Dotazy

Máme SF, který řeší i benefity pro uvolněného starosty. Musí v letošním roce zastupitelstvo schvalovat pro starostu čerpání těchto benefitů nebo se bude postupovat dle schváleného SF?

Mně ten zákon vyznívá, že by mělo ZO schválit. (Je to v jeho kompetenci podle § 84 odst. 2 písm. o).Tento dotaz vám již vracím. 

Starosta do konce roku 2017 dostával různé benefity dle schváleného SF. Ve změně zákona 128/2000 se píše v §80, že uvolněný člen zastupitelstva může .......... Při prostudování novely jsem nenarazila na to, jak je potřeba postupovat od roku 2018, při poskytování benefitů uvolněnému členovi. Je třeba schválit nová pravidla SF nebo jenom nějaké stanovy v radě? Co ostatní zaměstnanci, pokud by se SF nechal v dřívější schválené podobě.

Jeví se mi to vyjmenování benefitů celkem jasné - asi by to chtělo upravit pravidla SF na novelu zákona ve vztahu k uvolněným zastupitelům, nebylo by logické mít pravidla SF a pak ještě jiné "stanovy" (tady jsem promiňte nepochopila, jak to myslíte). Pro ostatní zaměstnance se nijak SF měnit nemusí. Pravidla SF, jaké benefity budou pro uvolněné v souladu s novým zněním zákona by mělo stanovit zastupitelstvu, správně by se však neměly lišit od benefitů pro ostatní zaměstnance, u SF by měla být rovnost pro zaměstnance i uvolněné...pro podrobnější objasnění byste se museli obrátit na odbor dozoru a kontroly na MV. 

(1) Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout

a) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),

b) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech,

c) příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce,

d) příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

e) příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

f) odměnu při významném životním výročí,

g) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce,

h) příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

i) příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce.

(2) Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce.

Obec pronajímá podnikateli pozemek a budovu , kde provozuje pilu. Podnikatel chce ukončit svoji činnost a převést nájem na jiný podnikatelský subjekt, se kterým je domluvený na odprodej zařízení . Žádá o písemný souhlas k převodu pronájmu prostor sloužících k podnikání s odvoláním na NOZ č.89/2012 §2307. Domníváme se, že by měl písemně vypovědět nájem. Rada obce by potom schválila záměr pronájmu objektu a pak vybrala nového nájemce - podle zákona o obcích. Prosím o radu jak postupovat.

Záleží na vás, jak se k tomu postavíte. Můžete mu daný souhlas udělit, ale před tím je potřeba zveřejnit záměr viz metodika MV, kterou vám níže cituji,  přesně tento případ je v ní uveden:

Metodika MV č. 7.2 - odkaz http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx, cituji:

"S ohledem na závěry soudů ve vazbě na zveřejňování záměrů v případech změn závazků bude povinnosti zveřejnit záměr podléhat i převod nájmu prostoru sloužícího podnikání. Podle § 2307 občanského zákoníku může nájemce s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. Jelikož v tomto případě je se souhlasem obce jako pronajímatele spojena podstatná změna závazku, je třeba před případným udělením tohoto souhlasu zveřejnit záměr (svou podstatou dochází ke změně závazku, byť dvěma právními jednáními – udělením souhlasu a navazujícím převodem nájmu). Podobně by bylo třeba postupovat i v případě převodu jiné smlouvy, jejíž uzavření podle § 39 odst. 1 zákona o obcích podléhalo povinnosti zveřejnit záměr13."

Máte tedy dvě možnosti. Buď zveřejnit záměr a pak mu dát souhlas s převodem nájmu na jiný subjekt nebo nesouhlasit (např. pokud nechcete prostory pronajmout novému subjektu, který navrhuje) a pak musíte nájem ukončit v souladu s nájemní smlouvu (měl by dát výpověď, když už nechce pronajímané prostory využívat) a vy pak můžete rozhodnout, zda chcete nadále budovu pronajímat, případně zveřejnit záměr a vybrat nového nájemce. Pokud ale akceptujete nájemce, na kterého by byl nájem převeden, připadá mi jednodušší první varianta, ale je to na vás, nejsem právník, tak vám nemohu blíže poradit, ale z hlediska zákona je možné obojí.

