Dotazy

Chtěla bych se zeptat - jak často se má dělat audit příspěvkové organizace ? Každoročně nebo s delším odstupem ?

Veřejnosprávní kontrola PO by se měla dělat za každý rok, ale není určen termín, tj. v logice, nemusí se dělat každoročně, i když je to pak praktické, ale je možné ji udělat např. jednou za 2-3 roky, ale tak, že by se měl zkontrolovat každý rok, je to horší, kvůli opatřením atd., ale je to takto možné, zákon 320/2001 Sb., opravdu závazný termín, do kdy se po skončení roku musí kontrola udělat, nestanovuje. 

Obec rozhodnutím Státního pozemkového úřadu pozbyla vlastnická práva k pozemkům a zároveň nabyla jiná vlastnická práva. Podle §11 odst.8 zákona č.229/1991Sb. dosavadní nájemní vztahy zanikly. Jedná se asi o 100 parcel, kde nájemní vztahy již zanikly. Nelze jednoznačně určit vazbu mezi zaniklými a nově vzniklými pozemky. Jedná se o zemědělské pozemky, na kterých dlouhodobě hospodaří zemědělci. Obec nechce nájemce měnit. Dotaz: měly by se zveřejnit nové záměry pachtu na nově vzniklé parcely a schválit nové smlouvy nebo postačí zveřejnit záměr změnit nájemní (pachtovní)smlouvy a následně schválit dodatky ke smlouvám?

Příliš nerozumím, k čemu u vás vlastně došlo. Pochopila jsem to tak, že jste pozbyli nějaké pozemky a zároveň nabyli jiné. Zmiňujete ale vazbu mezi zaniklými a nově vzniklými pozemky, byly tedy jen přeměněny? Každopádně pokud jde o zveřejňování záměrů, pokud původní smlouva zanikla (což je asi váš případ - uvádíte, že dosavadní nájemní vztahy zanikly - jen jsem nenašla podle čeho - § 11 má jen sedm odstavců), tak je potřeba uzavřít nové smlouvy a před tím vyvěsit záměr. Sama i uvádíte, že (případná) vazba mezi zaniklými a vzniklými pozemky je těžko určitelná, tak by tak nebo tak asi bylo i přehlednější schválit nové smlouvy, ve kterých by byly uvedeny aktuálně pronajaté pozemky. Pokud to srhnu, tak nejdůležitější hledisko pro rozhodnutí, zda uzavřít novou nájemní (pacht) smlouvu nebo jen dodatek je, zda nájemní vztah zanikl a je tedy potřeba ho znovu smluvně obnovit (nová smlouva) nebo i nadále trvá a jen je potřeba aktualizovat seznam pronajatých pozemků (dodatek). Pokud by se uzavíraly dodatky, tam záleží, zda dodatkem dochází k podstatným změnám - viz str. 45 metodiky MV č. 7.2 , kterou najdete na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Domnívám se ale, že u vás jde podle popisu spíše o první případ - zánik nájemních vztahů - tedy je  potřeba uzavřít nové nájemní smlouy, jelikož ty původní zanikly. Nelze však jednoznačně tuto odpověď považovat za směrodatnou.

Jsme malá obec, radu nemáme. Potřebovala bych si ujasnit postup při vyřazování. Může vyřadit majetek přímo starosta, nebo musí dát podnět likvidační komise.

Každopádně byste měli mít postup při vyřazování majetku upraven ve vnitřní směrnici a postupovat podle ní. Je vhodné mít ustanovenou likvidační komisi - na malé obci stačí např. starosta a účetní, popř. ještě místostarosta nebo jiný zastupitel. Je to vždy jistější pro dodržení účelného a hospodárného nakládání s majetkem, když likvidační komisi tvoří více než jedna osoba. Pokud se vyřazuje hmotný nemovitý majetek, tam rozhoduje ZO, ale u ostatního (movitého majetku) stačí likvidační komise a přiložit, pokud je k dispozici, nějaký likvidační dokument (např. faktura za likvidaci aj.). Je to mj. i pro dodržení obecného principu - kdo schvaluje pořízení, ten schvaluje vyřazení.

