Obec pořídila v prosinci auto v hodnotě 700 000 Kč. 350 000 Kč jsme zaplatili jako zálohu a na 350 000 máme úvěr. Úvěr byl převeden přímo na účet firmy, která nám auto prodala. 1. Firma, od které máme auto nám vystavila zálohovou fakturu na 350 000 Kč, kterou jsme zaplatili. Účt: 042/321 700 000 Kč, 321/231,6171,6123 350 000 Kč 2.Dále jsme od této firmy obdrželi fakturu na 350 000 Kč, ve které je uvedena celková částka za auto 700 000, odečtena již zaplacená záloha a k úhradě vyčísleno 350 000 Kč. Moc jsem nepochopila, proč jsme obdrželi tuto fakturu. Neuhrazená částka je vlastně výše úvěru a nejsem si jistá, co s tím. Účt: 321/ 451, 6171,6123 350 000 ?? 3.Úvěr začneme platit podle splát.kalendáře od ledna 2017. Účt: 451/231, 8124 splátka úvěru 562/231,6310,5141 úroky z úvěru

Zálohovou fakturu jste měla zaúčtovat 052/321 350 000 Kč, úhradu 321/231. Konečnou fakturu pak 042/321 700 000 Kč a 321/052 zúčtování zálohy 350 000 Kč. Pokud jste část faktury hradili přímo z úvěrového účtu, tak opravdu zaúčtujete 321/451 a tím se vám závazek vyrovná. Nevím, jak máte fakturaci s firmou smluvně ošetřenou, ale pro jistotu to ověřte a měli by vám dát konečnou fakturu, ze které vyplývá zaplacení celého závazku. Zkuste kouknout tedy i do smlouvy, jak to tam je řešeno, ale je jedno, z jakého účtu jim peníze pošlete, z konečné faktury by mělo být vidět, že kupní cena je celá uhrazená.

Co se týče účtování úvěru v roce 2017 - máte to dobře, jen je potřeba mít splátky na pol 8124 i uvedené v rozpočtu ve výši podle splátkového kalendáře. I úroky máte správně.

Chci podat žádost na opravu sochy sv. Jana Nepomůckého. Je to památka místního významu, socha je z pískovce. Socha , ale není zařazena do majetku obce. Jednou z podmínky je, že socha musí mít kartu majetku - přikládá se k žádosti. Prosím o radu jak sochu zařadit , ale hlavně za jakou pořizovací cenu.

Podle § 25 odst. 1 písm. k) oceňte jako církevní stavbu 1 Kč. Do majetku zařaďte jako vícenález zápisem 021/401.

Zakoupili jsme dle faktury od dodavatele dopravní značení, ale jde o takové ty hnědé tabule s nápisem zámek (podle mě jde o informační tabule), které jsou umístěny na cizí komunikaci. Dvě tabule jsou větší - jedna za 35 tis. Kč. Dále pět malých tabulek se stejným nápisem (menší provedení), jedna za cca 1600 Kč. Poradíte mi, prosím, jak účtovat a zařadit do majetku?

Je to turistická dopravní značka, tzn. brala bych je spíše jako dopravní značení. Umístění na cizích komunikacích je vždy problematické, kopíruji Vám sem k tomu ze zodpovězených dotazů. U vás by se dalo argumentovat ne zájmem o bezpečnost obyvatel, ale např. že jste pořídili  pro zkvalitnění podmínek pro cestovní ruch (tzv. turistické cíle). 

28/12 2015 Dopravní značky

Nevím si rady se zaúčtováním faktury za "instalaci nosičů", jedná se o umístění dopravních značek podél silnice III. třídy, která není obecním majetkem, ale byla vyvolána 5 let po dokončení rekonstrukce přírodního koupaliště kvůli parkování neukázněných řidičů. Nevím jestli je mám vést jako soubor majetku, Jedná se celkově o 4 kusy dopr.značek, ale se všemi součástmi je faktura ve výši Kč 54580,-.

Dopravní značky nejsou samostatnou movitou věcí, svým charakterem jsou nedílnou součástí komunikace. Proto není správné vést jako vlastní majetek, z hlediska charakteru se nejedná ani o TZ cizího majetku, protože dopravní značení původní komunikace nějaké vždy má...

