Dotazy

Katastrální úřad provedl revizi katastru a sloučil nám v několika různých případech parcely do jedné. Většinou došlo k zrušení trvalých travních porostů v intravilánu obce - převod na ostatní plochu. V příkladech na stránkách většinou řešíte dělení pozemku. Konzultovala jsem s kolegyní a měly jsme několik verzí. Ta nejjednodušší byla, jen sečíst výměry a ceny a ty zrušené parcely vyřadit. Ale ještě nás napadly další možnosti: A) příklad parcela 1 a 2 – sloučení do parcely č.1 sečteny výměry a zůstala výměra 1+2. Neměnil se charakter pozemku Řešení : Z majetku bych vyřadila pozemek č.2 a u pozemku č.1 bych navýšila výměru i cenu? B) parcela 3 + 4 – opět sloučení do parcely č.3, ale 3 je ostatní plocha a 4 TTP – mění se na ostatní plocha, výměra zůstává. Řešení – stejně jako A) nebo musím vyřadit a přecenit č.4 RH a potom upravit pozemek č.3. C) parcela 5 + 6 obě původně TTP nyní sloučení do 5 s tím, že se mění TTP na ostatní plochu. Řešení – stejně jako a) jen sloučit a ponechat cenu? Nebo obě vyřadit a pořídit novou přeceněnou RH? Nebo ještě úplně jinak?

Pokud dojde revizí katastru ke sloučení nějaké parcely s jinou, tak se má ta sloučená z majetku vyřadit a její cena přičíst k té, ke které je slučována. Účetně se nic neúčtuje, jen se max. přeúčtuje analytika na účtu 031 (změna druhu pozemku). Pokud slučované parcely zanikají a sloučením parcel vzniká jedna nová, tak je správné všechny slučované parcely vyřadit a zařadit do majetku novou (napsat si na kartu poznámku, že vznikla součením parcel xxx), účetně opět nic, stav 031 se nemění, pozemky v souladu se stanovisky MF v tomto případě nepřeceňujeme, max. opět převod na jinou analytiku v rámci 031.  

Odpovědi na vaše konkrétní situace uvedu níže tučně:

A)  příklad  parcela 1 a 2 – sloučení do parcely č.1 sečteny výměry a zůstala výměra 1+2.  Neměnil se charakter pozemku
 Řešení : Z majetku bych vyřadila pozemek č.2 a u pozemku č.1 bych navýšila výměru i cenu? Přesně tak, sloučíte karty pozemků do jedné, tzn. k ceně prvního pozemku přičtete cenu a výměru druhého (zanikajícího) pozemku. Pokud se druh pozemku neměnil, není potřeba účtovat změnu na analytických účtech, tzn. účtovat nic nebudete, jen upravíte v majetkové evidenci.

B)  parcela 3 + 4 –  opět sloučení do parcely č.3, ale  3 je  ostatní plocha a  4  TTP – mění se na ostatní plocha, výměra zůstává.
Řešení – stejně jako A) nebo  musím  vyřadit a  přecenit  č.4 RH a potom upravit pozemek č.3. Řešení stejné jako v bodě A, jen navíc přeúčtujete pozemek č. 4 z analytiky pro trvalý travní porost na anylytiku ostatní plocha, tedy +- 031, celkově se hodnota 031 nezmění. Reálnou hodnotou při úpravách v KN pozemky nikdy nepřeceňujeme, RH se podle zákona oceňuje jen majetek určený k prodeji. Max. se dá v případě pozemkových úprav uvažovat o zařazení nového pozemku za RPC zápisem 031/401, ale to jsou výjimečné případy, kdy není jednoznačně vysledovatelné, z jakého původního pozemku vznikl a vzniká tedy opravdu při pozemkových úpravách nově.

C)  parcela 5 + 6 obě původně TTP  nyní sloučení  do 5  s tím, že se mění TTP na ostatní plochu.
Řešení – stejně jako a) jen sloučit a ponechat cenu? Nebo obě vyřadit a pořídit novou přeceněnou RH?

Opět řešení jako A a B. Fakt, že se pozemkovými úpravami mění druh pozemku nás neopravňuje k přeceňování pozemků, ponechává se původní historické ocenění. Opět tedy jen majetkově sloučit a ponechat ceny (sečíst ceny a výměry) a změnit analyticky druh pozemků.
 

Pořídili jsme zařízení úsekové měření rychlosti, jde o dva sloupy (na jeden z nich je vydaný územní souhlas) a zařízení měření rychlosti (kamery, software). Mám správně do majetku zařadit zvlášť sloupy (pol. 6121) a zvlášť zařízení (pol. 6122) nebo bude lepší zařadit jako jeden majetek na položku 6122. Kategorizace by byla u sloupů 25.99.29 a u zařízení 26.51.66.

