Dotazy

Dobrý den, obec bude kupovat malotraktor do lesa (bude mít SPZ), na který dostane dotaci ze SZIF (jsme plátci DPH). Malotraktor bude stát 834 000,- Kč bez daně, DPH bude 175 140,- Kč, dotace bude ve výši 417 000,- Kč. Prosím o radu jak zaúčtovat (včetně rozpočtové skladby). Dále budeme k tomuto malotraktoru později dokupovat příslušenství, které bude z obecních peněz: vlek v ceně 100 000,- Kč, nástavbu korby za 35 000,- Kč, podpůrné kolečko k vleku za 4 000,- Kč, sypač za 85 000,- Kč, krycí plachtu za 2 000,- Kč a radlici za 52 000,- Kč. Radlici a sypač bych zaúčtovala samostatně na účet 022, krycí plachtu na materiál, pol. 5139, ale nevím jak vlek, nástavbu korby a podpůrné kolečko. Mám to celé dát na účet 022, nebo vlek samostatně na 022, nástavbu korby na 028 a kolečko na 028?

Moc prosím ohledně účtování dotace - na www.obecuctuje.cz - je tam dost odpovědí k nákupu traktoru, některé i dost podrobné, dejte si do vyhledávače v sekci dotazů "traktor" a najděte si tu, co vám bude na váš případ sedět. Pro podrobný popis postupu nemám v dotazu info (program, spolufinancování EU a podíly apod., což se dovíte z rozhodnutí o dotaci. Z hlediska rozpočtové skladby - dala bych na odpa1031  a  pol. 6123 (když má SPZ). 

Ty různé nástavce na traktor jsou nejvodnější jako soubor - jsou určeny k používání s věcí hlavní. Tj navýšit na 022 inventární číslo traktoru a dopsat část souboru včetně ocenění, pak společně inventovat. Jen souhlas, že tu plachtu bych dala do materiálu. U částí souboru nemusíte řešit, zda je do 40 tis. Kč nebo nad 40 tis. Kč, tam rozhoduje celková cena a tam hranici plní již ten traktor. Samostatně na 022 by mohlo skončit jen to, co lze použít bez traktoru, zcela samostatně...Je však pravdou, že např. organizace "Technické služby", které mají více "tažných zařízení" a ty různé vleky a nástavce, když jsou na ně kompatibilní, tj. dají se připojit k čemukoliv, že je také vedou samostatně, jako samostatné věci...takže nechám na vás, s čím se vám bude snadněji argumentovat dle vašeho rozhodnutí o zařazení. 

Pořídili jsme monitoring vodojemu, který řeší měření hladiny,odtoku, sepnutí čerpadla vrtu, výpadku napájení a vniknutí do objektu (celková cena 60 tis.Kč). Mohu toto zařadit na účet 022 jako technologii? Nevím si rady ani s kategorizací. V majetku máme zařazen vodojem jako celek.

Opravdu to může být jako technologie, odpovídá i pokynu D22 k §26, třetí odrážka. I životnost je rozdílná od stavby, což také hovoří pro movitou věc. Kategorizace např. II ÚOS 26.51.52. 

Máme příspěvkovou organizaci Základní a mateřskou školu... ZŠ požádala obec o příspěvky do sociálního a reprezentačního fondu. Může ZŠ zřídit tyto fondy a jakým způsobem? Měli by mít nějaké statuty fondů? Převod peněz ZŠ lze rozpočtovat jako příspěvek pol. 5331?

PO zřizovaná obcí nemůže zřídit tyto fondy, smí zřídit jen fondy dle zákona č. 250/2000 Sb. , které mají pravidla dle zákona, nesmí zřídit nic navíc ani se stanovenými  pravidly. Zjednodušeně - co není zákonem č. 250/2000 Sb. povoleno, je zakázáno. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenám - někdy se pod tím fond myslí, že to bude určitá část nějak vyčleněných nákladů (na určitou činnost ...) - potom by to bylo příspěvkem .... - případně by se mohl i vyúčtovávat ...

ZO schválili Smlouvu o spolupráci, ve které se zavázali, že budou TIC, které sídlí v naší budově přispívat na činnost, tj. na tisk map, pohledů, mzdy apod. částkou ve výši Kč 80 000,-/rok.( TIC je pobočkou jiného TIC, sídlícího v jiném městě.). Měsíčně nám TIC vystavuje fakturu . Mám účtovat jako příspěvek na činnost pol 5222 nebo můžu účtovat pol. 5169 , když TIC poskytuje služby pro naše podnikatele a turisty?

