Dotazy

Od příspěvkových organizací zřízených obcí přichází zřizovateli návrhy rozpočtu na rok 2018. Některé příspěvkové ( školáci) nám uvádí rozpočet bez tzv. přímých nákladů na vzdělávání co dostávají z ministerstva prostřednictvím krajů (na mzdy, odvody,OON, ONIVKY), protože přesně neznají výši a rozpočtují pouze příspěvek od zřizovatele. Jiné naopak uvádí odhad přímých nákladů na vzdělávání na rok 2018. Máme směrnici pro p.o. kde se toto ovšem neřeší. Změny provádět v upraveném rozpočtu? Prosím o Váš názor.

Tady je situace (snad pouze prozatím) ještě nevyjasněná. Svaz měst a obcí zaslal na ministerstvo financí dotazy, jak je to s úpravami rozpočtu příspěvkových organizací v průběhu roku (zákon 250/2000 Sb. toto neupravuje). Dotaz obsahuje otázky mj. na to, jak mají obce v praxi interpretovat skutečnost, že zákon 250/2000 Sb. úpravy rozpočtu PO neupravuje (zda to vyložit tak, že co není dovoleno je zakázáno nebo naopak vyložit tak, že co není zakázáno je dovoleno a tady by mohl zřizovatel stanovit nějaká vlastní pravidla k provádění úprav rozpočtu). Nezbyde nic jiného než počkat na odpověď ze strany MF, jaké zaujme výkladové stanovisko a podle toho naformulovat nějaká pravidla. Náš názor je takový, že by jednoznačně měla být připuštěna možnost provádět úpravy rozpočtu PO, hodně praktické by bylo, kdyby byla možnost zřizovatele vymezit, které úpravy by dělal výhradně sám a ke kterým by převedl kompetenci na ředitele... Ale to je zatím jen teorie, uvidíme.

Pokud dnes dělá PO návrh rozpočtu - jestliže tam vztah od státu neuvede, bude muset pak udělat změnu rozpočtu v průběhu roku. Pokud uvede v návrhu rozpočtu odhad, který samozřejmě nemůže být zcela přesný, bude se pak muset udělat změna rozpočtu zrovna tak. Tomu se prostě nevyhneme. Pokud MF řekne, že úpravy rozpočtu PO nejsou povoleny, stane se z rozpočtů PO nic neříkající cár papíru bez jakékoliv vazby na skutečnost. To se snad nestane, vážně by pak nemělo žádný smysl ty rozpočty dělat.

Jinak ještě pouze můj názor - dnes, když PO připravuje návrh rozpočtu, bylo by lepší, kdyby tam dotační vztahy alespoň odhadla (např. podle skutečnosti letošního roku). Přeci jen, když je tam neuvede vůbec, tak bude mít uvedeny náklady a proti nim žádné výnosy. Takže s tím odhadem by ten návrh měl mít větší vypovídací hodnotu a více se blížit skutečnosti než úplně bez něj.

Mám dotaz na vyřazení majetku (rozhlasová ústředna z roku 1987). V majetku máme rozhlasovou ústřednu, jejíž pořizovací cena je 55.972,- Kč. K 31.12.2011, kdy se dělalo dooprávkování, bylo dooprávkováno 53.173,40 Kč a zůstalo nastaveno 5 % zbytkové hodnoty - zůstatková cena 2.798,60 Kč. V roce 2012 se rozhlasová ústředna již neodpisovala. Nyní jsem na kartě majetku objevila v roce 2014 Aktualizaci procenta zbytkové hodnoty, kdy bývalá účetní změnila procento zbytkové hodnoty z 5 % na 0 % a v programu vidím, že zůstatková cena ústředny je nyní 2.214,60 Kč. Nyní při vyřazení bych zaúčtovala: 551/082 v ZC dle majetkového programu v částce 2.214,60 a 082/022 v PC (55.972,- Kč), ale bohužel mi nesedí 082, kde mi vzniká rozdíl 584,- Kč zřejmě díky přenastavení zbytkové hodnoty. Nevím jak se s tímto rozdílem popasovat.