Z toho důvodu mám stejný názor jako vloni, tak sem kopíruji část odpovědi ke stejné problematice: 

zkopírováno z dotazu z 27/2 2014

Navrhuji 549 MD, účty 543, 572 jsou také možné   - i zde je potřeba ošetřit usnesením rady s odůvodněním, proč pořizujete vy jako obec. Jedná se o údržbu cizího majetku. (Např. v zájmu bezpečnosti občanů...., i tak by ale měl pořídit vlastník, mohlo by se jednat i o  transfer - ale musel by pak existovat nějaký příjemce. Toto je potřeba rozmyslet dle jednání, která předcházela pořízení dopravního značení, které pro vaši obec povinné není).

V naší obci se stavěla silnice 1/49. Při této akci se vybudovala přeložka plynovodu v majetku obce a přeložka VO. Vše na náklady ŘSaD. Plynovod je o něco delší než původní. VO - jsou zde nové sloupy, místo dvou jsou tři, svítidla jsou umístěny na sloupech v majetku obce, původně na sloupech v majetku e-on, je zde i nové vedení v zemi. Dotaz: Jaký vliv budou mít tyto přeložky na majetek obce? Já osobně si myslím, že žádný. Vše zde původně bylo, obec to nic nestálo.

Kopíruji Vám sem obdobný zodpovězený dotaz. Je to opravdu diskutabilní, důležité je vždy zvážit, zda vznikl nebo nevznikl nový majetek.  Ve vašem případě bych se přiklonila spíše k tomu, že nový majetek nevznikl, že jde jen o technické řešení vyvolané přeložkou, kdy je jasné, že pokud přeložíte plynovod jinam, není technicky možné dodržet jeho původní délku (jiný terén apod.) a u VO to samé. Podle mě to tedy řešit nemusíte. ŘSD (VÚJ) náklady s největší pravděpodobností zahrnulo do ceny stavby. Zajímavý je případ světel, která jste měli na cizích sloupech, tam jste ale v majetku evidovali předpokládám jen ty světla, sloupy měl eon, takže tam se taky jen přemístily z cizích sloupů na vaše, nový majetek nevznikl. Nové vedení v zemi pak nejspíš souvisí s přeložkou VO, tam také nevidím důvod vzniku majetku, je logické, že přeložkou VO se přeloží nejen svítidla, ale i elektrické vedení.

2/10 2014 vyvolaná investice - odpověď diskusní!!!

Dobrý den, vážený a milý pane inženýre, obracím se na Vás s dotazem ohledně účtování vyvolané investice v rámci stavby D11. Snad se mi podaří správně formulovat můj dotaz. Předesílám, že jsem se snažila najít odpověď v různých materiálech i v aktuálních předpisech k účtování VÚJ, ale nejsem z toho moudrá. Kraj uzavřel s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodu o majetkovém vypořádání některých stavebních objektů dálnice D 11, které byly realizovány jako vyvolaná stavba - přeložka silnice III/32728, nadjezd této přeložky atd. Celkem se jedná o 6 staveb. Ve smlouvě je uvedeno, že se jedná o vyvolanou investici a realizace přeložek je z hlediska ŘSD zásahem do cizí věci (pozemní komunikace ve vlastnictví Kraje. Vlastníkem realizovaných staveb je vlastník původní věci. Tyto stavební objekty převzala do hospodaření SÚS Pk. Dále je v dohodě uvedeno, že ŘSD neslo veškeré náklady spojené s realizací přeložek a tyto náklady jsou zahrnuty do nákladů stavby dálnice D11. O tomto technickém zhodnocení bude ŘSD i nadále účtovat a odepisot uvedené majetek v souladu s účetními metodami. V dohodě není uvedena hodnoty vyvolané investice. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení mého názoru na způsob účtování: v žádném účetním předpise dle mého názoru není jasně stanoveno účtování (nejedná se o TZ odpisované nájemcem), domnívám se, že ze strany kraje dojde podpisem smluv o bezúplatném převodu vyvolané investice nebo dohody o majetkovém vypořádání (není podstatné ji to nazveme) k právnímu předání věci, tedy užívání, udržování apod., neboť byla a je ve vlastnictví kraje. Účetně však kraj neprovádí žádný převod hodnoty majetku (navýšení PC) mezi VÚJ, neboť veškeré náklady hradil investor, částka za předmětné stavby je v celkové PC D 11 a investor tedy účetně i daňově odepisuje. Kraj (účetní jednotka) provede záznam na kartě majetku o vyvolané investici a vzniku předmětných staveb, příp. doplní v majetkových registrech. Problém nastává v jaké účetní hodnotě. Je nutné tuto hodnotu uvést do smluv? ŘSD se tomu brání. Ještě mě napadá, že by ŘSD mohlo na své náklady nechat udělat odhad. Můj dotaz hlavně zní: musí kraj o tomto případu vyvolané investice účtovat? A kde najdu oporu v předpisech? Dívala jsem se do daně z příjmů, tam je to popsané z pohledu investora. Ještě bych se ráda zeptala, jak je to s případnou daní z příjmů u Pk. Velmi Vám děkuji za odpověď.

