Dotazy

Porsím o radu ohledně TZ a dańové optimalizace veřejného osvětlení. Upřesňuji zadání k posouzení způsobu, který bude zvažovat Město dle případné výhodnosti: Současný stav: Veřejné osvětlení je v majetku Města, údržbu a opravy provádí s.r.o. na základě smlouvy, jejíž platnost bude ukončena k 31.12.2009. ZM schválilo zřízení nového provozního střediska s 2 zaměstnanci, které od 1.1.2010 bude provádět opravu a údržbu VO (zatím jako organizační složka MěÚ). Také se předpokládá pořízení plošiny (cca 2 mil. Kč s DPH) a vybavení provozoviště (cca 500 tis. Kč s DPH). Dotaz: Město sice plátce DPH je, při výše uvedeném způsobu správy VO nemůže uplatnit odpočet DPH, protože nepoužívá tento majetek k ekonomické činnosti a dosahování zdanitelných příjmů (v současnosti sice pronajímá sloupy k reklamním účelům, ale odpočet neuplatňuje). Je tedy vhodné provádět údržbu VO prostřednictvím organizační složky Města, nebo raději za účelem optimalizace uplatnění DPH tuto činnost (včetně pořízení plošiny a práva k dalšímu pronájmu pro reklamu) převést do městského s.r.o. formou pronájmu nebo vkladu majetku?

U veřejného osvětlení je daňová optimalizace možná jen částečně. Město za určitých podmínek může dát veřejné osvětlení jako stavbu do pronájmu plátci DPH, uplatnit DPH na výstupu a bude mít nárok na odpočet DPH u všech oprav a zásahů do majetku. Ale neumím si představit k jaké své ekonomické činnosti mimo další pronájmy a příjem z reklam  s.r.o. potřebuje pronájem stavby veřejného osvětlení pro svou ekonomickou činnost, tedy může vzniknout námitka ze strany FÚ, že nelze pronajmout majetek plátci a zatížit DPH, který ke své ekonomické činnosti plátce nepotřebuje v souladu s §56. Pronajmout majetek  plátci DPH, kde bude DPH na výstupu, lze opravdu jen tomu plátci, který majetek potřebuje k uskutečňování své ekonomické činnosti. Veřejné osvětlení má spíše charakter majetku obslužného. Situace je analogická u komunikací. Rovněž komunikace nelze pronajmout plátcům DPH, protože tento majetek plátci pro svou činnosti nepotřebují. Protože se může jednat o významné částky ve vztahu k DPH, doporučuji provést rozbor situace poradenskou firmou.

Jakými finančními prostředky se financuje nákup obrazů do sbírky galerie, investičními nebo provozními? Na jakých účtech se od 1.1. 2009 evidují? Je to účet 032 proti účtu 901 a bude procházet nákup přes účet 042? A evidují se předměty v pořizovacích cenách?

Pořizují se přes 042, lze i přímo přes 032, a to vždy  bez ohledu na výši pořizovací ceny. Zařadí se na účet 032, evidují se v pořizovacích cenách a při úhradě se použije položka 6127 a proúčtování zdrojů  211/901.

Prosím Vás o posouzení uplatnění odpočtu DPH u reklamního a propadačního materiálu. Město nakoupilo trika a čepice s logem a nápisem města. Toto zboží, které je opatřeno firemním potiskem má charakter reklamního a dárkového zboží a město je bezúplatně rozdává návštěvníkům a hostům města. Má město u této úplaty nárok na odpočet daně v plné výši ve smyslu § 72 odst. 1 a 2 a § 73 odst.1 zákona o DPH?

Ano, dle popisu splňují pořizované  předměty všechny podmínky propagačních předmětů dle §13, odst.8, písm.c. Předpokládám, že trika i čepice mají nižší pořizovací cenu než 500 Kč.

