Dotazy

Přemýšlím nad zaúčtováním došlé fa za čerpadlo do hasičského auta za Kč 18150,--. Asi mi nic jiného nezbývá, než jej zaúčtovat zvláš do drobného DHM na účet 028, že? Je to sice výměna za staré čerpadlo a i toto nové je napevno v autě přiděláno, ale vlastně auto tím nezhodnotím. :-(.

Mně to spíše připadá jako součást auta hasičského, aby sloužilo svému účelu. Pokud to staré čerpadlo nebylo evidováno samostatně, tak je to odstranění částečného opotřebení (výměna části majetku) a správně by to měla být jen oprava 511, pol. 5171. Nemůžu však takto z dálky vyhodnotit všechny okolnosti, např. zda čerpadlo opravdu nemá charakter samostatné věci - např. zda lze volně přemístit do jiného auta, využít i na něco jiného - pak by to klidně mohl být ten DDHM na 028.

Opravujeme kapličku (najelo do ní auto), kaplička je kulturní památkou, oceněná 1,-- Kč (v inventuře), smlouva o dílo zní - oprava kaplička, celková částka ale činí 253.131,-- Kč. Nevím, jestli se nejedná o technické zhodnocení a jestliže ano, tak jak mám účtovat?

Jestli se nejedná jen o prostou opravu, ale zároveň provedete nějaký zásah do majetku, který odpovídá TZ jste v dotazu neuvedla. Ale je klidně možné, že se opravdu jedná jen o opravu, výše opravy může být hodně vysoká. (Např. když se dělá oprava střechy na budově, tak se můžete dostat do miliónových hodnot). U kapličky byste také mohli vyhodnotit, zda "oprava" není tak velkého rozsahu, že se již nejedná o odstranění částečného opotřebení (ve vašem případě spíše škody), ale o znovupořízení majetku, pak by bylo možno starou hodnotu za 1 Kč vyřadit a novou pořizovací hodnotu dát na účet 021. Nelze plně poradit "z dálky" je potřeba vyhodnotit dle skutečných prací a jejich výsledku, nenechte se však ovlivnit výší fakturace.

Ještě poznámka - pokud vyhodnotíte jako TZ - tak u majetku oceněného 1 Kč se vede TZ jako samostatné inventární číslo rovněž na účtu 021 a uvádí se do identifikace majetku, že se jedná o TZ majetku oceněného 1 Kč.

V roce 2001 a 2006 jsme zařadili 2 budovy ČOV včetně instalovaných zařízení, jako celek na účet 021, který jsme začali odepisovat. Chtěla bych se zeptat, jestli je to tak v pořádku nebo jestli bych měla jednotlivé instalované zařízení rozúčtovat podle pořizovací hodnoty na majetkové účty. Nebo ba stačilo v majetku uvést seznam zařízení (jedná se např. o čerpadla, dmychadla, kalolis, bubnové mikrosíto, kompresor) do poznámky u 021?

Asi by spíše bylo dobré rozdělit majetek přesněji identifikovatelný. Posílám vám od chytré paní Helanové vzor klasifikace a rozdělení majetku, jak mi dala k dispozici pro jiné kolegyně. Toto se týkalo však i kanalizace a přípojek, tak využijte jen to, co potřebujete:

Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech.
Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace  22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22...podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

Je nutno provést přeúčtování z 022 na 028 u majetku do 40 000,- Kč, který se na 022 účtoval v době, kdy byly nižší hranice pro ocenění DM? Odkaz na ČÚS 701, odst. 6. 8.?

Nebylo to povinné, jen doporučené a vhodné na soulad obsahových vymezení. To, co jsem teď napsala je však trochu k diskusi. Dříve bylo v CUS 512 uvedeno, že majetek jednou zařazený zůstává, i když je změna předpisu, toto již nyní není v žádném CUS uvedeno, takže je možný výklad, že na soulad s vymezením položky závěrky by se skoro udělat mělo povinně.

Doporučováno bylo obcím  hlavně před zahájením odpisování, nyní je to již trochu komplikované, ale stále možné. Zápis 028/022 a 088/082 a případně 551 neodepsaný zbytek. Někde řeší i přes 406, asi obojí je možné použít, i když u jednorázového odpisu jsem asi argumentačně silnější, než u změny metody, protože nyní se již u obcí také odpisuje.

