Dotazy

Chci se zeptat na to, jaké výnosy by jste přiřadili k účtům 681, 682, 684, 685 a 686.

Tyto výnosy nejsou určeny pro ÚSC, budou na ně účtovat jen FÚ a případně jiné OSS státu, tedy žádné výnosy ÚSC se na účtovou skupinu 68 nezařazují. Které účty směrné účtové osnovy jsou určeny pro ÚSC (obce) a které by obec neměla používat  lze odvodit ze vzoru rozvahy pro ÚSC, RRRS a DSO a ze vzoru výkazu zisku a ztráty pro ÚSC, DSO, RRRS.

Prosím tímto o zodpovězení, kde se vedou sbírky knih v knihovně, která je organizační složkou obce. Při nákupu knih účtujeme 410/23130 3314 5177. Sbírky jako takové se vedou na účtě 032, pokud nebyly zařazeny dříve ocení se 1,-Kč. A co knihy?

Na knihovní sbírky se zákon o účetnictví nevztahuje, evidenci knihovního fondu řeší zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách. Obec účtuje pouze o nákupu knih po. 5136.

Vedeme na ú. 019 tento majetek : - územní plán - studii výstavby rodinných domů - studii Likvidace odpadních vod Máme tento majetek z důvodu nového systému účetnictví raději do konce letošního roku vyřadit? Kdo to musí schválit a jak to zaúčtovat?

ÚP nechat, pravděpodobně bude umožněno dooprávkování na nulu. Studie obě doporučuji vyřadit v souladu s postupy dle Vaší vnitřní směrnice (likvidační komise, rada...). Důvodem k vyřazení je věrný obraz, nesprávné nadhodnocení aktiv, soulad na změnu předpisu o nehmotném majetku (§7, odst.10, 505/2002 Sb. ). Podrobněji další odpovědi ke stejné problematice na www.obecuctuje.cz v sekci Dotazy. Stačí zadat do vyhledávače účet 019.

Dobrý den, dne 10,12,2009 pan starosta podepsal(schválil) nové znění vnitřních směrnic k účetnictví,kde se posunuje hranice pro DDHM z 1000 na 3000 kč. Mohu ještě před inventarizací k 31.12.2009 vyřadit z evidence 028 vnitřním dokladem např,s datem 14.12.09 všechen majetek pod 3000Kč, zakoupený i dřive před 10.12.2009? Nové ve směrnici je, že majetek pod 3000 se nepovažuje za majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a nebude evidován. Mohu odúčtovat z podrozvahových účtů drobný majetek neevidovaný v účetnictví, který je zapsán na podrozvahových účtech(zrušit operativní evidenci)?

Směrnice jako každý právní předpis nemá zpětnou platnost. Od 10.12.2009 budete o majetku účtovat v souladu se směrnicí, dříve zařazený majetek má zůstat v evidenci až do jeho vyřazení.  Lze však postupovat tak, že při inventarizaci uvedete, že z důvodu věrného obrazu vyřazujete majetek z DDHM, např. text Metodika majetek v obcích str. 90 (dole). Vedení operativní evidence je třeba zrušit vnitřní směrnicí, pak již majetek nemusíte inventovat a ani vést na podrozvaze.

Dobrý den, prosím o radu. Naše obec slučuje dvě PO. MŠ k 31.12.2009 zaniká a její činnost rozhodnutím od 1.1.2010 bude vykonávat ZŠ. Četla jsem články v časopise UNES 3/2009 a nevím, zda tomu rozumím dobře. U zanikající PO udělám roční uzávěrku, tak, jak ji obvykle děláme, sestavy rozvaha, VZZ a příloha budou se zůstatky a potom v tzv. 13. měsíci (program v účtu nám ho nabízí) převést aktiva a pasiva přes účet 962, a konečný stav na sestavách k 31.12.2009 bude tudíž nulový. Pracovnice MÚZO mi telef. sdělila, že zanikající organizace nesmí mít k 31.12.2009 zůstatky - dělá jim to nějaký problém v přebírání dat. Potom bych musela ještě k 31.12.2009 zaúčtovat zůstatky zanikající PO do nástupnické PO, která by pak měla k 31.12.2009 v konečných sestavách i zůstatky zaniklé PO. Původně jsem si myslela, že toto udělám až 1.1.2010.

