Dotazy

Obec provádí rekonstrukci místní komunikace. Provádí se nová kanalizace, chodník a komunikace. Tyto budu účtovat na pol. 6121, (paragrafy: kanalizace 2321, chodník 2219, komunikace 2212). V rámci akce dojde k přeložce vodovodu za 479 tis. Vodovod je VAKU. Přeložka byla podmínkou pro souhlas se stavbou, aby vodovod nebyl pod chodníkem, ale pouze pod komunikací. Jak správně zaúčtovat přeložku? Položkou 6121 nebo 51XX, paragraf 2310? Vedlejší a ostatní náklady činí 200 tis. Mohu je rozúčtovat poměrem? Na část akce (komunikaci) máme dotaci.

Přeložka vodovodu je výdaj související s pořízením majetku dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., takže ano, také na 042 s položkou 6121. Z hlediska rozpočtu je možné zvolit jen jeden převažující odpa např. 2212, není nezbytné členit na všechny položky - kanál odděleně a chodník a to proto, že hodně vedlejších pořizovacích nákladů bude shodných pro všechny tři stavební objekty, z hlediska rozpočtu i výdajů je takové členění pracné a ne moc přínosné, protože ani nemůže být přesné. To jen abyste se zbytečně nemořila. Po dokončení akce je však správné rozdělit 042 na stavební objekty - tj. novou kanalizaci , chodník a komunikaci a vedlejší pořizovací náklady na ně rozdělit např. rozvrhem, tj. podílem stavebního objektu na celku vydělíme VPN a poměrem k jednotlivým stavbám přičteme. Dotaci můžete také poměrově rozdělit k jednotlivým majetkovým položkám, pokud např. není určena jen na komunikaci. 

Město má ve Směrnici o aplikaci reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji stanovenou hranici významnosti ve výši 1% aktiv netto účetní jednotky za minulé období zaokrouhlená na 50 tis. Kč. Významnost posuzujeme pro jednotlivé případy s výjimkou hromadných prodejů, kde se posuzuje v součtu. V roce 2016 jsme uskutečnili hromadné prodeje bytů, přičemž 1% aktiv netto činilo v roce 2015 po zaokrouhlení 9 050 000 Kč. Z důvodu aplikace vnitřního předpisu jsme u těchto prodejů o přecenění majetku na reálnou hodnotu neúčtovali. V měsíci září 2016 proběhl ve městě přezkum hospodaření za rok 2016. Firma XXX s.r.o. ve své závěrečné zprávě uvádí jako závažný nedostatek, že město nepřeceňuje majetek určený k prodeji na reálnou hodnotu, neboť účetní jednotkou stanovená hranice významnosti ve vnitřní směrnici je tak vysoká, že takový rozdíl mezi účetní hodnotou a reálnou cenou majetku nemůže prakticky vzniknout. Proto nelze toto doporučení (varianta od 2013), které může být vhodné pro ÚSC, které vlastní majetek s vysokou tržní cenou, u města použít. Žádný zákonný předpis neumožňuje stanovit si hladinu pro přeceňování majetku k prodeji takto libovolně. Je nám vytýkáno, že při určení této hladiny významnosti jsme nepostupovali podle ustanovení § 7 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., a ČÚS č. 701 Účty a zásady účtování na účtech odst. 6.5. Smyslem přecenění na reálnou hodnotu při účetní reformě bylo zachytit v účetnictví státu také údaje o tom, jaký je rozdíl mezi účetní a reálnou hodnotou majetku, který bude prodán, což ale závěrka města nezobrazuje ani u významnějších rozdílů. Vnitřní předpis je tedy nutno aktualizovat. Můžeme, prosím, požádat o vyjádření Vašeho stanoviska k závěru auditu?

Stanovisko k závěru zprávy ohledně významnosti k určení RH

Nejprve bych chtěla upozornit, že tabulka k významnosti prezentovaná na www.obecuctuje.cz vznikla tak, že tato významnost byla použita u přezkumů měst. Při kontrole auditorského spisu byla tato tabulka výrazně diskutována dohledem z KACR a stanovené významnosti byly uznány. Řešila se celková chyba rozvahy do výše 1% a nakonec z důvodu toho, že přecenění majetku určeného k prodeji na RH má hodně otazníků, způsobuje značnou chybovost v účetnictví obcí a významné zkreslení výkazu ZZ (najdete níže ve vysvětlení problematiky- zdůrazněno žlutě str.7) nebylo zahrnuto do součtu chyb z jednotlivých účetních metod a doporučené 1% auditorem k významnosti bylo uznáno, takže jako první bod pro argumentaci vaší volby bych uvedla, že tato tabulka s 1% u majetku určeného k prodeji k přecenění RH (rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou) byla KACR schválena jako přiměřená volba, a to dokonce 2x (kontrola u mě na spisy z KACR byla v roce 2012 a znovu v roce 2015) a rovněž byla akceptována auditorem, který dohlížel na kontrolu kvality rovněž v roce 2015.