Rychlostní radary včetně sloupů zařaďte jako technologické zařízení na účet 022 (analogicky např. jako u semaforů), RS odpa 2223, pol. 6122. Z hlediska kategorizace lze 26.51.66.

Obdrželi jsme fakturu za výrobu a montáž držáku varovného systému na hasičskou zbrojnici. Půjde o technické zhodnocení budovy nebo je možné účtovat jako údržbu?

Pokud máte varovný systém v majetku - buď jako technologii na účtu 022 nebo jako součást stavby zbrojnice (na účtu 021), tak výměna stávajícího držáku je oprava. Pokud však pořizujete varovný systém nově (nejedná se o opravu původního), tak je to výdaj související s pořízením, tzn. držák by patřil do ceny pořizovaného majetku na účet 042 - tj. jako TZ budovy (také záleží na ceně držáku - nad 40 tis. Kč účet 042 a položka 6121, pod 40 tis. Kč jen účet např. 549 a položka 5137) nebo pokud držák pořizujete zároveň s varovným systémem, pak účet 042 a položka 6122 a dokončený varovný systém byste pak zařadili buď na účet 022 jako technologii (v souladu s pokynem GFŘ) nebo případně také část (vnitřní rozvody) jako TZ zbrojnice na účet 021 (v obou případech by PC musela být nad 40 tis. Kč).

DSO prodává společnost s.r.o., vklad na účtu 061 ve výši 100 tis., prodej na základě znaleckého posudku bude za 4,5 mil. Kč. Přecenění reálnou hodnotou zaúčtuji 407 x 664 a při prodeji 564 x 407 ve výši 4,4 mil.Kč?

Přecenění na RH zaúčtujete 061 MD/ 407 D, prodej 377 MD/ 661 D, vyřazení 561 MD/ 061 D v hodnotě RH a 407 MD/ 664 D ve výši 407 (4,4 mil). Rozvahově určuje -  §59, odst. 2, vyhláška č.410/2009 Sb. 

Máme 3 stavby kapliček zapsaných na LV ( jako zastavěná plocha), ale nejsou na 021. Dle sdělení auditora má obec vytvořit kvalifikovaný odhad a na tomto základě vložit do majetku na 021. Nevím jak takový odhad formulovat a jak poté vložit do majetku? Dále obec měla most,který byl zdemolován(obec nic neplatila). Most vyřadím : zůst.cena 551/081 a cena účetní 081/021? Jak a kam zaúčtovat prodej materiálu z demolice? Jedná se o cca 300 000,-Kč( přesnou částku nevíme). Demolice proběhla v dubnu, zisk z materiálu bude později.

Pokud máte kapličky na LV (podle OZ jsou stavby součástí pozemku, tzn. na LV máte uvedeno, že se jedná o druh pozemku zastavěná plocha a součástí je u kapliček druh stavby např. stavba bez čp. nebo objekt občanské vybavenosti), tak je musíte opravdu dozařadit do majetku jako vícenález zápisem 021/401. Vícenálezy se oceňují reprodukční pořizovací cenou, což je jejich současná hodnota. Tu zjistíte nejsprávněji tak,že si buď necháte zpracovat znalecký posudek nebo zkusíte sami odhad podle oceňovací vyhlášky. Jelikož se ale jedná o kapličky, tak je na základě § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví oceňte 1 Kč - zařaďte na účet 021 tři kapličky, každou za 1 Kč. Toto ustanovení můžeme využít, protože neznáte jejich pořizovací cenu a jsou církevní stavbou. 

Co se týče mostu, účtování vyřazení máte správně. Prodej materiálu ze zdemolovaného mostu účtujte 231/644, odpa 2212, pol. 2310.

Obec staví na obecním pozemku novou hasičskou zbrojnici, na sousedním obecním pozemku, kde bude umožněno hasičům trénovat, obec vybuduje studnu, kterou budou používat hasiči. Položení rozvodu vody a elektřiny ke studni bylo objednáno samostatnou objednávkou již v loňském roce a účtujeme pod stavbu zbrojnice ( v tu dobu nebylo jasné, zda studna bude na obecním nebo cizím pozemku). Nyní si nevíme rady, zda studnu vč. vybavení (technické stanice, vodovodu, elektra, … ) účtovat jako samostatnou stavbu nebo společně se zbrojnicí ( vzhledem k již částečně uhrazenému rozvodu vody a elektřiny - hrazené ze stavby zbrojnice).

Správně je stavby po dokončení zařadit odděleně na jednotlivá inventární čísla a měly by mít asi i rozdílnou dobu odpisování, přípojky lze rovněž evidovat jako samostatné stavby. Účet 042 může být společný, zařazení 021/042 by však ji mělo být na 021 v kartách majetku dle jednotlivých identifikovatelných staveb. 

Jak je to se zbytkovou hodnotou u majetku. Může být majetek odepsán na nulu, i když se používá?

