Dotazy

Prosím o vyjasnění, kdy vzniká účetní případ v případě koupě pozemku. Smlouva je podepsána a schválena zastupitelstvem před koncem roku. Není ještě vklad na katastru. Jak o tomto účetním případu účtujeme na konci roku? Nějaké časové rozlišení, nebo čekáme, až katastr pozemek převede a poté účtujeme předpis 042/321 a 031/042?

Kopíruji sem odpověď a dotaz na podobné téma. O smlouvě se neúčtuje, jen o plnění a to je až k datu podání návrhu na vklad. Jen když jsou peníze dány předem, tak je to záloha (pořízení pozemku 052, prodej pozemku 324...)

12/1 2016 ! PRODEJ POZEMKŮ A NÁVRH NA VKLAD

Stále se probírám zaúčtováním prodeje pozemků. Je mi divné, že se prodaný pozemek vyřazuje ke dni podání návrhu na vklad. Obec prodala pozemek, návrh na vklad byl podán 2. 12. 2015 a když bych ho k tomuto dni vyřadila, tak by mi neseděla inventura pozemků na list vlastnictví. Vyřazení by bylo logičtější ke dni zápisu. Jak to mám tedy zaúčtovat? Přecenění reálnou hodnotou se dělá ke dni vyvěšení záměru prodeje? Předpis ke dni návrhu na vklad?

S tím se účetně těžko smiřuje každý, ale právní účinky vkladu jsou opravdu ke dni podání návrhu na vklad. ČÚS 701 toto stanovil za okamžik uskutečnění účetního případu. Pro situaci, že neodpovídá list vlastnictví , protože není zápis dosud proveden,  pamatuje předpis tak, že do přílohy k závěrce máte uvést rozdíly od LV. 

Takže se do inventury udělá poznámka - když již pozemek nemáte, ale na LV je, tak se udělá poznámka do LV, že na tento pozemek byl podán návrh na vklad s datem. 

Pokud již pozemek dle data podání návrhu na vklad vlastníte, ale na LV ještě není, tak má mít vlastní analytiku (volíme nějaký org.)

A také se toto popisuje do přílohy k závěrce v části A.8. (§66, odst. 6 vyhláška č. 410/2009 Sb.) 

Takže k datu podání návrh na vklad se účtuje jako předpis : 311/647, tak vyřazení 554/031. V případě nabytí: 042/321 a i 031/042. 

Přecenění k datu schválení záměru prodeje na RH: 031/407 nebo 407/031 a 036/031, při přecenění na RH je pak vyřazení: 554/036 a 407/664 nebo 564/407. 

Obec dostala v roce 2014 stavební povolení "ulice Vinohradní-oprava vozovky a chodníků" a v roce 2015 začaly práce. Jednalo se o vybudování nových odstavných ploch. Konstrukce vozovky byla zesílena, bylo opraveno stání na kontejnery. Došlo k rozšíření vozovky, po levé straně byly zachovány chodníky, po pravé straně místo chodníků vznikly parkovací místa. I když je název akce "oprava", já jsem účtovala na účtu 042 (já si myslím, že to je TZ). Teď došlo ke kolaudaci a já nevím, jak všechno zařadit. do majetku. Silnici bych brala jako technické zhodnocení (navýšení inv.čísla Silnice Vinohradní), Nevím si však rady se zařazení chodníku a nových parkovacích ploch. Napadá mě, zda jsem neměla vyřadit chodník (když došlo ke zrušení chodníků po pravé straně silnice) a navést chodník jen dle nových prací. Odstavné plochy bych navedla samostatně.

Víte, toto se "od stolu" vždy těžko radí. Určitě bych dle popisu souhlasila s vyhodnocením TZ, je to dost změna dispozic, tj. můžeme říct základních parametrů. Dle popisu i souhlasím, že TZ jen komunikace, chodník - část zanikl - ten pravý tedy vyřadit, ale zde by zůstatková cena pravé části chodníku měla vstoupit do ocenění odstavné plochy ( zápis - zjistit poměr pravé části chodníku na ocenění chodníku, pak poměrem zůstatkové ceny zaúčtovat 042 MD/081 D a 081 MD/ 021D) , a nově zavést dle výše pořizovací ceny odstavnou plochu.

