Dotazy

Od 07/2013 máme v majetku zaveden SW "www stránky PREMIUM" v hodnotě 47tis.Kč na účtu 018. Nyní dokoupili další moduly k tomuto SW. Jedná se o 5 modulů v celkové hodnotě 62tis.Kč. Nové moduly bez prvotního SW nefungují, takže by měly být jeho součástí. Máme prvotní SW přeřadit z 018 nově na 013 včetně nových modulů? Nebo nové moduly jen přiřadit na kartu prvotního SW jako příslušenství?

Postup dle předpisů: 

Účtovat jako o technickém zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, které se vede na účtu 019. Došlá faktura na 62 tis. Kč se zaúčtuje 041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 D odpa dle potřeby, položka 6119. Zařazení TZ do majetku 019 MD/ 041 D. Program je ve výsledku veden na dvou účtech, tento postup je v souladu s obsahovým vymezením účtu 019 (§ 11 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb.) Musím říct, že je to z hlediska vypovídací schopnosti špatné, část programu na 018 a část na 019, když obsahově se jedná o majetek jasně vymezení v 013 - ale toto je v souladu s účetním předpisem...(tj. zobrazení je správné, i když "nevěrné"). 

Další možnost:  Odchylka od  metody a program evidovat pouze na účtu 013 v ocenění TZ + původní na 018 pod jedním inventárním číslem; je zde podmínka, že musíte do 073 dát hodnotu 078 a odpisovat jen zbytek (013/018 a 078/073 ve výši 47 tis. Kč). Toto je i z důvodu přehlednosti účetnictví a víceméně vzniká 1 majetková položka. Nejedná se o významnou částku, ale pro váš klid před kontrolou doporučuji pak do přílohy závěrky toto popsat pod odchýlení od účetních metod - patří to do části přílohy A.3. Já bych do toho šla, zdá se mi to věrnější, i když se trochu rozhodí odpisy, ale zdůrazňuji - nutné to není. . 

Dobrý den, měla bych 2 dotazy ohledně majetku: 1/ Nedávno jsme ukončili výstavbu nové cyklostezky. Součástí této akce jsou i věcná břemena na pozemky, přes které cyklostezka vede. Ke kni převzetí stavby do majetku podle § 14, odst. 13 vyhlášky 410 však věcná břemena nejsou uzavřena ( tepve byly podány geometrické plány k zapsání do katastru nemovitostí ). Můžu fakturu za zpracování těchto geometrických plánů dát jako součást PC majetku? 2/ Pokud si dodavatel na fakturu uvede, že až do zaplacení zůstává zboží jeho majetkem, má toto omezení vlastnického práva vliv na zařazení dlouhodobého majetku do užívání dle § 14 odst. 13 vyhlášky 410? Děkuji

1. Ano, můžete dohadovat zápisem 042 MD / 389 D, pokud již máte nějaké info o ceně. Dala bych do majetku vždy co nejvíce VB, o kterých víme. Je to v důsledku i jednodušší evidence. 

2. Nemá, bez obav můžete zapojit  materiál jako náklad související s pořízením na 042. K plnění došlo.

Prosím o názor zda je odtokový žlab, který je vybudován nově v silnici za 22.000,- /je to taková díra napříč silnicí zakrytá rastlem/ samostatná stavba nebo jen do nákladů? Prosím i o účtování.

Vypadá to spíše na zásah do majetku pro hranici TZ ( a to i v případě, že by komunikace nebyla ve vlastnictví obce), tj. doporučuji zaúčtovat na účet 549, položku 5137 a žádný majetek nezvyšovat. V případě, že se jedná o vaši komunikaci, tak jen si dát poznámku na kartu o odtokovém žlabu a jeho ocenění, ale jen jako informaci. Rovněž by se mělo zapsat do passportu komunikací (ten jste povinni vést dle zákona o pozemních komunikacích). 

