Dotazy

Dne 18.6.2014 byl předložen zastupitelstvu obce ke schválení závěrečný účet obce za rok 2013, který byl řádně vyvěšen 15 dní před schválením (po tuto dobu nebyly vzneseny nikým žádné připomínky). Ve zprávě o výsledku přezkoumání obce za rok 2013 , které prováděl Krajský úřad Stř.kraje a je přílohou závěrečného účtu nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Zastupitelstvo obce má 9 členů. Závěrečný účet obce za rok 2013 (celoroční hospodaření obce) byl schválen na ZO 7 hlasy, 2 se zdrželi hlasování. Jde mi o formulaci v usnesení. Dle mého názoru bude celoroční hospodaření obce za rok 2013 schváleno bez výhrad. Jeden zastupitel, který se zdržel hlasování, protože měl výhrady při schvalování závěrečného účtu (nijak nedoložené), že některé zakázky pro obec byly předražené, trvá na formulaci v usnesení, že celoroční hospodaření obce za rok 2013 bylo schváleno s jeho výhradami. Tento zastupitel je rovněž určen jako ověřovatel zápisu. Poraďte mi, prosím, zda mohu argumentovat zákonem 250/2000 Sb. § 17, odst. 7, nebo zda najdu ještě někde nějaké konkrétnější vysvětlení, abych mu vysvětlila formulaci v usnesení, že bylo celoroční hospodaření obce za rok 2013 schváleno bez výhrad, protože přezkumem hospodaření nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Co dělat, když dotyčný jako ověřovatel zápisu nebude chtít zápis (s formulací schváleno bez výhrad) podepsat. Nevěřím ani tomu, že pokud po něm budeme chtít prohlášení, proč zápis neověřil svým podpisem, že od něho něco dostaneme. Jak tedy postupovat? Děkuji.

U schvalování závěrečného účtu není stejné právo jako např. u závěrky, kde má jednotlivý zastupitel právo do protokolu uvést, jak hlasoval a odůvodnění svého hlasování. Můj názor je, že pokud nepřesvědčil zastupitelstvo o svém názoru na předraženost přijatých plnění, tak je správně souhlas s celoročním hospodařením bez výhrad. 

Nevím však, jak je to s právy zastupitelů obecně, zda je možné uvést něco jako interpelaci a uvést do zápisu názor jednotlivého zastupitele (v záznamu  z jednání by zapsán být měl, že ano?). Mohu vám jen doporučit vznést dotaz na MVCR. Nevím, jak postupovat, když ověřovatel zápisu se zápisem nesouhlasí a nepodepíše jej jen na základě vlastního názoru. Myslím si však, že není možné mu vyhovět a uvést jeho názor na závěrečný účet k usnesení o schválení celoročního hospodaření obce, protože zákon č. 250/2000 Sb. vyžaduje volbu znění zcela přímo - buď bez výhrad, nebo s výhradou ke zjištěním chyb a nedostatků a přijetí opatření k nápravě. Pokud nebyl nedostatek nějak průkazně zjištěn, tak není k čemu dávat výhrady. Ale jen pro upřesnění - nemusí se jednat jen o chyby z přezkumu, nedostatek může být zjištěn i jinak, např. kontrolním výborem. Musel by se do zápisu jeho názor dostat nějak jinak - názor však není dle §95 zákona o obcích součásti zápisu. Správně by měl zastupitel postupovat dle §95 odst. 2 - dát námitku na zápis. (Prosím berte to jen jako takové přemýšlení "nahlas" - toto je trochu mimo to, co je moje specializace, ale případ mě opravdu zaujal).

Město v roce 1998 založilo účet na opravu kotelny, byla tam uloženo 600 tis. Kč. Od té na tomto účtě nebyl žádný pohyb, je to vedeno na účtě 236 a 419. V těchto dnech tu máme dozor nad přezkumem hospodaření, kteří na nás chtěli doložit kdy to bylo schváleno zastupitelstvem a podmínky čerpání. Samozřejmě jsme k tomu nic nenašli, i když jsem prošla zápisy z roku 1998. Ten dozor mě tolik netrápí, ale jde o to, že v letošním roce chceme tyto peníze použít na opravu kotelny - máme to v rozpočtu na rok 2014. Můžete mi poradit co teď máme udělat, když nevíme, zda byly někdy schváleny podmínky čerpání. Děkuji za odpověď

Jako naschvál se mi dnes rozbila křišťálová koule a zrovna bych ji na Váš dotaz potřebovala :o).