Chtěl bych se zeptat, kdo nyní bude schvalovat odpisový plán příspěvkové organizace za rok 2017. Předpokládám, že když rada města schvaluje rozpočet PO, bude schvalovat i odpisový plán?

Ano, odpisový plán PO schvaluje rada jako zřizovatel, on je to požadavek § 31 odst. 1 písm. a) zákona 250/2000 Sb. 

V roce 2016 nám z rekreačních poplatků a ubytovacích kapacit u jednoho z ubytovatelů vznikla pohledávka po splatnosti v nominální hodnotě 111 758 Kč. U subjektu bylo v témže roce zahájeno insolvenční řízení, do kterého jsme se řádně s pohledávkou přihlásili. Posléze byl vyhlášen konkurz, který byl však bohužel zrušen pro nemajetnost dlužníka. Rádi bychom již pohledávku z účetnictví nadobro odepsali, ale nejsme si jisti, zda k tomuto kroku potřebujeme souhlas členů ZO či RO.

Takové pohledávky je opravdu potřeba vyřadit. Ohledně souhlasu - vy ji vyřadit musíte, i kdyby nesouhlasily orgány obce, s tím se účetně nedá nic dělat, tak jim to dejte na vědomí, jako info. Pozor - prý Jihočeský kraj souhlas orgánů obce pro vyřazení pohledávky požaduje, ale účetně byste měli vyřadit, i kdyby souhlas nebyl, tak moc princip souhlasu zde nechápu. 

Prosím o radu zda postupujeme správně. 29.11. 2017 vyvěšen záměr obce prodat pozemek. 18.12.2017 bude prodej pozemku schvalovat zastupitelstvo obce. K samotné realizaci prodeje - sepsání kupní smlouvy u notáře, ale dojde až v lednu 2018. Vzhledem k tomu že 1.1. 2018 nebude ještě schválen rozpočet obce a obec se bude řídit pravidly rozpočtového provizoria, tak se ptám, zda je možné v lednu uzavřít kupní smlouvu?

Nevidím důvod, proč byste kupní smlouvu nemohli v lednu uzavřít. Právně to budete mít v pořádku - záměr vyvěšen v dostatečné lhůtě před ZO, schváleno v ZO. Ani z hlediska rozpočtu to problém není. Nevím sice, jaká máte pravidla rozpočtového provizoria (na to pozor, jestli je nemáte schválena nějak obecně, tak je musíte schválit pro příští rok, když nestihnete schválit rozpočet a měli byste je pak i vyvěsit do doby, než schválíte rozpočet), ale případné přijetí nerozpočtovaného příjmu není správní delikt, tzn. kupní cenu narozpočtujte alespoň pak do rozpočtu, když nebudete mít v provizoriu. Hospodaření obce se sice bude v lednu řídit pravidly rozpočtového provizoria, ale to nemá vliv na splnění vašeho právního závazku uzavřít smlouvu, z níž vám bude plynout příjem. Jiná situace by byla, pokud byste pozemek kupovali a jednalo se o výdaj, to pak je potřeba v provizoriu určitě zohlednit (právě proto doporučujeme obecnou formulaci pravidel, která obsahuje i větu, že lze v rámci rozpočtového provizoria hradit závazky z uzavřených smluv).

Náš zaměstnanec se dostal do svízelné situace. Napadli ho problémoví občané a způsobili těžká zranění. Nedostává od sociální správy nic, žádné finanční prostředky, protože není uzavřen případ napadení u policie ČR a tudíž mu nemocenskou nemůžou vyplácet. Je nyní úplně bez peněz a žádá město o půjčku. Nemáme nic takového ve směrnici k sociálnímu fondu. Ale je to opravdu slušný a pracovitý člověk. Prosím, lze nějakým způsobem poskytnout půjčku z rozpočtu města?

Můžete mu půjčku poskytnout, nemusíte ze SF, když to nemáte v pravidlech, stačí, pokud poskytnutí půjčky schválí ZO. Pak ale dejte pozor na to, aby to nespadalo pod nový zákon o spotřebitelském úvěru - jsou tam výjimky, kdy lze poskytnout zjednodušeně bez splnění povinností podle tohoto zákona - musí to být poskytnuto bezúročně nebo za nižší úrokovou sazbu než je na trhu obvyklé, ve veřejném zájmu apod.

