Dotazy

Zastupitelstvo schváli rozpočet na položky a zároveň s tím chváli směrnici, že při překročení na jednotlivých položkách do výše 20 tisíc nemusí provádět rozpočtové opatření. Je tento postup správný?

Tento postup je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb.  o rozpočtových pravidlech a č.320/2001 Sb.  o finanční kontrole. Pokud je rozpočet schalován dle položek, tak výše položky je závazným ukazatelem dle 250/2000 Sb.. Výše závazného ukazatele je limitujicí při předběžné řidicí kontrole. Pokud ukazatel není určen přesně, může dojit i k překročení celkového objemu rozpočtu, což je nepřípustné. Tedy postup opravdu správný není. Vhodnější je schválit rozpočet např. dle paragrafů a schválit , že záměna mezi položkami je možná - viz. vzor v knize Rozpočtová skladba v roce 2010 str. 187.

Naše obec vlastní jeden nájemní byt. Protože jsem asi špatně pochopila účtování záloh energií, účtovala jsem je 315.xx/215.xx a 231.20 3612/2111. / 315.xx. Nájemnice platí zálohu 800,- a není rozlišeno ve smlouvě kolik je na plyn, el. a vodu. Teď starosta udělal vyúčtování za celý rok a došlo k tomu, že nájemnici budeme ještě 3tis. vracet. Vůbec ale nevím, jak si s tím poradit, protože až teď tuším, že jsem od začátku postupovala špatně.

Vy jste účtovala o přijatých zalohách jako o příjmu (na účet 215), což není správný postup. Přijaté zálohy na služby by se měli účtovat na 324. Výdaje spojené s službami se zachycují na účtu 316. Potom při vyúčtování záloh porovnáváte tyto dva účty: 324 a 316, vyúčtování probíhá přes ně. Podrobně účtování o zalohách najdete zde v dokumentech ke stažení  "DPH služby k nájemnému přes 3xx"

Ve vašem případě asi nemá cenu přeúčtovávat zálohy rok zpětně. Vratku prostředků za rok 2009 zaúčtujte stornem: - 231 pol. 2111/- 215. Od roku 2010 už můžete začit účtovat přes zúčtovací vztahy.

Nejsme plátci ,ale sledujeme obrat. V roce 2009 jsme u předpisů 215 měli záznamovou jednotku 001. Jak nejlépe sledovat obrat od roku 2010?

Dávejte si kód k účtu výnosů, 601,602,604 atd. Postupujeme vlastně stejně, jen účet 215 se jakoby rozpadne do více účtů třídy 6.

Naše obec vydražila nemovitost za 1.290.000,-Kč. Dle posudku je cena této nemovitosti (dle tabulek) ve výši 5.951.670,-Kč, rozdělená na hodnotu objektu a pozemku. Tržní cena dle posudku je ve výši 1.800.000,-Kč celkem za objekt i pozemek. V jaké hodnotě máme zařadit pozemek a budovu do účetnictví? Dle našeho názoru je cena pořizovací 1.290.000,-Kč, nevíme však, jak oddělit cenu pozemku od ceny budovy.

Rozvrhem, zjistěte podíl budovy na celkové hodnotě ZP a podíl pozemku na celkové hodnotě ZP a vynásobte zjištěným podílem kupní cenu. Součet přepočtených cen by Vám měl dát součet kupní ceny.  Podrobně příklad na rozvrh v Metodice Majetek v obcích, závěrečné přílohy.

V obecním domě jsme nechali vybudovat nové WC, které tam dříve nebylo. Jedná se o rekonstrukci nebo modernizaci. Zaúčtuji na položku 6121 a navýším hodnotu budovy 021 ?

Jedná se o technické zhodnocení, pol. 6121, navýšit hodnotu obecního domu na účtu 021.

V evideni majetku máme zahrnut litinový kříž, který jsme na základě cenového odhadu restaurátora ocenili 80.000 Kč. Je náš postup správný nebo jsme tento kříž měli ocenit 1 Kč?

Váš postup je správný, pokud je majetek - kulturní předmět nějakým způsobem odborně oceněn, jedná se o věrnější obraz než ocenění 1 Kč. Musí se ctít jen ta zásada, že historickou cenu pořizovací znaleckým posudkem nepřeceňujeme. Jestliže nemáme cenu žádnou, je znalecký posudek vždy vhodnější než 1 Kč, předpis jen říká, že není povinný.

Pozn. U kulturních předmětů však za historickou cenu nepovažujeme "2 zlaté" z roku 1768, ale pořizovací cenu subjektu, který o majetku účtuje, kolik za něj uhradil - to jsou však jen doplňující informace k dotazu.

Chtěla bych se zeptat jestli digitální mapa na CD patří na účet 019.