Dobrý den, Nabýváme do vlastnictví pozemky a stavbu (zastávku) dle zákona 172/1991 o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Nemovitosti byly zapsána na LV ČR MěNV Chrudim. Pro zařazení do majetku města byly oceněny znaleckým posudkem. Zaúčtuji 021,031/401 a od příštího měsíce začnu odepisovat. Otz.1. Do kterého řádku výkazu „Přehled o změnách vlastního kapitálu“ (§ 44 vyhlášky) by tento účetní zápis měl vstoupit - A.I.1. změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodaření s majetkem státu nebo - A.I.3. bezúplatné převody nebo - A.I.6. ostatní Otz.2. a jak správně zvolit PAP u účtu 401 - 959 bezúplatné převody nebo - 970 ostatní

Původní odpověď

A.I.3.  a 959, je to opravdu bezúplatný převod, měl by mít vazbu.

Doplnění. Jiní uživatelé stránek asi reagovali na tuto odpověď a napsali , že z MF vykládájí použití jinak. Takže zde uvádím odpověď na další dotaz podobného typu, a moc se omlouvám, že jsem nevěděla, že má něco jiný název a jinak je skrytě myšleno. Promiňte.

Já jsem v jednom dotazu opravdu poradila A.I. 3 v případě zápisu na LV majetku, který dříve byl státu. Přišla mi logika - změna vlastnictví - bezúplatný převod; právo hospodaření A.I.1. Po vaší zmínce jsem poprosila o názor i kolegy a Ing. Nejezchleb odpovídá takto:

Nelze striktně určit, k přehledu nebyla povolena diskuse. Já jsem příznivec toho, že podle názvu účtu (což je pro uživatele rozhodující) by skutečně toto mělo být aplikováno pro svěřování majetku v rámci státu (fakticky by to měla být pro ně obdobná záležitost jako A.I.2 - zde jen zvláštní vztah mezi zřizovatelem a PO).  Pokud si představím uživatele účetní závěrky, tak informace o tom, že se navýšil majetek Města v důsledku "změny, vzniku nebo zániku příslušnosti hospodařit s majetkem státu" - je zavádějící. Vždyť s jedná o jasný termín technikus dle §9 zákona č. 219/2000 Sb. Toto uvádím proto, že se má vycházet z názvu položky (mimo jiné) - §10 odst. 1 vyhlášky 410/2009 Sb. 

Uznávám, že horší to je s obsahovým vymezením vymezení je následující:

" A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu" obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy " C.I.1. Jmění účetní jednotky" z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,

Problém samozřejmě je, že najednou je zde zakomponována i otázka vzniku nebo zániku vlastnického práva - s tím ale příslušnost nemá co společného.

Nicméně hledal jsem dál a dohledal jsem důvodovou zprávu k novele vyhlášky (je to změna s účinností od 1. 1. 2012)

K bodu 158:

Zavádí se zcela nová podoba Přílohy č. 4 – Přehled o změnách vlastního kapitálu, a to jednak v reakci na některé připomínky vyjádřené odbornou veřejností během připomínkového řízení k této novele i před ní. Záměrem je podat prostřednictvím této přílohy uživateli účetní závěrky informaci o struktuře a důvodech změn v oblasti vlastního kapitálu účetních jednotek. Tyto informace mohou být zcela zásadní a v žádné jiné částí účetní závěrky, ani na úrovni jednotlivých syntetických účtů doposud nebylo možné je získat. Některé z nově povinně vykazovaných skutečností již účetní jednotky dříve sledovaly pro svoji vlastní potřebu či potřebu některých z uživatelů jejich účetních závěrek. Příkladem může být ocenění majetku bezúplatně předaného obci od státu (organizační složky státu či státní příspěvkové organizace), kdy dochází k zániku příslušnosti hospodařit s majetkem na straně státu a tato skutečnost bude u obou dotčených účetních jednotek vykázána v položce „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“. Slovní spojení „u dotčených účetních jednotek“ používané v obsahovém vymezení některých položek výkazu má zdůraznit, že se u jednotlivých titulů vždy jedná o skutečnost, která v těchto položkách má být vykázána na obou stranách příslušné transakce, tedy např. jak u předávající, tak u nabývající účetní jednotky.

Tedy on do důvodové zprávy to skutečně výslovně napsal, že to tam má jít. Tak nakonec nevím - pojmenování by bylo pro tyto účely naprosto chybné, nicméně podle souvisejících popisů to skutečně vypadá na veřejnou deklaraci, že to chce na A.I.1.

