Dotazy

Mám dotaz k účtování dlouhodobého majetku zařazeného na 021 a 022 – na těchto majetcích bylo provedeno technické zhodnocení a zároveň nám bylo doporučeno provést částečnou likvidaci původního majetku (před provedeným TZ) ve výši, kterou určí technik. U 022 je zůstatková cena nižší než navrhovaná částka pro likvidaci, u 021 je to naopak. Nejsme si jisti, zda částečnou likvidaci lze provádět a jakým způsobem ji zachytit účetně i daňově. Z pohledu účetního lze postupovat tak, že se stanový poměr vyřazované částky k PC a tímto poměrem se upraví vytvořené oprávky a ZC a následně se provede klasické vyřazení s těmito poměry?

Může dojít k případu, že jinak se vyřazuje majetek - stavba, kde se musí rozlišit, zda se vyřazuje z důvodu nové výstavby ( pak zůstatková cena jde do ceny nové stavby zápisem 042/081 ve výši zůstatkové ceny a pak vyřazení 081/021) nebo zda by se vyřazovalo, i kdyby se nestavělo. Podrobněji je popsáno a vysvětleno včetně příkladů v dokumentu ke stažení (oba případy) k CUS 710. 

U vyřazování věci, nebo části věci přichází v úvahu jen možnost vyřazení (zůstatková cena staré věci nikdy nevstupuje do pořizovací ceny nové věci, toto platí jen u staveb), je správně zjistit poměr oprávek ke vstupní ceně a ve stejném poměru část vyřadit. (Jak správně uvádíte.) 

Jen poznámka - je správné částečnou likvidaci provádět, bez ní by mohlo docházet k nadhodnocení aktiv. 

Můžeme si ve směrnici vymínít, že nebudeme oceňovat majetek vlastními náklady - vlastní činností ? Kolik způsobů oceňování se může dohromady použít při ocenění pořizovaného majetku (např. sečíst pořizovací náklady + reprodukční pořizovací cena u různých komponentů, které dají dohromady jedno IČ) ?

Ono nejde neoceňovat majetek vlastními náklady, pokud je majetek pořízený ve vlastní režii. Ve směrnici moc nejde předem stanovit, jak vlastními náklady oceníte obecně, musí se řešit pro pořizování každého majetku dle individuálních okolností. Např. když vlastní náklady nelze zjistit, tak se ocení RPC (písm l, §25 ZoÚ), ale obecně to dát do směrnice nejde, musí se ctít §25 zákona o účetnictví. 

V případě významné části majetku, která je pořízena jiným způsobem, než pořizovací cenou, nebo vlastními náklady, doporučujeme z důvodu věrného obrazu možnost kombinace ocenění, tj. část RPC, část pořizovací, část vlastní náklady (přímé a případně kalkulované nepřímé) , které dají dohromady ocenění jedné majetkové položky evidované na jednom inventárním čísle. U obcí se takový případ potřeby kombinovaného ocenění objevuje. 

Potřebovala bych zkontrolovat svoje účtování darovací smlouvy spojené se zřízením věcného břemene (v darovací smlouvě nejsou žádné ceny uvedeny). Římskokatolická farnost darovala obci hřbitov včetně pozemků. Na hřbitově se nachází kaple sv. Prokopa – jedná se o nemovitou kulturní památku a márnice (ta není památkou dnes je to prázdná budova, která kdysi opravdu sloužila jako márnice a v darovací smlouvě ji takto také nazývají). O těchto stavbách bych účtovala 021//401 a ocenila bych je 1,-- Kč. A teď pozemky. Jedná se o dva stavební pozemky na jednom stojí kaple (185 m2)a na druhém márnice (44 m2); dále pozemek označený jako „ostatní plocha hřbitov – urnový háj“ 5.794 m2 . Já bych tyto pozemky ocenila reprodukční pořizovací cenou (vyhláška 3/2008 Sb.,par. 32 jiné pozemky) , stavební pozemky bych dala 10,-- Kč/m2 a ostatní plocha hřbitov 1,-- Kč/m2 – jsou to nejnižší možné ceny – výpočtem bychom se dostali na cenu nižší. Nejsem si jistá jestli jsem se v té oceňovací vyhlášce dobře orientovala a správně zvolila §32. Účtovala bych 031//401. A poslední trápení je věcné břemeno spočívající v povinnosti obdarovaného (obce) strpět bezplatné užívání kaple sv. Prokopa pro církevní účely (mše a ostatní církevní obřady) . „Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Pro účely daňového řízení bylo věcné břemeno ohodnoceno částkou 1.500,-- Kč“. Takto je výslovně uvedeno ve smlouvě. Co to pro mě znamená????? že na konci roku nesmím zapomenout do přiznání k dani z příjmu na ř. 10 přičíst 1.500,-- Kč, které jsem fakticky nedostala ????? Věcné břemeno bych vedla jenom na majetkové kartě kaple v poznámce. Přiznání k dani z převodu nemovitostí nemusím podávat. Od daně darovací je bezúplatné nabytí majetku ÚSC osvobozeno.

