Dotazy

V novém zákoně č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je v § 87 uvedeno: Správní orgán rozhodnutím schválí dohodu o narovnání, jestliže (mimo jiné) obviněný složí na účet správního orgánu částku určenou k veřejně prospěšným účelům. To znamená, že obviněný tuto částku musí složit na účet obce před uzavřením smlouvy o narovnání a obec si ji buď ponechá nebo může odeslat některému z příjemců uvedených v § 87 odst. 4. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový typ platby účinný od 01.07.2017 prosím o Váš názor, jak tento příjem rozpočtově zařadit a jak následně postupovat při případném odesílání jinému příjemci.

Z MF odpověď: 

V každém případě půjde u obce o příjem a výdaj, protože jde o podklad ke smlouvě. V příjmech bych použil položku 2324 a ve výdajích standardně peněžní dar nebo transfer podle povahy příjemce.

 Přeji hezký den.

 Ing. Rudolf Kotrba

 Vrchní ministerský rada

Telefon: +420 257 042 495

Ministerstvo financí ČR

odbor Financování územních rozpočtů a programové financování

oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků

Letenská 15, 118 10 Praha 1

Naše příspěvková organizace se zapojila jako partner do projektu Realizace lokálních sítí mateřských škol v gramotnostech. Budou pořizovat interaktivní tabuli za 99 tis. Kč. Bohužel tyto peníze jsou investiční, tedy vloží majetek jako DHM. Nyní dostali od Centra pro rozvoj a podporu regionů o.p.s. (který je příjemce evropské dotace) od hlavní koordinátorky projektu Mgr. Hany Opletalové informaci: "Po konzultaci s našim panem účetním bych Vás ráda upozornila na problematiku účetních a daňových odpisů. Jelikož se jedná o majetek, který je 100% kryt investiční dotací, majetek se účetně ani daňově neodpisuje. Majetek se proúčtuje přes účty skupiny 02 a 04 a následně jen eviduje na kartě." Nikdy jsem se nesetkala, aby se nyní majetek z dotace neodpisoval, a to ani u příspěvkové organizace. Můžete říci Váš názor na zaslané doporučení?

Ta odpověď není účetně dobře pro ÚSC a neziskové organizace (takto smí postupovat jen podnikatelé...). Takže i u PO u majetku z dotace je stejný režim jako u obce, odpisuje se ze vstupní ceny a proti odpisům se rozpouští dotace, tj. účet 403. Otázkou je tok financí, pokud škola sama majetek pořídí a peníze na něj dostane,nelze jinak než přes 403 postupovat. Pokud by dostala rovnou majetek od o.p.s., tak i když o.p.s. na něj měla dotaci, PO by musela odpisovat a nevést 403. 

V čem je odpověď pravdivá je v daňových odpisech - tím, že je to 100% financováno z dotace, tak ten majetek nemá daňovou vstupní hodnotu a tudíž daňově nemůže být odpisován.

1.Zastupitelstvo obce schválilo poskytnutí dotace pro místní organizaci TJ Sokol na přestavbu fotbalových kabin (nové sociální zařízení a výstavba nového patra budovy) ve výši 1,2 mi. Kč. Zpracovávám veřejnoprávní smlouvu, kde se nastavilo, že peníze se pošlou až po zajištění stav. povolení, ale akce se protáhne až do příštího roku. Jak mám vše zaúčtovat letos a jak příští rok. Ve smlouvě bude vyúčtování dotace příští rok ke konci roku. Proces VS je mi znám, ale vždy jsme příspěvky organizacím vyúčtovali v daném roce, kdy byly poskytnuty peníze. 2.Pak prosím o kontrolu, v naší obci bude zbourána stará budova autobusové čekárny - na jejím místě po zbourání nebude nic, protože jiná autobusová zastávka stojí několik let o pár metrů dál. Veškeré náklady na bourání jsem dávala na- účet 518 a par. 2221 pol.5169. Stavební úřad poslal rozhodnutí o zbourání stavby. Mohu k tomuto datu vyřadit stavbu z majetku obce. Stavba je již odepsaná takže vyřadím MD 081/ D 021. 3. Jako poslední spíš k zamyšlení. V naší směrnici týkající se majetku máme stanovený limit pro drobný dlouhodobý hmotný majetek 1000- 3000,- Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Mám povinnost zahradní hadici v hodnotě 1500,- Kč (nebo obyčejnou popelnici za 1000,- Kč) zařazovat do majetku, pokud tento majetek splňuje obě kritéria, ale vím, že je možné, že vydrží 10 let a nebo bude do 1 roku zničený. Já bych ji raději zařadila do spotřeby ale zatím vždy zařazuji do majetku a nevím, jestli je to dobře. Zbytečně se musí inventurovat a účtovat o něm.