Na obhajobu vaší volby bych dále upozornila na níže uvedené stanovisko MF (.. Rovněž je také možné upravit ocenění reálnou hodnotou vnitřní směrnicí, kde si stanovíte kdy a za jakých podmínek nebude účetní jednotka při prodeji přeceňovat reálnou hodnotou, protože by náklady na toto řízení převýšily výnosy*.

S ohledem na váš případ prodeje bytů (prodej 39 bytů, rozdíl RH od zůstatkové ceny činil v jednotlivých případech 15 tis. Kč až 168 tis. Kč je značně nevýznamný u účetní jednotky téměř s miliardovým majetkem. Rozdíl v součtu nedosáhl ani 0,5% aktiv netto. Zde aplikace významnosti s ohledem na cenu informace je určitě nezbytná.

 Závěr: Velmi nerada vstupuji do přezkumů kolegů auditorů. Můj názor však je, že auditor nemůže označit volbu významnosti pro jednotlivé účetní metody za nedostatek, že zde může auditor jen prezentovat svůj názor, případně doporučení. Auditor nemá odpovědnost za závěrku účetní jednotky, nemůže ovlivňovat rozhodnutí typu určení významnosti, ke kterému vás zmocňují účetní předpisy a označit je za chybná. Dále mám názor, že čím méně se účetně vykazuje přecenění majetku určeného k prodeji na RH, tím lépe pro vypovídací schopnost výkazů. U bytů, které se prodávají i několik let, je to i o poškození vypovídací schopnosti v oblasti finanční situace, kdy jsou sníženy náklady (při přecenění na RH se majetek již neodpisuje). Stále si myslím, že vámi stanovená významnost je správně a navíc ve vašem případě je více než vhodná.

Vysvětlení, na které je odkaz v této odpovědi, jsem vložila do dokumentů ke stažení pod názvem významnost RH 1% _ obhajoba dne 10.10.2016.  

Obec instaluje nový automatický kotel na tuhá paliva, původně zde byl starý kotel na ta samá paliva, což bych hodnotila jako opravu, současně mění i plastová okna za dřevěná, to bych asi také brala jako opravu. Ale současná kotelna nevyhovovala podmínkám a tak se v jiné části budovy zdí nová kotelna. Teď si tedy nevím rady zda to mám brát jako technické zhodnocení budovy a nebo také jako opravu?

Obecně u výměny kotle je běžnější účtování na opravy, ale pokud bychom argumentovali např. záměrem zeefektivnit vytápění, lze vyhodnotit i jako TZ.
U oken, pokud je to opravdu jen změna materiálu plastová za dřevěná, tak oprava. TZ by to bylo, pokud by se měnil stavební otvor nebo by se měnilo jednosklo za dvojsklo, popř. dvojsklo za trojsklo (pak lze argumentovat zlepšením tepelných vlastností).

Co se týče nové kotelny, tam už bych to viděla na jasné TZ budovy (přizdívá se).  
Budujete jí, protože stará nevyhovuje - asi se tam nový kotel nevešel? Protože stavíte novou kotelnu, ve které nový kotel umístíte (budete muset asi předělávat i rozvody), tak bych účtovala jako TZ jak kotelnu, tak i nový kotel (argumentovala bych změnou parametrů a  zeefektivněním vytápění).

Obec požádala E.ON o připojení nového odběrného místa na dětském hřišti. E.ON vyhověl a poslal smlouvu, kde jsou vyčíslené "oprávněné náklady" ve výši 12 500,00 Kč, můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat.

Pokud hřiště budujete , tak je to součást pořizovací ceny a účtuje se na 042 MD/ s pol. 6121. (042/321;321/231+ RS 3412,6121). Pokud je hřiště již v užívání, tak účet 549, položku doporučuji od 2016 5909. 