Ocenění budov OK, ocenění pozemku - pro zastavěný pozemek je správně §28, pokud nemáte cenovou mapu pozemků (to je §27). Je tam vzoreček, tak se podívejte (nemohu to spočítat sama, protože nemám údaje ke vzorečku), ty ostatní je možné principem opatrnosti na 1 Kč ocenit. Ohledně VB - to se bere jen pro daň z převodu nemovitostí (když by bylo), do daně z příjmů si ho nevšímejte, pro vás to není příjem, ale závazek, který snižuje hodnotu darovaného majetku. Ohledně značení VB v účetnictví opravdu stačí jen analytika ke kapli (spíše by však celá kaple měla mít analytiku "stavby s VB"). Přiznání k dani darovací ani z převodu podávat opravdu nemusíte. 

1. Prosím, je povinné mít směrnici ke schvalování účetní závěrky a směrnici o infotocích k dlouhodobému majetku ? 2. Obec postavila vodovodní řad a převedla jej na VAK. Hodnota převáděného vodovodu se nerovná ceně akcií, které byly obci za vodovod upsány, neboť hodnota vodovodu již byla při převodu snížena o odpisy. Po obdržení dopisu k oznámením, že VAK navýšil základní kapitál, jsem zaúčtovala 069/043. Vím, že by tento případ měl být zaúčtován k datu upsání do obchodního rejstříku, ale toto již proběhlo před několika měsíci a ani jsem v OR nenašla přesné datum této "akce". Zaúčtovala jsem tedy ke dni obdržení dopisu s oznámením. Je to dobře ? Dále mi "vrtá hlavou", že skutečná nominální hodnota akcií, kterou obec vlastní, bude jiná, vyšší, než hodnota na účtu 069. Jak mám, prosím, toto stručně vysvětlit v komentáři k inventuře ? A ještě si nejsem jista, zda v majetkovém PC modulu mám akcie zadat ve skutečné nominální hodnotě, která je na nich uvedena, nebo v té nižší hodnotě , kterou vedeme na účtě 069 ? Moc Vám děkuji za odpověď.

1. Ohledně směrnice ke schvalování závěrky - jsou jen dva body ve vyhlášce, které je potřeba nějak ošetřit - viz vzor krátký v dokumentech ke stažení. Ohledně infotoků - ty co nejdříve dám ve vzoru na stránky - tam je v CUS 710 požadavek na vnitřní směrnice - 7.1.písmeno a), takže tam je směrnice povinná. 

2. Finanční investice vedeme v pořizovací ceně. V případě jiného ocenění akcií se nejedná o inventarizační rozdíl, výpis z OR jen dokládá vlastnictví majetkového podílu. Správně je ocenění dle zůstatkové hodnoty věcného vkladu. Nepotřebuje to ani komentář, protože to je běžné.  Ale lze dát do přílohy závěrky text o rozdílném ocenění vkladu pořizovací cenou a hodnotou akcií. Pozor, provést přecenění na hodnotu akcie je chybou, v registru majetku (většinou se však na majetku finanční investice moc nevedou) musí být ta hodnota věcného vkladu dle zůstatkové ceny, bez ohledu na ocenění akcií.Přecenění je pak možné jen ekvivalencí, to však nevychází z nominále akcie, ale z celkových vlastních zdrojů společnosti v podstatném vlivu a není povinné. 

