Dotazy

Kupujeme pozemek, kupní cena pozemku je podle smlouvy 87.000,-, podle dokladu o ocenění od prodávajícího je cena 157.000,- Kč. Prosím tedy o odpověď v jaké ceně mám pozemky zařadit .

Ocenění je povinně dle zákona o účetnictví § 25 ve výši pořizovací ceny, tj. ve výši kupní ceny a případně navýšené o vedlejší pořizovací náklady (rozměření, správní poplatky, náklady na smlouvu...), takže vycházejte z hodnoty v kupní smlouvě 87 tis. Kč.

Mezi VÚJ došlo k bezúplatnému převodu majetku, kdy předávající neprovedla odpisy k 31.12.a protokol je pouze s PC předávaného majetku. Komunikace (odpisy na 50 let) byla pořízena v r. 2007, převod v srpnu letošního roku. Lze provést dopočet odpisů za 5 let u přejímající VÚJ zápisem 401(406?)/021 ,tj. k 31.12.2011, , dopočíst zápisem 551/081 a 081 /021 odpisy 1-8/ 2012 a zavést majetek zápisem 021 / 401 s dobou odpisů na 45 let? Nebo okomentovat na kartě a rovnou zavést v ZC s dobou odpisů na 45 let? O odpisech za uplynulých 5 let + 8 měsíců neúčtovat? Z hlediska správnosti bych volila 1. variantu, ale neznám možnosti SW a požadavky auditu.

Když přebíráme majetek od VUJ, tak předpisy umožňují jen nabrání v té hodnotě, co předávající uvedl. Správně bylo žádat předávající VUJ, aby provedla příslušné opravy a nám majetek předala v hodnotách, které vážou na předpisy. Nyní není jiná možnost, než převzít bez oprávek v pořizovací ceně  a odpisování zahájit až u vás, dobu životnosti si můžete určit (není vyloučené ponechat 50 let, u staveb se můžeme pohybovat ve významnějším rozpětí...).

Vaše úvaha ohledně dooprávkování není mylná, jen je problematická z hlediska obhajoby zaúčtování, nejednalo se o vaši chybu, doporučuji riziko, že by tento postup mohla kontrola považovat za neoprávněný , nepodstupovat. Dle mého doporučení budete mít větší klid, bohužel i zhoršený VH v průběhu cca 50 let, ne však vaší vinou.

Ani se mi zde nechce doporučovat odchýlení od metod s popisem v závěrce. To dooprávkování 406/081 u majetku, který nebyl vámi využíván, se mi nejeví odůvodnitelné chybou jiné účetní jednotky.  Podívejte se na vysvětlení i v knize Účetní reforma 2012 v kap. 4, je tam obdobný příklad uveden.

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat pořízení 8 ks závor do obecního lesa v celkové ceně 48000,- + náklady na zabetonování Kč 3700,-. V případě, že by se jednalo o stavbu, prosím o sdělení kódu klasifikace.

Spíše bych vyhodnotila jako součást komunikací, lesní cesty. Pokud se týká jen jedné, tak by mohlo jít i o TZ, ale nemuselo. Kdybychom považovali za součást dopravního značení, tak spíše jen jako materiál na údržbu. V logice - zákaz vjezdu + závora. TZ bychom argumentovali jako rozšíření vybavení. Jako samostatné stavby by asi také být mohlo, zdá se mi to však zbytečné.

Doporučení: pokud k jedné lesní cestě, kterou vedete jako jedno inv. číslo - TZ, 042/pol. 6121, kategorizace jako cesta.

Pokud k více a pořizovací cena ( 51,7 tis.) se tím sníží pod hranici 40 tis. Kč, tak jen 549 MD / 231 s pol. 5137 a hodnotu  jednotlivých cest nezvyšovat.

Pokud jednotlivé stavby, tak každá v ocenění 6 tis. + 3,7/8 tis. , na 6121, kategorizace doporučuji 16.23.19 , ÚOS IV - cca tak 8-12 let životnost.

