Dotazy

Zastupitelstvo obce schválilo v plánu činnosti obce, ze kterého se odvíjí rozpočet pro letošní rok - "vyhotovení projektové dokumentace na společensko-kulturní centrum". Nyní proběhla architektonická soutěž na podobu centra. Byly vybrány 3 návrhy, ze kterých, po dalším jednání může vzejít vítězný návrh a uzavřena SoD na vypracování projektové dokumentace. Samotná investiční akce by se měla realizovat až po zhodnocení finančních možností jak dotačních, tak úvěrových. Jedná se mi o to, jestli už nyní mohu nahlížet na technické výdaje na soutěž a práci porotců, jako na investici (náklady související s pořízením DM), nebo náklady provozní, když zastupitelé schválili „pouze“ projektovou dokumentaci?

V případě, že by byl schválen záměr pořízení majetku, tak by do ceny DM vstoupily náklady i na variantní zpracování projektu, tj. včetně soutěže na vítězný projekt i zpracování vítězného projektu. V případě, že není schválen záměr stavby, tak rámcově vycházíme z interpretace NUR, který řadí výdaje sloužící k rozhodování o budoucích investicích do výdajů provozních. Pro větší právní jistotu je lepší, když to obdobně máte upraveno i ve vnitřní směrnici. Musím upozornit, že je lehké něco zařadit na 042, ale horší vyřadit jako zmařenou investici, tak by byla asi jistější ta volba provozního nákladu - tj. vyhodnotit soutěž na projekty jen jako podklad, zda se investice bude realizovat či ne. 

Obec postavila bytový dům pro seniory s osmi byty. 7 bytů je dotovaných z MMR - na 1 byt 600 tis. Kč - celkem tedy dotace 4 200 tis. Kč, 1 byt není dotovaný. Dům byl zkolaudován v červenci letošního roku. Vklad do katastru byl proveden ne jako dům, ale po jednotlivých bytech (na základě prohlášení vlastníka - spočteny jednotlivé podíly - prý to byla podmínka poskytovatele dotace). Já jsem tedy vzala celkové náklady, které byly účtované na 042 a rozpočetla podle podílů a zařadila do majetku po jednotlivých bytových jednotkách na účet 021. K sedmi bytům jsem přiřadila dotaci - po 600 tis.Kč. Vše bylo provedeno v červenci t.r. Jenomže do ceny jsem rozpočetla veškeré náklady i včetně venkovních úprav (okapový chodník, chodník k domu, ost. terénní úpravy). To mělo být asi zařazeno v majetku zvlášť (celkem hodnota stavby domu 13 700 tis. kč, z toho venkovní úpravy cca 500 tis. Kč). Odpisy dělám čtvrtletně, takže byty odpisuji od srpna t.r. - jsou tedy zaúčtované za srpen a září. Jak toto spravit - ponížit ceny bytů a zařadit chodníky a nebo to můžu nechat? 2. Tento dům byl postaven na místě bývalé MŠ, která byla zbourána, aby tam mohl být dům pro seniory postaven. Náklady na bourání jsem účtovala na účet 042 a zahrnula do ceny nového domu. Objekt bývalé školky jsem vyřadila(v lednu t.r.) - zůstatková hodnota byla 180 tis. Kč, neměla jsem ji připočítat na účet 042 a navýšit cenu nového domu - tedy jednotlivých bytů? Nejraději bych to nechala být, ale nevím.

1. Terénní úpravy obecně patří do nákladů souvisejících s pořízením majetku. U bytů tomu není jinak, protože bytová jednotka zahrnuje jednak byt jako oddělenou část domu a dále podíl na společných částech (pozemek, vedlejší stavba...). Okapový chodník i "ostatní" terénní úpravy by tedy mohly být považovány za související výdaj (záleží ale i samozřejmě na jejich charakteru). Jedině ten chodník k domu měl být spíše evidován samostatně. Pokud jde zjistit ocenění, tak jen rozdělte na 2 karty na samostatná inventární čísla - rozdělíte 021 i 081 a pak budete pokračovat u chodníku v jiném odpisování, pokud máte pro chodníky jinou dobu životnosti než pro budovy. Účetně se rozdělení na karty neprojeví. 

2. Uvažujete správně. Váš případ zcela odpovídá § 55 odst. 1 písm. e) vyhlášky, kde se uvádí, že součást ocenění majetku je vyřazení stávajících staveb z důvodu nové výstavby. Do ceny nově pořizovaného majetku pak nepatří jen náklady na demolici, ale i zůstatková cena vyřazovaných staveb. Zápis pro to je jednoduchý - 042/081 v ZC a vyřazení školky pak 081/021. Vy jste stavbu v ZC vyřadila pravděpodobně zápisem 551/081. Měla  byste navýšit cenu na účtu 021, což je samozřejmě nemilé - musíte přepočítat a doúčtovat odpisy, TP a rozpouštění dotace. Oprava vyřazení by pak byla jen -551 MD/021 MD. Je mi líto, ale toto by vám mohla kontrola vyčíst. 