Datum zařazení do užívání - účtovala jste k datu, kdy jste měla informaci, což je v pořádku. 

V rámci velké investiční akce město zbouralo dům, který mělo ve vlastnictví. Z domu zůstal pouze sklep v hodnotě 50000,-Kč a na něm se vybudovala nová budova v hodnotě 33000000,-Kč. Na katastru původní i současná budova je stále vedená pod stejným čp. Z hlediska účtování mám provézt technické zhodnocení budovy (navýšit původní majetkovou kartu) nebo zavézt novou majetkovou kartu a poté ji navýšit o sklep (50000,-Kč)? Dále bych se chtěla ujistit, že dotaci nemusím rozepsat na úplně všechny majetkové karty, které budu do majetku pořizovat. To znamená, dotaci bych nezavedla na souborové karty s DDHM.

Zde se jedná o případ vyřazení části stavby z důvodu nové výstavby. Zůstatková cena původní stavby by se měla snížit o nevyřazenou část, tj. sklepy a zaúčtovat 042 MD / 081 D a vyřadit tu část  081/021. Nová budova pak navýší jen hodnotu sklepů.

Tím se neodepsaná část vyřazené stavby dostane v jiné (nižší) hodnotě do pořizovací ceny nové stavby. Podrobněji mám vysvětleno v materiálu k CUS 710 i s příkladem, na kterém je dobře vidět rozdílný dopad na vstupní cenu nové stavby od prostého zaúčtování TZ. Najdete v dokumentech ke stažení.

Ohledně přiřazení dotace v případě, že je pořizováno více majetků máme bod 3.2.1. CUS 709 - na základě poměru, nebo jiným průkazným způsobem, což si můžeme vysvětlit i tak, že pokud je pořízen hodnotově  významný a nevýznamný majetek, tak můžeme přiřadit jen k tomu významnému. Tj. opravdu není nutné dávat "kousíček" dotace k DDHM. Ve výsledku to totiž při jakémkoliv rozdělení dopadne vždy stejně. 

ČEZ nás požádal o odkoupení trafostanice - zjistili jsme, že ji nemáme v inventuře. Po vzájemné dohodě jsme nechali ocenit stavební a technologickou část trafostanice s tím, že za cenu podle znaleckého posudku ji ČEZ koupí. Protože ve směrnici máme znalecký posudek jako RH a záměr prodeje je stále v platnosti, zaúčtovala jsem cenu z posudku 021/407 . (Brala jsem to, jako by cena stavby a odpisy byly doposud v účetnictví nulové a teď je to stavba určená k prodeji oceněná RH, která se do doby prodeje odepisovat nebude. Proto jsem neúčtovala trafostanici jako nalezenou, tj. D 401). Je to správně?

To je velmi zajímavý účetní případ. 

Když zaúčtujeme 021/401 jako inventarizační přebytek, tak máme hodnotu stavby určenou k prodeji a zároveň je to hodnota RH, tj. nevznikla by žádná 407 jako rozdíl z ocenění. Při prodeji dojde k tomu, že na 646 bude hodnota ZP( tržba z prodeje) a také taková bude na 553 , (553/021)  tj. do VH nula. 

V případě vaší volby účetního postupu nahlížíme, že máme nulovou hodnotu majetku a dáváme hodnotu RH přes 407. Zaúčtování prodeje bude ve výši RH na 646 (tržba z prodeje) a 553/021 a 407/664, což se vynuluje. Pak zde nám vyjde zisk ve výši znaleckého posudku, tj. ve výši tržby z prodeje. 

Dle mého názoru je účetně a v souladu s ČÚS 709 a 710 více první varianta přes 401. Asi i více v souladu s věrným obrazem, protože je pravděpodobné, že jste trafostanici postavili a nikdy ji do nákladů nedostali. 