Rada města stanovuje celkový počet zaměstnanců města v městském úřadu a v organizačních složkách města. U nás panuje takový názor, že rada stanovuje pouze počet zaměstnanců na trvalý pracovní poměr. Nestanovuje počty pracovníků na DPČ a DPP. Domnívám se, že tento názor je mylný. Na stránkách SMO v právní poradně bylo popsáno, že rada schvaluje počty pracovníků pracujících na základě závislé činnosti. Z tohoto odvozuji, že rada stanovuje počty pracovníků na trvalý poměr, ale i na DPČ a DPP.

Uvedu Vám svůj názor, doporučuji se případně obrátit s dotazem na Ministerstvo vnitra. Není to až tak účetní otázka, spíše právní. 

Domnívám se, že pro určení počtu zaměstnanců obce (města) nehraje roli, zda se jedná o závislou činnost či nikoliv. Podle § 102 odst. 2 písm. j)  zákona o obcích je pravomocí rady, cituji:" stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce“. U obce (města) tedy hraje roli zařazení zaměstnance do obecního (městského úřadu) - obecní (městský) úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.  Např. VPP pracovníci, ale i pracovníci na DPP či DPČ do obecního úřadu zařazeni nebývají, jsou zaměstnanci obce, plní úkoly obce v samostatné působnosti  (úklid, údržba obce aj.).  Z výkladu daného ustanovení by tedy logicky vyplývalo, že rada nemá v pravomoci určovat počet zaměstnanců obce, které obec zaměstnává v samostatné působnosti a nejsou zařazeni do obecního úřadu. Pokud jde o organizační složku obce, tam už je jasně napsáno „celkový počet zaměstnanců v organizační složce státu“, tam už definice závislé činnosti bude pro určení počtu zaměstnanců použitelná. Zpravidla dáváme do počtu zaměstnanců DPČ, ale ne DPP...

Mohl by nastat případ: účetní na obci je na kandidátce jako lídr, jestliže bude zvolena místostarostkou obce - může vykonávat na přechodnou dobu svou pozici účetní?? Jestliže ANO - musí se přímo výběrovým řízením vybrat nová účetní??

Víte, to je hodně právní problém, já bych Vás v tomto případě odkázal nejlépe na Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra, odkud můžete dostat právní rozbor a stanovisko k Vaší situaci. Napíši jen ze svého pohledu, co v této problematice stojí za povšimnutí. Myslím, že bude třeba vyjít z dvou základních přepisů:
Předně je problematika neslučitelnosti některých funkcí je upravena v § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, z nichž plyne, že funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou. Z toho plyne, že více, než pouze název pozice, je rozhodující pracovní náplň. Pokud by zaměstnanec, byť i na pozici účetní, vykonával k tomu ještě nějakou státní správu (v přenesené působnosti), byla by tady zřejmá neslučitelnost funkcí (typicku státní správou je např. matrika). Takže z pohledu volebního zákona je zásadní výkon státní správy, pokud se v pracovní náplni nevyskytuje, tak tady zřejmě kolize nebude (výlučně pro účetní tady kolizi nevnímám).
Kolizi však vidím v § 26 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, z kterého vyplývá neslučitelnost funkce vedoucího orgánu veřejné správy a hlavní účetní. Vedoucím orgánu veřejné správy je starosta, ale je třeba mít na paměti, že starostu v době nepřítomnosti zastupuje místostarosta. Proto by se v době zastupování místostarosta stal zcela určitě příkazcem operací a pokud by zároveň vykonával i funkci hlavní účetní, došlo by tady k nedovolenému sloučení funkcí. A ono je to i logické, už z pohledu nějaké základní vnitřní kontroly je nežádoucí, aby jedna a ta samá osoba předkládala pokyny k úhradě (vč. výkonu předběžné kontroly) a tyto následně sama proplácela. Takže neslučitelnost funkcí vidím hlavně v tomto.Samozřejmě dovedu si představit, že se někdo pustí do právních rozborů, v ramci kterých bude hledat rozdíl mezi "účetní" a "hlavní účetní", s tím, že tato kolize se vztahuje jen na "hlavní účetní", a tak podobně, to již po nás prosím ale nechtějte :-) Já osobně tam kolizi vidím a takovéto sloučení funkcí bych nedoporučoval, ale prosím, pro právní stavisko se nejlépe obraťtě na MV. Navíc, komunální volby budou až za necelé 2 roky a uvidíme, právní úprava se do té doby může ještě změnit. Pokud jde o to výběrového řízení, tak opět je to právní problém, při kterém hledáme odpověď na otázku, zda je účetní na obci úředníkem a zda se má tedy postupovat při vzniku pracovního poměru podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících ÚSC. Úředníkem se pro účely zákona rozumí zaměstnanec podílející se na výkonu správních činností a zařazený do obecního úřadu. Správními činnostmi se rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti. Četl jsem právní stanovisko, které dochází k závěru, že účetní na obci není úředníkem podle zákona o úřednících (vykonává tzv. servisní práci a proto se na ni zákon o úřednících nevztahuje). Je ale otázkou, v jakém režimu budou např. pracovníci vykonávající rozpočtové práce, neboť vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků za správní činnosti definuje "finanční hospodaření ÚSC". V každém případě, pokud by se došlo k závěru, že je třeba při výběru nového zaměstnance postupovat podle zákona o úřednících, pravděpodobně nebude třeba dělat výběrové řízení, ale pouze tzv. veřejnou výzvu (§ 6 zákona).