Změna procenta zbytkové hodnoty z 5 na 0 je v pořádku - účetní jednotky měly možnost se v roce 2014 rozhodnout, že od 1.1.2015 zruší zbytkovou hodnotu a majetek doodepíší do nuly. U vás nastala situace, že jste ústřednu v roce 2011 dooprávkovali a ponechali 5 % ZC, v roce 2012 a 2013 jste jí tedy již neodpisovali. V roce 2014 jste se rozhodli tuto zbytkovou hodnotu zrušit, měli jste tedy ústřednu znovu začít odpisovat, fakticky byla doodepsaná v roce 2011, jen jste jí tehdy nastavili zbytkovou hodnotu, v okamžiku kdy jste tuto hodnotu zrušili, jí ale musíte také začít odepisovat (resp. pokračovat) zápisem 551/082. Rozdíl 584 Kč tedy s největší pravděpodobností vznikl tím, že jste sice u ústředny zrušili zbytkovou hodnotu, ale nezačali jste jí znovu odpisovat. Pak byste to měla jako nevýznamnou opravu nákladů minulých let zúčtovat zápisem 551/082. Ověřte raději, zda to tak opravdu je. Vyřazení ústředny pak zaúčtujete tak, jak navrhujete.

Jak máme prosím postupovat v případě neidentifikovaných přijatých plateb na běžné účty obcí? Například se jedná o částku ve výši 2 tis. Kč ze zahraničí, tušíme, že je to za pokutu z dopravního úřadu, ale nejsem schopni dle údajů o platbě spárovat s pohledávkou. Rovněž máme příjem okolo 10 tis. Kč, ze kterého vůbec nejsme schopni odvodit účel úhrady. Jsme povinni vracet i drobné přeplatky plátcům?

Nejprve k přeplatkům. Musím zdůraznit, že jsme nezohlednili v této odpovědi právní hledisko, odpovídáme spíše dle praxe. Např. u přeplatků poplatků bychom měli postupovat dle daňového řádu, které se vracejí (odhadujeme) jen na základě žádosti druhé strany. Obce často si ve vnitřních předpisech například stanoví, že přeplatky nevrací do výše 50 Kč, v případě zahraniční platby do výše 200 Kč, pokud si druhá strana nepožádá. V případě požádání o vrácení přeplatku by měla mít možnost obec vrácenou platbu ponížit o bankovní poplatky, a to jak zaúčtované při příjmu (pokud by se jednalo o platbu oddělenou), tak za vrácení platby. U plateb do zahraničí se může jednat u bankovních poplatků o významnější částky, především kdyby jich bylo větší množství.

U obcí se často setkáváme s neidentifikovaným příjmem. Nejprve bychom měli rozlišit dost pravděpodobnou možnost nedostatečného informačního toku a požádat pracovníky napříč úřadem, zda o příjmu něco nevědí. V případě, že tušíme účel příjmu, např. jak zmiňujete úhradu pokuty, pak bychom doporučili vést na oddělené analytice pohledávek (např. pokuty jsou předepsány na 315.60, příjem zaúčtujeme 231 MD/ 315.65 D, kde účet 315.65 v účtovém rozvrhu byl nazván „nespárované úhrady“. Zároveň se pokoušíme získat informace.

Přesto zůstává skupina příjmů, kde se účel úhrady nezjistí.

Citace advokátky Aleny Němcové, odbornice mj. i na právo v oblasti finančních služeb (zdroj: internet).

Neoprávněně získané peníze jste za každých okolností povinni vrátit, neboť z hlediska občanského práva se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Zároveň tazateli hrozí riziko trestního postihu.

Podle ustanovení § 451 občanského zákoníku je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, povinen takto získané prostředky vrátit. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V případě omylem zaslaných peněžních prostředků se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu – zjednodušeně řečeno, nebyl zde důvod, proč by dotyčnému měly být peníze zaslány. Na příjemce peněz lze proto podat civilní žalobu, aby vrátil takto neoprávněně získané peníze zpět.

Podle okolností se také ten, kdo si takto získané peněžní prostředky ponechá, může z hlediska trestního práva dopustit buďto trestného činu zatajení věci nebo podvodu.

Trestného činu zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku pak naplní ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Nikoliv nepatrná hodnota je přitom částka dosahující alespoň 5 000 CZK.

