Dotazy

Prosíme o zodpovězení dvou otázek, pro zatřídění výdajových položek v rámci investiční výstavby: Na Odkanalizování okrajových částí města byla s vítězným uchazečem uzavřena smlouva o dílo, jejíž součástí je ustanovení záruky na 24 měsíců. Součástí smluvní ceny díla, položkový rozpočet přílohou smlouvy, je naceněna položka: rozšíření záručního sevisu na 36 měsíců. Patří tato položka do ceny pořízení hmotného majetku? Rovněž si nejsme jisti, zda patří do ceny majetku i náklady dle uzavřených smluv na nájem části pozemků cizích vlastníků po dobu výstavby - přístupy na staveniště, výkopové práce, atd (dočasně odňaté rozhodnutím, jež bylo součástí povolení stavby).

Ano, patří do ceny díla v případě, že prodloužená záruční doba je součástí ceny o dílo.

Dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. §2 odst. a)  není součástí poiřzovací ceny: nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba - zde si myslím, že je to stejný případ jako váš případ i s ohledem na odvolávku na daň z nemovitostí § 6.

Na účet 032 jsem v roce 2011 zařadila majetek jako inventář obecní kaple v částce 1,-- Kč, dle soupisu provedeného v roce 1991 Muzeem. Do této doby v majetku tento inventář nebyl. Jedná se např. o soubor věcí: obrazy v kaplích, oltář, krucifix, hlavy andělů .... Vždy celý soubor v kapli jsem do majetku dala za 1,-- Kč. Rovněž tak sochy, které jsme doposud v majetku neměly. Samotné kapličky byly a jsou evidovány v majetku na účtě 021. a to již dříve. Je to tak správné? Dle názoru auditu by jednotlivé věci měly být oceněny a dány každá zvlášt. Pro obec by to byla obrovská finanční zátěž na každou věc ze soupisu pořizovat znalecké posudky , hledat znalce .... Poraďte prosím jak správně postupovat.

Váš postup je zcela v souladu s předpisy, máte právo evidovat jako soubor majetku  §14, vyhlášky č. 410/2009 Sb.: " ... a to včetně souborů tohoto majetku". Stačí, když věci zařazené do souboru jsou vypsány v registru majetku bez ocenění. Zákon o účetnictví povoluje ocenění 1 Kč v § 25 písm k)  (to se vztahuje i na soubor, protože ten je pak považován za jednu položku) a dále §71, odst.2 a )  vyhlášky č. 410/2009 přímo říká, že se soubor kulturních předmětů  oceňuje 1 Kč pokud není známa pořizovací cena věcí v souboru. Myslím si, že váš případ všechny tyto podmínky splňuje, a že postupujete v souladu s předpisem a není na tomto potřeba nic měnit.  Obzvlášť s ohledem na cenu informace, která by zde byla vysoká a ještě ke všemu ne zcela přesná (odhady těchto předmětů se liší dle idnividuálních přístupů odhadců).

Dobrý den,obec provádí odvodnění hřbitova.Národní památkový ústav provedl archeologický průzkum cca za 120 tis. Je tato částka součástí pořizovací ceny? A jak je to s DPH u těchto prací na hřbitově?

Hřbitov je veřejná správa, přenesená DP by nemusela být dle stanoviska GFŘ. Archeologický průzkum je vyjmenovaný jako výdaj související s pořízením DM, tedy patří na 042 (§55, vyhláška č. 410/2009 Sb.).

Audit z KÚ za rok 2011 dopadl tak, že mně napadl vysokou hodnotu nedokončeného majetku, ačkoli se používá (že k tomu nemám předávací dokumenty, protože se jedná o hodně dinosauří minulost, není prý podstatné a asi je to pravda). jelikož to musím tedy nějakým způsobem napravit(a nejlépe bude, když ten způsob bude správný), začala jsem pídit po předmětných dokladech, které by pomohly stanovit odpisy. Potřebuji poradit v následujících dvou situacích, které by měly nastat: a/ pokud se nějaký věrohodný dokument, který by nedokončenou stavbu tzv. "obílil", najde, tedy budu vědět, kdy se mělo nekončené dílo zařadit na majetkový účet, měla bych zřejmě dopočítat odpis za příslušné roky, ale na kterých účtech mám o něm účtovat? b/ nenajdu nic, pak tedy bych měla zaúčtovat na majetkové účty na základě čeho? Mělo by to být nějaké rozhodnutí zastupitelsta obce, případně rozhodnutí starosty a majetek bych měla zařadit do odpisů v letošním roce?