1. Pokud jim nepošlete ani zálohu, tak letos zaúčtujete jen podrozvahu: 999/956 ve výši VP smlouvy, tj. u vás asi 1,2 mil. Kč. Zálohu 471, náklad 572 atd. zaúčtujete až další rok. 

Doplnění: v dotazu tučně moje poznámky 

Ještě vás poprosím, k té veřejnoprávní smlouvě – když VS schválíme v červnu a doloží během června stavební povolení a pošleme peníze ještě letošní rok během července a vyúčtování /vypořádání/ dotace bude až příští rok na podzim, nebude se jednat o dlouhodobou zálohu? Takže bych to asi udělala takto a prosím o kontrolu:

Letošní rok

V květnu po schválení VS -  MD 999/D 956   1,2 mil

Červenec – poskytnutí zálohy – MD 471/ D 231 par.3419 pol. 5222 a MD 956/D 999 ve výši 1,2 mil. místo 5222 bychom měli zvolit položku investiční transfer na pořízení DM - takže spíše 6322 a pak k datu poskytnutí zálohy se i vyřazuje z podrozvahy ve výši zálohy 956/999

A mohu rovnou do nákladů – MD572/D389 zase ve výši 1,2 mil.Zde zvažuji, zda by nemělo jít do nákladů až další rok, až se bude určitě stavět, ale obojí je asi možné, obzvlášť jestli bude ke konci roku 2017 rozestavěno.

Příští rok

K okamžiku vypořádání na podzim – MD 389/D345 a MD 345/ D 471 ve výši 1,2mil – předpokládáme na 100%, že tuto částku vyčerpají. 

2. Naprosto celý postup v pořádku. 

3. Zde by stačilo doplnit, který majetek považujete za majetek s dobou životnosti kratší než rok, lze jej i přímo vyjmenovat, já v knize Majetek (staré, z roku 2010) mám příklady, že do majetku nedáváme např. nářadí, předměty denní potřeby, nádobí - určitě ta hadice by spíše měla patřit do spotřeby, směrnici si můžete upravit, jak si praxe vyžaduje. 

Mám dotaz ohledně paragrafu 2299 - Ostatní záležitosti v dopravě, kde je uvedeno, že tento paragraf využívají obce s přenesenou působností k položkám 221X při výběru pokut odborem dopravy. Znamená to tedy, že na tento paragraf nelze zařadit příjmy z položky 2324 (konkrétně náhrady nákladů správního řízení - odbor dopravy)? Jaký případně paragraf byste doporučila k těmto příjmům (odbor dopravy)?

Není důvod, proč nezvolit stejný odpa (2299) i pro náhradu nákladů řízení, je však možné zvolit i odpa 6171, kde náklady, které se nahrazují, asi původně vznikají. 

Nabyli jsme ze závěti dědictví po zemřelé občance. Na základě usnesení o dědickém řízení máme za zemřelou uhradit některé pohledávky, a to nedoplatek elektřiny, pojistné soc. zabezpečení a také náklady na pohřeb, který vypravovala jiná obec, a odměnu notářce. Můžete mi poradit, jak to zaúčtovat a zařadit dle rozpočtové skladby? A kam zařadit peníze z přijatého dědictví?