Jsme obec, kde není rada obce. Jedná se mi o věcné břemeno, kde je obec povinná. Kdo schvaluje nejdříve smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a následně smlouvu o zřízení věcného břemene. Zastupitelstvo nebo starosta?

Zřízení věcného břemene k pozemku ve vlastnictví obce ve prospěch druhé strany (obec je stranou povinnou) není ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, proto o smluvním zřízení VB k pozemku obce rozhoduje starosta (v obci, kde se nevolí rada). Zastupitelstvo si však může tuto rozhodovací pravomoc vyhradit. Je to rozdíl oproti právu stavby, kde je rozhodování vyhrazeno přímo zastupitelstvu. Pokud byste potřebovali odpověď na tuto otázku z oficiálních míst, doporučuji se obrátit na Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra, na obdobné dotazy odpovídají. Pozor byla změna v zákoně o obcích ve vztahu k pořízení VB  od 1.7.2016, kdy je vyhrazeno zastupitelstvu jen rozhodování o pořizování hmotného nemovitého majetku a VB jsou nadefinovány právníky jak nehmotný nemovitý majetek - pořízení by však bylo v případě, kde je obec oprávněná. V případě, kde je obec povinná se jedná o dispozici - právníci tedy vyhodnotili jako poskytnutí služby a to v pravomoci zastupitelstva opravdu není. 

Máme uzavřenou Smlouvu se ZD, kde jim pronajímáme několik pozemků. V letošním roce jsme z těchto pozemků 4 prodali. ZD nám nyní zaslalo dodatek k této smlouvě, kde jsou rozepsaná čísla pronajímaných pozemků (bez těch 4 prodaných), ale zároveň je mezi nimi nový pozemek, který dříve v pronájmu neměli. Bude správně tento postup? zastupitelstvo znovu schválí záměr pronájmu všech pozemků, záměr se vyvěsí a poté se na zastupitelstvu schválí pronájem ZD. Může se na témže zastupitelstvu schválit dodatek, když ostatní ujednání smlouvy zůstávají beze změn (nebo to musí být až na příštím zastupitelstvu) a nebo se musí uzavřít nová smlouva?

Předpokládám, že jste měli se ZD uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. U tohoto pozor, pokud je pronájem na dobu určitou, tak i každé prodloužení musí jako záměr pronájmu být vyvěšeno. Pokud jde o váš případ, tak určitě musíte záměr pronájmu vyvěsit, na konci vám k tomuto cituji metodiku MV - u vás se jedná o podstatnou změnu smluvního vztahu, kdy navíc budete pronajímat pozemek, který pronajat nebyl. Jinak samotný záměr schvalovat ZO nemusí (ale může, to ja na vás), stačí jen zveřejnit na úřední desce 15 dní před projednáním v ZO a pak na daném ZO schválit pronájem. Schválení pronájmu a zároveň uzavření dodatku (popř. nové smlouvy) je možné a vhodné formulovat do jednoho usnesení.  Můžete na toto určitě uzavřít dodatek, ve kterém vymezíte změny v pronajatých pozemcích, pokud ostatní podmínky chcete nechat zachované nebo i sepsat smlouvu novou, což je ale zbytečně pracnější a doporučovala bych to tehdy, pokud byste chtěli smlouvu měnit v nějakém větším rozsahu - ale je to na vás, obojí je možné, dodatek je ale většinou vhodnější. Jinak, pokud si to ZO nevyhradilo jako svou pravomoc, rozhoduje o pronájmech rada, kde není rada, tam starosta.