Zbytkovou hodnotu a problematiku nulové ZC máme podrobně popsanou v nové knize Majetek od str. 189 do str. 195. Pokud Vám stručně shrnu situaci, tak nulová zůstatková cena majetku není porušením zákona o účetnictví, který pouze stanovuje povinnost odpisování majetku v průběhu jeho používání, nikoliv však povinnost odepisovat majetek po celou dobu jeho používání. Zde nám ale do kolize vstupuje bod 6.1 ČÚS č. 708, který naopak povinnost odpisovat majetek po celou dobu jeho používání stanovuje. Je několik více či méně vhodných variant, jak toto neporušovat, ale víceméně bych doporučila snažit se odpisové plány tvořit, popř. aktualizovat podle reálných odhadů a zkušeností a pak se vyhneme problémům s tímto ustanovením. Především je vhodné v průběhu používání majetku odpisový plán aktualizovat, protože často se stává, že se na majetku provádějí rozsáhlejší opravy, které výrazně prodlužují jeho životnost a účetní jednotka je v odpisovém plánu nezohlední (např. oprava povrchu komunikací). Na druhou stranu je samozřejmě aktualizace odpisových plánů u každé individuální majetkové položky pracná a ne vždy vhodná (možná manipulace s dobou odpisování, např. u PO), proto doporučujeme spíše možnou korekci doby odepisování u jednotlivých skupin majetků s ohledem na postupnou zkušenost s dobou jejich životnosti (případně se věnovat finančně nejvýznamnějším majetkům).

Pokud to shrnu, odepisování majetku do nuly není chybou ve smyslu, že nedochází k porušení zákona, ale argumentem pro vytknutí ZC jako chyby může být znění ČÚS, které však zákonné vymezení překračuje, proto se v praxi nulová zůstatková cena běžně v praxi běžně vyskytuje, rozhodně nenarušuje vypovídací schopnost výkazů (ve smyslu vypovídací schonosti zůstatkové hodnoty je celkem jedno, zda třeba auto s pořizovací hodnotou 300 tis. Kč má ZC 0 nebo třeba 1000 Kč - to je pro interpretaci výkazů jedno), nevím o tom, že by plošně byla vytýkána. Určitým doporučením v tomto smyslu určitě je snažit se, hlavně u možných významných vlivů na VH,  snažit sestavovat a aktualizovat odpisové plány tak, aby ani nebyl důvod nulovou zůstatkovou cenu např. ze strany kontrolorů vytýkat - např. určitě není dobře mít v majetku zrenovovanou budovu v ZC 0 Kč, na druhou stranu u kopírky, která už pomalu dosluhuje Vám nulovou ZC nikdo vytýkat nebude (respektive pokud to někdo vytýká, tak si moc neuvědomuje, že toto neovlivňuje vypovídací schonost výkazů o kterou při odepisování jde v první řadě).

JInak aplikaci zbytkové hodnoty (v její od roku 2014 nové definici - viz bod 3.1 písm. f) ČÚS č. 708) obecně nedoporučujeme, její aplikace není povinná. Zvolenou hodnotu musíte zdůvodnit, její využití by mělo být opravdu výjimečné a určitě ne formou hromadného nastavení jedné zvolené zbytkové hodnoty pro více majetkových položek, tak jak tomu bylo před rokem 2014 -  to by pak naopak bylo porušení ČÚS, protože těžko zdůvodníte, že více i druhově rozdílných majetkových položek má stejnou  kladnou odhadovanou částku , kterou byste mohli získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku (třeba z prodeje do šrotu ...), po oděčtení předpokládaných nákladů souvisejících s vyřazením. Takže v reálu věci spíše zbytkovou hodnotu nemají.

Město eviduje dlouhodobý hmotný majetek (budovy, stavby) mimo jiné i pořízený v 70. A 80. letech v rámci akce „Z“. Majetek byl zařazen v pořizovacích cenách, které byly mnohem nižší, než by byly ceny v případě jeho nákupu. V roce 2011 byl majetek zařazen do odpisového plánu a následně bylo zahájeno jeho odpisování. Na majetku se neprovádělo téměř žádné technické zhodnocení, pouze opravy. Některé budovy a stavby byly při povodních v roce 2002 značně poničeny, byly na nich provedeny rozsáhlé opravy, avšak jen jako neinvestiční výdaj (převážná část prací byla hrazena z účelových neinvestičních dotací, darů a příspěvků). Nedošlo tedy k navýšení hodnoty majetku, přesto, že některý majetek byl za využití velkého množství finančních prostředků (řádově i miliónů korun) obnoven. Účetní hodnota tohoto majetku je tak oproti současné reálné hodnotě několikanásobně nižší. Ze strany některých zastupitelů byl vznesen požadavek sjednotit účetní a reálné ceny majetku. Nyní tedy zvažujeme prostřednictvím soudního znalce nechat majetek ohodnotit, a tím zjistit reálnou cenu jednotlivých staveb. Přitom vyvstala otázka, zda nepřehodnotit stávající účetní hodnoty těchto jednotlivých staveb a nepovýšit je na ceny zjištěné na základě těchto znaleckých posudků. Mohla byste nám prosím poradit, zda: • Lze vůbec provést přecenění majetku podle znaleckých posudků, aniž bychom se vystavovali nebezpečí nějakého zkreslení účetnictví (skokový nárůst majetku, odpisů apod.) • Jak případné přecenění zaúčtovat • Zda toto přecenění bude mít , kromě toho, že město bude znát současnou reálnou cenu svého majetku, další využití . Město nehodlá majetek prodávat, v současné době je v pronájmu nebo svěřen do správy zřízeným organizacím.

