Dotazy

Obec bude vydávat nový územní plán. Přišlo nám rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR. Rok 2017 171.336,- dotace a 42834,- vlastní zdroje rok 2018 176 176,-dotace a 1.210,- vlastní zdroje Realizace akce – ukončení 28.02.2018, financování akce 28.05.2018, předložení dokumentace 28.06.2018. Druhové třídění 5321, odvětvové třídění 363500, účelový znak 17031 typ financování: ex ante Rozhodnutí mohu poslat emailem. Jakým způsobem mám celý případ pro rok 2017 a 2018 zaúčtovat (rozhodnutí, příjem dotace, faktury, konec roku 2017 a rok 2018). Při auditu mi bylo vyčteno, že neprovádím účtování na konci roku (odhad) DPPO. Již 3 roky nám vyšla daň 0,-, prý si mám na konci roku udělat odhad na 1000,- a následující rok odúčtovat. Prosím o radu jak tedy zaúčtovat odhad na 1000,-, a následující rok 1000,- odúčtovat.

Podle položky 5321 i ÚZ vám na ÚP poskytují dotaci neinvestiční. Osobně se domnívám, že existuje mnoho argumentů pro to evidovat  ÚP jako DNM, ale tím se ve vašem případě, když musíte splnit podmínky dotace, nemá smysl zabývat. Nazapomeňte jen případně k datu schválení nového ÚP vyřadit z majetku starý ÚP, ten pozbyde platnosti (pokud jste ho v majetku měli).

Neinvestiční dotaci na ÚP budete účtovat: k datu rozhodnutí 915/999 (všechny SÚ k projektu doporučuju značit zvoleným org), záloha na dotaci 171 336 Kč letos 231 pol. 4116, ÚZ 17031+ org/374 a zároveň v této výši odúčtovat z podrozvahy 999/915. Vaše letošní náklady na ÚP by měly být celkem 214170, ty zaúčtujete 518/321, úhrada 321/231 odpa 3635 pol. 5169, značení ÚZ 17031+org ve výši dotace 171336 (značit ÚZ byste měla výdaje ve výši předpokládané dotace vůči vynaloženým nákladům - pokud budou jiné než podle rozhodnutí, bude jiná i výše dotace, pak označíte ÚZ v odpovídající výši), zbytek (vlastní podíl) jen org.

K 31.12.2017 uděláte dohad dotace do výnosů - zápisem 388/672, a to opět ve výši předpokládané výše dotace vůči vynaloženým nákladům tohoto roku (% dotace z rozhodnutí x vynaložené náklady, zatím máte předpoklad 171336 Kč).

Příští rok budete zbývající náklady účtovat stejně jako letos, tzn. 518/321, úhrada s RS a příslušným značením, příjem druhé části dotace opět jako zálohu 231/374 a odúčtovat částku zálohy z podrozvahy. 

Vyúčtování dotace pak zaúčtujete: 346 v konečné výši dotace/388 ve výši vytvořené dohadné položky, zbytek 672, zúčtování záloh 374/346.

Pokud jde o DPPO, pokud vždy na konci roku výpočtem odhadnete daň 0 Kč, není o čem účtovat, je celkem zbytečné účtovat přesto odhad v tak nevýznamné částce 1000 Kč, jen proto, abyste měla o odhadu účtováno. Nicméně si ale myslím, že to moc pravděpodobné není, aby obcím vycházela daň 0 Kč. I když jste celkově ve ztrátě, tak ty ztrátové činnosti máte vyloučit, ale ostatní výnosy se mají zdanit. K 31.12.201x se  odhad DPPO za obec za rok 201x účtuje zápisem  591/341 a 341/384 a v násleudjícím roce k datu podání přiznání se účtuje 384/682 a RS 231 1122/231 odpa 6399 pol. 5365.

Obdrželi jsme jako sponzorský dar na dětský den poukazky ( stravenky) na nákup zboží. Budou za ně nakoupeny drobné cukrovinky a nápoje pro děti. Jak je prosím zaúčtovat ? Nakoupené zboží můžu účtovat jako dary, nebo jako potraviny ( dětem se rozdávají za splněné úkoly).

