Dotazy

Prvně jsme se pustili do přeshraniční spolupráce a to s polským partnerem. První projekt je koncipován tak, že veškeré výdaje i příjem dotace jde za námi - obcí v ČR. Předmětem projektu je vzájemné setkávání se úředníků a předávání dobré praxe. Výdaje projektu budou občerstvení, doprava a příprava a tisk map měst a 1x ubytování v ČR a 1x ubytování v Polsku. Jako obec jsme plátci DPH, na vstupu ale uplatňovat nic nebudeme. A právě DPH mne tady tak nějak "straší" (to ostatní zatím možná jen nedomýšlím a bude mne strašit později - účtování, kurzové rozdíly apod. ) K dotazu: Pokud objednám autobus v ČR na cestu do Polska a zpět a na občerstvení, restaurační služby a ubytování v ČR - bych řekla, že se nic zvláštního snad dít nebude. Pokud ale budeme mít fakturu z Polska na dopravu polských úředníků k nám a zpět do PL nebo na občerstvení či ubytování právě v Polsku, bude se uplatňovat režim reverse charge? Máme rozpočet projektu "snížit" o 21% na dopravu a 15% na stravu a ubytování a budeme odvádět DPH u nás v Čechách? Nebo si máme nechat vystavit faktury normálně i se sazbami DPH v Polsku s tím, že DPH odvedou místní dodavatelé v PL?

Já jsem z těchto dotazů také vždy vystrašen - vždy, když se do toho začnou míchat služby, kde by člověk potřeboval znát i ty zahraniční zákony.

- autobus z ČR do Polska - my máme u mezinárodní osobní přepravy osvobození od DPH, ale platí jen pro tuzemský úsek přepravy (místo plnění je v ČR). Potom máme také zahraniční úsek přepravy - tam je místo plnění v Polsku a snad by mělo platit, že si otázku zdanění řeší doprace, nikoliv vaše obec

- občerstvení, restaurační služby, ubytování v ČR - tam je normální režim - místo plnění v ČR, vyfakturují s DPH, vy neodčítáte

- faktura z Polska za dopravu - tady to začíná být zajímavé - zase by se mělo jít na úseky - tuzemský úsek osvobozen od DPH (tedy nebudu to podle mne ani prodaňovat) a polský úsek by si měli řešit oni - ale samozřejmě taktéž nebudu prodaňovat v ČR - je to záležitost polského dopravce, aby si to vyřešil

- občerstvení a ubytování v Polsku - místo plnění je v Polsku - tedy Polák by to měl vyúčtovat již včetně polské daně a tím to končí (já již v ČR nebudu nic prodaňovat ...).

Tak snad je to takto vysvětleno - případně můžeme dále korespondovat e-mailem ZN

Obec bude pořizovat na starý vodovodní řád nové nadzemní hydranty 1 ks v hodnotě 34.000 Kč. Celkem budou hydranty 3 a k nim bude ještě za cca 10.000 Kč projektová dokumentace na umístění hydrantů. Mám každý hydrant zaúčtovat zvlášť na účet 028 a ke každému připočítat část projektové dokumentace. Nebo by to mělo být na účtu 022? A ještě prosím o radu týkající se územního plánu. Obec bude vyřizovat na základě žádosti asi 6 občanů změnu ÚP. Jedná se o rozšíření lokality v hodnotě 82.000 Kč, tak předpokládám, že by to mělo být TZ. Občané si budou tuto změnu hradit v plné výši na základě smlouvy. Prosím o kontrolu účtování: předpis příjmu peněz 377/649,příjem peněž od občanů MD231 3635 3121/377. Děkuji.

Hydranty bych zařadila jednotlivě na účet 028 (vyjde to i s rozpočítáním PD do 40 tis. Kč), budou lépe identifikovatelné.

Změna ÚP týkající se rozšíření lokality je TZ, musíte ho tedy přiřadit na kartu stávajícího územního plánu - pořízení změny budete účtovat na účet 041, odpa 3635 pol. 6119, zařazení 019/041. Příspěvek od občanů pak účtujeme v režimu investiční dotace. RS máte dobře, ale místo účtu 649 (jen poznámka - u neivestičního příspěvku na změnu ÚP by se volil účet 672) volíme 403 a postupuje se jako u investiční dotace -  k datu zařazení TZ příspěvek zapíšeme na kartu majetku a od následujícího měsíce začneme s odpisy rozpouštět. Pohledávkový účet je pak podle obsahové náplně účtů správně 344, předpis je tedy správně 344/403. Pokud občané poskytnou peníze před zpracováním změny ÚP, účtují se jako záloha (374,472) a až z k datu pořízení změny ÚP se předepíše 344/403 a zúčtování zálohy 374 nebo 472/344.