Kopíruji Vám sem související informaci z Metodického doporučení MV č. 7.2:

"Specifická situace nastává v případě sjednávání dodatků měnících již uzavřené smlouvy, na které se povinnost zveřejnit záměr vztahovala (např. uzavření dodatku k nájemní smlouvě, změna kupní smlouvy apod.). Ustanovení § 39 zákona o obcích výslovně povinnost zveřejnit záměr v případě sjednávání dodatků nestanoví, nicméně i zde je nutné vycházet ze smyslu (účelu) zveřejňování záměru. Z tohoto důvodu musí být povinnost zveřejnit záměr vztažena též na veškeré změny v již konstituovaných právních vztazích (tj. de facto na změny uzavřených smluv), které se týkají další existence těchto právních vztahů (samozřejmě s výjimkou jejich zániku), případně které se týkají podstatných prvků existujícího právního vztahu (např. v případě kupní smlouvy, pokud by mělo dojít ke změně kupní ceny), protože i v těchto případech je nutné poskytnout třetím osobám možnost vyjádřit se k zamýšlené změně (byť je zřejmé, že podávání vlastních nabídek by zpravidla nepřipadalo do úvahy). Jde-li však o změnu jiných prvků závazku, které se trvání a základního obsahu právního vztahu bezprostředně nedotknou (např. změny ve způsobu placení kupní ceny), nebude třeba záměr zveřejnit. Vždy však záleží na konkrétním obsahu zamýšlené změny existujícího závazku, přičemž zveřejnění záměru bude na místě u každé změny již existující smlouvy, která se dotkne jejího obsahu zásadním způsobem. Typickým příkladem je prodlužování platnosti nájemních smluv nebo smluv o výpůjčce nebo snížení nájemného – jedná se nepochybně o podstatnou změnu existujícího smluvního vztahu (prodloužení doby jeho existence), takže záměr musí být zveřejněn. Povinnost zveřejnit záměr i při „podstatné“ změně smlouvy potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudky ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/200812 a ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3372/2011)."

Dobrý den, zastupitelstvo obce schválilo nákup kompostéru naší PO - MŠ za cca 45 000 Kč. V investičním fondu má MŠ 28 000 Kč, může schválit rada obce převod zbývající částky 17 000 Kč z rezervního fondu do investičního nebo tento převod musí schválit zastupitelstvo obce?

Schvaluje to zřizovatel a fci zřizovatele dělá rada, takže stačí schválení radou obce. 

V souvislosti s novelou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění zákonem č. 24/2015 Sb., se dotazujeme, zda je v souladu se zák. č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, v platném znění, na základě § 89 odst. 2b) možné poskytovat jednomu subjektu na různé aktivity dotace do výše 50 tis. Kč prostřednictvím rozhodnutí Rady městské části o jejich poskytnutí (např. na akci Tříkrálový průvod, Mikulášská atd.) nebo se musí postupovat podle § 89 odst. 2 f), kde jedné a téže osobě lze darovat Radou městské části do výše 50 tis. Kč celkem.

Pokud jde o pravomoc zastupitelstva ve vztahu k dotacím (podle zákona č. 250/2000 Sb.), tak na toto se vztahuje § 89 odst. 2 písm. b). Ustanovení písmene f) se, pokud jde o peníze, týká poskytování peněžních darů podle OZ. Musíte tedy vyjít z písmene b). Podívejte se na dotaz z 27.6.2014 "Příspěvky rada a zastupitelstvo", je obsáhlý, tak Vám to sem nekopíruji, nicméně z něj vyplývá, že by mohlo být považováno za neplatné, pokud by rada schvalovala více dotací jednomu subjektu (v souhrnu ve výši větší než 50 tis. Kč).