Je to nepeněžní dar, jediná možnost, jak ho proúčtovat je tedy (analogicky jako při darování zásob) 112/649, při spotřebě 501/112, případně zkráceně 501/649. Když je budete rozdávat dětem jako odměny, byl by vhodnější účet 543, ale tam pak musíte poskytnutí daru mít schváleno (do 20 tis. Kč stačí radou, kde není rada, starosta), asi bych se ale nebála zaúčtovat to ve vašem případě na účet 501.

Město obdrželo darem plastiku sochy. Aby mohla být umístěna v parku, je potřeba vybudovat podstavec, provést terénní úpravy a osadit zeleň .Předpokládaná cena za vybudování podstavce vč. terénních úprav je 193 tis. Kč, za výsadbu zeleně 22 tis. Kč vč. DPH.

Záměrem města při přijmutí daru bylo jistě pevné a trvalé umístění plastiky na nějakém veřejném místě. Obdrželi jste jí ale pochopitelně v "přemístitelné" formě s tím, že si jí sami umístíte. V tomto případě bych tedy postupovala tak, že plastiku bych jako nový majetek ocenila kombinací ocenění daru a pořizovací ceny (na umístění). Sama píšete, že k umístění sochy je potřeba vybudovat k ní podstavec, ke kterému bude určitě upevněna, neúčtovala bych to tedy jako TZ nezabudované sochy, ale náklady na její umístění bych zahrnula do její ceny. Darovanou sochu tak můžete rovnou zaúčtovat (v RPC nebo v předané hodnotě, pokud je od jiné VÚJ) 042/401, náklady na podstavec a ostatní práce také na účet 042 a pak to zařadit do majetku jako jeden celek (jednu stavbu, tj. jeden funkční celek, s tím, že ta zeleň vstupuje do ceny stavby).

Jsme vlastníci dvou bytů v bytovém družstvu, které není plátce DPH. V bytech máme nájemce, kteří platí nájem a zálohy na služby. Z přijatých záloh ( SU 324 ) na energie jsme odváděli DPH. My posílali bytovému družstvu také zálohy na energie (SU 314), ale nic jsme si neuplatňovali. Teď družstvo poslalo vyúčtování za rok 2016. Jsou přeplatky na obou bytech přes 12tis Kč, družstvo fungovalo prvním rokem a zálohy byly nastaveny docela vysoko. Chtěli bychom si při vyúčtování uplatnit DPH, které jsme odvedli za nájemce. Ale můžeme, když družstvo není plátce DPH? A pokud ano, kam to patří do KH? Do B3? Nebo jsme to měli od začátku nastavené špatně a vůbec se z přijatých záloh (324) nemělo DPH odvádět? Jak z toho teď ven? Děkuji předem za radu.

Toto nejde - vstoupil sem prostředník (bytové družstvo) - neplátce DPH - tedy potom ve vztahu k němu to je mimo DPH a nemůžete ani udělat přeúčtování s DPH. Takže odpočet DPH uplatnit logicky nelze, ze záloh jste DPH neměli odvádět - tedy udělal bych to nyní tak, že bych v rámci vyúčtování zase DPH na výstupu odečetl (tedy vstoupilo by to do ř. 1, 2 s minusem) a tím to srovnal. Další zálohy již mimo DPH ... ZN

Obec chce uzavřít se zemědělským družstvem kupní smlouvu na nákup pozemku. Do mailu p.starosta poslal náhled, jde o to, že se jedná o lokalitu Veřejné prostranství, po změně Územního plánu je to tam definováno jako zastavitelná plocha pro to veřejné prostranství, ZD je plátce. Bude tento prodej zatížen DPH?

Pokud správně chápu - územní plán zde výslovně vymezuje, že je to sice v zastavitelné ploše, nicméně má to charakter veřejného prostranství - tedy plochy, která primárně nemá být zastavěna (případně může být zastavěna - viz níže odkaz, který jsem dohledal)

Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“ (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. se v § 7 odst. 2 uvádí: „Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství“. Vyhláška č. 269/2009 Sb., ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, k veřejným prostranstvím v § 7 odst. 2 požaduje: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné vymezit s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. Je třeba si uvědomit, že nejde o vydlážděnou plochu, ale především o parky, veřejnou zeleň obecně, a další veřejná prostranství, která svými parametry splňují požadavky citované vyhlášky. Účelem takto stanovených ploch je zajistit nejen dostatek zeleně, ale i dostatek ploch pro společenské aktivity obce (shromažďování, dětská hřiště, odpočívadla apod.).