 Informace k tomu jsou na těchto odkazech:

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/uvery-poskytovane-obcemi-a-novy-zakon-o-spotrebitelskem-uveru.aspx

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/cnb-informace-o-zapujcnich-urokovych-sazbach-pro-naplneni-zakona-o-spotrebitelskem-uveru.aspx

Pokud mu budete poskytovat bezúročnou půjčku, pak byste měli ve formě návratné finanční výpomoci. Její poskytnutí také schvaluje ZO (nad 50 tis. Kč, do 50 tis.Kč rada, popř. starosta). V tom případě ale musíte splnit všechny náležitosti zákona č. 250/2000 Sb. (má to stejný režim jako dotace) - žádost, schválení půjčky, schválení VP smlouvy a zveřejnění smlouvy, pokud je nad 50 tis. Kč.

Účtování bude v obou případech stejné. Pokud bude splatná do jednoho roku, tak její poskytnutí zaúčtujete na účet 316, s delší splatností na účet 462/231 odpa 3900 pol. 5660. Přijaté splátky pak budete účtovat 231 bez odpa pol. 2460/316 (462). V  případě úročení ještě předpis např. 311/662 a příjem úroku 231 odpa 3900, položka 2141/ 311. 

Ráda bych se zeptala, zda je nutné schvalovat smlouvu o dílo, na základě které dochází k nabývání nemovitosti - stavba nových chodníků po městě zastupitelstvem města. Nejedná se o rekonstrukci, vznikají nové chodníky na pozemcích, kde dosud nebyly.

Ve vašem případě je potřeba smlouvu o dílo považovat za nabytí nemovitosti, tedy mělo by jí schválit ZO, ale když se na to podíváme blížeji, zjistíme opak. Podíváme se k tomu do materiálů MV, konkrétně do metodického doporučení č. 7.2 zde:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Na str. 63 se uvádí:

"v praxi se mohou vyskytnout tzv. smíšené smlouvy, tedy smlouvy, které v sobě zahrnují více smluvních typů. Komplikace mohou nastat tehdy, jestliže taková smlouva v sobě bude zahrnovat jednání, jejichž schválení náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce (např. smlouva o dílo spojená s nabytím nemovité věci výstavbou). V takových případech nezbývá, než aby o uzavření smlouvy rozhodlo zastupitelstvo obce "

Z toho by vyplývalo, že pokud se uzavírá smlouva o dílo na stavbu nemovitosti, tak se to považuje za její nabytí a schvaluje to ZO.

Když se ale podíváme do §85 písm. a) zákona o obcích, uvádí se tam, že ZO schvaluje "nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce".

Z toho by vyplývalo, že ZO neschvaluje nabytí a převod komunikací, které jsou hmotnými nemovitými věcmi.

Na str. 20 metodiky se uvádí:

"Novela dokonce z vyhrazené pravomoci zastupitelstva nově vylučuje i nabytí pozemních komunikací (rozumějte v těch případech, kdy budou mít povahu samostatné nemovité věci)"

Na str. 66 a 67 je pak problematika shrnuta následovně:

"Zákon o pozemních komunikacích byl novelou č. 268/2015 Sb. změněn mj. tím, že v § 9 odst. 1 bylo výslovně doplněno, že stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Jelikož tyto stavby nelze bez porušení jejich podstaty přenést z místa na místo (srov. § 498 odst. 1 občanského zákoníku), má stavba dálnice, silnice a místní komunikace povahu hmotné nemovité věci (odlišné od pozemku, na němž se nachází, a který je tudíž také samostatnou 67 hmotnou nemovitou věcí). A contrario pak platí, že účelová komunikace, i kdyby měla povahu stavby, bude součástí pozemku, na němž se nachází, a ne samostatnou nemovitou věcí24.