Pokud se Vám podaří identifikovat nějaký majetek jako dokončený a že měl být již zařazen do užívání, tedy je jakoby již opotřebovaný, tak spíše doporučuji individuálně stanovit dobu odpisování (zvolit kratší - rovnoměrný způsob), než přes nějaké chyby dělat dooprávkování. Zahájit odpisování až datem zařazení do majetku (od dalšího měsíce).

Majetek by se měl zařadit na základě dokladu - protokol o zařazení majetku do užívání. Tedy tento doklad se musí u vaší účetní jednotky vytvořit. Rozhodně bych do toho "netahala" zastupitelstvo. Doklad může vytvořit pan starosta, to určitě ano. Také lze vycházet z inventarizace majetku a zařadit 02x MD / 042 D i jako zjištěný inventarizační rozdíl.

Častější je však u 042 situace, že se nejedná o majetek nedokončený, který byl dokončen, ale o zmařené investice - zůstavají na 042 studie, projekty a rozpracované akce, u kterých je již záměr v dokončení nebo v realizaci nepokračovat. Tento majetek se pak "nezařazuje", ale vyřazuje zápisem 547 MD / 042 D. O záměru ve stavbě nebo v nedokončeném majetku nepokračovat by mělo rozhodnout zastupitelstvo. Pokud se jedná o  "starší"  studie a projekty, kde ještě není rozhodnuto, zda se nebude "někdy" pokračovat, tak ty mají zůstat na 042 a často je vhodné k nim udělat opravné položky (556 MD / 168 D), pokud jsou do budoucna využitelné již jen částečně.  

Při této příležitosti upozorňuji na dokument ke stažení: VZOR Předávací protokol ke stavbě

Prosíme o radu ohledně postupu a účtování v případě prodeje ČOV. V majetku máme od r. 2004 ČOV v hodnotě 28 mil. Kč. K 31.12.2011 jsme provedli oprávky ve výši 2 mil.Kč a proúčtovali je přes účty 406/081. Za leden a únor 2012 jsme provedli odpis a proúčtovali přes účty 551/081. V minulosti už byla sepsána smlouva o smlouvě budoucí, na základě které od roku 2005 do roku 2020 budoucí kupující splácí v ročních splátkách a bude ještě splácet kupní cenu až do celkové výše celkem 8 mil. Kč. Po úhradě celkové kupní ceny bude sepsána mezi městem a budoucím kupujícím kupní smlouva a ČOV mu bude předána. V roce 2003 jsme obdrželi na výstavbu ČOV dotaci ve výši 5 mil., kterou jsme k 31.12.2011 ale nedooprávkovali. Nevíme, zda máme postupovat následovně: 1) Majetek v březnu 2012 přecenit reálnou hodnotou, tj. na 8 mil, a proúčtovat 407/021, zrušit oprávky 081/407 a dále až do roku 2020 neodepisovat. U dotace dopočítat oprávky a doúčtovat na účet 401/403 ? 2) Na podrozvahu dát 8 mil. Kč na účet 932/999 a postupně každým rokem snižovat ve výši splátky. 3) K datu převodu ČOV tj. v roce 2020 vyřadit majetek z evidence ve výši 8 mil. Kč. prostřednictvím účtů 553/021 a 564/407 a dotaci proúčtovat do výnosů 403/672? Nebo tento majetek už nepřeceňovat na reálnou hodnotu (RH), když smlouva o smlouvě budoucí je z roku 2004 a přecenit na RH se má už v době schválení záměru. Jen dopočítat oprávky dotace a dále do roku 2020 odepisovat včetně dotace a pak majetek vyřadit a proúčtovat?

Zde je to dobrý příklad na situaci, co se stane, když přeceníme RH majetek, který je určen k prodeji za delší dobu - do nákladů - účet 553 a 564 vstoupí v ceně nesnížené o opotřebení za 8 let, bude velká "nákladová darda". Zkreslí se tím náklady za 8 let z opotřebení a pak i náklady v roce 2020. Tedy zkreslíme VH po dobu 8 let.  Proto jsem do návrhu směrnice k RH dala, že se bude přeceňovat jen v krátkodobém horizontu při záměru prodeje do dvou let, jinak, že se poruší věrnost účetnictví, doporučuji tedy vzor směrnice využít i na tento Váš případ. Tedy nepřeceňujeme ne proto, že majetek byl určen k prodeji již dříve, ale proto, že bychom tím porušili jiné ustanovení zákona o obcích, tedy volíme dle §78 odchylku od metody pro narušení věrného obrazu.