Záleží na smlouvě, spíše mi to připadá jako dotace na činnost, pokud není přímá kalkulace výkonů. Pak by ale měl být postup dle 250/2000 Sb., tj. žádost s náležitostmi, schválení dotace zastupitelstvem  a veřejnoprávní zveřejněná smlouva, to by byl asi nejsprávnější postup nejvíce v souladu s účetním případem. Jinak by musela být přímo udělaná smlouva o dílo, definované výkony a sazby na  jednotlivé výkony  a pro TIC by to byla zdaňovaná činnost, což si myslím by nemuselo být daňově optimální. Pokud byste vedli v režimu příspěvku na činnost, tak by mělo být v režimu zálohy na transfer, vypořádání atd. Tj. účet 373, 572... Ten TIC - asi nějaké informační centrum? - položka by pak měla být dle právní formy příjemce, je to určitě spolek (položka 5222 je pro spolky)? 

V r. 2013 obec dokončila zateplení ZŠ, byla přislíbena investiční dotace od SFŽP, proto jsem při zařazení do majetku dala dohadou na 388 MD/403 D 14 mil. Kč dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nyní mám závěrečné vyhodnocení akce, chci dotaci proúčtovat, skutečná poskytnutá výše dotace byla 13 mil. Kč. Je správné zaúčtovat 403 MD 1 mil. Kč + 346 MD 13 mil. Kč/388 D 14 mil. Kč a jednorázově rozdíl dle ČÚS 403 D 1 mil. /672 D - 1 mil. Kč? Nevadí, že bude ve Výkazu zisku a ztráty účet 672 mínusový?

Nepřesný odhad dotace se podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 zúčtovává jednorázově do výnosů, u vás jako snížení výnosů (odhad byl vyšší) na str. MD, opravdu tedy snižujeme o rozdíl výnosy, ale je správně + na str. MD. Vyúčtování se tedy má zaúčtovat 346/388 ve výši přiznané dotace  13 mil. Kč, 403/388 ve výši rozdílu 1 mil. Kč a daný rozdíl tedy ještě zúčtujte 672/403. Dotace se na kartě majetku nemění a TP se nepřepočítává.

Obec připravuje lokalitu pro prodej pozemků na výstavbu RD. Na celé ploše se bude dělat infrastruktura ( plynofikace, elektrofikace, komunikace, kanalizace, vodovod ), avšak pouze část bude zastavěna RD a zbytek bude zasíťován pro případný další prodej. První fáze budou náklady na zhotovení celkové infrastruktury pro prodej pozemků na RD ve výši 7 mil. Účtovala bych vše na 042, paragraf podle typu infrastruktury tj. kanalizace , vodovod, komunikace zvlášť ( pokud to bude vůbec rozepsáno v příloze, jinak nevím jaký paragraf) a to na pol.6121. Nevím, ale kam zatřídit náklady na projektovou dokumentaci na zhotovení infrastruktury, když faktury na projektovou dokumentaci chodí s obecným označením „infrastruktura“, s celkovou částkou, kde je zamícháno vše. U plynofikace a elektrifikace se uvádí par. 3633 a nepatří sem vodovod, kanalizace ani komunikace. Položka také investiční 6121? Ještě jedna věc, patří geodetické zaměření pro projektovou dokumentaci také do investice?

Postupujte např. takto: Zvolte si jeden odpa , např. 3633, vše dávejte k této akci na něj, s položkou 6121, účtem 042. Včetně projektů a geodetického zaměření (do ceny majetku to patří). Až budete dokončovat a zařazovat jednotlivé sítě, tak si nadefinujete majetek - např. VO, silnice, kanál, voda...k jednotlivým majetkům přiřadíte přímou fakturaci, ostatní vedlejší pořizovací náklady (VPN) sečtete a poměrově rozdělíte dle hodnot přímých nákladů (zjistíte si poměr jednoho majetku na součtu všech majetků - tj. rozvrhem) a pak je připočtete k hodnotě přímých nákladů na jednotlivé nadefinované majetky. 