Naše PO postavila Zahradní zděný zastřešený altán, který obsahuje otevřenou a zastřešenou plochu a skladovou místnost. Nevíme si rady s kategorizací DM, kam zařadit zařadit tuto stavbu. Na stavbu byl vydán souhlas s užíváním stavby a stavba byla zkolaudována.

Můžete použít 24.12.49 (ÚOS VI). Podle popisu to není budova. Pokud by to byla obvodově uzavřená budova, tak 12.61.49 (ÚOS VII). Kategorizace nemá žádný přínos, nemusíte se s ní trápit.

V příštím roce bychom chtěli v obřadní síni 1) položit nové celoplošné koberce. Dosud jsou tam parkety. Máme koberce dát na pol. 5139 a pokládku na 5171 nebo obojí může být na 5171? 2) vyměnit celé zastínění s tím, že nové se bude skládat ze záclon, dekoračních látek a roletek, které budou ovládány na dálku ovladačem, takže se povede nějaké el. vedení, které tam není. Celé zastínění by mělo stát 290 tis. U tohoto vůbec nevíme, jak zatřídit. Děkuj,

1. Pokud budete mít společnou fakturu, můžete celé na pol. 5171. Jen pokud je materiál na opravu kupován odděleně od práce, může se účtovat na pol. 5139 a práce na 5171. Pokud dojde k prosté výměně parket za koberce, tak jste vyhodnotili správně jako opravu.

2. Píšete, že budete měnit zastínění, pokud vyjdeme z pokynu GFŘ, jsou rolety, žaluzie, markýzy součástí budovy.  U vás budete muset vyhodnotit jednotlivé zásahy. Rolety, které budou dálkově ovládány, by mohly být TZ ve smyslu změny technických parametrů, popř. použitelnosti majetku. Tzn. ty byste mohla podle ceny účtovat buď jako TZ, nebo pokud pod 40 tis. Kč, tak účet 549, pol. 5137. Jen prostá výměna je pak oprava. Záclony, dekorační látky účtujte, pokud je chcete evidovat, podle ceny buď na účet 902 nebo 028. Doporučuji ale  ve směrnici uvést, že textilie se považují za majetek s dobou použitelností kratší než 1 rok, pak na účet 501. Elektrické ovládání bude asi  na 028, případně 029 (položky 5137,6122...).

Prosím, co se situací, kdy byla zničena část majetku, 022,028, vše řeší policie a pojišťovna, jak účtovat, vyřazovat, problém navíc majetek je z dotace a dobíhá 5-ti letá udržitelnost.

Nevím, v jakém rozsahu byl majetek poškozen, ale pokud není úplně zničený a není potřeba kompletní obnovy (v podstatě vybudování nového), tak ho vyřazovat nemusíte. U vás bych vyřazení (přes účet 547) ani nedoporučovala, když máte kvůli dotaci udržitelnost. Náhradu od pojišťovny a i případnou náhradu, kterou byste vymohli od viníka (pokud ho policie najde a on by zaplatil) účtujte na účet  649, pol. 2322 u pojišťovny, pol. 2324 u pachatele . Co se týče předpisu náhrad, u pojišťovny lze, až vám jí vyčíslí 377/649, u pachatele se předpis náhrady většinou nedělá, nevíte, jestli bude dopaden, zatím je to neznámá osoba, tam se pohledávky nepředepisují. Pokud předpokládáte, že pachatel bude dopaden, mohla byste pohledávku za ním vést max. v podrozvaze na účtu 947 (popř. jako dlouhodobou na 948, zde opět záleží na Vašem odhadu, jak dlouho by případný spor trval).

 Pokud jde o samotný majetek, tak předpokládám, že provedete jeho opravu (uvedení do původního stavu). Pokud byste jí nestihli letos, bylo by možné a vhodné udělat v rámci inventarizace k 31.12.2016 k poškozenému majetku na účtu 022 opravnou položku (vyjádřit dočasné snížení jeho hodnoty,  k drobnému majetku se OP netvoří) ve výši škody (buď vyčíslení od pojišťovny nebo vlastní odhad předpokládaných nákladů na opravu), a to zápisem 556/164 a protože máte na majetek dotaci, tak zároveň i zápis 403/672 ve výši transferový podíl x opravná položka. Až by byl majetek opraven, tak byste OP opačným zápisem zase zrušili. Pro rozhodnutí, zda OP vytvořit či ne bych vzala v úvahu výši škody. Rozsah poškození majetku když tak ještě doplňte.