Ten argument - že hodnota stavby = odpisům, tj. že v účetnictví bylo nula, vypadá sice logicky, ale je účelový, protože to tak asi určitě nebylo. Spíše historickou chybou nebyl majetek podchycen a obsahově se jedná o inventarizační rozdíl..

V roce 1998 obec začala stavět 3 bytové domy po 6-ti jednotkách - celkem 18 bytových jednotek s pomocí dotace od státu a příspěvků budoucích vlastníků. S vlastníky je sepsaná smlouva o smlouvě budoucí, kde se jim jednotka převede 20 let po kolaudaci. 20 let musí být jednotky ve vlastnictví obce kvůli dotaci. Vlastníci se nastěhovali v roce 2000 bez kolaudace na předčasné užívání. Do minulého roku probíhal soudní spor se stavební firmou, nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání. V letošním roce se bj zkolaudovaly a my je musíme zařadit do majetku (do této doby byly na 042 za 47 miliónů). Jak nastavit dobu odepisování, když stavba není nová, je používaná od roku 2000 a my nevíme, jestli se bude muset dodržet lhůta 20 let po kolaudaci, nebo se dostane výjimka a bude se vlastníkům převádět dříve?

Odpisy byste měli stanovit tak, aby k datu prodeje byla zůstatková cena majetku zhruba ve výši prodejní ceny, to je ten nejrovnoměrnější způsob rozložení nákladů do období. Takže zapomeňte na nějaké doby životnosti a nechte si schválit výjimku pro odpisování bytů, které budou v budoucnu prodány při dodržení pravidla - roční odpis bude odpovídat takové výši, aby během zbytkové doby užívání byla zůstatková hodnota rovna předpokládané prodejní ceně. Pozor však na 403, pokud byla dotace, tak odpis by měl být  vyšší o část 403/672, která se k odpisu takto rozpustí. 

Raději dám příklad: 

Mám budovu za 47 mil. Kč, dotaci 23,5 mil. Kč. Zahajuji odpis až po 13 letech užívání, protože nebylo zkolaudováno, což je v pořádku, zařadit mohu až zkolaudované - zde upřednostníme požadavky předpisů nad reálnou skutečností, že již je k datu zahájení opotřebováno, odpisy nebylo možné dělat. Prodejní cena 20 mil. Kč. 

Prodám za 7 let ? (dle podmínky dotační smlouvy musím až za 20 let po kolaudaci - vy se pokusíte o změnu, aby vám těch 13 let bez kolaudace do blokační doby započetli?)

Nechám příklad na 7 let.

Plánuji odpis takto: k datu prodeje bude 20 mil. tržba z prodeje a 403/672 ve výši zůstatku dotace. Dotace je 50% pořizovací ceny, výpočet 20x2 (tržba z prodeje 20 = 50% odpisů). K datu bude výnos 646 ve výši 20 mil. výnos 672 z rozpuštění dotace ve výši 20 mil. Kč a náklad z vyřazení majetku (553) 40 mil. Kč. Takže odpisy na těch 7 let by byly 1 mil. Kč ročně a rozpuštění dotace 500 tis.ročně. 

Kdyby byla dotace 30% vstupní ceny, tak je výpočet, kolik má být zůstatková cena k datu prodeje tak, že tržba je 70% hodnoty majetku na vyřazení ....pak by byl výnos 646 ve výši 20 mil. Kč, 672 z rozpuštění dotace ve výši 8,5 mil. Kč a zůstaková 28,5 mil. Kč. atd

Rozdělením pozemku geometrickým plánem vznikla nová parcela. Je správný účetní zápis 031/401 ? Patří tento účetní zápis do výkazu Přehled o změnách vlastního kapitálu do ř. 6 Ostatní ? Patří k tomuto zápisu ve výkazu PAP TZ 420 a 970 ?

Pokud byla rozdělena parcela, kterou jste měli v účetní evidenci, tak byste správně jen měla rozdělit evidovanou částku na 2 parcely, tj. ne jako vznik nové. O tom by se pak neúčtovalo, je to jen zásah do evidence pozemků, budou 2 parcely v novém ocenění, které odpovídá původní hodnotě rozdělené parcely. 