Obec v areálu národopisného stadionu na jevišti, nechala z každé přístupové strany zhotovit okrasné lískoví oplocení(zabudované v zemi,životnost 15let) za cenu 18775 x 2 = 37.550,-Kč .Mohu účtovat jako stavbu?: 042MD/321D 321MD/231 3392 6121D 021MD/042D

Pokud je to něco takového - http://www.naplot.cz/, tak bych to také vyhodnotila jako stavbu. Jak píšete, oplocení bude pevně zabudované v zemi, i když v něm budou živé rostlinné prvky, tak to není volně rostoucí rostlina, ale, jak uvádí výrobce - "živá stavba". Nevím, jaké konkrétní řešení jste zvolili, zda opravdu "živou stavbu" nebo jen klasický proutěný plot, tak nebo tak ale souhlasím s vaším vyhodnocením.  Asi nebudete mít záměr ho přemisťovat a navíc tím, že je zabudovaný, to nebude ani bez demontáže možné. Jelikož výrobce odhaduje životnost na 15 let, máte to i jednoduché s určením doby odpisování.

Zastupitelstvo obce dalo paní starostce pravomoc provádět rozpočtové opatření s tím, že na nejbližším zasedání zastupitelstva bude předloženo ke schválení ZO. Paní starostka neschvaluje, pouze provádí, schvaluje zastupitelstvo. Musíme rozpočtové opatření zveřejnit do 30 dnů od provedení nebo až od schválení? V zákoně se všude píše jen o schválení.

Rozpočtové opatření se má opravdu zveřejnit do 30 dnů od jeho schválení. V případě převodu kompetencí k provádění RO je vhodné si vnitřně nastavit, k jakému datu je RO schváleno. Doporučovala bych pro jistotu zveřejňovat do 30 dnů od provedení RO starostkou. Na druhou stranu záleží, jak máte celý proces provádění RO ošetřen, zda např. zastupitelstvo může starostkou provedené RO neschválit, toto je důležité mít opravdu dobře vnitřně nastaveno a popsáno. Z hlediska znění zákona se musí zveřejnit od schválení - nejsme moc schopni vyhodnotit pojem "pravomoc provádět" - asi bude nejlepší, když si vy na obci nadefinujete, co je vlastně platné a schváleno RO - zda od starostky nebo až po schválení ZO. 

Obec zřizuje na obecním pozemku, kde se každoročně koná pouť nové odběrné místo. Platili jsme poplatek ČEZu 16000,-Kč za zřízení, to jsem účtovala 549/321 3639 5909 . Nyní přišla faktura na elektropráce 37068 Kč. Můžete mi poradit jak účtovat?

Účtování úhrady za zřízení odběrného místa máte dobře, nezřizujete žádnou stavbu, proto patří do nákladů. Související elektropráce patří také do nákladů - účet 518, pol. 5169, odpa lze 3639.

Město uzavřelo kupní smlouvu na prodej pozemku v září 2016. Bylo zaúčtováno 311 MD/647 D. Kupující měli uhradit kupní cenu ve výši 530 000 Kč z úvěru do 10.12.2016. Protože dosud kupní cena nebyla uhrazena dohodlo se město s kupujícími v květnu 2017 na odstoupení od kupní smlouvy. Teď nevím, jak o tom účtovat a prosím o radu.

Předpis 311/647 se účtuje až ke dni podání návrhu na vklad do k.n. - to je podle ČÚS okamžik uskutečnění účetního případu u převodu nemovitého majetku. Do té doby jste neměli kupní cenu předepisovat do výnosů, zvlášť, když vklad nebyl uskutečněn do konce roku. Jedná se tedy o opravu výnosů minulých let a protože je to částka významná, zrušíte letos chybně provedený předpis v loňském roce zápisem 408/311.

Obec koupila hasičům novou hasičskou stříkačku v hodnotě 150tis. Potřebuji poradit jak správně zaúčtovat.