Pokusit se ocenění rozpočítat dle výkazu výměr - např. rozvrhem. Tak že zjistíte poměry jednotlivých prací na celku a těmito poměry vynásobíte cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady a navíc k té odstavné ploše přičtete tu zůstatkovou cenu pravého chodníku. (Posílám soucítění)

V prosinci jsme dokončili rekonstrukci hasičské zbrojnice a zařazuji stavbu do užívání. Ještě máme nějaké nevyfakturované stavební práce, které mám zaúčtované na 042 přes 389. Ale nevím co s kuchyní. Na konci prosince jeden místní truhlář nakoupil na kuchyň materiál. V lednu přinesl doklad a bylo to vyplaceno z pokladny. Práci si fakturovat nebude. Kuchyň v nebytovém prostoru by neměla být součástí stavby. Můžu tu fakturu na materiál zaúčtovat na 028, abych jí dostala do majetku alespoň v hodnotě materiálu?

Doklad za materiál na kuchyňskou linku naúčtujte do spotřeby na účet 501 a následně, pokud bude splňovat hodnotu majetku dle vaší směrnice, proúčtujete (v tomto případě ve stejné částce) 558/516 (aktivace vnitropodnikových služeb) a 028/088.

Můžete však i přímo na DDHM (558 a 028/088),  jestli vám splňuje hranici pro DDHM. Kuchyňka se ocení v pořizovací ceně, pro vás to bude jen ta cena materiálu, ale je to tak v pořádku, když ostatní je jakoby darované - práce a další VPN. 

Dobrý den, mám dotaz k mému dotazu ohledně zařazení kanalizace ze dne 27.11.2015, na který jste mi odpověděli. Jde o to, že musím ZPĚTNĚ zařadit k 16.7.2015 stavbu do majetku a od 8/2015 začít odpisovat. Nevím vůbec, jak to ÚČETNĚ provést. V červenci bych asi měla zaúčtovat dohady na ještě neprovedené práce a dotace. V prosinci mám na účtu 042 již téměř celou částku, kromě cca 23 tis.Kč, které ještě budeme hradit firmě za dozor. Kdybych v červenci účtovala dohady, tak bych pak musela opravit účtování všech faktur, které přišly od července do prosince ..? Jsem v tom tak zamotaná, že vůbec nevím, jak to zaúčtovat "jako" do července, aby vše bylo správně..

Zahajuji jen diskusi: 

Toto je takové zajímavé - totiž účetně by mělo jít zařadit, když jsme ještě v běžném roce, jakoby s datem kdykoliv v průběhu roku majetek do programu k majetku. Takže by nebylo špatně mít zaúčtováno na 042 i po červenci a přesto zařadit majetek k červenci ve známém ocenění, které jsme zjistili až v průběhu roku  - měl by to program zvládnout. Na tom není nic špatného - máme zaúčtováno do správného období a kvůli odpisům zařazujeme dobře k datu v průběhu roku, účto není uzavřeno, na to mám právo (v logice mám právo opravit vstupní cenu).

Zaúčtování je také možné jakoby jen protočit: 042/389 a 389/042, tím byste nemusela opravit ty náklady, co se zjistily až po červenci. 

Někdo zařadí do majetku v prosinci a odpisy si spočítá, ty zaúčtuje mimo program (551/081) a v programu k prosinci nastaví oprávky za srpen až prosinec - i to je možné.  Stejně se spočítá kolik mělo být rozpuštěno dotace, zaúčtuje se mimo program majetku 403/672 a na kartě se nastaví jen zůstatek nerozpuštěné dotace. 

Když program na majetek umožnuje zpětné zařazení, tak toto vše spočítá sám. 

Město pořídilo z dotace varovný a protipovodňový systém, do majetku jsme jej zařadili jako soubor hmotného majetku na účet 022. Během roku bylo třeba přidat ještě několik hlásičů (každý v hodnotě cca 30 tisíc), tyto jsme již nezařazovali do souboru, nejsou součástí toho projektu z dotace, ale zařadili jsme je samostatně na 028. Audit nám to napadl, že jsme měli rozšířit soubor a navýšit jeho hodnotu. Poraďte nám, prosím, co máme dělat? Máme hlásiče z 028 vyřadit a rozšířit soubor, a nebo to máme nechat tak? V publikaci p. Ing. Nejezchleba Účetnictví školských příspěvkových organizací jsem četla o vyřazování majetku ze souboru, kde se píše, že když se část souboru vyřadí, nová část se již nemusí znovu zařazovat do souboru, ale může se vést samostatně. Náš případ se mi zdá podobný.