Musím říci, že mám s Ivou Schneiderovou velké dilema a skutečně nějakou jasnou odpověď nemáme (a chceme tedy toto nějak metodicky řešit i s MFČR). Raději ještě upozorňuji, že bych tu problematiku "vyvolaných" investic rozdělil do dvou částí

a) situace typu, kdy se jedná třeba jen o posunutí komunikace ... - tedy nic nového nevzniká, užitná hodnota je v zásadě stejná jako dříve - toto bych v dalším na straně vlastníka neřešil - dle mého názoru není ani moc o čem účtovat

b) situace typu, kdy skutečně vzniká majetek nový (nové napojení na stávající silniční síť ....) - tady již situaci považuji za hodně problémovou a budu dále řešit.

Ještě jen upozorňuji, že mi hodně podnětů k přemýšlení dal článek na následujícím odkazu:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d5638v7777-k-vyvolanym-investicim-podle-zakona-o-danich-z-prijmu-2-cast/

Pokud to zrekapituluji:

 - to že by vyvolané investice (i typu vybudování nového majetku) vstupovaly do ceny majetku najdeme v zákoně o dani  příjmů - §29 odst. 1, ve vyhlášce 410/2009 Sb. takovéto vymezení chybí (ale zároveň není vyloučeno, že by to šlo účetně do ceny stavby a musíme přiznat, že je to dokonce řešení logické, protože ta klasická vyvolaná investice je často podmínkou vzniku dané investice - tedy zapadá to do konceptu pořizovací ceny).

• - i když použiji zákon o dani z příjmů (tedy řeknu, že účetně přejmu daňové řešení), je to napsáno jako dispozice - tedy §29 odst. 1 poslední věta je "možnost", nikoliv povinnost - tedy je možné i dané ustanovení nevyužít
• - pokud si ještě uvědomím do minulosti - pokud takovou investici dělal soukromý investor (například vyvolané investice při přípravě parcel pro výstavbu RD nebo výstavba obchodního centra), tak jsme většinou na straně obcí bezúplatné převody majetku klasicky naceňovali reprodukční pořizovací hodnotou a do majetku je naváděli (ostatně, když se to převádělo za symbolickou 1 Kč, tak jsme někdy uvažovali, že to je neadekvátní ocenění a odchylovali jsme se od konceptu pořizovací ceny k ocenění reprodukční hodnotou). Samozřejmě výsledkem takového řešení bylo, že ten majetek byl potom v aktivech soukromého investora i obce - přitom jsme to nepovažovali asi za úplně chybné řešení, neboť soukromý investor to měl jako výdaj nutný s pořízením investice, obec to měla jako majetek s nějakým využitím (a s nějakou reálnou hodnotou) - s kterým dále disponovala - třeba vkladem do VaK, pokud se jednalo o kanalizační sítě .......

 Tak začínám mít takový pocit (a jak jsem telefonicky probíral i s Ivou), že když je to od soukromého investora, tak o tom moc neuvažujeme a ten majetek zduplikujeme, pokud je to ale od vybrané účetní jednotky, tak najednou máme problém, neboť jsme nastaveni na režim, že účtujeme "zrcadlově" - jedna strana vyřazuje a druhá naopak zařazuje ve stejné hodnotě. Na to je nastavena i kontrola PAP. Přitom začínám nabývat dojem, že skutečně správnou variantou by mohlo být chovat se stejně jako u soukr. investora - tedy stát nic nevyřazuje a u kraje (SUS) se zařazuje do majetku (opakuji - myslím tím nově vzniklé stavby, případně prokazatelně technicky zhodnocené stavby stávající). Skoro tedy směřujeme k tomu, že tyto nové stavby by se u kraje (SUS) měly nějak podchytit v účetnictví (uvědomme si, že nemáme nějaké ustanovení, které by říkalo, že nějaké bezúplatně nabyté věci v účetnictví vést nemáme).