Obec kupuje pozemky a budovu prodejny od Jednoty. V kupní smlouvě jsou specifikované ceny jednotlivých pozemků i samotné budovy, což je super. Kupní smlouva je podepsaná 30.9. Kupní cena byla z našeho účtu zaplacena 3.10. ( zápis 042/231 3613 6121 u budovy, 3639 6310 u pozemků) - nebo musí být účtováno přes zálohu, když byla zaplacená celá kupní cena? Návrh na vklad bude dán nyní v říjnu. ...... Datum návrhu na vklad bude datum zavedení do majetku 021/042 a 031/042 ? Odepisuji čtvrtletně a zrovna se to ve čtvrtletí láme .... Pokud zavedu budovu do majetku v říjnu začnu budovu odpisovat od listopadu. Nákup je od Jednoty (není to vybraná účetní jednotka) , kolaudace domu byla v roce 1985, takže je to 31 let stará budova, ale zachovalá a funkční . Tzn. - že z pořizovací ceny (kupní) nastavím odpisy na 80 let ( máme ve směrnici budovy =80 let) a začnu odpisovat bez jakýchkoliv oprávek a podobně ???

V případě úhrady kupní ceny před datem návrhu na vklad je obsahově správnější zaúčtovat úhradu na účet 052, pol. je u pozemku 6130 (máte asi překlep). Výdaje související s pořízením (např. za GP) se účtují přímo na účet 042. Ke dni návrhu na vklad (podle ČÚS č. 701 je okamžikem uskutečnění případu pro majetek zapisovaný do KN den podání návrhu na vklad) zaúčtujte 042/321 ve výši kupní ceny a  zúčtování zálohy kupní ceny 321/052. Zařazení do majetku, jak správně uvádíte, také ke dni návrhu na vklad zápisy 021/042 a 031/042.

Co se týče odpisování, to se zahajuje v měsíci následujícím po zařazení. Správně je opravdu zahájení odpisování až v listopadu, pokud právní účinky = návrh na vklad vznikly v říjnu. V případě úplatného převodu majetku pak nezáleží na tom, zda se jedná či nejedná o vybranou účetní jednotku. Jelikož pořizujete použitý majetek, je potřeba sestavit odpisový plán pro zbývající předpokládanou dobu používání, tzn. je na Vás, jak zbývající dobu odhadnete. Pokud ale máte obecně pro nové budovy 80 let, tak nemusí být správně (a nemělo by být automatické) použít tuto dobu i pro nově pořizovaný použitý majetek. Nemusíte brát v úvahu dobu, po kterou odpisovala Jednota, opravdu by se u budovy měla odhadnout zbývající životnost. Pokud odhadujete na 80 let (např. vzhledem ke stavu budovy), pak Vám nikdo vytýkat nebude.

Chtěla bych se zeptat, do jaké skupiny se dle klasifikace majetku zařadí Monitorovací stanice ovzduší. Jedná se o kontejner o rozměrech cca 4x2,5m, který bude vybaven technikou na měření kvality ovzduší.

Jedná se o meteorologický přístroj, nejlépe se proto hodí 26.51.12 (ÚOS II). Co jsem tak hledala, tak životnost těchto stanic je cca 15 let, zhruba po této době je města obnovují (u takto specifické věci by Vám životnost Vaší stanice mohl upřesnit i dodavatel přístroje).

Objednali jsem dodávku a instalaci 6 ks tabulí pro označení "památný strom" v celkové výši cca 24,0 tis. Kč. Máme zařadit do majetku nebo jako materiál? Fakturu na zřízení ochranných prvků na přechodu pro chodce (různé plastové obrubníky, úchyty, patky). Majetek nebo materiál?

Cedule pro označení památného stromu můžete vést jako materiál na účtu 501, ODPA 3745, pol. 5139. Trochu nad tím přemýšlím, je to jedna cedule za 4 tis. Kč? A stromy jsou vaše - obce? Pak by asi bylo možné vést i jako DDHM - ale jednodušší by bylo říci, že nemají životnost delší než rok a nechat na tom materiálu ...nevím, jak vypadají a z jakého materiálu jsou. Ten materiál by možná měl mít nějaký argument s ohledem na ocenění a ta životnost se jeví jako argument vhodný. 