V srpnu jsme zkolaudovali rekonstrukci KD včetně zateplení, na které budeme čerpat dotaci ze SFŽP. Toto technické zhodnocení jsem v srpnu zařadila do majetku. Počínaje zářím již budu odpisovat. Včera přišla příkazní smlouva na zajištění administrace projektu v částce 170 868,- Kč, kterou budeme platit až budou uvolněny finanční prostředky SFŽP. Tato smlouva byla podepsána 30.9.2014. Dle naší vnitřní směrnice by výdaje se zajištěním administrace dotace měly být součástí pořizovaného majetku. Můžete mi poradit jak to mám zaúčtovat.

Je to složité v tom datu podpisu smlouvy o administraci projektu - to datum totiž odpovídá nákladu  vzniklému po dokončení majetku a zahájení jeho užívání, což by již byl provozní náklad. Pokud plnění odpovídá skutečnosti v tom smyslu, že k němu došlo již před vznikem a pořizováním majetku, jen datum smlouvy je pozdní, tak by bylo možná ještě vhodné navýšit vstupní cenu - zaúčtovat jako opravu zápisem 042 MD/ 389 D a 021 MD/ 042 D a upravit na kartě tak, aby odpisy za zaří již toto navýšení obsahovaly. Pokud se však opravdu jedná až o práce s vypořádáním dotace, tak lze již dát do nákladů na 518 s položkou např. 5166 - to by vaší směrnici neodporovalo, protože jak jsem výše uvedla, jsou to náklady vzniklé až po zařazení majetku, což jsou provozní náklady vždy, ty již do ceny majetku nevstupují. 

Prosíme o radu, zda se jedná o TZ nebo o opravu a zda posuzovat jako dvě akce nebo jako jednu akci: Do konce roku 2014 budeme provádět sanaci vlhkosti zdiva na bytovém domě, kde první fáze prací dle jedné smlouvy asi za 168 tis. Kč bude obsahovat - pořízení přístroje na odvlhčení – elektroosmóza – systém K2000 (přístroj je napojen na el. energii), měření vlhkosti včetně vyhodnocení v určitých stanovených periodách, rozbor zdiva na přítomnost solí ve zdivu včetně zprávy. Odvlhčení touto metodou by mělo probíhat cca 1 rok. Ve druhé fázi předpokládané na jaře 2016 by mělo být provedeno (pokud bude orgány města schváleno) - otlučení omítek do výšky cca 1,5 m, nanesení sanačního systému (skladby cca sanační prostřik, sanační omítka, sanační štuk), malování paropropustnou barvou, výměnu oken včetně parapetů a otázkou je zda nebude nutné vyměnit i podlahy - asi za 2 mil. Kč. Předem děkujeme.

Výměna oken - pokud se nezmění otvory, tak lze za opravu dát i výměnu oken, i když se vymění dřevěná za plastová a obráceně. Jako TZ se zpravidla vyhodnocuje, když se jedno sklo vymění za dvě skla...

Výměna podlah - zpravidla do oprav - kdyby byla nějaká izolace, tak by šlo vyhodnotit jako TZ.

Oprava je účet 511, pol. 5171 a hodnota majetku se nezvyšuje (to však asi víte). 

TZ  elektroosmóza - pol. 6121 a 042. 

Ta elkektroosmóza je judikovaná viz níže. Pokud ty další práce - ta sanační omítka bude následovat jako logický postup elektroosmózy, tak možná TZ. Výměna oken s  tím asi již souviset nebude a také výměna podlahy je jen řešení minulého špatného stavu.