Současná právní úprava účetnictví nám přecenění majetku z důvodu narovnání účetního ocenění na jeho "skutečnou" hodnotu neumožňuje. V účetnictví je tak majetek oceněn na bázi historických hodnot, nejčastěji to bývá pořizovací cena (§ 25 ZoÚ), popř. RPC. U vás je to "historická" pořizovací cena. Opravdu tak vznikají někdy i velké rozdíly mezi účetní a skutečnou hodnotou majetku. Přecenit je podle účetních předpisů možné jen majetek určený k prodeji (na RH). Zkuste to takto zastupitelům vysvětlit. Chápu, že někdy se dělají i rozsáhlé opravy, které životnost majetku někdy i "donekonečna" prodlužují. Jako jediný nástroj pro jejich zobrazení můžeme ale použít změnu odpisového plánu daného majetku - zdůvodníte, že vzhledem k rozsáhlé opravě z roku xxx došlo k prodloužení životnosti majetku o x let, proto prodlužujete dobu odepisování. Účetní cena se ale, i v souladu se stanovisky MF k této problematice, v takových případech nikdy nemění, pořád zůstává na úrovni původní pořizovací ceny. Takový systém je prostě v ČR nastaven a nemůžeme s tím bohužel nic dělat, musíme dodržovat předpisy, tzn. nemůžete majetek takto přecenit. Ve vašem případě je tedy zpracování ZP zcela zbytečné - mohl by vám sloužit jen při případném budoucím prodeji.

Prosím o radu ohledně převodu komunikací a sítí (kanalizace, vodovod a veř.osvětlení), které jsou v současné době v majetku stavebníka, do majetku obce v hodnotě 1,- Kč za kus? Daňový poradce stavebníka doporučuje prodej obci např. za 10 tis. Kč za kus. Dle jeho názoru zde může vzniknout z daňového hlediska problém. Bylo by vhodnější provést bezúplatný převod mezi obcí a stavebníkem?

Převody za 1 Kč se běžně dělají. Ing. Nejezchleb nedávno psal jedné obci k tomu tyto poznámky: 

Převody za 1 Kč se celkem realizují běžně.

 Pokud se týká daňového dopadu:

• Daň z nabytí nemovitosti – obcí se netýká
• Daň z příjmů – na straně obce není co doměřit – stav je totiž takový, že i když by to někdo překlasifikoval na bezúplatný příjem podle nějaké obvyklé hodnoty, tak obec bude osvobozena v režimu kapitálového dovybavení – tedy zde jí riziko nevzniká
• DPH – obce se to nijak netýká

 Schválení přijetí za tuto hodnotu – smlouva dle mého názoru platná …, příliš nízkou cenu nemusím podle zákona o obcích zdůvodňovat. Nejsem právník a nejsem schopen posoudit, zda by někdo nemohl říci, že problém je v platnosti smlouvy – totiž cena, že je natolik symbolická, že se jedná o zastřený právní úkon – ve skutečnosti v podobě darování. Nicméně stejně si myslím, že pokud bude řádně schváleno nabytí nemovitostí zastupitelstvem, tak by z toho snad nikdo neměl zpochybňovat nabytí nemovité věci (o které tady jde) – ale to je věc nějakého právního vyjádření ….

 Obce tedy v těchto případech čelí jedinému problému – v účetnictví – totiž cena 1 Kč je natolik symbolická, že i my doporučujeme odchýlit se ve skutečně „křiklavých případech“ od konceptu pořizovací hodnoty a ocenit to na úrovni nějaké reprodukční hodnoty (tedy jako by to bylo přijato bezúplatně). Toto je krok samozřejmě diskutabilní – nicméně není o daňových dopadech – jen o otázce účetního rozhodnutí.   

 Takže zrekapituluji – nejsem si vědom, že by zde byly nějaké velké problémy v případě převodu za 1 Kč. Nejlepší by bylo, pokud by ze strany Městské části zazněly konkrétní připomínky – mohu zkusit k tomu připravit nějaké vyjádření (s výjimkou posuzování otázky platnosti takové smlouvy – jak jsme naznačil výše – aby to mělo váhu, ať je to vyjádření právníka). 