Pokud jde o přechod pro chodce, viděla bych to na TZ. Zde také záleží, jak je přechod evidován. Podle § 12 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích jsou součástmi místních komunikací též přechody pro chodce. Pokud je tedy komunikace ve vašem majetku, měl by být přechod pro chodce její součástí. Pak lze zřízení ochranných prvků vést jako TZ komunikace na účtu 021, pol. 6121 - pokud nad 40 tis. Kč, pokud podlimitní TZ, tak účet 549 a pol. 5137.
Pokud máte přechod v majetku evidován odděleně od komunikace, tak stejný postup, buď TZ nebo zásah pod hranicí TZ.

Pokud není přechod ve vašem majetku, tak to je horší. Zde je potřeba mít raději zdůvodnění - že pořizujete např. kvůli zvýšení bezpečnosti chodců.  Pak se souhlasem vlastníka vést jako TZ cizí stavby.

V případě, že by se jednalo o nevýznamnou částku - neuvádíte v dotazu, kolik jste za plastové prvky dali - např. kolem 10-25 tis. Kč, tak bych si spíše pomohla argumentací, že se jedná o materiál s dobou životnosti kratší než rok. Ona je u těchto prvků i trochu diskuse z hlediska definice TZ - nedílnou součást stavby to je, ale bylo by možné brát ty plastové prvky něco jako náhradní díly - materiál na opravu. Moc to vliv na modernizaci, zvýšení účelu nebo rozšíření použitelnosti nemá - takový argument je například u těch zpomalovacích pruhů, možná by šel použít i pro plastové prvky - tento poslední odstavec berte jako "přemýšlení nahlas" - variantní hledání argumentů pro zjednodušení evidence, pokud se jedná o "něco ne moc důležitého a drahého". 

Obec obdržela dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj na vybudování dětského hřiště. Pořídili jsme celkem 7 prvků, které jsou pevně spojeny se zemí. Na základě smlouvy o dílo platíme poradkyni, která za nás administruje kontakt s ministerstvem/ podávání žádosti, proplácení faktur a v příštím roce závěrečné vyúčtování/. Můj dotaz - jak je správné prvky zařadit - jako stavbu na účet 021 nebo na 022 jednotlivě i kvůli inventarizaci případně poškození, odcizení některého prvku. Náklady, které máme na poradkyni mohu rozpočítat do nákladů na pořízení dětského hřiště ?

Když jsou herní prvky pevně spojeny se zemí a je záměrem jejich trvalé umístění na hřišti, tak správně patří na účet 021.
Nemusíte zařadit hřiště jako jeden celek, můžete zařadit na účet 021 i jako jednotlivé herní prvky, bez ohledu na výši jejich ocenění. Záleží, jak hřiště vyhodnotíte. Když jako jeden funkční celek, kdy jednotlivé prvky mají přibližně stejnou životnost, pak do ceny stavby vstupují nejen herní prvky a jejich dopadové plochy, ale i např. lavičky a jiný mobiliář. Pokud zvolíte zařazení hřiště jako celku, s inventarizací není problém - na kartu si vypíšete jednotlivé herní prvky, doporučuji i spolu s jejich oceněním (pro budoucí zásahy). U případných zásahů do tohoto hřiště pak záleží na jejich charakteru - opravy herních prvků nebo jejich výměna patří na účet 511, pol. 5171, různé revize na účet 518, pol. 5169. Pokud přikoupíte nový prvek nad 40 tis. Kč je to TZ hřiště, pod 40 tis. Kč účet 549, pol. 5137. Při vyřazování prvků se pak postupuje formou vyřazení části stavby. Zjistíte poměr ceny vyřazovaného prvku na oprávkách (081/021), vynásobíte PC prvku x vypočtený poměr. Tím Vám vyjdou oprávky k danému prvku, odečtete je od PC a vznikne Vám zůstatková cena jen vyřazovaného prvku. Ve výši této zůstatkové ceny zaúčtujete 551/081 a prvek vyřadíte v PC 081/021. V případě odcizení místo účtu 551 použijete účet 547.

V případě, že mají stavbičky odhadem hodně rozdílnou životnost, tak je možné jednotlivé herní prvky a např. lavičky dát jako jednotlivé drobné stavby.

Co se týče nákladů na administraci dotace, musíte si podle bodu 7.1 d) ČÚS č. 710 určit ve směrnici, zda tyto výdaje zahrnujete či nezahrnujete jako náklad související s pořízením majetku a podle toho pak postupovat.