Dle notářského zápisu zaúčtujte např. takto:  Příjem dědictví ve výši převodu zápisem 231 8901 MD (jako cizí peníze na ZBÚ) proti 378. Úhrady pohledávek převzatých v dědictví zaúčtujte 378 MD/ 231 8901 D, co zbyde, převeďte na příjmovou položku 2329  (8901 D) a odpa např. obecný 3639 (pohřebnictví bych zde nevolila), zde lze i odpa správní, tj. 6171.  Tím by se položka 8901 měla vynulovat. 

Prosím o radu se zaúčtováním této skutečnosti (podkladem jsou: zápis ze ZO, usnesení ZO a Smlouva o vzájemném započtení pohledávek. Zápis ze ZO: Obec schválila půjčku na pokrytí ztráty DP(obec je 100% vlastníkem). Původní záměr, kterým bylo pouze poskytnutí prostředků k pokrytí ztráty, byl auditorkami kraje rozporován. Prostředky tedy byly použity pouze jako půjčka společnosti na pokrytí ztráty. Následně byla tato věc konzultována s právníky a jako nejjednodušší postup proto, aby došlo ke skutečnému poskytnutí prostředků na pokrytí ztráty a ne pouze půjčce, je poskytnutí dobrovolného příspěvku, který se stane součástí vlastního kapitálu společnosti. Obec tedy v tento moment neposkytuje žádné další prostředky, ty již byly uhrazeny v loňském roce. Dojde pouze k započtení pohledávky z titulu půjčky a odsouhlaseného poskytnutí příplatku společnosti. Tím dojde k vypořádání půjčky a zároveň k navýšení vlastního kapitálu společnosti. Usnesení ZO: Zastupitelstvo obce souhlasí s podáním žádosti o poskytnutí dobrovolného příplatku nad rámec společenské smlouvy společnosti DP. Zaúčtovala jsem takto: zápočet bezúročné půjčky a dobrovolného příplatku 300 000,- Kč 231 pol.2412/319, 368/231 par. 2221 pol. 6202, 043/368 a dobrovolný příplatek 061/042. Při přezkoumání hospodaření nám audit napsal do zprávy: Upozorňujeme na došetření nedůvodného zaúčtování vkladu do DP ve výši 300 000,- Kč. Tento dobrovolný příplatek byl poskytnut na základě Smlouvy o vzájemném započtení pohledávek, kde obec na základě usnesení ZO poskytla dobrovolný příplatek ve výši 300 000,- Kč (§ 163 občanského zákona) na umoření pohledávky vzniklé Smlouvou o půjčce ve výši 300 000,- Kč.

Takže správně je takto: 043/368 předpis závazku ze schválení mimořádného příplatku (pokud byl řádně schválen - popsala jste usnesení, kde je schváleno, že mohou dát žádost), 368/316 (půjčka jako NFV na 316 nebo dlouhodobá na 462) - to je zaúčtování zápočtu a pak jen navýšení vkladu 061/043. Ten zápis z přezkumu pro mě není srozumitelný - příplatek k ZK se také účtuje na 061, otázka, zda to nedůvodné zaúčtování berou kvůli tomu řádnému neschválení? Je nějaké usnesení, kde se schvaluje příplatek k ZK a dále změna smlouvy o půjčce (tu také musí schválit ZO). Není moc dobře toto protočit přes RS, když již k převodu peněz nedošlo, stačilo by jen rozvahové zaúčtování. 

Obec zřídila pro své občany tzv. senior taxi, kdy občané platí jen symbolickou částku a zbytek hradí obec na základě vystavené faktury. Prosíme o radu, jak účtovat: účet 572 - transfer či 518 - jako službu a jakou zvolit RS: § ... ? a položka 5194 - věcné dary?

Nevíme, jak máte  nastaveno - mohlo by to být z hlediska DPH nastaveno v režimu "dotace k ceně" - proto možná je tam i ta fakturace, že z toho odvádíte DPH? - nevím ... (je to ale prvotně problém toho poskytovatele služby, ne Města). Já bych to asi udělal jako dotaci přes 572 (je to pro mne obdoba toho, že třeba podporuji provoz bazénu ...).ZN

Potom byste měli účtovat o dotaci, ale přes VP smlouvu, tj. se vším jako o dotaci s vypořádáním, odpa např. 4349 (4399 ), volila bych z této skupiny pro vykázání sociální péče o seniory, ale bylo by možné i např. 3900. Položka by se pak zvolila dle právní formy příjemce - tj. poskytovatele služeb. 