Možná mě časem "osvítí", ale teď mě napadná jediné řešení - předložit problém zastupitelstvu , popsat jej stejnými slovy jako mě v dotazu, a nechat si schválit statut fondu (pravidla tvorby a čerpání)  a jeho existenci  dodatečně. Ono totiž schvalování peněžních fondů spadá do kompetence zastupitelstva až od roku 2000, takže je možné, že jej nikdy zast. neschválilo (jen rada) a je stejně potřeba existenci fondu dát do souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. 

Potřebovala bych poradit, které směrnice týkající se účetnictví a rozpočtu musí mít obec ze zákona vypracované.

Dotaz sice krátký, ale velmi těžký. 

Ze zákona byste měli mít vnitřními předpisy (nemusí to být jen směrnice, i např. vnitřní pokyny) upraveny ty věci, které zákony, vyhlášky atd. vymezují, že se mají upravit vnitřními předpisy, rozšířeně se dá říct, že i ty záležitosti, které jsou v předpisech vymezeny slovy "zejména" nebo "např" nebo "účetní jednotka může" nebo "UJ rozhodne". K tomu jsme již jednou přehled dělala a mám v plánu jej aktualizovat , co nestihnu do června, tak dodělám o prázdninách. Posílám vám mailem starou verzi, novou po dodělání aktualizací a rozšíření o potřebné, pro uživatele stránek zveřejním. 

Z hledika potřeb účetní jednotky je však potřeba vnitřními předpisy upravit zákonné předpisy pro účetnictví tak, abychom získali potřebné informace od ostatních pracovníků (informační toky) pro zaúčtování (ocenění, podmíněnost, snížení ocenění - oprávky a OP; s nadefinováním okamžiků účetního případu) - tj. kdo nám informace dá v jakém rozsahu v jakém termínu. Jaké má povinnosti k průkaznosti informací. Totéž k účetním metodám, jako jsou odpisování, časové rozlišení, rezervy, přeceňování....pak inventarizaci, k závěrce, k rozpočtu, pracovně právní vztahy, vnitřní kontrolní systém, zabezpečení majetku - sklady, dohody o hmotné odpovědnosti (pak je již těžké říct, kde koncí rozpočet a účetnictví a začínají běžné organizační věci).

A to jsme již v oblasti, kde se dají sehnat vzory směrnic, ale kterou musí každá účetní jednotka řešit dle svých potřeb a případně stále udržovat a aktualizovat. Tak zatím jen takto a plus mail. 

Dobrý den, mám dotaz ohledně penzijního připojištění (PP). Obec zrušila sociální fond a teď by chtěla přispívat zaměstnancům na PP. Musí toto schválit ZM nebo stačí příkaz starosty? Peníze v rozpočtu máme, protože rozpočet je schválen na par. 6171. Prosím Vás o radu, jak správně postupovat.

Tam, kde není rada je toto v kompetenci starosty, ale opravdu za podmínky, že jsou peníze v rozpočtu na sociální náklady zaměstnanců schváleny. Penzijní připojištění je osvobozené z daně ze závislé, takže poskytování nic nebrání. Jen je potřeba promyslet výhled - zda bude možné vyplácet dlouhodobě (že zastupitelstvo na toto rozpočet nesníží), jinak z penz. připojištění zaměstnanci nic moc mít nebudou a pro obec by se pak jednalo o zbytečné výdaje. 

Dobrý den, obec založila s.r.o., kde má 100% podíl. Nevím, zda schvalujeme nějakou závěrku apod. jako u PO, podotýkám, že nemáme radu.

