Dotazy

Město si chce pronajmout nebytové prostory cca za 80000,- Kč ročně.Musí i na toto být vyvěšen záměr nebo stačí jen schválení zastupitelstvem.

No, dokonce si myslím, že zde stačí jen schválení rady, nemusí být vyvěšen záměr najmout si majetek, a schválení nájemní smlouvy není v kompetenci zastupitelstva; jen rady. Jde o vysokou částku, nevím nakolik je takový nájem v místě a čase obvyklý, je asi vhodné ZM informovat, ale je to v kompetenci rady. 

obec má zřízen SF - pouze na stravenky. Od 1.1.2016 chceme rozšířit účet - i na ošatné. Dotaz: 1. příděl ze ZBU do SF rozpočtovat, schvalovat ZO? 2. pravidla SF upravit o interval vyplácení? (poraďte jaký) 3. pravidla SF upravit o konkrétní výši finanční částky pro jednotlivé zaměstnance ? 4. poraďte jaká částka je přípustná pro jednoho zaměstnance za rok 5. je příspěvek daněn v platu? 6. MUSÍ zaměstnanci měsíčně z platu do SF odvádět nějaký podíl ? 7. Lze využívat i neuvolněným starostou? 8. jak účtovat, máme samostatný účet SF do kterého převádíme příděl,

Nejprve k ošatnému - musím říct, že to není moc dobrý nápad. Musí se danit závislou i odvody. Jako náklad může mít účetní jednotka jen jednotné a nezaměnitelné oblečení. Nebylo by lepší lidem přidat např. na dovolenou (to je alespoň do 20 tis. Kč osvobozeno), případně dát rovnou nějakou odměnu?  Jinak k vaším dotazům: 

1. příděl ze ZBU do SF rozpočtovat, schvalovat ZO? - ZO musí schválit statut a pravidla fondu, příděly roční již ne. Rozpočtovat se musí výdaje fondu např.  236 + odpa + pol. , konsolidační položky - převod do fondu ze ZBÚ a příjem na fond se rozpočtovat mohou, ale je to dost zbytečné 

2. pravidla SF upravit o interval vyplácení? (poraďte jaký)

To asi ano - sjednat kdy se bude vyplácet by se mělo, záleží jen na vás, nemám názor 

3. pravidla SF upravit o konkrétní výši finanční částky  pro jednotlivé   

    zaměstnance? Měla by být ta pravidla jasná, takže asi opravdu co nejpřesněji, co komu a při nějaké rovnoprávnosti, nelze konkrétně poradit 

4. poraďte jaká částka je přípustná pro jednoho zaměstnance za rok - není omezeno předpisem, můžete si sjednat  v kolektivní smlouvě nebo právě ve statutu fondu - víceméně to, co ZO unese ( já osobně to ošatné moc neberu, právě kvůli těm daním...a diskusím, kdo se jak obléká a proč tak, když má na to příspěvek...nedělá to dobrotu :o)

5. je příspěvek daněn v platu? Na ošatné Ano

6. MUSÍ zaměstnanci měsíčně z platu do SF odvádět nějaký podíl ? Ne

7. Lze využívat i neuvolněným starostou? Ano, když se ve fondu sjedná 

8. jak účtovat, máme samostatný účet SF do kterého převádíme příděl,

např. převod 401/231 a 236/419, čerpání 527 (528) MD/ 236 D a 419 MD/ 401 D... - podrobněji lze najít v dokumentech ke stažení "2012 Fondy obce účtování" ve složce archiv. 

Jeden zastupitel požaduje uvádět týdně, v zápisu z rady a poté i v městských novinách , stav fin.prostředků na běžných účtech města. Argumentuje tím, že to přece občané musí vědět. Je to možné , takto zveřejňovat finance ?