Dle obecně závazné vyhlášky města o místních poplatcích máme zavedený poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity. U poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je poplatníkem host a plátcem poplatku ubytovatel. V souvislosti s EET nechtějí ubytovatelé vystavovat hostům příjmové pokladní doklady na vlastní IČO, aby jim tržby za "rekreační poplatek" nevstupovali do EET, jelikož se jedná o tržby obce a chtějí po obci, aby jim poskytla orazítkované příjmové pokladní doklady, které budou předávat hostům a následně vybrané peníze předají obci. Prosíme o sdělení správného postupu při výběru místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity a o sdělení, zda jsme povinni vystavit zpětně ubytovatelům doklad o přijaté platbě popřípadě zaslat složenku na výši poplatků, kterou po nás někteří ubytovatelé požadují.

Plátce vybírá poplatky - takže do tržeb by to mělo jít ubytovatelům, jedná se o tržbu plátce, ne o tržbu obce, ubytovatelé mají proti tomu náklady - náklady z poplatků prokazují přiznáním k poplatku. Vybírat jménem města moc nejde, když je ve vyhlášce stanoveno, že jsou "plátci daně". Není jasné, proč by toto měli chtít, vyjde daňově nastejno, jestli mají v EET nebo ne, když je proti tržbě náklad z odvodu. Ohledně složenky - určitě nejste povinni dávat složenku, je to i docela drahé, plátcům pro účetnictví (daňovou evidenci) stačí přiznání poplatku, příp. s doložením úhrady. Doklad o přijaté platbě z vaší strany  - daňový určitě ne, ale příjmový pokladní doklad při úhradě v hotovosti jste  povinni vystavit - do účetnictví, při platbě na účet ne, tam je dostatečným důkazním prostředkem o úhradě výpis z účtu plátce. 

Město koupilo od fyzické osoby pozemek vč. rodinného domu (dlouhodobě neprodejný, ale funkční, obyvatelný). Dle kupní smlouvy je celková cena stanovena na 900 tis. Kč. Protože kolega majetkář ocenil dům na 700 tis. Kč, pozemek na 200 tis. Kč, celý výdaj jsme rozpočtovali na odpa 3612, pol. 6121. Záměrem města je vykupovat staré nemovitosti na území města, tyto zdemolovat a po jejich demolici pak parcely nabízet k odprodeji za účelem výstavby nových rodinných domů. Nejsem si jista, jestli s ohledem na tento záměr mám nastavenou rozpočtovou skladbu správně. A také nevím, jak tento pořízený majetek zaúčtovat. 031,021 dle ocenění nebo vše na 031? Ale co když dojde ke změně záměru a město bude chtít rodinný dům prodat?

S ohledem na to, že demolice není jasným záměrem, tak jste zaúčtovala správně. Jen zohledněte při stanovení odpisového plánu na budovu její opotřebení a případně i možnost demolice - tj. nedělejte ho moc na dlouhou dobu. Kromě toho - Vy jste účetní, majetkář Vám dal ocenění, Vy byste měla postupovat, jak Vám řekla odpovědná osoba, to nemyslím zle, ale dobře, Vy si s chybkou starosti v ocenění dělat nemusíte, to by si měl dělat ten "majetkář". ( :o) - ale je to všude stejné).

Chtěla bych požádat o radu ohledně DPH. Naše obec buduje již několik let vodovod. Tento bude naší ekonomickou činností. Existuje smlouva o smlouvě budoucí (z roku 2010) na připojení odběrného zařízení společnosti ČEZ. V této smlouvě je podmínka, že obec se bude podílet na nákladech v souladu s Vyhláškou o připojení ve výši 12 500 Kč (ve smlouvě není nikde zmíněno ani vyčísleno DPH). Dle smlouvy se mělo 50% nákladů uhradit při uzavření smlouvy (bylo uhrazeno v roce 2010...obec nebyla plátce DPH). Nyní platíme druhou polovinu nákladů tedy 6.250,- Kč, ale obec už je plátce DPH. Můj dotaz zní: Musím danit částku 6.250,- Kč? V případě, že ano.....v jaké výši....21%?