 S pozdravem

                                      Zdeněk Nejezchleb  

V našem městě se renovoval park, kde součástí byly ocelové oblouky (konstrukce), které stály na betonových základech ve výšce 1,5metru. Do majetku jsem tyto konstrukce zaúčtovali jako stavbu (betonový základ + oblouk). Nyní došlo k demontáži konstrukcí - ocelové konstrukce jsou uskladněny ve skladu a betonová část je zbouraná. Jak s tímto má město účetně naložit? 1, máme nechat ocelové konstrukce za cenu pořizovací, i když samostatně již neplní svůj účel a betonové základy jsou odstraněny? 2, máme ponížit cenu oblouků na ocelové konstrukce? (odečíst z ceny výstavbu betonového základu) 2a, má toto ponížení projít likvidační komisí? 2b, ponížení uskutečníme na základě listu o demolici? 2c, v případě ponížení ceny, kam zaúčtovat betonové základy? 2d, v případě ponížení stavby zůstanou jen ocelové konstrukce, budou dále vedeny jako stavba? Jedná se už o movitou věc, nikoliv stavbu pevně spojenou se zemí.

Po poradě s kolegou - že zůstávají jen základy, tak doporučuje vyřadit  kompletně celou stavbu zápisem 551/081v zůstatkové ceně  a 081/021 ve vstupní ceně stavby a aktivaci zásob (jako náhradní díly) - pokud chcete ty oblouky v majetku podchytit zápisem 112 MD/ 507 D.

Mám dotaz ohledně narovnání věcného břemene, V roce 2011 byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí o VB a zároveň na základě faktury uhrazena částka 14 760 Kč a v té době se budovala kanalizace, předchozí účetní bylo účtováno do nákladů 518 s pol. 5169. kanalizace byla dokončena, zkolaudována na konci roku 2015, zařazeno do majetku 021, 022. Nyní došla smlouva o VB, která byla dána 30.1.2017 na katastrální úřad - obec hradila návrh na vklad ve výši 1 000 Kč. Já teď řeším zda je správné účtování 558/pol.5137 028/088 a zařazení do majetku ve výši 1 000 Kč, nebo zda mám nějak opravovat tu úhradu? Ve smlouvě o VB je napsáno že se zřizuje ve výši 14 760 Kč a že bylo uhrazeno na základě fa v roce 2011.

Jelikož to byla jen smlouva o smlouvě budoucí, měla to bývalá paní účetní účtovat jako dlouhodobou poskytnutou zálohu a do nákladů to zúčtovat až při zřízení VB. Jinak až do konce roku 2013 se pořízená VB, kde je obec oprávněná, účtovala na účet 518, pol. 5169 a většinou se evidovalo jen mimoúčetně (pro účetní evidenci nebyla v předpisech opora). Jelikož ke zřízení VB dochází až teď, tak bych to zařadila na účet 028 (správně mělo vstoupit do ceny kanalizace, stačila by i smlouva o smlouvě budoucí - už ho máte jak vyčíslit). Není to ale významná částka, nebudeme kvůli ní tedy cenu kanalizace opravovat. Proto ho teď zařadíme na účet 028, a to v celé hodnotě (úhrada za něj + související výdaje). Jen pozor, od 1.1.2017 se výdaje za "podlimitní" (do 40 tis. Kč) věcná břemena (obec oprávněná), která nejdou do ceny stavby, účtují na pol. 5122, už nikoliv 5137. Účty 028 a 558 ale zůstávají. Poplatek za návrh na vklad tedy zaúčtujte 558/231 odpa 2321, pol. 5122 a VB k datu návrhu zařaďte zápisem 028/088 ve výši 15 760 Kč. Opravu nákladů minulých let nemusíme provádět. Oprava v druhu nákladů nemá žádný smysl.  Je také již zbytečné dodatečně nějak proúčtovavat zálohu. 

Naše obec z důvodu vypravení pohřbu opatrovance na základě Usnesení o dědictví zdědila, cituji z usnesení "oblečení, obuv, jiné věci zůstavitele zejména 1 ks televizor Tesla a 1 ks rádio, bez hodnoty". Nyní jsme byli vyzváni zařízením, kde byl opatrovanec umístěn k převzetí věcí z dědictví. Dle jejich sdělení se jedná o věci, které jsou již nepoužitelné a k vyhození. Můžete nám prosím poradit, jak se s tímto problémem vypořádat z hlediska zařazení do majetku obce? Případně o radu, jak se k tomuto problému postavit.

Když vypravíte pohřeb za někoho, o koho se nemá kdo postarat, tak obci vzniká pohledávka, když nestačí dědické řízení na její pokrytí, můžete žádat na MMR doplacení. Ohledně věcí - převezměte, škodní nebo likvidační komise dá doporučení k vyřazení a odvezete do sběrného dvora, nemusíte ani navádět a vyřazovat z majetku, když není hodnota - jen zvažte, zda se již vzhledem a zajímavostí nejedná o kulturní předmět, pak byste mohla zařadit na 032. Nedělám si legraci, zůstal mi v paměti článek, že je v úmyslu vyhlásit jako kulturní předměty všechny domácí spotřebiče vyrobené do roku 1985...