Návod k rozlišení, zda se jedná o podvod či o zatajení věci, poskytl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 16.5.2007, sp.zn. 5 Tdo 538/2007 (R 22/2008). Podle tohoto judikátu je rozhodující, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tj. když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu). Věděl-li pachatel již v této době, že jde o peníze, které mu byly zaslány omylem, může spáchat  trestný čin podvodu, nikoli trestný čin zatajení věci. Uvědomí-li si pachatel omyl (nebo je-li na něj upozorněn) až poté, co již získal cizí věc (za niž se považují i peníze na účtu), do své dispozice (do své moci), nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu, ale v takovém případě není vyloučena jeho trestní odpovědnost pro trestný čin zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku.

U částek nižších než 5 000 CZK lze uvažovat namísto trestní odpovědnosti o přestupku.

 Postup při vrácení neoprávněného příjmu je analogický postupu při omylné platbě, uvádíme dle článků na internetu, jak postupovat v obou případech, protože se obojí v praxi může stát.

Jak postupovat, aby vám byla platba vrácena

Podejte do banky co nejdříve žádost o vrácení platby (chybně provedené platební transakce). Formuláře k této žádosti mívají banky na svých internetových stránkách. Zažádat můžete u některých bank i telefonicky, lepší je ale mít písemný záznam v případě, že byste svůj postup museli v budoucnu dokazovat. Některé banky mají tuto službu zpoplatněnou (250 Kč).

Žádost by měla obsahovat údaje o plátci i příjemci platby, bankovní spojení, výši platby a termín její splatnosti. Banky také požadují doklad, ze kterého je zřejmé, že došlo k chybě (faktura, výpis z účtu na pravidelně opakující platby, smluvní ujednání).

Prolomení bankovního tajemství

Na základě tohoto dokumentu Vaše banka zkontaktuje banku příjemce platby. Poté je nutné vyčkat nějakou dobu (do 1 měsíce), zda Vám platba bude vrácena. V případě, že vám platbu nevrátí, přichází fáze prolomení bankovního tajemství – tedy chvíle, kdy se budete muset přímo obrátit na banku, která vede účet neoprávněného příjemce, s písemnou žádostí o sdělení identifikačních údajů příjemce a Vy musíte vymáhat vrácení plnění přímo po příjemci sami. K tomu, abyste kontaktní údaje od banky příjemce získala, musíte podle § 38 ods. 6 zákona o bankách prokázat, že se skutečně jedná o chybně zaslanou platbu. Počítejte také, že předání těchto údajů je zpoplatněné, a to výší věcných nákladů banky.

Nepomohl přímý kontakt? Obraťte se na soud

Pokud jste dotyčného bez výsledku kontaktovala, přichází řada na soud. Jako první krok je nutné podat žalobu na bezdůvodné obohacení, do které můžete zahrnout i zaplacení soudních výloh a nákladů spojených s vymáháním platby. Jestliže neoprávněný příjemce platbu nevrátí během soudního řízení, může proces skončit exekucí.

Naše město přijalo 28. 12. 2016 platbu za stavební pozemek. Odvedli jsme DPH. Návrh na vklad do katastru dosud nebyl podán. Kupující chce nyní od smlouvy odstoupit a vrátit peníze. Na tento pozemek máme dalšího zájemce. Pokud vrátíme prvnímu kupujícímu peníze, které jsme od něho obdrželi a pozemek prodáme druhému zájemci, budeme muset opět odvádět DPH? Mohli bychom si při vrácení peněz prvnímu kupujícímu uplatnit DPH? Bylo by to možné vyřešit smlouvou mezi oběma kupujícími, kdy by se mezi sebou finančně vyrovnali stejnou částkou a město by zavkladovalo už jen smlouvu s druhým zájemcem?

Tak, jak to popisujete, jsem přesvědčen, že byste se měli optimálně chovat tak, že ve vazbě na odstoupení od smlouvy a vrácení peněžních prostředků nastanou účinky podle §42 - tedy vlastně zminusujete svůj původní odvod DPH (pokud jste vystavovali daňový doklad na danou přijatou platbu, tak by byl vystaven opravný daňový doklad, pokud to bylo pouze ve vztahu k fyzické nepodnikající osobě bez vystavení daňového dokladu, potom i oprava může být bez vystavení daňového dokladu - fakticky "interním zápisem"). Prodej na nového zájemce by bylo klasickým zdaňovaným plněním - tedy DPH by se zase odvedlo. Tedy ve svém důsledku by byla daň nakonec odvedena skutečně jen jednou - tak jak by to být mělo.