Ano, jako společník schvalujete účetní závěrku včetně zisku a jeho rozdělení na valné hromadě. Dle zákona o obcích plní fci zakladatele rada, rozhoduje i rada, jako jediný společník (písm. c). Ale rozhodování jako jediného společníka je v případě, že není rada v kompetenci zastupitelstva (§ 102, odst. 4 128/2000Sb.). Měli byste také vycházet ze zakladatelské listiny s. r. o., jak jsou v ní ošetřeny pravomoci. Často bývá uvedeno, že fci valné hromady vykonává zastupitelstvo. Pozor na změny v předpisech (obch. zákoník, korporace) - veřejná pozvánka, ověření zápisu ... (na internetu najdete návody).

Schválení závěrky s. r. o. však nespadá pod vyhlášku 220/2013 Sb. Tj. postupy dle vyhlášky, zpracování protokolu ani jeho předání do CSUIS pro závěrku s. r. o. se neuplatní. 

Obecně pravomoci rady pro schvalování věcných a peněžitých darů do 20 tis.Kč známe. Ale jak to řešit prakticky? V rámci propagace, ale i v rámci různých akcí a soutěží pro děti i dospělé dává město drobné věcné dary, propagační předměty, dárkové poukázky, předměty bez loga města, ale charakteristické pro město.... jde o drobné předměty často v minimální hodnotě. Prakticky není možné nechat schválit poskytnutí věcného daru konkretní osobě, protože často jsou dary určeny na určitou akci a konkrétní příjemci nejsou předem známi.

Pokud nejde tyto drobné dárky vést v režimu propagačních předmětů, tak je možné schválit poskytování darů příslušným orgánem obce jen ve vztahu k akci. Podle mého názoru by mělo stačit usnesení rady s tím, že v něm bude uvedeno, co se bude účastníkům rozdávat a na jaké akci, případně přibližné množství. Asi budou možné i varianty - např. bez schválení apod. Ale platí pravidlo, co není uvedeno v kompetenci zastupitelstva, schvaluje rada, tak bych nějaké schválení k "rozdávání" věcných drobností nechala udělat.  

RM dne 9.5.2013 schválila text: RM schvaluje výsledek hospodaření MŠ za rok 2012 ve výši x a návrh rozdělení HV do fondů. ZM dne 27.6.2013 schválilo text: ZM schvaluje celoroční hospodaření města a závěrečný účet města za rok 2012 vč. zprávy auditorů o výsledku přezkoumání hospodaření ÚSC za rok 2012 bez výhrad. Je možné tyto texty považovat za schválenou závěrku roku 2012 a vystavit tedy protokoly o schválení účetní závěrky? A co dělat v případě, že ne?

Bohužel není možné tyto texty považovat za schválení účetní závěrky. Závěrka je neschválená, a nic se neděje. Prostě nedošlo ke schválení účetní závěrky. Jediný nedostatek je v tom, že obec ke schválení závěrku zastupitelstvu nepředložila, což může být při přezkumu vyhodnoceno jako nedostatek b), ale s ohledem na špatný stav legislativy se toto stalo opravdu hodně obcím a nejde ani přijmout nějaké jiné nápravné opatření, než příští rok předložit účetní závěrku zastupitelstvu ke schválení včas. Nejedná se v roce 2013 o nic závažného a každý soudný člověk by to měl pochopit. Vyhláška vyšla až v srpnu 2013, byly jen 2 měsíce na schválení dle vyhlášky, a to někdy ani nebylo možné zastupitelstvo sezvat natož udělat přípravu v souladu s vyhláškou. Šlo závěrku schválit před vydáním vyhlášky, to zase ale hodně obcí nevědělo jak. Takže si myslím, že se vystaví protokol o neschválení závěrky, což je asi tak vše, co se s tímto případem dá dělat. 

Máme schválenou směrnici pro poskytování cestovních náhrad od roku 2013, s tím, že sazby budou měněny v souvislosti s platnou vyhláškou. Vyhláška s novými sazbami však vyšla až po posledním zasedání zastupitelstva v roce 2013, tzn. že dodatek bude ZO schvalovat až nyní v únoru 2014. Jak postupovat při vyúčtování cestovních náhrad za leden 2014? Je nutné postupovat dle platné legislativy, ale zase se to liší se směrnicí, tak jak na to?? Ve směrnici máme, že se cestovní náhrady čerpají ve spodní hranici.