Možné to je, některé obce mají i transparentní účty, že je možné nahlížet i do pohybů na bankách, jen se třeba neuvádějí převody mezd apod. Banky tyto služby zajišťují.  Tato informace může být zajímavá, jen mi připadá ten týden krátká doba, ale asi by se zajistit dalo. Nevidím v tom žádný problém - informovat pravidelně o stavu financí - ale jen protože týdně nemáme zaúčtováno, tak to bude další byrokracie (informace nestihneme brát z účta ze stavu 23x a 24x, ale z výpisů banky), ale považuji ji za zvládnutelnou. Jen doufám, že nemáte 20 ZBÚ, ach jo. 

Pronajímáme nebytové prostory za účelem provozování rehabilitace. V těchto prostorách by se měli konat rehabilitační cvičení, která by ovšem neposkytoval přímo náš smluvní nájemce, ale ten by chtěl prostory za tímto účelem krátkodobě podnajmout jednotlivým cvičitelům, jenž jsou OSVČ, kteří by v jednotlivých dnech v týdnu ve večerních hodinách pro veřejnost pořádali rehabilitační cvičení, sami by si inkasovali tržby z návštěvnosti a našemu nájemci by platili za krátkodobý podnájem těchto prostor. Je možné, aby obec toto ve smlouvě o nájmu nebytových prostor dovolila (v platné smlouvě toto povoleno výslovně není)? Musí kvůli povolení podnájmu být znovu zveřejněn záměr nájmu nebytových prostor, nebo stačí dodatkem ke smlouvě udělit povolení ke krátkodobému podnájmu na základě žádosti nájemce? Nevím, jestli tento dotaz mohu adresovat na Vás, ale předem děkuji za jakoukoliv radu :-)

Zde je zbytečné z tohoto dělat kauzu. Není to podstatná náležitost smlouvy, stačil by dodatkem ke smlouvě souhlas vlastníka s podnajímáním na výše uvedené účely - dodatek stačí schválit radou, kde není rada, tak starostou. Určitě není potřeba kvůli této "bohulibé" činnosti znovu vyvěšovat záměr pronájmu. 

Jaký orgán ÚSC "určuje podmínky" (schvaluje/vyhlašuje) program podle § 10c zákona č. 250/2000 Sb., u kterého nebude stanovena minimální ani maximální požadovaná výše dotace. Předpokládáme však (praxe z minulých let), že bude jeden žadatel o částku nad 50.000,- Kč (veřejnoprávní smlouva v kompetenci ZMě). Celkovou alokaci programu předpokládáme ve výši 500.000,- Kč.

Předpis toto neřeší, konzultovala jsem v únoru s odborem 12, v souladu s jejich názorem jsem dávala tuto odpověď: (je to část kopie z dotazu z 13.2.2015)

Schválení programu - pokud by obsahoval jen dotace do 50 tis. Kč , tak rada, pokud i nad 50 tis. Kč, tak bych doporučovala schválení programu jak radou, tak zastupitelstvem - jsou tam různé kompetence, tak pro jistotu radši oběma orgány dle svých kompetencí. To schválení zastupitelstvem je kvůli tomu, že z  programu vyplynou podmínky, které by se měly dát do smlouvy, kterou potom budou schvalovat  a to by asi byl problém, kdyby se jim nechtělo schválit něco, co vyplývá z programu schváleným radou...aby byla větší právní jistota jak u žadatelů, tak i u obce. 

Zastupitelstvo zřídilo sociální fond a rozhodlo o nákupu stravenek v hodnotě 55,- Kč. Následně byla vypracována směrnice k SF, ve které byly určeny podíly úhrad stravenek: obec, SF a zaměstnanci. Směrnici podepsal starosta. Můj dotaz zní: kdo musí schválit navýšení hodnoty stravenek z 55 na 80 Kč (zastupitelstvo, rada, starosta)?

Zastupitelstvo schvaluje pravidla fondu, takže ve vašem případu zastupitelstvo. Někde si schválí fond jen ve výši tvorby a dají pravomoc vedení obce (např. tajemníkovi), že vyjednáváním se zaměstnanci bude stanoveno použití a každoroční rozpočet fondu - pak by to bylo v kompetenci tajemníka. Pokud však součástí pravidel schválených zastupitelstvem byla přímo částka 55 Kč, pak ten kdo schvaluje, ten také mění, případně ruší. 