Myšlenka, že by se to již řešilo pouze smlouvou mezi oběma kupujícími, mi nepřijde úplně šťastná - respektive v tom vidím jen zbytečnou komplikaci. Prodej novému zájemci by stejně muselo schválit zastupitelstvo..., přitom by se muselo uvažovat, že by na základě zvláštní smlouvy kupující č. 1 postoupil za úplatu (nominále) pohledávku vyplývající ze zaplacené zálohy na kupujícího č. 2 (předpokládám, že podle smluvního vztahu by to muselo být se souhlasem Města ...). To nejsou úplně standardní kroky, nic neřeším a jen to spíše komplikuji. Já bych rozhodně doporučoval s odstoupením vrátit peníze a přijmout peníze od nového kupujícího.ZN

Město čerpá několikamilionový úvěr na různé investiční akce - výstavba a TZ VO, chodník, koupaliště, optický kabel, rekonstrukce školy aj. Čerpání úvěru účtujeme dle příslušných oddpa, avšak zajímalo by mě, jaký oddpa přiřadit k následným úrokům z úvěru, které budeme platit. Přijde mi technicky nemožné úrok rozpočítávat na oddpa jednotlivých akci. Můžete mi, prosím, poradit? Ještě bych se chtěla ujistit, zda je v pořádku výdaj na konzultaci k programovému vybavení u nás na radnici celý vč. dopravy (i když ta je ve stejné výši jako samotná konzultace) účtovat na pol. 5166?

Úroky z úvěru lze volit dle účelu, na který se úvěr čerpá, když je však účelů více, lze zvolit převažující. Je to dost starý a tradiční výklad (bylo to uvedeno v jednom opatření k RS, které je již zrušeno), myslím že v současné praxi není vůbec vyčítáno, když všechny úroky ze všech úvěrů se dávají na odpa 6310, účelově to souhlasí, finanční operace úrok je a není rozpor se zněním RS, tak bych se toho vůbec nebála a netrápila se rozdělováním a rozpočtováním úroků na různé odpa.

2. Položka 5166 je v pořádku, ta doprava je jen kalkulačním nákladem konzultanta, volíme položku dle účelu fa, ne dle toho, jak si "dodavatel kalkuloval cenu..."( - toto je citace k třídě 5 z vyhlášky o RS).  

Obec obdržela finanční dar ve výši 50 000,- Kč od firmy, která sídlí v obci a to na podporu kulturní a sportovní spolkové činnosti. Příjem daru jsem účtovala 231 01 par. 3429 položka 2321/672. Obec téměř žádné kulturní ani sportovní akce v obci nepořádá, takže zastupitelstvo na svém zasedání rozhodlo, že tento dar rozdělí mezi spolky působící v obci (SDH, TJ Sokol), které naopak pořádají různé kulturní i sportovní akce (dětské den, maškarní karneval, různé sportovní soutěže pro děti i dospělé, drakiáda). Poskytovatel daru s tímto postupem souhlasí. Obec finanční prostředky na spolky převede darovací smlouvou. Jak převod prostředků spolkům zaúčtovat?

572 MD/ 345 D - pokud jim dáte jako dar, lze i rovnou 572/231 D+ položky např. 5240 nebo dle právní formy příjemce, odpa dle účelu, příp. společný na 3900. 

Pokud budete peníze rozdělovat jako dotaci dle 250/2000 Sb. přes žádosti a VP smlouvy včetně schválení, budete požadovat vypořádání, tak musíte účtovat o záloze na transfer 373 (471 dlouhodobá) a pak vypořádat dle spotřeby dotace u příjemce. Dar je jednodušší, dotace se lépe hlídá přes účel. 

Obec koupila stavbu určenou k demolici spolu s pozemky. V kupní smlouvě je doslova napsáno.: - kupní cenu ve výši 450 000,- Kč za st. pozemek p. č. 54, jehož součástí je stavba, pozemek p. č. 36/1 a pozemek p. č. 613/2 . Pan starost mi řekl že na budovu mám dát tak 150 000,- a zbytek na pozemky. Ta stavební parcela je k zaúčtování jako součást stavby? Do soupisu pozemků ale asi přijít musí ne? A za jakou cenu. Můžeme si sami určit cenu stavby i pozemků? Ty dva pozemky jsou zahrady u nemovitosti. Stavba se určitě bude bourat.