Právní úpravu tedy lze shrnout tak, že z vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce vyjímá fakticky pouze nabytí (stavby) místní komunikace výstavbou, takže o něm může rozhodnout rada podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, typicky v případě výstavby na obecním pozemku25. Pokud obec nabývá pozemek pod svou místní komunikací, případně pozemek za účelem výstavby místní komunikace, bude dána vyhrazená pravomoc zastupitelstva dle § 85 písm. a) zákona o obcích (jde o nabytí pozemku jako odlišné nemovité věci od stavby místní komunikace). Pokud obec nabývá účelovou komunikaci, může jít de iure o dvě situace – nabytí pozemku, na němž se účelová komunikace nachází, nebo zřízení účelové komunikace na obecním pozemku. V prvním případě je dána vyhrazená pravomoc zastupitelstva obce podle § 85 písm. a) zákona o obcích, neboť nejde o nabytí pozemní komunikace jako samostatné nemovité věci (účelová komunikace není samostatnou věcí), ale o nabytí pozemku [na které se výjimka v § 85 písm. a) in fine neuplatní]. V druhém případě je dána zbytková pravomoc rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, neboť nejde o získání nemovité věci, ale o zpracování existující nemovité věci – obecního pozemku."

Z výše uvedeného vyplývá, že ve vašem případě, kdy se jedná o výstavbu místní komunikace na obecním pozemku, nemusí smlouvu o dílo schvalovat ZO, stačí rada podle § 102 odst. 3 (chodník je podle zákona o pozemních komunikacích buď samostatná MK nebo součást jiné MK). Vyplývá to tak i z důvodové zprávy k novele zákona o obcích od 1.7.2016 (která je mj. i částečně v metodice citovaná) - byl to záměr zákonodárce upravit zákon o obcích tak, aby se takovéto případy nemusely schvalovat v ZO.

Náš sbor dobrovolných hasičů organizuje sbírku na člověka, který onemocněl vážnou chorobou. Dotyčný nemá trvalý pobyt v obci je pouze čestným členem sboru. Můžeme jako obec taky poskytnout příspěvek na tuto sbírku? Kdo může schvalovat (nemáme radu)? a jak by bylo účtování?

Určitě můžete poskytnout peněžní dar (neúčelový, bez vyúčtování), do 20 tis. Kč schvaluje starosta, když nemáte radu. Účtování 572/231 RS odpa 3900 pol. 5492.

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda může rada města přijmout následující usnesení: „Rada města svěřuje tímto do rukou starosty města pravomoc rozhodnout o udělení věcných darů fyzické nebo právnické osobě při příležitosti např. životního jubilea, návštěvy jiného města, ocenění sportovních a kulturních výkonů, studijních úspěchů, propagace města Opočna apod., a to do výše hodnoty daru 5000,- Kč. Náklady na tyto dary budou kryty z rozpočtu města z paragrafu Propagace, kde je starosta města příkazcem účetní operace.“

Když se podíváme do zákona o obcích, tak v § 84 písm. b) se uvádí, že ZO schvaluje poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 tis. Kč. Schvalování věcných (ale i peněžitých) darů do 20 tis. Kč pak nepřímo zákon deleguje na radu (samozřejmě pokud je zřízena) - tato pravomoc není sice radě přidělena podle § 102 odst. 2, ale vyplývá to z odst. 3, kde se uvádí, že: "Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu". Nevidím v tom tedy žádný problém, zákonem je to určitě umožněno a pokud vím, tak i běžně používáno.

Může prosím rada města odsouhlasit úhradu faktury ve výši 13 tis. Kč související s koncertem, který pořádá místní kulturní spolek na záchranu varhan? Varhany jsou majetkem církve. Město chce formou úhrady faktury podpořit tuto akci organizovanou na záchranu varhan, ale nechce se stát spolupořadatelem této akce, protože nedostane ani korunu výtěžku ze vstupného. Vstupné bude použito na obnovu varhan. Město má své důvody, proč nechce poskytnout dotaci ani dar, preferuje přímou úhradu faktury. Je nějaká cesta, jak přímo zaplatit fakturu související s tímto koncertem z rozpočtu města? Je problém, kdyby bylo město spolupořadatel a nemělo podíl na výtěžku akce?