Naše obec zakoupila sportovní areál za 4 000 000 Kč. Teď v prosinci byla podepsána kupní smlouva, kdy letos zaplatíme 1 000 000 Kč a každý další rok budeme hradit splátky ve výši 1 000 000 Kč. Jak mám tento závazek na 4 roky vyplývající z kupní smlouvy zaúčtovat? Dále nevím, jak zaúčtovat do majetku. V rozpočtu jsem rozpočtovala na pol. 6121, v kupní smlouvě je však stanoveno, že areál je tvořen několika pozemky a 3 budovami. Je tedy položka 6121 správně, nebo musím rozdělit budovy a pozemky zvlášť? A do inventury musím rozdělit zvlášť pozemky a budovy - cenu určit znaleckým posudkem?

Již při vzniku závazku víme, že závazek bude nad 12 měsíců, takže je správné zvolit závazkový účet 459 - dlouhodobé závazky, §19, odst. 7 zákon o účetnictví. Takže předpis 042 MD/ 459 D. Úhrady pak již budou všechny stejné (letos i další roky): 459 MD / 231 3412 6121 D. Budovy i pozemek by bylo dobré zařadit do majetku ke dni podání návrhu na vklad, asi víte, že nemusíte čekat, až vše zaplatíte,  splátky na ocenění na 042 již nemají vliv.

Ohledně položky - stačí 6121, není nutné dělit.

Ohledně ocenění - pokud by byl k dispozici ZP - prodávající jej asi bude mít pro účely zdanění daní z převodu, tak ocenit rozvrhem - zjistit podíl ocenění jednotlivých parcel a budovy, příp. i vedlejších staveb na celkové ceně dle ZP a stejným podílem rozdělit kupní cenu.

Dobrý den, obec dostala dotaci od SZIF a z této dotace pořídila mimo jiného jako investici zpevněnou plochu pod kontejnery na zelený odpad v hodnotě 25 476,- Kč. SZIF po kontrole dotace uznal tuto investici a poskytl peníze ve výši 17 183,- Kč. Zatím mám tuto stavbu na účtu 042. Přijetím peněz bych ráda tuto stavbu převedla na účet 021. Budu jí muset odpisovat při takto nízké pořizovací ceně a jak dlouho. Nebo by se mohla zařadit na účet 022.

Jedná se o stavbu, stavby jsou bez ohledu na pořizovací cenu, zařadit na 021, počet let cca 30, odpisovat, takový postup je správný. Nelze zařadit na 028.

Obec si v akci objednala dvě prosklené vitríny (úřední desky) za cenu jedné. Přišla faktura na celkovou částku 13633,- Kč, z toho je jedna vitrína za 12832,- Kč, druhá je za 1,- Kč a ještě 800,- Kč je poštovné a balné. Můj dotaz zní, v jaké výši máme vitríny na účet 028 zařadit?

Doporočuji sečíst náklady včetně vedlejších a vydělit 2. Logické to je, jedná se o pořizovací cenu dvou stejných vitrin (pořizovací cenu rozdělíme rozvrhem). Myslím, že na přesnější způsob ocenění nelze přijít a rozhodně má toto větší vypovídací schopnost, než zvolit ocenění dle textu fa.

Prosím o vysvětlení vyhl.270/2010 kde se píše: V případě, že okamžik ukončení fyzické inventury hm.maj.je stanoven před koncem rozvahového dne nebo po tomto dni, obsahuje plán inventur zdůvodnění tohoto postupu a popis činností.....včetně popisu postupu při rozdílové inventuře. Vytvářím plán inventur a nevím si rady s datumy. Co v tomto případě určuje platnost plánu inventur? Je to období zpracování fyzické inventury, nebo i období kdy se inventura zpracovává. Kdy je správně zahájit činnost inventarizačních komisí? Pokud bych podle vyhlášky měla zahájení činnosti inventurních komisí v plánu inventur od 1.12.2012-31.1.2013 - musela bych udělat inventuru prvotní a pak rozdílnou a zaúčtovat inventarizační rozdíly? Je tedy lepší dát konec k 31.12.2012? Nebo začátek 1.1.2013 a konec 31.1.2012? Vůbec si s tímto výkladem nevím rady. Co je správně? Děkuji a přeji hezký den

