říci, zda to opatření má být trvalejší než rok nebo ne. Pokud ne - plný souhlas - 5139 ... Pokud ale jasně řeknou, že předpoklad je delší než 1 rok, tak by to skoro vypadalo na 022 (několik ...).

V základní škole probíhá rekonstrukce školní jídelny. V rámci této rekonstrukce je fakturována demontáž stávajícího zařízení a následná montáž zpět na místo. Máme práce účtovat na 6121 jako součást technického zhodnocení nebo nechat na provozních výdajích na pol. 5169?

Považovala bych to za náklad vyvolaný investicí, pak by to patřilo na účet 042, pol. 6121. Předpokládám, že to vyvolaný náklad je - že jste zařízení nedemontovali a nemontovali zpět jen tak, ale právě kvůli rekonstrukci, např. jste za ním dělali nějaké rozvody nebo prostě při rekonstrukci překážel...

Ráda bych se s Vámi poradila o zaúčtování pamětní desky, kterou jsme nechali zhotovit v ceně 74 454,90 Kč. Deska je volně položená vedle kaple na obecním pozemku, tedy není to stavba. Prozatím mám zaúčtováno pořízení 042/321, při platbě ODPA-POL 6171/6129 - položkou si nejsem jistá, dala bych i 6127. Zařazeno mám 029/042, ale nevím, zda se to dle položky dá považovat za kulturní předmět a bylo by 032. Pamětní desku jsem dala do odpisů. Je to tak dobře?

Když je pamětní deska přemístitelná, tak by mohla být  i  kulturním předmětem, ale někdy je těžké zařazení na účet 032 obhájit. U vás navíc má asi vztah ke kapli? Pak i když není pevně zabudovaná, tak je asi záměrem její trvalé umístění, tak bych to jako kulturní předmět neviděla, ale asi opravdu ani jako stavbu, zařazení na účet 029 bude ve vašem případě asi nejvhodnější, položka RS pak 6129. Odpa je pro pamětní desky přesnější 3326. Já se přikláním k tomu, že by se odpisovat měla, stárnutím by se její hodnota zvyšovat nebo měnit, což je typické pro "kulturní předměty", až tak neměla. 

Kolegyně vyhrála v rámci akce Čistíme Česko tiskárnu. Soutěžní snímek pořídila v pracovní době na pracovním fotoaparátu. Tiskárnu by chtěla používat k pracovním účelům. Jak správně postupovat při zaevidování do majetku? Prosíme o radu, jak postupovat. Hodnotu tiskárny nevíme, nemáme k dispozici žádný doklad. Může pracovnice tiskárnu předat darovací smlouvou do majetku ÚMČ?

Neumím posoudit právní hledisko - jestli je tiskárna opravdu její nebo jí vyhrála jako váš zaměstnanec a vyhráli jste jí tedy vy. Z účetního hlediska je to ale v podstatě jedno, tak nebo tak jí obdržíte darem, tedy bezúplatně. Darovací smlouva nemusí být písemná (podle OZ je darovací smlouva povinná jen u nemovitostí - věcí zapisovaných do veřejného rejstříku - kn). Jelikož vám to nepředává VÚJ (museli byste to vyhrát vy od nějaké VÚJ, což je nepravděpodobné, i kdybyste jí vyhráli vy, tak tu akci pořádá nějaký spolek, co jsem tak našla), tak jí musíte ocenit RPC. Není to významný majetek, stačí tedy odhad ceny daného typu tiskárny z internetu a do majetku jí pak zavedete podle výše ocenění buď jako DDHM zápisem 028/088 a zároveň 558/649 (tento zápis se účtuje právě když to je bezúplatný převod od jiné než VÚJ - viz ČÚS č. 710), pokud by byla pod hranicí DDHM, tak jen 902/999.