Opravdu jsme se spolu shodli, že často děláme soubor jen z důvodu titulu dotace. Právně není " jednotné technicko ekonomické určení" řádně nadefinováno a je to na uživateli, jak rozhodne. Např. u rozhlasu veřejného - ústředna a hlásící hnízda. Ta hnízda bez ústředny by neplnila funkci, ale např. je také možné je vzít a dát do jiné obce k jiné ústředně. Takže nevidíme důvod, proč by nemohla být vyhodnocena i jako samostatné věci. Toto má u vás své opodstatnění - co bylo z dotace, musí sloužit nám, co jsme si pořídili ze svého, můžeme třeba časem odprodat , tak proto jsme dali mimo soubor...Tak si myslím, nechat tak, jak máte, máte na to právo. 

Další příklad mohu uvést např. u PC - můžeme udělat soubor - PC, tiskárna, myš, klávesnice - také samo o sobě nemá samostatnou fci, ale lze volně přemisťovat a využít i jinde..., tak se např. často již klávesnice a myši dávají jen do spotřeby a tiskárny jsou zvlášť od PC - uvádím jen pro lehčí představu, že můžeme najít argumenty jak pro soubory, tak pro samostatné majetkové položky. 

Ing. Nejezchleb doplnil:

Jinak já jen ještě podotýkám, že to máme i na stránkách v těch dokumentech k majetku. Jak jsme si telefonovali, skutečně mi nic nebrání již do souboru nové věci nezačleňovat. Musíme si nejprve ale ujasnit "pojmy" - prvotně si musíme říci, zda v tomto případě musí být nutně vytvořen na začátku soubor či nikoliv (podle mne nikoliv - je to pro mne obdobné, jako nutně nemusím mít soubor například ve vodní elektrárně z turbíny, generátoru, trafa .... - ale mohu to mít jako jednotlivé kusy, nebo třeba ta diskuse nad počítači ...). Pokud toto budete akceptovat, tak se mohu svobodně rozhodnout, zda soubor vytvořím a  zda do něj budu či nebudu začleňovat další související věci. Jen ještě podotýkám - ve vztahu k daním je problémem, pokud bych ze souboru vyřadil hlavní určující věc a již ji do souboru nezačlenil (novou).

V obci budujeme v dotaci nové chodníky, při čemž byly položeny pod chodníky nové kabely na veřejné osvětlení, účtuju jako TZ VO, došlo k navýšení počtu světel a výměnu za ledkové apod, ale také byly pod chodník položeny nové telekomunikační kabely. Tyto patří O2, ale to se na financování odmítlo podílet. Zaúčtovala jsem jako náklad k pořízení chodníků, ale nejsem si jistá.

Ty telek. kabely jsou jakoby vyvolanou investicí a ta patří dle §55 do hodnoty pořizovaného DM, takže to máte dobře na 042 k chodníku. 

V roce 2015 firma zpracovala obci projektovou dokumentaci na akci "Zpracování digitálního povodňového plánu a vybudování systému varování a vyrozumění obce". Tato firma nám rovněž v roce 2015 zpracovala žádost o dotaci. Celkové náklady v roce 2015 (projekt cca 25.000,-Kč, zpracování žádosti cca 35.000,-Kč) činily cca 59.000,-Kč. Jedná se mi o to, zda mohu pojmout digitální povodňový plán a systém varování (vybudování reproduktorů apod.) jako celek-hmotný majetek(6122?) a účtovat tak v roce 2015 na 042, rozp. skladba 3744 6122.

Je mi líto, ale není možné dělat soubor z nehmotného majetku, což je digi povodňový plán a z varovného systému, což je majetek hmotný. 

Ten varovný systém mají obce část na stavbách - jestli byly i sloupy, jinak na technologii, tam je pak soubor dobře, ústředna + hnízda a úhrada s položkou 6122. Povodňový plán zpravidla obce vedou jako dlouhodobý nehmotný majetek na 019 s položkou 6119, pořizovaný přes 041 ( v hodnotě nad 60 tis. Kč). Vedlejší pořizovací náklad - projekt a administrace dotace - je pak potřeba mezi položky pořizovaného majetku rozpočíst, např. poměrem jejich ocenění k celku. 

