Dotazy

Je nutné poskytnuté zálohy na energie dávat vždy na účet 314 nebo je možné fakturu účtovat rovnou do spotřeby?

Z hlediska věrného obrazu účetnictví je záloha pohledávkou do doby vyúčtování a je opravdu správné o záloze účtovat na účtu 314. Poskytnutá záloha se ještě nerovná spotřebě (nákladu). Účtování na účtu 314 je v souladu s předpisy pro ÚSC, jmenovitě §12 vyhlášky č. 505/2002 Sb., a ČÚS 516. Je mi líto, nemohu odpovědět jinak.

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat finanční dar střední škole (přísp. org. zřízená krajem) ve výši 3.000,-- Kč. Obec má s touto školou uzavřenou darovací smlouvu o poskytnutí finančního daru. Dar bude použit na realizaci projektu "Organizace národního kola přehlídky 56. ročníku výtvarně literární soutěže Evropa ve škole." Příspěvek bych účtovala na 213 21 x 231 30 pol. 5339 § 3319 + regul. Účtování finančnního daru pro organizaci jsem nikde nenašla (5492 je pro občany) Tak nevím, jestli se účtuje stejně jako příspěvek ? Příspěvek by podléhal veřejnosprávní kontrole, dar podle mě ne, je to tak ?

Sepsali jste smlouvu o daru, dar dáváte na realizaci projektu, takže má spíš charakter dotace. V tomto případě by kontrola účelovosti i byla vhodná. Jinak lze dát dar všeobecný zápisem 214 / 231 30 3319 5240. Dle popisu účetního případu však Vašemu transferu více odpovídá Vámi navržené zaúčtování. Zda udělat VSK kontrolu nebo ne, víc záleží na účelu poskytnutí financí než na formě, jak zaúčtujete. Pravdou je, že na peněžité dary zařazené na pol. 5240 se VSK nedělá, ale měl by tam dar obsahově patřit. 

Dobrý den, rada města schválila finan.podporu na částečnou úhradu cestovních nákladů spojených s exkurzí žáků do zahraničí, která bude čerpána formou přímé úhrady faktur přepravci. Jedná se nám o správnost položky RS : a) 5173 - cestovné b) 5169 - služby c) 5192 - příspěvky a náhrady

Správně je opravdu položka 5173 - je v souladu s náplní položky vyhlášky o RS č. 323/2002 Sb.

Prosíme o radu, jak u PO proúčtovat přijatý věcný dar (MP3) v hodnotě 3 000 Kč, který byl hned použit jako cena do soutěže.

Jen pro zobrazení účetního případu doporučuji 112 MD / 902 D přijetí MP3  a 902 MD / 112 D při výdeji MP3. DDHM nepořizujete, zápis 028/088 a obrácený při výdeji je dle mého názoru naprosto zbytečný, ale je možné, že jej případná kontrola bude požadovat.  

Dobrý den, na školení jste povídala o vzoru "čestném prohlášení" vzhledem k uznatelným výdajům při dotacích ve spojitosti s DPH. Můžete mi poradit kde tento vzor najdu?

Je uvedeno v sekci "Aktuality"

Čestné prohlášení k DPH u projektů EU - v případě, že se stanete plátci DPH, změnily se okolnosti čestného prohlášení a je třeba postupovat takto:

A. "Výstupem" projektu bude zdanitelné plnění

Je třeba vyvolat jednání s poskytovatelem zdroje na financování projektů ( zdroj - dotace)  a žádat o změnu rozpočtu projektu. DPH bude neuznatelným výdajem projektu. Rovněž je nezbytné upozornit na skutečnost, že se změnily okolnosti, za jakých bylo vydáno čestné prohlášení ohledně DPH u účetní jednotky a prohlásit toto čestné prohlášení k datu vzniku plátcovství za neplatné.

 B- "Výstupem" projektu bude plnění osvobozené bez nároku na odpočet, případně nebude předmětem daně, případně z projektu nebudou žádné "výstupy"

Rovněž je nezbytné upozornit na skutečnost, že se změnily okolnosti, za jakých bylo vydáno čestné prohlášení ohledně DPH u účetní jednotky a prohlásit toto čestné prohlášení k datu vzniku plátcovství za neplatné. Podat nové čestné prohlášení např. v tomto znění:

Účetní jednotka čestně prohlašuje, že se stala plátcem DPH k (datum) a zároveň čestně prohlašuje, že v souladu s českými předpisy k DPH i v souladu s předpisy EU k DPH nemá u předmětu projektu nárok na odpočet DPH. Vhodné zároveň s tímto prohlášením zaslat žádost o uznatelnost DPH jako výdaje k projektu, a to z důvodu, že účetní jednotka nemá nárok na odpočet, i když se stala plátcem. Vhodné odůvodnit, proč není nárok na odpočet (osvobozené bez nároku, úplata za výkon veřejné správy, předmět projektu není ekonomickou činností, apod.)