Obec uvažuje o koupi nemovitosti (bývalá hospůdka) v obci, která je na prodej přes realitní kancelář. Jak nejlépe postupovat při této koupi z hlediska obce? Musí být vypracován odhad nemovitosti? Nejdříve dojde asi k zaplacení rezervačního poplatku cca 50.000,- ( zaúčtuji 052/231 par.3639 pol.6121) - musí rozhodovat zastupitelstvo zvlášť o zaplacení rezervačního poplatku a zvlášť o koupi nemovitosti nebo zastupitelstvo rozhodne o koupi nemovitosti a na základě tohoto usnesení proběhne koupě? Prosím o popsání jednotlivých kroků obce, abychom postupovali správně.

Je dostačující, když zastupitelstvo obce schválí koupi dané nemovitosti. Do usnesení je potřeba jen řádně jí identifikovat - kupujete dům čp. x na st.p.č. x. Můžete samozřejmě do usnesení uvést, že zastupitelstvo bere ne vědomí, že prodej je realizován přes realitní kancelář, které bude zaplacen rezervační poplatek ve výši např. 50 tis. Kč. Nicméně není to nutné, protože rezervační poplatek je součást kupní ceny domu a jeho úhradu schvalují zastupitelé vlastně tím, že schvalují kupní cenu nemovitosti. Účtujeme o něm jako o záloze na DM - Vaše účtování je správné, jen ODPA si můžete zvolit konkrétnější, např. podle zamýšleného účelu použití budovy.    

Co se týče ZP, ten je vhodný pro účely účetnictví, protože musíte pořizovací cenu rozvrhnout nějakým podílem na ocenění pozemku (na účet 031) a na ocenění budovy (na účet 021). Výdaj ale neoddělujte, ten můžete celý zatřídit na pol. 6121.

Záleží na vás, zda si znalecký posudek necháte zpracovat nebo zda  sami rozvrhnete cenu pozemku a budovy.    
Ve vašem případě, kdy pro účely daně z nabytí znalecký posudek nejspíš nebudete potřebovat a nechávali byste ho zpracovat jen kvůli rozvrhu ocenění v účetnictví, je asi lepší zkusit rozdělení cen pozemku a stavby odhadnout, důležité je mít odhad něčím podložen (nejlépe oceňovací vyhláškou).

Jen ještě poznámka k dani z nabytí, o které se výše zmiňuji - v současné době, pokud si strany neujednají jinak, platí daň z nabytí nemovitosti převodce. Od 1.11.2016 pak nově nabyvatel, ale obec je osvobozena.

Při oceňování pozemku na 042 ze směnné smlouvy jsem nezapočetla do ceny celou daň z nabytí nemovitosti, kterou hradila celou obec, ale jen 1/2. Takže mám 312,-Kč na Sú 031 (pozemek je již takto zařazený) a druhou část daně 312,-Kč na Sú 538. Jde to opravit - zvýšit 031 o 312,-Kč opravným dokladem? Cena pozemku je nyní 9701,- Kč.

Nejprve je důležité ověřit, že jste měli ceny pozemků ve smlouvě uvedeny a oceňovali jste je tedy pořizovací cenou.  Pokud byste ceny pozemků ve smlouvě uvedeny neměli, oceňovali byste pozemky RPC a všechny související výdaje, včetně daně z nabytí, by v celé jejich částce patřily do nákladů.

Pokud byly ceny pozemků ve  smlouvě uvedeny, tak u daně z nabytí nemovitých věcí mohou při směně nastat tři situace, kdy záleží, jak to máte řešeno ve smlouvě: 

1.  Pokud jste ve smlouvě neměli placení daně z nabytí řešeno, tak podle zákona platí daň prodávající, vy platíte daň za váš vyřazovaný pozemek a druhá strana platí daň z jejich pozemku. Pak správně vámi uhrazená daň patří celá do nákladů.

2. Pokud jste ve smlouvě měli uvedeno, že daň z nabytí platí nabyvatel, tak pak byste vy platili daň z nabytí za pozemek, který jste směnou získali a druhá strana by jí platila za pozemek, který získala od vás.  V tomto případě patří vámi uhrazená daň z nabytí celá do ceny směnou pořizovaného pozemku. Opravu z účtu 538 na účet 031 provést můžete (pak případně opravit i RS z pol. 5362 na pol. 6130).

3. Třetí možnost pak je, že jste se ve smlouvě dohodli, že daň z nabytí platí za oba pozemky obec (za vyřazený jako převodce práva, za nabývaný jako nabyvatel práva).
Dle informace z FÚ pak podáváte ale dvě přiznání a platíte daň 2x. V tomto případě se daň z pozemku nabytého zahrnuje do jeho ceny a daň z pozemku vyřazovaného se účtuje do nákladů.