Pokud zahájíte inventury před 31.12., tak musíte dělat inventurní soupis k rozhodnému dni (datum kdy se dělá inventura) a dodatečný inventurní soupis. Do plánu inventur zapsat, že se po rozhodném dni při rozdílové inventuře  provede dokladová inventura přírůstků a úbytků k 31.12., případné dodací listy že budou fyzicky odkontrolovány a bude zpracován dodatečný inventurní soupis. Připadalo nám to takto pracné, tak hodně doporučujeme systém, že se do 31.12. dělají přípravné práce osobami odpovědnými za majetek, udělají si kontrolu stavu na evidenční stavy majetku, připraví vyřazení, převodky apod. a že se i fyzická inventura komisemi zahájí až 1.1. následující rok. Takže v plánu inventur by pak byl termín na inventury stanoven až od 1.1.2013. Jedná se o určení období, kdy se fyzicky i dokladově majetek invetuje, porovnává se na účetní stav - tj. inventarizuje. Pak ještě potřebujeme určité období na zúčtování rozdílů.

Dobrý den, inventarizační komise zjistila, že v majetku nemáme márnici a oplocení hřbitova. Na katastru jsme zjistili,že márnice byla předána v roce 1992 na základě přehledu o převodu majetku, ale hřbitovní zeď v katastru vůbec není. Přehled o převodu majetku už v archivu nemáme,tak inventarizační komise chce, abychom zavedli stavby do majetku v hodnotě, v jaké jsou od roku 2004 pojištěny.Márnice je pojištěna na hodnotu 400.000,--Kč a hřbitovní zeď na 500.000,--Kč. Dále chtějí, aby zavedení do majetku schválilo zastupitelstvo. Potřebuji vědět, zda mám do účetnictví stavby zaúčtovat 021/401, jestli tam mám hřbitovní zeď vůbec zaúčtovat, když není v katastru, v případě, že v okresním archivu najdeme v přehledu o převodu majetku hodnotu márnice, jestli nemáme použít tuto hodnotu a jestli je nutné, aby zaúčtování schválilo zastupitelstvo.

Dle popisu lze vyhodnotit jako inventarizační přebytek, zápis 021/401 je správně. Z hlediska ocenění - RPC, cena majetku v době, kdy se o něm účtuje, odhad na pojistnou výši by asi šlo použít, nemohu posoudit, neznám stav  majetku, ale řádově by hodnotě majetku odpovídalo. Původní hodnotu majetku je zbytečné dohledávat, stejně musí být ocenění RPC. Pokud jste průkazně zjistili, že se opravdu jedná o majetek obce (nabývací titul), tak je schvalování zařazení do majetku zatupitelstvem zbytečným úkonem.

Město v roce 2006 pořídilo městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) v celkové hodnotě 1.537.024,00 Kč, který byl financován částečně z dotace v hodnotě 1.362.000,00 Kč. Kamerový systém je veden v DHM jako soubor movitých věcí na účtu 022. V souvislosti s tímto máme několik dotazů: 1) Kamerový systém jsme v r. 2011 zařadili do CZ-CC 22.24.59 (viz Vaše odpověď na dotaz ze dne 23.9.2011). Odpisová doba byla odpovědnou pracovnicí ponechána dle ČÚS na dobu 50 let, což si myslím, že příliš mnoho. V následujícím dotazu již jasně odpovídáte, že kamerový systém má být zařazen do CZ-CPA 26.70.13. Této klasifikaci odpovídá doba odpisování 8 let, což si myslím je i odpovídající doba odpisování pro tento kamerový systém. Můžeme změnit kód klasifikace a dobu odpisování v průběhu listopadu 2012, i když už bylo provedeno dooprávkování, vypočteny měsíční odpisy (551/082) a je účtováno o částečném rozpouštění dotace (403/672) v r. 2012? 2) V průběhu používání byl dodavatelskou firmou v letošním roce zajišťován záruční a pozáruční servis a došlo k výměně některých částí kamerového systému, jako např. monitoru (LCD displej), záložního zdroje, napájecího zdroje apod. Kontrolou bylo zjištěno, že výměna těchto části byla zařazena na položku 5169 - servis a služby spojené s MKDS nebo na na položku 5171 - oprava monitorovacího systému, případně bylo účtováno na položky 5137 a 5169 a zaúčtováno na samostatné karty. Ve Vaší knize k majetku na str. 95 píšete, že výměna jakékoliv opotřebné nebo poškozené věci ze souboru za novou se provádí tak, že se původní ocenění části souboru vyřadí a zařadí se část souboru s novým oceněním. a) Jaké položky tedy máme použít pro zařazení vyměňovaných částí? b) Je součástí poř. ceny i montáž, instalace, měření a zkoušky těchto měněných částí? c) Jakým způsobem a v jakých částkách máme zaúčtovat vyřazení těchto částí majetku?