Tak v zásadě jsou tři možnosti a všechny vyjmenované - dotace, dar nebo "spolupořadatelství". Pokud dotace ani dar nepřipadá v úvahu a přesto se chcete podílet, tak vám nezbyde nic jiného než schválit v radě, že jste spolupořadatelem a že se budete podílet úhradou koncertu (schválit před začátkem akce, po akci a vystavení faktury mi to už přijde bohužel pozdě). On pojem "spolupořadatel" není nikde definován, není popsáno, že se jako spolupořadatel musíte podílet na výnosech akce - podle mého lze být spolupořadatelem a zároveň se nepodílet na výnosech akce. Zároveň, pokud budete spolupořadatelem, by faktura měla být vystavena na město, už to bude váš náklad jako spolupořadatele v souladu s tím, jak schválila rada. 

Poplacením faktury vystavené na někoho jiného byste v podstatě říkali, že dáváte dotaci (dotaci lze také poskytnout proplacením faktury). Dotací se rozumí peníze z rozpočtu vyplacené na stanovený účel (s požadavkem vypořádání) - a vemte si, že na té faktuře máte příjemce a zároveň popsaný účel - v podstatě takto lze vyplatit dotaci. 

Podle mého názoru - spolupořadatelství ano, ale mělo by být schváleno v radě před akcí, faktura by pak měla být vystavena přímo na město v souladu s tím, jak schválila rada.  

V ostatních případech bychom se z hlediska právní jistoty přikláněli mezi volbou dotace (postup dle zákona 250/2000 Sb., peníze na stanovený účel, vypořádání) nebo daru (bez stanovení účelu, bez vypořádání). Tedy s tím, že bude proplacena fa na příjemce např. daru a město ji přímo proplatí dodavateli. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně smlouvy o výpůjčce, jelikož došlo od 1.1.2017 ke sloučení 2 našich příspěvkových organizací, nemáme schválenou novou smlouvu o výpůjčce, je potřeba schvalovat novou smlouvu na radě nebo přechází automaticky na základě usnesení (na kterou s účinností od 01. 01. 2017 přecházejí veškerá práva, závazky a majetek Školní jídelny Soběchleby, příspěvkové organizace, se sídlem Soběchleby 164) viz usnesení níže: Zastupitelstvo obce Soběchleby: 1. s c h v a l u j e záměr sloučení příspěvkové organizace Školní jídelna Soběchleby, okres Přerov, příspěvková organizace, IČ: 71001255, se sídlem 753 54 Soběchleby 164 s příspěvkovou organizací Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, s účinností od 01. 01. 2017, 2. s c h v a l u j e , že nástupnickou organizací příspěvkové organizace Školní jídelna Soběchleby, okres Přerov, příspěvková organizace, IČ: 71001255, se sídlem 753 54 Soběchleby 164 je příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace, IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, na kterou s účinností od 01. 01. 2017 přecházejí veškerá práva, závazky a majetek Školní jídelny Soběchleby, příspěvkové organizace, se sídlem Soběchleby 164, 3. s c h v a l u j e Dodatek č. 1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace, IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, dle zápisu 4. s c h v a l u j e Dodatek č. 2 zřizovací listiny Základní školy a Mateřské školy Soběchleby, příspěvkové organizace, IČ: 71001204, se sídlem 753 54 Soběchleby 198, dle zápisu

V případě sloučení příspěvkových organizací jednoznačně přechází práva a povinnosti na novou organizaci - tedy pokud byl uzavřen smluvní vztah s původní zanikající, dochází k přechodu na novou. To by se jedině v rámci souvisejících schvalování muselo výslovně vyloučit - třeba dodatkem zřizovací listiny, že by najednou nemovitosti byly svěřeny, či něčím takovým.

Pokud se ale o tom nikde nehovoří, tak smlouva o výpůjčce přešla.ZN

Rada města má od zastupitelstva stanovenou kompetenci k provádění rozpočtových opatření do výše 500.000,- Kč za jedno RO, pokud tyto změny nezhoršují saldo rozpočtu (nezvyšují schodek). Znamená to, že i navýšení příspěvku pro naši PO o 200 tis. Kč, které je kryto novými příjmy či snížením jiných výdajů, může schválit pouze Rada? A jak je to s příspěvky poskytovanými na základě VPS cizím organizacím, spolkům? Naše praxe je taková, že máme ve schváleném rozpočtu jednu částku určenou pro příspěvky spolkům. A konkrétní příspěvky pro jednotlivé spolky včetně VPS do 50 tis. schvaluje Rada, nad 50 tis. schvaluje ZO. Je to tak správně?