Obec eviduje v majetku bezdrátový rozhlas (BOR). Samostatně jsou evidovány na účtu 028 přijímače BORu, které jsou na základě "Smlouvy o bezplatném zapůjčení" zapůjčeny obyvatelům. Fyzickou inventuru lze provést těžko, každý rok se pouze opisuje počet. Nevím, jestli je to účetně správně, evidovat na 028 a jestli můžeme vyřadit z majetku (na základě čeho). Těžko říci, kolik přijímačů např. při změně majitele nemovitosti skončilo v odpadcích.

Bezdrátový rozhlas pořizujeme nejčastěji jako soubor movitého majetku na účet 022 a přijímače pak vstupují do ocenění souboru.  Nevím, jak jsou přijímače u vás technicky řešeny a jaký jste měli záměr při jejich pořízení, podle popisu to u vás vypadá na nějaké malé přístroje, které jsou přemístitelné (občané je mají v domácnosti, nikoliv zabudované na domě)? Pak lze fyzickou inventuru opravdu provést těžko. Občané by vám museli např. podepsat čestné prohlášení, že přístroj mají. Záleží také, jak máte toto ošetřeno ve smlouvě o zapůjčení. Kdyby byly umístěny zvenčí na domě, tak to lze, ale jestli je mají uvnitř, tak by bylo pro vás nejjednodušší je občanům darovat, případně prodat. Zde dejte jen pozor, zda jste na to nečerpali dotaci a nemáte ještě udržitelnost (bývá 5 let).

Na tyto přístoje by šlo udělat i dokladovou inventuru např. na základě dokladu o zapůjčení, může to však někdo z kontrol nebo i ze zastupitelstva považovat za nedostatečné ověření existence vlastnictví. 

V letošním roce se nám povedlo donutit odbory provádějící investice k hloubkové kontrole účtu nedokončených investic (samozřejmě až po několikátém upozornění auditu, před tím kolegové pořádně neinventarizovali). Z této kontroly vyšlo najevo, že máme na tomto účtu 042: 1) roky staré projektové dokumentace k akcím, které se možná někdy dělat budou, ale už ne podle těchto PD, 2) Zmařené investice, 3) Zapomenuté faktury k akcím, které se již zařazovaly v minulých letech (vždy třeba jedna k nějaké akci), 4) Akce, které měly být opravy a měly se zahrnout do provozních výdajů také již v minulých letech. Žádám o radu jak s tímto naložit. Jednotlivě se jedná o malé částky, ale celkově se to pohybuje kolem 500.000,00 Kč (dle našeho rozpočtu významná částka). Zmařené investice by asi měly jít do zastupitelstva nebo do rady obce a pak odepsat, ale jak naložit s těmi zapomenutými fakturami a opravami. Opravy bych odepsala přes účet 408 a ty zapomenuté faktury asi také? Nebo se to má přiřadit k těm již dříve zařazeným technickým zhodnocením? Jedná se o částky kolem 50.000,00 Kč. A musí to také nějaký orgán města schválit?

1) Pro rozhodnutí, zda vyřadit jako zmařenou investici zápisem 547/042  či ne, by mělo být nejdůležitějším argumentem, zda chcete, či nechcete investici, na kterou je projekt zpracován pořizovat. Tzn. zde je to na uvážení, může to být zmařená investice ale může to i případně na účtu 042 zůstat s tím, že se případně v budoucnu projekt přepracuje tak, aby odpovídal současným předpisům, ale věcný záměr projektu (např. přestavba budovy bývalé školy na kulturní dům) zůstane stejný. Pokud by se záměr investice změnil, (z bývalé školy např. domov důchodců), tak by se původní PD jako zmařená investice vyřadila. Možná by byly vhodné k PD, kde se chce pokračovat v záměru, ale již nejsou plně využitelné opravné položky, a to zápisem 556/168 na základě doporučení inv. komise a případného i schválení radou, je to vliv na VH.  Rada obce, případně zastupitelstvo by se v tomto mělo vyjádřit ve smyslu, zda mají v úmyslu danou investici podle PD v budoucnu pořídit (např. se jen čeká na vhodný dotační titul). 

2) Zmařené investice zaúčtujte 547/042. Zde je jako podklad vhodné schválení radou popř zastupitelstvem (v logice, kdo o investici rozhodl, ten rozhodne o jejím neuskutečnění).