Nejprve mě mrzí, že jsem zavinila zmatky v kategorizaci, na mou omluvu snad jen to, že někdy mohl být dotaz položen v systému rozvodů a komplexní stavby, kde jsem volila jinou kategorizaci, než tam, kde dotaz více směřoval k movité věci nebo souboru movitých věcí.

Doporučuji letos nechat jak je a v rámci inventury vyhodnotit nesprávnost doby životnosti a provést změnu kategorizace a odpisování až od 2013. Je to v souladu s předpisem, významné poškození VH nevzniká (vysoký transferový podíl) a zpětné opravy by byly zbytečně pracné s rizikem chybovosti a doprovázené technickými problémy s registrem majetku.

Ohledně souboru je to opravdu tak, že vyřazuji a zařazuji části souboru, nesleduji zde hranici TZ.

Odpovědi a) 6122

b) ano

c) vyřazení 551/082 v ZC části souboru (poměr ceny části ku celkové ceně souboru minus oprávky, které se vypočtou z 082 ve stejném poměru)  a 082/022 v ocenění části souboru. (Příklady na vyřazení části majetku najdete v dokumentu ke stažení 2013 ČÚS 710 DM-rozbor a jsou popsány podrobněji v příkladech výpočtů již asi ve 4 odpovědích na obdobný dotaz).

Obec obdržela investiční dotaci na projekt Modernizace výstroje SDH. Jednalo se o nákup hasičských zásahových přileb, svítilen na přilby, hasičského skládacího žebříku a trhacího háku. Celková hodnota je 95.000,-Kč. Všechny věci jsou umístěny v hasičském zásahovém voze. Může obec zařadit tento majetek jako soubor majetku se samostatným technicko-ekonomickým určením aby byly dodrženy dotační podmínky?

Ano ,zařaďte jako soubor dle celkové výše ocenění na 022, což je v souladu se zněním vyhlášky č. 410/2009 Sb. k obsahovému vymezení 022. Argumentačně je jednotné tech-ek. určení  v tomto případě obhajitelné. Pozor- v souboru je potřeba vést majetek, tak aby byly oceněny i jednotlivé části souboru.

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, v roce 2009 byl schválen záměr prodeje bytového domu vč. stavební parcely (10 podílů). V roce 2010 byla povinnost reálné hodnoty, ocenili jsme, aniž bychom, tušili co může nastat. Nyní máme problém s prodejem jednotlivých podílů. Počítačový program vychází z koeficientu na výpočet podílů, který nesouhlasí na výpočet pozemkářů, kteří chtějí odúčtovávat prodej podílu v jejich částkách (dávají si vypočtený podíl v účetní ceně), protože se může stát, že se všechny podíly neprodají, aby zůstatek účetní ceny byl na kartě pozemku správný. Vůbec si nevím rady, jak správně postupovat, protože vystornovat RH celé parcely a oceňovat jednotlivé podíly při prodeji je porušení vyhlášky č.410/2009, vyčetla jsem na stránkách. Lze vystornovat RH celé parcely a prodávat podíly v účetní ceně, kterou si dávají pozemkáři? Ale co s tím, že máme ve směrnici, že zrušení RH bude provedeno na základě rozhodnutí oprávněného orgánu. Lze dané vystornování nazvat opravou. Vůbec si nevím rady, jak daný problém správně řešit. Děkuji a přeji hezký den.

