Dotazy

Naše město je členem SVJ od r. 2013, kde vlastní několik bytů a nebytový prostor. Každý měsíc platíme mj. zálohy do tzv. „fondu oprav“ (zálohy na provoz, opravy a udržování). Výše zálohy byla stanovena dle výměry bytů v Kč za m2. Účtujeme MD 465 / D 231. Za rok 2013 a 2014 jsme dostali vyúčtování nákladů, které jsme zaúčtovali dle druhu nákladu MD 501, 511, 518…/ D 465. Nyní jsme obdrželi vyúčtování „fondu oprav“ za rok 2015 a je zde uvedena kromě nákladů i splacená jistina. Zjistili jsme, že v roce 2014 si SVJ pořídilo úvěr a z tohoto úvěru byla uhrazena rekonstrukce výtahů (proběhla v r. 2014). Rekonstrukce výtahů se v přehledu nákladů tehdy nikde neobjevila, tedy nikde ji nemáme zaúčtovanou. Zjistili jsme, že SVJ zaúčtovalo rekonstrukci jako pohledávku za vlastníky bytů a každým rokem pohledávku snižuje o uhrazenou jistinu. Splátka jistiny úvěru se hradí z "fondu oprav". Rekonstrukce výtahů celkem stála SVJ 1,6 mil. Kč. Rozpočítala jsem dle vlastnických podílů podíl na rekonstrukci připadající na naše byty a vyšly mi částky pod 40 tis. Kč (některé byty mají 29 tis., některé 37 tis., pak malý nebytový prostor jen 6 tis.). Celkem podíl na naše byty a NP je ve výši 370 tis. Kč. Navíc v září 2015 jsme dva byty prodali. Prosím o radu, jak účtovat o rekonstrukci výtahů, o splacené jistině z "fondu oprav" a dále jak účtovat o zbylé nevyúčtované záloze (účet 465), která nám zůstala u prodaných bytů?

Ten účet pohledávky dokonce v odpovědi na dotaz doporučilo MF. My jsme k této problematice  dávali dokument ke stažení 2014 Rozbor fond oprav SVBJ (najdete v sekci archiv ze dne 14.1.2014). Dokument vysvětluje složitost vedení na pohledávce protože se vlastně ten fond nevyúčtuje. V materiálu je vše vysvětleno a není jednoznačná odpověď. Lze vám jen poradit - doúčtovat náklady z pohledávky a u prodaných bytů pohledávku z fondu oprav vyřadit (lze i přes 557, není nutné přes nějakou opravu, prostě pohledávka zanikla.) Upozorňuji, že k tomuto může být ze strany kontroly diskuse, ale ten materiál, na který vás odkazuji, by ji měl argumentačně vysvětlit.  

Dotaz : Odpočet DPH – zateplení KD V tomto měsíci jsme dokončili celkové zateplení pláště KD a zateplení střechy včetně nového povrchu. V roce 2016 byly obci účtovány na tuto akci faktury na technické poradenství a projektovou dokumentaci, dále výběr dodavatele, tato inv. akce se měla uskutečnit ještě v říjnu 2016,ale vzhledem k technologii na zateplení střechy se musela odložit až na tento rok. V roce 2016 mám na účtě 042 několik faktur (celkem částka 225 180,- Kč)– od plátců DPH jsem si odečetla DPH ve výši 75 % -dle poměrového koeficientu a ještě jsem pokrátila koeficientem – ř. 52 – ještě mám na účtu 042 evidovanou k této investiční akci fakturu na částku 181 500,- Kč z r. 2013 - zpracování en. Auditu, Který jsme museli mít zpracovaný pro žádost o dotaci, tu jsme nakonec nezískali. V měsíci květnu a červnu letošního roku mám několik faktur na stavební dozor (odpočet DPH jsem účtovala až v měsíci červnu) a fakturu za samotné provedení stavebních prací na částku 1 612 989,- Kč v režimu přenesené daň. pov. Po poradě s daňovou poradkyní mi bylo doporučeno přehodnotit výpočet poměrového koeficientu ( v tabulce pro výpočet vycházím z využitelnosti KD z minulého roku– dle počtu hodin –pro ek. činnost zdaňovanou (A)ek. činnost osvobozená (B –bez nároku na odp.) a činnosti neekonomické (C veř. správa) –poměr = A+B/A+B+C. Nově by výpočet vycházel - poměrový koeficient 60 % + krátící 89 % (celkem 53 %) Jedná se mi o to, jakým způsobem mám evidovat toto TZ , jestli můžu nechat odpočet z r. 2016 ve výši 75 %- jedná se o částku na DPH 5040,- Kč a jak sledovat jednotlivé faktury tohoto TZ.