Zprávy MF 2/2002

Podle obecných zásad v případě sloučení organizací dochází k zániku jedné organizace (nebo více organizací) a přechodu její majetkové podstaty včetně závazků na přejímající druhou organizaci, v  případě splynutí dochází k zániku obou původních organizací a vzniku nové organizace, na kterou přejdou práva a závazky zaniklých organizací. V obou případech zřizovatel původních organizací (organizace) v rozhodnutí určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na přejímající, resp. novou organizaci.

Při sloučení se dosavadní organizace zrušují a sestavují účetní závěrky a zanikají a již existující nová organizace (právní nástupce) sestavuje pouze zahajovací rozvahu.

Při splynutí se dosavadní organizace zrušují a sestavují účetní závěrky a zanikají a nově vzniklá organizace sestavuje pouze zahajovací rozvahu.

Pro upřesnění odkazujeme na ustanovení §§ 17, 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

  Zanikající organizace bude mít konečnou rozvahu po uzavření a pak přes konečný účet rozvažný dojde k zaúčtování převodového můstku - tedy ve 13. období na pokračující organizaci. Pokračující organizace tedy bude mít počáteční stavy ve 13 období včetně sloučené organizace. V UNES 3/2009 se mi nezdá správné účtování přes účet 902 (účetní standardy povolují jeho zúčtování jen proti zhoršenému VH při zániku organizace). V případě sloučení by mělo dojít k prosté agregaci (součtu) všech rozvahových účtů obou organizací.  

 Podrobněji Zprávy MF 1/2004 - lze otevřít na www.denik.obce.cz (najdete Zprávy MF vpravo -rolujte dolů).

Chtěla bych se zeptat, v jednom příspěvku jste odpověděla, že by měl územní plán zůstat na 019 ale již nenavyšovat o hodnotu změny. Nám hodnotu změny hradí navrhovatel na základě faktury budu účtovat příjem 3635 3122 ? i když se nebude navyšovat hodnota majetku ?

Pokud neúčtujete změnu ÚP na majetkovém účtu (což doporučuji - již neúčtovat na majetkovém účtu, ale na 5169) , zaúčtujte příjem náhrady za změnu ÚP na položku 2324.

Vzhledem k tomu, že obce časově nerozlišovaly, chtěla bych se zeptat, jak postupovat u nákladů roku 2009, které budou vyúčtovány v roce 2010 (odhad spotřeby el. energie, vodné, teplo, předplatné Sbírky zákonů apod.) Dále pak jak naložit s výdaji v letošním roce, které mají být nákladem příštího roku ( pojištění od 1.11.09 do 30.4.2010).

Náklady a výnosy minulých let se budou  v roce 2010 časově rozlišovat přes účty 406. Postup je odsouhlasen MF, v roce 2009 není třeba časově rozlišovat - stávající předpisy to neumožňují, informaci k postupu mám i v aktualitách na první stránce, listujte dolů, v dokumentech ke stažení najdete příklad účtování "RF a RS výdaje".

Dobrý den, chtěla bych se touto cestou zeptat na odepisování majetku svěřeného naší příspěvkové organizaci. V letošním roce jsme na základě nové zřizovací listiny předali majetek PO do hospodaření (budovy, stavby a pozemky) a to předávácím protokolem, v němž jsme uvedli že "uvedený majetek předáváme do hospodaření v pořizovacích cenách". Na okrese mi poradili, že když to bude napsáno takto, tak PO začne odepisovat (budovy a stavby) ode dne předání a nemusí dooprávkovávat. Nyní se mi ozvali z PO, že jim zase řekli, že musí tento majetek dooprávkovat.

Musí "dooprávkovat" - jedná se o majetek svěřený. "Dooprávkovat" by se nemusel např. majetek prodaný nebo darovaný, tam vychází z pořizovací ceny kupní nebo z reprodukční ceny daru a odpisy zahajuje. PO musí postupovat v souladu s ČÚS 512 (Český účetní standard), bod 4.10. Pozemky se neodepisují, tedy ty "dooprávkovávat" nebude.