Pokud jsou hasiči vaší organizační složkou, tak je stříkačka vaším majetkem, její pořízení zaúčtujete na účet  042, odpa 5512 pol. 6122, zařazení 022/042. Pokud jste koupili stříkačku pro hasiče, kteří jsou např. spolkem (ne VÚJ) nezávislým na obci, můžete její pořízení v souladu s § 20 odst. 3 písm. h) rovnou účtovat na účet 543, pol. 5194. Spíše ale bude platit první varianta - nákup přímo pro DJHS pod obcí. Pokud jste jí nakoupili za účelem předání hasičům, kteří jsou organizační složkou státu (VÚJ), pak jí musíte zařadit do majetku a teprve potom zápisem jim jí zápisem 401/022 předat (případně i s oprávkami, pokud byste jim jí nepředali hned  a chvíli jí odpisovali).

Vybíráme vstupné na místním koupališti, ze kterého odvádíme DPH 21%. Od letošního roku budeme mít pro návštěvníky tzv.čipové karty, které si budou moci dobíjet podle vstupů. Na tuto čipovou kartu budeme vybírat kauci 50,- Kč, která bude vracena na požádání lidí v průběhu a na konci sezóny. Jak tuto kauci zaúčtovat při přijetí i vrácení a prosím o informaci, zda tato přijatá kauce bude předmětem DPH ? A jak naložit s touto kaucí, když si ji někteří návštěvníci nevyzvednou (ztratí kartu, zapomenou si vyzvednout ....) ? Jen podotýkám, že stále vedeme provoz koupaliště i bufetu v hlavní činnosti, loni to bylo náročnější, ale snad jsme to zvládli a snad to tak lze i dále (loňský dotaz).

Zkusím začít od konce - nemám problém s  tím, že je to v hlavní činnosti - je to plně v kompetenci rozhodnutí obce (myslím, že to dává plnou logiku).

Nyní povaha kauce z hlediska DPH - aby se muselo odvádět DPH (tedy aby to bylo považováno za zdanitelné plnění na přijatou platbu), musí tady být jednoznačný vztah k nějakému zdanitelnému plnění (v tomto směru nyní vychází i novela zákona o DPH. ...) - Vy ale vybíráte kauci, která se nevztahuje k budoucím zdaňovaným plněním - je to částka kryjící případnou náhradu škody v případě, že se karta nevrátí (nebo dojde k poškození ..) - tedy něco, co není předmětem daně. Z tohoto důvodu rozhodně nebude kauce nějak dani podléhat - budete jen účtovat MD 231/Dal 378 (příjem) a zase by se při případné vratce mělo účtovat MD 378/Dal 231 ...

Samozřejmě budou nastávat situace, kdy to návštěvníci nevrátí - potřebujeme to mít nastaveno tak, že v pravidlech bude, že mají vrátit nejpozději do..... a pokud nevrátí, tak kauce propadá - v ten moment budete účtovat MD 378/Dal 649 ...

Poslední věcí je ještě sazba DPH - to vstupné - dáváte s DPH, neboť jste vyhodnotili, že převažuje rekreace - potom by to ale mělo být v CZ-CPA 93.29.11. - tedy 15% DPH.

Prosím o radu jak správně zaúčtovat případ, kdy se naše obec - neplátce DPH stala identifikovanou osobou k DPH. Přijali jsme službu ze Slovenska od neplátce DPH, slovenská dechová kapela vystoupila na kulturní akci v naší obci na Moravě (místo plnění tuzemsko). Podali jsme přihlášku k registraci na FÚ jako identifikovaná osoba, podali jsme daňové přiznání za duben 2017 (DUZP služby bylo 23.4.) a zaplatili FÚ daň. Celý tento případ potřebuji zaúčtovat a proto se na Vás obracím. Dle různých zjišťění (především z Vašeho bezvadného webu) bych zaúčtovala takto: Faktura přijatá ze Slovenska na 700 EUR přepočteno kurzem ČNB k datu uskutečnění zdanit. plnění na 18.000,- Kč (pro jednoduchost uvádím zaokrouhlení) MD 518/Dal 321, na doklad doplním DPH ve výši 2.700,-Kč (snížená sazba) MD 518/ Dal 343 (v daňovém přiznání řádek 13), úhrada faktury dodavateli MD 321/ Dal 231 odpa 3399 pol. 5169. Zaplacení daně FÚ z bankovního účtu MD 343/ Dal 231 odpa 3399 pol. 5169 (odvod na stejnou položku jako základní výdaj). Kurzový rozdíl zaúčtuji viz. Vaše odpověď na dotaz ze dne 4.1.2017. Můžete mi prosím sdělit, zda je to tak správně, nebo musím účtovat jinak. Velmi děkuji za odpověď a přeji pěkný den a víkend.