Jinak u poskytování více dotací jednomu subjektu v jednom roce dejte pozor na naplnění § 10d, kdy máte povinnost zveřejnit smlouvu o poskytnutí dotace nad 50 tis. Kč (počítá se v součtu i s případně uzavřenými dodatky). Zde bych vzala především v úvahu účel dotace, tzn. pokud byste v jednom roce poskytovali jednomu subjektu dotace na stejný účel, pak by se to mělo poskytnout v rámci jedné dotace. Je to vždy jistější, aby Vám nikdo nevytkl obcházení zákona. Ve Vašem případě poskytujete dotace na různé akce, tzn. není to až takový problém. Na druhou stranu by se dalo vzít v úvahu, jakou činnost daný subjekt provozuje - jestli pořádání společenských akcí není jeho stěžejní činností. Pak byste mu dotace (ač na konkrétní akce) poskytovali vlastně na jeho činnost a také by to mělo spíše být zahrnuto pod jednu dotaci. Toto berte ale opravdu jako takové upozornění, co by se na tom případně mohlo najít, kdyby to chtěl někdo napadnout.

Město propachtovalo pozemek firmě A v roce 2015, v roce 2016 se firma A sloučila s firmou B (firma A zanikla fúzí likvidace a její jmění včetně práv a povinností přešlo na firmu B). Do účtárny se tato zpráva nedostala, při předpisech na rok 2016 tedy v účetnictví figuruje stále firma A. Na účet města přišla platba od firmy B. V původní pachtovní smlouvě máme uvedeno, že pachtýř je oprávněn přenechat propachtované nemovitosti nebo jejich část třetí osobě, po předchozím písemném souhlasu propachtovatele, k tomuto nedošlo. Ráda bych se zeptala, zda lze řešit pouze dodatkem k pachtovní smlouvě, kdy dojde ke změně hlavičky (což si myslím, že bude problém, protože firma A již nemůže podepsat, jestliže zanikla), nebo zda lze bez předchozího vyvěšení záměru o pronájmu předělat smlouvu na firmu B a dodatečně schválit v radě města, nebo zda je potřeba původní smlouvu ukončit a schválit novou po vyvěšení záměru o pachtu. Dále prosím o radu, zda platbu mohu rovnou přiřadit na firmu B, nebo dle mého, zda peníze vrátit a počkat na novou pachtovní smlouvu.

Toto je právní otázka. Každopádně je fúze celkem jasně řešena v novém OZ. Ve Vašem případě došlo k fúzi společnosti (bez likvidace - viz § 173, § 174 a § 178 nového OZ), a to konkrétně sloučením, kdy podle § 178 odst. 2 nového OZ "nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou
ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu". I Vy sama správně zmiňujete, že práva a povinnosti přešly fúzí na firmu B.
Každopádně se tedy nejedná o situaci, kdy by firma A  pozemek bez vašeho souhlasu propachtovala firmě B, ale o zákonný přechod práv a povinností s pachtem souvisejícím na firmu B.
Původní pachtovní smlouvu s firmou A tedy určitě neměňte, to by opravdu ani dost dobře nešlo. Naopak si myslím, že můžete stávající smlouvu zachovat v původním znění, protože došlo k automatickému přechodu práv a povinností z ní vyplývajících.
Peníze určitě můžete přijmout od firmy B, v tom žádný poblém, vzhledem k výše uvedenému, není. Protože spolu s právy přešly na firmu B i povinnosti, musí vám nyní pachtovné platit ona a proto tak i činí. Pokud by pachtovné firma B nezaplatila, máte určitě nárok ho i ze stávající smlouvy vymáhat.
Pokud to shrnu, stávající smlouvu bych zachovala, není tedy důvod vyvěšovat záměr. Jen pokud bude končit její platnost nebo budete z jiného důvodu chtít uzavřít dodatek či novou smlouvu, pak vyvěsit záměr a pokud opět propachtujete firmě B, tak  už samozřejmě použijete její iniciále.  

Tento případ se vyskytuje čím dál častěji - nebyla byste tak laskavá a nedala oficiální dotaz na ministerstvo vnitra- hlavně na to, zda vyplývá pro obec z přechodu práv nějaká povinnost ohledně zveřejnění změny nájemce a schvalování v orgánech obce...bylo by fajn mít od nich oficiální stanovisko. 