Zdravotnické zařízení,zřízeno jako příspěvková organizace krajem. Náklady jsou vyšší než dosažené výnosy. Dostává každoročně od zřizovatele vysoký příspěvek na krytí nákladů na provoz (zaúčtován na účet 691). Zdanitelným příjmem jsou veškeré příjmy (jedná se o zdravotnické zařízení), s výjimkou příjmů, uvedených v § 18 odst.15 zákona o daních z příjmů. Příklad (rok 2009): Provozní náklady (účty 5xx) 220 mil.Kč(z toho účetní odpisy: 14 mil.Kč , ú.551) Příspěvek od zřizovatele 144 mil.Kč (ú.691) celkem výnosy 214 mil.Kč (účty 6xx). Lze účetní odpisy dlouh.majetku uplatnit jako daňový výdaj? Konkrétně na základě § 24 odst.2 písm.zc),a § 25 odst.1 písm.zg) zákona o daních z příjmů? Vlastníkem majetku je zřizovatel,proto daňové odpisy nejsou uplatněny. Varianta a): Účetní odpisy ve výši 14 000 000 Kč jsou v plné výši daňově uznatelné podle § 24 odst.2 písm.zc) zákona o daních z příjmů, neboť jsou kryty v plné výši příspěvkem od zřizovatele (pokud je tak uvedeno zřizovatelem při poskytnutí příspěvku na provoz). Výsledkem je tedy daňová ztráta dle § 38n zákona o daních z příjmů, ve výši – 6 000 000 Kč = 214 000 000 Kč - 220 000 000 Kč. Varianta b): Účetní odpisy jsou daňově uznatelným výdajem dle § 24 odst.2 písm.zc), a to přinejmenším ve výši, která odpovídá podílu, kterým jsou kryty provozní náklady příspěvkem zřizovatele. V daném případě příspěvek od zřizovatele prokazatelně kryje 65,45 % celkových nákladů (výpočet: 65,45 % = 144 000 000 Kč / 220 000 000 Kč x 100). Znamená to tedy, že z částky 14 000 000 Kč lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad) přinejmenším částku 9 163 000 Kč (výpočet: 14 000 000 Kč x 65,45 % = 9 163 000 Kč). Výsledkem je daňová ztráta ve výši -1 163 000 Kč (výpočet: - 1 163 000 Kč = - 6 000 000 Kč + (14 000 000 Kč – 9 163 000 Kč). Je správná varianta a) nebo varianta b) nebo jsou obě špatné ? Poznámka: Je pro zjednodušení předpokládáno, že kromě účetních odpisů, které jsou předmětem dotazu, jsou veškeré náklady přísp.org. daňově uznatelné. Pokud by však některé nebyly podle § 25 zákona o daních z příjmů, pak by platila obdobné posouzení jako v daném případě u účetních odpisů ?

K problematice daňové účinnosti odpisů u zdravotnického zařízení (ve vazbě na přijatý provozní příspěvek)  

Pokud dotaz zrekapitulujeme, jeví se jako rozhodující následující ustanovení (respektive záležitosti …):

-       § 18 odst. 15 – dle tohoto ustanovení jsou předmětem daně z příjmů u zdravotnického zařízení také přijaté dotace (přitom zde není žádné osvobození od daně)

-       § 28 odst. 1 – zde uvedeno, kdo je oprávněn daňově účinně odepisovat Přitom zde bych si dovolil poznamenat to, že v průběhu roku 2009 se objevila novela Zákona o dani z příjmů, která dle názoru odborné veřejnosti otevřela možnost daňově účinně odepisovat majetek zřizovatele (jednalo se o doplnění, že daňově odpisy může uplatňovat také  „organizace zřízená územním samosprávným celkem příslušná hospodařit s majetkem svého zřizovatele“ – zde ale nastala právně velice zajímavá věc, že byť se daňoví poradci většinou domnívají, že se právě jedná o „předaný majetek“, MFČR toto odmítá, danou novelizaci snižuje tím, že se jedná o nedopatření, které tam vzniklo poslaneckou iniciativou – k tomuto se objevilo také stanovisko MFČR, nicméně i z mého pohledu je právně vadné a je dost možné, že dojde k napadení ze strany KDP. Na tuto záležitost považuji za nutné upozornit, neboť se jedná o záležitost, která se tohoto problému také dotýká.