Doporučuji přecenit na RH až v roce 2006 (pokud bude platit směrnice ještě v té době).

Doporučuji na 932 účtovat.

Doporučuji dorozpustit v poměru 2/28 i 403 zápisem 403/401 jako doúčtování (opravu) 2011.

Jakou nejvhodnější formu zvolit pro odkup či převod majetku od cizího subjektu v tomto případě: - jedná se o digitalizaci a ozvučení kina, které realizoval nájemce v budově ve vlastnictví obce (se souhlasem obce) - majetek se skládá ze samostatných věcí (projektor, monitory), technického zhodnocení budovy(stavební úpravy, zabudované plátno) a z dalších souvisejících nákladů (spotřební materiál). - město poskytlo na úhradu nákladů dotací ve výši od 0 - 100% na jednotlivé části (celkově 55% z nákladů). - nyní je provozovatel v potížích a chce majetek jako celek obci prodat (zastupitelstvo souhlasí) Prosíme o radu, jakou zvolit formu převodu či prodeje a jak správně ocenit. Lze vzít jednoduše pořizovací náklady, odečíst naši dotaci a za tuto cenu realizovat prodej? V jakých cenách pak ale majetek zaúčtovat?

Sjednání kupní ceny zde záleží jen na vyjednávání, je možná i ta konstrukce, co zde uvádíte, je možné i zohlednit již nějaké opotřebení. Dle zákona o obcích by se mělo jednat o cenu obvyklou (tj. za majetek ve stavu v jakém je, příp. snížený určitě o vaši dotaci). Asi by bývalo bylo vhodné při dotaci uzavřít smlouvu s klauzulí o přednostní nabídce prodeje obce, ale nic se neděje. Máte štěstí, že o toto není nikde zájem, protože pokud by mohl prodat někomu jinému, tak by na tom díky dotaci mohl vydělat (jestli nebylo nějak ošetřeno, třeba blokací prodeje při dotaci nebo tím předkupním právem apod.)

Majetek zaúčtujete dle výše kupní ceny jako jakýkoliv jiný koupený majetek. 042/321 a 021/042 a z ocenění kupní ceny - tj. pořizovací ceny - zahájíte odpisování.  

Obec provedla rekonstrukci veřejného osvětlení. S vlastníky nemovitostí, na kterých jsou umístěna svítidla, uzavřela smlouvu o věcném břemeni. Lze náklady na úhradu věcných břemen a vklad do KN zahrnout do nákladů na rekonstrukci veřejného osvětlení?

Pokud byla uzavřena přímo smlouva o zřízení VB , ne smlouva o smlouvě budoucí, a datum uzavření a vklad na KN je  v době, kdy majetek ještě nebyl zařazen do účetnictví, tak je možné zahrnout do nákladů souvisejících s pořízením stavby, na účet 042. V jiném případě se jedná o náklad vzniklý po zařazení majetku do užívání a pak se již jedná o náklad služby.

Jak správně zaúčtovat přijetí daru podle darovací smlouvy od krajského úřadu. Kopii smlouvy zasíláme e-mailem v pdf na Vaši adresu.

Dle smlouvy byste měli navést majetek v hodnotách, které by měly být stejné jako u PO (zákon o účetnictví v novele a CUS 708 - převod majetku mezi vybranými účetními jednotkami, bod. 6.3.) , a to zápisem 031/401 a 021 MD / 401 D, 081 D a případně 403 D, pokud Zlínský kraj měl na pořízení tohoto majetku v minulosti dotaci (což měl, protože je v darovací smlouvě uvedena). Je třeba vyžádat od kraje hodnoty pozemků a stavby u účtů 031,021,081,403 dle jejich účetní evidence (resp. dle účetní evidence PO a vyžádat si od kraje údaje o dotaci).