Ne - tyto náklady mají výjimku - nejsou považovány vůbec za zdanitelné plnění - tedy DPH si vůbec nevšímejte při jejich úhradě. ZN

Uzavíráme rámcovou smlouvu o nájmu věcí nemovitých (nájemce není plátcem DPH). Jedná se o prostor autocvičiště (pozemky, stavební parcely, zastavěné plochy a nádvoří). V předmětu smlouvy je uvedeno: Nájemce se zavazuje platit pronajímateli za poskytnutí možnosti uzavírat dílčí (realizační) nájemní smlouvy dle této rámcové smlouvy, jakož i za krátkodobé užívání předmětu nájmu prostřednictvím dílčích (realizačních) nájemních smluv níže stanovenou paušální úplatu. Úplata je stanovena paušálem v pevné výši 6000 ročně. Paušální úplata je stanovena za možnost uzavírat dílčí nájemní smlouvy k předmětu nájmu, jakož i vlastní nájemné za užívání předmětu nájmu a to bez ohledu na počet dnů, které budou nájemcem fakticky využity. Jedná se o nájem osvobozený nebo s DPH?

Pokud správně chápu - nebudou to mít k svému výhradnímu použití - budou moci spíše využívat (někdy jen na hodiny, jindy třeba i déle). Spíše to na mne potom působí jako poskytnutí práva za 6 tis. Kč (skoro ty dílčí realizační smlouvy postrádají smysl - to by bylo spíše jen o nějakém hlášení či souhlasu s aktuálním využitím, či nějaké rezervaci ...). Podle mne je to zdanitelné plnění v sazbě 21%. ZN 

Prosím poradit se zaúčtování případu - Prodej nefunkčního kompresoru v zubní ordinaci (účet 022, pořizovací cena 49 938,- Kč). Prodáno za 400,- Kč na náhradní díly. Oprávky 32 461,- Kč, zůstatková cena 17 477,- Kč.

Ve výši zůstatkové ceny zaúčtujte 553 MD/ 082 D, ve výši pořizovací ceny vyřaďte zápisem 082 MD/ 022 D. Cenu za prodej je možné zaúčtovat 311 MD/ 646 D s položkou 3113. Toto je zaúčtování klasického prodeje DM - věci. Ve vašem případě je také možno vyhodnotit jako plně opotřebované a prodej jen na náhradní díly takto: místo 553 by byl účet 551 (likvidace plně opotřebovaného majetku), místo 646 by byl účet 644  (prodej materiálu - tím, že je to jako zbytek kompresoru v náhradních dílech) a pak položka 2310. Výnosově i nákladově to vyjde nastejno, ten druhý popis více kopíruje charakter případu - to první zaúčtování  by vypadalo na prodej hodně pod cenou, proto zkouším navrhnout i druhou variantu. 

Vím, že k pořízení licence Codexis, již byly nějaké dotazy zodpovězeny. Vždy však byla licence za nějakou cenu, třeba i jen ve výši 1,- Kč. My jsme také tuto licenci pořídili + servis na 5 let. Fakturován je nám však pouze servis, vše ostatní máme zdarma. Máme tuto licenci nějak ocenit v RPC a zařadit, nebo se nemusí nikde vést.