-       § 24 odst. 2 písm. zc) ve vazbě na § 25 odst. 1 písm. zg) – zde přesně tak, jak je naznačeno v dotazu – pokud určitý obecně daňově neúčinný náklad podle § 25 přímo souvisí s příjmem, který je předmětem daně z příjmů, stává s takovýto náklad daňově účinným nákladem.

Nyní se vraťme přímo k dotazu – řešení je jednoznačně v aplikaci § 24 odst. 2 písm. zc) – tj. musíme být schopni prokázat, že účelem poskytnuté dotace je právě také krytí odpisů, které jsou daňově neúčinné (respektive můžeme alternativně mluvit o tom, že v rámci rozpočtovaného schodku vyplývajícího z rozdílu vlastních nákladů a výnosů jsou také zahrnuty odpisy a že tyto náklady také mají být kryty přípěvkem zřizovatele. To je dle všeho v daném příkladě splněno. Přitom není sebemenší důvod neurčit, že daňově neúčinný náklad není za 100 % kryt dotací od zřizovatele – tj. rozhodně se můžeme přiklonit k řešení uvedenému pod bodem a). Pro nějaké krácení v poměru vlastních příjmů a dotace od zřizovatele není právní důvod.

Pro zvýšení právní jistoty lze pouze doporučit, aby odpisy byly vyjmenovány jako jeden z titulů, který má být dotací od zřizovatele kryt (například jejich zahrnutím do demonstrativního výčtu v rámci rozhodnutí zřizovatele). Jinak výše uvedené samozřejmě platí pro všechny typy daňově neúčinných nákladů. Zpracoval:  Ing. Zdeněk Nejezchleb 

Může být na jednom příjmovém pokladním dokladu položka daňová i nedaňová /např. odpad a stočné/?

Ano, daňový doklad požaduje rozpis zdanitelných a osvobozených plnění dle základu daně, sazby a případně výše daně (záleží zda bude zjednodušený nebo  ne), tedy může obsahovat všechny možné položky, pokud je k nim připsána sazba DPH. Viz vzory dokladů v dokumentech ke stažení.

Jak správně zaúčtovat od 1. 1. 2010 pohyb na účtech při nákupu a prodeji, popř. spotřebu a darování - např. pohlednic, upomínkových předmětů, turistických známek, drobné keramiky, turistických map apod. na našem informačním a kulturním středisku. Jsme plátci DPH a účtujeme v hlavní činnosti. Hospodářskou činnost nemáme. Použijeme zaúčtování pořízení materiálu 111,343/231, převod do skladu 112/111, prodej 231/601, 343; úbytek materiálu 501/112 nebo pořízení zboží 131,343/231, převod do skladu 132/131, prodej 231/604,343; úbytek zboží 504/132?

Dle uvedného výčtu se jedná spíš o zboží, tedy volte účty 131 a 132. Zaúčtování máte dobře. Nezapomeňte, že na sklad budete dávat cenu bez DPH, tam kde nárokujete odpočet.

Nše PO ( škola) dostala nadační příspěvek na pořízení přístřešku na kola. Jedná se o jednoduchou ocelovou konstrukci,která tvoří přístřešek,sloužící pro uložení deseti jízdních kol,pro žáky ZŠ.Konstrukce je pevně přišroubována na fasádě objektu.Jde o částečně sklopnou stříšku, podepřenou ocelovými podpěrami.V případě potřeby je možné celou konstrukci demontovat. Poraďte prosím, jedná se o samostatnou stavbu nebo o techniké zhodnocení? Cena překročí 40 tis. Kč. Škola má budovu ve výpůjčce, kdyby se jednalo o technické zhodnocení, jak navýšit hodnotu budovy,když o tom škola účtuje?