Ve směnné smlouvě tedy ověřte, která varianta z výše uvedených odpovídá vašemu případu. 

Upozornění: od 1.11.2016 již obce daň z nabytí nemovitých věcí neplatí - jsou generálně osvobozeny nejen od daně, ale i od přiznání. Toto je pro všechny - rozhodující jsou právní účinky vkladu, pokud bude možné se smlouvou na vklad tuto "chvilinku" počkat, tak obec ušetří! 

Obec uzavřela s krajem smlouvu o směně pozemků . Ve smlouvě je uvedeno, že účetní hodnota pozemků nabývaných krajem je 11.000 Kč (600 m2), účetní hodnota pozemků nabývaných obcí je 91.000,- Kč (5 000 m2). Dále je zde uvedeno, že směna se uskuteční bez doplatku ceny. Budu účtovat předpis pohledávky i závazku ve výši nabývaných pozemků? Tzn. 311/647 (91 tis. Kč), 042/321 (91 tis. Kč) a kompenzace 321/311 (91 tis. Kč). Vyřazení pozemků ve výši 11 tis. Kč, zařazení ve výši 91 tis. Kč? V případě, že ceny nejsou ve smlouvě uvedeny, se vedlejší pořizovací náklady dávají do provozních nákladů. Mohu uvedené účetní hodnoty pozemků považovat za pořizovací ceny a účtovat související náklady s pořízením (návrh na vklad)? Pokud ano, nevím, co s výdaji za geometrický plán. Dělal se v době, kdy ještě nebyl zastupitelstvem schválen záměr směny pozemků. Budou náklady na geometrický plán vstupovat do ceny pozemků? Mohu je teď, kdy je směna aktuální, opravit a přeúčtovat z 518 na 042? Děkuji.

Jedná se o směnu pozemků, kdy jsou ceny ve smlouvě uvedeny. Pozemky se v tomto případě oceňují pořizovací cenou. Související náklady, jako poplatek za návrh na vklad účtujte jako související náklad na účet 042, ale pouze ve výši 1/2 (např. u poplatku za vklad 500 Kč). Druhou polovinu účtujte do nákladů (např. návrh na vklad 500 Kč na účet 538), protože při směně se související náklady týkají vždy zařazení nového pozemku a zároveň vyřazení vašeho, proto ta 1/2. Správně by se výdaje měly na účet 042 účtovat, až když je zastupitelstvem schválen záměr, nicméně můžete GP brát jako náklad související s pořízením (opět ve výši 1/2, zbytek na účet 518), protože jste ho nechali zpracovat jako podklad pro směnu, jiný přínos pro vás nemá.

Směnu budete účtovat (váš pozemek v hodnotě 11 000 Kč za pozemek kraje v hodnotě 91 000 Kč):

1. výnos ze směny 311/647 91 000 Kč

2. závazek z pořízení 042/321 91 000 Kč

3. kompenzace 321/311 91 000 Kč

4. zařazení pozemku od kraje 031/042 91000 Kč + související náklady

5. vyřazení vašeho pozemku 554/031 v účetní hodnotě 11 000 Kč

Pozn. Ten cenový rozdíl může vznikat oceněním v účetnictví, pravděpodobně bylo vyhodnoceno, že cena obvyklá je shodná, proto nezvnikl doplatek - to však jen odhaduji. Přesto jsem zvolila postup, že ceny ve smlouvě uvedeny jsou, i když jsou to ceny dle účetní evidence. 

Ještě ověřte, že nemusíte přeceňovat RH - pokud nemáte ve směrnici u RH stanovenou významnost, tak musíte přecenit, pokud máte, tak jen ověřte, že rozdíl ve směňovaných pozemcích 80 tis. Kč není větší než 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2015.

Město koupilo kupní smlouvou od právnické osoby ČOV za 1,- Kč. ČOV zatím do zápisu v KN vedeme na 042. Můžeme ponechat cenu pořízení za 1,- Kč v majetku nebo musíme při převodu do staveb přecenit? Je možné v tom druhém případě použít cenu podobné ČOV? Jaký účetní zápis v tomto případě použít? Jak postupovat a účtovat v případě nalezení majetku, který není v majetkové evidenci a je majetkem obce? V některých případech má město k dospozici znalecký posudek, ale několik let starý nebo použít opět cenu podobného majetku? V mnoha případech nemá žádnou informaci o hodnotě.