No je to docela oříšek, nejprve jsem chtěla poradit účetní a mimoúčetní evidenci, ale pak mě napadlo toto: Lze očekávat, že se stavební parcela jako celek neprodá, RH se dá ocenit jen identifikovatelný majetek jako celek, RH nelze přecenit jen část majetku , protože je to technicky neproveditelné. V tomto případě bych prohlásila, že přecenění RH stavebního pozemku pod bytovým domem působí technické problémy s oceněním  podílů, označila přecenění RH v tomto případě za nevhodnou účetní metodu vedoucí k nepřehlednosti účetnictví a zrušila přecenění, tj. v režimu oprav. Parcelu pak  evidovat v účetní ceně a vyřazovat podílem dle účetní evidence. Je to určitě to nejmenší zlo, RH může zde jen způsobit zmatečnost v účetnictví.

Potřebujeme zařadit do majetku pomník padlých z I. a II. sv. války, neboť jen v tomto případě dostane obec dotaci na jeho opravu. Pomník stojí na obecním pozemku a obec o pomník pečuje "od nepaměti" . Bohužel, nemáme žádné doklady o tom, že pomník patří obci ( ani záznamy v kronice ), ale jsme si téměř stoprocentně jisti, že se jedná o majetek obce. Měla bych zaúčtovat na 032/401 v hodnotě 1,- Kč a neodpisovat? ( Jedná se spíše o menší pomník). Je nutno zařazení do majetku schválit zastupitelstvem ? Ve Vašich předchozích odpovědích jsem našla zmínku, že by se před zařazením do majetku měla vyvěsit výzva, aby se přihlásil skutečný majitel. Je to opravdu nutné? Ještě prosím o pomoc při zformulování zdůvodnění proč zařazujeme pomník do majetku - co bychom měli uvést do zařazovacího protokolu.

Já osboně nejradši vidím pomníky na kulturních "předmětech", nemají produkční charakter pro odpisování, účet 032 by byl nejvíce vypovídající. Bohužel se mnou moc kontroloři nesouhlasí a požadují evidenci na 021 - v tom případě pak ale nestačí ocenění 1 kč - pokud není kulturní nemovitou památkou, nemůžeme ho zařadit ani mezi církevní stavby a právě kontroloři se otáčejí na tom, že pomník je stavba, a ne předmět. Pomník by se musel ocenit RPC - alespoň zkusit odhad dle vyhlášky č. 3/2008 Sb.  a vést na účtu 021 a odpisovat.

Ohledně zařazeni do majetku - je to stavba na vašem pozemku - v tomto případě myslím není nutné vyvěšení, ale dělá se to přes "souhlasné prohlášení" na KN - já toto prosím nevím přesně, je to systém, že na vašem pozemku je určitá stavba, na kterou si nikdo nedělá nárok, a zapisuje se do KN  myslím jako předmět malého rozsahu. Jinak systém vyvěšení na 1/2 roku a pak zařazení do vlastnictví funguje, ale aplikuje se spíše na drobné stavbičky (kříže, boží muka...) a na věci.  Ta doba 1/2 roku je však pro vás s ohledem na dotaci pozdě, tak zkuste zjistit tu možnost "souhlasného prohlášení".

Dobrý den, mám velký problém v roce 2011 proběhlo technické zhodnocení budovy na sběrný dvůr ve výši 7 707 269,-Kč, já jsem celou částku zařadila na stavby na 021 provedla dooprávkování a nyní jsem zjistila , že jsem nedala zvlášť vybavení ( kontejnery, lis atd.). Můžu to tak nechat jako součást stavby a vést si zvláštní evidenci, nebo ponížit stavbu 021 a dát jako soubor na 022 byla investiční dotace, ale nevím jak to dooprávkování.

V účetnictví se vždycky vyplatí udělat opravu co nejpřesněji, je to jen účetnictví, opravit lze vždy. Takže převést - ve výši pořizovací ceny souboru lze na 022, převést i část oprávek na 082, oprávky vypočítat takto:

1. poměr pořizovací ceny souboru k 7,7...mil. Kč , ve stejném poměru převést 1. část na 082.