Všechno dle mého názoru účetně v pořádku včetně zahrnutí do přiznání k DPH. Z hlediska sazby DPH - založili jste to na tom, že je to v sazbě DPH ve výši 15% - tedy jako služba výkonných umělců (tedy třeba v pozici, že fakturuje fyzická osoba - člen kapely, která to zastřešuje) - pokud to je takto, tak je to v pořádku ..

Potřebuji poradit, zda se jedná o opravu či spíše TZ. Obec vlastní bytový dům, kde v současné době probíhá rekonstrukce? kotelny. Došlo k tomu, že starý kotel na dřevo se vyměňuje za nový na uhlí, byla předělána elektroinstalace, místnost kde je kotel byla nové vymalována. Dále se budou nově na kotelnu připojovat další dva byty, tzn. bude se muset dělat rozvod topení, radiátory atd…. Nově se lidem do bytů budou časem montovat měřáky na teplo. V současné době je teplo dodáváno pouze do novějších bytů (půdní vestavba v roce 2001) a i tam se budou dávat měřáky na dodané teplo. Obyvatelé těchto bytů sice platí za teplo, ale paušální částkou dle velikosti bytu, až budou namontovány měřáky, tak budou platit za spotřebované teplo. Původní kotel na dřevo by prý také „utáhl“ vytápění všech bytů v domě. Prosím tedy o názor, zda je to spíš TZ či oprava a na jaký § (3634?) to nejlépe účtovat. Přikláněla bych se asi k TZ, ale nejsem takový odborník, abych to dovedla posoudit, Ještě jedna věc, obec dostala darem malý kousek lesa od fyzické osoby(samozřejmě cena není známa). Musíme ho nechat ocenit znalcem, nebo můžeme ocenit sami podle ceny lesů, které již vlastníme. Do skladových prostor se bude montovat nové bezpečnostní zařízení, cca za 70.000,- Kč, je možné to zařadit na pol 6122 a § 3613.

1. Ke kotelně: Ve vašem případě bych to celé vyhodnotila jako TZ. Jednak je změna z dřeva na uhlí, navíc budete prodlužovat i rozvody. Související opravy (např. výmalba) je pak správné považovat za výdaj související s TZ, účtuje se pak tedy také na účet 042, pol. 6121. Argumentů pro TZ je zde dost -  změna parametrů, asi i zeefektivnění vytápění... I když uvádíte, že by původní kotel na vytápění i nadále stačil, tak hlavní záměr u vás je prodloužení vytápění do všech bytů, které s sebou nese i další související výdaje, proto doporučuji celé vyhodnotit jako TZ. Navíc je změna topného média - což je také častý argument pro TZ.  Nové měřiče jsou také TZ (pokud je budete instalovat po zařazení investice do majetku, pak podle hodnoty může být i podlimitní), výměna stávajících je pak oprava. Pokud jde o paragraf, jelikož je to TZ bytového domu, pak je nejsprávnější odpa 3612. Paragraf 3634 volíme v případech, kdy kotelna zásobuje teplem víceúčelové objekty, popř. více objektů s různými účely, pak je to z hlediska sledování výdajů přehlednější.

2. Dar lesa - podle § 55 odst. 6 vyhlášky se pozemek oceňuje včetně lesního porostu, tzn. do majetku zařadíte lesní pozemek včetně porostu zápisem 031/401. Co se týče ocenění, zde se musí RPC, tzn. buď znaleckým posudkem nebo výpočtem podle oceňovací vyhlášky, což ale zrovna moc jednoduché u lesních porostů není. Šlo by ale cenu pozemku vypočíst z oceňovací vyhlášky a lesní porost ocenit cenou dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. - 57 Kč za m2, tyto ceny sečíst a určit tak celkovou hodnotu lesního pozemku s lesním porostem. Lze použít i cenu lesních pozemků, které již vlastníte, pokud se domníváte, že je máte oceněny RPC, což je aktulní cena, tzn.pokud byste k nim měli nějaké aktuální ZP apod. Moc však ocenění 57 Kč za metr nedoporučujeme, jeví se často jako dost nadhodnocené. 