Směrnice by nikdy neměla být v rozporu s právním předpisem. Zde si myslím, že by stačilo ve směrnici upravit, že se sazby vždy změní dle platného předpisu a jen obecně stanovit pravidlo spodní hranice, ale že je zbytečné schvalovat do směrnice něco, co platí v legislativě, a co se již dle ustanovení směrnice schválit musí. Odpověď je, že byste měli postupovat dle předpisu přednostně, zaměstnanec má na cestovní náhradu právní nárok. 

Obec poskytuje DSO návratnou finanční výpomoc na základě smlouvy ve výši 94.835,00Kč. Termín vrácení ve smlouvě je do 30.11.2013. Může tento termín prodloužit i RO nebo musí ZO, které smlouvu schvalovalo? A dále, když prostředky nevrátí v uvedeném termínu, smlouva není prodloužena a ve smlouvě máme uvedeno, že nedodržení účelu použití návratné finanční výpomoci se považuje za porušení rozpočtové kázně, obec uloží odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků spolu s povinností zaplatit penále. Musíme i v tomto případě vyměřit penále? Děkuji.

Smlouvy o půjčce musí schválit zastupitelstvo, termín splátky je podstatnou náležitostí smlouvy, platí pravidlo, kdo schvaluje, ten mění.. takže zde by opravdu mělo schválit ZO. Ohledně penále - 250/2000 Sb. s, nevím zda musíte, vím však, že můžete prominout. (§22, odst. 12) 

Povinnost vyměřit penále - jedná se o odvod za porušení rozpočtové kázně - o uložení odvodu a penále rozhoduje dle §22, odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. obecní úřad v samostatné působnosti. Když je to v zákoně takto, tak má asi i právo rozhodnout, že odvod a penále  neuloží. Nejsem natolik právně vzdělaná, abych k tomuto mohla dělat výklad, za který ručím, tak toto prezentuji jen jako můj názor. 

Obrátil se na nás občan s poskytnutím informací dle zk.č.106/1999 Sb. Požaduje zápis z dílčího přezkoumání hospodaření za rok 2013 obce, účetní závěrku k datu 30.9.2013 elektronickou formou. Je možné tyto informace poskytnout ?? Děkuji.

Není to zrovna účetní dotaz, ale obě požadované informace nemají charakter nějaké přísně utajované skutečnosti, jedná se o informace veřejné, myslím, ža ano, že jak závěrku, tak zápis z dílčího přezkumu je možné poskytnout občanovi dle zákona  č.106/99 Sb. 

Žádáme po zakládní škole, aby celý hospodářský výsledek převedla zřizovateli, provádíme to podle zákone č. 250/2000 Sb tímto zápisem: - ZO projednalo a schválilo převod hospodářského výsledku ZŠ ve výši 75 003,66 do rezervního fondu podle § 30 odst.1, následně převod do investičního fondu podle § 31 odst.1 písm. g) a převod do rozpočtu rozpočtu zřizovatele podle § 31 odst.2 písm.c zákona č. 250/2000 Sb. Při kontrole z krajského úřadu, nám bylo sděleno, že se hospodářský výsledek převede rovnou do rozpočtu zřizovatele tímo zápisem: - ZO projednalo aschválilo převod hospodářského výsledku do rozpočtu zřizovatele. V zákoně č. 250/2000 Sb jsem takovou možnost nenašla.Tam se uvádí , že rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace.

Váš postup je jednoznačně více v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. Možnost odebrání celého VH PO sice zřizovatelé využívají, ale pro soulad se zákonem 250 to dělají vámi popsaným způsobem dle bodu 1. 

Níže uvádíme z materiálu MF (Vašeho případu se týká zejména to tučné):

Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

 Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

§        odvod provozních prostředků,

§        odvod investičních prostředků,

§        odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

Dobrý den, při odprodeji nemovitosti v roce 2009 nebyl ukončen odběr el. energie. Nový nájemník si ho přihlásil místo do 14 dní až letos v záři. Bylo mu zasláno vyúčtování na částku cca 59 tis. Dal si žádost na radu obce o splátkový kalendář na 2 tis. měsíčně a rada jeho žádost schválila. Je oprávněná o tom rozhodovat rada, která jen do 20tis., nebo to může učinit pouze starosta? Děkuji

Toto může schválit jen zastupitelstvo, zákon o obcích 128/2000 Sb. §85, písm.h) - lhůta delší než 18 měsíců. Toto vypadá skoro na 2,5 roku. Bez schválení zastupitelstva je dohoda neplatná, i kdyby byla schválena radou.  