V rámci rozpočtu města na daný rok schvaluje zastupitelstvo v tabulkové podobě závazné ukazatele pro městem zřízené příspěvkové organizace (neinvestiční příspěvek, investiční příspěvek a odvod do rozpočtu zřizovatele). V případě poskytnutí dalšího (či navýšení) příspěvku v průběhu roku rozhoduje o jeho poskytnutí již rada města (včetně schválení rozpočtového opatření – schvalování rozpočtových opatření do určité výše je svěřeno u města radě) a zastupitelstvo následně schvaluje již jen úpravu závazného ukazatele (ve formě usnesení: „zastupitelstvo města schvaluje úpravu závazného ukazatele – zvýšení neinvestičního příspěvku příspěvkové organizaci xyz o xxx tis.Kč“). Je tento postup správný? Lze ošetřit i tak, aby úpravu závazného ukazatele schvalovala jen rada města? Třeba tak, že při schvalování rozpočtu města usnesením zastupitelstvo v souladu s §102, odst. 2, písm. a, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pro daný rok svěří radě města schvalování a provádění úprav závazných ukazatelů příspěvkovým organizacím města? Patří do závazného ukazatele také průtokové dotace, které městem pouze protečou?

Pokud je radě města zastupitelstvem vyhrazena pravomoc k provádění rozpočtových opatření, kterými se mění schválené závazné ukazatele příspěvkovým organizacím, nelze, aby zastupitelstvo následně tyto úpravy závazných ukazatelů provedené radou schvalovalo - zastupitelstvo již možnost úpravy závazných ukazatelů schválilo tím, že přidělilo radě možnost závazné ukazatele upravovat (a rozpočtová opatření provádět). Kdyby zastupitelstvo s provedenými rozpočtovými úpravami eventuálně nesouhlasilo, musí radě odebrat (změnit) kompetenci rozpočtová opatření provádět a nikoliv "neschválit" již schválené rozpočtové opatření.

Není tedy možné, aby zastupitelstvo přidělilo radě kompetenci k provádění rozpočtových opatření, rada rozpočtové opatření provedla a zastupitelstvo následně o rozpočtovém opatření rozhodovalo (hlasovalo) - již není jakoby o čem rozhodovat, protože rozpočtové opatření je již schválené radou, rada dle takto upraveného rozpočtu hospodaří a zastupitelstvo zpětně nemůže vyjádřit se změnou rozpočtu nesouhlas, popř. změnu zrušit. 

Určitě je možné, aby změny závazných ukazatelů schvalovala jen rada, záleží jen na zastupitelstvu, v jakém rozsahu vymezí radě kompetenci rozpočtová opatření provádět. 

O použití průtokových dotací rozhoduje poskytovatel (např. stát nebo kraj), neměly by být součástí závazných ukazatelů rozpočtu města, město nemůže změnit účel použití těchto prostředků, musí prostředky jen přeposlat. Doporučujeme řešit v rámci kompetencí, nejpraktičtější je však předběžné rozpočtové opatření k těmto případům (jen slovní popis, bez konkrétních částek). Podrobně vysvětleno v materiálu ke knize RS 2015 v dokumentech ke stažení v neplacené sekci. 

Prosím o kontrolu, zda jsem dobře spočítala odměny zastupitelů od 1.4.2015. Zastupitelstvo schválilo 25.3., že od 1. 4. 2015 budou odměny v maximální možné výši, a předsedové a členové výborů a komisí zastupitelstva budou pobírat maximální odměnu za tuto funkci a k tomu ještě maximální odměnu pro člena zastupitelstva. Obec měla k 1.1.2015 cca 620 obyvatel a všichni zastupitelé jsou neuvolnění. Odměna pro starostu mi vyšla 22.701,- Kč, pro místostarostu 17.222,- Kč, předseda výboru nebo komise + zastupitel 1.573,- Kč, člen výboru nebo komise + zastupitel 1.252,-Kč. Moc děkuji.