Na město budou bezúplatně převedeny pozemky od Lesů ČR a Pozemkového úřadu. Město hradí fakturu za geometrické plány s tímto související. Po poradě s naším daňovým poradcem bych fakturu za geom.plány zaúčtovala rovnou na pol.RS 6130 proti účtu 042 a následně "rozpustila" do ceny pozemků. Zarazila mě však Vaše odpověď na podobný dotaz (tam se jednalo o fakturu za znal.posudek na bezúpl.převod pozemků) ze dne 2.3.2012 kde uvádíte, že náklady na ZP půjdou do služby (pol.5169), ne do ceny pozemků.

Dle zákona o účetnictví v případě, že se přebírá majetek od jiné vybrané účetní jednotky, tak se zavádí v těch hodnotách, v jakých evidovala předávájící účetní jednotka. Tedy nelze měnit ocenění v případě převodů pozemků od Pozemkového úřadu, který vybranou účetní jednotkou je. Zápis 031 MD /401 D.

Ale i v případě převodu od Lesů ČR, které jsou státním podnikem  se jedná  o bezúplatný převod, který se neoceňuje pořizovací cenou, tedy do ceny nevstupují náklady související s pořízením DM. Správně je opravdu v tomto případě zaúčtovat náklad na GP do služby s pol. 5169 a na účet 518, neměl by se evidovat na účtu 042, protože v případě bezúplatného převodu není součástí pořizovací ceny DM.

Pozemky převzaté od Lesů ČR by měly být dle zákona o účetnictví oceněny reprodukční pořizovací cenou, tj. znalecký posudek nebo ocenění pozemků dle posledního oceňovacího předpisu (č.3/2008 Sb.). Zápis také 031 MD / 401 D.

Dobrý den,mám teď po novém roce zmatek v majetku, PAP pro nás zatím neplatí, přesto si nevím rady. 1.na 042 máme majetek(propojení vodovodu s vedlejší obcí)a jelikož je to spíše jejich majetek, tak nám veškeré uhrazené výdaje na stavbu v letech 2010a 2011 tato obec uhradila - účtovala jsem přes 348/403 (takže se mi 042 rovná 403). Teď začali s výstavbou a došlo k dohodě, že budou celou stavbu investovat sami. Mám vše schválené a podepsaný předávací protokol. Jak zaúčtovat vyřazení? Jako zmařenou investici 547/042 nebo jako dar jiné org.543? A účet 403/401? Nebo přes oprávky, ale majetek není odepisován, když ještě nebyl zařazen. 2. Je změna účtování v roce 2012 při zařazení majetku? Z ledna máme kolaudaci vodovodu, zčásti dotovaný. Zde stačí jen 042/021 (022)+vypořádání 346/388 a 374/346-na 403 už mám? Nebo je to také jinak 3.Má zařízení-technologie vodojemu svou vlastní kategorii zařazení, nebo jej mám spojit s budovou vodárny a dát vše jako stavbu?

1. Účtujeme jako převod mezi vybranými účetními jednotkami, vy vyřadíte zápisem 403/042 a obec zařadí jen 042/401. Přejímající obec nemůže na 403, to by bylo jako dotace sama sobě, tedy musí zvolit 401 a odpisy ji nákladově zatíží (po dokončení), protože hradila z vlastních zdrojů. Pokud ta přejímající obec dostala na toto také dotaci, tak si přiřadí přijatou dotaci k majetku na 403 u sebe.

2. Je to tak, jak uvádíte.

3. Technologie by měla být zařazena na účet 022 - zkuste dle druhu majetku přiřadit kategorizaci , pro pomoc s kategorizací mám málo informací.

Při prodeji nemovitosti je nutné účtovat o reálné hodnotě. Je možné za reálnou hodnotu považovat prodejní cenu, kterou schválilo zastupitelstvo? Nebo je třeba (nutnost) požádat nějakého znalce,aby reálnou hodnotu prodávané nemovitosti vyčíslil? U nás v obci se prodávají i malé kousky pozemků (např. 15 m2) a v tomto případě by se prodej pozemku hodně prodražil.

Podobný dotaz vznesla jedna vaše kolegyně na MF a přišla ji tato odpověď z MF:

"k Vašemu dotazu z hlediska působnosti odboru Účetnictví a audit lze konstatovat, že při oceňování  reálnou hodnotou za předpokladu že se jedná o nevýznamné částky lze použít ustanovení § 27 odst. 7) zákona 563/1991 Sb., a považovat za reálnou hodnotu ocenění dle § 25 .