Doporučuji zařadit na 5169 a nedávat do majetku. Postup je v souladu s novými názory MF a dále se starým opatřením k rozpočtové skladbě, které sice již není platné, ale alespoň to někdy řešil nějaký předpis.

Paní Schneiderová, prosím o posouzení: může ředitel školy sám sobě podepsat smlouvu o bezúročné půjčce k překlenutí tíživé finanční situace? Pan ředitel argumentuje tím, že on je statutár a jako takový podepisuje smlouvy pouze on s odkazem na školský zákon. Hledali jsme ve školském zákoně č. 561/2004 i ve vyhlášce o FKSP č. 114/2002, ale nenašli jsme pro toto tvrzení oporu.. Při kontrole jsme vycházeli z toho, že pokud by nastal takový případ na obci (půjčka se soc.fondu starostovi), podepisoval by za poskytující organizaci místostarosta. Chtěli jsme, aby smlouvu o půjčce podepsal řediteli zástupce ředitele, to ale také odmítnul s poukazem na pouze jeho právo podepisovat smlouvy.

Právní výklady se liší. Na internetu byl výklad, že smlouva, kde vystupuje jedna osoba ve dvou funkcích je od počátku neplatná, při konzultaci s jiným právníkem byla platná. Tedy dle mého názoru může ředitel podepsat sám sobě půjčku, pokud je v souladu s pravidly FKSP.

Smlouvou o půjčce půjčilo město společnosti s r.o. částku 2,5 milionu, 275 20. Dlužná částka nebyla vrácena a pohledávka byla přihlášena do konkurzu. Usnesením Městského soudu v Praze byl konkurz zrušen. ZM schválilo odpis. Je správný zápis 460 / 275 20?

Jedná se vlastně o odpis pohledávky, ten nesplňuje definici škody nebo manka. Doporučuji zaúčtovat 474 MD/ 275.20 a 218/211 pro vyrovnání okruhů. Půjčka byla poskytnuta z výdajového účtu? Správně měla být poskytnuta ze ZBÚ s položkou 5612 nebo 6412 jen proti účtu 275 bez regulace 218/211.

Vážená paní inženýrko, prosíme o radu zda se bude jednat o investiční nebo neinvestiční výdaj. Při rekonstrukci závlahy fotbalového hřiště - stávající závlaha nadzemní gumová hadice s "kačenami" a nově bude závlaha vedena pod trávníkem se plastové trubky se zapuštěnými tryskami.

Dle popisu se jedná o účelové zařízení, tedy technologie - věc - účet 022. Zde pro zařazení do investic rozhoduje hranice pořizovací ceny, nad 40 tis. Kč - dlouhodobý majetek (investice), do 40 tis. Kč včetně 40 tis. Kč - věc - DDHM - neinvestiční výdaj. Dle konkrétního technického řešení by se mohlo jednat i o stavbu (já se spíš přikláním k účelovému technologickému zařízení). Stavba je dlouhodobým majetkem (investicí) bez ohledu na výši pořizovací ceny.

Základní škola v naší obci, jejímž jsme zřizovatelem se na základě rozhodnutí zastupitelstva 1.9.2009 rozdělila na dva subjekty a to ZŠ a MŠ. V usnesení ZO nebylo jasně uvedeno, zda jde o likvidaci nebo nová organizace je nástupnická. Právním výkladem jsme došly k tomu, že se nejedná o organizaci v likvidaci a Zo rozhodlo o tom, že pohledávky a závazky předchozí organizace vyrovná nová vzniklá PO. Teď dotaz : fin. prostředky ,které byly k 31.8. vráceny na účet zřizovatele obec rozdělila k 1.9.2009 zpět nově vzniklým subjektům delimitačním poměrem i do všech fondů( podle konečného úč. stavu ). Může to zřizovatel takto rozdělit rovnou do fondů, či jen "celý balík přerozdělit" jako příspěvek zřizovatele a oni pak si již tvoří fondy sami? Kromě fondu FKSP, který byl poměrem přeposlán zpět.

Nelze pohlížet na tyto prostředky jako na příspěvek zřizovatele. Potom by nové PO nemohli vytvořit fondy k 1.9., ale dle zákona č. 250 - ze zlepšeného hospodářského výsledku. Protože se nejedná o zánik PO, tak zřizovatel může přijmout finanční prostředky "staré" PO jako čizí prostředky (na depozitní účet nebo na po. 8901). Převod "novým" PO potom nemá povahu příspěvku ale vracení cizích prostředku. PO může zaúčtovat peníze do fondů podle poměru, který ji přísluší. 

Je možné hradit z rezervního fondu PO zřízené obcí faktury, na které zřizovatel neposkytl provozní prostředky, aby se PO nedostala dp záporného hospodářského výsledku?

Není to možné, je to v rozporu s § 30, 250/2000 Sb. , porušili byste rozpočtovou kázeň dle §28, odst. 7. Je mi líto.