Dobrý den, poprosila jsem kolegyni o přepočet a vypadá to, že máte vše dobře. Fce se sčítají ( 1097+476) a (776+476).

neuvolněný starosta:
• pevná složka dle sloupce 1 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 8 přílohy č. 1 nařízení vlády x 0,6,
• tj. [28 385 Kč + (1350 Kč x 7)] x 0,6 = 22 701 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru),
neuvolněný místostarosta:
• pevná složka dle sloupce 6 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 8 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. [7 772 Kč + (1350 Kč x 7)] = 17 222 Kč,
předseda výboru/komise:
• pevná složka dle sloupce 10 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 911 Kč + 186 Kč = 1 097 Kč,
člen výboru/komise:
• pevná složka dle sloupce č. 11 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 590 Kč + 186 Kč = 776 Kč,
řadový člen zastupitelstva obce:
• pevná složka dle sloupce č. 12 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 290 Kč + 186 Kč = 476 Kč.

Zastupitel a předseda finančního výboru žádá o vzdálený přístup do účetnictví obce (prohlížení). Je to možné?

Legislativně nemůžeme najít jasné ustanovení. 

Del našeho názoru: 

- buď jako občan má právo na svobodný přístup k informacím - ale dle mého názoru to není to, že jim dám vzdálený přístup do účetnictví - dle mého názoru konkrétně musí definovat dotaz (o jakou oblast je zájem ...) - poskytnout takto přístup podle mne není již poskytnutí informace ...

- nebo jako člen zastupitelstva ve vazbě na schvalování závěrky - nicméně to by mělo být v intencích dalších informací vyžádných zastupitelstvem jako orgánem - tedy k tomuto by se třeba ve vztahu ke schvalování účetních závěrek mělo usnést zastupitelstvo - že je to součástí požadovaných informací pro schvalování závěrky a potom bychom jim to asi umožnit měli.

Pokud někdo má k tomuto tématu nějaký názor ministerstev nebo nějaký právní rozbor, budeme moc vděčni za jeho poskytnutí pro ostatní. 

Zastupitelstvo obce neschválilo o jeden hlas účetní uzávěrku příspěvkové organizace za minulý rok a do 30.6. už se nesejde. Důvody věcné ani formální nebyly uvedeny. Pro účetní to znamená nepřevádět zůstatek účtu 431 a nechat jej tam navždy? Výrok o neschválení vč. zápisu se samozřejmě pošle na kraj, ale co dál když se po 30.6. už uzávěrka nesmí schvalovat?

Pokud správně chápu, tak tady máme několik problémů:

a) zřizovatel protiprávně neschválil závěrku, neboť ve svém rozhodnutí neuvedl jakékoliv důvody - což se samozřejmě nesmí - vždy je nezbytné uvést důvody, které vedly k neschválení (příspěvková organizace totiž ani nemůže na daný stav nijak reagovat).

b) nyní se bavíme o tom, zda při neschválení účetní závěrky máme zisk převádět

Když si vezmeme obsahové vymezení účtu, tak to připouští, že obsahuje výsledek hospodaření až do okamžiku, kdy dojde ke schválení (je to i za více období):

(2) Položka " C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky.

MF k tomuto uvedlo (zdroj - dotazy a odpovědi):

dotaz:

Zřizovatel neschválí účetní závěrku zřizované příspěvkové organizace, a tím také rozdělení výsledku hospodaření do fondů.
Jak budou příspěvkové organizace dál postupovat? Jak bude naloženo s účtem 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, který tak bude mít už napořád zůstatek. Co udělá organizace se ziskem, který v účetním období vznikl? Po opravách po termínu (30.6.) zřizovatel schválí závěrku i rozdělení, co bude obci i příspěvkové organizaci bránit v rozdělení výsledku hospodaření do fondů?