Mám dotaz k Vaší knize "Metodika Majetek v obcích" na straně 156 bod 3.2. Pořízení dlouhodobého hmotného majetku - do doby uvedení do užívání se pořizovaný majetek sleduje na účtu 042. Myslíte tím i drobný dlouhodobý majetek od 3 tisíc, který se učtuje na účet 028? Je pravda, že vyhláška 505/2002 §8 chápe pod pojmem dlouhodobý hmotný majetkem i drobný majetek.

Drobný dlouhodobý majetek se při pořizování na účtu 042 neeviduje. Podkladem pro účetní postup je ČÚS 512, bod. 5.10. a 5.11.  

Mohu považovat repasi počítače např. za cenu 9 tis.Kč za technické zhodnocení PC. Jakým způsobem máme poté zaúčtovat, pokud je počítač zařazen jako drobný dlouhodobý hmotný majetek (do 40 tis.) a dále pokud by byl zařazen na účtu 022 (nad 40 tis.).

Nejedná se o TZ, ale o zásah do majetku pod hranicí TZ, tedy hradíme z položky 5137, ale hodnotu PC nezvyšujeme, zásah do majetku na kartu PC zapisujeme.

Obec provádí výstavbu chodníků v obci a zároveň se provádí i vjezdy k domům obyvatelů, dodavatelská firma fakturuje všechno jednou fakturou na obec. Prosím Vás o zaslání Vašeho názoru, jakou formou by bylo nejvhodnější získat peníze za vybudování vjezdů od občanů. Od července jsme plátci DPH. Já chci navrhnout darovací smlouvy.

Lze darovací smlouvou od občanů přijmout příspěvek na pořízení DM (3122). Řešení je i více, můžete např. prodat jednotlivým  občanům část stavby (ne pozemek pod stavbou - vjezdem), k prodejní  ceně přidat DPH (zdanitelné plnění, prodej stavby do 3 let od pořízení) a uplatnit nárok na odpočet z dodavatelských faktur v poměrné výši, poměr by se mohl zjistit např. rozpisem vstupů na chodníky a na vjezdy. 

Naše město využilo nabídku společnosti Elektrowin a.s. a zveřejnilo v místních novinách článek o zpětném odběru elektrospotřebičů. Za zveřejnění obdržíme odměnu Kč 1.000,--. Bude se jednat o zdanitelné plnění? Předpokládá se, že zveřejníme během roku 3-4 články.

Ano, v tomto případě se jedná o zdanitelné plnění. Zveřejnění informace je poskytnutím služby.

Ve své publikaci „Rozpočtová skladba“ doporučujete, že je praktické do usnesení k rozpočtu uvést, že „ZM schvaluje dle svých kompetencí poskytnutí dotací, peněžitých a věcných darů dle návrhu rozpočtu na rok 20xx v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám, jaké jsou uvedeny v tabulkové části“, protože kdyby nebylo toto usnesení, tak se musí dát příspěvky, dary a dotace ke schválení zastupitelstvu znovu, protože schválení výše transferů jen v rozpočtu neopravňuje dle zákona o obcích k jejich vyplacení. 1) Vztahuje se výše uvedené i na všechny dotace a příspěvky, i když se jedná o příspěvkové organizace města? Neexistují nějaké výjimky? 2) Je rozdíl mezi příspěvkem a dotací, když v zákoně o obcích se píše jen o dotacích? 3) Konkrétně prosím o posouzení případu, kdy město má v rozpočtu jednou částkou uveden součet všech příspěvků na provoz a obdobně jednou částkou součet všech „příspěvků na odpisy“ všem základním školám, které jsou příspěvkovými organizacemi města, zda je nutné, aby o konkrétních částkách, které se z takto schválených celkových částek vyplácejí jednotlivým školám, znovu samostatně rozhodovalo v zastupitelstvu?