Ve vztahu k výše uvedenému dle mého názoru stále můžeme ještě uvažovat s variantou (ve své podstatě analogicky používající dispozici podle §29 odst. 1 i pro účetnictví) - tedy, že stát nezahrne dané vedlejší stavby do ceny a skutečně naprosto reálně provede jejich odúčtování z majetku a kraj (SUS kraje) si to zrcadlově navede (druhou alternativou je také nedělat nic a třetí jít na variantu, že to udělám shodně jako u investice provedené soukr. investorem - tedy nacením si to v nějaké reprodukční ceně jako bezúplatně nabytý majetek a možná kvůli kontrolám KRK nebudu moc říkat, že je to od státu ...). 

Jinak ještě k těm dotazům:

-  podle mne není povinností ve smlouvách uvádět hodnotu daných staveb - toho se v zásadě domáhat nemohu. Pokud bychom se dohodli na variantě, že si to stát nepovede jako součást stavby D11 a bude to odúčtovávat z majetku, tak jen potřebuji nějaký dokument (i mimo smlouvu) indentifikující to, co odúčtoval (z 021, 081 ...)

-  z hlediska daně z příjmů - podle mne to musím podřadit pod bezúplatný příjem a u kraje bohužel zvýšit základ daně (i když bych o tom neúčtoval) - to samozřejmě platí pro 2014 - víme že pro rok 2015 se chystá změna

Určitě bychom to chtěli začít řešit s pracovníky MFČR... Je jasné, že to není usazeno a nějaké jednoznačné řešení asi moc nenajdeme. Zároveň bychom chtěli požádat lidi, kteří pročítají odpovědi na dotazy a myslí, že k tomu mají co říci, aby se nám ozvali na e-maily.

Máme Darovací smlouvu od jiné VUJ na motorovou stříkačku v hodnotě 240 185,-Kč, prosím jak zaúčtovat do účetnictví a jak do inventury,zda odpisovat?

Je to dar od VÚJ, musíte tedy přebrat v jejich ocenění. Stříkačku zařaďte do majetku zápisem 022 MD v účetní hodnotě, v jaké má předávající VUJ v účetnictví, 022 MD/ 082 D ve výši oprávek a 401 D v zůstatkové ceně, případně pokud vám sdělí i informaci o nerozpuštěné výši dotace, pokud původně na pořízení stříkačky VUJ nějakou dotaci dostala. . Informaci o výši oprávek, popř. ZC stříkačky k datu převodu vám VUJ na požádání sdělí (pokud není uvedeno ve smlouvě). Jen dejte pozor, aby vám odpisy navazovaly. Tzn. pokud došlo k převodu v prosinci, odpisy za prosinec ještě provede předávající VUJ a měl by vám sdělit ZC k 31.12.2016 a vy začnete odpisovat od ledna 2017. Odpisovat stříkačku určitě musíte, a to právě od měsíce následujícího po zařazení do majetku. Odhadnete zbývající dobu životnosti stříkačky a podle toho určíte zbývající dobu odpisování (podle ČÚS - nově pořízený použitý majetek). Pokud jde o inventuru, při ní pak ověříte, že vám byla stříkačka i "fyzicky" předaná. Jinak pro jistotu na předávající VUJ i ověřte, že ke stříkačce neevidují dotaci. I dotaci byste totiž od nich museli převzít. Pak by byl zápis 022 MD v účetní hodnotě/ 082 D ve výši oprávek, 403 D ve výši dotace a zbytek na 401 D.

Dosloužila nám rozhlasová ústředna účet 022 / v 12/2016 zcela odepsaná/. Odpisujeme 1xročně. Chtěla bych ji k dnešnímu dni vyřadit. Na kartě majetku je uvedena pořiz. cena účetní 98142 Kč, oprávky 98142 Kč, zůstatková cena k 31.12.2016 0,- Kč, roční odpis 11 749,- Kč.Prosím jak tento účetní případ zaúčtovat? 1. 082/022 98142,- Kč, 2. 551/082 11749,- Kč?

