Dotazy

Zastupitelstvo obce v prosinci 2013 na svém zasedání schválilo prodej pozemků soukromé osobě. (schválení vypsání záměru prodeje části pozemků – červenec 2013, vyvěšení záměru – říjen – listopad 2013, schválení prodeje prosinec 2013, kupní cena stanovena znaleckým posudkem.) Tento prodej pozemků nebyl do dnešního dne uskutečněn. Nyní kupující (osoba, které byl prodej v prosinci 2013 schválen) žádá o uzavření kupní smlouvy . Můžeme smlouvu o prodeji pozemků uzavřít až nyní v roce 2015, když prodej byl schválen už v roce 2013? Nebo musí zastupitelstvo vypsat, vyvěsit, schválit nový záměr prodeje, vyhotovit nový zn.posudek?

Myslím si, že platnost vyvěšení a schválení není zákonem časově omezená, že je možné prodej realizovat, pokud např. nebylo usnesení revokováno - měli byste zjistit info dle zápisů kontrolního výboru o plnění usnesení - toto usnesení nebylo naplněno, tak by se KV k němu měl nějak každoročně vyjádřit, zda trvá, nebo doporučují zrušit apod. Omlouvám se, jinak mě nenapadá, co s tím. Dotaz na ministerstvo vnitra by byl asi možný, ale odpoví asi stejně - jaké byly výsledky KV ke kontrole usnesení. Ještě zvažuji, že možná by byl vhodný nový ZP, kvůli doložení ceny obvyklé - ale přímou povinnost ze zákona asi také nenajdu. Nechám odpověď zveřejněnou, jestli s tímto nemá někdo z obcí nějakou zkušenost a neporadí nám. 

Chtěla bych se zeptat jestli schvaluje odpisový plán obce zastupitelstvo, nebo stačí starosta /radu nemáme/.

Tím, že není vyjmenováno v kompetenci zastupitelstva, podléhá schválení odpisového plánu radě, kde není rada starostovi, za podmínky, že si zastupitelstvo schvalování nevyhradí (což asi ne, je to pod jejich rozlišovací schopnost). Alibisticky je možná vhodné nechat si schválit odpisový plán na hodně významný majetek - novou kanalizaci např. (80 let se ale dává dost všeobecně - nebo kdybyste měli něco specifického - zámek?...). Záleží na odvaze starosty, co na sebe vezme. 

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na tuto záležitost: v minulém týdnu proběhl na naší obci přezkum hospodaření, ve "Zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření" nám pracovnice přezkumu jako závažnou chybu vytkly následující: "dle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích zastupitelstvo města nerozhodlo o nabytí a převodu nemovitých věcí, vč. převodu bytů a nebytových prostor. Z účetní evidence byl vyřazen majetek v pořizovací ceně .... Kč schválený na jednání likvidační komise dne ... bez projednání a schválení ZM". Náš názor je, že výše uvedený § hovoří pouze o nabytí a převodu nemovitých věcí, nikoliv o jejich vyřazení z důvodu likvidace, např. pro jeho fyzické opotřebení, ztrátu apod. Na náš dotaz, jestli by tedy ZM mělo projednávat např. i likvidaci každé židle, nám bylo řečeno, ať si tedy stanovíme nějakou hranici v Kč, od jaké by tyto případy mělo projednávat ZM. Absolutně netuším, jaká hranice by to měla být a na základě jakého předpisu bychom si jí měly stanovit. Rozumím, že velké částky k vyřazení by bylo možno dávat ke schválení ZM, ale jako závažná chyba nám dle mého názoru neschválení vyřazení majetku ZM při přezkumu být vyčteno nemělo. Další výtkou, i když bez zápisu ve Zprávě o přezkumu hospodaření bylo, proč majetek schválený usnesením ZM k prodeji nepřevádíme na účet 036 a nezastavíme odpisování, pokud je tento majetek odpisován. Argumentovaly jsme, že účet 036 obsahuje dle § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou, tedy na účet 036 převádíme pouze majetek, u kterého dosáhne hladina významnosti námi ve Směrnici o RH stanovenou hodnotu 260 000 Kč, přesto názor pracovnic přezkumu byl, že máme na účet 036 převést každý majetek určený k prodeji a případně zastavit jeho odpisování. Znamená to tedy, že pro účet 036 neplatí námi stanovená hodnota 260 000 Kč a máme na účet 036 převést veškerý majetek určený k prodeji, zastavit jeho odepisování a to i u majetku, kde této hranice významnosti nedosáhneme? Děkuji předem za Váš názor.