Když se tím zabývala finanční správa, tak přímo připustila, že i v jejím chápání vymezení stavebního pozemku existují v rámci zastavitelného území plochy, které nemají charakter stavebních pozemků - oni uvedli v odpovědích 22.9. 2016 následující:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy:

Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda;zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les;stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami.

Tak zrovna tady by mi přišlo logické, že by se mělo aplikovat osvobození od daně.ZN

Naše obec plánuje zřízení živnosti a zakoupení fekálního vozu na likvidaci odpadních vod pro obyvatele. Prosím o radu, co to pro mne bude znamenat účetně-nemám s tímto vůbec žádnou zkušenost. Je nutné vést tuto činnost v HOČ a nerozpočtovat, nebo lze vést v hlavní činnosti? Jaké jsou výhody a nevýhody, popř. rizika těchto dvou možností? Pokud by to bylo vedeno jako HOČ, vstupní náklady - nákup fekálního vozu a jeho počáteční provoz by mohly být hrazeny z rozpočtu? Jsme čtvrtletní plátci DPH. Likvidace odpadních vod pro obyvatele bude s 15% DPH? Jak je to s nárokováním DPH? Např. při nákupu fekál.vozu si můžeme DPH nárokovat? Dojde také ke stavebním úpravám na čističce odpadních vod z důvodu zvýšení její kapacity (to proběhne ještě před zahájením poskytování těchto služeb) - z těchto faktur si také můžeme nárokovat DPH?

Pokud to budeme dělat jako službu pro občany, jsme dle mého názou toto schopni ustát i jako hlavní činnost (vždy se na to dívejte tak, zda to zastupitelé chtějí jako službu pro obyvatele bez ohledu na případnou ziskovost - pokud ano, potom to má atributy hlavní činnosti). Za těchto okolností se domnívám, že by to šlo i bez ŽL. Ale mám v hlavě, že nějaký speciální předpis ŽL vyžaduje, pak to není problém, není přímá vazba, že když je ŽL, že musí být i VHČ.

Z mého pohledu pro vás bude asi jednodušší to mít v hlavní činnosti (pokud jinou hospodářskou činnost nemáte) - je to jen o otázce jednoduchosti sledování, problematika bankovních účtů ...

Pokud byste z toho udělali hospodářskou činnost, byla by možná i varianta nákupu z hlavní činnosti s tím, že odpisy se sledují do činnosti hospodářské a aby to nějak dávalo ekonomicky smysl, tak by se měly převádět do hlavní činnosti peněžní prostředky odpovídající těmto odpisům (je to jakási refundace toho, že vstupní investice je z hlavní činnosti). To ale berte jen jako doporučení (rozpočtově je to převod z hospodářské činnosti jako každý jiný).

Likvidace odpadních vod - sazba DPH souhlas 15%.

Pokud vozidlo bude sloužit jen k těmto zdaňovaným plněním - potom plný nárok na odpočet DPH při pořízení + při úhradě provozních nákladů. Pokud by auto sloužilo i k činnosti mimo ekonomickou (třeba by se vyvážely také septiky navázané na obecní budovy, kde by nebyla ekonomická činnost) - potom by tady byl režim částečných odpočtů - pravděpodobně poměr.

Stavební úpravy na ČOV - odpočet DPH - stejné jako v odstavci výše - dle všeho ano - plný odpočet DPH, ale pozor na to, na co jsem upozorňoval výše (pokud by tam byly části i mimo klasické fakturované vývozy). ZN

Chtěli bychom se zeptat, jaké přílohy k závěrečnému účtu (pro schválení ZÚ za daný rok) jsou povinné? Musíme předkládat i Monitoring, Podrozvahu, PAP, Seznam konsolidačních jednotek? - tj. výkazy, které jsme povinni sestavovat dle zákona.