Servisní náklady, pokud jsou na fa  na  5 let dopředu, byste měla časově rozlišit (náklady na servis za rok 2017 dát na účet 518, ostatní na 381). Jen pokud máte stanovenou ve směrnici významnost pro časové rozlišení a tento případ jí nesplňuje, účtovala byste celé na účet 518 (pol. 5168). Evidence SW - sleva je součástí ocenění, tj. program pro vás má nulovou pořizovací hodnotu. Lze postupovat dle vnitřní směrnice ohledně evidence programů na účtu 901 , kde se zpravidla uvádí, že se eviduje majetek s cenou obvyklou např. od 1 tis. Kč v případě, že je pořízen zdarma. Je takto možné si ve směrnici nastavit - jinak opravdu není potřeba účetně evidovat ani v rozvaze, ani v podrozvaze, jen v nějaké operativní evidenci o uživatelských právech k SW (většinou spravují informatici...). 

Dotaz : Naše PO skončila za r. 2016 v zisku s výsledkem hospodaření ve výši Kč 221 409,36. Je možné v rámci schválení výsledku hospodaření PO za r. 2016 schválit : Usnesení : ZO schvaluje výsledek hospodaření Základní školy a Mateřské školy,……………. příspěvková organizace za rok 2016 ve výši 221 409,36 Kč . ZO schvaluje převod částky Kč 111 409,36 Kč do rezervního fondu školy a převod částky Kč 110 000,- Kč zpět do rozpočtu obce. Jak bychom tento převod zpět do rozpočtu obce zaúčtovali ??

VH PO mají být v režimu hmotné zainteresovanosti, pokud nemáte nějaká pravidla na příspěvek, tak by se správně neměl dávat odvod z VH zřizovateli. Vhodnější je dát celé do rezervního fondu, projednat, že částečně musí zapojit RF do hospodaření letošního roku a snížit příspěvek na letošní rok, protože zdroje jsou vyšší než potřeba. Tento postup by nikdo nemohl vyčíst.  

Ing. Nejezchleb doplnil -  já to již několikrát popisoval - zákon 250/2000 Sb. toto nezná a MFČR k tomu ve Zprávách MF uvedlo následující (klíčové jsem poznačil tučně - nebo-li oni říkají - případně posílit fond investic a potom odvod z fondu investic):

Zprávy MFČR 3/2004

2. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

• odvod provozních prostředků,
• odvod investičních prostředků,
• odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

Prosila bych o pomoc - jak účtovat ? Smluvní strany se dohodly, že Dlužník XXX zajistí splnění pohledávky Věřitele/Obec/ vyplývající pro něj z této Dohody zástav.právem druhým v pořadí váznoucím na pozemcích. Spolu s touto Dohodou Smluv.strany uzavřou Smlouvu o zřízení zástavního práva, kterým bude zástavní právo Věřitele k pozemkům zřízeno. A na základě toho mi došlo z KN Vyrozumění o provedeném vkladu asi na 70 pozemků o hodnotě 1.820 tis.. Až dlužník uhradí pohledávku - bude toto opět vymazáno. Není mi jasné, zda všechny pozemky mám zaevidovat /na tuto dobu/ nebo by stačilo jednou částkou. Jako pohledávku??

Obec jako věřitel tedy pravděpodobně nějakou pohledávku eviduje, dlužník dělá jen její tzv. zajištění. Pokud by nedošlo k úhradě dluhu, tak máte nárok získat dlužnou částku např. prodejem nebo převzetím pozemků daných dlužníkem vám do zástavy. O tomto případu se neúčtuje. Bohužel ani na podrozvaze dle obsahového vymezení, i kdyby to byla informace zajímavá pro uživatele závěrky. Dle názvu láká účet 944 (945), ale bohužel má jiný obsah. Pokud chcete nějak podchytit, tak možná na 991 (992) s tím, že "někde" do přílohy popíšete obsah. Pohledávka je v rozvaze (měla by být),v podrozvaze by se jen uvedlo, že je kvůli jištění - tj. zástavě majetku  "jistější" její vymožení. Správně by se pak neměly dělat k pohledávce ani OP, ale na to předpis bohužel nepamatuje, takže se dělají OP i nadále (vlastně zbytečně), což také není nezajímavá informace do přílohy závěrky.  Pozemky nejsou vaše (tj. obce), nesmíte je vést v majetku. Pokud se vám bude zdát, že jsem případ nepochopila správně, tak se prosím radši ozvěte.