V každém případě je při změně režimu DPH třeba ihned vyvolat jednání s poskytovatelem zdroje na financování projektů a tuto okolnost začít "vyjednávat". Je možné, že znění čestných prohlášení budou znít  v požadavcích od poskytovatelů zdrojů financování projektů EU jinak; zatím nejsou žádná k dispozici, tak navrhujeme toto.

Kdy zařadit věcné břemeno do podrozvahové evidence? Již při uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene nebo až dnem vkladu do katastru nemovitostí?

Až dnem podání návrhu na vklad do KN.

Pokud mám smlouvu s fyzickou osobou o pronájmu pozemku, nájem má platit ročně k 30.6. a úhrada proběhne například už v únoru... Mám udělat předpis platby hned při předčasné platbě a dát do přiznání do řádku 50 (osvobozená plnění) už v únoru, přestože plnění má dle smlouvy proběhnout v červnu?

Kódem 50 stačí označit v červnu. Záloha na osvobozená plnění nemá na výši DPH z pohledu zdanění vliv.  Datum uskutečnění plnění je 30.6. (§21, odst. 11 ZDPH).

K dotazu ze 16.4.2009 - Stavba nebo oprava mám podobný dotaz. Obec bude provádět opravu komunikace - položení asfaltového povrchu na stávající nezpevněnou komunikaci ( vedená v katastru jako ostaní komunikace, ostatní plocha) bez stavebního povolení, ale pan starosta chce akci rozdělit na dvě části, první část opravy bude provedena v hodnotě 500 tis. Kč a pak za dva měsíce bude provedena další oprava vozovky na navazující část komunikace v hodnotě 300 tis. Kč. Prosím o radu, zda se jedná o stavbu nebo o opravu a jak postupovat v případě VŘ. V naší směrnici o VŘ máme uvedeno, že u zakázek o fin. objemu do 500 tis. Kč u stavebních prací vyzve starosta obce 3 zájemce k předložení nabídky.

Níže připojuji výklad, co je dle znaleckého posudku považováno za rekonstrukci komunikace k Vašemu posouzení. Dle vašeho popisu se spíše opravdu jedná o rekonstrukci, asfaltový povrch na nezpevněnou komunikaci není opravou ( odstraněním částečného opotřebení). Rozdělení prací se zde jeví jako umělé, doporučuji dělat VŘ na obě akce dohromady, i v součtu se jedná o podlimitní plnění dle zákona o VŘ. Doporučuji celou akci považovat za investiční ( na základě Vašeho popisu situace).

·        Rekonstrukcí se rozumí

stavební zásahy do pozemní komunikace, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů a je definovaná takto:

V rámci rekonstrukce pozemní komunikace  se provádí stavební a montážní práce a úpravy které změní parametry stávající komunikace, a to

-         zvýšení únosnosti zesílením krytu vozovky, kterou se zlepšují všechny proměnné parametry vozovky. Tloušťka zesílení se navrhuje s ohledem na požadovanou únosnost a dále též na odolnost vozovky proti účinku mrazu a na zlepšení parametrů rovnosti, příčného sklonu, vzestupnic apod. a činí nejméně 50 mm oproti stávajícímu stavu, a to  v celé šířce vozovky v souvislém úseku Přitom se zpravidla odstraní stávající živičný nebo ojediněle též dlážděny kryt (frézováním, vybouráním apod.) a nahradí se ložnou vrstvou z asfaltové směsi.

V rámci tohoto typu rekonstrukce lze provést zvýšení únosnosti recyklací podkladních vrstev nebo vrstev krytu vozovky jejich rozrušením, případně zdrobněním velkých zrn kameniva (štětu, makadamu), promícháním s pojivem (cement nebo asfaltová emulze a cement, případně asfaltová pěna nebo pěnoasfaltová směs), rozprostřením a zhutněním. Tato zesilující vrstva se překryje asfaltovým krytem. Návrh této recyklace se opírá o návrh stabilizace původních vrstev vozovky (obsah pojiva, pevnost, optimální vlhkost a maximální objemová hmotnost vrstvy).

Obsah pojmu „rekonstrukce“ vozovek s cementobetonovým krytem je stanoven v TP 91- Rekonstrukce vozovek s cementobetonovým krytem.