Výňatek - komentář - elektoosmóza

Jak vyplývá např. z rozhodnutí čj. 1 Afs 29/2006-87 ze dne 28. 2. 2007, NSS dlouhodobě vychází z toho, že při zjišťování, zda došlo k technickému zhodnocení je nutné posuzovat konkrétní stav, v němž se předmětná nemovitost nachází po provedení úpravy, a konfrontovat ho se stavem, v němž byla před jejím provedením. V posuzovaném případě šlo o sanaci vlhkého zdiva metodou mírné elektroosmózy, ale přijaté závěry mají samozřejmě širší uplatnění. NSS ta konstatoval, že: „Sanace vlhkého zdiva metodou mírné elektroosmózy je svou povahou rekonstrukcí, neboť mění technické parametry budovy (§ 33 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Nejde tedy o opravu, nýbrž o technickém zhodnocení (§ 33 odst. 1 citovaného zákona), a výdaje takto vynaložené nelze považovat za výdaje k dosažení, zajištění a udržení příjmů [§ 25 odst. 1 písm. p) citovaného zákona]. Naproti tomu pojem oprava není v daňových zákonech definován. Ve vztahu ke smlouvě o opravě věci obsahuje definici občanský zákoník v § 652 odst. 2, podle nějž je opravou věci činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození není automaticky opravou, nýbrž může být i technickým zhodnocením (technické zhodnocení lze tedy obecně vnímat i jako opravu vyšší kvality). Navíc citované ustanovení jasně říká, že opravou může být pouze použití jiných než původních materiálů, součástí či technologií, z čehož lze dovodit, že opravovat lze pouze něco, co již bylo v opravované věci přítomno, resp. (a v tom nelze než souhlasit s názorem krajského soudu) žepojem oprava má nejblíže pojmu výměna. Systém mírné elektroosmózy nebyl v předmětném vlhkém zdivu dříve zabudován, tudíž jeho vestavbu nelze vnímat jako opravu, ale jako technické zhodnocení; obdobně by zřejmě bylo nutné vnímat i jiné zásahy proti vlhkosti, které by do zdiva vnášely nové prvky (např. horizontální oddělení zdiva od země izolační vrstvou). 
Naopak lze se domnívat, že v daném případě došlo k rekonstrukci, neboť byly změněny technické parametry budovy právě zabudováním elektrod do zdiva. Budova tak nabyla novou vlastnost, kterou do té doby neměla, tj. schopnost zabraňovat vzlínání vody ve zdivu. Z uvedeného tudíž vyplývá, že byly naplněny obě podmínky, které zákon pro posouzení úpravy jako technické zhodnocení stanovuje. Při hodnocení charakteru úpravy není primárně důležitý její důvod ani cíl. Naopak je zcela určující porovnání počátečního stavu (před započetím prací na úpravách) a stavu výsledného. Je zcela pochopitelné, že žalobkyně se snaží zbavit předmětnou budovu vlhkosti a chce dosáhnout původního bezvadného stavu před zatopením sklepů. Tuto vůli žalobkyně však nelze zohlednit při posouzení, zda provedené úpravy nabyly charakteru technického zhodnocení, nebo zda se jednalo o pouhou opravu. Jak bylo uvedeno výše, uvedení věci do provozuschopného stavu nemusí být automaticky opravou, ale může být i technickým zhodnocením. V tomto případě se navíc o opravu jednat nemůže, neboť nedošlo k nahrazení původního materiálu či technologie. Proto nelze přijmout argumentaci, že bylo dosaženo pouze původního stavu (suchý dům) a budova tedy nezískala žádnou novou technickou hodnotu. 
Na závěru, že se jedná o technické zhodnocení, nemůže změnit nic ani skutečnost, jak byla provedená sanace hodnocena zástupci ústavu památkové péče, ani jak byla označována v projektových podkladech (i když sám fakt, že bylo nutné vypracovat projektovou dokumentaci, spíše podporuje názor, že se jedná o technické zhodnocení, které je obecně náročnější než oprava)

Dobrý den, koupili jsme pozemky k výstavbě kompostárny. Na jednom z pozemků je postavený přístřešek. Přístřešek pokračuje i na okolní pozemky, které nepatří obci. Má pouze nosné sloupy, je zastřešen a plocha přístřešku je vybetonována. Kupní cena pozemku včetně přístřešku je 357.000,-. Nevím zda mám tento pozemek včetně přístřešku zaúčtovat na 031-Pozemky nebo zjistit cenu pozemku a cenu přístřešku a zařadit každé zvlášť 031-Pozemky a 021-Stavby?