3) Opomenuté přiřazení dokladů k dokončeným akcím: Zde by měla rozhodovat významnost. U nevýznamných částek bych postupovala podle bodu 4.6 ČÚS č. 710 a vyřadila bych 551/042. Pokud by částka byla významná, pak 408/042. Zde není přesně stanoveno, jak významnost posuzovat. U obsahového vymezení účtu 408 se píše, že oprava musí být významná (260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto za minulé účtní období) a v minulých letech by ovlivnila VH. Tím, že jste nepřiřadila faktury k majetku při jeho zařazení, jste VH minulých let ovlivnila, odpisy se počítaly z nižších hodnot majetku, ale nebyly to asi částky významné. Nicméně se na to musíme podívat i z druhé strany, kdy pokud součet všech takových faktur bude ve významné částce, tak letošní VH zápisem 551/042 ovlivníte významně. Pokud se tedy v součtu jedná o významné částky, opravila bych raději 408/042.

Ocenění jednotlivých majetkových položek, kterých se faktury týkají, byste zvyšovala jen v případě, že by jejich částky (součet faktur ke každému jednotlivému majetku) byly významné, což zde nevypadá (píšete, že jednotlivě se jedná o malé částky).

4) Zde postupujeme podle § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jedná se o opravu nákladů předcházejících účetních období a zde také hraje roli významnost. Oprava se pak provádí na nákladové účty, který se mělo týkat, tzn. např. faktura na opravu by se měla zúčtovat 511 (408)/042. Zde bych opět posuzovala významnost v součtu.

Nesčítala bych ale opravy nákladů v bodě 3 a 4, jedná se o odlišné účetní případy, i když oba ovlivní VH letošního roku.

Dělali jsme opravu /TZ/ lesní cesty, která má hodnotu 3 405 742,29 Kč.Po kontrole ze SZIF, která se teprve uskuteční, bychom měli na toto TZ dostat dotaci ve výši 2 693 116,00 Kč. Máme po kolaudaci a tuto cestu mám zařadit do majetku, ale nevím jak, protože...Cesta je na k.ú.naší obce i obce sousední. Na našem katastru, ale máme část pozemku cesty, na které se opravoval povrch, ve výpůjčce od více soukromých majitelů. Pozemky cesty na k.ú. sousední obce máme ve výpůjčce od soukromých lidí, zemědělského družstva a část pozemku, který patří Státnímu pozemkovému úřadu máme v nájmu.Na kraji mně sdělili, že musím hodnotu povrchu /3 405 742,29/ rozdělit v poměru k metrům na jednotlivé výpůjčky od majitelů pozemků a tak ohodnocené zařadit oddělenou analytikou každou část "povrchu" cesty zvlášť do majetku.V našem programu "Majetek", bych opravdu musela dát každou část zvlášť, jinak to nejde. A jak rozdělit dotace? Účetní ze sousední obce dostala na stejný dotaz jinou odpověď a to, že může celé TZ, bez ohledu na vlastníka pozemku, zařadit do majetku pod jednou částkou a jenom pro svoji potřebu si na papír napsat rozdělení hodnoty povrchu cesty podle vlastníků pozemků. Časem možná dojde ke směně, odkoupení nebo něco pod. Prosím o odpověď, jak TZ v tomto aktuálním stavu mám zařadit do majetku, aby to bylo dobře.

Příliš tomu nerozumím, podle dotazu to vypadá, že nemáte lesní cestu v majetku a zařadíte jí až teď v hodnotě TZ? To není příliš dobře, mj. i kvůli dotačním podmínkám. Pokud nebudujete novou cestu, ale jen jí technicky zhodnocujete,  měli byste jí mít v majetku a následně k ní přiřadit TZ. Nebo děláte TZ cizí lesní cesty? Pokud jste budovali novou lesní cestu, tak se nejedná o TZ, ale o novou cestu. V dotazu také zmiňujete "na které se opravoval povrch". Pokud se dělala jen oprava povrchu, tak to není TZ a opět platí, že byste měli mít v majetku a opravu pak účtovat na 511. Prosím ověřte to a dotaz upřesněte (mohli byste i porušit dotační podmínky, jestli cestu nemáte v majetku), dotaci ze SZIF máte investiční nebo neinvestiční? Jinak co se týče zařazení, tam obecně dáváme jednu stavbu jako jednu majetkovou položku, ale mělo by být jako stavba přesně  identifikováno, to parcelní číslo , kde se cesta dělala, může být vhodné, spíše bych se přiklonila k rozdělení, ve stejném poměru jak rozdělíte stavbu by se rozdělila i 403.  Stavba je sice podle nového OZ součástí pozemku, ale pokud je cesta jako stavba vaše, tak na zařazení do majetku nemá vliv to, že nejsou vaše pozemky, máte to snad právně ošetřené - ale jen do určité míry, také můžete časem o stavbu přijít - to je však na právní poradu (alespoň to předpokládám, většinou se to řeší právem stavby, vy máte ale smlouvy o výpůjčce, tam záleží, jak jsou formulovány, je to méně jisté, ale to je právní otázka).