ZM schvaluje vyřazení jen nemovitého majetku - ale to i v případě vyřazení likvidaci, tj. jeho zánik - v obecném principu - kdo schvaluje pořízení, ten schvaluje vyřazení. Tam si myslím, že způsob vyřazení nehraje roli. Je to pozbytí nemovitého majetku. Vyřazování majetku movitého je obecně v kompetenci rady, např. dále přenesený na likvidační nebo škodní komisi. 

Ohledně 036 - bylo projednáváno i s MF - jejich závěr:  Záměr není na 036 vykázat každý majetek určený k prodeji, ale jen ten určený k prodeji a zároveň přeceněný RH a to z důvodu vykázání položky rozvahy jinak oceněné. Tento postup je i v souladu s textem obsahového vymezení. 

Dobrý den, dne 18.2. byla podepsána starostou naší obce,, Smlouva o sdružování prostředků na nákup výměnného fondu pro knihovny v regionu Pardubice " v souladu s ustanovením § 1724 zákona 89/2012 Sb.( nový občanský zákoník) Finanční příspěvek má být odeslán na účet knihovny v Pardubicích do konce března. Prosím o radu, zda se na tento případ vztahuje novela zákona 250/2000, musí být veřejnoprávní smlouva? A finance mohu vyplatit až po zveřejnění a podepsání?

Pokud se příspěvek již posílá na základě uzavřené smlouvy, jedná se o smluvní vztah, není potřeba na něj vztahovat novelu 250/2000 Sb. Není tedy potřeba ani uzavírat jiný typ smlouvy, tj. veřejnoprávní. 

Prosím o jednoduché vysvětlení pro novou radu města. Město svěřilo majetek k úžívání PO. Rada jim schvaluje odpisový plán a zároveň nařizuje odvod z odpisů ploletně, a to k 30.6.2015 a 31.12.2015. Odvody z odpisů jsou zahrnuty v rozpočtu města i PO. Asi zdůvodnění proč se proto tak postupuje.

Ono se takto postupovat nemusí. Může se dát PO příspěvek na provoz, který zahrnuje i provozní náklad odpisů. Možností je spousta - některé obce  např. část příspěvku na odpisy nechá - do výše investičních potřeb, a pak nemusí dávat příspěvek na pořízení DM. 

Existuje představa financování PO svými zřizovateli, že se poskytne i příspěvek na odpisy i když se nejedná o peněžní výdaj. PO si tak jakoby šetří na reprodukci svého majetku. Ale zároveň má zřizovatel ze zákona (250/2000) možnost nařídit odvod z odpisů, pokud odpisy jako zdroje na pořízení  jsou vyšší než PO na pořízení DM potřebuje. Je to jakoby z důvodu řízení likvidity, aby peníze jen na účtech PO neležely, když je časově bude potřebovat až později. Tím se pak výhledově dostane zřizovatel do situace, že až bude PO potřebovat pořídit DM, tak ji na to bude muset dát peníze jako příspěvek do Fondu investic. Kdyby ji nenařídil odvod z odpisů, tak by PO na pořízení DM zdroje měla "našetřené". 

Zkusím příklad, kde je to dobře vidět. Město má 2 školy. Jednu školu nově vybaví - tím bude mít ta škola větší odpisy než druhá škola se starým vybavením. Paradoxně by zřizovatel musel dávat nově vybavené škole větší příspěvek než té se starým vybavením. Takže nové škole nařídí odvod z odpisů, protože je nová a peníze nepotřebuje a přerozdělí si je zřizovatel tam, kde je potřebuje aktuálně. 

Stačí takto? 

Dobrý den, je-li v usnesení ze ZO schválena odměna - člena výboru zastupitelstva - může toto býti bráno i jako odměna pro člena komise rady?

Obávám se, že ne. Komisi rady zřizuje rada a ta by měla i schválit odměny za výkon fce členů komisí rady - dle nařízení vlády o odměňování zastupitelů... , kde jsou uvedeny max. částky, které se členům komisí a výborů mohou přiznat.