Máte to naprosto správně. Majetek se odepisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k vyřazení, tzn. pokud odpisy účtujete 1 x ročně, tak opravdu zaúčtujete odpisy ústředny za měsíce leden až prosinec 2016 zápisem 551/082 a pak budete mít ZC 0 Kč. Vyřazení doodepsané ústředny provedete zápisem 082/022 v pořizovací ceně. Zde jen pozor - to, že je doodepsaná, automaticky neznamená, že ji musíte vyřadit. Naopak musíte mít důvod pro vyřazení - nefunkčnost, likvidace... 

Máme v majetku obce betonovou lávku přes potok s kovovým zábradlím. Stávající betonový panel i celé zábradlí byly nahrazeny novými. Celkové náklady s tím spojené (panel, zábradlí,práce) činí něco kolem 150 tis.Kč (původní hodnota lávky byla asi 20 tis.Kč). Parametry ani využitelnost se nezměnily. Jde o opravu nebo TZ?

Podle mého názoru je nejpřesnější vyhodnocení, že původní lávka byla vyřazena v důsledku výstavby nové lávky, a proto by se měla zůstatková cena původní lávky stát součástí nákladů na výstavbu nové lávky (viz § 55 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 410/2009 Sb.). Zápis by byl 042 MD/ 081 D (ve výši zůstatkové ceny původní lávky), 081 MD/ 021 D (v pořizovací ceně původní lávky, její vyřazení), 042 MD/ 321 D (pořízení nové lávky) a 021 MD/ 042 D (zařazení nové lávky do užívání). Vypadá to na odstranění plného opotřebení, ne jen částečného - částečné odstranění opotřebení = oprava, plné odstranění opotřebení je již spíše znovu pořízení majetku. 

DSO je 100% vlastníkem společnosti s.r.o. (vklad na účtu 061). Nyní VH DSO uvažuje o prodeji společnosti s.r.o. (v roce 2017). Bude vypracován znalecký posudek na prodejní cenu. Můžete mi prosím poradit, jak vše správně zaúčtovat?

Zaúčtování prodeje obchodního podílu bude jen zápisem 561 MD/ 061 D v pořizovací ceně podílu, předpis pohledávky z prodeje 377 MD/ 661 D ve výši prodejní ceny a inkaso 231 odpa (kmenový odpa prodávané společnosti) , pol. 3202 MD/ 377 D. 

Daňová problematika -  toto jsem našla např. na internetu, tak se prosím podívejte, jestli nemáte poradce, tak napište znovu, budu to počítat stále za jeden dotaz: 

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d25831v34191-ukonceni-ucasti-spolecnika-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-prodej/

Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným - prodej obchodního podílu

• Publikováno: 5.8.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2010/8

Ing. Ivana Pilařová

V následujícím článku Vám přinášíme druhou část příspěvku uveřejněného v časopisu Účetnictví v praxi č. 7/2010 na s. 5. V příspěvku věnovaném ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným se tentokrát budeme věnovat prodeji obchodního podílu.

část citace odkazu: 

Daňové dopady u právnické osoby

Prodává-li právnická osoba obchodní podíl, je nezbytné zjistit, zda je prodáván podíl na dceřiné společnosti (či společnosti z třetí země splňující obdobné podmínky jako dceřiná společnost), či na společnosti, která podmínky dceřiné společnosti nesplňuje.

Prodej obchodního podílu na společnosti, která není dceřinou společností

Daňové posuzování je velmi podobné situaci, kdy obchodní podíl prodává fyzická osoba ze svého obchodního majetku. Výnos z prodeje obchodního podílu je vždy součástí základu daně. Jako náklad lze uplatnit nabývací cenu obchodního podílu (§ 24 odst. 7 ZDP), případně další náklady související s prodejem podílu, obojí však jen do výše dosaženého výnosu. Ztráta z prodeje obchodního podílu je podle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP daňově neúčinná. V případě prodeje více obchodního podílu v rámci jednoho zdaňovacího období se posuzuje každý prodej samostatně, není tedy možné kumulovat zisky a ztráty z prodeje jednotlivých podílů.