Ne ne, nic z vyjmenovaného nemusíte předkládat. Součástí závěrečného účtu mají být údaje podle § 17 zákona 250/2000 Sb., žádné další sestavy nemusí být součástí ZÚ. Jen k té podrozvaze - součástí ZÚ mají být údaje o hospodaření s majetkem, což se často řeší tak, že se jako součást ZÚ připojí i výkazy účetní závěrky, tedy rozvaha, VZZ a příloha (součástí přílohy je tedy i podrozvaha). Nějakým způsobem samostatně ale podrozvaha vyžadovaná není, ostatní vyjmenované také ne.

Dobrý den, pan starosta (nemáme radu) schválil finanční dar občanovi ve výši 8 tis. na částečnou úhradu nákladů spojených s vyúčtováním EE. Vyšší spotřeba souvisela s činností obce. Na jaký § tento dar zaúčtovat? Další dotaz se týká dotace na Mikrojesle, jejichž zřizovatelem je obec.Dotace je z části investiční, z části neinvestiční. Prostředky jsou poskytnuty z MPSV. Jedna se o projekt na 2,5 roku. Z neinvestiční části je hrazen i pořízený drobný majetek a vybavení,které je přesně rozepsáno. NIV dotace není jako celek,ale je rozepsána právě na jednotlivé předměty.Její výše se bude zřejmě ještě měnit, jelikož se vychází z celkových UN, které se budou realizovat po celou dobu projektu.Jedná se mi o zaúčtování transferu k tomu drobnému majetku. Ten se v podstatě ihned zařadí, ke každé té položce by tedy měla jít na účet 672 určitá část dotace? Když po vyúčtování dotace a dokončení celého projektu bude dotace nižší zaúčtuje se 672 mínusem? Těch položek je vážně celkem hodně.

Ten dar by měl jít na odpa podle toho, se kterou "činností obce" souvisel, můžete zvolit klidně i něco obecného 3900 nebo 3639. Pak jste také asi nemuseli řešit dar, ale třeba náhradu nákladů sjednanou dohodou - nějaký paušálem, dar by měl být darem, ne platbou za něco. Ale není to podstatné. 

K DDHM se dotace nezaúčtovává k majetku, to jen k dlouhodobému, ta může jít na 672 celkem, neřeší se rozpouštění proti odpisům, není to potřeba. Na jedné straně bude náklad 558, na druhé výnos 672, není co kam přiřazovat, DDHM má ihned po pořízení nulovou hodnotu. 

Na probíhající akci rekonstrukce ulice bylo zjištěno, že stavební firma (zhotovitel) dodala do konstrukční vrstvy jiný materiál než požadovala projektová dokumentace. Dílo je ve fázi realizace, není ukončeno a uvedeno do užívání. Z tohoto důvodu objednáváme z pozice investora 1) zpracování znaleckého posudku, za účelem zjištění, zda došlo k použití jiného materiálu oproti PD a 2) objednáváme ověření kvality betonové recykláže+zkoušku na příměsi cizorodých látek, která byla na stavbě použita. Nevíme však, zda náklady související s tímto znaleckým posudkem a objednávka ověření kvality jsou součástí investice (vstupují do ceny stavby) pol. RS 6121 nebo patří tento znalecký posudek na pol. RS 5166 a zkoušky ověření kvality na pol. RS 5169?

Obojí je výdaj související s pořízením DM , ve vašem případě stavbou, zjednodušenou pomůckou při rozhodování je otázka: Vznikl by výdaj, kdyby se nestavělo? Pokud je odpověď záporná, dáváme do ocenění DM, takže ano, položka 6121, účet 042. 

Město připravuje prodej pozemků cca 65 ha. Tyto pozemky doposud nevyužívalo k žádné ekonomické činnosti. Jedná se o veřejnou zeleň a na menší části i účelové komunikace. Účel prodeje: vybudování golfového hřiště. Územní plán předpokládá využíti pro rekreační louky, golfové hřiště, rybníky. Část pozemků je dotčena ochranným koridorem připravované stavby rychlostní komunikace R52. Nebyl učiněn zatím žádný správní úkon. Máme na tyto pozemky pohlížet jako stavební a při prodeji zatížit DPH nebo lze uplatnit osvobození dle §56. Zvažovali jsme také možnost, že se nejedná o ekonomickou činnost a tj. zde DPH nebudeme vůbec řešit.