Rovněž je také možné upravit ocenění reálnou hodnotou vnitřní směrnicí, kde si stanovíte kdy a za jakých podmínek nebude účetní jednotka při prodeji přeceňovat reálnou hodnotou, protože by náklady na získání  informace převýšili její informační přínos." 

Z toho vyplývá, že nemusíte zpracovávat ZP, cenu lze určit i např. dle nabídek podobných pozemků na stránkách s realitami, nevýznamné, že nemusíte přeceňovat. Pracuji na vzorové směrnici k RH, měla by být do pátku v dokumentech ke stažení.

Jak zatřídit (oprava či rekonstrukce) výměnu nášlapné vrstvy podlahy v tělocvičně ZŠ. V současnosti jsou tam parkety a ty mají být vyměněny za "Tarkett Omnisports", podlaha z PVC, která je použitelná i na vrcholový sport. Pokud bychom nežádali o dotaci, zařadila bych to jako opravu, ale mám obavy zda by tuto výměnu podlahy ministerstvo uznalo za opravu nebo za investici. Krom výměny podlahy se tam bude ještě provádět přestavba hrazdy na výsuvnou. Můžete mi poradit jak tuto výměnu podlahy zatřídit.

Dle popisu to vypadá, že podlaha bude mít jiné parametry a přispěje i k rozšíření využitelnosti, tedy bych se zařazení na TZ nebála. Rovněž stejně bych vyhodnotila i přestavbu hrazdy. TZ u obcí není předpisem dáno, pokud si do směrnice doplníte tuto akci jako TZ, tak musí být kontrolou akceptováno.

Jak vyplývá z novely 410/2009 účtuje se od letošního roku drobný majetek na příslušný majetkový účet již při evidenci závazku - tedy při zapsání faktury (tak je to prezentováno i na školeních např. pí Svobodovou z MF). Ve Vašich materiálech zmińujete metodiku Gordiku k pořízení drobného majetku ve vztahu k PAP, kde je drobný majetek řešen rozkrokováním. Tedy pořízení přes 042( t.z. zapsání faktury) a další krok zařazení na 028 ( t.z. zaevidování majetkové karty).Vzhledem k metodice Gordiku ke zpracování PAP tento postup chápu, ale není to v rozporu s ustanovením vyhlášky? Pochopila jsem dobře, že i bezúplatně nabytý majetek se účtuje přes 041 nebo 042 a nikoliv přímo na příslušný SU?

Dle mých informací MF však ustoupilo z požadavku účtovat na 028 při předpisu faktury. Ono to totiž působí velké potíže v programových evidencích majetku a prý nakonec na základě připomínek krajů uznali, že je to docela jedno, zda se zaúčtuje faktura 558/321 a pak až při zařazení 028/088. Ohledně té 042 a Gordic jsem se v materiálu snažila vysvětlit, že existuje verze s "křížky", která DDHM  nevyžaduje členit na nový a použitý, a pak, že je 042 zbytečné. Osobně si myslím, že je to hodně netradiční postup a na 042 se zpravidla DDHM neúčtuje, ukazovala jsem to jen jako příklad, jak řeší evidenci PAP dodavatel SW. Obávám se, že by se nám těžko obhajovalo použití položky 5137  a účtu 042, ale určitě to však není nemožné, zatím se však jeví jako zbytečné.

Dále k vaším dotazům. Majetek pořízený bezúplatně se přes 042 nepořizuje. Majetek, který se oceňuje RPC bez nákladů souvisejících s pořízením se účtuje přímo na majetkové účty. To je tradice, nevím jak bude řešeno v ČUS k dlouhodobému majetku, až jej MF vydá (ze strany náměstka MF v dopisu krajům bylo slíbeno vydání v červenci 2011!) Pokud jste to takto vyčetla z návrhu metodiky k vyřazování majetku mnou zpracované - do vydání ČÚS, tak se omlouvám, nebylo to tak myšleno (nemohu najít, z čeho jste čerpala, to mám někde uvedeno?).