Stanovit odměny členům komise rady na základě určení odměn členů výborů zastupitelstvem se mi jeví jako těžko obhajitelné.

Chceme zřídit souběžně s BÚ vkladový účet nebo termínovaný vklad na dobu určitou s větším úročením peněz . Nejedná se o nákup investičních prostředků. Je potřeba toto schválit v ZO?

V §84 ani v §85 toto nemohu najít, takže nepodléhá schválení ZO. Otázkou je, zda by nemělo být v kompetenci rady - určitě ano, pokud by z této transakce vznikala nějaká rizika, ale moc je v tom nevidím. Obsahově je to jen převod z jednoho účtu obce na druhý účet obce. Jsem přesvědčena, že k úložce peněz na termínový vklad nepotřebujeme schválení orgánů obce.

Naše PO se soudila se svojí učitelkou o neoprávněné podání výpovědi ze strany ZŠ. Rozhodnutí soudu zní, že výpověď je neplatná. Ředitelství chce pokračovat v soudním řízení, chce zvrátit rozhodnutí soudu. Zastupitelstvo doporučilo situaci řešit ukončením sporu dohodou zúčastněných, navrhuje mimosoudní vypořádání (obává se narůstajících soudních nákladů, ušlé mzdy atd..( zatím se hovoří o částce 300.000,-). Text z usnesení: zastupitelstvo obce pověřuje starostu jednáním ve věci dohody o ukončení soudního sporu mezi ZŠ a učitelkou ZŠ za účelem minimalizace nákladů z rozpočtu obce. Dotazy:1. Měla bych mít takovýto budoucí závazek v účetnictví roku 2014? Na jakém účtu a jak zaúčtovat? 2. Do rozpočtu 2015 mám rovněž zapojit tento budoucí výdaj jako např. navýšení příspěvku své PO na položku 3113 5331?(přesnou částku neznám) Děkuji za odpověď

Jste velmi schopná paní účetní se správným uvažováním. Toto je na vyhodnocení na rezervu -  závazek, budoucí odtok, zápis 555/441. Do rozvahy na 441 se dává pravděpodobná úhrada, podmíněná, odhadovaná část by mohla jít navíc do podrozvahy na účet 978. Např. - je jisté, že min 300 tis. Kč zaplatíme - pak na 555/441 a je možné že to bude až 500 tis. Kč - pak ještě 200 tis. na 978/999. 

V odpovědi se nezabývám otázkou, kdo by to měl zaplatit - je to však osobní náklad, mělo spadat ve školství spíše pod peníze od státu...ale toto není můj obor, tak jsem chtěla jen naťuknout. 

Když to budete škole platit, tak do rozpočtu je vhodné dát, co odhadujete, že zaplatíte, po zjištění skutečné výše budete muset jako přijmout rozpočtové opatření - je ve vztahu k PO povinné při změně finančního vztahu. 

Dobrý den, bývalý starosta obce byl zvolen 11.11.2010 dne 3.11.2014 byl zvolen nový starosta, na kolik platů má nárok bývalý starosta / na 3 nebo na 4 platy/

Otázku řeší §75 zákona o obcích. V odst. 2 měsíční odměna se násobí počtem celých let ukončení fce. Nechtěla bych jej poškodit,  připadá mi kvůli 7 dnům nespravedlivé krácení odměny o celý jeden měsíc. Nechávám dotaz zveřejněný, třeba má již někdo vyřešeno a poradí nám.

Našla jsem však v  metodice MV toto: 

"Pokud neuvolněný starosta nebo uvolněný člen zastupitelstva obce bude vykonávat funkci jedno volební období, není vyloučeno, že s ohledem na datum voleb a datum konání ustavujícího zasedání nesplní podmínku celého ukončeného „čtvrtého“ roku výkonu funkce. V takovém případě mu náleží odměna ve výši jedné měsíční odměny plus trojnásobku (nikoliv čtyřnásobku) této odměny."

Celou metodiku najdete na tomto odkazu: file:///C:/Documents%20and%20Settings/PC/Dokumenty/Downloads/Metodick%C3%A9_doporu%C4%8Den%C3%AD_Blue-05-1_web.pdf

Máme s nájemcem uzavřenou nájemní smlouvu na pronájem budovy a přilehlých ploch. Nájemce podá žádost o snížení nájemného - po část roku (5 měsíců). Musí být v takovém případě znovu vyvěšen záměr nebo stačí uzavřít dodatek ke smlouvě?