Já nevím, co k tomuto mám říct. Asi se budu opakovat - když půjdu striktně podle zákona, tak není správní úkon ohledně umístění této stavby - tedy vycházelo by mi to na režim osvobodit. Podle GFŘ se má vycházet z územního plánu - přitom asi využití, které uvádíte, nelze považovat, že je určeno k zástavbě - takže by mi to přišlo, že má být osvobozeno i podle tohoto kritéria. Jenže jak řeknu, že je to k výstavbě golfového hřiště, už vidím, jak finanční správa v tom bude vidět stavební pozemek (to je ještě diskutabilní, zda stavba golového hřiště nemá být vlastně hodnocena jako stavba, ke které se nepřihlíží - ona to je vlastně taková "stavba x nestavba").

Tedy za mne (ale skutečně je to bez záruky) by to spíše vypadalo na osvobození od daně, jak by hodnotila finanční správa - nevím. Pokud by kupující byl plátcem DPH s  nárokem na odpočet, tak bych neváhal ani chvíli a dohodl se na aplikaci §56 odst. 5 - tedy prodej v režimu PDP.

Varianta, že není ekonomickou činností - já to nedoporučuji - myslím si, že trend je jiný (třeba i viz judikát Janovice nad Úhlavou).ZN

Prosím o radu při sestavení aktualizace střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2018-2020. Připravujeme investiční akci Intenzifikace ČOV. Akce bude dotačně podpořena MŽP Operační program Životního prostředí, akce je zaregistrována a čekáme na Rozhodnutí, ale k tomu musíme nejprve předložit schválenou a podepsanou smlouvu s dodavatelem. Jedná se o velkou částku a smlouva by měla být před jejím podpisem rozpočtově kryta, s rokem 2017 si poradíme, máme přebytek hospodaření minulých let, tedy zapojím pol. 8115, máme schválenou a podepsanou smlouvu o úvěru, pol. 8123 a můžeme čerpat kontokorent, pol. 8905. Ale vyvstává problém se zapojením výdajů prostřednictvím výhledu rozpočtu do roku 2018, kdy má být stavba dokončena a dle platebního kalendáře stavby také uhrazena a kde by většinu nákladů měla pokrýt dotace EX post. Jelikož však nemáme Rozhodnutí, nemohu tuto dotaci ještě rozpočtovat ani v příjmech, ani ve výdajích označením výdajů NZUZ, jak tedy rozpočtově krýt výdaje, když zapojení vlastních příjmů nebude stačit? Stačí do výhledu zapojit předpokládanou výši vlastních zdrojů s tím, že do komentáře uvedeme, že ostatní investiční náklady budou kryty dotací – ve smlouvě s dodavatelem je totiž uvedena podmínka, že k předání staveniště a zahájení prací dojde po zaslání kladného Rozhodnutí o poskytnutí dotace a pokud nebude toto rozhodnutí kladné, pak se smlouva ruší v celém rozsahu bez náhrady škody obou smluvních stran. Ještě bych se zeptala, jestli mohou být do rozpočtového výhledu zapojeny plánované úvěry (budeme navyšovat kontokorentní úvěr, ale ještě není schváleno v zastupitelstvu, tak nevím, jestli mohu zapojit)?