Pokud se stavba bude bourat a pořídili jste ji jen za účelem získání pozemku, tak můžete dát celé na pozemek na 031 a zbourání stavby pak na účet 518, jen na služby. Jinak pokud bourání je v nedohlednu, tak ocenit budovu opravdu dle jejího stavu a nastavit velmi krátkou dobu odpisování - podrobněji viz níže. 

Ohledně dalších části dotazů - pozemek není součást stavby nikdy, ale naopak je hodně staveb, které jsou od nového OZ součástí pozemku. 

Každý pozemek, na který máte vlastnictví a je i zapsán do KV, musí být u vás na obci v majetku veden. 

Nemůžete si sami od oka určit ocenění stavby a pozemku, mělo by mít nějaký reálný základ, např. vyjít z rozvrhu dle ZP, příp. z oceňovacích předpisů...Níže vám kopíruji jeden dotaz a odpověď jak postupovat, abychom zjistili cenu stavby a pozemku, když se pořizují zvlášť...

26/10 2016 ! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

1. V budově bývalé školy byly v roce 2007 zřízeny 3 bytové jednotky. Do majetku byly tyto byty zařazeny jako zhodnocení budovy. V těchto bytech nebyly kuchyňské linky, pouze byly vybaveny el. sporáky. Letos obec nechala postupně v jednotlivých bytech udělat kuchyňské linky, teď se dodělává poslední. Každá má hodnotu asi 25 tis. Kč. Jelikož kuchyňské linky v bytech by měly být součástí budovy, tak to budu zařazovat jako zhodnocení budovy - 3 x 25 tis. Kč, tj. 75 tis. Kč? A účtovat na pol. 6121? 2. Další případ je zase, že jsme nechali udělat do klubovny také malou kuchyňskou linku bez spotřebičů, ta byla zařazená v roce 2016 na účet 028, cena této linky byla 18 tis. Kč. Letos se sem dokoupila varná deska v hodnotě 4,5 tis.Kč, v ceně je zabudování této desky do linky. Jak mám zase tuto varnou desku vést a zaúčtovat. Jako samostatný drobný majetek na 028 pod novým inventárním číslem nebo to přiřadit na kartu kuchyňské linky?

1. Ano, v součtu je to TZ budovy, kuchyňská linka se vyhodnocuje jako nedílná součást bytu, tj. jako část stavby, ne jako sam. movitá věc. Správně je položka 6121, účet 042 a navýšit hodnotu domu s byty po dokončení akce. 

2. Ta kuchyňská linka je nedílnou součástí bytu, u ostatního majetku může být vyhodnocena i jako účelové zařízení. Takže, i když u bytu je součást stavby, v klubovně to může být věc. Dala bych jako soubor DHM, udělala jedno inv. číslo kuch. linka a připsala k ní do souboru varnou desku. U části souboru se také píše do karty ocenění části souboru. Zůstane tedy na 028, pořídí se varná deska vč. montáže přes 558 a jen se připíše na kartu linky a změní se na soubor. 

Obec je plátce DPH a provozovatel čističky a vodovodu. Občané platí zálohy. Můžu zálohy účtovat až při přijetí platby zálohy /324, 343 D x 231 MD / nebo je povinnost nejdříve zaúčtovat předpis zálohy na celé období dopředu /bez DPH/ a DPH účtovat až při přijetí zálohy?

Naopak, nejsprávněji je opravdu účtovat jen o přijetí zálohy, ten předpis je jen technická pomůcka. Závazek ze zálohy vzniká až jejím přijetím a DPH povinnost odvodu je také jen z přijaté zálohy, takže ano, můžete účtovat tak, jak navrhujete. 

Město je vlastníkem nákladního automobilu-nosiče výměnných nástaveb zn. MULTICAR /zametací nástavby a kropící nástavby-cisterny/ a poskytuje tento stroj do bezplatného užívání společnosti s.r.o. /kde je město 100% vlastníkem/ za účelem provádění úklidových a údržbářských prací na komunikacích a zeleni ve vlastnictví města. Je to tedy bezplatné užívání a město z něho nemá žádný příjem. Mělo by město za toto vozidlo platit silniční daň ?