V níže uvedeném výkladu MV najdete odpověď, že se spíše jedná o podstatnou změnu nájemní smlouvy a že je potřeba zveřejnit. 

Zdroj následující přímé citace: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti ÚSC č. 7.1 - Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích, str. 30 a 31, dostupné na webu www.mvcr.cz/odk

"Specifická situace nastává v případě sjednávání dodatků měnících již uzavřené smlouvy, na které se povinnost zveřejnit záměr vztahovala (např. uzavření dodatku k nájemní smlouvě, změna kupní smlouvy apod.). Ustanovení § 39 zákona o obcích výslovně povinnost zveřejnit záměr v případě sjednávání dodatků nestanoví, nicméně i zde je nutné vycházet ze smyslu (účelu) zveřejňování záměru. Z tohoto důvodu musí být povinnost zveřejnit záměr vztažena též na veškeré změny v již konstituovaných právních vztazích (tj. de facto na změny uzavřených smluv), které se týkají další existence těchto právních vztahů (samozřejmě s výjimkou jejich zániku), případně které se týkají podstatných náležitostí existujícího právního vztahu (např. v případě kupní smlouvy, pokud by mělo dojít ke změně kupní ceny), protože i v těchto případech je třeba dát třetím osobám možnost vyjádřit se k zamýšlené změně (byť je zřejmé, že podávání vlastních nabídek by zpravidla nepřipadalo do úvahy). Jde-li však o změnu jiných prvků závazku, které se trvání a základního obsahu právního vztahu bezprostředně nedotknou (např. změny ve způsobu placení kupní ceny), nebude třeba záměr zveřejnit. Vždy však záleží na konkrétním obsahu zamýšlené změny existujícího závazku, přičemž zveřejnění záměru bude na místě u každé změny již existující smlouvy, která se dotkne jejího obsahu zásadním způsobem. Typickým příkladem je prodlužování platnosti nájemních smluv nebo smluv o výpůjčce nebo snížení nájemného – jedná se nepochybně o podstatnou změnu existujícího smluvního vztahu (prodloužení doby jeho existence), takže záměr musí být zveřejněn. Povinnost zveřejnit záměr i při „podstatné“ změně smlouvy potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008."

Musí ZO nastavit starostovi kompetence, např. finanční limit, se kterým může disponovat? Jsou práva starosty zákonem omezená? Našla jsem pouze v Zákoně o obcích, že se zodpovídá ZO.

Princip je, že výkonným orgánem je rada. Tam kde je rada, schvaluje většinu smluv rada, případně převede kompetence na starostu nebo vedoucí odboru - např. na smlouvy do 20, ..50 tis. Kč.... Pokud není zvolena rada, ale fci rady plní starosta, tak pokud si zastupitelstvo některé kompetence nevyhradí, tak má starosta rozsah pravomocí jako rada. Toto je jen takový primitivní výklad, ale myslím si, že rámcově platí. Jinak pro podrobné řešení je vhodný materiál ministerstva vnitra - některé výklady jsem dali i do dokumentů ke stažení. 

Např.: 

"Materiál MVČR - metodické doporučení k nakládání s maj. USC;

MV - Nakládání s majetkem _aktual. 2012 a zestručněno;

MV - Nakládání s majetkem;"

Není to přímo kompetence starosty, ale je tam dost k pravomocím řešeno. Případně lze využít další materiály MV, oni mají svoje stanoviska velmi přehledná a přínosná. 

Prosím zopakování: Plán inventur sestavuje starosta a jmenuje v něm inventarizační komisi. Zastupitelstvu / radu nemáme / se ke schvalování IK již nedává, je to tak nebo je nějaká změna prosím? Plán inventur ZO neschvaluje a pokud je součástí jmenovaní IK..... al.