Majetek pořízený koupí se správně oceňuje pořizovací cenou, u vás je to 1 Kč.  Pravděpodobně se jedná o případ, kdy právnická osoba stavbu ČOV financovala, pak je to i vhodnější varianta ocenit do majetku 1 Kč než oceňovat náklady, které obec nevynaložila. Pokud ve směrnici máte, že majetek oceněný 1 Kč neodpisujete, pak ČOV nebudete odpisovat, pokud ne, doporučuji do směrnice i doplnit. Je možné přecenit na RPC, ale pak musíte psát odchylku od metody do přílohy a zvýšíte si náklady odpisy - ale máte reálnější hodnotu majetku. Protože tato odchylka má vliv na VH z důvodu odpisů, bylo by vhodné ji jako metodu schválit radou obce. Máme k tomu podrobný výklad v knize Účetní reforma 2012. 

Co se týče nalezeného majetku, ten se správně oceňuje RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Můžete použít i starší znalecký posudek, stačí ho aktualizovat (podklad pro výpočet k němu už máte, stačí ověřit hodnoty ve vyhlášce) nebo nechat zpracovat nový, popřípadě sami ocenit podle oceňovací vyhlášky. Takto je to nejsprávněji. Zápis pak je dle CUS 710 jen 02x MD/ 401 D. 

V roce 2011 jsme realizovali akci zateplní obecní budovy z dotace SFŽP.Akci jsme účtovali na investici a po celou dobu na nedokončenou investici -účet 042. Termín realizace akce stanovený poskytovatelem dotace byl 30.9.2011. Stavba byla dodavatelem předána obci 23.9.2011, ale účetní převod z 042-na O21 jsem udělala až 3.10.2011. Myslíte, že je to chyba a že to bude FU při kontrole vadit???

Každopádně teď už s tím nic zpětně neuděláte. Myslím, že to tak hrozné nebude, fakticky jste termín realizace dodrželi, jen účetně jste zařadili až 3.10.2011. Můžete
jen zkusit zjistit, proč k tomu došlo, jestli např. na faktuře nebylo, ža až do úplného zaplacení je dílo majetkem dodavatel, nebo to byla jen prostě chyba. Ale jak říkám, je to chyba účetní, takže by z toho neměl být takový problém. Kdyby něco, tak zkuste argumentovat prostě tím, že termín realizace jste dodrželi, jen jste zařadili do majetku později.

Zkusím vysvětlit ještě trochu jinak: 

Ještě přeci jen - ona to vlastně není vůbec účetní ani jiná chyba - dle zákona o účetnictví §3 zařazujeme do účetního období, ve kterém k případu došlo - což je 12 měsíců po sobě jdoucích, a to jste splnila. Pak je vyhotovení účetního dokladu bez zbytečného odkladu, což těch pár dní také není zbytečný odklad a pak - v roce 2011 se ještě neodpisovalo, takže o pár dní pozdní zařazení nemělo vliv na VH - já si myslím, že FÚ by mohl pouze vyčíst ten termín realizace akce - ale ten byl splněn, zařazení je jen účetní věc a na termín realizace by vliv mít vůbec nemělo. 
 

Ohledně dopravních značek jste odpovídala už několikrát, ale jak je to s dopravními značkami, které se přemísťují? Z důvodu údržby např. zeleně v příkopách a ploch u MK a u cyklostezek obec koupila dvě přenosné dopravní značky "Práce na silnici", které z důvodu bezpečnosti zaměstnanec obce vždy umístí tam, kde pracuje. Lze tyto značky (ks á 1064,80 Kč) a jejich přenosné držáky (ks á 1500,40 Kč) evidovat jako DDHM? 2. Obec má platný územní plán (od r. 2010), kde bylo uvedeno, že pro zastavění území v jednotlivých lokalitách musí být dále zpracován regulační plán. V r. 2012 obec zahájila práce na dokumentaci regulačního plánu a byla uzavřena smlouva s projektantem na zhotovení této dokumentace. Obec objednala přesné plošné a výškopisné zaměření území, které bylo vstupním požadavkem, a toto jsem zaúčtovala a vedu na SÚ 041 (22.100,-- Kč). Projektantovi byly na začátku roku uhrazeny náklady rozpracovaného regulačního plánu ve výši 26.318,-- Kč. V letošním roce byla schválena změna ÚP, kde je uvedeno, že musí být vypracována místo regulačního plánu územní studie. Náklady na zpracování územní studie dle smlouvy budou činit celkem 39.800,-- Kč. Studie také vyžadovala ono zaměření, takže tyto dřívější náklady ponechám v účetnictví na SÚ 041 a budou součástí nákladů na územní studii a náklady za rozpracovaný regulační plán lze považovat za zmařenou investici a takto je zúčtuju MD: 547/ DAL: 041 - na základě rozhodnutí ZO. Je můj postup správný? Územní studie stejně jako územní plány se evidují v nějakém centrálním registru. V případě potřeby Vám mohu zaslat tabulku, kde se uvádí rozdíly mezi regulačním plánem a územní studií dle stavebního zákona.