Dle mého názoru ano, jak na problém nahlížím jsem popsala v materiálu publikovaném v knize Rozpočtová skladba 2007,2008,2009. Obsahově má příspěvek zřizované PO charakter dotace na provoz, i když se v zákoně 250/2000 Sb. nazývá příspěvkem. Příkládám jiný  výklad předpisu, než můj názor. Přesto i dle tohoto výkladu nemohu najít zdůvodnění,  že příspěvek PO nemá charakter dotace dle obecné definice, a proto jsem pro  větší právní jistotu obce  doporučila výše zmíněný postup. Na dotaz č. 3 je pro naplnění zákona o obcích v § 85 písm.c třeba schvalovat dotace jednotlivým subjektům. Uznávám, že se postup jeví jako formální, ale pro Vaši větší právní jistotu, že Váš postup není v rozporu s předpisy, doporučuji si zajistit právní výklad, který Váš postup shledá správným.

Příloha: 1.    Příspěvky a dotace poskytované příspěvkovým organizacím  Ing. Ivana Netoušková

V praxi se dost často zaměňují pojmy „dotace“ a „příspěvky“, nebo se nesprávně používají. Proto se v dnešním příspěvku budeme touto problematikou zabývat.

Pojem „dotace“ je mimo jiné definován ve vyhlášce č. 505/2002 Sb. /§ 26 odst. 4/, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státním fondy a organizačními složkami státu:

„Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtu územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“

 Společné znaky

• dotace i příspěvek jsou účelově určeny,
• dotace i příspěvky jsou nenávratné financování, pokud je splněn předem stanovený účel,
• nedodržení stanoveného účelu dotace nebo příspěvku se kvalifikuje jako porušení rozpočtové kázně a je uložen odvod, případně penále,
• o nároku se může účtovat současně v úhradou, ke dni účetní závěrky se o předpisu účtuje vždy, je-li nárok právně doložen.

Rozdíly mezi dotací a příspěvkem

Poskytnutí dotace příspěvkové organizaci

• dotace není nároková, na poskytnutí dotace se podává poskytovateli dotace žádost, které může být vyhověno, ale také může být žádost odmítnuta,
• nevyužitá částka dotace se vrací zpět poskytovateli při vyúčtování dotace,
• dotace se nemusí poskytovat jen na období kalendářního-rozpočtového roku, může to být i delší období, případně i kratší, záleží na rozsahu účelu, na který má být dotace použita,
• může se požadovat finanční spoluúčast příjemce dotace,
• dotace ze státního rozpočtu může být poskytnuta otevřením limitu na čerpání výdajů u ČNB.
• finanční prostředky mohou být poskytovány:

-         předem v přiznané výši,

-         zálohově ve výši menší než 100 %,

-         až po splnění účelu a předložení dokladů o nákladech – výdajích na daný účel

Poskytnutí příspěvku příspěvkové organizaci

• na příspěvek z rozpočtu zřizovatele má příspěvková organizace nárok, když ji k úhradě nákladů nestačí vlastní výnosy,
• zřizovatel může požadovat vrácení nevyužitého a nedočerpaného příspěvku, který byl v daném roce poskytnut jenom v případech, kdy to povoluje zákon,
• příspěvek na provoz se poskytuje na kalendářní rok, který je současně rozpočtovým rokem a také účetním obdobím příspěvkové organizace,
• příspěvek se poskytuje převodem na běžný účet příspěvkové organizace podle schváleného rozpočtu předem, buď na jednotlivé měsíce, nejdéle na čtvrtletí. Ke dni účetní závěrky se předem přijaté prostředky časové rozlišují. 

Příspěvkové organizace zřízené ÚSC se řídí rozpočtovými pravidly územních samosprávných celků podle zákona č. 250/2000 Sb., který v § 28 upravuje financování příspěvkových organizací. Výše příspěvku na provoz se zpravidla stanoví v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb. Vztahy ke zřizovateli jsou zachyceny na účtech 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem územních samosprávných celků a závazky vůči zřizovateli pak na účtu 349 – Vypořádání přeplatků a ostatních závazků s rozpočtem územních samosprávných celků. Zřizovatel poskytuje příspěvky i dotace ze svého rozpočtu převodem peněžních prostředků na běžný účet PO.