Dobrý den, prosím o radu, zda smlouvu o centralizovaném zadávání nákupu energií (jedná se o ročně o 700 tis.Kč ) v obci musí schválit zastupitelstvo obce nebo rada. Centrální odběratel (město)tvrdí, že smlouvu může podepsat starosta bez vědomí rady. Jedná se o novou smlouvu. V minulosti již ale byla obdobná smlouva podepsána. Obec jako podřazený odběratel chce smlouvu schválit zastupitelstvem. Jelikož obec má termín, do kdy musí smlouvu podepsat, řeší jak nejrychleji postupovat.

Určtiě v kompetenci rady. Co není v kompetenci zastupitelstva je rady, na schválení jen starostou je to dost vysoká částka - starosta bude podepisovat určitě, ale je to na vnitřní předpis, do jaké výše schválení smluv nechá rada starostovi, ale do takto významných částek by se jít určitě nemělo. 

Máme směrnici o tvorbě SF, která řeší výši příspěvků z fondu pro zaměstnance. Neřeší ovšem celkovou hodnotu stravenky a ani výši příspěvku pro zaměstnance z nákladů obce. Jakým způsobem vyřešit tuto výši příspěvků a ještě prosím dotaz pokud by se měnilo cokoliv ve směrnici SF je nutno schválit směrnice nová? a pokud ano schvaluje změny rada nebo starosta. .

Pravidla pro tvorbu a užití peněžních fondů schvaluje výhradně zastupitelstvo. Pokud se tedy bude směrnice (pravidla) měnit, je nutné, aby tak učinilo zastupitelstvo. Ono v pravidlech sociálního fondu není nutné, aby byla uvedena hodnota stravenky a ostatní složky jejího financování (podíl rozpočtu obce, podíl zaměstnance). Města tyto údaje obvykle uvádí v kolektivní smlouvě, pokud mají, nemusí však být v pravidlech sociálního fondu, dokonce se dá říci, že tam ani taková informace nepatří. Pravidla sociálního fondu mají obsahovat jen tvorbu a použití fondu, to znamená, že mohou obsahovat jen informaci, že příspěvek ze SF na stravenku je např. 30,- Kč, není nutné, aby byly  uvedeny další složky financování stravenky, protože tyto další zdroje se sociálním fondem nesouvisí. Podíl  rozpočtu obce musí být však v každém případě zakomponován v jejím rozpočtu.

ZN poznámka - Iva prosím kontrolu z hlediska kompetencí - fond zřizuje zastupiteltstvo, ale v zákoně o obcích již nemáme nic o konkrétních pravidlech (je to logické, aby definovalo i pravidla, ale pokud si pamatuji, tak někde řekli jen - fond zřizujeme - řekneme, na co se bude třeba čerpat ... - konkrétné částky a případné změny - to již bude záležitostí někoho jiného - rady ... - my to budeme jen kontrolovat přes rozpočet fondu ...) - proto prosím raději kontrola z hlediska kompetencí - asi nemám pravdu, ale bojím se to pustit

Prosím o vyložení věty ze zákona č. 128/2000 Sb. §85, písm. f), ve kterém je sděleno, že Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodování o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000,- Kč. Běžně vymáháme pohledávky, např. za nájemném. Exekutor nám sdělí, že pohledávka nemůže být uspokojena z důvodu nemajetnosti dlužníka. V této chvíli jsme pohledávku projedná likvidační komise a doporučí zastupitelstvu schválit její vyřazení z evidence pohledávek a o jejím přeřazení na podrozvahové účty. Je tento postup správný?