1. Přenosné dopravní značky určitě splňují podmínku pro zařazení do DDHM, lze tedy zařadit na účet 028 (přenosný držák započtěte do ceny značky), případně 902.

2. Regulační plán má povahu samostatného nehmotného majetku, územní studie je při pořizování ÚP jeho součástí - je to územně plánovací podklad, proto, pokud ji pořizujete po dokončení ÚP, má charakter TZ územního plánu (u DNM hranice pro TZ 60 tis. Kč). Zde záleží na důvodu pořízení. Podle popisu to vypadá, že územní studii pořizujete opravdu jako doplnění územního plánu. Pokud byste jí zpracovávali např. z důvodu výstavby inženýrských sítí  v dané lokalitě, pak je správněji zahrnout do ceny těchto sítí.
Jelikož je mj. i obsahově regulační plán (stanovuje podmínky využití území) odlišný od územní studie (navrhuje možnosti, řeší případné problémy), a i jak píšete, nevyužijete nejspíš rozpracovaný regulační plán jako podklad při zpracování studie, tak bych ho zaúčtovala, jak navrhujete,  na zmařenou investici 547/041 (26 318 Kč). Zaměření území, pokud bude opravdu podkladem pro územní studii a bude v ní tedy využito, můžete ponechat na účtu 041,. Když sečteme to zaměření a 39 800 Kč za zpracování studie, pak Vám vyjde částka nad 60 tis. Kč. Doporučuji tedy územní studii vést jako TZ územního plánu (po zařazení účet 019, pol. 6119).

Prosíme o radu jak správně přeúčtovat nesprávně vedený majetek na účtu 032. Na účtu 032 by měly být evidovány kulturní památky zapisující se do Ústředního seznamu kulturních památek. Bohužel, na účtu 032 máme z dřívější doby evidovány reprodukce obrazů, sošky a další "výzdobu kanceláří", která by správně měla být evidována na 902 a 028. Máme nějakou možnost přeúčtování z účtu 032, jelikož se nejedná o kulturní předměty?

Z obsahové náplně účtu 032 nevyplývá, že by se na něm vedly jen památky evidované v ústředním seznamu kulturních památek. Naopak, když se podíváte do vyhlášky, je tam sice uvedeno, že obsahuje zejména movité kulturní památky (pozn. nemovité se evidují na účtu 021), ale dále i sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Reprodukce obrazů i sošky lze považovat za předměty kulturní hodnoty, ty není důvod přeúčtovávat.  U další „výzdoby kanceláří“ záleží na charakteru předmětů, zda je lze považovat za předměty kulturní povahy, popřípadě za umělecká díla. Pokud byste chtěli něco přeúčtovat (např.  letecký snímek obce je vhodnější vést na účtu 028, různé starožitnosti naopak lze považovat za kulturní předměty).

Přemýšlím o dvou zápisech - posoudit případ jako chybu, že mělo být vždy na 028,  pak zápis 028/088 a 558/032 (hodnota předmětů, které budete eventuálně přeúčtovávat určitě nebude splňovat hladinu významnosti, kdyby byla,  pak by místo účtu 558  byl účet 408). Ještě je možné vyřadit jako kulturní předměty 549/032 a na 028/088 nabrat jakoby vícenález. Obojí by asi mělo být akceptovatelné. 

Jinak oporu pro definici předmětů kulturní hodnoty sice můžete nalézt v § 1 odst. 1 zákona č. 71/1994 Sb., kde je uvedeno, že „Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona“, nicméně definici předmětů kulturní hodnoty pro účely zařazení na účet 032 uvedenu nikde nemáme, takže zda 028 nebo 032 záleží opravdu na charakteru a účelu konkrétního předmětu.