Dle §89 odst.1) zákona o hl.m. Praze Zastupitelstvo městské části schválilo rozpočet MČ. V rámci schválených výdajů byl přesně stanoven příspěvěk (částka, subjekt). Vzhledem k tomu, že příspěvek byl schválen v rámci rozpočtu, je nutné - nezbytné předkládat Zastupitelstvu MČ ještě jednou (před poskytnutím tohoto příspěvku) usnesení ke schválení poskytnutí finančního příspěvku - §89 odst.2) e).

To určitě ano - pro vaši právní jistotu je vhodné jasné usnesení k darům a dotacím. Rozpočet je jen schválení plánu, ale nelze zároveň schválení rozpočtu považovat za souhlas zastupitelstva dle jeho kompetence, že tím se  schválily dary a dotace jednotlivým právnickým osobám. Řešíme to tak, že např. do usnesení k rozpočtu dáváme větu: zatupitelstvo zároveň schvaluje dary a dotace těm osobám a v té výši, jak je uvedeno v návrhu rozpočtu, nebo např. dle přílohy k rozpočtu apod.

Analogicky - je to stejné, jako byste propláceli všechny fa, jen proto, že jsou v rozpočtu, a nikdo nekontroloval plnění.

Zastupitelstvo schválilo uzavření úvěrové smlouvy, vše proběhlo tak jak mělo. Protože jsme nakonec obdrželi na poslední chvíli dotaci, tak jsme už úvěr nepotřebovali a úvěr byl zrušen. Zastupitelstvo bylo o tomto kroku informováno, ale prý musí i zrušení úvěrové smlouvy schválit přímo zastupitelstvo. V zákoně o obcích, kde jsou pravomoci apod.zastupitelstvu dané jsem ale nic takového nenašla. Nevíte,prosím, jestli tedy zastupitelstvo musí nebo nemusí rušit úvěr.smlouvu a na základě jakého zákona?

Je to jen na základě logiky - kdo schvaluje, ten zrušuje. Doporučuji formálně na zastupitelstvo dát schválit, protože je pan starosta v situaci, kdy mu zastupitelstvo schválilo uzavření smlouvy a on tak následně neučinil, tak by při zrušení schválení  smlouvy byl více právně krytý. Možná i kvůli druhé straně, aby se nedomáhala uzavření smlouvy?

Obec pronajímá kulturní dům za roční nájem 1 Kč. V ceně 1 Kč jsou zahrnuty i veškeré služby s nájmem spojené ( teplo, TUV, elektřina, vodné - stočné, odvoz odpadků atd. - ročně celkem za zhruba 500 000 Kč). Nájemce má povinnost používat kulturní dům pouze ke kulturním účelům ( koncerty, besedy, výstavy a divadelní představení ). Postačí v daném případě, že smlouvu o nájmu schválí pouze rada? Nebo je nutné považovat poskytnutí služeb s nájmem spojených za jakousi skrytou dotaci podléhající schválení v zastupitelstvu dle § 85, písmene c, zákona č. 128/2000 Sb.? Pokud by mělo smlouvu schválit zastupitelstvo, jak by mělo znít usnesení zastupitelstva, když přesné vyčíslení nákladů je známo až po vyúčtování služeb za celý rok?

Problém je spíše k právnímu vyhodnocení - asi by předložení zastupitelstvu formou  "seznámení zastupitelstva" s povahou smlouvy... bylo vhodné pro větší právní jistotu.

Jinak já bych se v takto extrémním případě (1Kč) skutečně snažila to do zastuitelstva dát (na okraj - kdyby to byla výpůjčka a nájemce si hradil energie, tak by mi to nevadilo, ale to, že i hradí energie obec - obsahově to je opravdu skrytá forma dotace...., mimochodem náklady by se asi odhadnout daly).

Je to jen názor, dotaz vám vracíme, neznáme řešení.