V případě vzniku nové parcely např. při pozemkových úpravách nebo digitalizaci je to možné zařadit z hlediska PAP  i do inventarizačních rozdílů 419, a 969, ale volba 420 a 970 je také možná, toto je určeno jen metodikou, tudíž nikdo není oprávněn vyčíst chybu. V přehledu ZK by to bylo A.I.6. (jak správně uvádíte). 

Mezi obecní hospodou a soukromým vlastníkem RD budeme stavět novou zídku. Mám tyto náklady účtovat na § 3613 nebo 3639 pol. 6121? Celkové náklady cca 50 000,- Kč.

Zídka je stavba, takže na 042, pol. 6121, po dokončení na 021 a vhodnější odpa je spíše 3639, než nebytový prostor 3613, zeď je spíše infrastrukturní stavbou. 

Provádíme opravu OÚ jehož součástí je i ústření topení /topidla MORA, které jsou na plyn bez kotle. Chceme koupit nové ústřední topení + kotel. Cena celé akce asi 110 000 kč. Je to technické zhodnocení a jak účtovat? Ústřední topení na 042 a pak 021 a kotel 042 a pak 022 nebo celé na 021?

Celé na 042 a pak navýšení 021. Jedná se o TZ budovy OÚ.  Kotel je nedílnou součástí stavby, stejně jako topení, rámcově vycházíme z GFŘ6. 

Město nechalo zhotovit gravírované pamětní tabule v hodnotě od 2 600,00 do Kč 5 299,00 za kus (celkem 13 kusů). Tyto pamětní tabule budou připevněny na významné objekty a domy významných osobností ve městě. Objekty nejsou v majetku města. Je správné zaúčtovat tyto pamětní tabule na účet 028?

S tímto jsem se hodně trápila, ony jsou totiž jako součást stavby, ale chtěli jsme je evidovat, tak využíváme účet 029 jako ostatní DM (bez ohledu na výši ocenění). Ten účet 029 využíváme proto, že vlastně pamětní deska nemá samostatnou fci jako věc. Je to lepší klasifikace majetku, i když zde uznávám, že se nám to komplikuje odpisováním. Osobně si myslím, že by vám nikdo nevyčetl ani evidenci na DDHM, tj. na účtu 028, jak navrhujete (558/321 a 028/088).  

Na dětském hřišti jsme udělali místo betonové plochy tartanovou- cena 214.000,-. Nevím zda se jedná o opravu nebo TZ? A ještě prosím- územní studie na určitou lokalitu ve výši 45.000,-. Do konce roku má být možná další. Územní plán máme na DNM.

Změna povrchu - zde se jedná o hodně jiný parametr, doporučuji TZ. 

Ty územní studie - mám málo informací, zda mají charakter TZ územního plánu, ale ta první podle ceny určitě jen na 518, protože nedosáhla hranice 60 tis. Kč pro TZ nehmotného majetku. 

V červnu jsme dokončili a zkolaudovali stavbu sportovního areálu. Stavba je financována 53% ze fondů EU a SR a 47% vl. prostředky. V červenci jsme podávali poslední žádost o platbu dotace a ke kontrole jsme předkládali způsobilé výdaje. Dále jsme ještě předkládali účetní sestavy o zaúčtování faktur,účet 042 a 231. Zatím nám ještě nepřišlo oznámení o výsledku administrativní kontroly ani potvrzení výše způsobilých výdajů a dotace. Stavbu evidujeme stále na 042. Nevím jestli to je správné? Jestli by už neměla být převedena na 021? A jak by to bylo s účtem 403, když nemáme dotaci potvrzenou.