Je potřeba rozdělit na pozemky a stavby, i když dle NOZ jsou stavby nedílnou součástí pozemku, tak dle účetnictví se musí odděleně sledovat na 021. Takže opravdu rozdělit kupní cenu na 031 a 021 - např. rozvrhem dle ZP - asi jej druhá strana bude potřebovat pro daňové účely, tak by mohl být ZP k dispozici. 

V měsíci prosinci 2013 jsme do majetku zařadili inženýrské sítě /vodovod, plynovod, kanalizace/ pro výstavbu 6 rodinných domů. Vše bylo zařazeno pod jedno inven.číslo v částce 1 195 616,-- Kč. Za první a druhé čtvrtletí se provedl odpis ve výši 11958,-- Kč. Nyní v měsíci září mám na stole kupní smlouvu na plynovod od RWE za cenu 277163,-- Kč. Našla jsem si faktury a zjistila, že plynovod nás stál 174 570,-- Kč. Jak provést účtování ? Úhradu 231/311 par.3639 položka 3112 - částka 277 163,-- Kč. A vyřazení majetku 081/021 - 174 570,-- Kč(PC) a teď ještě zbývá doúčtování odpisů 553/081, ale jak vypočítat tuto částku ? Metematickým výpočtem, tedy kolik připadá odpisů na tu PC plynovodu?

Nejdříve Vám musím říci názor, že není správně různé stavby zařadit na jedno inventární číslo. Evidovaný majetek musí být řádně identifikován, u staveb ani nelze udělat soubor, toto vám může být při kontrole vyčteno. Určitě bych doporučila řádně majetek identifikovat a rozdělit na jednotlivá inventární čísla. 

předpis pohledávky z prodeje: 311/646, úhradu máte OK, i když je tam možná vhodnější odpa 3633. 

vyřazení prodaného majetku - také máte dobře, v zůstatkové hodnotě 553/081 a ve vstupním ocenění 081/021. No a ten výpočet - myslím si, že je potřeba ten majetek rozdělit dle jednotlivých majetkových položek - vodovod, plynovod, kanalizace, komunikace..., tím si rozdělíte i již zaúčtované oprávky na jednotlivé karty a tím vám vznikne mimo jiné hodnota zůstatkové ceny plynovodu - teď když budete napravovat stav, tak rozhodíte 081 poměrem odepsanosti ke zjistěným vstupním cenám jednotlivých majetků.  Součet 021 a 081 na jednotlivých kartách se musí rovnat původní 021 a 081 na "společné" kartě. 

K chráněné památce - stará slovácká chalupa jsme nechali zhotovit v původním stavu předzahrádku v hodnotě 25 650,- Kč. zaúčtovala jsem na účet 045 xx. Prosím o radu, jak zaúčtovat? Jako TZ chalupy do 40tis. Kč? Potom bych účtovala : 549 /045 a z pol 6121 bych převedla na 5137. Nebo samostatně na 021 jako stavbu? Děkuji.

Z dotazu nevidím, co je předmětem předzahrádky - jestli lavičky a stoly, tak převést na DDHM, tj. také změna položky na 5137, ale účet 558 a 028/088.

Pokud se však jedná o zpevněnou plochu a terasu, pak převést na 042 a zařadit jako dokončenou stavbu - a to za podmínky, že je to oddělitelné aktivum, že se dá identifikovat jako samostatná stavba.

Pokud by to byla součást budovy (provázání krovů s terasou, rozšíření zpevněné plochy, neoddělitelná část stavby), tak je to TZ pod hranici, pak se účtuje, jak navrhujete, sice také položka 5137, ale účet 549 a nikam se nazařazuje, na kartu stavby se dá připsat jako součást - ale hodnota se nezvyšuje, je to jen informativní poznámka. 

Na účtu 032 jsou evidovány z dob dávno minulých kašny, pomníky a sochy. Při změně metody odepisování nebylo převedeno na stavby (účet 021), tzn. že se neodepisují. Měl by být daný majetek převeden na účet 021 včetně dooprávkování. Pokud ano, jakým způsobem správně postupovat, do roku 2011 přes účet 406/081 a rok 2012-13 přes 408/081. Nebo nepřevádět a nechat na účtu 032, pouze pokud by došlo k TZ daného majetku, které bych zaúčtovala na 021.