Naše obec si nechala zpracovat pasport místních komunikací a na základě tohoto pasportu došlo k osazení nových dopravních značek na silnice III. třídy a místní komunikace III.třídy. Nyní přišla faktura na dodávku a montáž dopravního značení v celkové hodnotě 325 tisíc. Na faktuře je vyčíslena nejen cena samotných značek a sloupků cca 210 tisíc, ale i výkopové a montážní práce. Ve vašich odpovědích na dotazy jsem se dočetla, že dopravní značení je bráno jako součást komunikace a nebere se jako samostatná věc či stavba. Platí to i v případě takhle vysoké částky? Jak s účtováním 549/321 a 321/231 odpa 2212, položka ???

Ano, platí to i při vysokých částkách, dopravní značení je spíše v režimu opravy, předpoklad je, že komunikace nějaké dopravní značení mít musí a vždy se jen "udržuje". Když je fa na "obnovu dopravního značení"  včetně montáže, dejte vše na 511 a položku 5171, odpa 2212 je v pořádku. 

Zastupitelstvo schválilo Fond obnovy vodovodu a kanalizace, na který budeme dávat 240 000,- Kč ročně dle plánu obnovy. Bude veden na zvláštním účtu - podúčtu k našemu ZBÚ. Ten byl kdysi zřízen pro cizí prostředky, když se nám firmy hlásily do výběrového řízení a posílali nám kauci. Teď nevím, jak účtovat, četla jsem více názorů. 1. Odvod ze ZBÚ budu účtovat 262/231 6330 - 5349 2. Na účtu Fondu obnovy 231 6330 - 4134/262 a tvorbu fondu 401/419 Nebo je správné účtovat jako rezervní fond - účet 245? A ještě mám jeden problém. Tento účet byl původně určen pro cizí prostředky - kauce firem. Těm, které nevyhrály výběrové řízení jsem kauce posílala zpět včetně úroků, ale na tomto účtu 245 mi zbylo 9,- Kč. Teď nevím, jak účet vynulovat. Mohu ty peníze převést na účet 236 jak tvorbu Fondu kanalizace nebo na ZBÚ?

Pokud byl schválen Fond dle §5 zákona č. 250/2000 Sb., tj. jako peněžní fond, tak správné účtování je dle vašeho bodu 1. a 2. 401/419 a účet 236. Prosím dejte pozor, rezervní fond by se přes účet 245 účtovat také neměl, účet 245 je určen pro cizí prostředky. Ten zůstatek 9 Kč na nově určeném účtu pro fond byste měla převést do rozpočtu - vhodné zápisem ještě přes 245: nějaký závazek, pokud je podchyceno, případně jen přes 262 MD: 262 MD/245 D a příjem v rozpočtu 231 pol. 4132 MD/ 262 D.  Protiúčet by se měl zvolit dle historie účetnictví, záleží na tom, zda vám těch 9 Kč někde "nevisí" v inventurách. Položka 4132 se rozpočtuje, ale je to nesmysl rozpočtovat při tak nízké částce. Prosím pozor, nemělo by to být převedeno jako součást fondu kanalizace a vod. ,  pokud by přímo nebylo uvedeno jako zdroj fondu ve statutu. Dejte na to pozor, jak jsou kontroly na obcích přísné, tak by to vyhodnotili jako nedodržení pravidel fondu, což je hledisko přezkumu, tj. nedostatek. Tak je skoro jistější těch 9 Kč převést, pokud však,  jak uvádím výše, nebyly schváleny jako tvorba fondu (což spíše nebyly, že ano? ). 

1) Město uzavřelo dohodu s vlastníky pozemku, že každý z nich uhradí 1/3 z celkové ceny za zpracování projektové dokumentace pro zasíťování pozemků pro 3 RD a 1/3 z celkové ceny za jejich geodetické zaměření. PD je objednaná. Celková cena PD je 76 tis a 9 tis. Kč geodetické zaměření. Schváleno bylo navýšení rozpočtu 3636-6121 o PD na zasíťování pozemků ve výši 76 tis. Kč. Fakturu jsme zatím ještě ani neobdrželi, tudíž ani neplatili. Úhrada od jednoho vlastníka již došla na účet města ve výši 28 tis. Kč. Potřebovala bych poradit jak tento příjem zaúčtovat, zda mohu zaúčtovat na snížení investičních výdajů minus 3636-6121 na D a snížení investic minus 042 MD, když doposud ještě žádné výdaje nemáme nebo použít příjmovou položku 2324. 2) V roce 2016 byla uzavřena smlouva, jejímž obsahem je pořízení 2 ks osobních automobilů formou splátkového prodeje. Doba trvání smlouvy je 48 měsíců. Splátky jsem účtovala na účet 459. Bylo mi řečeno, že musím rozlišit závazky na dlouhodobé a krátkodobé a přeúčtovat splátky splatné do 1 roku od uzavření smlouvy jako krátkodobé závazky. Brala jsem to jako dlouhodobý závazek. Prosím o vysvětlení …. mám všechny závazky nad 1 rok vždy rozlišovat jako krátkodobý (do 1 roku) a to co je nad 1 rok jako dlouhodobý?