Plán inventur sestavuje starosta, jeho součástí bývá i jmenování inventarizačních komisí, zastupitelstvo plán inventur ani inventarizační komise neschvaluje. Správná odpověď je již v dotazu :-)

Ředitelka ZŠ nám jako zřizovateli zaslala žádost o převedení námi poskytnutých prostředků ve výši 308.471,35 Kč na investiční dotaci. V červenci 2014 byl do školní jídelny ZŠ pořízen konvektomat v částce 211.314,40 Kč a univerzální robot v částce 97.156,95 Kč. Stačí pouze souhlas starostky nebo musí převod schválit zastupitelstvo obce?

Jedná se o závazné ukazatele rozpočtu vůči jiné právnické osobě, i když je to vlastní PO. Dle zákona 250/2000 Sb. je finanční vztah k jiné osobě vždy závazným ukazatelem. Příspěvek je na položce 5331 a dotace na pořízení DM na položce 6351. Jsem přesvědčena, že změna závazných ukazatelů rozpočtu v tomto případě podléhá schválení ZO. Je mi líto. 

Nevím, jestli můj dotaz patří přímo do této sekce, jinou vhodnou jsem nenašla. Pracuji jako účetní na obci již dlouhá léta (21 let). Letos jsem byla oslovena, zda nechci kandidovat do zastupitelstva. Myslím si, že by to byl střet zájmů a zda je vůbec možné, v případě zvolení vykonávat k funkci zastupitele ještě toto zaměstnání. Jsem s ním velice spokojena, práce mě velmi baví, zapojuji se jako kulturní referentka do dění kolem a nerada bych o ní přišla. Děkuji za odpověď.

Toto mi přišlo jako reakce na zveřejnění: 

Dobrý den, jelikož se mě to přímo týká u nás na obci (Svatý Jiří), tak mě bylo na tento dotaz zodpovězeno, že zastupitele, včetně místostarostky mohu vykonávat, ale nesmí se vykonávat funkce starosty a účetní dohromady.

 Pěkný den a moc zdravím.

Původní odpověď

Nedávno jsme to probírali i na školení a já opravdu odpověď přesně nevím - toto vám určitě odpoví na MV - zkuste se podívat na jejich stránky, oni dobře fungují, mají hodně odpovězených dotazů, mají zápisy z odboru dozoru a kontroly, a když nenajdete, tak se jich zeptejte,oni odpovídají docela konkrétně i brzy. Dotaz vám vracím. (Já si myslím, že to jde, již jsem to v praxi viděla. Např. určitě vím, že jedna paní účetní je i místostarostka). 

Máme "malou" při o tom, který orgán schvaluje Smlouvu o kontrolní činnosti - přezkoumání hospodaření? Externí firma provádějící přezkum, tento dělala na podkladě smlouvy uzavřené dle obchodního zákoníku (smlouvu schválila rada města), tuto smlouvu přepracovala dle NOZ (schválila RM). Je však názor, že smlouva měla být schválena zastupitelstvem města!? Prosím o Váš názor. Mám ještě jednu "drzou" prosbu, zda by to mohlo být do pondělí 23.06.2014.

Snažila jsem se znovu hledat - zákon o obcích - ZM (ZO) nemá vymezeno, v zákoně o přezkumu - rozhoduje obec, ve 250/2000 Sb. - jen zmínka o zprávě. Nevím o jiném předpisu, kde by se pravomoc k uzavření smlouvy o přezkumu řešila. Takže zatím si opravdu pořád myslím (nedávno jsem to odpovídala), že výkonným orgánem je rada a schválení smlouvy je na radě. Já např. mám všechny smlouvy o přezkumu schválené radami měst. Výjimka by byla, kdyby si zastupitelstvo schvalování smlouvy vyhradilo.

Myslím, že na to nemá vliv, podle jakého zákona je smlouva uzavřena, zákon o přezkumu i zákon o obcích by měly být nadřazené (speciální). Jen upozorňuji - toto není právní výklad, jen názor. Mohu právní výklad zajistit, ale připadá mi to zbytečné. Schvalování radou funguje již léta. Spíš by ten, kdo má názor, že smlouva má být schválena zastupitelstvem, měl říci, na základě čeho k němu dospěl, aby bylo možné reagovat konkrétněji.  

Pozn. Pravda je, že v obchodních společnostech schvaluje auditora valná hromada.

Ale pravomoci zastupitelstva k určení kontrolora nebo auditora a schválení smlouvy v zákoně o obcích nejsou.  (Mohou si však určitě vyhradit, to ano).