Máme v evidenci města starou nefunkční ČOV, chceme ji vyřadit z majetku města. Součástí je technologické zařízení, které bychom mohli prodat, proto potřebujeme ČOV vyřadit. Je nutné mít k vyřazení budovy demoliční výměr? Kdo by měl vyřazení schválit /rada, ZM nebo stačí vyřazovací komise/?

Plášť ČOV je spíše nemovitostí, je to budova, tj. kdo schvaluje pořízení, měl by schválit i vyřazení, tj. doporučuji zastupitelstvo. Kdyby byl demoliční výměr, tak by asi nebylo potřeba schválení, s tím se nedá nic dělat, zdemolovat a vyřadit se musí, tak je jakékoliv usnesení zbytečné. Jen bych se ještě chtěla zmínit, že např. nevím, zda není potřeba k odstranění stavby nějaké rozhodnutí nebo stanovisko stavebního úřadu.

Budeme žádat o dotaci na stavební úpravy bývalé márnice. Nevíme, zda to bude investice nebo jenom oprava. Stavba je nem. kulturní památkou a ve stavebním povolení jsou st. úpravy popsány následovně: odstranění vnitřní příčky (příčka tam původně nebyla - byla dostavěna v 60. letech), nové omítky, střešní krytina, osazení klempířských prvků z mědi, výměna nášlapné konstrukce podlah, nová elektroinstalace - odstranění vzdušného vedení elektroinstalace apod. Ve vyžádaném stanovisku od památkářů je uvedeno "odstranění vnitřní příčky z důvodu změny dispozice a funkčnosti objektu"( příčka dříve nebyla). Nevíme, zda dle tohoto stanoviska by to neměla být investice. Využití zatím není jasné, uvažuje se o depozitáři náhrobků. Nachází se tam pod podlahou kostnice, která tam však zůstane, ale objekt jako márnice používán nebude. Děkujem za odpověď

Ta příčka tím, že původně nebyla, by se asi dala jako oprava obhájit, spíše jako TZ vypadá to odstranění vzdušného vedení elektra, tak možná bych se přiklonila celkově  k TZ ve smyslu rekonstrukce.

Je trochu zafixované, že nemovité kulturní památky se jen opravují, ale v praxi jsem se setkala již s mnoha případy, které splňovaly podmínky pro TZ, tak bych se označení stavebních úprav márnice jako TZ moc nebála.

Mám tu k účtování takový jeden zvláštní případ. Obec stavěla bytový dům a v souvislosti s tím, musely ustoupit dvě soukromé garáže. Obec majitelům těchto garáží kupuje ze svého garáž novou montovanou a staví základovou desku. Jak budu účtovat stavební práce i samotný nákup garáže?

Je to vyvolaná investice vaší investiční výstavbou, jak demolice starých garáží, tak nákup nové. Výdaje na desku  vstupují do pořizovací ceny bytového domu na položce 6121 a na účet 042. Nově vybudované garáže se pak z majetku nijak nevyřazují, hodnotově na 042 zůstanou a občanům se dá jen předávací protokol.

Obec zakoupila pro SDH trička 14 kusů za 2400 Kč celkem. Musím tato trička zařadit do majetku na podrozvahu nebo je možné dát do spotřeby-trička byla jednotlivfýn hasičům rozdána a každý bude mít toto tričko doma. Prosím jak mám tedy zaúčtovat.

Trička bych vyhodnotila jako věc s dobou použitelnosti kratší než rok a určitě dala jen do spotřeby a nádale nikde majetkově nevedla. Ve směrnici k evidenci majetku vždy doporučuji věci denní potřeby, výrobky z papíru a textilu dávat jako věci s životností kratší než rok, tj. ne jako majetek. Trička tedy jen na účet 501, pol. 5134.

Město chce téměř půl roku po ukončení rekonstrukce označit svou budovu tabulí s nápisem "Městský úřad". Označení budov státních orgánů, orgánů veřejné správy apod. však spadá do kategorie staveb nebo samostatných movitých věcí. Náklady na instalaci nebudou vyšší než 40 tis. Kč. Bude akce hrazena z běžných nebo kapitálových výdajů? Děkuji za odpověď.

Výdaje související s pořízením dl. majetku po zařazení majetku do užívání se hradí z provozních nákladů, tj. náklad např. účet 549, položka např. 5169. (5139...).

Obci byly převedeny pozemky dle zákona 172/1991 Sb. z MNV na obec. Zaúčtuji je jako bezúplatný převod a ocením dle vyhlášky? A jak by se mělo postupovat při účtování, pokud nám katastr nemovitostí oznámí, že nám zvyšuje výměru určitého pozemku (zřejmě nějakým přeměřením při digitalizaci).