Obec koupila v prosinci nemovitost za kupní cenu 2.500.000Kč, na kterou je však zpracován znalecký posudek ve kterém je výsledná cena nemovitosti (2 neb. jednotky, plot, studna, bufet, přístřešek, betonová plocha a 2 pozemky) vyčíslena na 1.817.160Kč. Teď jsem z toho jelen v jakých cenách mám tento nabytý majetek zařadit.

Oceňuje se pořizovací cenou - kupní cenou a náklady souvisejícími s pořízením. Znalecký posudek využijete jen pro rozpočtení ocenění jednotlivých položek. 

Postup: 

nadefinujete si majetkové položky - jednotlivé parcely pozemků, byt. jednotku, oplocení, studna, bufet, přístřešek, zpevněná plocha...

dle ZP zjistíte podíl ceny jednotlivé majetkové položky na celkovém ZP - vyjde např. v procentech 

pak procentem vynásobíte kupní cenu a vedlejší pořizovací náklady (vše co máte na 042) a v tomto ocenění zařadíte - 021/042 nebo 031/042...

Od 1. 1. 2016 došlo ke změně §56 zákona 235/ 2004 Sb. Tyto změny se dotýkají plánovaných prodejů majetku města. Při chybějícím výkladu vznikají následující nejasnosti: 1. §56, odst. 1, písmeno a - od daně jsou osvobozené pozemky, které netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí Otázka zní, jak definovat funkční celek? §48 nedává jistotu postupu u následujících příkladů: Příklad 1 Město prodává dvě bytové jednotky a jeden obytný dům. U bytových jednotek je podíl na pozemku, na kterém stojí bytový dům. Při prodeji bytového domu se bude prodávat i pozemek, na kterém stojí, protože stavba je součástí pozemku. Tvoří pozemek s bytovou jednotkou nebo bytovým domem funkční celek? Bude správný postup města, když bude postupovat podle odst. 3 písmene a. Tedy bytové jednotky a bytový dům prodá bez DPH, protože uplynulo více než 5 let od kolaudačního souhlasu a ani nedošlo k žádné podstatné změně? Příklad 2 Město prodává pozemek, na kterém stojí stavba (kůlna), která vznikla ještě podle starého stavebního zákona na základě souhlasu s ohlášenou stavbou. Tyto drobné ostatní stavby se nezapisovaly do Katastru nemovitostí a v tomto případě drobná stavba není napojena na inženýrské sítě. Pozemek s kůlnou přiléhá k pozemku žadatele (má tam postavený dům). Je možný prodej takového pozemku bez DPH? V §48 se píše, že pozemek by měl sloužit k provozu stavby pevně spojené se zemí. Provoz je myšlen jakým způsobem – např. inženýrské sítě, na které je možné stavbu napojit? Tedy vybudované přípojky k inženýrským sítím na pozemku? Nebo význam provozu má širší smysl? Uspokojivé vysvětlení nepřináší ani Informace GFŘ Č. j. 6717/15/7000-20116-101206. V této informaci se připouští, že u drobných ostatních staveb je možné prodávat bez DPH, konkrétně v odstavci 4.1. 2. §56, odst. 2., písmeno b Formulace tohoto ustanovení je velmi nejasná. Nejasná je formulace „může být podle stavebního povolení…zhotovena stavba pevně spojená se zemí. V tomto případě je nutné se řídit územním plánem, který určuje využití území (tedy zda se jedná o zastavitelné území či nikoliv). Nebo smysl tohoto ustanovení je jiný?

Já bych chtěl prvotně zdůraznit, že nemohu být arbitrem v dané oblasti - sám vnímám rozpory, které změna v §56 přináší. Tedy mohu prezentovat svůj vlastní názor, jak to aplikovat - přitom v některých případech se nemůže jednat o nic jiného než osobní statečnost.