3. Píšete nové bezpečnostní zařízení, navrhujete ho účtovat jako nový DHM, tzn. předpokládám, že tam před tím žádné nebylo. Pokud bychom využili pokyn GFŘ, bylo by zabezpečovací zařízení opravdu samostatným DM (vyjma rozvodů), ale jelikož máme podle tohoto pokynu přihlédnout vždy k funkci a účelu budovy, tak bych nové zabezpečovací  zařízení skladových prostor považovala spíše za TZ budovy s ohledem na fakt, že slouží ke skladování a je zde tedy zvýšená potřeba objekt zabezpečit proti krádeži. Ale jsou možné oba postupy, zde rozhoduje více záměr účetní jednotky. 

Dobrý den, v roce 2015 naše město zkolaudovalo kanalizaci. Nyní se uzavírají smlouvy o věcných břemenech s jednotlivými vlastníky dotčených pozemků. A teď nevím, jak to mám zavést do majetku. 1) Co parcela to 1 inventární číslo, tj. 1 břemeno, i když má více vlastníků? To by mi přišlo srozumitelné. 2) Dále máme vlastníka, který má (nebo spoluvlastní) několik dotčených parcel v různých částech města, vše v jedné smlouvě o VB. To přece nemohu považovat za 1 břemeno. 3) Lze považovat za 1 břemeno, tedy 1 IČ, když má 1 vlastník několik parcel vedle sebe, kudy kanalizace prochází? Prosím o vysvětlení, co je v uvedených případech posuzováno jako 1 břemeno.

VB bychom měli spíše na jednu parcelu. Obec zde bude oprávněná, pokud budete vázat na smlouvy, tak se pak bude těžko dohledávat a inventovat. Jiná věc by byla, kdybyste měla VB již zařazeno jako součást stavby, tam by nevadila souhrnná cena, to se neinventuje, ale tím, že zřizujete VB až po zařazení, tak budou vedena na účtu 028, dle ceny i na účtu 029, a tam si myslím, že se bude lépe inventovat dle čísel parcel, ne dle smluv. Ale není to úplně povinné - musíte si rozmyslet pracovní postup. Evidence VB dle povinných osob možná také není nesmysl, jen uvádím, co se tradičně dělá. Ale nedoporučila bych kombinovat evidenci dle parcel s evidencí dle povinných osob, zvolit jedno nebo druhé, to si myslím, že by bylo dost rizikové z hlediska chybovosti a případných duplicit - viz Vámi popsané v dotazu za 1) v porovnání s body 2)a 3).

Naše obec má ve výpůjčce od DSO kontejnery na plasty.Tyto svazek pořídil z dotace, po uplynutí doby udržitelnosti budou převedeny do majetku obce. 2 kontejnery nám někdo zapálil, takže musíme koupit nové, abychom mohli případné kontrole vykázat všechny zapůjčené kontejnery. Nejsem si jistá, jak mám úhradu nových účtovat, napadá mě položka 5192 nebo 5909 a proti jakému nákladu? Předem moc děkuji za odpověď.

Záleží, jak máte tuto situaci ve smlouvě o výpůjčce s DSO ošetřenou, ale jelikož byly původní kontejnery úplně zničeny a musí se pořídit nové, tak byste to neměla účtovat jako náhradu škody DSO. O náhradě byste účtovala v případě, že byste jim opravdu hradili nějaké peníze za způsobenou škodu s tím, že by je použili na opravu kontejnerů nebo pořízení kontejnerů nových. Pokud ale budete nové kontejnery pořizovat vy, tak byste je měla zaúčtovat podle výše ocenění buď na účet 028 (558, pol. 5137) nebo na účet 022 (přes účet 042, pol. 6122) a následně je DSO předat, jen rozvahově, buď 088/028 a nebo 401/022 (hned v měsíci pořízení, nezačít je ani odpisovat - v případě účtu 022).