Pokud je město provozovatelem vozidla zapsaného v technickém průkazu, tak si myslím, že by se silniční daň hradit neměla - není splněno užití v souvislosti s činnostmi, které by u Města jako poplatníka byly předmětem daně z příjmů (§2 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o dani silniční). ZN 

VHS bude v obci stavět vodovod a obec bude od občanů vybírat za přípojky. Obec nebude mít nic v majetku, ale přesto bude vybírat od občanů za přípojky a bude se podílet ještě finančně. Veškerý příjem od občanů přepošleme VHS. Na vše se teprve připravujeme, ale dotace Vodohospodářské společnosti z OPŽP je již schválená. Můžete mi prosím poradit jak nejlépe nazvat finance obci od občanů za přípojku (napadá mě finanční: dar nebo smlouva, nebo příspěvek). Jak toto pak účtovat do příjmů a hlavně zda tento příjem bude vstupovat do obratu DPH? Limit pro DPH je 1 mil a u nás jsou 500 tis. nájmy, tudíž bychom se stali plátci.

Měli jsme nedávno podobný dotaz a Ing. Nejezchleb k němu napsal toto: 

...díval jsem se na to, musím říci, že je to silně problémová záležitost. Rozhodně pro ty fyzické osoby nerealizuji dodání stavebních prací (stavba podle smlouvy zůstává jednoznačně ve vlastnictví Města …). Takže tady bychom asi striktně právně měli být v režimu, že budu mít plný odpočet DPH na všechno a budu fakturovat mimo DPH s tím, že mi fakticky poskytují dary na vybudování (tedy 403 a také v rozpočtové skladbě jako dar). Ta smlouva není úplně nejšťastnější tím, že mluví o přeúčtování … - už vidím, jak se pracovník FU tohoto bude chytat a bude se dožadovat odvodu DPH z toho přeúčtování – no tady by snad uspět neměl. Horší by bylo, pokud by začal argumentovat, že se jedná o sjednanou odměnu za možnost připojení – tedy faktické poskytnutí služby – tedy s DPH – já myslím, že by to tak snad být nemělo, ale v tomto ohledu si nejsem jist, jak by případný spor s FU dopadl – v tomto aspektu je to o „sklonu k riziku“ – ale říkám – já bych to třeba osobně za sebe udělal s tím, že mi dávají dar mimo DPH  a toto obhajoval – ale hodně záleží, jak jsou odvážní na úřadě, co starosta … - tady je to velice subjektivní a rozhodně to není na 100% jistota.

Ve vašem případě bych se přiklonila k daru nebo příspěvku, vhodné s účtem 403 ( 231 odpa 2310 pol. 3121 MD/ 403 D)  VHS předáte také jako 403 - předpokládám že VHS zůstanou veřejné části přípojek v majetku. Vyberte od občanů jako dar na pořízení DM, i když vy DM nevlastníte, resp. ho vlastníte jakoby zprostředkovaně přes DSO (VHS) a VHS pak předejte jen rozvahově, tj. 403 MD/ 231 D s položkou 6349, odpa také 2310. Od letošního roku by již zase mohla dary vybírat přímo VHS, již jsou daňově od darů osvobozeny. 

Jak je výše popsáno, správně by "snad" do obratu k registraci tento dar vstupovat neměl. 

1. zastupitelstvo schválilo dar farnosti ve výši Kč 59.600, ale neschválilo smlouvu, jelikož mělo nějaké výhrady s tím, že pověřuje starostu obce schválením smlouvy, potřebovala bych vědět, jak formulovat usnesení zastupitelstva, aby audit nezpochybnil, může být napsáno takto, pan starosta nakonec nechal schválit na radě: Zastupitelstvo obce Soběchleby: 1. s c h v a l u j e finanční dar Římskokatolické farnosti Soběchleby 59.600,- Kč 2. n e s c h v a l u j e uzavření darovací smlouvy s Římskokatolickou farností Soběchleby u Hranic na Moravě; děkanát Hranice, se sídlem Soběchleby 38; 753 54 3. p o v ě ř u j e starostu obce k vypracování smlouvy předpokládám, že by tu mělo být pověřuje starostu k vypracování, schválení a podpisu smlouvy 2. Zaplatili jsme poplatek za trvalé odnětí pozemku viz příloha, zaúčtovala jsem 3635/5362, je to správně ? 3. Úprava internetových stránek +Doména 12.000 můžu mít 6171/5168 ? 4. Proplacení nákup materiálu paní učitelce ze ZŠ z dramatického kroužku, kteří potom zahráli pro občany divadlo dát na §3311 nebo můžu nechat na §3113 ?