Odpověď:

Neschválení účetní závěrka v jednom účetním období neznamená, že není možné schválit účetní závěrku v následujícím účetním období. Z tohoto důvodu je možné provést schválení Výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení v některém z následujících účetních období.

Já samozřejmě nevím, co bylo skutečným důvodem jednání schvalujícího orgánu. Nicméně asi bych jim vysvětlil protiprávnost jejich jednání, když neuvedli důvody a pokusil se je dohnat k novému hlasování nebo sdělení důvodů neschválení tak, aby mohlo dojít k reakci ze strany PO, případné nápravě a novému hlasování. Pokud k tomu nedojde, tak to skutečně nemá řešení - striktně vzato buď to zůstane na té 431 nebo možná v rozporu s výše uvedenou odpovědí to přeúčtujeme na 432 ...

Jinak k tomu poslednímu - ona se závěrka po 30.6. může schvalovat, ale již nebude v CSÚIS označena jako schválená ,.. ZN

Zastupitelstvo na svém ustanovujícím zasedání stanovilo odměny neuvolněnému místostarostovi, členům komisí, předsedům komisí, byly ustanoveny dvě komise. V průběhu roku byla ustanovena zastupitelstvem další komise a schváleni předseda a členové komise. Je znovu nutné schvalovat odměnu neuv. místostarosty , který se nyní stal ještě členem komise, dále předsedovi komise, který byl dříve pouze neuvolněný člen zastupitelstva, nebo lze považovat , že odměny pro komise byly určeny na ustanovujícím zasedání?

Tady dost záleží na tom, jak byly odměny schváleny, jestli pro konkrétní komise a výbory, tak by se muselo znovu schválit, jestli obecně, tak není co schvalovat, pro neuvolnění se fce dle nařízení vlády sčítají. 

Místní podnikatel provozuje prodejnu smíšeného zboží v prodejně, která je ve vlastnictví obce a my s ním máme uzavřenou smlouvu o nájmu prodejny. Teď žádá o příspěvek na provoz prodejny z důvodu malých tržeb (jsme malá obec - 150 obyvatel), prodejnu navštěvují převážně důchodci a nakupují pouze základní potraviny. Podléhá poskytnutí příspěvku na provoz prodejny režimu individuální dotace podle novely zák. 250/2000 Sb (žádost podle § 10a, schválení ZO, veřejnoprávní smlouva)?

Ano, určitě bych poskytla dotaci v tomto případě dle zákona 250/2000 Sb. v režimu individuální žádosti a řádně schválené veřejnoprávní smlouvy. 

ZM schválilo kompetenci RM provádět rozpočtová opatření do 1 mil.Kč a v částkách vyšších m.j....další nutné výdaje, kdy schválení RO je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. Nastal případ- ZM schválilo refinancování smlouvy o úvěru mezi KB a smlouvu o úvěru s ČS na refinancování úvěru u KB . Bohužel nebylo schváleno RO, ČS přeposlala 3 mil na úhradu úvěru u KB a nemáme RO. Může toto RO schválit RM na základě výše uvedené kompetence? Fin. transankce proběhla 31.5. a ZM bude až v srpnu.

Znění usnesení k převodu kompetencí k provádění RO není žádným předpisem upraveno, záleží tedy pouze na zastupitelstvu, v jaké podobě kompetenci radě převede. V případě, že je ve formulaci usnesení zvolena určitá míra obecnosti, je třeba při vyhodnocování konkrétních případů postupovat s opatrností, aby nedošlo ke zneužití kompetence. Pro správné vyhodnocení usnesení nepochybně záleží na celém jeho znění.