-         výšková úprava krajnic, odvodňovacích žlabů (podélných i příčných), zvýšených obrubníků přiléhajících k vozovce (slouží jako bezpečnostní prvek i k usměrnění toku srážkových vod z vozovky), poklopů uličních vpustí a ve vozovce osazených poklopů zařízení inž. sítí (vodovodní a plynovodní ventily a šoupata, poklopy revizních šachet apod.) Součástí je také výšková úprava stávajících nadzemních inženýrských sítí (pokud by nebyla zachována podjezdová výška), sloupů veřejného osvětlení, sloupů signalizačního zařízení k řízení provozu a k zajištění přechodů, svislých dopravních značek, silničních svodidel, pružidel a zábradlí, popřípadě osazení nových , vyžaduje li to příslušná bezpečnostní norma u novostavby.

-         stavební práce k odstranění místních bodových závad pro zajištění bezpečnosti silničního provozu (rozšíření místně zúžené vozovky, úprava křižovatky, zvýšení původní únosnosti mostů a propustků nebo případného nezbytného rozšíření mostů a propustků apod.).

-         Do nákladů se zahrnuje i usměrnění dopravy na rekonstruovaných úsecích komunikací (uzavírka rekonstruovaného úseku, vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a  zařízení).

-          stavby a stavební úpravy, které jsou nezbytné pro snížení hladiny hluku v chráněném  venkovním popř. vnitřním prostoru podle zákona o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů.

Město má uzavřeny nájemní smlouvy na pronájem pozemku za účelem umístění reklamního bilbordu. Příjem za reklamu má firma, která si pozemek pronajímá. Máme tento příjem zdanit 19% DPH, nebo je osvobozen jako nájem pozemku?

Pokud se jedná opravdu o pronájem určité plochy, ke které má vlastník billboardu neomezený přistup, jedná se o osvobozené plnění (nájemce má všechna práva jako vlastník mimo existence vlastnictví). Pokud se jedná o pronájem malé plochy jen pod billboardem, může být posuzováno jen  práva užití , a to je zdanitelné plnění s 19%. Posuďte, zda smlouva obsahově odpovídá nájemní smlouvě dle občanského zákoníku.

24.4.09 jste odpovídala na dotaz "DUZP u stočného". V této souvislosti prosím také o radu: pokud občané zaplatí dopředu (dle smlouvy mají splátky k 30.6. a k 31.12.)- musím vystavit daňový doklad k platbě (platební kalendář)?Jednalo by se tu o stovky těchto dokladů. Může splátkový kalendář, který by byl součástí smlouvy s občany, nahradit vyúčtovací doklad, který bych měla vytvořit vždy k DUZP (dle smlouvy k 30.6. a k 31.12.?). Nedalo by se toto řešit nějakými hromadnými doklady (např. podle data platby)? V mém případě se za rok jedná cca o 2000 platících občanů, kteří si splátky ještě dělí na 2x.

U vodného a stočného by DUZP mělo být datum odečtu měrného zařízení. Neumím z dotazu pochopit na základě čeho Vám platí k 30.6. a 31.12.

Jsou tyto možnosti postupu: vodné a stočné je stanoveno jako paušál, pak je nejvhodnější stanovit, že DUZP je 1.1. a vodné a stočné je splatné do 30.6. v první splátce a do 31.12. ve druhé splátce. Pak ale odvedete DPH na výstupu za první zdaňovací  období v plné výši, i když ještě nebylo vodné a stočné občany uhrazeno. 

Nebo zůstanete u Vašich smluv, DUZP bude k 30.6. a k 31.12. , pak musíte zdanit přijaté platby předem v tom zdaňovacím období, kam patří. Platební kalendář se dělá na zálohy, kde znáte termín platby záloh předem, na tento případ se platební kalendář nehodí. Na přijatou platbu předem uděláte doklad k přijaté platbě jen pro plátce DPH - fyzickou osobu, nebo pro právnickou osobu, pro občany se dańový doklad na platbu předem vystavovat nemusí. Musí se však , jak jsem již uvedla, dostat do správného období daňového přiznání (tedy zápis, kde základ daně a daň je označena kódem 02 (602).  

Nebo vodu vyúčtujete na základě odečtu 2x za rok. Zde by občané neměli platit předem, protože nebudou vědět kolik.

Máme obecní byty, pokud se nějaký uvolní musí nový nájemník složit kauci 30 tis.(tam účtování vím) a zálohu na budoucí nájemné 70 tis. Kč, kterou postupně probydluje - každý měsíc 1 tis. Kč. Zálohu na budoucí nájemné účtuji 231/20//955/00 par. 3612 pol. 2132 70 tis. Kč, předpis pohledávky vzdy na rok 315//215, zúčtování pohledávky a závazku v důsledku jejich započtení 955//315, promítnuti do výsledku hospodaření 215//217. Je tento postup správný??? Nevím jak účtovat pokud někdo byt opustí a zálohu neprobydlí - opustí byt např. po 2 letech.