Pak bych se ráda ještě zmínila o jedné věci - něco jiného je ČÚS a v něm uvedený účetní postup a něco jiného je "technické" zajištění zaúčtování. Určitě se stanou případy, kdy nelze striktně ČÚS dodržet, např. při využití účtu 395,396 a kvůli PAP se často technická řešení zpracování výkazu nadřadí požadavku ČÚS na  SU MD/ SU D. Dodržení ČÚS chápeme spíš v tom smyslu, že předepsaný postup je výsledný stav, na kterých se má popisovaný účetní případ zobrazit. Např. předpis nákladu vzniklého v hlavní činnosti, který bude uhrazen z VHČ: 5xx/395  a ve VHČ: 395/241 (takto na městech třeba řeší faktury přijaté do VHČ, kde část patří do rozpočtu a část do VHČ, aby došlo ke spárování závazku v knize došlých faktur VHČ). Výsledný stav : 5xx/321. Víceméně si účetní jednotka pro technické zajištění může s různými účty na Str. MD i D vypomoci. Technicky často nelze jinak řešit. Absolutně militantní přístup nemůžeme k ČÚS mít, to bychom také nemohli někdy účtovat, u PO by nebylo možné využít střediskové nebo vnitropodnikové účtování apod.

Prosím o radu, jak správně zaúčtovat pořízení obecních znaků (znak, prapor, standarta). Z faktury lze vyčíst pořizovací hodnotu jednotlivých předmětů, která je vždy nižší než 40 tis. Kč. Mám účtovat jako DDHM: paragraf 3399 (nebo 6171, nejsem si jistá) 5137, 028/088 a nebo jako celek, kdy hodnota je 79 600,-Kč, tedy DHM: a to účtovat již na položku 6127 a 032/042. Nechce se mi to účtovat na položku 6122 a pak 022/042 a pak odepisovat, protože se domnívám, že na obecní znak a prapor se nahlíží jinak, než každý jiný pořízený DHM. Na zvláštní faktuře je fakturována digitalizace znaku a praporu na CD v hodnotě 9 450,- Kč a tu mám zaúčtovat jen na položku 5169 ?

Lze jako DDHM na 028 (558/321; 028/088), CD do služeb. Jako kulturní předměty na 032 to lze taky jednotlivě (na 032 dáváme majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny)  - tam se neodpisují. U 032 by šlo CD rozpustit do pořizovací ceny jednotlivých kusů. Zde s ohledem na vyjádření nákladu je možná přesnější 558 a DDHM, protože může docházet k opotřebení předmětů - ale jistá si tím nejsem, ten kulturní přínos je možná vyšší...  (Rozhodnutí je na vás). Výhoda 032 - do nákladů půjde až při vyřazení.  

Chtěla bych vás poprosit o vyjádření, zda chápu správně způsob oceňování pozemků při směně. Dle směnné smlouvy město směňuje čtyři pozemky za jiné dva ve vlastnictví místní firmy. Rozdíl ve výměře bude městu finančně kompenzován. Ve smlouvě jsou uvedeny přesné výměry všech směňovaných pozemků, výše kompenzace, informace o tom, že správní poplatky i daň z převodu nemovitostí hradí město. Vypracován byl znalecký posudek. 1) Směnou nabyté pozemky ocením podle ZP, v této ceně zařadím a cena za vypracování ZP a popl. za návrh na vklad tak nebudou započítány do hodnoty pozemku (=reprodukční cena)? 2) V případě, že by byla ve smlouvě cena dle ZP jmenovitě uvedena, započítávaly by se tyto náklady na pořízení ve výši 1/2 do ceny pozemku (=pořizovací cena)? Popř. bylo-li by uvedeno, že hradí účastníci smlouvy polovinu nákladů, cena by se nenavyšovala, neboť jde polovinu nákladů na vydání pozemku? Nějak se v tom už ztrácím…

1) Přesně tak.

2) Přesně tak, s výjimkou případů, kdy náklady vzniknou po zařazení majetku do užívání. Např. daň z převodu vzniká až vyměřením. Pak jsou již nákladem provozním a nevstupují do ocenění.

V případě, že každý hradí půlku, tak se cena nenavyšuje, protože tuto půlku považujeme za náš náklad na prodej, ne jako součást nákladů související s pořízením - proto polovina - polovina jako součást výdajů související s pořízením, druhá jako náklad související s prodejem. Lepší pravidlo zatím co vím nikdo nenastavil, a toto se jeví, že má logiku.

Při tomto oceňování pozemků nabytých směnou vycházíme z ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb. §55, odst. 4 - ocení PC jsou-li ceny sjednány, ocení RPC nejsou-li sjednány...