Jak vždy píši, kontroloři chtějí vidět toto na stavbách (pomníky, kašny - u těch soch to není vždy nezbytné, záleží na jejich pevném umístění). Já bych některá "stavební díla" typu uměleckých děl raději viděla na 032, kvůli jejich neprodukčnímu charakteru, připadá mi to více vypovídající. Pokud převedete na stavby, pak tedy asi i s dooprávkováním a opravou odpisů, na 408 oprava odpisů půjde, jen když dosáhnete hranice 260 tis. Kč - zde ale asi doporučuji, pokud toho převodu bude více, pak prosím posuzujte jako souhrnnou chybu, tj. odpisy za minulé roky (2012 a 2013) celkem, kolik celkem chybí, ne dle výše jednotlivých odpisů k jednotlivým majetkům. Jen poznámka :TZ 032 také patří na 032. 

Naše obec dle kupní smlouvy prodává pozemek, vedený v katastru nemovitostí jakou zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je dům. Pozemek je o výměře 286 m2 je v majetku obce veden v účetnictví v ceně 1755 Kč, dům je v účetnictví v majetku veden v ceně 40.000 Kč, oprávky 18.010 Kč. Dle KS je pozemek včetně všech součástí prodán za 200.000 Kč. Prosím o radu, jak mám tento prodej a vyřazení majetku účtovat.

Pohledávka vznikne k datu podání návrhu na zápis do KN: 311 MD / 646 D (stavba má větší hodnotu než pozemek, tak volím "silnější" výnos) ve výši 200 tis. Kč. 

K datu podání návrhu na zápis do KN se zaúčtuje také: 

1. Vyřazení pozemku: 554 MD/ 031 D ve výši 1755 Kč

2. Vyřazení domu: 553 MD/ 081 D ve výši ZC, tj. 21.990, a tím se budou oprávky rovnat vstupnímu ocenění a vyřadíme v hodnotě 40 tis. Kč: 081 MD/ 021 D. 

Rozdíl mezi prodejní cenou 200 tis. Kč a zůstatkovou cenou domu + cenou pozemku není významný, není potřeba přeceňovat RH (doporučuji si významnost na přecenění RH do předpisu stanovit, např. ve výši 1% aktiv netto). 

Chtěla bych se zeptat na určení účetní odpisové skupiny a kategorizace majetku. Jedná se o stavbu "Koňská stezka", kterou mám zatím vedenou na 042 a nyní čekám na vydání kolaudačního rozhodnutí. Nevím do jaké odpisové skupiny a kategorizace mám tuto stavbu zařadit kvůli odpisům. Součástí projektu bylo i vybudování dvou dřevěných odpočívadel (zabetonované do země). Mohu odpočívadla nechat jakou součást stavby nebo se musí vyčlenit a vést samostatně.

Odpočívadla můžete nechat jakou součást stavby stezky. Zařazení ÚSO VI dala bych 211219, odpisová skupina VI -  tj. např. na 50 let.

Obec uzavřela s ČEZ smlouvu o přeložce NN ( přeložka musí být z důvodu stavby, kterou provádí obec-revitalizace návsi). Obec je povinna uhradit náklady na přeložku ve výši 377.791 bez DPH. Došla zálohová fa na tuto částku. Jak zaúčtovat ? Bude náklad součástí stavby?

Ano, jedná se o výdaj související s pořízením stavby, je to dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. 

Zaúčtujete zálohu na 052 MD / 231 s pol. 6121 (odpa dle návsi 2219 nebo 3639?) D. Až přijde vyúčtování zálohy, pak 042 MD/ 321 D a zúčtování zálohy 321 MD/ 052 D. 

Obec chce vložit kanalizaci do DSO. Pro DSO je to podle mě dar. Zřejmě na to bude muset být darovací smlouva?. Bude to přiznávat v daní z příjmu pro rok 2014? Nebo je nějaká vyjímka?. Jestli budou tedy DSO platit za to daně z příjmu tak je tyto vklady zrujnujou.