Tady jste narazila na jistou nedokonalost zákona o DPH:

- máme § 76 odst. 10, který říká, že v případě, že dojde ke změně koeficientu podle §76 v průběhu výstavby, tak se na konci výstavby vše přepočte koeficientem pro konec výstavby (tedy rok 2017)- tedy zde je jasné, že máme pouze jediný výchozí koeficient pro celou investici (v našem případě roku 2017) - tedy tady by situace byla jasná

- obdobné ustanovení ale chybí v §75 pro poměr - tedy tady trochu tápeme. Já mám ještě z dotazu dojem, že ten poměr nebyl v roce 2016 nastaven správně - tedy prvotně by se ještě někdo mohl dožadovat opravy (dodatečné daňové přiznání, pokud by se zjistilo, že poměr nebyl na začátku nastaven správně a nejsme těch 75% schopni odůvodnit ...). Pokud tomu ale tak není a jen se změnily okolnosti a poměr klesl v průběhu výstavby z 75% na 60%, tak já bych asi přepočet udělal obdobně jako podle §76 odst. 10 - tedy fakticky bych v rámci vypořádání v posledním přiznání roku 2017 vrátil tu již odečtenou část - tedy celou investici bych nakonec měl v režimu poměr 60% a koeficient 89%.

Berte to prosím ale jako názor - jasné to dle mého názoru úplně není.ZN 

Potřebovala bych poradit s opravou chybného zaúčtování digitálního povodňového plánu. Předchozí kolegyně zaúčtovala v roce 2014 přes dohad digitální povodňový plán v hodnotě 114.922,-Kč (není významná částka, nedosahuje 260.000,-Kč ani 0,3% aktiv netto) společně se zařízením preventivní povodňové ochrany do majetku na účet 022-dlouhodobý hmotný majetek-soubor vše dohromady za 2.286.312,- Kč (bylo hrazeno z 90% z dotace). Na tuto chybu jsem přišla bohužel až letos, kdy byla účtována aktualizace, vedení a správa tohoto plánu. Mohu tuto chybu opravit přeřazením z DHM na DNM - zaúčtovat 019/022 v pořizovací ceně 114.922,-Kč a oprávky za roky 2015 a 2016, které byly účtovány chybně na 082 opravit zápisem 082/079 ? Oprávky činí 19.153,66 Kč, žádný významný rozdíl v odpisech nevidím, proto bych u nich opravu neúčtovala. Vycházím z Vašich odpovědí na podobné dotazy, viz. 6.1.2017-studie na 019 patřící na DHM (nebo 8.1.2016-účtování majetku). Náš případ se mi jeví jako opačný, neslučuji 2 majetkové položky, ale rozděluji jeden majetek hmotný na dva - 1 hmotný a 1 nehmotný. Mohu opravu takto zaúčtovat? Ještě bych měla další dotaz k technickému zhodnocení budovy. Na obecním úřadu bude v červnu dobudován výtah, přes prázdniny se budova úřadu bude zateplovat. Měla bych účtovat a zařadit TZ zvlášť na výtah a další TZ potom na zateplení budovy, v rozmezí 2-3 měsíců? Nebo mohu vše účtovat na 042 a po dokončení zateplení vše současně na 021, jedná se o jednu budovu.

Ano, opravu můžete, tak jak navrhujete, zaúčtovat, ale je pak potřeba napravit odpisový plán, povodňový plán je většinou zařazen na 10 let. Takže případně zkrátit dobu odpisování a dodělat mimořádný odpis za ty dva roky. A správně pak nastavit 079.

Ta dvě TZ vypadají na oddělená, je dle znění vyhlášky skoro správněji je sledovat zvlášť a každé dokončené zařadit. 