S ohledem na to, že škola sama přijala nadační příspěvek, je vhodné zaúčtovat jako samostatnou stavbu ve vlastnictví školy (musíte však určit ve vazbě na zřizovací listinu, zda jste si vymínili schválení tohoto daru do jejich vlastnictví nebo automaticky nebo až po schválení  nabýváte do svého vlastnictví - viz. vzor ZL ke stažení na těchto stránkách včetně komentáře). U školy by se měl pak nadační dar zaúčtovat do investičního fondu zápisem 241 MD / 916 D, při pořízení stavby - přístřešku pro kola účtovat 042 MD / 321 D, 321 MD / 241 D 916 MD / 901 D, zařadit do majetku 021 MD / 042 D a zapracovat do odpisového plánu ke schválení zřizovateli.  Řešit jako TZ není vhodné a ani přesné.

Účtuji správně,pokud chci udělat zánik pohledávky.Jedná se o předpis v odpadech,kdy člověk zemřel,dědickým řízení nebyla vyřízena. 420/315 215/211

V ÚSC nemáme pro rok 2009 nákladový účet pro odpis pohledávky (až od roku 2010 účet 557). S ohledem na vyrovnavanost zápisu 4xx a 211 z pohledu závěrky (oba účty se uzavírají na 964)  stačí zápis -315 MD / -215 D. Pokud opravdu chcete být dokonalá, tak 474 MD / 211 D - ale je to skoro zbytečný zápis.

dle metodiky MŽP účtujeme přijetí poplatku 235xx pol. 1359 MD / 379 D a odvod SFŽP 235xx mínul pol. 1359 MD / 379 MD, jak budeme postupovat při odvodu za prosinec ?

Doporučuji stejně, pouze jako závazkový účet již zvolit účet 325, usnadní Vám to převodový můstek.

Obec byla od roku 2000 za účelem financování odkanalizování obce členem zájmového sdružení „Odkanalizování Mikroregionu Židelná“, v roce 2002 bylo zrušeno. Založen byl následně (24. 10. 2002 ustavující valná hromada) dobrovolný svazek obcí „Odkanalizování Mikroregionu Židelná“, kterého se obec stala členem. Obec se podílela na tomto financování: 1) v roce 2000 majetkový vklad do zájmového sdružení 5 000 Kč (částečně přešel do dobrovolného svazku obcí, je umořován např. na vedení účtu svazku, k 31. 12. 2008 zbývalo z majetkového vkladu 2 793 Kč), 2) v roce 2001 investiční transfer na projektovou dokumentaci 50 000 Kč (bylo čerpáno na zhotovení projektové dokumentace, nevyčerpaná část za naši obec 2 296 Kč převedena jako vklad za naši obec do dobrovolného svazku obcí). K 31. 12. 2008 byl celkový podíl Obce Mysločovice v dobrovolném svazku obcí „Odkanalizování Mikroregionu Židelná“ 5 089 Kč. Má se o této částce (k 31. 12. 2008 5 089 Kč) někde v účetnictví obce účtovat? Třeba na podrozvaze? Ptám se i v souvislosti s účetní reformou.

O podílu majetku v DSO se zatím nikde neúčtuje, pokud jej DSO vede v rozvaze. Tedy ani od roku 2010. Zatím si s tímto nedělejte starosti, zajímavé to bude až při konsolidaci a při určení, do kterého dílčího konsolidačního celku bude DSO patřit, ale k postupu nejsou žádné informace. Majetek se DSO nesvěřuje, majetek se buď vkládá - nepeněžní vklad by měl být u Vás v rozvaze, v DSO v podrozvaze, nebo jim poskytujte dotaci - to je úkon přes rozvahu a výsledkové účty, ne podrozvahový. Peněžní vklad je rozvahovou a výsledkovou záležitostí, nemá charakter finanční investice k vedení v rozvaze, ani charakter podmíněné pohledávky k vedení v podrozvaze, ale je možné, že se můj náhled na podmíněnou pohledávku  časem ze strany MF může změnit. Dotaz je to však podnětný a budeme se problematikou zabývat, vy však počkejte až na výsledky.  Otázkou však také je, zda by DSO neměl vklady členských obcí analyticky členit třeba u účtu 401 nebo v podmíněných závazcích, to tedy budeme muset určitě u reformy časem řešit. Dotaz jsem zaslala i na ucetnireforma@mfcr.cz