Prodej obchodního podílu na dceřiné společnosti

Výnosy z prodeje obchodního podílu na dceřiné společnosti jsou u mateřské společnosti od daně osvobozeny, a to podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2. ZDP. Stejné podmínky pak platí i pro prodej obchodního podílu na společnosti ze třetí země za podmínek stanovených v § 19 odst. 9 ZDP (dále jen „dceřiná společnost z třetí země“).

Pojmy mateřská a dceřiná společnost jsou definovány v § 19 odst. 3 a 4 ZDP. Přitom je třeba dát pozor na to, že osvobození nelze uplatnit na výnosy:

• z prodeje podílu na dceřiné společnosti a dceřiné společnosti z třetí země, který byl nabyt v rámci koupě podniku nebo koupě části podniku,
• z prodeje podílu na dceřiné společnosti a dceřiné společnosti z třetí země, která je v likvidaci.

Ve vztahu k osvobozeným výnosům z prodeje dceřiných společností a dceřiných společností z třetích zemí je nutné důsledně použít ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého jsou veškeré náklady související s osvobozenými výnosy daňově neúčinné. Téměř jistě vznikne náklad ve výši nabývací ceny obchodního podílu, případně ještě další náklady jako zpracování znaleckých posudků, poradenství apod.

Mateřské společnosti jsou účetními jednotkami, proto bude o výnosech z prodeje obchodního podílu i o nákladech souvisejících s prodejem podílu účtováno. Osvobozené výnosy budou vyňaty ze základu daně v daňovém přiznání na řádku 110, zaúčtované související náklady pak budou vyloučeny na řádku 40 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Prodej obchodního podílu z hlediska DPH

Při prodeji obchodního podílu přichází v úvahu i posouzení dopadů na DPH. Počínaje 1. 1. 2010 je nutné vzít v potaz, že převod obchodního podílu je předmětem daně, přičemž do konce roku 2009 byla tato transakce postavena mimo předmět daně. Toto plnění je zákonem označeno za finanční činnost, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně na vstupu podle § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH. Uvedená novela má velký dopad do praxe. Na výstupu bude výnos z prodeje obchodního podílu od daně osvobozen, a bude tedy uveden na řádek 50 daňového přiznání k DPH. U vstupů souvisejících s tímto výstupem však není možné uplatnit nárok na odpočet daně. Dopad osvobozeného plnění do výpočtu koeficientu záleží na tom, zda plátce tento typ finanční činnosti provozuje jako doplňkovou činnost a zároveň ji uskutečňuje pouze příležitostně. Jedná-li se o doplňkovou činnosti provozovanou pouze příležitostně, výši koeficientu neovlivní a v daňovém přiznání bude údaj o výši tržby uveden navíc ještě na řádku 51 - pravý sloupec.

Mateřská škola naše PO žádá o dotaci na nové herní prvky pro dětské hřiště umístěné na zahradě MŠ. Celá tato dotace bude v částce 601 tis.Kč a skládá se z herních prvků od 9.900 Kč do 129 tis. Kč + montáž a dopravné.Zpracovatel žádá o rozdělení na investice a neinvestice. Máme tedy prvky, které jsou do 40 tis. Kč vyčlenit jako neinvestiční a ostatní jako investici a ostatní náklady (montáž a dopravné) rozdělit k jednotlivým prvkům. Já bych pojala dětské hřístě jako celek a celou dotaci bych vzala jako investiční. Náklady na DPH budou součástí uznatelných nákladů.