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Ona může být situace, že tam lesní cesta byla (používala to obec), ale nemáme nějakou pořádnou dokumentaci, že je to obce - tedy potom může nastat situace, že to ta obec nemá v majetku (prostě historicky tam cesta nějaká byla - asi ve vlastnictví někoho). Nyní mám smlouvy, že jsme uživatelem cesty /nájem, výpůjčky/ a začínám do toho investovat - potom skutečně je možné, že si to navádím jako TZ nějaké původní stavby (nicméně cizí) - jako bych zhodnotil najatý barák. No a nyní k otázce té evidence a případného rozdělení - já bych to klidně dal i do jedné jediné stavby s vyznačením, že je to na více parcelách - cizích. Má to jediný problém - pokud by ty pozemky nakonec na obec nepřešly, případně někde vznikl problém a mělo by nastat majetkoprávní vypořádání provedeného TZ - tak potřebuji mít podklady pro hodnotu vázanou na jednotlivý pozemek - což se mi případně určitě bude určovat lépe v okamžiku pořizování než třeba za 20 let, až vznikne nějaký problém. Z tohoto praktického důvodu bych rozumněl variantě rozdělit to po jednotlivých kartách - ale skutečně bych to udělal v případě, že takové riziko existuje (alespoň trochu)

Město dostalo požadavek na financování opravy věžních hodin na kostele. Pátrala jsem a zjistila, že věžní hodiny nejsou vedeny v evidenci majetku města, ale v archivu jsem objevila smlouvu o výpůjčce z r.2009 mezi naším městem a Římskokatolickou farností, ve které se uvádí, že půjčitel (farnost) přenechává vypůjčiteli (městu) do bezplatného užívání nebytový prostor ve věži kostela, a to za účelem umístění věžních hodin, které jsou ve vlastnictví vypůjčitele. (celé se mi to nějak nezdá - je to smlouva o výpůjčce a v předmětu výpůjčky je napsáno, že přenechává do bezplatného užívání nebytový prostor..) Dále jsem našla fakturu z r.2007 ve výši 46.400,- na dodání věžních hodin a montáž, kterou platilo město, ale tehdejší paní účetní to zaúčtovala jako opravu a do majetku nezaevidovala. Jak bych měla teď postupovat? Bude to jako inventurní nález? A jak potom s odpisy?

Ale uvádíte, že ty věžní hodiny dle smlouvy jsou ve vlastnictví vypůjčitele, tedy vaše. Ono s těmi věžními hodinami byly velké problémy, obce je nějak měly spravovat pro církev, byly povinné platit za správu a údržbu, ale většinou  nebyla města. Před několika lety jsem se tím zabývala, jednala jsem s jedním pánem, který byl na věžní hodiny ve správě obcí odborník, ale již nemohu najít výsledek. Pokud máte nalezený prokazatelný doklad, že jste je pořídili svým jménem a na svůj účet, tak bych je do majetku dala. Nejsprávněji jako opravu chyby, tj. vypočítat dooprávkování k 31.12.2011 a zapsat 406/082, pak odpisy za 2011 až 2015 a zapsat 551/082 a pak zavést na kartu majetku, pokračovat v odpisování včetně odpisu za 2016. Na kartu zavést v pořizovací ceně na 022 a v oprávkách na 082, rozdíl na 401 D.  

Věc: Stanovisko auditora k účtování oprav, rekonstrukcí či instalací věžních hodin a jejich příslušenství a nákladů na jejich provoz

Důvod zpracování: Žádost obcí o názor auditora

Datum zpracování: 10. 1. 2013

Vlastnictví a účtování o věžních hodinách

V případě pořízení věžních hodin je možné stanovit, že se jedná o účelové zařízení, které není nedílnou součástí stavby.  Rámcově vycházíme ze stanoviska GFŘ č. 6 k výkladu zákona o daních z příjmů.  Je tedy možné, že vlastníkem a/nebo provozovatelem věžních hodin může být obec, i když např. církevní nebo jiná stavba, ve které se věžní hodiny nacházejí, není ve vlastnictví obce. V takových případech by obec měla získat od vlastníka objektu povolení k umístění svého zařízení v objektu vlastníka včetně práva přístupu ke své věci a provozních pravidel, případně lze toto povolení výslovně uvést do nájemní smlouvy (v případě nájemních smluv se však zpravidla umístění vlastních věcí v pronajatých prostorách předpokládá). Pokud vlastníkem věžních hodin je jiný subjekt, než obec, je potřeba smluvně ošetřit pravidla provozu a financování.