1. Pravděpodobně budete sítě budovat vy, jako obec, pak příspěvek od vlastníků RD je příspěvěk - resp. dotace na pořízení dlouhodobého majetku, tj. skončí na účtu 403. Úhradu příspěvku dejte s položkou 3121 (položku 3122 nemám moc ráda, kvůli té "opětovanosti", což zavání jakoby protislužbou a tu moc kvůli daňovým diskusím nechceme používat). U volby účtu záleží na smlouvě, správně by asi měl být příspěvek od vlastníků nějak vypořádán, pak by příjem byl 231 3636 pol. 3121 MD/ 374 D pokud bude vypořádán do roka a účet 472 D pokud nad rok. Po vypořádání: 344 MD/ 403 D a 374 (472 MD)/ 344 D. Případně přes rok ještě přes dohadu 388. 

2) U ÚSC se nerozlišuje dlouhodobost dle výše části závazku do roku a nad rok, je to věc podnikatelského účetnictví. U ÚSC dle naší vyhlášky řeším poslední splátku, pokud je splatná po delší době než 12 měsíců, je celý závazek dlouhodobý. Vysvětlujeme podrobně v knize Účetní reforma 2012: (str.485)

24.1. Rozvahové účty a časové hledisko  

Účty v rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé

Účetní jednotka musí u aktivních a pasivních účtů rozhodnout, zda se jedná o dlouhodobý nebo krátkodobý majetek, nebo zda se jedná o dlouhodobé nebo krátkodobé závazky. Vycházíme z ustanovení zákona o účetnictví §19, odst. 7.

§19(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Zde je trochu jiný princip než u podnikatelů. Ti mají ve své vyhlášce č. 500/2002 Sb. uvedeno, že např. krátkodobé závazky jsou ty, které jsou splatné do 12 měsíců od okamžiku sestavení účetní závěrky. Vzniká jim tak povinnost průběžně překlasifikovávat pohledávky a závazky podle jejich splatnosti k datu sestavení závěrky.

ÚSC a PO (ale ani ostatní vybrané účetní jednotky) tuto povinnost  však ve vyhlášce nemají. Případ se zařadí na účet dlouhodobý nebo krátkodobý dle doby použitelnosti, nebo dle sjednané doby splatnosti při VZNIKU účetního případu. Tedy nesledujeme tzv. zbytkovou splatnost.

Příklad:

 Účetní jednotka má dlouhodobý úvěr se splatností do 10 let. Závazek z úvěru vede na účtu 451. Účetní jednotka - podnikatel vždy k účetní závěrce spočítá, kolik z tohoto úvěru musí splatit do 12 měsíců od data závěrky a kolik až po 12 měsících, a účet vykáže v rozvaze v rozdělení na krátkodobý a dlouhodobý závazek. ÚSC a PO tuto povinnost nemají, účet budou vykazovat v hodnotě stavu účtu 451 v dlouhodobých závazcích, i když by nesplacený zůstatek dlouhodobého úvěru měl být uhrazen do jednoho roku.  

Otázkou však je váš splátkový prodej - není to leasing, je to opravdu jako jen splácení dluhu, auta jsou již vaším majetkem? V případě leasingu (nájem s právem koupě se postupuje účetně jinak, omlouvám se, to asi víte :o), já jen pro jistotu. 

Obec koupila starý dům - nemovitost s pozemky.(jedná se o dům uprostřed návsi, takže z hlediska zastupitelů dobrá strategická poloha zatím není jasný záměr využití) V kupní smlouvě je cena rozepsána následovně: parcela st. č.32 - cena 62.500,-Kč zastavěná plocha,zbořeniště parcela st.č. 33 - cena 938.000,-Kč součástí pozemku je dům č.p.161 parcela č.96/1 - cena 14.500,-Kč způsob využití zeleň parcela č.96/2 - cena 365.000,-Kč zahrada Celkem: 1.380.000,-Kč Z hlediska účtování majetku, prosím o Váš názor, zda by nebylo dobré si nechat udělat znalecký posudek (na pozemku je oplocení, studna..) a ocenit nemovitosti dle posudku. Ale co když znalecký posudek bude vyšší-nižší než kupní cena?