1. Usnesení je třeba v zápise formulovat jasně, jak bylo schváleno, s tím jde už teď těžko něco dělat. Škoda, že zastupitelstvo jen neschválilo dar, výši a příjemce. To by bohatě stačilo, byl by splněn požadavek zákona o obcích schválit dar nad 20 tis. zastupitelstvem a jen na základě usnesení by se mohlo vyplatit, zákon nevyžaduje písemnou smlouvu u peněžního daru. To usnesení mi nepřijde logické - že zastupitelstvo schválilo dar je v pořádku (povinnost dle zákona). Že neschválilo smlouvu - nejlepší by bylo tedy do usnesení formulovat, kvůli které náležitosti smlouvu neschválilo a pak mělo pověřit starostu uzavřením smlouvy s povinností ve smlouvě přepracovat tu skutečnost, která jim vadila a kvůli které neschválili. Tím, že je v usnesení pod bodem 3 uvedeno, že pověřuje starostu k vypracování smlouvy, to zase vypadá, že si zastupitelstvo skutečně vymiňuje, že starosta nemá smlouvu uzavírat, ale má ji jen vypracovat. Nemůžeme poradit formulovat usnesení jinak, než jak se skutečně odehrálo. Situace by byla jasnější, kdyby se odehrála tak, že by v bodě 2 usnesení byl dovětek, že ZO neschvaluje uzavření darovací smlouvy dle předloženého návrhu z důvodu ...... a v bodě 3 by bylo, že pověřuje starostu města přepracováním smlouvy v souladu s námitkou uvedenou v bodě 2 a k uzavření této smlouvy. Jen prosím zdůrazňuji - darovací smlouva nesmí obsahovat účel, na který má příjemce peníze použít ani povinnost vyúčtování. To jsou charakteristické znaky pro dotaci a tam už se pak musít postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb.

2. Zde je těžké rozhodnout, dle zaslané přílohy to vypadá, že se odnímá lesní půda a mění se na veřejnou zeleň z důvodu pořízení změny ÚP. Mění se charakter pozemku, tak je položka 5362 dobře, platí se celnímu úřadu. Možná bych dala položce 5362 přednost, pokud výdaj nesouvisí s pořízením hmotného DM.

Ing. Nejezchleb doplnil k vysvětlení, proč výdaj na odnětí lesního pozemku nevstupuje do DNM ÚP: Pokud správně chápu - je zde vynětí lesní půdy na veřejnou zeleň - tedy ne se stavbou. Rozhodně bych ale nedával, že je to výdaj k tvorbě územního plánu (toto je výdaj ke změně charakteru pozemku). Územní plán něco popisuje - výdaj na jeho pořízení podle mne není to, že třeba měním charakter pozemků (to je již třeba následek změn, které bude územní plán popisovat ...) 

3. Ano, 6171/5168 je správně. Teoreticky by do úvahy přicházela ještě položka 5179 a to v okamžiku, kdybyste webové stránky vedli jako nehmotný majetek a úpravu jste vyhodnotili jako zásah do majetku nedosahující hranice TZ (např. nějaké nové zásadní funkce stránek). V případě domény by šlo uvažovat o ocenitelném právu, ale vzhledem k částce se jedná o náklad. 

4. Tady předpokládám, že to byla akce obce, nikoliv školy, proto mi jako přesnější přijde kulturní paragraf, např. 3311. 

Zaplatili jsme zálohu na nábytek ve výši cca 20tis.Kč, ale firma nedodala a je na ní vystaven insolvenční návrh. Má velké pohledávky, přihlásili jsme se také, ale asi nejspíše nic nedostaneme, mám uhrazenou částku na záloze, jak dále postupovat prosím. Zatím ponechat na záloze a pol. 5137, pol.5137 k inventarizaci vysvětlit rozdíl a 314 po ukončení řízení přeúčtovat , ale nevím jak a kam, můžete prosím poradit?