Město poskytuje příspěvek organizaci (s.r.o.), která spravuje bytové hospodářství a sportoviště pro město. Příspěvek poskytuje město jako neinv. transfer - pol. 5213. Příspěvek - transfer podléhá finančnímu vypořádání. S.r.o. nám (městu) po předložení vyúčtování vrací přeplatek, který město zaúčtuje na MD pol. 2229/ D účet 649.V letošním roce došlo k situaci, kdy byly s.r.o. doúčtovány služby (energie - chybné připojení) za předchozí roky (2013, 2014, 2015). Přeplatky z vyúčtování byly s.r.o. v minulých letech vráceny na účet města. Město chce v letošním roce doplatit s.r.o. rozdíl za doúčtované služby - energie za výše uvedená období. V předchozích letech město navýšilo o přeplatky výnosy (což bylo správně). Jak město zaúčtuje doplatek s.r.o. za doúčtované služby (za předcházející roky) - použít účet 408 nebo jako transfer D pol. 5213/ MD účet 572?

Pokud s.r.o. poskytujete transfer s vypořádáním, tak jim poskytujete dotaci podle zákona č.250/2000 Sb a musíte o poskytnutí peněz tedy účtovat jako o dotaci. Jelikož dotace podléhá finančnímu vypořádání, tak byste její poskytnutí měli účtovat jako zálohu na účet 373, popřípadě, pokud je sjednána doba vypořádání za více než jeden rok od poskytnutí zálohy, účet 471. Pokud vypořádání proběhne v roce poskytnutí, pak se o něm účtuje 572/345 a 345/373, oba zápisy ve výši čerpání dotace, případný přeplatek se přijímá ve stejném roce z hlediska RS kompenzačně, tzn. 231 D minus pol. 5213/373 D. Pokud vypořádání proběhne v následujícím roce, dělá se po odsouhlasení částky se s.r.o. k 31.12. dohadná položka ve výši čerpání dotace v daném roce 572/389 a následující rok k vypořádání se účtuje 389 MD (a pokud by i přes odsouhlasení  vznikl nevýznamný přeplatek, tak -572 MD - jako oprava nákladů minulých let)/ 345 D a zúčtování zálohy 345/373, přijetí případného přeplatku v následujícím roce již nelze kompenzačně, ale 231 pol. 2229/373.

Pokud jde o přeplatky z vyúčtování energií s.r.o., energie neúčtujete přeprodejem, pak je máte správně v minulých letech ve výnosech. Jestli jsem to dobře pochopila, tak se zjistilo, že spotřeba energií s.r.o. byla vyšší než vyúčtovaná. Došlo k tomu pravděpodobně špatným rozúčtováním spotřeby - uvádíte "chybné připojení", pak byste doplatek od s.r.o. letos zaúčtovala jako opravu výnosů minulých let (měly být vyšší), podle významnosti částky buď na účet 602 nebo 408. Nevím, jak do toho na druhé straně vstoupí vaše náklady, ale předpokládám, že v nákladech minulých let máte spotřebu dobře a jen jste špatně vyúčtovali s.r.o., tzn. opravujeme jen výnosy z vyúčtování s.r.o., nikoliv náklady na spotřebu.

Chce-li město tento doplatek energií s.r.o. nahradit, musí poskytnout buď peněžní dar (bez vypořádání) 572/231 nebo dotaci s vypořádáním účtování viz výše.

Je samozřejmě možné to ošetřit tak, že vám s.r.o. nebude doplatek fakticky platit, ale z právního hlediska vám oni mají zaplatit, musíte tedy předepsat pohledávku, vy jim  můžete poskytnout dar nebo dotaci a pak byste mohli pohledávku se závazkem započíst bez převodu peněz - je ale důležité to mít správně schváleno (poskytnutí dotace nebo daru) i právně ošetřeno (smlouva o započtení).  