Účetně opravdu musíte oddělit stavby od pozemků k zařazení na účty 031 a 021. Oplocení a studna jsou stavby, rovněž tak dům čp.161, ale zbořeniště by se určitě do staveb dostat nemělo. Je skoro škoda platit ZP jen kvůli zařazení do majetku, mohli byste zkusit dle nabídek RK na internetu rozdělit (i když tam to nenajdete), příp. dle oceňovacích předpisů ocenit -441/2013 Sb.-  ty stavby (vhodné, kdyby udělal nějaký technik nebo starosta, aby to nebylo na Vás jako na účetní). Ještě Vám sem kopíruji, co k této problematice uvádíme z jiných dotazů: 

26/10 2016 ! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

Prosím o kontrolu sledování obratu DPH, měla jsem kontrolu z finančního úřadu, kontrolovali rok 2015. Do obratu nám spadá tak 300 000,- za rok, takže jsem byla v klidu. Řekli, že je to v pořádku a odešli. Já si teprve potom, pořádně přečetla protokol a s hrůzou zjistila, co oni tam všechno zahrnuli. Dali tam: 1 .Prodej pozemků (prodávali jsme jen pozemky, které mají lidé omylem zaploceny, tak si to dávají do pořádku) 2. Prodej starého křovinořezu 3. Příspěvek od EKO-KOMU 4. Příspěvky od občanů na vodovodní a kanalizační přípojky (přípojky jsou v našem majetku, vybírali jsme od lidí na vodovodní přípojku 5 000,- a na kanalizační 20 000,- Kč) Příspěvky jsme vybírali na základě Smlouvy na zajištění proj. dokumentace a výkonu inženýrské činnosti nutného pro vydání stavebního povolení a realizaci domovní kanalizační přípojky ve veřejné části pozemku k nemovitosti xy na investiční náklady spojené s inženýrskou činností při realizaci kanalizační přípojky. Zůstanou v našem majetku. Účtovala jsem 672 a 403. To mě docela zarazilo, protože, kdyby se tento příspěvek počítal do obratu DPH, tak bychom už od loňského roku museli být plátci. Většinu těch příspěvků jsme totiž vybrali v roce 2016.

Z hlediska obratu platí následující:

a) nezapočítávají se příjmy z prodeje dlouhodobého majetku - §4a odst. 2 zákona o DPH - tedy zahrnutí příjmů z prodejů pozemků, které uvádíte, je rozhodně chybně. Pozemky, které jste takto prodávali, jednoznačně splňovaly podmínky pro zařazení pod dlouhodobý majetek

b) křovinořez - tady je to sporné - předpokládám, že to nebyl "velký majetek" na 022 (ten dlouhodobý majetek je vymezen jako majetek podle zákona o daně z příjmů - tedy nad 40 tis. Kč). Musel bych argumentovat, že se jednalo o křovinořez vyňatý z jakékoliv ekonomické činnosti - nesekalo se s ním také na drobné zakázky, ale pouze veřejná zeleň (ale je to sporné téma - z mého pohledu stále nedořešené - tedy i zde bych sporoval, pokud to bylo jen na veřejnou zeleň - jaký bude výsledek - nevím)

c) příspěvek EKO-KOM - tady máme několikeré vyjádření, že příspěvek od EKO-KOM není odměna za ekonomickou činnost - tudíž nemůže se počítat do obratu. Nasměroval bych Vás například na následující odkaz:

http://www.smocr.cz/cinnost/financovani-obci/vyuziti-trideneho-odpadu-dph-nepodleha.aspx

d) ta poslední věc je sporná - bavíme se o hranici mezi darem a odměnou za určitou službu - tady je to o nesmírně jemných hranicích - výsledek nejsem moc schopen předjímat. Hodně bude záležet i na textaci smlouvy, do jaké míry se dá identifikovat protiplnění za to, co platí ...ZN

Rada města má od zastupitelstva stanovenou kompetenci k provádění rozpočtových opatření do výše 500.000,- Kč za jedno RO, pokud tyto změny nezhoršují saldo rozpočtu (nezvyšují schodek). Znamená to, že i navýšení příspěvku pro naši PO o 200 tis. Kč, které je kryto novými příjmy či snížením jiných výdajů, může schválit pouze Rada? A jak je to s příspěvky poskytovanými na základě VPS cizím organizacím, spolkům? Naše praxe je taková, že máme ve schváleném rozpočtu jednu částku určenou pro příspěvky spolkům. A konkrétní příspěvky pro jednotlivé spolky včetně VPS do 50 tis. schvaluje Rada, nad 50 tis. schvaluje ZO. Je to tak správně?