Já té kompetenci rozumím tak, že rada podle ní může navýšit příspěvek PO ve výši 200 tis. Kč, pokud bude splněna ta podmínka, že bude financováno zvýšením příjmů a/nebo snížení výdajů. Kompetence je poměrně obecná a navýšení příspěvku PO se do ní podle mého názoru bez problémů vejde. A nakonec, pokud by se to zastupitelstvu nelíbilo, tak může znění kompetence do budoucna upravit. Otázkou je, jak vaši kontroloři vyhodnocují schválení dotací - tj. příspěvků pro PO, protože dotaci nad 50 tis. musí schválit zastupitelstvo, tak pokud se zvýší ( případně jen změní) příspěvek PO, tak bez ohledu na kompetence k rozpočtu se může jednat o pravomoc zastupitelstva dle zákona o obcích ke změně dotace - tj. změnu usnesení ne k rozpočtu, ale k výši příspěvku pro PO. 

A pokud jde o ty VPS, tak postupujete správně, jen naprosto formálně z hlediska terminologie - jedná se o dotace. Dotace spolkům (jiným organizacím) lze z hlediska rozpočtu vyřešit několika způsoby, časté jsou tyto dva:

1. obec v rámci rozpočtu narozpočtuje celkovou částku, kterou zamýšlí rozdělit na dotacích, tato částka je závazný ukazatel rozpočtu. V okamžiku, kdy obec začne rozdělovat dotace mezi jednotlivé příjemce, tak pro každou konkrétní přidělenou dotaci neprovádí rozpočtové opatření, jen v rámci rozpisu rozpočtu upraví paragraf, případně položku. Jako závazný ukazatel rozpočtu je tedy považována částka na dotace celkem a jen pokud by jako celek byla upravována, bylo by třeba udělat rozpočtové opatření. 

2. obec za závazný ukazatel rozpočtu považuje každou přidělenou dotaci jednotlivě a každou jednotlivou dotaci tedy provádí rovněž změnou rozpočtu (rozpočtovým opatřením). 

Oba tyto přístupy jsou praktikovány a oba jsou správné. Je to v podstatě jen o nastavení rozpočtu. 

Prosím o radu ohledně poskytování individuální dotace občanům obce. Nějak jsem se do toho zamotala. V obci kde není rada vykonává její funkci starosta, tak je tomu i v našem případě. Pokud občan podá žádost o individuální dotaci (léčebný pobyt) v níž žádá o poskytnutí 50% z celkové ceny pobytu (v tomto případě necelých 7.000,-Kč), žádost včetně veřejnoprávní smlouvy postačí tedy schválit starostou a nemusí se řešit v ZO? V zákoně 128/2000 Sb., jsem si napsala poznámku u § 85 písm. c), že do 50.000,-Kč včetně může starosta - a teď si nejsem jistá jestli jsem si to poznamenala správně.

Ano, je to tak. Jen záleží na starostovi, a případně zastupitelstvu, jestli si schvalování darů a dotací nevyhradí i pro nižší částky, alespoň v případech sporných, kde je nějaká vazba na příbuzenstvo starosty nebo jinak propojené vztahy - ale to jen kvůli bezpečí starosty, jinak opravdu schválení darů jedné fyzické osobě do 20 tis. ročně je v kompetenci  starosty (kde není rada).  U dotací do 50 tis. dle jednoho dotačního titulu. Toto bych spíše vzala v režimu darů - ale dotace včetně VP smlouvy to také může být. 

ZO delegovalo na RO schvalovat rozpočtová opatření v plném rozsahu s tím, že následně rada předkládá zastupitelstvu rozpočtová opatření ke schválení. ZO chce tuto větu změnit, že předkládá na vědomí. Jde mi o to, zda je potřeba schválit nové pověření a zrušit to původní anebo je potřeba usnesením pouze upravit toto pověření o uvedenou změnu.

Ano, jdete správným směrem, tu větu je třeba skutečně přeformulovat, zastupitelstvo již nemůže schvalovat RO, která dala do kompetence radě. A pokud jde tu formu, tak myslím, že obě jsou správné a ať zvolíte jednu nebo druhou, tak uděláte dobře, obě vedou ke stejnému výsledku.