Obec uzavřela směnou smlouvu s fyzickou osobou, dle geom. plánu se obecní pozemek rozdělil na tři ,,nové", to samé se stalo s pozemkem fyzické osoby. Jeden nově vzniklý pozemek (217 m2)obec směnila s jedním nově vzniklým pozemkem FO (106 m2), u kterého vznikl rozdíl 111m2, který FO uhradila na základě rozhodnutí ZO 50,-Kč/m2 (celkem 5.550,-Kč). V účetnictví byl ale obecní pozemek o celkové výměře 722 m2 (před rozdělením na tři nové) zařazen ve výši 5,-Kč/m2, celkem tedy za 3.610,-Kč. Jak nyní zaúčtuji vzniklý rozdíl a zařadím nově nabytý pozemek (106 m2)? Budu Vám vděčná za rozepsání postupu zaúčtování.

Pro správný účetní postup je důležité vědět, zda jsou ceny směňovaných pozemků ve smlouvě uvedeny, ale podle popisu to vypadá, že ne, že máte jen uvedeno 217 m2 pozemku obce za 106 m2 pozemku FO a ZO rozhodlo o doplatku 50 Kč/m2  - to máte ve smlouvě nebo jen v rozhodnutí ZO? Podle popisu tedy budeme spíše pozemky oceňovat RPC - dala by se asi použít i ta cena 50 Kč za m2, ale mělo by to být nejsprávněji podle ZP nebo odhadem podle oceňovací vyhlášky. Pokud bychom oceňovali RPC 50 Kč za m2, bylo by účtování:

1. předpis výnosu ze směny 311/647 10850 Kč

2. předpis závazku 042/321 5300 Kč

3. kompenzace 321/311 5300 Kč

4. doplatek od občana 231/311 5550 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 5300 Kč

6. vyřazení směněného pozemku 554/031 v účetní ceně 1085 Kč

V roce 2014 jsme požádali o dotaci na revitalizaci. Bohužel už v době žádosti došlo k chybě a bylo potvrzeno, že se bude jednat o akci investiční. S tím jsem se vypořádala tak, že majetek bude v budoucnu zařazen na 029. Do konce roku 2016 byl majetek evidován na 042 a na podrozvaze slíbená dotace. 4.2.2017 přišlo avízo od SFŽP na částku 344.923,- Kč a teprve jsem se dozvěděla, že už 30.11.2016 byl předávací protokol a měl se tedy majetek přeúčtovat na 029. Protože jsem ještě neměla uzavřený majetek za leden, dala jsem zařazení do majetku z 042 na 029 dne 1.1.2017 a dál nevím co s dotací. Příjem částky 344.923 na účet je 9.2.2017, ale nejedná se o celou částku, ale o 90%, na avízu není zmínka o tom, jestli je to záloha a nebo celková částka. Uznatelné náklady byly 479.061,- z toho 80% byla slíbena dotace tedy 383.249. Zasláno bylo zatím 344.923 a zbytek 10% 38.326,- nevím kdy. Leden mám v účetnictví už uzavřený a peníze došly v únoru. Mám v únoru účtovat: odúčtování z podrozvahy: 383.249,- 955/999 předpis dotace : 383.249 346/403 příjem dotace :344.423,- 231/346 nebo účtovat o záloze 374? A jak s dotací? Správně mělo asi být zařazení majetku v 11/2016, účtování o dotaci 403 a 388 (nevím jakou částkou)? Ale co teď s tím? Je možné když tak nějak opravit rok 2016? Nebo mohu nechat majetek zařazený 1.1.2017, tímto dnem na kartu majetku přidat dotaci 383.249 (odpis dotace bude za celé 1. čtvrtletí 2017) a příjem dotace jenom 346/403 v únoru (bez účtování 388)?

V poslední době se, pokud jde o revitalizaci zeleně (různé terénní a sadové úpravy - zemní práce a osázení zeleně), přikláníme k účtování nákladů jako investičních - buď stavba na účet 021 nebo TZ pozemku na účet 029. Samozřejmě nemohu to takto kategoricky posoudit, když nevím přesný charakter zásahů, ale předpisy TZ pozemku u VÚJ umožňují (není zakázáno). Máme to podrobněji řešeno v nové knize Majetek. U vás navíc máte investiční dotaci, tam pak tedy opravdu musíte identifikovatelné stavby (např. chodníky, zpevněné plochy, nepřemísťované herní prvky) a související výdaje k nim účtovat na účet 021, případně celé jako jednu stavbu na účet 021. Záleží, jaké konkrétní práce jste prováděli. Různé parkové úpravy (zemní práce, osázení zeleně) nepřiřaditelné k pořizovaným stavbám (hraje zde také roli výše ocenění - neměli bychom ke stavbě herního prvku za 3 tis. Kč přičítat parkovou úpravu za 100 tis. Kč) lze vést i jako TZ pozemku p.č. xxx na účtu 029. Movité věci pak patří na účet 022 (do 40 tis. Kč patří na účet 028, to byste ale nesplnili podmínku investice, tzn. pokud byste v rámci revitalizace pořizovali movité věci, musela byste z těch, které by byly do 40 tis. Kč,  udělat soubor na účet 022).