Já té kompetenci rozumím tak, že rada podle ní může navýšit příspěvek PO ve výši 200 tis. Kč, pokud bude splněna ta podmínka, že bude financováno zvýšením příjmů a/nebo snížení výdajů. Kompetence je poměrně obecná a navýšení příspěvku PO se do ní podle mého názoru bez problémů vejde. A nakonec, pokud by se to zastupitelstvu nelíbilo, tak může znění kompetence do budoucna upravit. Otázkou je, jak vaši kontroloři vyhodnocují schválení dotací - tj. příspěvků pro PO, protože dotaci nad 50 tis. musí schválit zastupitelstvo, tak pokud se zvýší ( případně jen změní) příspěvek PO, tak bez ohledu na kompetence k rozpočtu se může jednat o pravomoc zastupitelstva dle zákona o obcích ke změně dotace - tj. změnu usnesení ne k rozpočtu, ale k výši příspěvku pro PO. 

A pokud jde o ty VPS, tak postupujete správně, jen naprosto formálně z hlediska terminologie - jedná se o dotace. Dotace spolkům (jiným organizacím) lze z hlediska rozpočtu vyřešit několika způsoby, časté jsou tyto dva:

1. obec v rámci rozpočtu narozpočtuje celkovou částku, kterou zamýšlí rozdělit na dotacích, tato částka je závazný ukazatel rozpočtu. V okamžiku, kdy obec začne rozdělovat dotace mezi jednotlivé příjemce, tak pro každou konkrétní přidělenou dotaci neprovádí rozpočtové opatření, jen v rámci rozpisu rozpočtu upraví paragraf, případně položku. Jako závazný ukazatel rozpočtu je tedy považována částka na dotace celkem a jen pokud by jako celek byla upravována, bylo by třeba udělat rozpočtové opatření. 

2. obec za závazný ukazatel rozpočtu považuje každou přidělenou dotaci jednotlivě a každou jednotlivou dotaci tedy provádí rovněž změnou rozpočtu (rozpočtovým opatřením). 

Oba tyto přístupy jsou praktikovány a oba jsou správné. Je to v podstatě jen o nastavení rozpočtu. 

Obec si nechala k výročí natisknout knihu - 400 ks. Ve faktuře je uvedeno - grafická příprava, jazykové korektury, tisk knihy, doprava. Tudíž jsem to chápala jako službu a účtovala 518/231, par. 3399, položka 5169. Obec je plátce DPH, mám uplatnit odpočet? Jsou zde dvě sazby 10% a 21%. Je to správně? Nemám knihy převést na sklad nebo jako zboží? Více jak polovina knih se bude dávat zdarma občanům do každé domácnosti. Zbytek knih by se prodával. Jak budu toto účtovat. Když bude uplatněn odpočet na vstupu, tak budu muset uvádět DPH i na výstupu a zase obě sazby? Nemám s tím tolik zkušeností. Nebylo by lepší daň neuplatňovat na vstupu i výstupu.

Kniha o obci, kterou vydáváte, je pro vás výrobek. Položky při pořízení mohou být různé, účty také, ale správně by se pak měl výrobek ocenit pořizovací cenou a zavést na sklad zápisem 123/508. Z hlediska DPH na vstupu - není problém, jaká je sazba, na výstupu bude 10%, ale na vstupu můžete odpočíst jak 10%, tak i 21% dle daňových dokladů. Nic vám nepomůže , když si neuplatníte odpočet na vstupu, na výstupu budete muset danit. 

Ohledně rozdělení darů a prodeje. Zde máte možnost buď uplatnit celý odpočet a dodanit dary nebo předem určit přesnou část na dary a odpočet poměrově rovnou krátit. 