Kraje zprostředkují vztah mezi státním rozpočtem a rozpočtem obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací. Mohou nastat dva případy tohoto vztahu. Buď se jedná o „tzv. průtokové dotace,“ to jsou státní dotace, k nimž nemá kraj žádnou rozhodovací pravomoc a pouze ji v nezměněné výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem přijme na své účty a v nezměněné výši ji poukáže konečnému příjemci.

Kraje jsou také příjemci dotací ze státního rozpočtu, které přerozdělují v rámci svých pravomocí podle schválených kritérií a poukazují je obcím a příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi a také příspěvkovým organizacím, jejichž jsou zřizovateli. Tyto dotace jsou pak účelovými dotacemi kraje, který určuje způsob jejich vypořádání, tak aby kraj mohl provést vypořádání se státním rozpočtem.

Kraje poskytují příspěvky na provoz ze svého rozpočtu příspěvkovým organizacím, jejichž jsou zřizovateli. Účelové dotace mohou poskytovat i příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi.

Dobrý den,prosím na jakou položku zaúčtovat nákup DDNHM? Dále bych se chtěla zeptat na jakou položku zaúčtovat poplatek za vyřízení žádosti o zřízení Czechpointu(žádost nám vyřizovalo město) Děkuji

Software do 60 tis. na 5172, ostatní DDNM na pol. 5179.

Ohledně poplatku za vyřízení žádosti - pokud se jednalo o nějaký správní nebo místní poplatek, který je příjmem jiné obce, tak položka 5365. Pokud se jedná o nějakou službu, která se jen jako poplatek nazývá, ale v režimu poplatků není, tak s položkou 5169.

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat předpis mimořádné slevy na pojistném: MD / D snížení SP 336 xx + Kč 4?? xx - Kč Dále: je nutné o tuto slevu ponížit soc. pojistné na jednotlivých paragrafech (6171 správa, 5311 policie, ...), nebo toto záleží na rozhodnutí úč. jednotky ???

336 MD / 420 minus MD. Není nutné rozepisovat slevu dle účelu, mnoho obcí rozepisuje dle účelu jen mzdy, odvody SP a ZP účtuje na odpa 6171 celkem za ÚJ.

Dobrý den, před časem jsem Vám zaslala dotaz týkající dost složité záležitosti u naší PO. Šlo o chybné zařazování majetku na majetkové účty u PO - nerspektování hranic limitů pro zařazování na majetkové účty, provádění odpisů tam, kde se odpisovat nemělo, protože nemělo být na majetkových účtech, atd. problematiku jsem popsala dost podrobně a žádala jsem o radu, co si s tím mám nyní počít. Chyby vznikly před rokem 2004, ale některé věci se ještě odepisují. Když jsem si provedla kontrolu jednotlivých druhů na majetkových účtech, které tam patří a které nikoli , jaká je současná výše pořizovací ceny majetku, ze které se mají dělat odpisy a kolik mají činit a v jaké výši má být zůstatková cena,dospěla jsem k závěru, že zůstatková cena v účetnictví je nižší, než by měla být podle současného stavu .Poraďte, co s tím. Jak vzniklý rozdíl zaúčtovat. Jak se to dotkne daňového přiznání, co nesprávná tvorba investičního fondu v minulosti?

Měl by být zjištěn skutečný stav pořizovacích cen a oprávek dle předpisů platných v jednotlivých obdobích a provedeny opravy v účetní evidenci organizace tak, aby odpovídaly skutečnému stavu. Do PS investičního fondu k 1.1.2009 však již nezasahovat,  FI se tvoří  na základě schválených odpisových plánů, a i když odpisové plány předložené zřizovateli byly chybné, byly schválené a organizace byla oprávněná dle nich udělat příděl. Chybné čerpání fondu v rozporu se zákonem 250/2000 Sb. za běžný rok rešit dle předpisu. Chyby za minulé roky měly být zjištěny veřejnosprávní kontolou provedenou za jednotlivé roky. Z hlediska daňového řešit  rozdíly, jen pokud vzniklo významné riziko odvodů doměřené daně a penále na základě chybných přiznání minulých let. To je mé doporučení. 