Pokud byly práce dokončeny a předány 30.11.2016, tak jste správně měla dát do majetku ještě do roku 2016 - 4.2.2017 jste mohla ještě na kraj poslat opravené výkazy. Při zařazení nevadí, pokud ho provedete k chybnému datu, ale v rámci jednoho účetního období, zde je to ale meziročně. Pravděpodobně by šlo opravené výkazy poslat ještě i teď. Ale zas takový problém to není, chybným zařazením vám budou chybět odpisy za prosinec, pokud by to nešlo již na kraji opravit, tak nechte zařazení k 1.1.2017 s tím, že povedete v režimu opravy zařazení, dopočítáte odpisy za prosinec a leden a od února už začnete standardně odpisovat. Nevím ale, v jaké míře by to mohlo vadit podmínkám dotace (není to pravděpodobné, ale mohli by požadovat zařazení do majetku např. před odesláním předběžného vyúčtování). Jinak zařazení účtujete správně 029/042 (veďte to v majetku jako TZ p.č.  xxx - revitalizace zeleně).

Každopádně dotaci máte investiční, tzn. k datu zařazení majetku jste (ať v roce 2016 nebo k 1.1.2017) měla dohadovat předpokládanou výši přiznané dotace zápisem 388/403. Tento zápis tedy dodělejte (buď do 12/2016, nebo do 1/2017 - není problém vrátit měsíční závěrku), max. do února s tím, že rozpouštět dotaci je potřeba spolu s odpisy - tzn. za ty měsíce, za které provedete odpisy (prosinec a leden), dopočítejte zpětně i rozpouštění dotace a zaúčtujte jej 403/672. Pokud máte nastaveno čtvrtletní odpisování, tak je potřeba doúčtovat odpisy a rozpouštění za měsíc 12/2016 (pokud se Vám nepodaří opravit v r. 2016) a pak již za první celé čvrtletí 2017.

Nezmiňujete se o tom, že (příp. kdy) proběhlo konečné vypořádání dotace. Předpokládám, že k němu ještě nedošlo. Příjem první části dotace v únoru zaúčtujte tedy jako zálohu 231/374 344 923 Kč a v této výši zároveň 999/955 (máte v dotazu otočené strany - zápisem 955/999 vzniká podmíněná pohledávka, na str. D se snižuje). Nemohu takto "zdálky" posoudit, proč vám poslali méně a zda vám ještě něco dopošlou. Ale 10% "pozastávka" je u dotací běžná.  Další, co mě napadá je, zda jste celkové uznatelné náklady neměli ve skutečnosti nižší než původní v rozhodnutí, pak by konečná přiznaná částka dotace byla nižší. Toto musíte ověřit s poskytovatelem, případně podle smlouvy a podmínek a zjistit kolik je celková přiznaná dotace - abyste věděla, v jaké výši provést zápis 388/403, upravit podrozvahu (aby vám tam zůstala částka, kterou vám ještě mají poslat) a i k následnému vyúčtování. Pokud vám před provedením vypořádání pošlou druhou část, zaúčtujete to stejně jako první zálohu, včetně snížení podrozvahy.  Teprve k datu konečného vypořádání dotace (např. na základě definitivního přiznání dotace) zaúčtujete předpis 346/388, zúčtování záloh (y) 374/346. Ve vašem případě neúčtujeme v režimu dotace přijaté po zařazení majetku, protože vám byla přiznána před datem zařazením.