Kopíruji vám sem podobný dotaz a odpověď, najdete tam i účetní postupy: 

27/4 2016 PUBLIKACE OBCE

Obec na základě smlouvy o dílo vydává publikaci o obci. Platba je hrazena dílčími fakturami. Na konci r.2015 byla zaplacena 1.fa, po poradě s metodikem KÚ JMK byla zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,- (54.000,- bez DPH,DPH 10% 5.400,-) a k 31.12. 132/504 59.400,- jako zboží na skladě.. V lednu 2.fa zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, březnu 3.fa 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, a dubnu 4.fa(doplatek) 504/321, 321/23110 3399 5138/ 176.770,-(160.700,- zákl., DPH 10% 16.070,-(jsme plátci DPH, ale DPH na vstupu se neuplatnila).Celkový náklad je 354.970,-( 322.700,-zákl.,10% DPH 32.270,-). Máme 700 ks a cena vychází za 1 ks na 507,10 Kč(461,- zákl.,10%DPH 46,10). Zastupitelé rozhodli prodejní cenu 330,- Kč včetně DPH. Potřebovala bych poradit, zda je nutné dodanit DPH na vstupu, jsem si vědoma,že při prodeji musím DPH odvádět. Teď ale nevím z jaké ceny,nevím kolik ks budou rozdávat darem a co vlastně udělat s DPH a jak to zaúčtovat v jaké ceně(náklady jsou vyšší a jak je potom odúčtovat ze skladové evidence). Mnohokrát prosím o pomoc mám hlavu prázdnou a jsem zralá na ten "šaškec". Veškeré podklady a rozhodnutí si musím vydupat a řekne se mi ať si poradím, že od toho jsem účetní. Ani nevím jak se to účtuje,když to dají darem(DPH jsem na vstupu neuplatnila),musím dodanit? Moc Vás prosím o radu, výtisky se mají od května již prodávat (přes pokladnu, to taky nevím jak to účtovat).

Nejprve bychom si měli vysvětlit zboží - kupujete za účelem prodeje v nezměněném stavu. Různými pořizovacími náklady jste nepořídili zboží, publikace je vaším výrobkem. Měla jste účtovat na 501 a po dokončení ( a ke konci roku ) přes aktivaci majetek navést na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Pak při předání výrobku do "vlastní prodejny" převést na zboží je možné zápisem  132 MD/ 123 D.

Pokud se týký DPH - tady je to následovně:

- pokud byste si neuplatnila odpočet DPH a následně to dávala bezplatně, potom nemusíte odvádět DPH, neboť nenastane "fikce dodání" - bylo by to ale škoda, protože tady obecně byste podmínky pro uplatnění nároku na odpočet splňovali

- pokud půjdete do odpočtu, tak máte dvě základní varianty:

a) podle mne jednodušší - půjdete do plného odpočtu - klidně to můžete odpočítat nyní v běžném přiznání, i když faktury již byly dříve - tedy zaúčtujetete třeba na MD.

504        s minusem celou částku

504        s plusem základ daně

343        s plusem daň

Jen kvůli kontrolnímu hlášení to tam musíte dostat po jednotlivých fakturách s čísly dokladů, DUZP a DIČ (třeba FENIX toto nyní umí doplňovat k takovým interňákům). Následně prodáváte a odvádíte DPH. Pokud by došlo k darování, tak uděláte tzv fikci dodání - odvedete z ceny obvyklé (dal bych na úrovni, za kolik běžně prodáváte) - někdo Vám připraví, že je to třeba 20 ks v daném zdaňovacím období a Vy zaúčtujete (bude k tomu "doklad o použití"):

MD 543/Dal 504 (převádíme to na dary z 504)

MD 543/Dal 343 (hodnota DPH je potom také darem)

Do kontrolního hlášení to jde potom do A.5 bez ohledu na částku. Tedy v tomto případě to chce evidenci, kam to šlo ... (ještě k tomu účtování - tam to záleží podle software, myslím u GORDICu si budete třeba muset pomoci prostřednictvím 734... b) hned na začátku odhadnout počet pro rozdání a počet pro prodej a uplatnit to v poměrné výši - tedy třeba si říci, že 80% je pro prodej a 20% na rozdání a potom na vstupu uplatnit jen z 80% - tedy to zaúčtování

504   celá částka

504  základ daně

343  daň

by se týkalo jen poměrné hodnoty z faktur - třeba jen těch 80%. Do kontrolního hlášení bychom to zase měli navázat na ty faktury s tím, že poměr ANO (jenže nastane problém, že první faktura je již ze 2015 - když jdu na částečný odpočet, tak bych správně měl podat dodatečné přiznání na 2015 - neměl bych do kontrolního hlášení dát fakturu, kde mohl být nárok na odpočet ve 2015 a mít částečný odpočet... - i když někdo by to potom dal třeba do B.3. - byť by faktura byla nad 10 tis. kč - aby se to nevidělo).