Obce mohou věžní hodiny (mají plně charakter veřejného statku - potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně) vlastnit a/nebo provozovat, výdaj na pořízení a provoz věžních hodin je oprávněným výdajem obce, a pokud obec věžní hodiny vlastní, měly by být zachyceny v účetní evidenci obce. Obce tedy mohou věžní hodiny evidovat na účtu 022 (pořizovací hodnota nad 40 tis. Kč) jako věc (případně technologii), majetek odpisovat a přijímat na něj dotaci a technicky jej zhodnocovat. V případě, že by pořizovací hodnota byla do výše 40 tis. Kč včetně, tak by hodiny byly evidovány jako drobný dlouhodobý majetek (účty 028 a 088). Opravy a náklady na provoz je pak obec oprávněna vést v nákladech činnosti obce (účty 518, 501, 511, položky 513x, 516x, paragraf účelového členění doporučuji volit dle účelu objektu, ve kterém se věžní hodiny nacházejí).

Provozovat věžní hodiny a obdobná zařízení je rovněž možné převést na zřizované (příspěvkové organizace) nebo zakládané organizace ovládané obcí (obchodní a další společnosti).

Věžní hodiny umístěné v kostelech a kaplích měly obce v majetku tradičně i v období socialismu, kdy majetek církvím byl buď přímo odebrán, nebo obcím dlouhodobě výhodně pronajat (např. na 99 let apod.).  Není však jisté, že obce jsou schopny v současnosti k vlastnictví věžních hodin jako věci doložit nabývací titul. Pak by bylo vhodné se stávajícími vlastníky objektů, ve kterých se věžní hodiny nacházejí, narovnat vlastnické vztahy k věžním hodinám jako věci, která není nedílnou částí objektu.

V případě, že věžní hodiny jsou majetkem vlastníka objektu, je obec oprávněna na základě usnesení zastupitelstva v jeho kompetenci (§85 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, §85), případně rady, poskytnout vlastníku transfer (dotaci, příspěvek, grant), a to jak na pořízení, tak na zajištění provozování věžních hodin.

Transfer by se zařadil na účet 572, při úhradě by se volil paragraf dle účelu např. 3639 s položkou dle právní formy příjemce transferu (např. církve s položkou 5223 na provoz hodin, na pořízení dlouhodobého majetku nebo jeho technického zhodnocení s položkou 6223).

Výše transferu může vycházet z kalkulace, např. na základě odhadů spotřeby energií, z dalších nákladů, ale obec určitě není povinna hradit celé náklady, záleží jen na finančních možnostech a vůli obce.

Obdobně by obce postupovaly i u zvonů, např. u technologií automatického zvonění, zvonkoher apod.

                                                                                              Ing. Ivana Schneiderová

                                                                                              auditor, osvědčení č. 1840

                                                                                              v.r.

ð        

Obracím se na vás s dotazem ohledně nálezu majetku města a jeho technického zhodnocení: Obec bude přemisťovat boží muka . Zjistila jsem, že je nemáme v majetku, nacházejí se ale na pozemku obce. Nyní se mi dostala do rukou faktura za vybudování betonového základu, na který se budou umísťovat (bude se tedy jednat o stavbu). Musím tedy zavést boží muka do majetku obce za 1 Kč jako věc nalezenou. A dále účtovat jako o technickém zhodnocení? Nebo jako o nové stavbě?

Podívejte se na dotaz z 23.5.2016 "Křížek" tam je vysvětleno, že zařazování nalezeného majetku není tak jednoduché (není automaticky vaše jen proto, že se nachází na vašem pozemku, i když nový OZ udává, že stavba je součástí pozemku). Pokud jde o ocenění, tak by bylo vhodné jako kulturní památku ( zde případně jen jako církevní stavbu) ocenit 1 Kč a zavést do majetku zápisem 021/401. U přemístění záleží, jak ho vyhodnotíme, může to být TZ i nová stavba. U vás bych vyhodnotila spíše jako TZ - TZ by se evidovalo také na účtu 021, ale pod samostatným inventárním číslem.

Obec uzavřela smlouvu o zřízení inženýrské sítě, kde je v pozici oprávněný se služebnosti - jedná se o vodovod, který vede přes jedno parcelní číslo, ale je zde 8 vlastníků, je uzavřeno 8 smluv, úplata je bezúplatná, je nutné na každou smlouvu vytvořit VB a evidovat v RPC - 10tis, nebo stačí jedno na parcelní číslo pozemku?