Nově převedené pozemky dle LV opravdu jen zápisem 031 MD / 401 D a ocenit RPC dle vyhlášky č.3/2008 Sb.  Změna výměry by se však měla jen zaznamenat do majetkové evidence pozemků, a bez ohledu na způsob původního ocenění by se cena pozemků neměla měnit (tj. ani v případě, že se původně ocenily pozemky metry čtv. x vyhlášková cena). Toto je v souladu se stanovisky MF, která mám např. odcitována v knize Majetek krajů, měst, obcí...r. vydání 2010.

Naše obec má zbudovanou umělou vodní nádrž cca. 40 let, ale nikdy nebyla zaspána do katastru nemovitostí. V účetnictví je vedena na 021 jako vodní dílo a na 031 jako ostatní plocha. V letošním roce jsme nechali tuto nádrž zapsat do KN a přišlo nám vyrozumění, že vznikly dva nové pozemky: umělá nádrž a stavební plocha hráz. Je správně, pokud na 021 nechám původní částku cca. 56 tisíc Kč jako vodní dílo - hráz a na 031 poměrem rozdělím původní pozemek na dva další? Děkuji

Vámi navržený postup plně schvaluji, tj. snažit se přiřadit původní historické ocenění (kolik nás to skutečně stálo) stavbě a hodnotu pozemků rozdělit např. poměrem dle výměry.

Jakým způsobec zaúčtovat sochu, která již stojí na oú, ale zatím není v majetku? Má se jednoduše zaúčtovat na 032 MD/401 D v ceně za 1 Kč. Nebo znalecký posudek? Nebo při inventarizaci jako věc nalezená? A jaké účtování?

Když ji považujete za kulturní předmět , tak 032/401 stačí k datu zjištění vícenálezu. Jako kulturní předmět stačí ocenit 1 Kč.  Pokud je na vašem pozemku a nikdo se k ní nehlásí, tak lze, i když by bylo dobré mít nějaký nabývací titul - např. pamětník, zápis v kronice kde se socha vzala. Ještě je i možnost vyvěsit jako věc nalezenou a po 6 měsících když se nikdo nepřihlásí, tak vám přejde do majetku ze zákona (občanský zákoník).

obracím se na Vás s prosbou na určení charakteru dotace. Dostali jsme z SFŽP rozhodnutí o přidělení dotace ve výši cca 21mil. Kč. Účel poskytnutí podpory: Revitalizace stávajícího vodního toku. V rámci realizace bude provedena změna trasy, kapacity a profilu stávajícího koryta toku a vyhloubeno 13 menších tůní v rámci meandračního pásu a zbudována jedna průtočná tůň. Před samotnou akcí bude provedeno odkupení pozemků od vlatníků ve výši cca 1mil.Kč Před podepsáním smlouvy s fondem si máme určit charakter dotace. Jsem toho názoru, že se jedná o akci investiční, proto bych náklady účtovala par.2334 pol 6121 a odkup pozemků par.2334 pol.6130. Součástí akce jsou i vegetační úpravy,včetně oplocení, tam trošku váhám, jestli investice. Ale nevím, jestli by bylo štastné projekt rozdělovat na investice a neivestice.Raději bych celou akci zaúčtovala jako investiční. Předem děkuji moc za odpověď, pokud bude třeba ještě něco k otázce doplnit,hned Vám to napíšu.

Plně s Vámi souhlasím, dle popisu prací se jedná o stavbu, pol. 6121, po dokončení 021. Je to typ stavby obdobný  technické rekultivaci.  Ty výdaje jako vegetační úpravy - lze považovat za úpravy "staveniště" jako výdaje se stavbou související, oplocení může být i samostatná stavba. Vhodné je určitě vést vše jako investiční.

Provedli jsme v budově, která je v našem majetku opravu stropů (podhledy a zároveň výměnu stávajícího osvětlení), mám to zaúčtovat jako technické zhodnocení budovy nebo jako opravu? Celková cena je 52 tis.

Vyhodnoťte opravdu dle přínosu zásahu do majetku, pokud jsou podhledy nové a je tím strop snížen, tak se spíše vyhodnocuje jako TZ, pokud jsou jen podhledy opravené a zásah nebyl významný, tak oprava. Výměna osvětlení - jakákoliv je spíše vždy opravou.