No když od tohoto odhlédnu, tak v tomto případě darované potom neřešíte s DPH (darování jste již zohlednili v rámci prvotního odpočtu) - tedy v tomto by to mohlo být lepší. Problém nastane, pokud podíl mezi darovanými a prodanými vybočí z toho původně předpokládaného 80% na 20% o více než 10 procentních bodů - potom bych měl správně na konci roku 2016 provést přepočet...  

Obecně toto je také důvod toho, proč někdo skutečně postupuje raději tím prvním způsobem - neboť nelze moc věřit prvotním odhadům, co s takovými knihami bude a co se následně s těmi knihami dělo. Stejně potřebujete u takto významného zboží (ty hodnoty jsou skutečně velké) vědět kvůli skladům ...

Naše obec prodává tři pozemky. Všechny jsou v ÚP jako zastavěné území. Na dva jsme nechali udělat ocenění, kde je uvedeno, že oba tvoří funkční celek s RD, nachází se hned vedle domu a druhý před domem. Na jednom, který je v KN veden jako ostatní plocha, ostatní komunikace chce nový majitel vybudovat pergolu. Budou prodávány bez DPH jako funkční celek? Domy nejsou nově postavené. Poslední se nachází vedle zahrady domu, který měl kolaudaci v r. 2014. V současnosti ho má zájemce o koupi v nájmu. Bude prodej s DPH? Mockrát děkuji za odpověď. Ondrová

U funkčního celku GFŘ dává podmínku, že již před převodem to bylo užíváno tím, kdo si to bude kupovat ... (a samozřejmě by to mělo nějak sloužit obsluze domu). Tedy pokud je tam dokumentovatelné toto užívání, potom to vypadá na funkční celek a pokud by byly objekty starší 5-ti let - potom OK - bylo by osvobození. U toho posledního - zase - pokud slouží k obsluze domu (ne, že je to jen další navazující zahrada na třeba zahradu kolem domu) - potom bych byl ve funkčním celku - nicméně pokud je to ve funkčním celku s novostavbou (zde kolaudace v r. 2014), potom by to muselo být s DPH.

Ale upozorňuji - nevidím to na nějakých snímcích a i když bych to viděl, tak toto je nesmírně subjektivní ...ZN

V roce 1995 jsme pořídili zabezpečovací zařízení do kanceláře obecního úřadu ve výši 22.948,-Kč. Zaevidováno bylo do zhodnocení budovy (021).Nyní jsme toto zabezpečovací zařízení rozšířili o další kancelář ve výši 11.000,-Kč. Kam účtovat? Také do zhodnocení nebo jako službu? I když pro moji přehlednost by bylo asi lepší kdyby celé zabezpečovací zařízení bylo na 028. Jaký máte názor?

Nejprve - TZ se zvyšuje hodnota majetku až od hranice 40 tis. Kč, ale je pravděpodobné že v roce 95 to byla nižší hranice, tak odpovídám, jako že TZ je dobře (nepamatuji si, kdy se hranice zvedla, a je to zbytečné hledat, toto zde uvádím jen proto, že když bude někdo odpověď číst, aby ho nižší hodnota než 40 tis. Kč nezmátla - že na ni nereagujeme :o). 

Záleží na vás, jak zabezpečovací zařízení vyhodnotíte. Pokud bychom si "pomohli" pokynem GFŘ, který ale není závazný pro účely zařazování majetku do účetnictví, mělo by být zabezpečovací zařízení kromě rozvodů samostatným majetkem, tzn. podle ceny buď na účtu 028 nebo na účtu 022. Podle pokynu máme vzít také vždy v úvahu funkci a účel budovy, proto někdy doporučujeme účtovat ho jako TZ.

Vzhledem k tomu, že jste tenkrát vyhodnotili zabezpečení jako TZ budovy a teď ho budete rozšiřovat, bylo by vhodné neměnit účetní metodu a vyhodnotit rozšíření opět jako TZ, ve vašem případě podlimitní, které tedy zaúčtujete na účet 549, odpa 6171 pol. 5137.