1) Obec bude prodávat pozemek fyzické osobě. Jedná se o pozemek mezi místní komunikací a mezi pozemkem vlastníka. Část pozemku je příjezdová cesta k pozemku, na kterém je umístěn objekt k bydlení. Daný pozemek není používán na základě nájemní smlouvy, není oplocen (že býval zhruba před třeba třiceti lety - je zcela mimo diskuzi :)). V územní plánu je pozemek určený k zástavbě (celý střed malé obce je určen k zástavbě vyjma rybníka a parku). Domnívám se, že se jedná o stavební pozemek podléhající zdanění. 2) A ještě jeden dotaz V obci probíhá zasíťování a výstavba komunikací pro rodinné domky. Pozemky budou prodávány jako stavební. Tím že občané musí platby navýšit o DPH, zastupitelstvo obce schválilo poskytnutí jednorázového finančního příspěvku od obce ve výši 50.000,- Kč (jakousi náhradu za platbu DPH) za podmínky vydání kolaudačního rozhodnutí na nový rodinný dům do 4 let od vydání stavebního povolení. Prosím o pomoc se zaúčtováním příspěvku.

V tomto případě si myslím, že to bude přesně ten typ, kdy podle prezentovaných názorů finanční správy by to byl spíše stavební pozemek (kvůli tomu vymezení v rámci územního plánu). Je samozřejmě problémem, že ten pozemek z hlediska logiky nemusí být k výstavbě vůbec vhodný (třeba svou lokací ...) - jsou subjekty, které v takovémto případě toto jako stavební pozemek nehodnotí .... Otázkou ještě pro mne je ta otázka příjezdové cesty - tady může vzniknout otázka, zda to vlastně není pozemek ve funkčním celku se stavbou (příjezdovou komunikací - teoreticky by se to potom mohlo testovat podle jejího stáří) - já samozřejmě nevím, jak ta přístupová cesta vypadá, navíc GFR tady nevymezilo hranice (jen na náš dotaz uvedli, že zpevněná plocha drobnou stavbou je ...) ZN

Druhý - zvolte účet 572, položku 6371. Ale nepíšete jaký bude postup, pokud budete dávat peníze zálohou - je tam podmínka transferu (tj. ta kolaudace), pak byste měli být v režimu dotace, tj. VP smlouva, případně i zveřejnění, pak by záloha šla na 471 - s tím, že na 572 by se dostala až při vypořádání, tj. až zkolaudují. Pokud budete dávat příspěvky , resp. dotace až po vypořádání (tj. po kolaudaci), tak již bez zálohy. Musí se tedy rozhodnout, zda dar nebo dotace - totiž u daru je podmínka, že nesledujete jeho osud - tj. nepožadujete vypořádání, a to se mi zde nezdá, když je podmínka kolaudace, tak by se spíše mělo jednat o dotaci. 

Obec dostane od Energoregionu na základě darovací smlouvy příspěvek na nákup drobné kom. techniky - 52.000 Kč + 25% bude účast obce. Fakturu za nákup kom. techniky zaúčtuji klasicky 558/321 v celé částce, úhradu § 3639 pol.5137 + zařadit 028/088. Ale nejsem si jistá příjmem dotace - účet 672, §, položka? A ještě jeden dotaz - obec vlastní hřbitov, dříve vybírala poplatky jen na základě jakési dávné vyhlášky. Nyní od r. 2015 máme na každé hrobové místo smlouvu. Všechny pohledávky na základě smlouvy jsem předepsala v roce 2015, s tím, že ale dosud nejsou všechny smlouvy podepsané a samozřejmě uhrazené. Auditorky mi doporučily se zeptat, zda to byl správný postup, předepsaní částek ze všech smluv do výnosů, ještě před jejich podpisem....s tím, že není podepsaná smlouva, vlastně není za nikým pohledávka, ale osobně si zase myslím, že hrob na hřbitově něčí je a měl by tudíž na 311 figurovat, i když není smlouva podepsaná. Pokud bych měla přepis upravit o neuhrazené smlouvy, nejsem si jistá, zda bych se ale letos nedostala účtem 602 do mínusu, není to sice žádná velká částka, ale naše obec moc výnosů za služby nemá... Děkuji

Ano, dotace - účet 672 a položky 2321 - příp. dle právní formy příjemce - Energoregion je nadace ČEZ, takže položka 2321 je dobře. 

Ohledně předpisů výnosů a pohledávek máte pravdu vy, je to účetní případ, došlo k plnění, smlouva je právní případ, dlužník zůstane, i když smlouvu nepodepíše. Prosím dejte u nových smluv pozor - cena za nájem hrobového místa je státem regulovaná, cena za služby k údržbě hřbitovů (voda, energie, úklidy, cestičky...) není regulovaná, ve smlouvách je však potřeba rozepsat.