Město od 1.7.2017 upravuje nájemní smlouvy na pronájem nebytových prostor. Součástí každé nájemní smlouvy je výše nájmu a zároveň výše zálohy na služby (energie). Ze starých smluv byla jasná výše zálohy na jednotlivé energie, a proto se záloha rovnou rozúčtovala na jednotlivé položky 5154, 5151 atd. V nových smlouvách ale již nebude rozpis záloh, takže budeme celou zálohu mít pouze na jedné položce. Která položka je nejvhodnější? 2111, 2324, 8901? Aby bylo možné hlídat zaplacení záloh, budeme účtovat o předpisech záloh pro jednotlivé nájemce 311/324, při platbě budeme párovat 231/311. Záloha na účtu 324 bude vyúčtována vždy až v následujícím roce do konce dubna. Pokud začneme používat pro zaplacené zálohy položku 2111, budeme mít v prvním roce v rozpočtu velké příjmy. V následujícím roce při vyúčtování bude ale položka 2111 mínusová, a to až do doby než budou zaplaceny další zálohy. Je to tak správně? Problém dále nastává v tom, že jsme dvě účetní. Každá má „svůj“ bankovní účet. Jedna „příjmový“ a účtuje veškeré příjmy města a používá účet 231 0200 a druhá účtuje veškeré výdaje města a používá účet 231 0300. Zálohy na energie vždy chodily na „výdajový“ účet. Mohla by se u tohoto „výdajového“ účtu používat položka 2111, když by na tento účet přicházely zaplacené zálohy? Myslím, že by to nemuselo ničemu vadit. Nebylo by lepší používat položku 8901?

Příjem zálohy na služby patří na pol. 2111, meziroční vratky přeplatků záloh pak dle náplně na pol. 5909. Položka mínus 2111 se použije jen při vratce v rámci jednoho roku.

Položka 8901 se u záloh nepoužije (i když by se mohl najít argument o účtování záloh jako o cizích penězích, ale ne vždy to platí), na ni patří cizí peníze na ZBÚ - např. dodavatel složí na ZBÚ jistotu pro účast na výběrovém řízení, jestliže neuspěje, jsou mu peníze vráceny. Tady se použije pol. 8901. To jsou cizí prostředky, obec s nimi nijak nenakládá, peníze leží na účtu a pak se vrací. U záloh na služby je to jiné - to je platba na zajištění služeb, obec peníze dál používá k platbám záloh dodavalům energií apod. Ačkoliv jde až do vyúčtování o závazek, tak je to příjem obce na poskytování služeb podléhající vyúčtování - službou obce je v podstatě zajištění dalších služeb (energií a dalších) pro nájemce.

V archivu v dokumentech ke stažení najdete příklady na účtování záloh přes 3xx a přes náklady a výnosy. Je to pro byty, ale pro nebyty u záloh je to hodně stejné. Váš systém, co popisujete, vypadá celkem správně.  Nepíšete, jak jste dořešili DPH, ono DPH v jedné částce záloh na služby je problém - rozdílné sazby např. u vody a elektřiny apod. 

Dneska se už smysl pro rozdělování účtů na příjmový a výdajový ztratil, oba jsou to základní běžné účty, jsou rovnocenné, na obou můžete používat položky příjmů, výdajů i financování. Na účtu, který je interně označen jako výdajový, lze bez obav účtovat příjmy.

Obec bude prodávat 2 dýchací přístroje, které byly pořízeny v roce 2008 pro hasiče za cenu 60 tis. Kč/kus. Bude tento prodej podléhat DPH? 1 x za rok fakturujeme jedné firmě požární asistenci paušálně na celý rok jako službu s DPH. Odpočet u žádných faktur pro hasiče neuplatňujeme.

Pro mne je toto nevyřešené téma. Osobně se domnívám, že tím, že je to používáno také v jasné souvislosti se zdaňovanou činností, tak by se DPH spíše mělo z prodeje odvádět. Ale tady se ty názory, pokud vím, hodně různí.

Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí dotace na rekonstrukci zbrojnice. Celkové náklady 5 964 759,- 85% dotace EU 5 070 045,- 5% dotace st.rozpočet 298 237,95 ,- a vlastní náklady 596 475,- Takto jsem zaúčtovala s příslušnými ÚZ do roz.opatření. Na vlastní náklady se nám podařilo získat dotaci z Moravskoslezského kraje ve výši 8% tj. 477 000,- max. V rozpočtu opravím částku 596 475 na 8% 477 000,- (ÚZ kraje zatím nemám) a 2% 119 476,- ponechám na původním ÚZ. A takto budu účtovat i výdaje. Prosím o kontrolu, zda je toto moje účtování správné.