Dobrý den, v roce 2001 byla zřízena příspěvková organice MTS, které byl ZL svěřen majetek do správy a aby jim město nemuselo pokrývat odpisy, došlo údajně k dohodě, že MTS zavedli do majetku zápisen 021/901 (nyní 401) a k tomuto majetku odpisy neprovádí až k nově nabývanému majetku - viz níže výklad daňové poradkyně pí. Kittlové. Já celou problematiku chápu tak, že nyní auditoři narážejí na problém, kdy MTS má tento historický majetek ve své rozvaze, ale nikde k němu nejsou vidět ty 100% oprávky. Potřebuji tedy zkonzultovat, jak se k tomuto problému postavit, neb auditoři navrhují veškerý majetek u PO odepisovat (pro město finanční zátěž). Dle našeho názoru, by se spíše mělo přistoupit k opravě účtování, pokud to lze takto: 401MD/081D…..tím bychom docílili toho, že v rozvaze – aktivech bude vidět tento historický majetek, který je 100% odepsán. Daňová poradkyně: Otázka : Proč PO MTSB vede majetek (některý) v pořizovacích cenách a neprovádí odpisy. Příspěvková organizace Městské technické služby Bílina byla jako právnická osoba zřízena s účinností od 1. 1. 2001. Ve zřizovací listině v bodu 7. Vymezení majetku je uvedeno : PO MTSB se předává k 01. 01. 2001 do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití majetek ve vlastnictví zřizovatele, který je vymezen v přílohách č. 1 této zřizovací listiny. Od 1. 1. 2001 platí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací v § 28, obecně. Od 1. 1. 2001 Opatření Ministerstva financí č.j. 283/76 104/2000, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, ÚSC a příspěvkové organizace, navazuje na zákon č. 250/2000 Sb. Zákon umožňuje zřizovatelům příspěvkových organizací ÚSC vyhradit si právo spolurozhodování při nakládání s majetkem příspěvkové organizace. V době předání majetku do správy příspěvkové organizace nebyl ustálený názor na odpisování tohoto majetku ve vlastnictví zřizovatele. V účetnictví dosud nezachycený dlouhodobý majetek, budovy a stavby, byl uveden zápisem 021MD / 901D nyní (401D). S platností vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, bylo stanoveno použití metody odpisování dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011 formou změny metody a od 1. 1. 2012 plným použitím metody odpisování účtováním do nákladů. Bylo provedeno u majetku dosud odpisovaného a nově pořizovaného. Současně bylo zpřesněno obsahové vymezení § 26 odst. 2 písmeno a), jmění účetní jednotky, které nově zní: Jmění účetní jednotky obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek, s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku, a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu … Zachycení budov a staveb z roku 2001 není v rozporu s původním účetním zápisem. 27. 1. 2017 Ing. R. Kittlová Děkuji předem za pomoc při řešení tohoto problému.

Já si moc nemyslím, že by z předchozích právních předpisů nevyplývalo, že PO svěřený majetek od zřizovatele musí odpisovat (teď myslím z předpisů před rokem 2010). Podle mne to v nich bylo řečeno poměrně jasně a to včetně postupu dopočtu oprávek v případě takového převodu majetku na příspěvkovou organizaci.

Třeba starý ČÚS 512 k tomu uváděl následující:

4.10. Převede-li organizační složka státu nebo územní samosprávný celek (podle zvláštních právních předpisů) příspěvkové organizaci dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek, příslušná příspěvková organizace dopočítá účetní odpisy za období, kdy dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek užívala organizační složka státu nebo územní samosprávný celek. Účetní odpisy dopočítá příspěvková organizace podle výše odpisů jednotlivého druhu majetku, která je stanovena v odpisovém plánu. Odpisový plán je sestaven příspěvkovou organizací a schválen jejím zřizovatelem. Pokud po dopočítání odpisů má příslušný majetek zůstatkovou cenu, zaúčtuje jej příspěvková organizace na příslušný majetkový účet se souvztažným zápisem na účet 901 a na příslušný účet oprávek. Pokud po dopočítání odpisů zůstatková cena příslušného majetku nevznikne, bude nabytý majetek zaúčtován na příslušný majetkový účet se souvztažným zápisem na účet oprávek. Takto stanovený postup uplatní příspěvková organizace při převodu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud to zvláštní právní předpis nestanoví odlišně. 

Dle mého názoru tedy neodepisovat daný majetek bylo v rozporu s předpisy (o to hůře, jestli tato situace pokračovala i od roku 2012, kdy majetek odepisovala i Města). Jinak jen podotýkám, že takovéto ustanovení obsahovalo i "staré opatření" ještě před vyhláškou 505/2002 Sb. (k účtové třídě 0, čl. IV odst. 10)

Úplně správně bych měl dle mého názoru postupovat tak, že bych neměl automaticky udělat MD 081/ 401 D. To bych si správně měl dovolit pouze v rozsahu, v jakém by bylo provedeno vyoprávkování při svěření daného majetku (tedy v roce 2001) - jde mi o to, že pokud byla nějaká věc třeba nakoupena v roce 1999, tak asi nezdůvodním, proč by měla být hned ve 2001 plně vyoprávkována. Zbytek měl být řešen již výsledkově prostřednictvím odpisů - tedy tady by to správně mělo být na opravu nesprávností minulých let - předpokládám, že objem bude takový, že je to proti 408. Pokud to odmítnete a uděláte to celé proti 401 - je to na vás, dle mého názoru to ale dobře není.

V případě, že vám nevyhovuje odpisování na straně PO, musíte volit jiné majetkoprávní instituty (výpůjčka ...). Víc poradit neumím..ZN