Je to spíše na právní posouzení, ale jestli jsem to dobře pochopila, tak pokud vodovod vede přes jedno parcelní číslo, tak se jedná o zřízení jedné služebnosti k té dané parcele, takto to bude zapsáno i do k.n. Myslím, že stačilo vytvořit jednu smlouvu o zřízení služebnosti a uzavřít jí se všemu osmi vlastníky daného pozemku. To, že má pozemek, ke kterému služebnost zřizujete, více vlastníků, nehraje roli. Pokud má každý z nich 1/8, tak každý z nich vám povolil zřídit služebnost právě na té jeho 1/8. Zaveďte tedy do majetku jen jednu služebnost  - můžete jí podle § 16b odst. 5 zákona č 151/1997 Sb. ocenit částkou 10 000 Kč. Pokud vodovod ještě není dokončen, patří správně jako související výdaj na účet 042, pokud už je vodovod v majetku a služebnost k němu nebyla dohadována, tak teď už jedině na účet 028 v hodnotě 10 tis. Kč (nepřipočítávat již případné související výdaje, např. návrh na vklad už pak dejte do nákladů).

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Parcela s 8 vlastníky je klidně možná - to jsou třeba dědická řízení ve dvou generacích a už to je. Jinak v těchto případech se většinou skutečně uzavírá 1 smlouva, kde je 8 subjektů na druhé straně - no ale budiž. Já jen ještě k tomu automatickému ocenění na úrovni 10 tis. Kč - nelíbí se mi to takto automaticky - podle mne máme prvotně zkusit ocenit cenou reprodukční (tedy pokud vím, že za toto se platí .... Kč za metr... - tak touto cenou a teprve, když to nejsme schopni určit, tak půjdeme třeba na tu cenu zjištěnou ... - toto bych lidem chtěl připomínat - neboť se mi prostě nezdá, abych automaticky třeba na pozemku o 20 metrech čteverčních, který má reálnou hodnotu třeba 2 tis. Kč, dělal věcné břemeno ve větší hodnotě než je hodnota pozemku.

Nejsem si jistá následujícím zaúčtováním: 1. V příštím roce plánujeme revitalizaci rybníka - hráz a odbahnění. Nyní je vydáno stavební povolení a vypracována projektová dokumentace a posudek k ní - zařazeno na 042/231, 2333 nebo 2334 pol. 6121? 2. Lesní hospodářský plán - je uhrazena záloha 041/321, 321/231,1039 nebo 1036 pol. 5169 nebo 5179? 3. Bezdrátový rozhlas zařadím na 3341 s pol. 6121 nebo 6122?

1. Odbahnění můžete dát na 021 jako terénní úpravy, hráz jako stavbu, tzn. obojí lze na pol. 6121 (včetně souvisejících nákladů). ODPA je u rybníka vhodný 2341. Zde záleží, jestli na to např. budete mít investiční dotaci, nebo na vašem rozhodnutí, protože odbahnění můžete vyhodnotit i jako údržbu rybníka na pol. 5171. Pokud se rozhodnete pro investici, tak ale na dvě majetkové položky (zvlášť terénní práce a zvlášť hráz) a rozpočítat k nim poměrem související výdaje (PD bude asi jen na tu hráz - to kdyžtak ověřte).

2. Musíte mít ve směrnici stanoveno, zda LHP považujete za dlouhodobý majetek. Pokud ano, tak do 60 tis. Kč patří na účet 018. Při pořizování drobného majetku se účet 04x nepoužívá, účtuje se 558/321 a zařazení 018/078. ODPA 1031, pol 5179. Pokud nad 60 tis.Kč, tak patří na pol. 6119 a účet 019 + odpisovat. Pokud si stanovíte, že nebudete evidovat jako DM, pak účtujte jako službu na po. 5169.

3. Bezdrátový rozhlas je vhodnější jako účelové zařízení evidovat na účtu 022 (tedy pol. 6122) než jako stavbu.  Doporučuju na účet 022 zavést jako soubor (ústředna + hnízda) - pro budoucí nakládání s majetkem (budete určitě přikupovat další hnízda aj.).