Jsem z dotazu trochu zmatena, nástrojem a zdrojem se označují i vlastní náklady, ale pozor, UZ se dává vždy jen do výše dotace, vlastní náklady se UZ neoznačují. Po přiznání dotace od kraje je "krajským UZ" označit můžete, ten do výkazu nevstupuje, je to jen oddělené sledování, ale rozhodně by podíl vlastních nákladů neměl mít UZ ve výdajích (ve výkazu se však UZ u výdajů rovněž neobjevuje, jen u příjmů). Ale radši ověřte. 

Prosím o pomoc se zaúčtováním a zařazením nakladače MultiOne s příslušenstvím. Nakladač 1.120.000,- Kč + lopata 62.200,- Kč + vidle 29.700,- Kč+ zametač 130.000,- Kč a sekačka na trávu 98.400,-. zatím mám zaúčtováno 042/321 a 321/231 §3639 pol.6122. Nyní jsme ještě dokupovali sběrač trávy a listí za 14.200,- Kč.

Zrovna případ nakladače s příslušenstvím je jedním z nejvhodnějších případů pro evidování souboru DM na účtu 022. Na kartu se napíše věc hlavní - nakladač a pak části souboru - tj. příslušenství, které je určeno k používání s nakladačem , tj. různé vidle, hrabla, zametače, vrtače, radlice, smetáky.... Pak už nemusíte řešit jejich cenu a vedete pak jen vyřazení a zařazení v ceně části souboru s příslušným podílem oprávek - na kartu se každá část souboru oceňuje. Zaúčtování se jeví správně, stejné by se pak použilo i pro zakoupení další části souboru, tj. sběrače, i když je jeho hodnota pod 40 tis. Kč (u souboru rozhoduje celá cena souboru, ne jednotlivé části). 

Budovali jsme inženýrské sítě, na účet 042 jsem účtovala veškeré náklady - PD, dozor i faktury na stavbu samotnou, které nebyly rozlišeny, v textu bylo IS a částka. Teď došlo ke kolaudaci a já nevím, jak dát do inventur a na majetkové účty. V soupisu stavebních prací dokáži vyhledat předpokládané částky, které nenapasuji na částku celkovou. Podle jakého klíče rozdělit na vodovod, komunikace atd. Nebo lze do inventur zařadit jako IS v celku?

Nelze vést na jednom inventárním čísle inženýrské sítě jako celek. Hlavní důvod je nedostatečná identifikace majetku, s tím související problémy - odpisování, kategorizace...a pak další trable - s každým typem sítě se může nakládat jinak, např. Vodohospod. majetek pronájem nebo vlastní provoz, komunikace vlastní, plyn prodej...způsobilo by vám to do budoucná velké potíže. Přesto často doporučuji, že zasíťování můžeme vést na jednom odpa při rozpočtování i skutečnosti, i na jedné 042 při pořizování. Pak při dokončení např. z výkaz výměr dle jednotlivých stavebních objektů (SO) zjistíme poměr jedné stavby na celkové akci. Nadefinujeme si pořízený majetek (komunikace, chodník, vodovod, plynovod...) Dále z jednotlivých fakturací se pokusíme o přímé přiřazení k jednotlivým nadefinovaným stavbám. Zůstane nám skupina vedlejších pořizovacích nákladů (projekty, terénní úpravy...), ty rozdělíme zjištěným poměrem a přičteme k přímým nákladům na jednotlivé stavby. Ještě může dojít k tomu, že se něco bude muset přeúčtovat do nákladů, např. náhrady povinných podílů elektro (přeložky, překládky, navýšení příkonu), které se platí distributorům sítí, ale do žádného majetku nevstupují. 