Účtování máte dobře, pouze není dobře promítnutí do výsledku hospodaření (příjmová regulace 215/217), to se mělo udělat již při přijetí zálohy. Nevím jestli jste příjmy zregulovala při přijetí zálohy, ale pokud ano, tak vlastně děláte regulaci příjmů podruhé. Zkontrolujte si příjmový okruh. 315=965+955 ( počáteční stav).

Vratka  nedobydlené zálohy: 955 MD / 231.30 3612 5192 a regulace měsíčních výdajů 218/211 a regulace okruhů (955 byla v příjmovém okruhu, vrací se z výdajového) 211 MD/215 D.

Prosím poradila by jste mi s tímto případem? Město pronajalo obecní byt a ve smlouvě stojí, že dotyčný složí jedno nájemné jako jistinu a při ukončení nájmu mu bude vrácena. Smlouva je platná od 15.2009 do 31.12.2009. Jistina bude tedy pouze krátkodobá. Prosím, jak se bude účtovat příjem této jistiny na účet města a jak se bude účtovat v příštím roce, až ji budeme vracet.

Jistina se eviduje jako cizí prostředky, pokud máte tzv. depozitní účet, tak ji přijměte na tento účet a zaúčtujte 245 MD / 379 D. Pokud nemáte zvláštní účet, tak jako cizí prostředky na ZBÚ účetním zápisem 231.10 8901 MD / 379. D. Při vracení bude vždy obrácený zápis.  

Hezký den paní inženýrko navazuji na Vaši odpověď ze 17.4.2009 - obrat DPH - služba - přefakturace jiné obci . Znamená to, když např. jsme pořádali školení zaplatili za něj a potom náklady přefakturovali jiným obcím, že mám účtovat přijaté fa. přes účet 316, aby se příjmy nepočítaly do obratu? Nebo když zaplatím fa. za telefony, jedno tel. číslo využívá FO k podnikání - měsíčně chodí telefon platit - zatím jsem tento příjem účtovala jako příjem na odečet, to asi není správně, když nechci aby se počítal do obratu? Mecháváme si na obec vozit chlazená jídla - platíme FA a dle směrnice přispíváme zaměstnancům 55% na jedno chlazené jídlo, zbytek jim strháváme ze mzdy - jak účtovat zde ,aby se příjem od zaměstnanců nepočítal do obratu. Asi v tom mám zmatek. Děkuji

V případě, že obec hradí výdaj jakoby za někoho jiného ( výdaj určený k tomu, aby jej třetí osoba nahradila) lze z hledika DPH využít tzv. přeprodej. Účtuje se o něm takto: Při výdeji nevzniká účetní jednotce náklad, ale pohledávka z "přeprodeje", tedy 316 MD / 321 D; a při úhradě faktury 321 MD / 231.30+ RS D, při náhradě tohoto výdaje od třetí osoby se zaúčtuje 231.30 + RS D s minusem a 316 D. Tento režim lze využít často u služeb určených k přefakturaci - např. ve vašem případě přefakturace školení nebo telefonů. V těchto přípaodech se pak o DPH vůbec neúčtuje.

U těch obědů - protože zajištění stravování zaměstnanců je považováno za zdanitelné plnění, tak FÚ většinou v tomto případě přeprodej neuznává. Vyjímkou jsou stravenky typu GASTROTOUR, SODEXHO, na ně nahlížíme jako na prodej ceniny, to není předmětem DPH. Jinak lze z faktury na obědy udělat plný odpočet a příjem od zaměstnaců ve výši 45% hodnoty základu daně z přijaté faktury  zatížit DPH 19% , od 1.7.2009 prvděpodobně bude jen 9%.

V případě, že by zaměstnanci obce (zřizovatele) začali odebírat obědy ve školní jídelně při MŠ, musí MŠ tuto činnost vést jako doplňkovou? Bude se v tomto případě jednat o cizí strávníky?

Ano. Je to činnost vedlejší hospodářská (doplňková) a jedná se o cizí strávníky. Berte to tak, nedá se s tím nic dělat.

Ve vzoru závěrečného účtu máte v tabulce údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 2008 položku prostředky minulých let. Myslíte tím zůstatky účtů na konci roku 2007 ? Ještě jsem se chtěla zeptat kterou část závěru zprávy auditu mám napsat do závěrečného účtu, když závěr je napsán na dvě strany. V závěrečném účtu za rok 2007 jsem opsala špatnou část a mám za tuto chybu porušení rozpočtové kázně.

Prostředky minulých let je položka 8115. Součástí závěrečného účtu je celá zpráva o výsledku hospodaření. To co uvedete v  textu dokumentu je celkem Vaše volba, v každém případě je ze zákona povinnost uvádět zprávu jako nedílnou součást závěrečného účtu celou.