1. Letos obec na základě darovací smlouvy dostala bezplatně pozemek od krajského úřadu. Do majetku jsem zavedla 031/401 v ceně, která byla ve smlouvě, bylo to ocenění převzaté od KÚ. Daňové přiznání z převodu nemovitostí jsem nepodávala. Nejsem si jistá, v jaké ceně se bude tento převod "přiznávat" v DPPO 2016. V ceně převzaté od KÚ, nebo se pozemek musí uvést do DPPO v RPC podle vyhlášky ? Na jaký řádek v DPPO se bude převod "přiznávat" ? 2. Obec nechala vytisknout kalendáře a pohlednice obce, určené k rozdání občanům. Prodávat se nebudou. Mám zaúčtováno na 501, 6171-5139, ale tuším, že to asi není úplně dobře ... Pokud nebude vše rozdáno do konce roku, musím "zbytky" někam zaúčtovat ?

1. Podle § 19b odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. jsou osvobozeny bezúplatné příjmy veřejně prospěšných poplatníků na kapitálové dovybavení. Ve finančním zpravodaji č. 3/2015 vyšel pokyn GFŘ D-22, ve kterém je kapitálové dovybavení vysvětleno jako zvýšení vlastních zdrojů (vlastního jmění) zakladatelem nebo jinou osobou. Od roku 2015 je tedy bezúplatné nabytí majetku podle výše uvedeného osvobozené od daně z příjmů PO, v přiznání ho tedy nikde neuvádíte (dříve se hodnota bezúplatně převzatého majetku z účtu 401 uváděla na řádku č. 30).

2. Nerozdané kalendáře a pohlednice musíte k 31.12. (pokud účtujete o zásobách způsobem B) zavést na sklad zápisem 112/501. Ve výši rozdaných můžete ještě navíc zaúčtovat 543/501, ale to pouze pokud byste občanům poskytovali jako dar, pokud budete občanům rozdávat jako propagační předměty, tak je nechte na účtu 501. Příští rok zavedete zpět do nákladů zápisem 501/112 a takto dokola, dokud je nerozdáte úplně.

Jednota Svitavy uzavřela prodejnu, proto obec nemovitost odkoupila i s pozemkem (st. parc.). Kupní smlouva je na 800 000,- celkem a není v ní rozepsáno cena budovy a pozemku. Je to asi hodně starý problém, protože pozemek není zaměřený. Nevím si rady, jak ohodnotit budovu a pozemek. Při sepsání smlouvy jsem případ zaúčtovala následně předpis 042/378, úhrada 378/231 Po zápise v katastru bych to měla dokončit, ale nevím jak. Moc prosím o radu.

Teď už jen stačí zaúčtovat zařazení pozemku 031/042 a budovy 021/042. Vždy se snažte v kupní smlouvě rozvrhnout (stačí alespoň trochu reálně) ceny jednotlivého pořizovaného majetku, pak můžete vyjít z kupní smlouvy a nemusí se toto řešit. Je to poslední dobou čím dál častější problém, tak na to do budoucna opravdu myslete. Pokud byste měli alespoň ZP, můžete z něj zjistit podíl ocenění pozemku a podíl ocenění budovy na celkové ceně a tímto poměrem rozvrhnout kupní cenu. Pokud ZP nemáte, tak nezbývá než vlastní rozvrh kupní ceny (nechávat dělat ZP jen pro účely zařazení majetku do účetnictví nevidím jako vhodné, ale je to samozřejmě Vaše právo). Můžete vyjít z oceňovací vyhlášky, ale to by bylo složité - musela byste postupovat jako u ZP, tzn. ocenit pozemek a budovu podle vyhlášky, zjistit podíl na celkovém ocenění a tímto podílem rozvrhnout KC. Když máte dvě majetkové položky, tak je to ještě únosné, ale můžete využít i vlastní rozvrh cen, pokud ho něčím podložíte. Ve Vašem případě by bylo nejjednoduší zkusit co nejvěrněji odhadnout cenu pozemku a budovu ocenit zbytkem kupní ceny.

IS - doplňuji sem okopírovaný dotaz a odpověď z minulého týdne, kde jsou různé návody: 

26/10 2016 ! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

Prosím o odpověď na otázku zda vstupuje změna územního plánu do majetku , tedy účtuje se na položku 6119 nebo pouze 5169.

Předpokládám, že máte územní plán zařazen v majetku na účtu 019. Potom při změně územního plánu záleží na jejím charakteru. Většinou se jedná o aktualizaci ÚP, pak správně účet 518, ODPA 3635, pol. 5169. Cenu územního plánu byste o pořízenou změnu zvyšovala, jen pokud by se jednalo o TZ, tedy pokud byste např. dělali změnu ÚP z důvodu zahrnutí nových lokalit.  Pokud byste jako TZ posoudili a náklady na změnu by byly vyšší než 60 tis. Kč, pak byste účtovala 041/321, úhrada s ODPA 3635, pol. 6119, zařazení 019/041 (zařazení po schválení nové vyhlášky od zastupitelstva).