Obec má v majetku vedeny 4 chodníky pod jedním inventárním číslem v zůstatkové ceně 151.508,- Kč. Na tyto chodníky byla vypracována PD po 4 etapách. Každý chodník 1 etapa. V loňském roce získala investiční dotaci od SFDI na stavební úpravy 2 stávajících chodníků (asfalt nahrazen zámkovou dlažbou a došlo i ke změně parametrů, co do šířky chodníku).V tomto roce byla stavba dokončena a nyní zkolaudována. Do majetku mám zařadit jako TZ majetku k původnímu inventárnímu číslu nebo rozdělit původní majetek, tak aby byly chodníky vedeny v majetku každý pod svým inventárním číslem? Pokud bych měla majetek rozdělit, tak si nevím rady, jak rozdělit zůstatkovou cenu.

Majetek by měl být jednoznačně identifikovaný, nelze ani tvořit soubory staveb, tvoří se jen soubory věcí, takže jednoznačně by bylo potřeba určit pro každý nadefinovaný chodník (dle částí obce, příp. dle parcel) jedno inventární číslo. Přiřazení výše oprávek je velmi jednoduché - vlastně se o ničem neúčtuje, vezmete tu jednu stávající kartu, vydělíte 081 děleno 21, tím se zjistí míra dooprávkování a pak jen přiřadíte ke každé nové kartě stejné procento oprávek, čímž by vám pak měla pořizovací hodnota všech 4 chodníků i oprávek souhlasit na tu původní kartu. A pak navýšit jen ty dotčené chodníky o dokončené TZ. 

V roce 2016 jsme rekonstruovali budovu kulturního domu v hodnotě cca 35 mil.Kč (stavba v PDP, neuplatňovali jsme DPH). V 2017 jsme podali opravné daňové přiznání za 4Q/2016, kde si nárokujeme odpočet DPH v poměrné výši (z výstavby budovy KD + vybavení KD) dle skutečného využití cca 2,5 mil. Kč. Můžete nám poradit účtování tohoto příjmu DPH? Dle CÚS 710 - hodnota majetku zavedeného do účetnictví v 2016 včetně DPH se již opravovat nebude?

Ta částka je docela významná, ale o chybu se nejednalo, takže nejste povinni opravit vstupní cenu. Volili bychom pak stejný režim jako u nepřesné dohady, tj. analogický zápis 343 MD/ 551 D. Je to jakoby jednorázové snížení odpisů, které se bude v nákladech projevovat po x let, protože nedošlo ke snížení vstupní ceny - tj. má to vliv na vypovídací schopnost výkazu ZZ jak v roce provedení ( v roce provedení významně sníží N), tak v dalších letech ve vyšších nákladech (již ne významně).  Postup je to dle ČÚS 710 bod 4.6. Přečtěte si ten bod, uvidíte, že dle popisu se na tento případ opravdu hodí, uvádíme to vždy v příkladech na aplikaci bodu 6 (např. i změna odpočtu vlivem koeficientu apod.) Další je možnost uvést do přílohy závěrky odchylku od metody a snížit vstupní ocenění (i když nešlo o chybu) a zahájit nižší odpisování (343 MD/ 02x D). Odůvodnění je jasné - věrnější obraz finanční situace. 

Dnes jsem zjistila, že jsem uhradila 2x nedoplatek za plyn. Jednou příkazem k úhradě a pak inkasem z účtu. Prosím o radu: mám zaúčtovat, jako nedoplatek za plyn obě dvě platby MD389, 502/321, MD314/231, MD 321/314 a pak až dorazí peníze na účet, tak mínusově jednu platbu zrušit nebo mám tu druhou platbu zaúčtovat zrovna jako mylnou platbu MD 311/231 6409 5909 a příjem mínusově to stejné? Plynárny nám vrátí tento přeplatek na účet.

Víte, můžete obojí, bude minusováno, takže ve výkazu vyjde výsledek stejně, obojí je možné. Jen bych neúčtovala na nákladové účty, ale tu druhou platbu bych dala rovnou na pohledávku 311 MD proti 231 + RS D. RS je opravdu jakákoliv, klidně plyn nebo omylnou platbu, když se bude při vracení minusovat. 

Musí být schválený, popř. upravený rozpočet nejpozději k 31.12. na všech položkách třídy 4 vždy shodný se skutečností či nikoliv?

On argument, že by se u pol. třídy 4 upravený rozpočet měl rovnat na skutečnost, vychází z § 16 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., kde se píše, že se rozpočtová opatření uskutečňují povinně, pokud jde o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu. Finanční vztahy jsou dotace, takže pokud např. na konci roku dotace nedorazí, tak podle tohoto výkladu je nutno udělat povinně rozpočtové opatření. Takže, kdo to vysloveně vyžaduje, oporu v předpisu si pro to najde. Mě připadá zbytečné řešit třeba nějaké nevýznamné rozdíly mezi skutečností a upraveným rozpočtem.  