Toto dost často vysvětluji. To vzdání se práva a prominutí je spíše z důvodů sociálních, případně odstranění tvrdosti zákona. Vyřazení pohledávky z důvodu nedobytnosti nebo nevymahatelnosti je věc, která se musí udělat, i když ji orgán obce neschválí. Stačilo by dávat orgánům obcí tento standardní účetní postup jen na vědomí, aby měli přehled o nakládání s majetkem. Tím vyřazením nebo přeřazením pohledávky do podrozvahy se vlastně  žádný majetek nevyřazuje, na pohledávku máte stále nárok. Ale v případě prominutí se nároku vzdáváte a kdyby došlo k úhradě, tak je to již něco jako neoprávněný příjem (omlouvám se asi za nepřesné právní pojmy). Někdy ekonomičtí pracovníci dávají schválit přímo prominutí nebo vzdání se práva, aby bez obav mohli pohledávky vyřadit a např. je nemuseli dále vést na podrozvaze. To jim trochu vyčítám, že působí demotivačně na jiné dlužníky usnesení typu: Zastupitelstvo schvaluje prominutí dluhu ve výši XX z důvodu jeho nedobytnosti. 

(Že si mohou udělat výklad, že v případě, že nebudou hradit své dluhy vůči obci, tak že se nakonec odpustí).

Zastupitelstvo si schválilo, aby rada obce schvalovala Vnitřní směrnici SF, ale nevím jestli je to správně a jestli to není vyhrazená pravomoc zastupitelstva? Rada tedy schválila Směrnici pro tvorbu a používání sociálního fondu Obce,kde v části tvorba a rozpočet fondu je uvedeno: 2.1 Fond je tvořen přídělem finančních prostředků z rozpočtu obce. Výše přídělu činí 2 % z objemu hrubých mezd zaměstnanců v hlavním pracovním poměru a odměn uvolněných zastupitelů (včetně poskytnutých náhrad mezd v době nemoci). 2.2 O stanovení přídělu do fondu rozhoduje zastupitelstvo obce v rámci schvalování rozpočtu na běžný rok. 2.3 Návrh rozpočtu fondu na běžný rok po schválení přídělu zastupitelstvem zpracovává starosta obce ve spolupráci s účetní obce a předkládá jej ke schválení radě obce. 2.4 O použití prostředků fondu v rámci schváleného rozpočtu rozhoduje starosta. Zastupitelstvo schvaluje rozpočet, kdy závaznými ukazateli je výše jednotlivých odvětví (paragrafů) v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (položky). Konsolidační položky nejsou závaznými ukazateli. Tzn. ani příděl do sociálního fondu jako konsolidační položka není v rámci rozpočtu schvalován, je schvalováno pouze čerpání sociálního fondu v rámci par. 6171, pol. 5xxx, takže z tohoto patrný příděl do SF není. Je možný postup, že při schvalování rozpočtu zastupitelstvo přijme usnesení jednak o schválení rozpočtu na r. 2016 (bez schválení přídělu do SF jako závazného ukazatele) a následně usnesení, že příděl do SF se stanoví ve výši např. 32 tis. Kč? a rada pak následně zpracuje rozpočet fondu který schválí rada, nebo příděl do SF musí být závazný ukazatel již v rámci schvalovaného rozpočtu?

Opravdu můžete jen rozhodovat tak, aby se odpovídalo pravidlům fondu. Je možné, aby zastupitelstvo schválilo výslovně příděl do SF a klidně to může být další závazný ukazatel rozpočtu, ty ukazatele závazné si definujete sami, když bude chtít zastupitelstvo nějaký závazný ukazatel, tak se prostě ve schváleném rozpočtu uvede. Nevidím v tom starost. Je to jen o tom, jak si co nazvete. 

Např. může být závazný ukazatel paragraf, položka, dále jeden vybraný výdaj (viz ten váš SF - nebo například nějaká investiční akce...apod.)

Je možné aby rada obce schválila finanční dar ve výši 30 000? Nemusí to řešit příspěvkem a smlouvou? Děkuji

Byla jsem upozorněna na chybu - a hrozně se omlouvám, rada obce smí schválit dar jen do 20 tis. Kč, do 50 tis. dotaci , takže finanční dar 30 tis. musí schválit zastupitelstvo. Ještě jednou - velká omluva, doufám, že jsem tím nezpůsobila velké potíže! 

Je to možné - poskytnout dar, stačí podmínka, že obec nemá zájem na sledování použití finanční podpory u příjemce, tj. nesmíte požadovat vyúčtování a vypořádání. U takto vyšší částky je však vhodná darovací smlouva. Možnost daru výslovně najdete ve zprávách MF č. 3/2015.