2. pak pro soubor stanovit počet let odpisování a znovu udělat dooprávkování za dobu používání v roce 2011, zaúčtovat 406/082, to bude  2. část.

Zavést na kartu 022 a 082 (1.+2.)  k datu převodu

3. Odpis za rok 2012 již ve výši k 022, tj. k souboru, případně, pokud odpisujete měsíčně, tak jej dopočíst jako za 3. a přičíst k 082 při zavedení  a odpis již jen za 12/2012.

Možná budete mít problémy s programem, aby vám toto vše umožnil, ale měl by to umět, snažte se tomuto modelu co nejvíce přiblížit, jak technika umožní. Kompromisy kvůli technickému řešení jsou však možné.

Při zařazení majetku do užívání nebyly včas vyfakturovány dodavatelem náklady vzniklé v průběhu pořizování dané investice, proto jsme vytvořily dohadnou položku zápisem 042MD /389 D ve výši 20 000 Kč. Faktura došlá po zařazení majetku do užívání byla vystavena na částku vyšší, a to na 28 000 Kč. Můj dotaz zní - máme o rozdíl navýšit cenu zařazené investice (a pochopitelně opravit odpisy), nebo rozdíl naúčtovat do nákladů?

Teď již máme výhodu, že toto řeší ČÚS 710, který sice platí od 2013, ale lze jej využít i pro 2012 s odůvodněním dodržení metody. Nemusíme navyšovat a upravovat 021 , ale zaúčtujeme takto:

389 MD  ve výši 20 a 551 MD ve výši 8  / 321 D ve výši 28

(jednorázový vyrovnávací odpis). Příklad najdete v dokumentu ke stažení 2013 ČÚS 710 DM - rozbor.

Dobrý den, prosím o radu ohledně zařizovacích předmětů, které jsou součástí stavby a které nejsou: - přepážka na WC (1250 Kč/ks) - věšáky do umývárny (15600 Kč/ks) - šatní moduly (52600 Kč/ks) - kuchyňská linka (28950 Kč) - skříň uzavřená (5500 Kč/ks) - kryt na topení (2494 Kč/ks) - sestava skříní (21000 Kč/ks) - okenice s rámem (3850 Kč/ks) - stolek dětský (2995 Kč/ks) - dále je účtována montáž a doprava (tu rozpočítat do pořizvoacích cen dle jednotlivých kusů zařizovacích předmětů?). Jedná se o zařizovací předměty do nově zrekonstruované MŠ, je nutná změna zřizovací listiny ohledně předání nového majetku do správy?

Začnu odzadu - v případě TZ majetku doporučujeme jen předávácí protokol a oznámení o změně ocenění. Ani ne změnu ZL, ani dodatek. Jedná se pořád o jednu majetkovou položku.

Z hlediska, co je a co není součást stavby, nemáme řešeno v účetních předpisech, využíváme pomocně pokyn D300, teď  již je nahrazen pokynem GFŘ D-6. Jen upozorňuji, že vaše vnitřní norma, která by toto upravila, má z hlediska účetnictví větší závaznost, než pokyn k DPO, ale pravdou je, že toto případná kontrola neuznavá, tak radši rámcově dle pokynu.

Samostatným majetkem dle názvu bych tipovala , že je:

- věšáky do umývárny (15600 Kč/ks)
- šatní moduly (52600 Kč/ks)
- kuchyňská linka (28950 Kč) - zde lze považovat za účelové zařízení, kuch. linku bereme za nedílnou součást stavby u bytů , ale lze i považovat za nedílnou součást stavby jako vestavný nábytek , je to k diskusi  
- skříň uzavřená (5500 Kč/ks)
- sestava skříní (21000 Kč/ks)
- stolek dětský (2995 Kč/ks)
Náklady společné můžete i rozpočítat např. jen dle počtu kusů (ceny se významně neliší), samozřejmě, že rozpočítání  poměrem ceny k celku x vedlejší náklady celkem a přičíst k jednotlivým majetkovým položkám je přesnější, zde se mi jeví zbytečně pracné.