Takže zkusím k jednotlivým věcem, které mne dotazujete - zkusím odzadu :

a) §56 odst. 2 písm. b) - osobně v tom problém nevidím - je to záležitost, která byla převzata již z původního řešení (dokonce již ze stavu před rokem 2013) - tedy vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby. V zásadě je to nyní ustanovení z mého pohledu nadbytečné, neboť se jedná o akty, které pokrývá zároveň písmeno a) bod 1 - tedy "správní úkon" za účelem zhotovení stavby. Tedy ustanovení mi nevadí. Jen bych podotknul, že ten "správní úkon" za účelem zhotovení stavby není jen určení v územním plánu, že určité území je zastavitelné  - měl by to být již konkrétní úkon ve vztahu ke stavbě na konkrétním pozemku - tolik jen moje poznámka - nicméně snad jsem odpověděl - ustanovení mi nevadí, jen je podle mne nadbytečné (když by jen toto byl problém, to bych si  oddechl).

b) k příkladu 1 - prodej 2 bytových jednotek a souvisejícího podílu na pozemku (předpokládám přímo pod tímto bytovým domem) - tady skutečně i předchozí judikatura ESD požadovala jednotnost režimu převodu stavby a "přiléhajícího" pozemku - tedy jednoznačně se bavíme o pozemku tvořícím funkční celek se stavbou - tedy testujeme na odst. 3 - protože se podle popisu nejedná o novostavbu, osvobodím podle odst. 3 jako celek - tedy jak složku za bytové jednotky, tak i podíly na pozemcích.

c) k příkladu prodeje bytového domu + pozemku na kterém stojí - platí naprosto to samé jako u výše uvedeného - tedy musím zajistit jednotnost režimu a protože dům asi nesplňuje charakteristiky novostavby, tak celé osvobozeno od DPH.

d) tady je to složitější - já bych zkusil nezaměňovat dvě věci - otázku "drobných staveb neovlivňujících pohled na to, zda je to zastavěné či nikoliv" a otázku "funkčního celku se stavbou". Zkusím vysvětlit - třeba GFŘ uvádí, že drobnou stavbou, na kterou nemám hledět z hlediska zastavěnosti pozemku, může být třeba sušák na prádlo . Nicméně pozemek v okolí sušáku tvoří funkční celek se stavbou (pokud nechceme prádlo věšet z helikoptéry - je nutný k obsluze této stavby ...) - chci tím tedy říci, že tato dvě kritéria jsou samostatná a na sobě nezávislá. Nyní zkusím konkrétně reagovat na Váš příklad. Jsou hned dvě věci, které je nutno prvotně určit, abychom mohli řešit, zda to testujeme na odst. 1 nebo 3:

1. zda charakter toho pozemku je takový, že tvoří logický funkční celek s tím rodinným domem, kde má postaveno (tedy ten pozemek je nutný k obsluze toho RD - respektive je tak využíván... - viz informace z 21.12. - str. 8 (podívejte se na příklady). Pokud bych konstatoval, že ano (přitom počítejte s tím, že je to krajně sporné), tak by to bylo testování na odst. 3 - tedy pokud by byl RD novostavbou, tak bych převod měl zdanit ...

2. nicméně do toho nastupuje ještě to, že je tam ta kůlna - teď zároveň řeším, zda je to ta drobná stavba neurčující "zastavěnost pozemku" - to já neposoudím, GFŘ udělalo nějaké příklady (viz str. 13 nahoře). Pokud řeknu, že ta kůlna není určující - tak potom je podle mne skutečně testování viz bod 1. Pokud řeknu, že kůlna určující je, tak si myslím, že to testuji zase podle odst. 3 - nicméně zde nyní ve vztahu ke stáří kůlny , nikoliv prioritně toho RD na vedlejším pozemku - pokud je ta kůlna starší v současnosti 3 let (do budoucna kritéria 5 let), tak zase osvobozeno. Pokud mladší - tak zdanit.

Pokud ale vyhodnotím, že to není funkční celek s tou stavbou RD (tedy pozemek není přímo k obsluze RD - nevychází se třeba z toho RD na tento sousední pozemek, který tvoří ještě soukromou část z hlediska využití ...). Potom na ten RD nehledím a již jen řeším tu kůlnu, zda je či není drobnou stavbou neurčující. Pokud vyhodnotím, že je to něco jako ta houpačka nebo plot ... - potom dle mého názoru se k tomu stavím jako k nezastavěnému pozemku a testuji, zda není stavební (přípravné práce pro zhotovení stavby ...) - když ne - tak osvobodím.