Budeme provádět výsadbu rekreační zeleně ve městě, předpokládám , že i když bude cena vysoká např. 500 tis. Kč , že se nejedná o investici. Bude uzavřena smlouva na výsadbu stromů a keřů, včetně kácení stávajícíh - budeme vše účtovat jako služby nebo by se mohlo jednat o zhodnocení pozemků?

Zařazení majetku jste určila správně, vše je služba, pozemky se zásadně  porostem nezhodnocují, viz výklady MF a Metodika majetek v obcích. Zeleň dle zákona o účetnictví a dle prováděcích vyhlášek není dlouhodobým majetkem.

Dobrý den, ráda bych se zeptala zda pro evidenci na účet 032 stačí znalecké posudky na obrazy z r. 2002? Darovací smlouvou jsme získali budovu, ve znaleckém posudku máme zvlášť oceněny vodovodní přípojky a kanalizační přípojky,zpěvněné plochy, oplocení, musíme toto evidovat zvlášť na stavby?

Znalecké posudky pro ocenění na účtu 032 obrazů jsou vhodné a stačí. Protože přípojky, zpevněné plochy a oplocení je považováno za samostatnou stavbu, doporučuji přiradit vlastní inventární číslo, je však třeba přesně specifikovat, např. oplocení objektu čp. na parcele č. apod. Přípojky jsou samostatným předmětem převodu vlastnického práva, nejsou nedílnou součástí stavby.

Dostali jsme dotaci ze Státního fondu životního prostředí v rámci Operačního programu životního prostředí, prioritní osa 6, Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur. V rámci realizace byly odstraněny nevhodné dřeviny, vysazeny stromy a keře, založeny luční trávníky, byla provedena následná péče, ošetření stromů, postřiky.... Vše dle smlouvy. Výdaje hradila obec a byly účtovány jako neinvestiční. Teď nám přišla dotace. První část jako neinvestiční a druhá jako investiční. Po různém dotazování mi bylo sděleno, že fond má tuto dotaci takto nastavenou. Že vše týkající se přípravy-projekt, poradenství je pro ně neinvestice a ostatní je investice. Ale ze zasazených stromů, postřiků, trávníků investici neudělám, navíc jsem našla v 505/2002Sb § 26 odst.2,písm.h, že náklady na biologickou rekultivaci nejsou součástí ocenění DHM ani DNM. Můžete nám poradit, jak tento problém vyřešit? Děkuji a přeji Vám příjemný den Ilona Beránková tel. 773 639 996 Obec ořechov

Stanovisko auditora Ing. Ivana Schneiderová, č. osvědčení 1840

Vámi zvolený účetní postup z hlediska zařazení majetku do provozních výdajů je naprosto správný. Chyba je na straně SFŽP a firmy, která zpracovává podklady pro dotaci, která nerespektuje požadavky zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví. Tato chyba se netýká jen Vaší obce, ale i dalších obcí a bylo by vhodné přes kraj podat stížnost na postup SFŽP, který tímto způsobem dostává obce do značné právní nejistoty (splněním požadavku SFŽP na zaúčtování účelu dotace - příspěvku poruší obce požadavky uložené jinými předpisy). Bohužel je to velmi častý jev, který je kritizován i v novinách, např. v časopise UNES č. 11/2009.  SFŽP se často odvolává na žádost o dotaci, ale rozdělení na investiční a neinvestiční dotaci, dle sdělení obcí nemohou obce ovlivnit a rozdělení určuje zpracovatel žádosti bez ohledu na stanovisko obce. S ohledem na to, že se jedná o riziko finanční ztráty (případný odvod dotace), doporučuji následující postup: Ihned provést rozpočtové opatření a do výše přijaté "investiční"  dotace rozpočtovat položku 6129. Opravit zaúčtování a přeúčtovat provozní výdaje s položkou 6129 s uvedením účelového znaku a nástroje a zdroje ve výši investiční dotace.

Rovněž ve výši investiční dotace zařadit na účet 029 majetek s názvem "Obnova krajinných struktur". Po provedení kontrol ze strany FÚ, případně NKÚ, následně tento majetek (cca po dvou až třech letech) vyřadit z účetní evidence v důsledku věrného obrazu.  Veřejná zeleň nebo krajinné prvky nejsou z hlediska zákona o účetnictví dlouhodobým majetkem. Prioritou však je z důvodu možného nařízení odvodu dotace dodržet její „investiční“ účel, a to i když je chybně stanovený poskytovatelem.

Doporučený postup umožní schválení použití dotace při případných kontrolách na soulad s jejím účelem a následně dojde i k naplnění ostatních předpisů. Dle praxe mám ověřeno, že doporučený postup zpravidla FÚ při kontrolách schvaluje jako správný.