Ono pro vyhodnocení, zda zařadit prvky hřiště do majetku jednotlivě nebo vyhodnotit jako celek, je rozhodující, jak jsou prvky hřiště řešeny. Pokud je hřiště složeno jen jakoby z malých stavbiček, které budou na hřišti umístěny trvale, jsou pevně zabudovány do země, není záměr je např. přes zimu uskladňovat ani jinak přemisťovat, lze vyhodnotit hřiště jako jednu stavbu= jeden funkční celek a vést na účtu 021. Zrovna tak je možné i jednotlivé prvky, pokud splňují popsanou charakteristiku, vést samostaně jako stavby na účtu 021 a to bez ohledu na výši jejich ocenění (může to být např. klouzačka zabudovaná včetně základů, zpevněné plochy, doskoky, oplocení, ale i altán, atd.). Pro vyhodnocení je tedy primární konstrukční charakter prvků (jejich spojení se zemí, záměr je eventuálně přemisťovat), to má přednost před oceněním, neboť stavby se zařazují bez ohledu na výši jejich ocenění. Takže i prvek v ocenění pod 40 tis. Kč může být samostatně zařazen jako stavba na účtu 021, pokud splňuje popsanou charakteristiku. Teprve až v případě, že zjistíme, že prvky hřiště jsou technologicky řešené tak, že je lze přemístit, budeme řešit, zda je ocenění prvku do 40 tis. Kč (včetně), pak se jedná o DDHM a neinvestiční výdaj nebo je ocenění prvku nad 40 tis. Kč, pak se jedná o samostatnou věc (účet 022) a investiční výdaj. Z jednotlivých prvků s obdobným technologickým řešením (přemistitelnost a dobou použitelnosti delší než 1 rok), lze vytvořit i soubor na účtu 022, pak se tedy může docílit toho, že i z několika prvků v jednotlivém ocenění pod 40 tis. Kč vytvoříme investici. Takové řešení se může hodit právě v případě, že se kvůli splnění podmínek dotace potřebujeme dostat na investiční výdaj. Záleží tedy, jak hřiště vyhodnotíte. 

1.) Obec obdržela od Ministerstva pro místní rozvoj neinvestiční dotaci ve výši 600 000 Kč na chodníky (UZ 17027), mohu zaúčtovat do příjmů na položku 4116 ? 2.) Obec koupila keramickou vypalovací pec za 50 760 Kč. Obdrželi jsme na ní investiční dotaci od KÚ z POV ve výši 40 000 Kč (položka 4222) a dále jsme obdrželi od podnikatelů z obce finanční (sponzorský dar) na pec ve výši 23 500 Kč (zaúčtovala jsem na 3421/3121). V součtu jsme obdrželi 63 500 Kč, je to víc než stála pec a nevím jak to udělat v inventuře (majetku), když jí naúčtuji na 022 v pořizovací ceně 50 760 Kč, co dám na 403 (transfery) jako dotaci. Mám zaúčtovat dar od podnikatelů na jinou položku, aby to nešlo do majetku obce?

1) UZ je opravdu neinvestiční, takže ano, položka 4116 +UZ a oddělený org pro dodační titul, výnos skončí na 672, pokud se jedná o zálohu dotace před vypořádáním tak 231 4116 + UZ + Org. MD/ 374 nebo 472 (pokud vypořádání až po 12 měsících od přijetí) + org.

2) Jak dotace od kraje, tak dary od podnikatelů - obojí patří k peci na 403 (RS máte dobře), není problém s tím, že dotace je vyšší. Rozpouštět se bude proti odpisům v transferovém podílu, např. odpis 100, transferový podíl by vyšel 1,2, pak rozpuštění dotace 120 403 MD/ 672 D. Nevadí vyšší dotace,než je pořizovací cena, stává se to, nemusíte to nijak specificky řešit.  

Ohledně majetku (skříní), které obec pořídila už s úmyslem tyto darovat hasičskému záchrannému sboru pro účely jednotky v jiné obci. Je třeba tyto skříně zavést do majetkové evidence a následně vyřadit jako dar nebo lze už při pořízení zaúčtovat jako dar a přiložit darovací smlouvu?

Na pořízení majetku za účelem daru je pamatováno v předpisech; §20, písm.h, 410/2009 Sb. (Nadefinováno, že majetek pořízený za účelem bezúplatného předání se účtuje jako zásoby, tj. nemusí se dávat do evidence na majetkové účty).  Pořízení skříní lze zaúčtovat rovnou s položkou 5194, účet 543.

Na LV obce máme zapsanou stavbu, jedná se budovu kabin na fotbalovém hřišti, tato budova má i č.p., kolaudační ani žádné dokumenty k ní nemáme, tuto budovu nemáme v majetku obce. Prosím o radu jak postupovat, abych ji dostala do majetku obce (znalecký posudek, účtování 021/401), následně bude udělán projekt a chceme žádat o dotaci na rekonstrukci fotbalového hřiště a tato budova je součástí. 042/321. Náklady na znalecký posudek bych účtovala na 518? Dále nevím jakou stanovit dobu odpisování.