Vezmeme to prosím odzadu, tedy jestli mohou být ve výhledu zapojeny plánované úvěry, které ještě nebyly schváleny zastupitelstvem - já myslím, že tyto úvěry být ve výhledu mohou nebo spíše musí, pokud se plánují. Výhled stejně jako rozpočet není nic jiného než plán (měl by být samozřejmě reálný). V zákoně je uvedeno, že se sestavuje na základě smluvních vztahů a přijatých závazků, ale to nemůže znamenat, že do výhledu patří jen údaje z uzavřených smluv nebo přijatých závazků. V okamžiku, kdy uzavíráme smlouvu, tak už bychom měli mít ověřeno, že budoucí výdaj je rozpočtově krytý. A u výdajů, které se plánují na další roky, máme jako podklad pro ověření rozpočtového krytí pouze výhled. Kdybychom nejprve uzavřeli smlouvu a teprve pak aktualizovali výhled, tak bychom také při sestavování nového výhledu mohli zjistit, že v budoucnu nebudeme mít dostatek zdrojů na úhradu výdajů či splátek úvěru (ale smlouva by už byla uzavřena). Jinými slovy - požadavek zákona je podle mého takový, že pokud máme smlouvu či dlouhodobé závazky, ty by měly být ve výhledu vždy - resp. výhled se zpracovává na jejich základě. Zároveň by však ve výhledu měly být i další plánované akce, které ještě sice nejsou schválené, ale tím, že dojde k jejich zařazení do výhledu (a dnes už i přes nejasnosti víme, že výhled schvaluje zastupitelstvo), tak se v podstatě z hlediska výhledu v budoucnu plánují. Pokud z realizace sejde, výhled se aktualizuje a akce se z něj odstraní. Je to obdobné jako s rozpočtem.

V dotazu se uvádí, že akce má být uhrazena v roce 2018. Pokud se tedy neplánují žádné peněžní toky na letošní rok, tak akci do letošního roku vůbec nedáváme a rozpočet roku 2017 neupravujeme - opět platí, že rozpočet je plán na jeden rok a pokud do konce roku neplánujeme žádné peněžní toky (příjmy, výdaje, úvěry), tak rozpočet neměníme, akce v něm na rok 2017 tedy vůbec nebude (v souladu se skutečností). Pak je tedy třeba jen upravit výhled a dát plánované peněžní toky až do rozpočtu na rok 2018 (rozpočet vychází z výhledu).

Do výhledu tedy naplánujeme příjem dotace (bez ohledu na to, že nemáme dosud rozhodnutí o poskytnutí dotace), příjem úvěru, splátky úvěru a výdaj na samotnou akci. Předběžná kontrola před uzavřením smlouvy na plánovaný výdaj v dalším roce se provede právě na výhled (na rozpočet běžného roku to není možné, protože v roce 2017 se financování akce neplánuje, a proto v rozpočtu není).

Obec bude směňovat pozemky bez doplatku. Je možné a správné nechat zhotovit znalecký posudek jen na pozemek, který má obec v majetku, který bude směňovat. Pozemky určené k prodeji musíme dle směrnice přeceňovat RH. Nebo musí být zhotoveny znalecké posudky na oba pozemky?

Jsou dvě možnosti - buď jsou ceny pozemků ve smlouvě uvedeny (můžou vycházet i ze ZP), pak je oceňujeme pořizovací cenou nebo nejsou, pak RPC. Každopádně váš výnos ze směny (311/647) je hodnota nabývaných pozemků, je tedy potřeba buď mít jejich cenu určenou (např. na základě informace od vlastníka) ve smlouvě, pokud ve smlouvě stanovená nebude (nebo nebude ze smlouvy odvoditelná - např. konstatováním, že je stejná jako hodnota vašeho pozemku, která ve smlouvě uvedená bude), je potřeba zjistit RPC nabývaného pozemku - buď ZP nebo výpočtem podle oceňovací vyhlášky. Váš pozemek naopak při směně vyřazujete (554/031) v jeho účetní hodnotě, ZP na něj tedy nutně zpracovaný mít nemusíte, je to jen vhodné kvůli uvedení cen do smlouvy, záleží ale na dohodě s druhou stranou. Možností je tedy více, můžete si určitě nechat i klidně zpracovat ZP na svůj pozemek a ve smlouvě konstatovat, že cena nabývaného je shodná, ale to záleží na konkétních okolnostech a je to spíše právní záležitost.  

Pokud jde o RH, doporučujeme mít stanovenou ve směrnici významnost, je zbytečně pracné a nevypovídající účtovat o RH v případě nevýznamných rozdílů.

Obec nakoupila popelnice a následně je bude bezplatně postupně rozdávat občanům. Je to z důvodu přechodu k jiné svozové firmě, ale až v roce 2018. Prosím o účtování včetně rozpočtové skladby.