Pokud určím, že kůlna je určující - potom se na to dívám jako na zastavěný a testuji to podle stáří kůlny.

Víc neumím nyní odpovědět - je to na konkrétním subjektivním posouzení a odvaze konkrétní osoby (těžko se mi i odpovídá, co bych udělal já, když nevidím třeba fotky ...). Snad je ten popis alespoň trochu srozumitelný.

ZN 

Naše obec nechala zpracovat panoramatický letecký snímek obce, který je umístěn na webových stránkách obce jako virtuální prohlídka. Cena je 21 659,- Kč. Mohu účtovat jako službu na účet 518, pol. 5168?

Opravdu je to spíše jen splnění zakázky charakteru služby, dokonce si myslím, že zde je správněji položka 5169, nesouvisí toto s výpočetní technikou, je to jen nehmotný výsledek plnění. Účet 518 je dobře, do majetku se mi to nezdá. 

Prosím obracím se na Vás z dotazem, kdy město dostalo na základě smlouvy o výpůjčky zásahové vozidlo od Krajského úřadu (ten ho pořídil z dotace) v hodnotě 3.843.020,50 Kč a město má povinnost uzavřít pojistku, hradit provozní náklady, údržbu a veškeré opravy z vlastních zdrojů a vést oddělenou účetní evidenci o všech účetních případech. Prosím kam a jak toto vozidlo zaúčtovat?

Není to váš majetek, nemělo by se účtovat nikde ani v rozvaze, ani dle obsahových náplní v podrozvaze. Jen asi pomocí org budete značit náklady související s provozem vozidla. Vozidlo lze inventovat tzv. mimoúčetně, jen zápis, že vozidlo máte a poznámky v jakém je stavu, zda se plní smlouva o výpůjčce apod.  Doporučuji toto uvést s ohledem na významnost (3,8 mil. půjčeného majetku je docela významné) např. do inventarizační zprávy. 

Obracím se na Vás s dotazem jak správně zaúčtovat projektovou dokumentaci ke kanalizačním přípojkám. Obecní zastupitelstvo v roce 2012 schválilo, že obec jako koordinátor výstavby všech kanalizačních přípojek, zajistí se souhlasem vlastníka nemovitosti (občana) vypracování projektu kanalizační přípojky pro vydání územního souhlasu. Náklady na zpracování projektové dokumentace kanalizační přípojky hradí ze svého rozpočtu. První část je dokončena (160 ks kanál. přípojek). Faktury, které přišly za vypracování projektové dokumentace jsou v celkové výši 399.200,- Kč. Chci se zeptat jestli jsem je správně účtovala. Zaúčtovala jsem je 042/321 a 321/231 odd.§ 2321, pol.6121. Mám tuto dokumentaci převést na účet 019 a odepisovat?

No, to tedy spíše ne. Nevznikl vám žádný samostatný nemovitý majetek. Správně jste to měla dát na transfer , resp. bychom mohli považovat i za jako věcný dar -  pro občany to je vlastně dar nedokončené části stavby. Určitě bych nedoporučovala evidovat na majetku. Je to významná částka - opravte to zápisem 408 MD (oprava minulých let, kdy mělo jít na 543)/ 042 minus MD; RS již opravit nelze, ale to zase až tak nevadí, stejně se s tím nedá nic dělat.  A popište případ použití do přílohy k závěrce. Doufám, že jsem Vám mojí odpovědi nezkazila celý den :o). 

Starosta obce na ZO podal žádost o projednání vyřazení nedokončených investic. Rekonstrukce části vodovodního řadu z roku 2012, ( žádalo se o dotaci, kterou jsme nedostali) - důvod: propadlo stavební povolení, v rámci legislativy se musí pravděpodobně udělat nová projektová dokumentace. Vyřadím 547/042 - 23 400,- Kč. Zateplení obvodových plášťů budovy a vytápění kulturního domu z roku 2007 - (žádalo se o dotaci, obec neobdržela). V současné době se připravuje nový projekt na využití této budovy. Projekt by se uskutečnil pouze při vypsání dotací. Vyřadím 547/042 - 184 450,- Kč Rekonstrukce MŠ z roku 2009 - byla vypracována projektová dokumentace, několikrát neúspěšně žádáno o dotaci. V současné době bylo zahájeno řízení na vydání nového stavebního povolení a byl vypracován nový projekt. - v roce 2016 opět budeme žádat o dotaci. Vyřadím 547/042 - 235 260,- Kč.