Když máte na LV, tak je prokázána existence vlastnictví, možná by šel zjistit nabývací titul, v KN mají evidovanou dokumentaci nabývacích titulů, na jejichž základě zapsali do KN. Vždy je potřeba k nabytému majetku mít nabývacíc titul, někdy jen výpis z LV nestačí. Z hlediska účetnictví by to pak byl tzv. vícenález - inventarizační rozdíl a zápis by opravdu byl 021/401 . ZP je možná zbytečně drahý, stačí stanovit RPC, buď si udělat odhad sami dle 441/2013 Sb., příp. porovnáním s obdobnou stavbou. Dobu odpisování - tj. dobu životnosti vám buď určí osoba odpovědná za majetek dle odhadu zbývající doby životnosti budovy nebo stanovíte dle odpisového plánu. Dobu životnosti by měl stanovit vždy ten, kdo za majetek odpovídá, za jeho správu, ne účetní. Já "od stolu" vám v tomto poradit nemohu. Části dotazu moc nerozumím, ale ano, pokud budete pořizovat rekonstrukci majetku, tak zápis přijatých fa za dílo bude 042/321 a úhrada 321/231 s položkou 6121 a po dokončení případné navýšení majetku o dokončené TZ 021/042. To hřiště v majetku máte? Píšete, že nemáte v majetku jen kabiny...

Potřebovala bych poradit, jak zaúčtovat následující věc. Starosta nechal vybudovat na ob. úřadě archiv ...pod schodištěm bude jakoby nová místnost ze sádrokartonů, která bude uzamykatelná. Ještě nevím, jaká bude cena - zda pod nebo nad 40.000 Kč. Mohu účtovat jako technické zhodnocení budovy (6171 6121) pokud bude nad 40.tis. nebo 6171 5137 + účet 549 pokud by bylo pod hranici tech. zhodnocení? A dále vybavení této "místnosti" - pokud bude jedna velká skříň nad 40.000 Kč, pak účet 022, jinak 028? Děkuji

No vlastně jste si odpověděla sama a vše dobře: 

zásah do hranice TZ ( do 40 tis. Kč, zásah do majetku typu TZ to je, mění se vnitřní dispozice a rozšiřuje se použitelnost) pol. 5137, účet 549, hodnota majetku se nezvyšuje, nad 40 tis. pol. 6121, účet 042 a hodnota budovy se zvyšuje, při zařazení bude zápis 021/042. 

Skříň do 40 tis. Kč - 558 a 028/088, pol. 5137; nad 40 tis. Kč: účet  042, po zařazení na 022 a položka 6122. 

V majetku mám odepsanou hasičskou Avii, koupili jsme nové auto částečně i na dotace.Naskytl se nám prodej , mám předpis 311MD/646D a příjem na 6171-3113 MD/311D, jak mám odepsat v majetku?

Pro příjem peněz z prodeje je vhodnější použít odpa 5512, pol. 3113 je v pořádku. Vyřazení vozu z majetku proběhne zápisem 082 MD/ 022 D ve výši pořizovací ceny, pokud je auto evidováno v nulové hodnotě, tak se oprávky rovnají pořizovací ceně.

Jakým způsobem promítnout v účetnictví riziko spojené s předpokládaným vystoupením členské obce ze svazku obcí k 31.12.2016? K rozvahovému dni popíšu situaci v Příloze, ale nevím, jak účetně zúčtovat rezervu na případné riziko budoucích peněžních odtoků (snížení budoucích výnosů z vodného a stočného).

Podle mého názoru je v tomto případě popis situace v příloze účetní závěrky dostatečným vyjádřením a není třeba vytvářet účetní rezervu. Vystoupením obce ze svazku by nemělo dojít k významnému zvýšení nákladů v budoucích účetních obdobích, rezervu bych proto zde neviděl. Vystoupením jedné obce nebude ani narušen předpoklad nepřetržitého pokračování v činnosti svazku v dohledné budoucnosti.

Doplnění "přemýšlení nahlas"  - jen jak jsme o tom uvažovali. Dojde asi ke snížení výnosů i nákladů a k vydání majetku i zdrojů. Účetní rezerva by měla být na budoucí peněžní odtoky... - to že bychom dělali rezervu na to, že budeme mít v budoucnosti nižší výnosy ze stočného - to spíše ne. Jedině, když by tím byl postižen majetek (majetek mi nějak zůstal a nebude přinášet výnos - tak to je třeba na OP, pokud se bude ze svazku ale vyndavat majetek - neboť byl vložen - potom zase jen do přílohy k závěrce ...)