Pokud je pořizujete rovnou za účelem darování, tak je potřeba postup řádně schválit radou (dary popelnic občanům) a pak lze zaúčtovat rovnou 543 MD a pořízení s položkou 5194 (bod 5.1.13, CUS 707). Evidovat nakoupené popelnice před rozdáním občanům lze i přes účet 112, při pořizování včetně VPN přes kalkulační účet 111 (111/321 a 112/111) a účet 543 použít až při předání občanovi (543/112).

Zastupitelé schválili 27.4.2017 nový ÚP, vyvěšen byl 1.5.2017 a nabytí účinnosti 15.5.2017. Na poslední část, kterou dodavatel dosud nesdělil cca 90.000,--, kterou máme i ve schváleném rozpočtu nemám fa, dosud zaúčtováno na 041 částka 140.600,--. Prosím o účtování a datum vyřazení starého ÚP( máme 019/ 171.650,--079 121.961,- ale k 31.12.2016 /odpisy roční- mám dopočítat?/ a zařazení nového vč. dohady a potom, jak vyúčtuji přesnou částku.

Očekávanou částku k ÚP zaúčtujte 041 MD/ 389 D. Takže můžete zařadit nový ÚP zápisem 019 MD/ 041 D a ta 041 již bude obsahovat i očekávanou fa. 

Až přijde fa, tak zaúčtujete 389 MD / 321 D a pokud vznikne rozdíl, tak již jen 551 MD nebo D - podle toho, kde rozdíl strany vyrovná. Postup přes 551 stanoví ČÚS 710 v bodě  4.6.

Starý ÚP vyřadíte zápisem 551 MD/ 079 D  ve výši zůstatkové ceny, jakoby byste měla dopočítat odpisy poměrem za období 2017 a odepsat ještě i měsíc, kdy se vyřazuje - ale v tomto případě je to jedno, nejde o jiný účet při vyřazení, takže můžete i ZC z prosince 2016 zaúčtovat stejně.

Vysvětlím - kdyby se ÚP prodával nebo daroval (což samozřejmě není běžné) , tak se liší zápis odpisů - ten je 551/079 a způsob prodeje např. 552/079 nebo 543/079. V případě vašem, tj. v případě likvidace, je zápis pro odpis 551/079 shodný se zápisem pro likvidaci 551/079, takže není potřeba odpisy za rok 2017 proúčtovávat. 

 Pak se starý ÚP vyřadí zápisem  079/019 ve výši vstupní ceny. Pozor - jen u staveb vstupuje zůstatková cena do hodnoty stavby, u věcí ani u  DNM se majetek nepotřebný, u nehmotného i např. morálně zastaralý, vyřadí. 

Obdrželi jsme dobropis již v minulosti /rok 2013/ za reklamované zboží, ale pravděpodobně úhradu neobdržíme, neboť již běží soudní řízení a celá kauza bude pravděpodobně na delší dobu. Jak prosím odúčtovat 321, kterou stále inventujeme a nadřízený orgán mi toto vytkl, že dodavatelský účet nemá mít ke konci roku záporný zůstatek. Navíc bychom potřebovali předmětnou fakturu založit a tzv. "zabalíkovat". Provedu ještě zavedení pohledávky do podrozvahy 905/909 a v tuto chvíli mě napadlo, že by měly běžet i opravné položky ...

Dobropis jste měli převést na pohledávku , např. 311 a začít tvořit OP. Pokud vyřadíte do podrozvahy, tak zápisem např. 557 MD/ 321 D a 905/999 , pak již OP tvořit nebudete. Mělo by se jednat o dočasnou nedobytnost. Otázkou je, že úplně správně by bylo zjistit výši OP za rok 2014-2016, což je skoro 100% dobropisu a OP dotvořit zápisem 556/19x - to by bylo docela zbytečné, protože proti tomu bude 557 při vyřazení, ale v případě, že by se jednalo o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo vašich 0,3% aktiv netto (rozhoduje nižší hodnota), tak by tato oprava byla přes 408 (chyby ve VH minulých let) a to již by se oprava přes 408 udělat měla - s popisem do přílohy závěrky, co 408 obsahuje. Při převodu na podrozvahu by se odúčtovalo 19x/556. Pozor ta volba 19x - může být 194, protože asi správně mělo být na 311 již od ledna 2014.