U těch prvních dvou spíše souhlas. U třetího bych nevyřazovala. Pokusím se vysvětlit. Pokud zájem na akci přetrvává a zpracovávají se různé studie a projekty, ale pořád jakoby k jedné investiční akci, tak výdajem souvisejícím s pořízením jsou i varianty projektových řešení, tam zmařená investice není nezbytná, spíše naopak. V porovnání s tím druhým případem - to již dle popisu v dotazu nevypadá na stejnou akci - tam je zmínka, že budova bude k jinému použití, takže tam se již bude jednat o jinou investiční akci, zde bych se již ke zmařené investici přiklonila. A to první - tam je asi možné obojí řešení, protože když naváži projekt na stavební povolení a to propadlo, tak mám argument i pro vyřazení i pro variantní řešení - zde mě to tolik netrápí, není to vysoká částka. Chápu, že Vám tato odpověď bude připadat nekonkrétní, ale zde je to opravdu jen o argumentech - jestliže se stále chce investice pořídit, není nezbytné 042 nijak jakoby částečně pročišťovat k nějakým jiným variantám řešení, vše do ceny může vstoupit; řeším 042 ve vztahu k tomu, zda akce spíše bude nebo již spíše nebude. Pro úplnost: Účet 042 se však  čistí ve všech situacích, ale jen o výdaje, které na 042 nepatří (pokuty, zaškolení...). 

Při ukončení pronájmu ATC nám nájemce vyfakturoval v souladu se smlouvou přístavbu z r.2007 v hodnotě 25 tis.Kč. V r.2007 smluvní strany uzavřely dohodu, že uznatelná cena přístavby je stanovena na 250 tis.Kč vč.DPH a do 31.12.2016 bude majetkem nájemce, pak přejde do majetku města. V případě dřívějšího ukončení pronájmu byl dohodnut odprodej pronajímateli za každý nedokončený rok pronájmu. Nájemce ukončil činnost a předal i obdržel úhradu 25 tis.Kč v r.2015. Jakým způsobem zavedeme do majetku? Technické zhodnocení budovy není nad 40 tis.Kč, takže jen poznámkou do karty majetku a nebudeme navyšovat cenu budovy?

Ano, zápis bude jen: předpis 549/321 a úhrada  321 MD/ 231  3613 (3412?), pol. 5137 D; je to výdaj pod hranici TZ, majetek se nezvyšuje, jen info do pasportu majetku nebo na kartu majetku v registru majetku. 

Chtěla bych se zeptat jak postupovat při odepsání zmařené investice. Akce začala již v roce 2008-na 042 zůstatek 2.194.848,- 2009 3.284.927,- 2010 5.513.927,- za roky 2011-2015 je stav stále stejný a s jistotou se nebude akce realizovat. Dosud jsme nedělali opravné položky, tak nevím jak začít. jestli bych měla spočítat za každý rok 15 procent, dříve než odepíšeme zmařenou investici a s kterým rokem začít a jak staré roky opravit, nebo to nechat tak jak to je a dát jenom návrh do zastupitelstva na schválení. A jestli jsou správné účty 547/042 a případné opravné položky 556/168.

Ono u těch opravných položek není povinnost je nutně každý rok dělat, museli byste mít nějakou směrnici, že jste je dělat měli, pak by šlo vyhodnotit jako chybu a opravit přes 408 - jediný výsledek je ten, že by nebyl tak velký dopad do VH roku 2015. Ale např. v případě, že pořád byl záměr a až letos se rozhodlo, že se dokončovat nebude, není správně dělat opravné položky jako opravu minulých let. Pro vyřazení ned. majetku opravdu stačí usnesení zastupitelstva, že se akce dokončovat nebude a zaúčtuje se jen 547/042. Možná by to takto bylo jednodušší, než se dohadovat, zda jste náhodou nezkreslili VH letošního roku - ono to bude dost vidět, protože by se ty OP musely dělat přes 408 a popsat do přílohy k závěrce.