Pohledávku v okamžiku přihlášky do insolvenčního řízení převeďte na účet 377 (377/314), pol. 5137 neměňte (ve vazbě na odst. 17 náplně třídy 5 vyhlášky o RS - položka se má zvolit dle právního stavu ze dne provedení výdaje a to byla záloha na nábytek). 

Je dost zbytečné vysvětlovat a hlídat vazbu položek na účty, ale pokud jste si jistější, tak si tam poznámku k vysvětlení rozdílu položky 5137 a 028 dejte, asi víte, že těch rozdílů může být více (darované DHM, majetek pod limit co končí na 902, DPH, podlimitní TZ...). 

Ohledně OP - insolvence a 100% OP k ní lze jen u daňové pohledávky, obce zde mohou využít zákon o rezervách. Pokud je pohledávka v hlavní činnosti, budete dělat OP v režimu 10% za každých 90 dní po splatnosti, stačí zaúčtovat jednou. Případně dle výsledku rozvrhu budete pohledávku stejně vyřazovat nebo předávat do rozvahy, což se asi do konce roku 2017 dovíte. 

Chtěla bych Vás moc poprosit o informaci, jak správně zařadit následující stavbu (jako TZ původní staré vedlejší budovy ZŠ či jako stavbu novou)? "Předmětem plnění veřejné zakázky je dostavba třípodlažního nepodsklepeného pavilonu základní školy v obci a další stavební úpravy. Přístavba základní školy na ul. xxx navazuje na stávající objekt. Se stávajícím objektem bude propojena pomocí spojovacího krčku v 2.NP. Jedná se o přístavbu samostatné budovy, která představuje rozšíření kapacity stávající budovy ZŠ. Jde o pavilon základní školy, jedná se o objekt občanské vybavenosti. Hlavní provozní náplní je poskytnutí prostor pro učebny, kanceláře učitelů a hygienických prostor. Součástí veřejné zakázky bude provedení potrubí primárního okruhu tepelného čerpadla (sedm hlubinných vrtů do hloubky 86 m) a instalace tepelného čerpadla v objektu přístavby základní školy." V rámci tohoto projektu máme zatím vydány kolaudační souhlasy: 1) "Instalace tepelného čerpadla pro ZŠ xx, přístavba: PS100 - tepelné vrty"- slouží pouze pro přístavbu nového pavilonu k vytápění 2) "ZŠ xx, přístavba - retenční nádrž se vsakovacím vrtem" - zasakovací objekt pro likvidaci srážkových vod ze střechy přístavby školy 3) "ZŠ - přístavba, SO 200 Komunikace a zpevněné plochy" - jedná se o chodníky a novou parkovací plochu u nové přístavby ZŠ - vše vydáno v červnu 4) bude vydáno kolaudační rozhodnutí na budovu - dle veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby na "ZŠ xx, přístavba" - v popisu je uvedeno, že se jedná o přístavbu nového pavilonu. Zde by bylo možná nejvhodnější, pokud bych Vám mohla celou veřejnoprávní smlouvu nějak poslat. Jak, prosím, správně zařadit do majetku?

Trochu mě překvapuje uzavření veřejnoprávní smlouvy na provedení stavby, to by měla být smlouva o dílo. Myslím však, že není třeba posílat, je to typická přístavba s krčkem, stavby tvoří jeden funkční celek, mělo by se jednat o TZ původní rozšiřované budovy, a to ve všech částech smlouvy. Takže pořídit přes 042, vše s položkou 6121 a po dokončení navýšit vstupní cenu budovy. Trochu je problematické prodloužení životnosti, nevím, kolik let odpisování zbývá, ale prodloužila bych životnost min. na 50 let (kdyžtak chvíli bude fungovat jen nová přístavba, než se původní stavba opraví :o). To už nám dvěma pak bude asi jedno. 

S účetnictvím ÚSC se teprve seznamuji, jsem na úřadě krátce - v 05/2016 byla poskytnuta dotace z kraje - kolegyně účtovala příjem 231MD/472D pol.4222. Nyní musíme dotaci vrátit, protože nedošlo k realizaci projektu. Jak prosím vratku dotace zaúčtovat?

Jen zápisem 472 MD/ 231 odpa 6402 a pol. 5366. Stejně jako v režimu fin. vypořádání, jen vrátíte zálohu na transfer. 

Ověřte, zde z této dotace nezůstalo nic na podrozvaze - pokud ano, zápisem 999/955 vyrušte.