Stavba opravdu měla být zařazena do majetku k datu nabytí právní moci kolaudace a k tomuto datu se měla zaúčtovat dohada 388/403 a v té výši přiřadit na kartu majetku a začít 403 rozpouštět proti odpisům. Když bude výsledek 403 jiný, tak se po vypořádání zúčtuje do výnosů jednorázově  (403/672 ve výši rozdílu od dohady případně obráceně) a na kartě zůstane ta dohada (postup dle CUS 709). Pokud chcete podrobněji, je to asi v 10 odpovědích vysvětleno, stačí si dát do vyhledávače "403". (samozřejmě bez uvozovek).

Dobrý den, našla jsem ve Vašich odpovědích odpověď k účtování herních prvků ale žádná odpověď se netýkala dopadových ploch. Zajímalo by mne, jak lze správně účtovat herní prvky na zahradě MŠ a k nim zbudované dopadové plochy. Herní prvky i dopadové plochy mají betonové základy v zemi. Prosím o odpověď na obě, spolu související, otázky. 1. Pokud pořídím samostatně herní prvek (případně současně herní prvek a dopadovou plochu) učtuji na účet 021 - Stavby nebo dle pokynu D-6 jako účelová zařízení pro školství, vzdělání, kulturu a sport na účet 022 - DHM, případně pod 40 tis. 028 - DDHM? 2. Pokud ke stávajícímu hernímu prvku pořídím nové dopadové plochy, účtuji to jako technické zhodnocení stávajícího herního prvku nebo dopadovou plochu zařadím samostatně? Pokud samostatně, tak na účet 021 - Stavba nebo na účet 022 - DHM (případně 028 - DDHM)?

Vy si můžete u hřiště a herních prvků vybrat dle jeho charakteru, jak majetek zaklasifikujete. Takže za 1. je dobře, ale je potřeba se rozhodnout.  Dopadová plocha se však jeví jako spíše vždy stavba, takže tam bych postupovala v režimu TZ - když vybuduji dopadové plochy v hodnotě vyšší než 40 tis. Kč, tak evidovat jako TZ stavby dětského hřiště, tj. navýšit hodnotu stavby. Ta dopadová plocha k jednotlivým herním prvkům  k samostatné evidenci drobných staveb se mi  nezdá vhodná, ale asi i to je možné. 

Doplnění:Dala bych přednost udělat z odpadové plochy TZ hřiště jako jedné funkční stavby.Pokud budou herní prvky na 022, tak bych dopadovou plochu ale také dala do stavby - předpokládám, že existovat nějaká stavba hřiště musí - terénní úpravy apod., i když se jednotlivé herní prvky dají jako věci na 022 a 028.1. Ano, je na vašem rozhodnutí, které by však mělo vycházet z charakteru herních prvků - pevně zabudované , které se nepřemisťují jsou vhodné dát do stavby a to buď jako jednotlivé drobné stavby, nebo jako součást funkční stavby hřiště - tj. pak jedné stavby.

Dopadové plochy - když bude hřiště jako jedna stavba, tak jako TZ hřiště, kdyby byly jednotlivé herní prvky jako jednotlivé  drobné stavby, pak by bylo možné i TZ stavby herního prvku. 

Pro přístup k obecnímu pozemku kde se plánuje výstavba obecního koupaliště je nutno opravit mostek který je v majetku Lesů ČR. Mohu řešit takto? Smlouva s vlastníkem-jeho souhlas se stavbou-opravou (netuším kolik budou práce stát, ale předpokládám více jak 40tisíc) a následné bezúplatné předání vlastníkovi. Já povedu jako TZ cizího majetku na 042.

Pokud se nebude jednat o TZ, ale opravu, tak nelze vést jako TZ cizího majetku. Spíše je účetní případ vhodný k vyhodnocení jako vyvolaný náklad z důvodu pořízení stavby, pak by vstoupil do pořizovací ceny stavby koupaliště, pak ano 042, ale ne jako TZ cizího majetku, ale jako součást koupaliště (po dokončení). Otázkou by bylo i "bezúplatné" předání opravy, nebo i TZ, nejedná se o převod majetku. To se dělá jen protokolárně, ale s dopady na daň z příjmů u příjemce opravy nebo TZ, pokud se neřeší v režimu dotace nebo podpory z veřejného rozpočtu.