Obecně za výdaje, které musí být realizovány a jejichž schválení je tedy pouze formální, můžeme nepochybně považovat např. odeslání průtokové dotace, vratku dotace po finančním vypořádání, úhradu nákladů řízení z rozhodnutí soudu, úhradu pokuty, zapojení výdaje DPPO za obec, nedoplatky energií po vyúčtování, opravu z důvodu hrozící havárie vody, změnu předpisu (např. nová položka RS) a další. U všech těchto výdajů je zřejmé, že musí být realizovány bez ohledu na schválení, které je tak opravdu pouze formální.

Váš konkrétní případ je poměrně problematický a určitě je možné na něj pohlédnou z více stran. V otázce formálnosti takové změny rozpočtu lze najít argumentaci v tom, že refinancování bylo schváleno na zastupitelstvu a schválit změnu rozpočtu se pouze zapomnělo (v logice věci by tato změna musela být schválena stejnými hlasy jako refinancování samo). Proto je dodatečné schválení této změny rozpočtu možné vyhodnotit jako formální. K tomuto pohledu jen poznámku - nelze zobecnit a považovat za formální každou změnu rozpočtu týkající se "nějaké akce", která je schválena na zastupitelstvu. Pokud půjde čistě o zapojení nových výdajů, tak rozpočtovou změnou neřešíme pouze tyto výdaje, ale také zdroje jejich financování. Na to už mohou mít různí zastupitelé různý pohled, byť se shodnou, že danou akci chtějí všichni. Taková změna rozpočtu pak rozhodně není formální. V případě refinancování úvěru jde o však o čerpání nového úvěru (např. dlouhodobého s položkou 8123 se znaménkem +) a úhradu stávajícího (např. dlouhodobého s položkou 8124 se znaménkem -). Jedná se tady o dvě operace ve financování, není třeba hledat další zdroje krytí (může být také spojeno s pohybem ve výdajích např. v podobě snížení rozpočtovaných úroků).

Zpět ale k té formálnosti - někdo by se mohl pokusit ji zpochybnit, ale myslím, že tady je formálnost změny rozpočtu obhajitelná.

Nepříjemností však může být, že v usnesení se píše o dalších nutných výdajích. Splátka úvěru dle rozpočtové skladby není výdajem, ale jedná se o financující operaci (položka 81x4). Proto by tuto změnu rozpočtu v rámci převodu kompetence v podstatě nemělo jít provést, neboť není naplněna podmínka "výdaje".

V tuto chvíli ale přesto nezbývá pravděpodobně nic jiného, než nechat schválit radu v rámci kompetence, ale s tím rizikem, že úhrada úvěru není výdajem, proto se nepohybujeme v rámci znění usnesení. Na druhou stranu se domnívám, že formálnost změny rozpočtu je naplněna. MT

Radou našeho města je zřízena 5ti členná komise pro školství, kulturu a sport, která se zpravidla schází jednou měsíčně. Nyní se rada města rozhodla, že veškeré žádosti o poskytnutí "individuální" dotace budou nejdříve projednány v této komisi. Členům komise budou předloženy k posouzení jednotlivé žádosti vč. povinných příloh, po jejich posouzení komise doporučí radě města výši poskytnuté dotace či zamítnutí žádosti. Toto doporučení bude předloženo k jednání do rady města, která pak o žádosti rozhodne nebo (pokud bude žádost nad 50 tis. Kč) postoupí do jednání zastupitelstva. Je tento postup v pořádku ?

Vnitřní úprava takováto je možná, jedná se jen o jejich doporučení, obce i města často mají komise, které dotace rozdělují a dávají návrhy do rady nebo zastupitelstva komu v jaké výši dotaci. Je to docela účelné. Není to řešeno předpisem, ale vnitřními pravidly a na takovýto postup (pokud oni nerozhodují, jen dávají orgánům obcí doporučení) máte právo. S čím zde máte starost, čeho se bojíte ( já jen, abych něco nepřehlédla)? 

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, do jaké výše smluvní pokuty může odpouštět rada města?

Je to stejné jako vzdání se práva, tj. jako u pohledávky do 20 tis. Kč rada, nad 20 tis. Kč zastupitelstvo.