Musíte rozlišit mezi vkladem a bezúplatným převodem. Vložením majetku do DSO od obce totiž nedochází k přechodu vlastnictví, obec je stále vlastníkem, DSO majetek jen využívá, eviduje a odpisuje a nakladá s ním v souladu se stanovami. Takže to by nebylo předmětem daně z příjmů.

Také je možné kanalizaci DSO jakoby darovat , tj. s přechodem vlastnictví. 

 DSO je na rozdíl od obcí od daně z příjmů z darů  osvobozena, jen obce nejsou osvobozeny kvůli tomu, že platí daň z příjmů samy sobě, tak to předkladatelům předpisů asi přišlo zbytečné. 

Ale to osvobození je jen na vyjmenované účely a kanály asi nenavlečeme na ekologii... - tedy to osvobození v konkrétním případě by bylo nanic (doporučujeme zůstat u vložení do svazku v režimu zákona o obcích, majetek zůstává ve vlastnictví obce, ale DSO jej eviduje a odpisuje) -  pokud darovat, tak ale řešíme daň z příjmů - tedy to by nebyl dobrý nápad. Ještě je tam aspekt DPH - k tomu viz včera zveřejněný dokument k vkladům. 

Obec koupila dům k demolici. Tento byl v srpnu zdemolován a vyřazen z majetku. Místo po demolici bude sloužit jako veřejné prostranství, nová výstavba se na tomto místě neplánuje. Po demolici zůstala část obvodové zdi cca 8 m délky, ke které v minulosti přistavil soused hospodářské budovy – sloužila jako zeď společná. Dle statika - pokud obec zboří i tuto část obvodové zdi, hospodářské budovy spadnou. Rada obce proto doporučila zastupitelstvu schválit sanaci zdi (dobudování základů a celková úprava) v hodnotě cca 80.000,-Kč, z důvodu zajištění bezpečnosti a dobrého vzhledu veřejného prostranství. Nevím, jak mám postupovat účetně – obec již v majetku budovu nemá – tedy ani tuto zeď. Použit pol. 5171 jako oprava nebo pol. 5169 jako služby – § 3745 úprava veř. prostranství ? – Nebo zavést zeď do majetku a v jaké výši ??

Asi nejpřesnější by bylo tu zeď částečně zavést zpět do majetku zápisem ve formě účetní opravy účetního zápisu k vyřazení celé budovy. Jen kvalifikovaně odhadnout hodnotu zdi jakoby byla nová a tu dát na 021, ve výši odepsání budovy, která se vyřadila (např. budova bylo odepsaná z 80%, tak ve výši 80% odhadu hodnoty zdi dát zpět 80% hodnoty na 081 a pokračovat v odpisu). Případně odpisy dopočítat, pokud došlo k vyřazení již někde v minulých letech. Sanaci pak vést buď jako opravu, pokud práce opravě odpovídají, nebo na 042 a pak navýšit hodnotu zdi jako TZ. 

Město buduje pěší zónu (chodníky) mezi obchody v hodnotě cca 3,5 mil. Kč, jejíž součástí je i výsadba zeleně v hodnotě cca 500 tis. Kč. Akce je financována pouze z prostředků města. Chtěla bych se zeptat, zda je správné tuto akci rozdělit na investiční část (vybudování pěší zóny) a část neinvestiční (výsadba zeleně) nebo je možné celou akci pojmout jako investici. Děkuji za odpověď

Dle zákona o pozemních komunikacích je silniční zeleň součástí komunikace, řešila bych analogicky k chodníku, a dala do ceny stavby chodníku. Připadá mi to na jednorázový náklad na zeleň i dost vysoké. Nemohu však toto říct striktně - pokud vám více připadá, že je to výdaj spíše opravdu jen do zeleně, než zeleň charakteru doplnění  zpevněné plochy..., pak by vám asi ani provozní náklad nikdo neměl vytknout.