Obec zakoupila defibrilátor pro JSDH. Přišla zálohová faktura na Obec ve výši 30.000,-- Kč. Zálohovou fakturu obec neplatila a zaslala ji nadaci AGFOFERT, která jí proplatila na základě darovací smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že dar bude poskytnut formou bezhotovostního převodu na účet dodavatele defibrilátoru na základě dokladů vystavených obdarovanému dodavatelem ve výši 30.000,-- Kč. Poté přišla faktura od dodavatele na Obec ve výši doplatku 10.548,-- Kč. Faktura obsahuje: defibrilátor 1 ks - 37.955,34 Kč klíč pro defibrilaci dětí - 2592,93 (je součástí defibrilátoru) Celkem: 40.548,27 Kč Uhrazená záloha: 30.000,-- Kč Celkem k úhradě: 10.548,-- Kč. Jak to bude se zařazením do majetku.

Jedna varianta je nahlížet na dar jako na věcný: 

Tady se nabízí kombinované ocenění darem a pořízením, tj. předpis faktury 042 (40 548,-) MD/ 401 (30 000,-) a 321 (10 548,-) D, úhrada 10 548,- bude s pol. 6122 - jedná se o výdaj na pořízení dlouhobého majetku, přestože platba obce je pouze částečná. Při zařazení majetku do užívání 022 MD/ 042 D (40 548,-).  Nevýhoda - do nákladů přes odpisy by šla částka včetně daru. 

Druhá varianta - finanční dar a zápočet: 

Připadá mi však po promyšlení, zda by nebylo lepší zobrazit průběh případu přes zápočet. Tj. celou fa dát na 042 MD/ 321 D a darovací smlouvu si předepsat 344 MD/ 403 D a udělat na částku 30 tis. Kč zápočet 321/344. Je to tak možná lepší kvůli dotaci na pořízení DM, aby se zobrazila proti odpisům. 

Myslím si, že obě varianty jsou možné. 

Město úplatně nabylo ( kupní smlouvou) od firmy vodohospodářskou infrastrukturu (vodovodní řad, kanalizaci a dešťovou kanalizaci), vše za sjednanou kupní cenu 1,21 Kč, kterou město uhradilo. V KS jsou u jednotlivého majetku uvedeny i ceny pořizovací ( 500tis.,750tis. a 950tis.Kč).V jakých cenách správně zařadit koupený majetek?

Koupený majetek se oceňuje pořizovací cenou, tj. pro vás ve výši 1,21 Kč. Logištější je zařadit ho takto: 021 MD ve výši 3 Kč (každý kus majetku po 1 Kč) a dát rozdíl ze zaokrouhlení na 649 D ve výši 1,79 a 042 D ve výši 1,21 Kč. Jsou i další možnosti, ale o nich musí rozhodnout nejméně rada (nesmíte nechat na sobě jako na účetní). 

Popisujeme je v knize Účetní reforma - odchylka od zákona o účetnictví , ocenění RPC - nevýhoda - náklady z odpisů, výhoda - věrnější hodnota majetku....obce to moc neřeší, tak vás do toho nechceme nutit. 

V roce 2014 jsme obdrželi investiční dotaci (část z MŽP a část ze SFŽP) na obnovu veřejné zeleně. Akce byla také v roce 2014 dokončena a zařazena do užívání. Nyní nám přišla výzva k vrácení části dotace jak MŽP tak SFŽP. Jedná se mi o účet 403 - dotace na DM. Musí se účet 403 o tyto částky ponížit? Případně jak toto zaúčtovat.

Účet 403 se při vratce dotace neupravuje, viz bod 4.8. ČÚS 708, rozpouštění dotace 403/672 probíhá po vratce ve stejné výši jako před vratkou. Vratka se předepíše zápisem 549/347, úhrada bude s odpa 6409 a pol. 5364, kdyby se jednalo o sankční platbu, tak pol. 5363, kdyby se jednalo o vratku v rámci finančního vypořádání, tak odpa 6402.