Dobrý den, ráda bych se ujistila, zda se nedopouštíme chyby v tomto případě: Obec je majitelem nebytových prostor, kde jí jsou účtovány provedené služby za každý měsíc. Obec část těchto služeb přeúčtovává nájemníků za stejnou cenu, za kterou jsou účtovány od dodavatelské firmy. Nikdy však nedochází k vyúčtováví, protože částky, které fakturujeme nájemců jsou konečné. Lze tedy účtovat tímto způsobem: faktura přijatá od dodavetele 420MD,316MD(pouze část, která bude přeúčtována dále)/321D. Faktury vystavené nájemcům 316D/-231 30§pol. D. Jednalo by se vlasně o ponížení nákladů za služby.

Dle popisu se jedná opravdu o přeprodej, vyúčtování je povinné jen ve vztahu k zálohám, při přímé "přefakturaci" není vyúčtování nezbytnou podmínkou přeprodeje. Postupujete dle mého názoru správně.

Mám dotaz k vymězení majetku do zřizovací listiny. Nemovitý a část movitého majetku naše příspěvkové orgnaizace využívají na základě smlouvy o výpůjčce, která upravuje práva a povinnosti, jak s majetkem zacházet. Je třeba do zřizovací listiny majetek, které p.o. užívají na základě smlouvy o výpůjčce uvádět?

Do ZL není třeba vyjmenovávat majetek , který má PO od obce v pronájmu nebo ve výpůjčce. Vím to určitě. Tento majetek je předmětem smlouvy, ne ZL.

Zastupitelstvo zřídilo fond rozvoje bydlení a zároveň schválilo pravidla jeho tvorby a užívání. Musí změnu pravidel schvalovat zastupitesltvo nebo stačí rada?

Dle mého názoru lze pravidla fondu změnit jen na základě usnesení zastupitelstva §84, písm. c, pokud přímo v pravidlech (pravidla ve smyslu statutu fondu) není uvedeno, kdo stanoví pravidla tvorby a čerpání, např. rada obce nebo rada zaměstnanců nebo starosta. Jestliže se změní pravidla pro tvorbu a čerpání peněžního  fondu, jedná se vlastně o jiný fond, jehož "schválení" je v kompetenci zastupitelstva. 

Od 1.8. 2009 jsme plátci DPH. V 08/2009 jsme prodali dříví, jeho prodej jsem zatížila 19% DPH. Nevím ale, zda mohu udělat odpočet faktury za těžbu tohoto dřeva, která proběhla ale už v 07/2009 kdy jsme ještě plátci nebyli. Navíc fakturu mám zaúčtovanou na 410/321 předpis a 321/1032-5169 platba. Dále bych se chtěla prosím zeptat jakou daní mám zatížit rozvoz obědů důchodcům od kterých za toto máme příjem. Ještě bych poprosila o jednu radu. V srpnu jsme nakoupili propagační materiál do IC. Mohu si dát celou tuto fakturu do přiznání jako odpočet i když se prodej této propagace uskuteční postupně?

Odpočet z faktury za těžbu dřeva byste mohla udělat v rámci odpočtu při změně režimu při prvním daňovém přiznání, ale jen v případě, že budete schopni prokázat přímou souvislost  mezi pořízením zásoby dřeva, která byla zásobou k datu účinnosti o registraci k DPH, a touto fakturou. Podmínka, že by faktura musela být zaúčtována na účet 132-Zboží k prodeji nebo 112- Materiál, v zákoně DPH není.

U rozvozu obědů bude daň ve výši 9% - Příloha k ZDPH č. 2 SKP 85,3.

Nárok na odpočet u propagačního materiálu máte, nárok vzniká k datu uskutečnění přijatého zdanitelného plnění. Datum realizace prodeje v tomto případě s datem vzniku  nároku na odpočet nesouvisí.